{"id":4644,"date":"2013-09-29T17:00:00","date_gmt":"2013-09-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4630"},"modified":"2013-09-29T17:00:00","modified_gmt":"2013-09-29T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-57","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/29\/novel-of-dreams-our-life-57\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 57."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Spole\u010dn\u011b jsme kluky obl\u00e9kli, pohr\u00e1li si s nimi p\u0159itom a Tom se \u0161el potom obl\u00e9knout tak\u00e9. Hr\u00e1l jsem si s nimi, abych je zabavil. Tom asi po deseti minut\u00e1ch p\u0159i\u0161el do pokoj\u00edku. Up\u0159\u00edmn\u011b snad te\u010f i kluk\u016fm z\u00e1vid\u00edm. Oni ho te\u010f budou m\u00edt jen pro sebe a j\u00e1 ho nem\u016f\u017eu m\u00edt v\u016fbec. Ale co, je to jejich t\u00e1ta, je to jasn\u00e9. Jen mi chyb\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n

„Vypadaj\u00ed v\u017edycky jako dva roztomil\u00fd eskym\u00e1\u010dci, kluci moji,“ zasm\u00e1l se a vzal si je do n\u00e1ru\u010de. „Ty nejde\u0161?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Nasucho jsem polknul. On by snad cht\u011bl, abych \u0161el? Ouh, to nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Mo\u017en\u00e1 mi to nab\u00edz\u00ed jen ze slu\u0161nosti, ale taky by mohl kluky \u010dapnout a prost\u011b j\u00edt, co\u017e neud\u011blal.<\/em><\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee\u2026“ p\u00e1rkr\u00e1t zamrk\u00e1m a pootev\u0159u rty. „Mohl bych s v\u00e1mi j\u00edt?“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 volno. Co jin\u00fdho bys cht\u011bl d\u011blat, ne\u017e b\u00fdt se sv\u00fdmi d\u011btmi?“ dal ob\u011bma pusinku a s \u00fasm\u011bvem zakroutil hlavou. Se sv\u00fdmi d\u011btmi a s tebou, l\u00e1sko.<\/em> „Zat\u00edm p\u0159iprav\u00edm ko\u010d\u00e1rek,“ \u0159ekl a ode\u0161el dol\u016f. St\u00e1l jsem chvilku jako opa\u0159en\u00fd, ale pak jsem se usm\u00e1l. Rychle jsem se vydal do lo\u017enice, kde jsem se hned obl\u00e9kl a \u0161el rychle dol\u016f, abych nezdr\u017eoval. P\u016fjdeme spole\u010dn\u011b. M\u00e1m radost jako malej kluk. Jo, takhle to vypad\u00e1, kdy\u017e n\u011bkdo o n\u011bco p\u0159ijde.<\/p>\n

<\/em> Tom u\u017e \u010dekal v hale i s kluky. Rychle jsem se obul a vzal si kab\u00e1t se \u0161\u00e1lou.<\/div>\n

„Hotovo,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Sl\u00e1va. B\u00e1l jsem se, \u017ee mi z nich zbudou \u0161kvarky,“ vydechl a vyjel i s ko\u010d\u00e1rkem ze dve\u0159\u00ed. Tak pomal\u00fd jsem snad zase nebyl. Posp\u00edchal jsem, jak jsem jen dok\u00e1zal.<\/em> „Zamkni, jo?“<\/div>\n
„Jo, jo,“ brouknu a vyjdu hned za nimi, na\u010de\u017e zamknu. Tom se s nimi zat\u00edm rozjel po cest\u011b a\u017e k brance. Do\u0161el jsem je a branku jim otev\u0159el. Jakmile projeli, zase jsem za nimi zav\u0159el a pot\u00e9 u\u017e \u0161el vedle Toma.<\/div>\n
„V noci asi zase sn\u011b\u017eilo. Budu pak muset prohrabat cestu. M\u00e1lem jsem je vyklopil,“ post\u011b\u017eoval si hned jako spr\u00e1vn\u00e1 mamina.<\/div>\n
„J\u00e1 to kdy\u017e tak ud\u011bl\u00e1m, a\u017e p\u0159ijdeme. Odpo\u010di\u0148 si taky tro\u0161ku,“ brouknu a dopnu si kab\u00e1t.<\/div>\n
„Hah, nezlom\u00ed\u0161 se o tu lopatu?“ uchechtnul se.<\/div>\n
\n
U\u017e jsem tohle d\u011blal, a to n\u011bkolikr\u00e1t za \u017eivot. Pamatuju si, jak jsem to musel d\u011blat jako mal\u00fd je\u0161t\u011b na \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der s t\u00e1tou. Byl v\u017edycky perfekcionista a j\u00e1 to m\u011bl z\u0159ejm\u011b po n\u011bm. Ov\u0161em nejsem tak p\u0159ehnan\u00fd jako on.<\/p>\n

