{"id":4629,"date":"2013-10-06T17:00:00","date_gmt":"2013-10-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4615"},"modified":"2013-10-06T17:00:00","modified_gmt":"2013-10-06T16:00:00","slug":"teach-me-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/10\/06\/teach-me-5\/","title":{"rendered":"Teach me 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/p>\n

Byla st\u0159eda a Tom se ne p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e nalad\u011bn\u00fd p\u0159esouval z domova do domu rodiny Tr\u00fcmper. Jeho dne\u0161n\u00ed dopoledn\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve \u0161kolce bylo jedna mal\u00e1 katastrofa. D\u011bti byly neklidn\u00e9, rozdov\u00e1d\u011bn\u00e9 a rozmrzel\u00e9. Nev\u011bd\u011bly, kam d\u0159\u00edv sko\u010dit, co d\u0159\u00edv d\u011blat, a udr\u017eet jejich pozornost bylo dnes obzvl\u00e1\u0161t\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9. Nakonec Tom ukon\u010dil v\u00fduku o p\u016fl hodiny d\u0159\u00edv a d\u011bti si musela p\u0159evz\u00edt vychovatelka, kter\u00e1 z toho nem\u011bla o nic v\u011bt\u0161\u00ed radost, ne\u017e m\u011bl Tom.<\/p>\n

V dom\u011b rodiny Tr\u00fcmper u\u017e byl o\u010dek\u00e1v\u00e1n. Norbert jej vpustil do domu a stejn\u011b jako prvn\u00ed den jej uvedl do salonku, kde mu nab\u00eddl n\u011bco k pit\u00ed. Na minutu p\u0159esn\u011b se\u0161la dol\u016f i Simone.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi,“ pronesla vzne\u0161en\u011b.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ oplatil j\u00ed Tom neochotn\u011b, kdy\u017e op\u011bt zaslechl v jej\u00edm hlase chlad v\u016f\u010di jeho osob\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba se n\u011b\u010d\u00edm zdr\u017eovat,“ \u0159ekla, kdy\u017e si v\u0161imla sv\u00e9ho ura\u017een\u00e9ho syna, jak klop\u00fdt\u00e1 za jejich majordomem. Oba vstoupili do m\u00edstnosti a Tom se oto\u010dil. Prohl\u00e9dl si blon\u010fat\u00e9ho kluka od hlavy a\u017e k pat\u011b, a kdy\u017e v jeho tv\u00e1\u0159i zaregistroval nechu\u0165 a odpor k cel\u00e9 situaci, sto\u010dil pohled rad\u011bji k o nic p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edmu pohledu Simone.<\/p>\n

„Tak\u017ee dovolte mi, pane Kaulitzi, abych v\u00e1m p\u0159edstavila sv\u00e9ho syna a va\u0161eho \u017e\u00e1ka, Billa Tr\u00fcmpera,“ pokynula Billovi, aby ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f vp\u0159ed a do\u0161el a\u017e ke dvojici. Bill tak zdr\u00e1hav\u011b u\u010dinil a zahled\u011bl se na \u010dern\u00e9 kytarov\u00e9 pouzdro.<\/div>\n

„Ahoj! J\u00e1 jsem Tom Kaulitz,“ nat\u00e1hl k Billovi prava\u010dku a sna\u017eil se zachovat si zbytky nerv\u016f.<\/div>\n
„Pane Kaulitzi? Co se stalo s na\u0161\u00ed \u00famluvou o vyk\u00e1n\u00ed? Vzpome\u0148te si pros\u00edm a velice rychle,“ pronesla Simone d\u016fle\u017eit\u011b a v tu chv\u00edli se na ni up\u0159ely dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed. Tom se d\u00edval p\u0159ekvapen\u011b a naprosto nech\u00e1pav\u011b a Bill matku probod\u00e1val pohledem, proto\u017ee tohle bylo u\u017e moc i na jej\u00ed vkus. Copak bylo norm\u00e1ln\u00ed, aby mu ten kluk, kter\u00fd nebyl jist\u011b o moc star\u0161\u00ed ne\u017e on s\u00e1m, vykal? To bylo u\u017e do nebe volaj\u00edc\u00ed. Tom si pro\u010distil hrdlo a t\u0159ikr\u00e1t se nadechl.<\/div>\n
\n
\n

