{"id":4595,"date":"2013-10-20T16:00:00","date_gmt":"2013-10-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4581"},"modified":"2013-10-20T16:00:00","modified_gmt":"2013-10-20T15:00:00","slug":"help-me-forget-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/20\/help-me-forget-10\/","title":{"rendered":"Help me forget 10."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Kiro
<\/strong> <\/p>\n

Jak u\u017e to v ka\u017ed\u00e9 pov\u00eddce b\u00fdv\u00e1, tak i v t\u00e9to nyn\u00ed nast\u00e1v\u00e1 obdob\u00ed, kdy se nic z\u00e1sadn\u00edho ned\u011bje a prost\u011b to v\u0161e n\u011bjak plyne. Ale douf\u00e1m, \u017ee to v\u00e1s od \u010dten\u00ed neodrad\u00ed, v\u0161ak to, co n\u00e1s je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1, bude st\u00e1t za to ;). Tak s chut\u00ed do toho.<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V tomto pevn\u00e9m objet\u00ed setrvali kdov\u00edjak dlouho, nejrad\u011bji by takhle z\u016fstali u\u017e nav\u011bky. Osud jim to v\u0161ak odm\u00edtal dop\u0159\u00e1t, do pokoje ve\u0161la jedna ze zdravotn\u00edch sester a vyzvala Billa, aby s n\u00ed \u0161el vyplnit n\u011bjak\u00e9 formul\u00e1\u0159e. Pozn\u00e1mku ohledn\u011b toho, \u017ee by Bill nem\u011bl b\u00fdt u Toma v posteli a u\u017e v\u016fbec ne v objet\u00ed, kter\u00e9 nebylo bratsk\u00e9, rad\u011bji spolkla.<\/p>\n

Bill se velice neochotn\u011b vymanil z objet\u00ed polosp\u00edc\u00edho Toma a n\u00e1sledoval drobnou sestru do kancel\u00e1\u0159e. Sestra proch\u00e1zela chodbami velice svi\u017en\u00fdm krokem, Bill j\u00ed sotva sta\u010dil.<\/p>\n

Zanedlouho tedy byli u kancel\u00e1\u0159e. Sestra pokynula Billovi, aby se posadil, a pr\u00e1skla p\u0159ed n\u011bj na st\u016fl n\u011bkolik pap\u00edr\u016f k vypln\u011bn\u00ed. Hmm… evidentn\u011b m\u00e1 den blbec, nebo nesn\u00e1\u0161ela gaye. Bill to tipoval na to druh\u00e9 a rad\u011bji vzal do ruky propisku a jal se vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed. Hlavn\u011b a\u0165 u\u017e to m\u00e1 za sebou.<\/p>\n

Vyplnil v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 kolonky, v\u011bt\u0161inou to nebylo nic slo\u017eit\u00e9ho, jm\u00e9no bratra znal, datum narozen\u00ed bylo stejn\u00e9 a dal\u0161\u00ed \u00fadaje byly naprosto podobn\u00e9 t\u011bm jeho.<\/p>\n

Za p\u00e1r minut u\u017e byl Bill na cest\u011b zp\u011bt k Tomovi na pokoj. Otev\u0159el dve\u0159e a potichu p\u0159e\u0161el k Tomov\u011b posteli, jeho bratr st\u00e1le je\u0161t\u011b spal. P\u0159isunul si z druh\u00e9 strany pokoje \u017eidli a usadil se na n\u00ed. Lokty si zap\u0159el o kolena a naklonil se k Tomovi, takhle kdy\u017e spal, vypadal n\u00e1dhern\u011b. Tak si najednou Bill uv\u011bdomil, \u017ee po nikom jin\u00e9m v \u017eivot\u011b netou\u017e\u00ed, \u017ee u\u017e nem\u00e1 v srdci \u017e\u00e1dn\u00e9 pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto, to posledn\u00ed toti\u017e vyplnila l\u00e1ska k Tomovi.<\/div>\n

