{"id":4603,"date":"2013-10-16T18:00:00","date_gmt":"2013-10-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4589"},"modified":"2013-10-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-10-16T17:00:00","slug":"letters-from-home-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/16\/letters-from-home-11\/","title":{"rendered":"Letters From Home 11."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
14. 6. 2011<\/p>\n

<\/em> Bill ti\u0161e prokl\u00ednal vyn\u00e1lezce nepohodln\u00fdch \u017eidl\u00ed, na jedn\u00e9 z nich\u017e se vrt\u011bl u\u017e snad po st\u00e9. Jako by nesta\u010dilo, \u017ee musel sn\u00e9st spoustu hloup\u00fdch \u0159e\u010dnick\u00fdch proslov\u016f a jeden „motiva\u010dn\u00ed“ od \u0159editele, ale je\u0161t\u011b s p\u0159\u00edjmen\u00edm za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm na p\u00edsmeno T se zd\u00e1lo b\u00fdt jeho \u010dek\u00e1n\u00ed na diplom nekone\u010dn\u00e9. Nemohl jenom tak vst\u00e1t a odej\u00edt, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to \u010dek\u00e1n\u00ed alespo\u0148 stoj\u00ed za to. Georg m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Musel to vydr\u017eet pouze po p\u00edsmeno L.<\/p>\n

Bill se zamy\u0161len\u011b kousal do nehtu a op\u011bt se sna\u017eil nep\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nedostal od Toma email. P\u0159ed n\u011bkolika dny dostal jeho dopis a skute\u010dn\u011b musel sk\u00e1kat radost\u00ed nahoru a dol\u016f. Necht\u011bl promarnit svou \u0161anci, proto mu hned napsal email, ve kter\u00e9m mu gratuloval a psal, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e jej uvid\u00ed. Dnes r\u00e1no v\u0161ak ve sv\u00e9 emailov\u00e9 schr\u00e1nce nena\u0161el \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f. Zd\u016fvod\u0148oval si to tak, \u017ee je prost\u011b jenom p\u0159\u00edli\u0161 zanepr\u00e1zdn\u011bn<\/em>. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bjakou pr\u00e1ci. Nebo doh\u00e1n\u00ed sp\u00e1nek, ale je ur\u010dit\u011b v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n

Zad\u00edval se na hloup\u00e9 \u0161\u0165astlivce, jejich\u017e jm\u00e9na za\u010d\u00ednala na A, jak v\u0161ichni vstali, pot\u00e9 se pohledem p\u0159esunul k hodin\u00e1m na zdi t\u011blocvi\u010dny. Bylo pr\u00e1v\u011b 16:15, co\u017e znamenalo, \u017ee v Afgh\u00e1nist\u00e1nu byly t\u00e9m\u011b\u0159 4 hodiny r\u00e1no. Ano, p\u0159esn\u011b tam, kde byl Tom. V naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Z\u0159ejm\u011b sp\u00edc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hledaje a nach\u00e1zeje dal\u0161\u00ed pohodln\u011bj\u0161\u00ed pozice, Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce v nad\u011bji, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed zachr\u00e1nit alespo\u0148 zbytky neht\u016f a pokou\u0161el se soust\u0159edit na lidi na jevi\u0161ti.<\/div>\n
O t\u0159icet mu\u010div\u00fdch minut pozd\u011bji byl Bill posledn\u00edm, kdo \u010dekal na sv\u016fj n\u00e1stup. Str\u010dil do Emily, sv\u00e9 kamar\u00e1dky ze t\u0159\u00eddy \u0161pan\u011bl\u0161tiny, aby se n\u011bjak zabavil. Emily dostala diplom, pot\u0159\u00e1sla si rukou s \u0159editelem a pot\u00e9 byl kone\u010dn\u011b na \u0159ad\u011b. Popadl sv\u016fj diplom, kr\u00e1tce stiskl \u0159editelovu zpocenou dla\u0148 a byl hotov. Jak pomalu sch\u00e1zel ze schod\u016f, s hrd\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u00e1tral po mat\u010din\u011b tv\u00e1\u0159i v davu. Zasekl se uprost\u0159ed pohybu, jak zahl\u00e9dl zn\u00e1mou tv\u00e1\u0159 v uniformn\u011b s \u010derven\u00fdm a \u017elut\u00fdm \u0161t\u00edtkem na ramen\u011b.<\/p>\n