<\/em> „Ne,“ brouknu a ol\u00edznu si rty.<\/div>\n

„Ne?“ zasm\u011bje se. „V\u00e1\u017en\u011b ne? No j\u00e1 nev\u00edm, jestli ti takovou pr\u00e1ci m\u016f\u017eu p\u0159enechat.“ Abych ho je\u0161t\u011b nep\u0159ekvapil.<\/em><\/div>\n
„V\u011b\u0159 mi, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161. M\u00e1m to nacvi\u010den\u00fd od mala,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„Jenom\u017ee te\u010f u\u017e malej nejsi. Kdy jsi naposledy hrabal cestu, kdy\u017e jsi bydlel v byt\u011b?“ \u0159ekne pobaven\u011b a zahne do vedlej\u0161\u00ed ulice. Pro srandu jsem mu, ale ch\u00e1pu to. Moc na to nevypad\u00e1m, \u017ee bych tohle um\u011bl.<\/em><\/div>\n
„D\u011blal jsem to, dokud jsem neode\u0161el od rodi\u010d\u016f, a kdy\u017e jsem bydlel v byt\u011b, tak n\u011bkdy taky, proto\u017ee bych b\u00fdval jinak n\u011bkdy ani nevyjel s autem,“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 jsi m\u011bl p\u0159ed bar\u00e1kem parkovi\u0161t\u011b. Tos to jako hrabal kolem auta?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Moc ne, ale cesty jsem odhrab\u00e1val. St\u0159\u00eddali jsme se tam.“<\/div>\n
„Chm,“ \u0159ekl u\u017e jen a zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

U\u017e jsem mu na to nic ne\u0159ekl. Proch\u00e1zeli jsme se kr\u00e1sn\u011b zasn\u011b\u017eenou krajinou. M\u011bsto vypadalo v zim\u011b kr\u00e1sn\u011b, nav\u00edc bylo perfektn\u011b udr\u017eovan\u00e9, tak\u017ee jsme se nemuseli b\u00e1t, \u017ee n\u011bkde spadneme. Ov\u0161em cestu, kterou jsme si vybrali, nebyla moc skv\u011bl\u00e1. To n\u00e1m ale nevadilo, \u0161lo n\u00e1m hlavn\u011b o to, aby kluci m\u011bli hezkou klidnou proch\u00e1zku. Jsem hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee jsem s nimi mohl j\u00edt. Dlouho jsme si takhle nevy\u0161li, jeliko\u017e jsem kluky bral bu\u010f j\u00e1, kdy\u017e m\u011bl Tom pacienta, nebo si je vzal on, je\u0161t\u011b kdy\u017e jsem byl n\u011bkdy pozd\u011bji v pr\u00e1ci.<\/em> Nakonec jsme se ale rozhodli, \u017ee se nebudeme centru vyh\u00fdbat, ale naopak se stav\u00edme p\u0159\u00edmo v centru v cukr\u00e1rn\u011b. Tom tu m\u011bl pr\u00fd jednu obl\u00edbenou, kam ob\u010das kluky vozil. Jakmile jsme dojeli k cukr\u00e1rn\u011b, hned jsem ve\u0161el, podr\u017eel mu dve\u0159e a je\u0161t\u011b mu ko\u010d\u00e1rek nadzvedl, aby se v klidu dostal p\u0159es dva schody, co tu byly. Pot\u00e9 jsem za n\u00e1mi u\u017e dve\u0159e zav\u0159el.<\/div>\n