\n
\n

Bill vydr\u017eel Toma pozorovat cel\u00e9 odpoledne. P\u00e1rkr\u00e1t p\u0159i\u0161la sestra, aby Toma zkontrolovala, pak n\u011bco zapsala do desek vis\u00edc\u00edch po stran\u011b postele, a zase ode\u0161la. Kdykoliv jindy by se Bill za tu dobu asi ukousal nudou, ale pohled na Toma mu bohat\u011b vysta\u010dil. Proto tak\u00e9 bolestn\u011b za\u00fap\u011bl, kdy\u017e ve\u010der p\u0159i\u0161la sestra s ozn\u00e1men\u00edm, \u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed hodiny kon\u010d\u00ed a \u017ee Bill mus\u00ed odej\u00edt. Nikam se mu necht\u011blo, cht\u011bl tu b\u00fdt s Tomem, kdyby se cokoliv p\u0159ihodilo, ale osud mu to ne a ne dop\u0159\u00e1t.<\/p>\n

Velice neochotn\u011b se zvedl ze \u017eidle, vtiskl sp\u00edc\u00edmu Tomovi polibek na tv\u00e1\u0159 a vydal se loudav\u00fdm krokem z pokoje. Dve\u0159e se za n\u00edm zaklaply a on se pomalu vydal chodbou pry\u010d. Cestou z\u00edral na dla\u017edice na podlaze, ve kter\u00fdch se matn\u011b odr\u00e1\u017eelo sv\u011btlo z\u00e1\u0159ivek ze stropu. Vy\u0161el hlavn\u00edmi dve\u0159mi ven a k jeho udiven\u00ed ho ovanul studen\u00fd no\u010dn\u00ed vzduch, a\u010d bylo parn\u00e9 l\u00e9to. Pohl\u00e9dl na nebe, nebyly vid\u011bt ani hv\u011bzdy, vypadalo to na bou\u0159ku.<\/p>\n

Vy\u0161el z nemocni\u010dn\u00edho parkovi\u0161t\u011b na ulici, a zat\u00edmco \u010dekal na taxi, v duchu u\u017e se peskoval, \u017ee p\u0159\u00ed\u0161t\u011b pojede jejich autem, kdo to m\u00e1 po\u0159\u00e1d platit? Sedl do \u017elut\u00e9ho vozu a jako na potvoru je to ten sam\u00fd taxik\u00e1\u0159 jako v\u010dera, na n\u011bj jen tak nezapomene. \u0158idi\u010d u\u017e dop\u0159edu v\u011bd\u011bl adresu, tak\u017ee hned vyrazil.<\/p>\n

B\u011bhem cesty bylo mu\u010div\u00e9 ticho, Bill tedy nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nest\u00e1l o konverzaci. Taxik\u00e1\u0159 ov\u0161em konverzaci zapo\u010dal.<\/div>\n

„Ehm… co se stalo… mysl\u00edm v t\u00e9 nemocnici? Jestli se m\u016f\u017eu zeptat,“ pronesl pon\u011bkud nerv\u00f3zn\u011b a pod\u00edval se na Billa ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku. Bill sklopil pohled, nev\u011bd\u011bl, jestli by to m\u011bl taxik\u00e1\u0159i \u0159\u00edct, sl\u00edbil p\u0159eci doktorovi, \u017ee o tom nikomu ne\u0159ekne.<\/div>\n
„Noo… m\u00e1m tam bratra, m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 pot\u00ed\u017ee… s pl\u00edcemi. On je ku\u0159\u00e1k, v\u00edte?“ \u0159ekl Bill a ho\u0159kost jeho l\u017ei se mu hned usadila na jazyku. \u0158idi\u010de Billova informace evidentn\u011b zaujala.<\/div>\n
„Jo, taky jsem m\u011bl kamar\u00e1da, co m\u011bl probl\u00e9my s pl\u00edcema. Je to tak hrozn\u011b d\u00e1vno…“ za\u010dal taxik\u00e1\u0159 vypr\u00e1v\u011bt. Bill si op\u0159el unaven\u011b hlavu o ok\u00e9nko auta a zahled\u011bl se ven.<\/p>\n

Krajina se mu m\u00edhala p\u0159ed o\u010dima jako v n\u011bjak\u00e9m filmu. Auto se n\u00e1hle zastavilo a Bill v \u010derno\u010dern\u00e9 tm\u011b sotva poznal, \u017ee jsou na m\u00edst\u011b. Pohotov\u011b zaplatil a u\u017e nev\u011bnoval nejmen\u0161\u00ed pozornost tomu, \u017ee mu taxik\u00e1\u0159 cht\u011bl dopov\u011bd\u011bt ten p\u0159\u00edb\u011bh. S rukama v kaps\u00e1ch se vydal p\u0159es d\u0159ev\u011bn\u00fd most rovnou do chaty.<\/div>\n