Byl to Tom! P\u0159\u00edmo tam, ve druh\u00e9 \u0159ad\u011b. Ne v Afgh\u00e1nist\u00e1nu. Nespal. Byl ve \u0161koln\u00ed t\u011blocvi\u010dn\u011b, vracel Billovi pohled a usm\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n

N\u011bkdo hlasit\u011b za\u0161eptal jeho jm\u00e9no, \u010d\u00edm\u017e jej donutil oto\u010dit se a zjistit, \u017ee dva dal\u0161\u00ed maturanti \u010dekaj\u00ed, a\u017e jim uvoln\u00ed cestu. Bill se dostal ze sv\u00e9 do\u010dasn\u00e9 paral\u00fdzy a pokra\u010doval po schodech, celou cestu na sv\u00e9 m\u00edsto se v\u0161ak d\u00edval na Toma.<\/p>\n

Posadil se a naklonil se p\u0159es osobu sed\u00edc\u00ed naproti tak, aby vid\u011bl na Toma, kter\u00fd se po\u0159\u00e1d usm\u00edval, ale mo\u017en\u00e1 to bylo zp\u016fsobeno t\u00edm, jak hloup\u011b musel vypadat. Pod\u00edval se na jevi\u0161t\u011b, na \u0159editele stoj\u00edc\u00edho p\u0159ed podiem, a poklep\u00e1val si nohou, jako by t\u00edm donutil star\u0161\u00edho nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho mu\u017ee si posp\u00ed\u0161it.<\/div>\n

O n\u011bkolik minut pozd\u011bji, bylo po v\u0161em. Po n\u011bkolika motiva\u010dn\u00edch slovech \u0159editele se vzduch n\u00e1hle naplnil v\u00fdk\u0159iky a z\u00e1plavou st\u0159apcov\u00fdch \u010depic. Byl voln\u00fd!<\/p>\n

Bill si rozepnul tal\u00e1r, n\u00e1sledn\u011b byl v\u0161ak vta\u017een do objet\u00ed holkou sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, na jej\u00ed\u017e jm\u00e9no si v t\u00e9 chv\u00edli nedok\u00e1zal vzpomenout. Op\u011bt zachytil Tom\u016fv pohled a nespou\u0161t\u011bl z n\u011bj o\u010di, vyh\u00fdbaje se objet\u00edm a dlan\u00edm sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f.<\/div>\n

„Billy!“<\/div>\n
Shrbil se, jakmile zaslechl svou nen\u00e1vid\u011bnou p\u0159ezd\u00edvku, kdy\u017e jej Georg n\u00e1hle dob\u011bhl, p\u0159ipraven na kosti drt\u00edc\u00ed mu\u017en\u00e9 objet\u00ed. Bill mu s omluvn\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i pouze podal ruku.<\/div>\n
„Geo, jen\u2026 dej mi minutku.“<\/div>\n
Je\u0161t\u011b p\u00e1r krok\u016f a uvid\u00ed Toma. Po boku se mu v\u0161ak n\u00e1hle zjevila m\u00e1ma, kter\u00e1 jej vt\u00e1hla do objet\u00ed.<\/p>\n

„Jsem na tebe tak py\u0161n\u00e1, zlat\u00ed\u010dko!“ p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159ila hrdost\u00ed.<\/div>\n

„D\u011bkuji, mami,“ Bill se usm\u00e1l. „Uhm, jen\u2026 vydr\u017e chvili\u010dku, ano?“<\/div>\n
„Ou, jasn\u011b. Budu tady.“<\/p>\n

Sta\u010dilo jen p\u00e1r krok\u016f a n\u00e1hle hled\u011bl do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bku, se kter\u00fdm udr\u017eoval p\u00edsemn\u00fd vztah t\u00e9m\u011b\u0159 dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f. Tom se na n\u011bj d\u00edval, z \u010d\u00e1sti se tv\u00e1\u0159il \u0161\u0165astn\u011b a z\u010d\u00e1sti nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. Bill mnohokr\u00e1t p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co by mu asi \u0159ekl, a\u017e se potkaj\u00ed, a kdy\u017e te\u010f st\u00e1li u sebe, vzmohl se pouze na jedinou v\u011bc.<\/p>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Pozval jsi m\u011b,“odpov\u011bd\u011bl usm\u011bvav\u00fd Tom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 myslel jsem\u2026 dvac\u00e1t\u00e9ho osm\u00e9ho… oh m\u016fj Bo\u017ee!“ Zru\u0161il i tu malou vzd\u00e1lenost mezi nimi a omotal sv\u00e9 pa\u017ee kolem Tomova krku, jeho \u00fasm\u011bv vzrostl, jakmile uc\u00edtil, \u017ee mu Tom pevn\u011b vrac\u00ed objet\u00ed. „Jsi doma!“<\/div>\n
„Jsem doma.“<\/p>\n