„D\u00edky, obvykle mi pom\u00e1h\u00e1 ten \u010d\u00ed\u0161n\u00edk,“ zasm\u00e1l se Tom a jel s ko\u010d\u00e1rkem dozadu do n\u011bjak\u00e9ho boxu. Aspo\u0148, \u017ee dnes jsem tu j\u00e1. Nejrad\u0161i bych s nimi byl po\u0159\u00e1d, ale kdyby to tak je\u0161t\u011b \u0161lo.<\/em><\/p>\n

Zastavil s ko\u010d\u00e1rkem u stolu a vyndal z n\u011bj kluky. „A te\u010f si d\u00e1me v\u00e1\u0161 obl\u00edben\u00fd koktejl, mhm, mhm, mhm,“ za\u010dal je se sm\u00edchem pusinkovat a svl\u00e9kat je z bund. „Aspo\u0148 se na chv\u00edli oh\u0159ej\u00ed. Vid\u00ed\u0161, jak maj\u00ed na\u010dervenal\u00fd nos\u00e1nky?“ zeptal se m\u011b s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Jsou rozko\u0161n\u00ed, na\u0161i mal\u00ed eskym\u00e1\u010dci,“ usm\u011bju se a pom\u016f\u017eu mu. On svl\u00e9kal Aarona a j\u00e1 Nathaniela. Kdy\u017e byli svle\u010den\u00ed, jejich v\u011bci jsme polo\u017eili na \u017eidli vedle sebe a kluky si posadili na sebe. Tom u\u017e samoz\u0159ejm\u011b zase d\u011blal s Aaronem kraviny a neust\u00e1le ho pusinkoval, \u010demu\u017e se prcek hih\u0148al. B\u011bhem chvilky u\u017e p\u0159i\u0161el mlad\u00fd \u010d\u00ed\u0161n\u00edk.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravil m\u011b a pak se usm\u00e1l na Toma i na kluky. „Ahoj, jako obvykle?“<\/div>\n

„Ahoj, jo, ur\u010dit\u011b ten jejich koktejl,“ zasm\u00e1l se Tom a objal Aarona rukama. Asi sem chod\u00ed dost \u010dasto, kdy\u017e se takhle zdrav\u00ed.<\/em><\/div>\n
„A vy si d\u00e1te?“ zeptal se \u010d\u00ed\u0161n\u00edk m\u011b.<\/div>\n
„Latt\u00e9,“ pousm\u011bju se a hezky si na sebe Nathaniela usad\u00edm, jeliko\u017e se mi po\u0159\u00e1d sna\u017eil sklouznout pod stole\u010dek.<\/div>\n
„Dob\u0159e, hned to bude,“ roze\u0161el se s \u00fasm\u011bvem pry\u010d, av\u0161ak se je\u0161t\u011b zastavil. „M\u016f\u017eu tam prck\u016fm d\u00e1t tu su\u0161enku nebo\u2026“<\/div>\n
„Jo, klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161. Minule si na n\u00ed smlsli. Cht\u011bli je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed,“ rozesm\u00e1l se Tom, nad \u010d\u00edm\u017e se ten \u010d\u00ed\u0161n\u00edk jen zasm\u00e1l a za\u0161el za roh. „Vi\u010fte, vy dva brou\u010dci,“ dal Tom Aaronovi pusinku do vl\u00e1sk\u016f. Aspo\u0148 maj\u00ed n\u011bjakou zm\u011bnu a my taky. D\u0159\u00edv jsme spolu chodili leckams, dnes si to u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dovolit nem\u016f\u017eeme.<\/em><\/div>\n
„Tak vy u\u017e tu m\u00e1te obl\u00edben\u00fd drink, ano?“ usm\u00e1l jsem se a pohladil Nathaniela po hlavi\u010dce. „Vypad\u00e1 to tu hezky, je tu p\u0159\u00edjemn\u011b,“ usm\u011bju se z\u00e1rove\u0148 na Toma.<\/div>\n
„No on je to jenom takovej koktejl. Je tam rozmixovan\u00fd ovoce a smetana se \u0161leha\u010dkou. U toho je je\u0161t\u011b oby\u010dejn\u00e1 su\u0161enka. D\u00e1val jsem si to tu jednou, oni cht\u011bli ochutnat, tak jsem jim dal. Nic \u0161patn\u00fdho v tom nen\u00ed a hrozn\u011b jim to zachutnalo. Po\u0159\u00e1d se olizovali,“ zasm\u00e1l se Tom. „Tak\u017ee od t\u00fd doby jim Paul d\u011bl\u00e1 jejich vlastn\u00ed, do mal\u00fdch skleni\u010dek a s d\u011btskou smetanou.“<\/p>\n

