{"id":4620,"date":"2013-10-09T17:00:00","date_gmt":"2013-10-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4606"},"modified":"2013-10-09T17:00:00","modified_gmt":"2013-10-09T16:00:00","slug":"bourdon-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/09\/bourdon-12\/","title":{"rendered":"Bourdon 12."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to skute\u010dn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. St\u00e1l tam neschopen pohybu, zcela paralyzov\u00e1n vzniklou situac\u00ed. V hlav\u011b se mu rodilo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed my\u0161lenek. Jedna bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1. Od chv\u00edle, co zavolal na Dusta, aby mohli pokra\u010dovat v cest\u011b dom\u016f, a ten za nimi p\u0159ib\u011bhl v doprovodu mal\u00e9ho d\u011bv\u010d\u00e1tka, sv\u011bt jaksi p\u0159estal d\u00e1vat smysl. Nebo to mo\u017en\u00e1 bylo \u00fapln\u011b naopak. Mo\u017en\u00e1 kone\u010dn\u011b z\u00edsk\u00e1val smysl.<\/div>\n
P\u0159i pohledu na drobnou postavu tul\u00edc\u00ed se k Billov\u00fdm bok\u016fm, musel uznat, \u017ee genetika je opravdu kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc. Rodi\u010de p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00ed sv\u00e9 znaky v podob\u011b dominantn\u00edch nebo recesivn\u00edch gen\u016f, kter\u00e9 jsou v r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e p\u0159en\u00e1\u0161ena na potomstvo. V tomhle p\u0159\u00edpad\u011b m\u011bli jednozna\u010dn\u011b p\u0159evahu geny ze strany matky.<\/p>\n

Nemusel ani sly\u0161et jej\u00ed jm\u00e9no. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to ona. Pomalu si klekl, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z mal\u00e9 os\u016fbky dr\u017e\u00edc\u00ed se Billov\u00fdch bok\u016f, jako by j\u00ed \u0161lo o \u017eivot. Zaslechl Bill\u016fv hlas, ale nerozum\u011bl mu. Hn\u00e1n zvl\u00e1\u0161tn\u00ed touhou nat\u00e1hl dla\u0148 a t\u00edm upoutal vesel\u00fd pohled mal\u00e9 zrzky. Pustila se Billa, kousla se do rtu a nesm\u011ble sklonila tv\u00e1\u0159. P\u0159esn\u011b tak, jako to d\u011bl\u00e1val i on v p\u0159\u00edtomnosti ciz\u00edch lid\u00ed.<\/p>\n

„Tome, tohle je moje mal\u00e1 kamar\u00e1dka Lily.“ Bill ji s \u00fasm\u011bvem chytil za ruku a pomohl j\u00ed ud\u011blat t\u011bch n\u011bkolik v\u00e1hav\u00fdch kr\u016f\u010dk\u016f. „Potkali jsme se, kdy\u017e jsem byl s Dustem na proch\u00e1zce. Moc se j\u00ed l\u00edbil. Tak\u00e9 by cht\u011bla pejska, vi\u010f?“<\/div>\n

Lily, zvedla tv\u00e1\u0159, a s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem pomalu p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
„Ahoj Lily,“ prol\u00e9tl jej\u00ed tv\u00e1\u0159 n\u011b\u017en\u00fdm pohledem. „J\u00e1 jsem Tom.“<\/div>\n
\n
Pomalu k n\u00ed nat\u00e1hl dla\u0148. Ne\u010dekal \u017e\u00e1dnou reakci. Tak mal\u00e9 d\u011bti se v\u011bt\u0161inou styd\u00ed a ukr\u00fdvaj\u00ed za z\u00e1dy nejbli\u017e\u0161\u00ed osoby, kter\u00e9 v\u011b\u0159\u00ed. V tomhle p\u0159\u00edpad\u011b by se jist\u011b ukryla za Billa. O to v\u00edc jej p\u0159ekvapilo, kdy\u017e jej obdarovala vesel\u00fdm \u00fasm\u011bvem a drobnou dlan\u00ed mu pot\u0159\u00e1sla ukazov\u00e1\u010dkem. Opatrn\u011b si ji p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e a zad\u00edval se j\u00ed do tv\u00e1\u0159e. Bojoval s touhou pohladit ji, strhnout si ji do objet\u00ed a oslovovat ji jm\u00e9nem jej\u00ed matky. Alespo\u0148 na malou chv\u00edli uv\u011b\u0159it, \u017ee to v\u0161echno dob\u0159e dopadlo. \u017de p\u0159i\u0161el v\u010das a pomohl j\u00ed. Jej\u00ed o\u010di jej v\u0161ak vr\u00e1tily zp\u011bt do reality.<\/p>\n