„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee p\u0159ijde\u0161?“ zeptal se Bill, jakmile se pustili.<\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee bych t\u011b mohl p\u0159ekvapit,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Zjistil jsem p\u0159esn\u00e9 datum m\u00e9ho propu\u0161t\u011bn\u00ed, m\u011blo to b\u00fdt p\u0159ed tvou maturitou, tak\u017ee\u2026 musel jsem to ud\u011blat.“ Tom polkl p\u0159es ob\u0159\u00ed knedl\u00edk v krku, jak jeho dla\u0148, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, vyl\u00e9tla vzh\u016fru a on t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b pohladil Billa po \u010delisti. “ Je\u2026 opravdu hezk\u00e9 t\u011b vid\u011bt.“<\/div>\n
„I tebe,“ vydechl Bill. Stydliv\u011b sklonil hlavu a zad\u00edval se na podlahu p\u0159edt\u00edm, ne\u017e op\u011bt pohl\u00e9dl do Tomovy usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159e. “ Je\u2026 t\u011b\u017ek\u00e9 tomu uv\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„Slibuji, \u017ee jsem skute\u010dn\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. Zad\u00edval se p\u0159es Billovo rameno na zv\u011bdav\u00e9 tv\u00e1\u0159e, d\u00edvaj\u00edc\u00ed se jeho sm\u011brem. „Tam na tebe n\u011bkdo \u010dek\u00e1.“<\/p>\n

Bill se ohl\u00e9dl a spat\u0159il m\u00e1mu, Georga i Nat\u00e1lii, v\u0161ichni st\u00e1li pohromad\u011b, dokonce se ani nesna\u017eili na n\u011b nez\u00edrat.<\/div>\n

„Jasn\u011b, uhm\u2026 nikam necho\u010f, ano?“<\/div>\n
„Neboj se. Vy\u0159i\u010f si, co pot\u0159ebuje\u0161.“<\/p>\n

Bill se s rozpa\u010dit\u00fdm \u00fasm\u011bvem vr\u00e1til k ostatn\u00edm.<\/div>\n

„P\u0159ekvapen\u00ed?“zeptal se Georg.<\/div>\n
„Je to on?“ zeptala se Nat\u00e1lie vzru\u0161en\u011b. „Nem\u00e1 n\u00e1hodou dvoj\u010de, kter\u00e9 nen\u00ed gay?“<\/div>\n
„Ano, je,“ Bill p\u0159ik\u00fdvl. „A ne, nem\u00e1.“<\/div>\n
„Bille, kdo je\u2026“ zeptala se jeho m\u00e1ma.<\/div>\n
„To je Tom, kluk, se kter\u00fdm si dopisuju.“<\/div>\n
„Ten voj\u00e1k? A p\u0159i\u0161el jenom proto, aby t\u011b vid\u011bl?“<\/div>\n
Bill op\u011bt p\u0159ik\u00fdvl a jeho m\u00e1ma vyt\u0159e\u0161tila o\u010di, jakmile j\u00ed to v\u0161echno do\u0161lo.<\/div>\n
„No, zaj\u00edmav\u00e9.“<\/div>\n
„Mami, slibuji, \u017ee ti pak o v\u0161em \u0159eknu. Opravdu ano, j\u00e1 jen\u2026“<\/div>\n
M\u00e1ma p\u0159eru\u0161ila proud jeho slov dal\u0161\u00edm objet\u00edm. „Rozum\u00edm, zlato. Jsem p\u0159ekvapen\u00e1, ale rozum\u00edm.“<\/div>\n
Bill se rozhl\u00e9dl kolem a kone\u010dn\u011b zjistil, kdo tam chyb\u011bl.<\/p>\n

„Mami, kde je t\u00e1ta?“<\/div>\n

„On\u2026 \u0159\u00edkal, \u017ee se zdr\u017eel v pr\u00e1ci.“<\/div>\n
„Ale opravdu se sna\u017eil p\u0159ij\u00edt, co?“odpov\u011bd\u011bl Bill otr\u00e1ven\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee bude\u0161 sp\u011bchat dom\u016f, aby ses p\u0159evl\u00e9kl a p\u0159ipravil, tak\u017ee si o v\u0161em promluv\u00edme z\u00edtra. A tak\u00e9 v\u00edm, \u017ee t\u011b nemus\u00edm \u017e\u00e1dat, abys dnes v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee budete p\u00edt, ne\u0159\u00eddil.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, madam,“ Bill se usm\u00e1l a zam\u00e1val j\u00ed, jakmile jej propustila z dal\u0161\u00edho dusiv\u00e9ho objet\u00ed.<\/p>\n