„To je hezk\u00fd,“ uzn\u00e1m a pousm\u011bju se. „Je to i zdrav\u00fd, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e je tam to ovoce. Tak\u017ee si pochutnaj\u00ed, vi\u010f pr\u010folo?“ dal jsem Nathymu pusinku. Nevn\u00edmal m\u011b. D\u00e1l se k\u0159enil na br\u00e1\u0161ku a pl\u00e1cal t\u00e1ckem pod pit\u00ed do stolu. Jsou roztomil\u00ed, jak si spolu um\u00ed par\u00e1dn\u011b vyhr\u00e1t.<\/em><\/div>\n

„Jo, to jo,“ p\u0159ik\u00fdvne Tom, p\u0159i\u010dem\u017e se Aaronovi prohrab\u00e1val vl\u00e1sky.<\/div>\n
„Jsem moc r\u00e1d, \u017ee jsem s v\u00e1mi mohl j\u00edt,“ \u0161eptnu pak a semknu rty k sob\u011b.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b od kluk\u016f odd\u011blit. Jsi jejich t\u00e1ta,“ po\u0161ept\u00e1, op\u0159e se bradou o Aaronovo rameno, na\u010de\u017e mu d\u00e1 pusinku a zav\u0159e o\u010di. Zn\u00ed to, jako by se ode m\u011b cht\u011bl naprosto oprostit a u\u017e mi jen po pr\u00e1vnick\u00e9 str\u00e1nce nemohl kluky odep\u0159\u00edt. Tohle nem\u016f\u017eu dopustit. Pot\u0159ebuju mu v\u0161echno \u0159\u00edct, a z\u00e1rove\u0148 chci od n\u011bj sly\u0161et, co si mysl\u00ed a co c\u00edt\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Mohli bychom si promluvit, pros\u00edm, a\u017e bude\u0161 m\u00edt \u010das a bude na to vhodn\u00e1 chv\u00edle?“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/div>\n

„O \u010dem?“ zept\u00e1 se polohlasem.<\/div>\n
„O tom v\u0161em\u2026“ chytnu Nathaniela jemn\u011b za ruku. Hlavn\u011b kluci jsou mi te\u010f oporou. Mysl\u00edm, \u017ee kdyby jich nebylo, nem\u011bl bych takovou s\u00edlu.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to n\u011bco zm\u011bn\u00ed?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b skrze sv\u00e9 \u010dern\u00e9, dlouh\u00e9 \u0159asy. Nechci o tenhle pohled p\u0159ij\u00edt, o jeho \u00fasm\u011bv, doteky, polibky, o jeho l\u00e1sku a jeho samotn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„P\u0159\u00e1l bych si to, a nav\u00edc si mysl\u00edm, \u017ee je to na m\u00edst\u011b, abychom si promluvili. Ale z\u00e1rove\u0148 chci, abys m\u011bl spoustu \u010dasu o v\u0161em p\u0159em\u00fd\u0161let. Nechci, aby sis myslel, \u017ee t\u011b t\u00edm do n\u011b\u010deho tla\u010d\u00edm.“<\/div>\n
„Byl lep\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1?“ zeptal se n\u00e1hle bolestn\u011b, a\u010d sledoval st\u016fl. Na co, \u017ee se to ptal? Jak na tohle m\u016f\u017ee myslet? On to vid\u00ed naprosto jinak, ne\u017e to bylo. U\u017e to je d\u016fvod, pro\u010d si promluvit.<\/em><\/div>\n
„Nikdo pro m\u011b nen\u00ed lep\u0161\u00ed ne\u017e ty. V\u016fbec to nen\u00ed tak, jak si mysl\u00ed\u0161, u\u017e proto chci, abychom si promluvili,“ za\u0161ept\u00e1m a ti\u0161e vydechnu.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme mluvit te\u010f. Kluci n\u00e1m nerozum\u00ed a tady si nedovol\u00edm d\u011blat sc\u00e9ny a d\u00e1vat ti facky,“ broukne, kdy\u017e d\u00e1 Aaronovi pusinku na kr\u010dek, nad \u010d\u00edm\u017e se hned mrn\u011b zasm\u011bje.<\/p>\n