Bill si opatrn\u011b klekl vedle Toma, potla\u010doval nar\u016fstaj\u00edc\u00ed bolest a p\u00e1len\u00ed v oblasti zlomeniny \u00fasm\u011bvem, kter\u00fdm d\u011bv\u010d\u00e1tku dod\u00e1val odvahu. Cht\u011bl se j\u00ed zeptat na d\u016fvod, kter\u00fd ji vyhnal z post\u00fdlky do de\u0161t\u011b, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e v\u016fbec sta\u010dil otev\u0159\u00edt \u00fasta, odpov\u011b\u010f p\u0159i\u0161la sama. Lily je oba chytila za ruku, tak\u017ee nyn\u00ed vytv\u00e1\u0159eli troj\u00faheln\u00edk, kter\u00e9ho t\u011b\u017eiskem byl Flaffy. Vypadl j\u00ed zpod svetru rovnou do velik\u00e9 lou\u017ee, ale ona si toho nev\u0161\u00edmala.<\/p>\n

„Hled\u00e1m sv\u00e9ho str\u00fd\u010dka Andyho. Nev\u00edte, kde by mohl b\u00fdt?“ Tom \u017easl nad jej\u00ed inteligenc\u00ed. Promluvila na n\u011b t\u00f3nem, jako by byli stejn\u011b sta\u0159\u00ed. Nem\u011bla strach. Vy\u0161la do ulic s jasn\u00fdm c\u00edlem a d\u011blala pouze to, \u010d\u00edm jej mohla dos\u00e1hnout. „Tat\u00ednek byl na m\u011b zase zl\u00fd. Chci jej poprosit, aby se u\u017e vr\u00e1til dom\u016f.“<\/div>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b nakr\u010dil \u010delo. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt z toho v\u0161eho pon\u011bkud zmaten\u00fd. Soud\u00edc podle Tomova pohledu, to v\u0161ak v\u0161echno sm\u011brovalo pouze jedn\u00edm sm\u011brem. Netu\u0161il souvislosti, ale p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee vedou ke stejn\u00e9mu c\u00edli. K S\u00e1\u0159e. Vid\u011bl mu to na o\u010d\u00edch. Op\u011bt je zahalila bolest, kterou nedok\u00e1zal ukr\u00fdt ani smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

Nemuseli si nic \u0159\u00edkat. Rozum\u011bli si i beze slov. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bylo dostat ji z de\u0161t\u011b a pot\u00e9 zavolat Andymu. Tom si vzal Lily do n\u00e1ru\u010de spole\u010dn\u011b s promo\u010den\u00fdm ply\u0161\u00e1kem, Bill j\u00ed vzal Barbie kuf\u0159\u00edk, zavolal na Dusta a spole\u010dn\u011b se vydali dom\u016f. Intenzita de\u0161t\u011b se chvilku zd\u00e1la b\u00fdt slab\u0161\u00ed, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se op\u011bt siln\u011b rozpr\u0161elo. Osam\u011bl\u00e1 b\u0159\u00edza v parku byla zkou\u0161ena divok\u00fdmi \u017eivly. V\u00edtr j\u00ed siln\u011b pohupoval, hust\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 bi\u010doval jej\u00ed star\u00e9, citliv\u00e9 d\u0159evo ze v\u0161ech stran, ale ona se nevzd\u00e1vala a bojovala d\u00e1l. V\u011bd\u011bla, \u017ee pokud bude vytrval\u00e1, do\u010dk\u00e1 se slune\u010dn\u00e9ho r\u00e1na.<\/p>\n<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