„P\u0159edstav n\u00e1s!“ Vyp\u00edskla Nat\u00e1lie, jakmile Simone ode\u0161la.<\/div>\n

„Oh, dob\u0159e,“ povzdechl si Bill a vedl je zp\u011bt za sv\u00fdm ne\u010dekan\u00fdm hostem. Postavil se vedle Toma a p\u0159edstavil jej Georgovi a Nat\u00e1lii.<\/div>\n
„Hodn\u011b jsem toho o v\u00e1s sly\u0161el, lidi\u010dky,“ Tom se zdvo\u0159ile usm\u00e1l. „Jsem r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s pozn\u00e1v\u00e1m.“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b,“ Nat\u00e1lie se zahih\u0148ala, zcela ohromena t\u00edm, co vid\u00ed. Obr\u00e1tila hlavu za zvukem sv\u00e9ho jm\u00e9na a proto\u010dila o\u010di. „M\u00e1ma m\u011b hled\u00e1. M\u011bjte se, kluci. Uvid\u00edme se ve\u010der.“<\/div>\n
„Bille, ty\u2026 st\u00e1le chce\u0161 dnes ve\u010der p\u0159ij\u00edt?“ zeptal se Georg, d\u00edvaje se z n\u011bj na Toma.<\/div>\n
„Oh! J\u00e1\u2026 asi jo.“ Bill se kousl do rtu, kdy\u017e se setkal s Tomov\u00fdm t\u00e1zav\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Co je dnes ve\u010der?“ zeptal se.<\/div>\n
„N\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtel m\u00e1 velikou p\u00e1rty,“ vysv\u011btlil Bill. „Ale j\u00e1 nemus\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Nem\u011b\u0148 pl\u00e1ny jenom proto, \u017ee jsem tady,“ \u0159ekl mu Tom. „V\u00edm, \u017ees m\u011b ne\u010dekal.“<\/div>\n
„Pokud chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt taky,“ ozval se Georg.<\/div>\n
„No\u2026“ Tom pozvedl obo\u010d\u00ed a pod\u00edval se na Billa. „Ve\u010der nic nem\u00e1m\u2026 tak\u017ee pokud chce\u0161, abych \u0161el s tebou.“<\/div>\n
„Jist\u011b!“ Bill se \u0161iroce usm\u00e1l.<\/div>\n
„Super. Tak se uvid\u00edme pozd\u011bji. R\u00e1d jsem t\u011b poznal, Tome.“ Georg si pot\u0159\u00e1sl rukou s o n\u011bco m\u00e1lo vy\u0161\u0161\u00edm klukem.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Georgu.“<\/p>\n

„Oh!“ zvolal Bill pot\u00e9, co Georg ode\u0161el. „M\u011bl jsem se j\u00edt dom\u016f p\u0159evl\u00e9knout! M\u011bl jsem odej\u00edt s Geem!“<\/div>\n

„Dob\u0159e, \u017ee m\u00e1m dopravn\u00ed prost\u0159edek, co?“ Tom se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„Nevad\u00ed ti to?“ zeptal se jej Bill, jak pomalu opou\u0161t\u011bli t\u011blocvi\u010dnu.<\/div>\n
„V\u016fbec ne. M\u016f\u017eu t\u011b odv\u00e9zt a pak se p\u016fjdu taky p\u0159evl\u00edknout.“<\/div>\n
Jakmile se ocitli venku, Tom si nasadil \u010depici.<\/p>\n

„V kolik t\u011b m\u00e1m vyzvednout?“ Nenucen\u011b chytil Billa za ruku a vedl jej ke sv\u00e9mu autu.<\/div>\n

„Kolem osm\u00e9?“ odpov\u011bd\u011bl Bill a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil nevypadat p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b z ne\u010dekan\u00e9ho spojen\u00ed jejich dlan\u00ed. Potla\u010doval \u00fasm\u011bv p\u0159i pohledu na lidi na parkovi\u0161ti, kte\u0159\u00ed z nich nespou\u0161t\u011bli o\u010di. „Za\u010d\u00edn\u00e1 to pr\u00fd v osm, ale lid\u00e9 budou p\u0159ich\u00e1zet a odch\u00e1zet celou noc. Nemus\u00edme z\u016fstat dlouho.“<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1m v\u0161e, co bude\u0161 cht\u00edt.“<\/p>\n