Nechci se k tomu vracet. Prost\u011b mi ji vrazil, aspo\u0148 si ulevil. Nav\u00edc, ka\u017ed\u00fd n\u011bkdy pot\u0159ebuje propustit svoje emoce. J\u00e1 si to stejn\u011b zaslou\u017eil.<\/em><\/div>\n

„Jsem rad\u0161i, kdy\u017e projev\u00ed\u0161 svoje emoce, ne\u017e kdy\u017e je v sob\u011b dr\u017e\u00ed\u0161,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. „A nav\u00edc, ty nejsi typ \u010dlov\u011bka, kter\u00fd by ty sc\u00e9ny d\u011blal. Nav\u00edc, na to m\u00e1\u0161 pr\u00e1vo.“<\/div>\n
„Hah, to si jenom mysl\u00ed\u0161, \u017ee nejsem typ, co d\u011bl\u00e1 sc\u00e9ny. \u010casto mam chu\u0165 se rozk\u0159i\u010det na cel\u00e9 kolo a do n\u011b\u010deho ml\u00e1tit, ale u\u017e odmala jsem dobr\u00fd v potla\u010dov\u00e1n\u00ed emoc\u00ed kv\u016fli tomu v\u0161emu, co se d\u011blo s Molly a s t\u00e1tou a\u2026 tak,“ zamrk\u00e1 a zavrt\u00ed hlavou. Nem\u011bl to lehk\u00e9 a j\u00e1 mu v\u0161echno je\u0161t\u011b jak kret\u00e9n st\u011b\u017euju.<\/em> N\u00e1sledn\u011b se narovnal a zad\u00edval se kamsi za m\u011b.<\/div>\n
„To ch\u00e1pu,“ p\u0159ik\u00fdvnu. „Tak to v sob\u011b nepotla\u010duj, pak je to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, ka\u017ed\u00fd jsme v tom jin\u00fd.“<\/div>\n
„Promi\u0148 za tu facku, ale\u2026 prost\u011b jsem se u\u017e neudr\u017eel. Vrazil bych ti ji hned v ten okam\u017eik v ob\u00fdv\u00e1ku, ale\u2026 nem\u011bl jsem na to,“ sklonil pohled s povzdechem. P\u0159\u00edjemn\u00fd sly\u0161et to teda nen\u00ed, ale jsem na druhou stranu r\u00e1d, \u017ee je up\u0159\u00edmn\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Neomlouvej se za ni. Zaslou\u017eil bych si jich v\u00edc, a kdo v\u00ed, jestli jen facek,“ brouknu.<\/div>\n
„Jo, nejsp\u00ed\u0161 jsem idiot, kdy\u017e si ji je\u0161t\u011b vy\u010d\u00edt\u00e1m a jsem ochotn\u00fd to v\u0161echno smazat,“ zakrout\u00ed s\u00e1m nad sebou hlavou, jako by si p\u0159ipadal k sm\u00edchu. Je ochotn\u00fd to smazat? Noo, tak to m\u011b p\u0159ekvapil. Stejn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee to neud\u011bl\u00e1. Zranil jsem ho.<\/p>\n

<\/em> „Ty si nevy\u010d\u00edtej nic. Nen\u00ed to tv\u00e1 vina, nic z toho,“ \u0161eptnu.<\/div>\n