Andreas unaven\u011b pootev\u0159el oko, zvedl se ve snaze zjistit p\u0159\u00ed\u010dinu sv\u00e9ho probuzen\u00ed, jakmile v\u0161ak na z\u00e1dech uc\u00edtil m\u011bkk\u00e9 pohlazen\u00ed, zavrt\u011bl hlavou a op\u011bt ji polo\u017eil na pol\u0161t\u00e1\u0159. Byl pouze paranoidn\u00ed a hledal probl\u00e9my i tam, kde nejsou. Se spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem se p\u0159itulil k nah\u00e9mu t\u011blu, se kter\u00fdm se d\u011blil o p\u0159ikr\u00fdvku. Kone\u010dky prst\u016f j\u00ed pohladil po vlasech, ze kter\u00fdch byl je\u0161t\u011b c\u00edtit d\u00e9\u0161\u0165, a t\u00e9m\u011b\u0159 zast\u00e9nal blahem. Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. Bylo to v\u0161echno a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9. P\u0159edstavoval si v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e Tripa pot\u00e9, co by ne\u010dekan\u011b vstoupil do pokoje a na\u0161el je tam. Usm\u00e1l se.<\/p>\n

„Kolik je hodin?“ zast\u00e9nal j\u00ed do krku, kter\u00fd pokr\u00fdval drobn\u00fdmi polibky. P\u0159ed p\u016flnoc\u00ed cht\u011bl b\u00fdt doma.<\/div>\n

Penny se zamlela, pomalu se nadzvedla na loktech a ospal\u00fdm, rozmazan\u00fdm pohledem zkoumala drobn\u00e9 \u010d\u00edslice na hodink\u00e1ch ve tvaru b\u00edl\u00e9ho tulip\u00e1nu. Vlasy, kter\u00e9 si v\u017edy upravovala do \u00fahledn\u00fdch cop\u016f, j\u00ed spadaly do tv\u00e1\u0159e v podob\u011b podivn\u00fdch spletenc\u016f.<\/div>\n
„Jsou dv\u011b r\u00e1no.“<\/div>\n
„Aha, dob\u0159e.“<\/div>\n
„Ale \u0159\u00edkals\u2026“ Penny si unaven\u011b prohr\u00e1bla vlasy a pohladila jej po rameni. „Cht\u011bls b\u00fdt do p\u016flnoci doma.“<\/div>\n
„A v \u010dem je probl\u00e9m?“ z hromady \u010derstv\u011b vypran\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f se linul jeho om\u00e1men\u00fd hlas.<\/div>\n
„V \u010dem je probl\u00e9m? Jsou dv\u011b r\u00e1no\u2026 Andy,“ jeho jm\u00e9no vyslovila se zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u00e1vkou n\u011bhy.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nemohla zvyknout na to, \u017ee mu tak mohla \u0159\u00edkat. Nebo to tak\u00e9 mohlo b\u00fdt t\u00edm, \u017ee po dozn\u011bn\u00ed jej\u00edch slov a n\u00e1sledn\u00e9 chv\u00edli ticha Andy vyst\u0159elil do sedu jako raketa a zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc lapen\u00e9 zv\u00ed\u0159e pokou\u0161ej\u00edc\u00ed se o \u00fat\u011bk. Kone\u010dn\u011b si uv\u011bdomil, pro\u010d se i p\u0159esto, \u017ee mu bylo \u00fapln\u011b dokonale, nedok\u00e1zal uvolnit a v \u017ealudku c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed chv\u011bn\u00ed.<\/p>\n

„M\u016fj Bo\u017ee,“ na\u0161tvan\u011b si prot\u0159el obli\u010dej a zoufal\u00fdm pohledem prol\u00e9tl kousky sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed rozh\u00e1zen\u00e9 po podlaze. Netu\u0161il, co bylo hor\u0161\u00ed. Zdali stud, kter\u00fd jej nutil \u010dervenat se, nebo zlost, kter\u00e1 se p\u0159\u00edmosm\u011brn\u011b m\u011bnila ve strach. „\u00dapln\u011b jsem zapomn\u011bl na Lily. Jak jsem mohl?!“ mumlal si pod nos, zat\u00edmco na sebe ve sp\u011bchu hodil tmav\u00e9 d\u017e\u00edny a pustil se do horliv\u00e9ho zap\u00edn\u00e1n\u00ed knofl\u00edk\u016f na ko\u0161ili.<\/p>\n