„Tak\u017ee kdy ses dostal dom\u016f?“ zeptal se Bill, jakmile Tom vklouzl na sedadlo \u0159idi\u010de.<\/div>\n

„P\u0159esn\u011b p\u0159ed t\u0159emi dny. Ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el dom\u016f, jel jsem nav\u0161t\u00edvit Gustavovu m\u00e1mu. M\u011bl jsem z toho setk\u00e1n\u00ed strach, ale v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to mus\u00edm ud\u011blat, ch\u00e1pe\u0161?“ Ve chv\u00edli, kdy zabo\u010dil do uli\u010dky, kterou mu Bill nadiktoval, pohl\u00e9dl na n\u011bj.<\/div>\n
„Oh, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Pak jsem \u0161el dom\u016f, vid\u011bl jsem rodinu\u2026“<\/div>\n
„A Sampsona.“<\/div>\n
„A Sampsona,“ Tom se na n\u011bj usm\u00e1l. „Bo\u017ee, vyb\u011bhl z domu a m\u00e1lem m\u011b shodil, jak byl nad\u0161en\u00fd. Sed\u011bl jsem u vchodu a on dlouho poskakoval kolem m\u011b. Unaven\u00fd domovem jsem pak prospal t\u00e9m\u011b\u0159 24 hodin a dnes\u2026“ uk\u00e1zal na svou uniformu a v\u011bnoval mu\u017ei vedle sebe \u00fasm\u011bv, „obl\u00e9kl jsem se a p\u0159i\u0161el, abych vid\u011bl tvou promoci.“<\/div>\n
„Nemusel sis br\u00e1t uniformu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, vracej\u00edc \u00fasm\u011bv. „Ale l\u00edb\u00ed se mi.“<\/div>\n
„Byl to jenom n\u00e1pad,“ p\u0159iznal se Tom a zahnul do Billovy ulice.<\/p>\n

Zastavil p\u0159ed domem Tr\u00fcmper\u016f a vypnul motor. Zad\u00edval se na Billa, a t\u00edm i na \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv na jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„Co je?“<\/div>\n
„Jen po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi tady.“<\/div>\n
Bill vystoupil z SUV a u p\u0159edn\u00edho n\u00e1razn\u00edku se setkal s Tomem.<\/div>\n
„Ale\u2026 je v po\u0159\u00e1dku, \u017ee jsem tady?“ Kr\u00e1\u010deli k domu a Tom jej op\u011bt chytil za ruku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b! Bo\u017ee, sna\u017e\u00edm se ne\u0161\u00edlet z toho, ale n\u011bjak mi to nejde!“<\/div>\n
„Ne\u0161\u00edlet z toho?“ Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Z tebe!“ Bill c\u00edtil, \u017ee se \u010derven\u00e1. „Jsi tady a v\u00ed\u0161\u2026 m\u00e1m t\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je tv\u00e9 vy\u0161ilov\u00e1n\u00ed roztomil\u00e9,“ ujistil ho Tom.<\/div>\n
„Kdyby t\u011b te\u010f sly\u0161eli ostatn\u00ed mari\u0148\u00e1ci\u2026“<\/div>\n
„Oh, rad\u011bji nepokra\u010duj.“<\/div>\n
Bill na sob\u011b mohl prakticky c\u00edtit o\u010di sv\u00e9 matky, vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed z nejbli\u017e\u0161\u00edho okna.<\/div>\n
„Tak\u017ee se uvid\u00edme kolem osm\u00e9?“ Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Budu tady.“<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan 14. 6. 2011 Bill ti\u0161e prokl\u00ednal vyn\u00e1lezce nepohodln\u00fdch \u017eidl\u00ed, na jedn\u00e9 z nich\u017e se vrt\u011bl u\u017e snad po st\u00e9. Jako by nesta\u010dilo, \u017ee musel sn\u00e9st spoustu hloup\u00fdch \u0159e\u010dnick\u00fdch proslov\u016f a jeden „motiva\u010dn\u00ed“ od \u0159editele, ale je\u0161t\u011b s p\u0159\u00edjmen\u00edm za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[560],"tags":[],"class_list":["post-4603","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-letters-from-home"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4603","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4603"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4603\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}