„Ale no tak, nechci si nic namlouvat. Kdybych ti sta\u010dil, nevyhled\u00e1val bys to jinde,“ \u0159ekne a pod\u00edv\u00e1 se na \u010d\u00ed\u0161n\u00edka, kter\u00fd n\u00e1m p\u0159inesl to, co jsme si objednali. Tak on si nakonec mysl\u00ed, \u017ee mi nesta\u010d\u00ed a j\u00e1 si n\u011bkde vyhled\u00e1v\u00e1m chlapy. To je hezk\u00fd. To jsem to v\u00e1\u017en\u011b dopracoval.<\/em> Pop\u0159\u00e1l n\u00e1m, hlavn\u011b prck\u016fm, dobrou chu\u0165 a zase ode\u0161el.<\/div>\n
„No vid\u00edte, kluci. U\u017e tu m\u00e1te tu va\u0161i dobr\u016ftku,“ p\u0159isunul skleni\u010dku bl\u00ed\u017e i s br\u010dkem k Aaronovi. Kluci se hned radovali a nedo\u010dkav\u011b se po tom natahovali. Muselo jim to opravdu nejsp\u00ed\u0161 chutnat. Aspo\u0148, \u017ee oni budou spokojen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 jsem to nevyhled\u00e1val. To je p\u0159esn\u011b ten omyl. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem se za n\u00edm hnal a \u017ee jsem o to st\u00e1l, ale tak to nen\u00ed. On po mn\u011b vyjel, byl jsem z toho v \u0161oku. Ten chlap pro m\u011b nikdy neznamenal nic v\u00edc. Bral jsem ho jako chlapa od zak\u00e1zky pro Hamburk, nic v\u00edc. Za celou dobu, co jsme spolu, jsem nikdy nehledal nikde nic jin\u00e9ho. V\u017edycky jsem cht\u011bl tebe a tak je to d\u00e1l. Nikdy jsem nebyl s jin\u00fdm mu\u017eem, Tome.“<\/p>\n

Tom se na m\u011b pod\u00edval. Zam\u011b\u0159il se na m\u00e9 o\u010di. Zd\u00e1lo se, jako by v nich hledal pravdu, jako by se m\u011b sna\u017eil pochopit. K\u00e9\u017e by tu pravdu vid\u011bl a pochopil to. Nep\u0159eju si nic jin\u00e9ho, ne\u017e aby alespo\u0148 v\u011bd\u011bl pravdu, i kdy\u017e m\u011b t\u0159eba odkopne. A\u0165 se stane cokoli, mus\u00ed v\u011bd\u011bt pravdu.<\/em><\/div>\n

„Nikdy?“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Nikdy, krom\u011b toho, jak po mn\u011b John vyjel v t\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. Nikdy jindy, p\u0159\u00edsah\u00e1m ti. P\u0159\u00edsah\u00e1m na tebe a na na\u0161e d\u011bti, a ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee tohle bych nikdy neud\u011blal, kdybych si nebyl jen mali\u010dko jist\u00fd. P\u0159\u00edsah\u00e1m na sv\u016fj \u017eivot. Neud\u011blal bych to, v\u017edy\u0165\u2026 vy jste moje v\u0161echno,“ zacukala mi brada, ale do jeho o\u010d\u00ed jsem se d\u00edval d\u00e1l, a\u010dkoli se mi v nich u\u017e sb\u00edhaly slzy tak jako jemu. Je\u0161t\u011b chv\u00edli m\u011b pozoroval, a\u017e pok\u00fdval hlavou a popot\u00e1hnul nosem.<\/div>\n
„Dob\u0159e, v\u011b\u0159\u00edm ti,“ vydechne. To u\u017e jsem slzy v o\u010d\u00edch neudr\u017eel. V\u011b\u0159\u00ed mi? St\u00e1le sly\u0161\u00edm jeho slova, jak k\u0159i\u010del, \u017ee mi u\u017e nev\u011b\u0159\u00ed, ale mo\u017en\u00e1 jsem ho p\u0159eci jen usv\u011bd\u010dil v tom, \u017ee mu nel\u017eu.<\/em> N\u011bkolik mi jich sjelo po tv\u00e1\u0159\u00edch, ale sna\u017eil jsem se je rychle ot\u0159\u00edt, co\u017e se mi poda\u0159ilo.<\/p>\n

„D\u011bkuju. Cen\u00edm si toho. V\u00ed\u0161, a\u0165 se stane cokoli a j\u00e1 to budu respektovat, to jak se rozhodne\u0161\u2026 chci jen, abys v\u011bd\u011bl pravdu. Nesnesl bych, abys \u017eil ve l\u017ei \u010di omylu.“<\/div>\n