„Andy, uklidni se. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Je p\u0159eci se sv\u00fdm t\u00e1tou. A\u0165 u\u017e je Trip jak\u00fdkoliv, o sv\u00e9 d\u00edt\u011b se mysl\u00edm dovede postarat,“ n\u011b\u017en\u011b jej pl\u00e1cla po ruce a sama se pustila do zap\u00edn\u00e1n\u00ed ko\u0161ile. Andy si ne\u0161\u0165astn\u011b povzdechl. Byla n\u00e1dhern\u00e1, ale kdy\u017e mu nah\u00e1 pom\u00e1hala s obl\u00e9k\u00e1n\u00edm, byla snad stokr\u00e1t kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Naposled ji pohladil po \u017eensky pln\u00e9m boku, vtiskl j\u00ed n\u011bkolik rychl\u00fdch polibk\u016f a ut\u00edkal do p\u0159eds\u00edn\u011b.<\/p>\n

„Penny? Mysl\u00edm, \u017ee jsem tam zapomn\u011bl mobil.“ K\u0159ikl na ni, a kdy\u017e se zjevila ve dve\u0159\u00edch s mobilem v ruce, pod\u011bkoval j\u00ed a naklonil se pro polibek. N\u011bco jej v\u0161ak zastavilo. Spat\u0159il to, teprve kdy\u017e se od n\u00ed odt\u00e1hl a pohl\u00e9dl na ni. Jej\u00ed usm\u011bvavou, v\u017edy p\u0159\u00e1telskou tv\u00e1\u0159 zahalil jak\u00fdsi st\u00edn. Sledovala jej pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem bez jak\u00fdchkoliv emoc\u00ed.<\/div>\n

„M\u011bl jsi n\u011bkolik zme\u0161kan\u00fdch hovor\u016f,“ ozvala se po chvilce.<\/div>\n
„To je pochopiteln\u00e9. Doma m\u011bli z\u0159ejm\u011b strach.“<\/div>\n
V\u011bt\u0161\u00ed hloupost \u0159\u00edct nemohl. Jejich d\u016fm postr\u00e1dal smysl domova ode dne, co jim um\u0159ela m\u00e1ma. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u0165 u\u017e by se d\u011blo cokoliv, nez\u00e1le\u017eelo na tom, o co se jednalo, pro sv\u00e9ho otce a bratra byl v\u017edy na posledn\u00edm m\u00edst\u011b.<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b ne,“odsekla a telefon po n\u011bm t\u00e9m\u011b\u0159 hodila.<\/div>\n
„J\u00e1 nerozum\u00edm\u2026 Penny, co se stalo?“<\/div>\n
„Pod\u00edvej se s\u00e1m!“<\/p>\n

Andy zmaten\u011b nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, prsty, kter\u00fdmi ma\u010dkal kl\u00e1vesu mobilu se mu t\u0159\u00e1sly nervozitou. Otev\u0159el si seznam zme\u0161kan\u00fdch hovor\u016f. Pochopil. Zvedl hlavu, cht\u011bl k tomu n\u011bco \u0159\u00edct, n\u011bjak j\u00ed to vysv\u011btlit, ale Penny nevypadala, \u017ee by jej byla ochotna poslouchat. Proto op\u011bt pohl\u00e9dl na \u010d\u00edslo, kter\u00e9 m\u011bl v pam\u011bti mobilu zcela zbyte\u010dn\u011b. Znal jej nazpam\u011b\u0165. Stejn\u011b jako Tom jeho. Ten si jej dokonce ani nikdy neulo\u017eil. Nemohl uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee si jej i po t\u0159ech letech po\u0159\u00e1d pamatuje. Dohromady mu volal asi p\u011btkr\u00e1t, p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed to vzdal a poslal mu sms, ve kter\u00e9 ve zkratce vysv\u011btlil, jak se v\u011bci maj\u00ed.<\/p>\n

„Penny.“<\/div>\n

„Jsi s n\u00edm po\u0159\u00e1d v kontaktu?!“ T\u0159esouc\u00ed se dlan\u00ed, si k sob\u011b tiskla m\u011bkk\u00fd ply\u0161 \u017eupanu, hlas j\u00ed p\u0159eskakoval do zvl\u00e1\u0161tn\u011b vysok\u00fdch t\u00f3n\u016f.<\/div>\n
„Penny, poslouchej.“<\/div>\n
„Na n\u011bco jsem se t\u011b ptala! Jsi v kontaktu s t\u00edm zasran\u00fdm vrahem?!“<\/p>\n