Jakmile byl uvnit\u0159, neobt\u011b\u017eoval se s n\u011bjak\u00fdm rozsv\u011bcen\u00edm sv\u011btel, zam\u00ed\u0159il do koupelny. Vzpomn\u011bl si, \u017ee za posledn\u00ed dny vynechal hygienu a pomalu mu to za\u010d\u00ednalo vadit.<\/p>\n

Vklouzl do sprchy a nechal p\u0159\u00edjemn\u011b tepl\u00e9 prameny vody st\u00e9kat po cel\u00e9m sv\u00e9m t\u011ble. Dnes se mu u\u017e asi po tis\u00edc\u00ed vyno\u0159il v hlav\u011b obr\u00e1zek Toma. Ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. Jeho t\u011blem projela vlna vzru\u0161en\u00ed. Bill vzpom\u00ednal, jak se s Tomem milovali, jak ho Tomovy \u017ehav\u00e9 rty laskaly po cel\u00e9m t\u011ble a \u017e\u00e1r, kter\u00fd z Tomova t\u011bla s\u00e1lal.<\/p>\n

Netrvalo dlouho a on uc\u00edtil v oblasti slabin p\u0159\u00edjemn\u00e9 pnut\u00ed. Pomalu svou dlan\u00ed p\u0159ejel p\u0159es hru\u010f a b\u0159icho a uchopil svou erekci. Jeho pohyby byly nejprve vl\u00e1\u010dn\u00e9 a pomal\u00e9, postupn\u011b se v\u0161ak zrychlovaly. Billovi bohat\u011b sta\u010dilo pomy\u0161len\u00ed na Toma, to ho dokonale vzru\u0161ilo.<\/div>\n

Sta\u010dilo mu u\u017e jen p\u00e1rkr\u00e1t zapumpovat a cel\u00e9 jeho t\u011blo se zachv\u011blo ve slastn\u00e9 k\u0159e\u010di orgasmu. Znaven\u011b se op\u0159el o kachli\u010dky sprchov\u00e9ho koutu a vyd\u00fdch\u00e1val se. Mohl tam takhle st\u00e1t snad je\u0161t\u011b 10 minut, ne\u017e se \u0161amp\u00f3nem omyl, vypnul vodu a vylezl ven. Okam\u017eit\u011b se zabalil do hu\u0148at\u00e9ho ru\u010dn\u00edku a p\u0159e\u0161el k sob\u011b do pokoje pro oble\u010den\u00ed.<\/p>\n

Jen ve voln\u00fdch \u0161ed\u00fdch tepl\u00e1k\u00e1ch a b\u00edl\u00e9m tri\u010dku s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem se vydal do Tomova pokoje. Ulehl do pe\u0159in a doufal v klidn\u00fd sp\u00e1nek. To se mu ov\u0161em nevyplnilo.<\/div>\n

Jak Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, u\u017e kdy\u017e st\u00e1l p\u0159ed nemocnic\u00ed, bou\u0159ka se p\u0159ihnala jakoby nic. A \u017ee byla po\u0159\u00e1dn\u00e1! Bill nikdy z bou\u0159ek moc strach nem\u011bl, ale jak byl te\u010f najednou s\u00e1m, p\u0159epadla ho \u00fazkost. Vsed\u011b se op\u0159el o \u010delo postele a p\u0159it\u00e1hl si nohy k sob\u011b. Ruce obto\u010dil kolem nich a slo\u017eil obli\u010dej na kolena. Bez Toma se c\u00edtil opu\u0161t\u011bn\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
* * *<\/span><\/div>\n
\n

Tom si i p\u0159es zav\u0159en\u00e1 o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka nemohl nev\u0161imnout blesku, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b osv\u011btlil cel\u00fd pokoj. Otev\u0159el o\u010di, vyhrabal se z postele a p\u0159e\u0161el k oknu. Bou\u0159ku miloval. V\u017edy kdy\u017e byl mal\u00fd, v\u011b\u010dn\u011b p\u0159i bou\u0159\u00edch st\u00e1l na terase a s \u00fa\u017easem pozoroval b\u00edl\u00e9 blesky m\u00edhaj\u00edc\u00ed se po obloze. Ani dnes tomu nebylo jinak. Tom s nad\u0161en\u00edm vepsan\u00fdm ve tv\u00e1\u0159i hled\u011bl z okna na tu smr\u0161\u0165 venku na ulici.<\/p><\/div>\n