„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, pane Tr\u00fcmpere. Jsem Tom Kaulitz,“ zopakoval Tom te\u010f podle Simonina gusta, ale ruku Billovi u\u017e nenab\u00eddl, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee se k pot\u0159esen\u00ed nem\u011bl ani poprv\u00e9.<\/p><\/div>\n

„V\u00fdborn\u011b! Te\u010f, kdy\u017e u\u017e se oba zn\u00e1te, v\u00e1s Norbert zavede do pokoje. Je tam p\u0159ipraveno ob\u010derstven\u00ed a v\u0161e, co bude pot\u0159eba. Tak\u017ee pros\u00edm,“ uk\u00e1zala Simone dlan\u00ed sm\u011brem ven ze salonku, kde na n\u011b \u010dekal Norbert. Tom p\u0159ik\u00fdvl a vy\u0161el ven jako prvn\u00ed.<\/div>\n
„Hodn\u011b z\u00e1bavy, zlat\u00ed\u010dko,“ pop\u0159\u00e1la Simone synovi up\u0159\u00edmn\u011b a pohladila jej po rameni. Bill sebou \u0161kubl a n\u00e1sledoval dvojici mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Cesta do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho pokoje se Tomovi zd\u00e1la nekone\u010dn\u00e1. M\u011bl pocit, jako by p\u011b\u0161ky p\u0159e\u0161el vzd\u00e1lenost z jednoho konce m\u011bsta na ten druh\u00fd, a \u017ee to byla \u00factyhodn\u00e1 vzd\u00e1lenost! Po cest\u011b pozoroval nesmysln\u00e9 obrazy na st\u011bn\u00e1ch, kter\u00e9 sp\u00ed\u0161e vypadaly, jako by je patlalo dvoulet\u00e9 d\u00edt\u011b, p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9, dle jeho n\u00e1zoru nevkusn\u00e9 sv\u00edcny na stolc\u00edch a komod\u00e1ch, kter\u00e9 st\u00e1ly po chodb\u00e1ch, a podivn\u00e9 cizokrajn\u00e9 rostliny v kv\u011btin\u00e1\u010d\u00edch, kter\u00e9 m\u00edsty vypadaly a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b.<\/p>\n

„P\u0159eji v\u00e1m p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1venou v\u00fduku,“ pronesl majordom, otev\u0159el jednu p\u016flku vysok\u00fdch dve\u0159\u00ed od pokoje a vpustil oba dovnit\u0159. Ihned za nimi zav\u0159el a \u0161el si po vlastn\u00ed pr\u00e1ci. P\u00e1r krok\u016f na to se Bill zastavil a oto\u010dil se na nic netu\u0161\u00edc\u00edho Toma, kter\u00fd tak tak zastavil svoje kroky, aby do Billa nenarazil.<\/div>\n

„Nemysli si, \u017ee se budu b\u016fhv\u00ed jak sna\u017eit! O \u017e\u00e1dnou v\u00fduku kytary nestoj\u00edm a st\u00e1t nebudu. Do t\u00fddne s t\u00edm bude konec,“ zasy\u010del Bill a do\u0161el na konec chodby, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9ho prostorn\u00e9ho pokoje s okny, balkonem a n\u00e1dhern\u00fdm n\u00e1bytkem. Tom zask\u0159\u00edpal zuby a Billa do\u0161el. Jestli dneska vydr\u017e\u00ed a n\u011bkomu neubl\u00ed\u017e\u00ed, m\u011bl by b\u00fdt prohl\u00e1\u0161en za svat\u00e9ho. Proto\u017ee tohle v\u0161echno tady vy\u017eadovalo svatou trp\u011blivost.<\/p>\n