Andy \u0161okovan\u011b pootev\u0159el \u00fasta. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm ji nesly\u0161el kl\u00edt. Takov\u00e1 slova k n\u00ed v\u016fbec nepasovala. D\u00edval se na ni a n\u00e1hle ji nepozn\u00e1val. P\u0159i\u0161la mu \u00fapln\u011b ciz\u00ed. Na rozd\u00edl od kr\u00e1tk\u00e9 sms, kter\u00e1 jej zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem h\u0159\u00e1la u srdce.<\/div>\n

„S\u00e1ra byla moje kamar\u00e1dka!“<\/div>\n
„Tom je m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel!“ M\u011bl dv\u011b mo\u017enosti. Mohl j\u00ed to vysv\u011btlit, nebo to nechat b\u00fdt. Jeho verzi by v\u0161ak stejn\u011b nev\u011b\u0159ila. Nikdo by j\u00ed nev\u011b\u0159il. „Nerozum\u00ed\u0161 tomu. Nikdo tomu nerozum\u00ed.“<\/div>\n
„Vypadni!“ O\u010di se j\u00ed zalily slzami, a kdy\u017e vych\u00e1zel ze dve\u0159\u00ed a ohl\u00e9dl se, stihl zaz\u0159\u00edt jej\u00ed shrbenou postavu, p\u0159esn\u011b tu, kterou je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed miloval, a nyn\u00ed jej od sebe odh\u00e1n\u011bla.<\/p>\n

Siln\u00e9 bouchnut\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed zaslechl, teprve kdy\u017e za sebou zav\u0159el dve\u0159e auta, tak\u017ee jej musela je\u0161t\u011b chv\u00edli sledovat. Mo\u017en\u00e1 jej za\u010dala nen\u00e1vid\u011bt. Mo\u017en\u00e1 jej pova\u017eovala za stejn\u011b zka\u017een\u00e9ho jako Toma, ale v tu chv\u00edli mu na tom nez\u00e1le\u017eelo. Byl unaven\u00fd a jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil, byl sp\u00e1nek. N\u011bkolikahodinov\u00fd, ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00fd sp\u00e1nek, kdy by si po probuzen\u00ed v\u016fbec na nic nepamatoval. V\u011bd\u011bl v\u0161ak, \u017ee \u017eivot nen\u00ed tak jednoduch\u00fd. Byl si jist\u00fd, \u017ee jeden obraz bude m\u00edt p\u0159ed o\u010dima a\u017e do smrti. A to pohled Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, nevinn\u00fdch vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, pros\u00edc\u00edch jej o v\u00edru a pochopen\u00ed.<\/p>\n

Smutn\u011b si povzdechl, dlan\u00ed si prot\u0159el tv\u00e1\u0159 a rychle nastartoval. M\u00edjel pr\u00e1zdn\u00e9 cesty a chodn\u00edky, velik\u00e9 lou\u017ee pln\u00e9 bl\u00e1ta, osam\u011bl\u00e9 blikaj\u00edc\u00ed lampy, a\u017e jej nakonec pohltila tma Tomovy ulice.<\/div>\n

A jemu bylo n\u00e1hle n\u011bjak l\u00e9pe.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Jsi na \u0159ad\u011b.“<\/p><\/div>\n