„Jo,“ \u0161eptne jen a zad\u00edval se mimo m\u011b. Po chv\u00edli jsem usly\u0161el kroky, kter\u00e9 se k n\u00e1m bl\u00ed\u017eily.<\/div>\n
„Tome?“ ozval se d\u00edv\u010d\u00ed hlas. Hned na to se vedle m\u011b objevila blon\u010fat\u00e1 d\u00edvka v minisukni a koza\u010dk\u00e1ch na podpatku. Kdo to je? Tuhle sle\u010dnu opravdu nezn\u00e1m.<\/em> „P\u00e1ni, Tome. Tob\u011b to tak slu\u0161\u00ed. To jsou tvoje d\u011bti?“ za\u010dala hned cukrovat na kluky.<\/div>\n
„Ahm pardon?“ povyt\u00e1hnul Tom nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed, rozhodn\u011b netu\u0161\u00edc, kdo to je. Pootev\u0159el jsem rty a zad\u00edval se na ni. Ani j\u00e1 jsem ji neznal. Jen jsem si posadil Nathaniela v\u00edc na sebe a ml\u010del.<\/div>\n
„Ale not\u00e1k, ned\u011blej, \u017ee m\u011b nezn\u00e1\u0161,“ zasm\u00e1la se.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 omlouv\u00e1m se, ale nem\u00e1m nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kdo jste,“ z\u00edral na ni st\u00e1le udiven\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00edral Aarona.<\/div>\n
„Vzpom\u00ednej. Ur\u010dit\u011b si vzpomene\u0161, ne?“<\/div>\n
„\u2026ne, v\u00e1\u017en\u011b ne.“ N\u011bjak\u00e1 star\u00e1 zn\u00e1most? Ale vypad\u00e1 dost mlad\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ani tro\u0161ku?“ nal\u00e9hala na n\u011bj.<\/div>\n
„Ani tro\u0161ku,“ zavrt\u011bl Tom hlavou.<\/div>\n
„Ani tro\u0161i\u010dku?“ pokra\u010dovala. Ah bo\u017ee, co je tohle za stvo\u0159en\u00ed?<\/em><\/div>\n
„A-ani tro\u0161i\u010dku. Kdo jste?“ povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Jen jsem je v tichosti sledoval.<\/div>\n
„No p\u0159ece Nora,“ zasm\u00e1la se.<\/div>\n
„Nev\u00edm, \u017ee bych znal n\u011bjakou Noru. Chodila jsi na psychinu nebo\u2026 jak?“ koukal na ni st\u00e1le Tom jako na zjeven\u00ed. Ona tak i opravdu vypadala. P\u0159ehnan\u00fd make-up, zna\u010dkov\u00e9 v\u011bci, ale \u017e\u00e1dn\u00fd vkus.<\/p>\n

„Ale prdlajz, ty hlup\u00e1\u010dku. Jsem tvoje s\u00e9gra,“ m\u00e1vla se sm\u00edchem rukou. Tro\u0161ku jsem se zamra\u010dil. Tohle by \u0159\u00edkat nem\u011bla. A\u0165 si z tohohle ned\u011bl\u00e1 srandu.<\/em> M\u00edrn\u011b jsem si odka\u0161lal a zam\u011b\u0159il se na ni. Sjel jsem si ji nen\u00e1padn\u011b pohledem. S\u00e9gra, s\u00e9gra. V\u00edm jen o Molly, ale t\u0159eba jeho otec m\u011bl je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b, kdo v\u00ed.<\/em><\/div>\n