„Oh no do prdele!“ vyhrkl a p\u0159itiskl si dlan\u011b k \u00fast\u016fm, kdy\u017e jeho pohled padl na dvou\u0159ad\u00fd stojan pln\u00fd v\u0161elijak\u00fdch kytar. Akustick\u00e9, elektrick\u00e9, \u0161estistrunn\u00e9, dvan\u00e1ctistrunn\u00e9, z masivu, polomasivu i p\u0159ekli\u017eky. Tom u\u017e vid\u011bl ledacos, ale takovouhle sb\u00edrku kytar pohromad\u011b nikdy. Kytary se d\u011blily podle n\u011bkolika krit\u00e9ri\u00ed – podle tvorby a vzniku t\u00f3nu, podle materi\u00e1lu, hudebn\u00edho stylu, ve kter\u00e9m maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed vyu\u017eit\u00ed, podle po\u010dtu strun nebo velikosti. Tom m\u011bl pocit, \u017ee od ka\u017ed\u00e9ho d\u011blen\u00ed tu byly minim\u00e1ln\u011b dv\u011b kytary ve sv\u011btl\u00e9m a tmav\u00e9m proveden\u00ed. N\u00e1bo\u017en\u011b do\u0161el bl\u00ed\u017e a nev\u011bd\u011bl, kterou kytaru pohladit pohledem jako prvn\u00ed. Tohle m\u00edt doma, v \u017eivot\u011b by ho u\u017e z pokoje nikdo nevyt\u00e1hl ani na j\u00eddlo.<\/p>\n

„\u0158\u00edkals n\u011bco?“ zabru\u010del Bill otr\u00e1ven\u011b a ti\u0161e Toma sledoval.<\/div>\n

„Pane bo\u017ee! Tomuhle \u0159\u00edk\u00e1m po\u0159\u00e1dn\u00e1 sb\u00edrka kytar, jak dlouho je m\u00e1te?“ zeptal se Tom, ani\u017e by v\u011bnoval Billovi jedin\u00fd pohled. Na kouk\u00e1n\u00ed tam m\u011bl n\u011bco mnohem lep\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Od v\u010derej\u0161ka. V\u0161echny jsou nov\u00e9,“ objasnil mu Bill a posadil se na \u0161irokou pohovku. Tom\u016fv \u00fa\u017eas jej za\u010d\u00ednal bavit. Jisk\u0159ily mu o\u010di, jako kdy\u017e d\u00edt\u011bti sv\u00edt\u00ed o\u010di u v\u00e1no\u010dn\u00edho strome\u010dku, pod kter\u00fdm je hora d\u00e1rk\u016f jist\u011b jen pro n\u011bj.<\/div>\n
„N\u011bkdo v rodin\u011b m\u00e1 v kytar\u00e1ch z\u00e1libu?“<\/div>\n
„Ne! Matka jen nev\u011bd\u011bla, kter\u00e1 bude pot\u0159eba pro tuhle \u0161a\u0161k\u00e1rnu,“ odv\u011btil. Tom se zamra\u010dil, narovnal se a n\u00e1siln\u011b odtrhl pohled od t\u011bch skvost\u016f, aby se mohl pod\u00edvat na Billa.<\/div>\n
„Tak\u017ee koupila od ka\u017ed\u00e9ho druhu jednu?“ vykulil Tom o\u010di.<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to muselo st\u00e1t nehor\u00e1zn\u00e9 pen\u00edze!“ vykv\u00edkl Tom a p\u0159elet\u011bl o\u010dima to mno\u017estv\u00ed. Bill se na Toma otr\u00e1ven\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee tohle nic nen\u00ed. Kdyby to vid\u011bl otec, jsem si jist\u00fd, \u017ee by na matku je\u0161t\u011b k\u0159i\u010del, pro\u010d nekoupila v\u0161echno je\u0161t\u011b jednou, kdybych n\u00e1hodou jednu zni\u010dil,“ zakroutil Bill o\u010dima.<\/p>\n

Tom rad\u011bji nic ne\u0159\u00edkal. Bill vstal z pohovky a do\u0161el si pro n\u011bco k pit\u00ed. Po o\u010dku Toma sledoval. Uchechtl se, kdy\u017e si Tom v\u0161echny kytary z\u00e1libn\u011b prohl\u00ed\u017eel a skoro se jich b\u00e1l dotknout. Obch\u00e1zel stojany ze v\u0161ech stran a udiven\u011b vydechoval. Bill by skoro \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 z t\u011bch kytar mal\u00fd orgasmus.<\/p>\n