„Hm, dob\u0159e,“ Bill se kr\u00e1tce zamyslel, ve skute\u010dnosti v\u0161ak pouze natahoval vte\u0159iny, aby si mohl vychutnat zaslou\u017eenou odm\u011bnu. „M\u00e1m,“ za\u0161klebil se a Tom u\u017e tehdy v\u011bd\u011bl, \u017ee p\u0159ijde o dal\u0161\u00edho gum\u00eddka.<\/div>\n
„B\u011b\u017e\u00ed s n\u00e1mi, nem\u00e1 nohy, dr\u017e\u00ed se n\u00e1s i bez rukou.“<\/div>\n
Tom se op\u0159el hlavou o op\u011bradlo k\u0159esla, a i p\u0159esto, \u017ee se na n\u011bm kr\u010dili oba, se nec\u00edtil nepohodln\u011b. Pr\u00e1v\u011b naopak. Billa, sp\u00ed\u0161e le\u017e\u00edc\u00edho, ne\u017e sed\u00edc\u00edho mu na kl\u00edn\u011b, d\u00edky jeho n\u00edzk\u00e9 hmotnosti t\u00e9m\u011b\u0159 nec\u00edtil. Jeho pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9 srdce v\u0161ak vn\u00edmalo p\u0159\u00edtomnost \u010dernovl\u00e1ska a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 intenzivn\u011b, a tak\u00e9 na ni pat\u0159i\u010dn\u011b reagovalo.<\/div>\n
„Zaj\u00edmav\u00e9,“ \u0161eptl, a i p\u0159esto, \u017ee jej bylo sotva sly\u0161et, zvedl hlavu a pohl\u00e9dl na Lily sp\u00edc\u00ed na gau\u010di. Pot\u00e9 se op\u011bt uvolnil a zap\u0159em\u00fd\u0161lel nad Billovou h\u00e1dankou. B\u011b\u017e\u00ed s n\u00e1mi, nem\u00e1 nohy. Dr\u017e\u00ed se n\u00e1s i bez rukou. V jeho p\u0159\u00edpad\u011b byla odpov\u011b\u010f jasn\u00e1. Minulost. Av\u0161ak p\u0159i pohledu na Bill\u016fv n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv v\u011bd\u011bl, \u017ee by necht\u011bl kazit tak hezkou chv\u00edl\u00ed t\u00edm, \u017ee by mu ji p\u0159ipom\u00ednal. Proto se pouze pousm\u00e1l a rezignovan\u011b sklonil tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Tome, tahle byla lehk\u00e1. No p\u0159eci st\u00edn.“ Ti\u0161e se zachichotal a automaticky otev\u0159el \u00fasta, do kter\u00fdch mu Tom vlo\u017eil oran\u017eov\u00e9ho medv\u00eddka. Pot\u00e9 nahl\u00e9dl do bal\u00ed\u010dku a zachytil kone\u010dky prst\u016f Billovy prav\u00e9 ruky mezi sv\u00fdmi.<\/div>\n

„Z\u016fst\u00e1v\u00e1 jeden \u010derven\u00fd a jeden \u017elut\u00fd. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me n\u00e1rok na posledn\u00ed h\u00e1danku,“ dodal a zav\u0159el o\u010di. Pom\u00e1halo mu to p\u0159i p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. Formuloval slova, nakonec je vyslovil.<\/div>\n
„Co to v d\u00e1lce sv\u00edt\u00ed? Let\u00ed k n\u00e1m snad zlat\u00fd mrak? Je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Jin\u00fd ne\u017e ostatn\u00ed. Vyza\u0159uje teplo.“<\/p>\n

Bill se mu na kl\u00edn\u011b opatrn\u011b zamlel, sna\u017eil se nevn\u00edmat ostrou bolest z\u00e1p\u011bst\u00ed a rad\u011bji se soust\u0159edil na Tomova slova. Tak\u00e9 zav\u0159el o\u010di. P\u0159edstavil si s\u00e1m sebe v pozici \u010dlov\u011bka hled\u00edc\u00edho na nebe. Pozoruje mraky, v\u0161echny mu p\u0159ijdou stejn\u00e9. Stejn\u011b osam\u011bl\u00e9, stejn\u011b smutn\u00e9. Najednou se v\u0161ak v d\u00e1li zjev\u00ed jin\u00fd. Z\u00e1\u0159\u00ed jasn\u00fdm sv\u011btlem a zah\u00e1n\u00ed osam\u011blost i smutek. Pousm\u00e1l se.<\/p>\n

„Slunce,“ zast\u00e9nal a p\u0159ijal \u010derven\u00e9ho, sv\u00e9ho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho gum\u00eddka.<\/div>\n

Otev\u0159el o\u010di, vzal do dlan\u011b posledn\u00edho medv\u00eddka a p\u0159ejel j\u00edm Tomovi po rtech, vym\u00fd\u0161lej\u00edc posledn\u00ed h\u00e1danku.<\/div>\n
„L\u00e9t\u00e1 si sv\u011btem, zcela s\u00e1m. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed t\u00edha jej d\u011bl\u00ed od ostatn\u00edch. Neubl\u00ed\u017e\u00ed, nebr\u00e1n\u00ed se, dokud mu nen\u00ed ubl\u00ed\u017eeno.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. Nyn\u00ed ji\u017e nem\u011bl pochyb. Kone\u010dn\u011b h\u00e1danka, kter\u00e9 porozum\u011bl.<\/div>\n
„\u010cmel\u00e1k.“ Sou\u010dasn\u011b s o\u010dima otev\u0159el i pusu, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc zaslou\u017eenou dobrotu. Bill pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou, ale sladkost mu i p\u0159esto, \u017ee neuhodl, pomalu vlo\u017eil mezi pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
„Jsi to ty.“<\/p>\n