Tom se v\u0161ak na toto nemohl d\u00edvat v\u011b\u010dn\u011b, nebo\u0165 ho n\u011bco vyru\u0161ilo. Nejprve to zn\u011blo jako n\u011bjak\u00e9 \u0161ust\u011bn\u00ed. Pozd\u011bji Tomovi do\u0161lo, \u017ee se to oz\u00fdv\u00e1 z jeho pokoje. Odvr\u00e1til pohled od okna a zam\u017eoural do tmy. Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch, co si jeho o\u010di zvykaly na tmu v pokoji, uvid\u011bl n\u011bco, co ho doslova p\u0159ikovalo k zemi.<\/p>\n

Jeho spolubydl\u00edc\u00ed sebou nyn\u00ed h\u00e1zel na posteli, jako by ho prob\u00edjela elekt\u0159ina a vyd\u00e1val takov\u00e9 chr\u010div\u00e9 zvuky. Tom na n\u011bj vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u011b z\u00edral, nohy mu strachem \u00fapln\u011b zd\u0159ev\u011bn\u011bly. Mu\u017e sebou st\u00e1le nep\u0159est\u00e1val h\u00e1zet, Tom se b\u00e1l j\u00edt k n\u011bmu bl\u00ed\u017e, tak p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9 posteli a nahmatal ovlada\u010d. Zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko, kter\u00e9 m\u011blo okam\u017eit\u011b p\u0159ivolat sestru.<\/p>\n

\u010cek\u00e1n\u00ed se mu zd\u00e1lo nekone\u010dn\u00e9 a pohled na mu\u017ee t\u0159esouc\u00edho se na posteli mu to nijak neuleh\u010doval. Na\u0161t\u011bst\u00ed se brzy otev\u0159ely dve\u0159e.<\/div>\n

„Co se to tu-“ v\u00edc u\u017e sestra ne\u0159ekla, nebo\u0165 si v\u0161imla pacienta zm\u00edtaj\u00edc\u00edho se na posteli. Na nic ne\u010dekala a odb\u011bhla pro zdravotn\u00edky.<\/p>\n

Za moment u\u017e byli v pokoji dva dokto\u0159i, kte\u0159\u00ed mu\u017ee nakl\u00e1dali na nos\u00edtka a odv\u00e1\u017eeli pry\u010d. Tom to cel\u00e9 sledoval jako v transu. Dokto\u0159i mu\u017ee odvezli a v pokoji nastalo op\u011bt ticho, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 jen ob\u010dasn\u00fdm dun\u011bn\u00edm hromu. Tom sed\u011bl na posteli a nev\u011bd\u011bl, co si o tom m\u00e1 myslet.<\/p>\n

K jeho \u0161t\u011bst\u00ed ve\u0161la do pokoje sestra a posadila se vedle Toma.<\/div>\n

„Z toho, co se stalo, si nic ned\u011blejte. V\u00edm, \u017ee v\u00e1s to asi vyd\u011bsilo, ale byl to srde\u010dn\u00ed kolaps. Nelamte si s t\u00edm hlavu.“ Pohladila Toma povzbudiv\u011b po rameni a ode\u0161la z pokoje. Sice to Toma trochu uklidnilo, ale tu noc u\u017e o\u010di nezamhou\u0159il.<\/p>\n

autor: Kiro<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiro Jak u\u017e to v ka\u017ed\u00e9 pov\u00eddce b\u00fdv\u00e1, tak i v t\u00e9to nyn\u00ed nast\u00e1v\u00e1 obdob\u00ed, kdy se nic z\u00e1sadn\u00edho ned\u011bje a prost\u011b to v\u0161e n\u011bjak plyne. Ale douf\u00e1m, \u017ee to v\u00e1s od \u010dten\u00ed neodrad\u00ed, v\u0161ak to, co n\u00e1s je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1, bude<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[558],"tags":[],"class_list":["post-4595","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-help-me-forget"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4595","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4595"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4595\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4595"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4595"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4595"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}