„No, jestli tu hodl\u00e1\u0161 cel\u00e9 dv\u011b hodiny post\u00e1vat a o\u0161ah\u00e1vat ty kytary, bude to v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Bill a napil se \u0161umiv\u00e9 limon\u00e1dy.<\/div>\n

„Oh! Omlouv\u00e1m se. J\u00e1 jen… m\u00e1m doma jen jednu. Byla moje prvn\u00ed, tak\u017ee ji m\u00e1m u\u017e hodn\u011b hodn\u011b dlouho a tolik r\u016fzn\u00fdch kytar pohromad\u011b jsem je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl. Pokud chcete, m\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt,“ nab\u00eddl mu Tom a vzd\u00e1lil se od toho poku\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsi pr\u00e1v\u011b pou\u017eil vyk\u00e1n\u00ed!“ prskl Bill znechucen\u011b.<\/div>\n
„No Simone p\u0159ece…“<\/div>\n
„Ka\u0161lu na to, co \u0159ekla moje matka. Nebo tob\u011b to p\u0159ijde norm\u00e1ln\u00ed, abys mi vykal?“ povyt\u00e1hl Bill obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmn\u011b? Ne! Ale nestoj\u00edm o probl\u00e9my,“ dodal.<\/div>\n
„Prost\u011b mi norm\u00e1ln\u011b tykej. Jsem Bill.“<\/div>\n
„Jo. J\u00e1 jsem Tom,“ \u0159ekl sv\u00e9 jm\u00e9no a p\u0159ijal sklenici s n\u00e1pojem. Oba se napili.<\/p>\n

„Fajn. Te\u010f kdy\u017e u\u017e se zn\u00e1me, tak bych byl moc r\u00e1d, kdybys m\u011b do toho u\u010den\u00ed nenutil. V\u00e1\u017en\u011b o to nem\u00e1m ani nejmen\u0161\u00ed z\u00e1jem.“<\/div>\n

„A co budeme ty dv\u011b hodiny 3x t\u00fddn\u011b d\u011blat?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Nev\u00edm. To je fuk. Cokoli, ale kytara z\u016fstane v obalu, nebo t\u00e1mhlety ve stojanu,“ pohodil hlavou na druh\u00fd konec pokoje.<\/div>\n
„Co kdy\u017e na to tvoje matka p\u0159ijde?“<\/div>\n
„Nep\u0159ijde. Nikdy m\u011b nekontroluje. Nesn\u00e1\u0161\u00ed hudbu, proto\u017ee na to nen\u00ed nadan\u00e1. Um\u00ed kr\u00e1sn\u011b kreslit, ale to je v\u0161echno.“<\/div>\n
„Proto do toho nut\u00ed tebe?“<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161. Jsem tak trochu nezmar cel\u00e9 t\u00e9hle spole\u010dnosti. Kdy\u017e se tahle smet\u00e1nka sleze na n\u011bjak\u00e9m ve\u010d\u00edrku, matka se u m\u011b nem\u00e1 \u010d\u00edm chlubit. U\u010dil jsem se na klav\u00edr. Bavilo m\u011b to, ale sekl jsem s t\u00edm, jen abych matku na\u0161tval,“ zasm\u00e1l se Bill zlomysln\u011b. Tom mu \u00fasm\u011bv vr\u00e1til.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to, \u017ee nebude\u0161 tak zka\u017een\u00fd, jak jsem si myslel.“<\/div>\n
„Co sis myslel?“<\/div>\n
„No \u017ee bude\u0161 ten typick\u00fd rozmazlenec, co v\u017edycky dostane, co chce, ale p\u0159ekvapils m\u011b,“ pok\u00fdval hlavou. Bill se jen usm\u00e1l.<\/div>\n
„N\u011bco ti uk\u00e1\u017eu. Poj\u010f!“ vyzval Toma a ode\u0161el do rohu m\u00edstnosti, kde byly dal\u0161\u00ed dve\u0159e. Tom odlo\u017eil sklenici na st\u016fl a vrhl se za Billem, ne\u017e se mu v tom bludi\u0161ti stihne ztratit.<\/p>\n