Dlouhou chv\u00edli nemluvili. Bylo n\u011bco m\u00e1lo po p\u016flnoci, kdy\u017e se Tom odhodlal k pohybu, v rychlosti napsal Andymu sms a doufal, \u017ee si ji brzy p\u0159e\u010dte. Jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla byla drobn\u00e1 stoln\u00ed lampi\u010dka nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v rohu pokoje, kter\u00e1 vrhala p\u0159\u00edjemn\u00e9 sv\u011btlo na sp\u00edc\u00ed d\u011bv\u010d\u00e1tko a Dusta tla\u010d\u00edc\u00edho se j\u00ed u nohou.<\/p>\n

„Je j\u00ed podobn\u00e1?“ Zaslechl tichou ot\u00e1zku. P\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

„A\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Je jej\u00ed v\u011brnou kopi\u00ed. A\u017e na ty o\u010di. S\u00e1ra m\u011bla\u2026“ hlas se mu zlomil.<\/div>\n
„Jsou stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e9 jako ty tv\u00e9. Maj\u00ed \u00fapln\u011b stejnou barvu.“ Bill jej levou rukou hladil po nata\u017een\u00e9 dlani a nech\u00e1val se pohupovat rytmem jeho d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Tom smutn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a rad\u011bji rychle odvr\u00e1til sm\u011br rozhovoru. Necht\u011bl myslet ani na Lily ani na S\u00e1ru. Cht\u011bl myslet pouze na n\u011bj.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by sis m\u011bl nakoupit p\u00e1r r\u016f\u017eov\u00fdch tri\u010dek.“<\/p>\n

Bill vybouchl v tich\u00fd sm\u00edch p\u0159i vzpom\u00ednce na reakci mal\u00e9 Lily, kdy\u017e j\u00ed p\u0159inesl to nejmen\u0161\u00ed, ze sv\u00e9ho oble\u010den\u00ed a ona zcela zbyte\u010dn\u011b v hromad\u011b modr\u00fdch, \u010dern\u00fdch, zelen\u00fdch a b\u00edl\u00fdch tri\u010dek, hledala r\u016f\u017eov\u00fd odst\u00edn.<\/div>\n

„A ty by ses m\u011bl nau\u010dit l\u00e9pe ukr\u00fdvat.“<\/p>\n

Tom jej nosem hrav\u011b dloubl do tv\u00e1\u0159e. No co, hra na schovku nebyla jeho silnou str\u00e1nkou. U\u017e jako mal\u00fd kluk nedok\u00e1zal na jednom m\u00edst\u011b sed\u011bt v\u00edc jak p\u016fl minuty, a proto rad\u011bji po\u010d\u00edtal, ne\u017e se ukr\u00fdval. Sklonil tv\u00e1\u0159 pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu Bill naklonil, aby mu mohl pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed, jejich rty se zcela p\u0159irozen\u011b srazily. Tentokr\u00e1t to v\u0161ak bylo jin\u00e9 ne\u017e v parku.<\/div>\n

Tom l\u00e1skypln\u011b vs\u00e1l Bill\u016fv spodn\u00ed ret, jazykem hladil drobnou ranku tak dlouho, dokud nepootev\u0159el rty a nedovolil mu vstoupit. Ve chv\u00edli, kdy se jejich jazyky v\u00e1hav\u011b dotkly, v obou se n\u011bco zlomilo. Bill se k n\u011bmu i p\u0159es bolest, kterou c\u00edtil, tiskl nejv\u00edc, jak jen to \u0161lo, a Tom s radost\u00ed p\u0159ij\u00edmal, co mu bylo nab\u00edzeno.<\/p>\n

Bill naklonil tv\u00e1\u0159 na stranu a pod\u0159\u00eddil se nal\u00e9hav\u00e9mu tempu Tomova l\u00edb\u00e1n\u00ed. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Jako by byl pouh\u00fdm pozorovatelem. Vid\u011bl Toma, zdr\u017eenliv\u00e9ho, zmaten\u00e9ho, ale natolik zoufal\u00e9ho, \u017ee jej to donutilo jednat. A vid\u011bl sebe. Kluka, kter\u00fd se s n\u011b\u010d\u00edm podobn\u00fdm nikdy p\u0159edt\u00edm nesetkal. Z jedin\u00e9ho d\u016fvodu. B\u00e1l se. Teprve nyn\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee strach mu nepom\u016f\u017ee. D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se t\u00e9 v\u011bci bude muset postavit \u010delem.<\/p>\n