„No kruci!“ vydechl Tom, kdy\u017e str\u010dil nos mezi dve\u0159e a v men\u0161\u00edm pokoji uvid\u011bl nep\u0159ebern\u00e9 mno\u017estv\u00ed snad v\u0161ech hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f, kter\u00e9 znal. N\u011bkter\u00e9 st\u00e1ly ve stojanech, n\u011bkter\u00e9 visely na st\u011bn\u00e1ch. V\u0161echny byly pe\u010dliv\u011b rozd\u011bleny na dechov\u00e9, strunn\u00e9 a bic\u00ed a pak d\u00e1le do jejich podskupin.<\/div>\n

„S\u00edla, co?“ rozhl\u00e9dl se Bill nez\u00fa\u010dastn\u011bn\u011b a op\u0159el se rukou o harfu stoj\u00edc\u00ed pobl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Na tohle v\u0161echno ses m\u011bl u\u010dit hr\u00e1t?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Na v\u011bt\u0161inu,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „Na zbytek pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159ijde \u0159ada, a\u017e seknu s kytarou,“ zazubil se Bill.<\/div>\n
„Na co jsi hr\u00e1l p\u0159ed kytarou?“<\/div>\n
„T\u00e1mhle na ten saxofon,“ uk\u00e1zal prstem za Tomova z\u00e1da.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee m\u00e1\u0161 ale na jednu stranu ohromn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed?“ zeptal se Tom a p\u0159ejel prsty p\u0159es struny citery.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 by dali v\u0161echno za to, aby se mohli u\u010dit alespo\u0148 na jeden n\u00e1stroj, ale nemaj\u00ed na to bu\u010f \u010das, nebo pen\u00edze. Ty m\u00e1\u0161 tu \u00fa\u017easnou mo\u017enost na v\u0161echny tyhle n\u00e1stroje um\u011bt hr\u00e1t a zahazuje\u0161 to, jen abys na\u0161tval matku.“<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u00edm, a kdybych mohl, v\u0161echny ty n\u00e1stroje bych nechal odv\u00e9zt, aby poslou\u017eily jinde, ale to by m\u011b matka pravd\u011bpodobn\u011b p\u0159erazila,“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by se stoprocentn\u011b ulevilo i va\u0161emu slu\u017eebnictvu, kter\u00e9 to mus\u00ed udr\u017eovat \u010dist\u00e9 a bez prachu,“ odlo\u017eil Tom fl\u00e9tnu na jej\u00ed m\u00edsto a p\u0159e\u0161el k Billovi.<\/div>\n
„Nemysli si, j\u00e1 si p\u0159ijdu, \u017ee \u017eiju ve \u0161patn\u00fdm snu,“ \u0159ekl Bill a z m\u00edstnosti ode\u0161el.<\/p>\n

Tom sledoval Billova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da a uva\u017eoval nad t\u00edm, jak je \u017eivot nespravedliv\u00fd. Bill nen\u00ed r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 v\u0161echno, a Tom nen\u00ed r\u00e1d, \u017ee nem\u00e1 skoro nic. Kdyby ka\u017ed\u00fd ze sv\u00e9ho ukrojili p\u0159esnou polovinu, mo\u017en\u00e1 by byli oba spokojen\u00ed. Oba by m\u011bli p\u016flku ni\u010deho a p\u016flku v\u0161eho.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Byla st\u0159eda a Tom se ne p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e nalad\u011bn\u00fd p\u0159esouval z domova do domu rodiny Tr\u00fcmper. Jeho dne\u0161n\u00ed dopoledn\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve \u0161kolce bylo jedna mal\u00e1 katastrofa. D\u011bti byly neklidn\u00e9, rozdov\u00e1d\u011bn\u00e9 a rozmrzel\u00e9. Nev\u011bd\u011bly, kam d\u0159\u00edv sko\u010dit, co d\u0159\u00edv d\u011blat,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[566],"tags":[],"class_list":["post-4629","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-teach-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4629","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4629"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4629\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4629"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4629"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4629"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}