B\u00e1l se bou\u0159ek, ale to, co se odehr\u00e1valo uvnit\u0159 n\u011bj, by se dalo p\u0159irovnat k hurik\u00e1nu. M\u011bl strach z krve, a p\u0159esto nach\u00e1zel pot\u011b\u0161en\u00ed uvnit\u0159 rud\u00fdch rt\u016f, do kter\u00fdch se bezhlav\u011b zamiloval. B\u00e1l se mal\u00fdch prostor\u016f, ale p\u0159esto miloval drobn\u00fd, tajemn\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd se kolem n\u011bj rozprost\u0159el poka\u017ed\u00e9, kdy pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed. Nem\u011bl r\u00e1d hlubokou vodu, neum\u011bl dob\u0159e plavat, a p\u0159esto netou\u017eil po jin\u00e9m, ne\u017e utopit se v nich.<\/p>\n

Tom se odt\u00e1hl, lapaje po kysl\u00edku jej nosem hladil po tv\u00e1\u0159i. Spole\u010dn\u011b s b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f se dot\u00fdkal bled\u00fdch l\u00edc\u00ed, v m\u00edstech velik\u00e9 mod\u0159iny byly jeho doteky je\u0161t\u011b jemn\u011bj\u0161\u00ed. Vn\u00edmal Bill\u016fv zrychlen\u00fd dech. Chv\u011bn\u00ed jeho dlouh\u00fdch \u0159as. V\u016fni. Hladov\u011bn\u00ed po dal\u0161\u00edch polibc\u00edch.<\/div>\n

Bylo to skute\u010dn\u00e9. Opravdu se to d\u011blo. Najednou to zaslechl. Tich\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 nebadan\u00e9 \u0161evelen\u00ed. Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se k n\u011bmu v\u00e1hav\u011b bl\u00ed\u017eilo \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

\n

Andreas vyt\u00e1hl z kapsy svazek kl\u00ed\u010d\u016f, chvilku se v n\u011bm p\u0159ehrab\u00e1val. A\u017e zbyte\u010dn\u011b dlouho na to, \u017ee tam m\u011bl pouze t\u0159i kl\u00ed\u010de. Kl\u00ed\u010d od domu, ordinace a od Tomova domu. Dal mu ten sv\u016fj v den, kdy si pro n\u011bj p\u0159i\u0161la policie. Vzpom\u00ednky na minulost zahnal t\u00edm, \u017ee opatrn\u011b vstoupil dovnit\u0159 a nechal se v\u00e9st slab\u00fdm sv\u011btlem poch\u00e1zej\u00edc\u00edm z ob\u00fdv\u00e1ku. Na prahu dve\u0159\u00ed se zarazil. Nebyl zvykl\u00fd plakat, proto bylo i pro n\u011bj samotn\u00e9ho velik\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, jakmile se mu o\u010di naplnily slzami. Netu\u0161il, kam by se m\u011bl d\u00edvat d\u0159\u00edv. Bylo to v\u0161echno a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dokonal\u00e9. D\u011bv\u010d\u00e1tko sp\u00edc\u00ed s Dustem na gau\u010di, dvojice obj\u00edmaj\u00edc\u00ed se i ve sp\u00e1nku. Tvo\u0159ili rodinu, ani\u017e by o tom v\u011bd\u011bli. Jen oni \u010dty\u0159i. Vlastn\u011b p\u011bt. Pl\u00e1cl se po \u010dele. T\u00e9m\u011b\u0159 by zapomn\u011bl na Tom\u016fv oporn\u00fd pil\u00ed\u0159. Babett. N\u011bco tam v\u0161ak zacl\u00e1n\u011blo.<\/p>\n

On.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bylo to skute\u010dn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. St\u00e1l tam neschopen pohybu, zcela paralyzov\u00e1n vzniklou situac\u00ed. V hlav\u011b se mu rodilo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed my\u0161lenek. Jedna bl\u00e1zniv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1. Od chv\u00edle, co zavolal na Dusta, aby mohli pokra\u010dovat v cest\u011b dom\u016f, a ten za nimi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4620","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4620","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4620"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4620\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4620"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4620"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4620"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}