„To je n\u011bjakej blbej vtip?“ rozhl\u00e9dl se Tom kolem. „J\u00e1 u\u017e \u017e\u00e1dnou sestru nem\u00e1m.“<\/div>\n
„No nejsem tvoje s\u00e9gra jako Molly, ale nevlastn\u00ed,“ vysv\u011btl\u00ed mu.<\/div>\n
„Co ty, do prdele, v\u016fbec v\u00ed\u0161 o Molly?!“ zv\u00fd\u0161il na ni hlas. Ouh, to jsi nem\u011bla, holka.<\/em> „J\u00e1 \u017e\u00e1dnou nevlastn\u00ed sestru nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Ale jo. T\u00e1ta m\u00e1 v\u0161ude v pracovn\u011b tvoje a Mollyiny fotky. Sice jsi u\u017e dost vyrostl, ale po\u0159\u00e1d se\u0161 si podobnej. A ty drobe\u010dkov\u00e9 jsou roztomil\u00fd. T\u00e1ta \u0159\u00edkal, \u017ee jsi gay. Tohle je tv\u016fj p\u0159\u00edtel nebo\u2026“ uk\u00e1zala na m\u011b prstem, jako bych byl n\u011bjak\u00e1 v\u011bc. Jo, to je od n\u00ed moc hezk\u00fd. Vid\u00ed m\u011b prvn\u011b v \u017eivot\u011b, Toma podle v\u0161eho taky a je\u0161t\u011b takhle jedn\u00e1. To je chov\u00e1n\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/em> „To je m\u016fj man\u017eel Bill a te\u010f t\u011b, pros\u00edm, abys ode\u0161la. J\u00e1 t\u00e1tu nem\u00e1m. Um\u0159el,“ \u0159ekl Tom n\u00e1hle pom\u011brn\u011b slab\u00fdm hlasem. Vid\u011bl jsem v jeho o\u010d\u00edch bolest, byl zasko\u010den\u00fd. Ch\u00e1pu, jak to mysl\u00ed. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee v\u016fbec v tomhle obdob\u00ed natrefil na takovou sle\u010dnu.<\/em><\/div>\n

„Ale neum\u0159el, ty hlup\u00e1\u010dku,“ zasm\u00e1la se Nora.<\/div>\n
„Pro m\u011b um\u0159el, kdy\u017e ani nebyl schopnej p\u0159ij\u00edt vlastn\u00ed dce\u0159i na poh\u0159eb. A te\u010f n\u00e1s laskav\u011b nech,“ vydechl pom\u011brn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u011b a na\u0161tvan\u011b. Tohle te\u010f v\u00e1\u017en\u011b nepot\u0159eboval.<\/em><\/div>\n
„P\u00e1ni, vy jste ale podiv\u00edni,“ zakroutila ta slepice svoj\u00ed blon\u010fatou hlavou a odkr\u00e1\u010dela. Oh, vypadni u\u017e, ty pitom\u00e1 kravko! Kdybych mohl, asi bych ti to u\u017e p\u011bkn\u011b vytmavil.<\/em><\/div>\n
„Bo\u017ee,“ \u0161eptnul Tom a zakryl si dlan\u00ed obli\u010dej. V druh\u00e9 dr\u017eel Aarona, aby nespadl. Opatrn\u011b jsem se k n\u011bmu nahnul a pohladil ho po pa\u017ei.<\/p>\n

„Tome, zapome\u0148 na ni. Je to hloup\u00e1 holka, kter\u00e1 o tob\u011b nic nev\u00ed. Mrz\u00ed m\u011b to,“ po\u0161eptal jsem vl\u00eddn\u011b a tro\u0161ku se k n\u011bmu p\u0159isunul. Vzal jsem si od n\u011bj i Aarona, na\u010de\u017e jsem si ho posadil na druh\u00e9 stehno vedle Nathyho. Nerad bych ho je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161tval.<\/em> On ov\u0161em ml\u010del a d\u00edval se sm\u011brem, kter\u00fdm ode\u0161la. Zad\u00edval jsem se na n\u011bj. Rad\u011bji jsem byl ti\u0161e, abych ho n\u011b\u010d\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edce nerozhodil. Zakroutil hlavou, pod\u00edval se na kluky a v tichosti je pohladil po ru\u010di\u010dk\u00e1ch, kter\u00fdmi se natahovali po sv\u00fdch koktejlech. Nev\u00edm, zda je te\u010f na\u0161tvan\u00fd na ni, na m\u011b nebo na v\u0161echno. Tohle nebyla v\u00e1\u017en\u011b vhodn\u00e1 chv\u00edle na \u0159e\u0161en\u00ed \u010dehokoli.<\/em><\/div>\n

„Promi\u0148 mi, \u017ee jsem nic ne\u0159ekl, ale necht\u011bl jsem se do toho pl\u00e9st. Mohl jsem se do\u010dkat toho, \u017ee mi \u0159ekne, \u017ee mi do toho nic nen\u00ed,“ po\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„A\u0165 si jde vysrat voko, hyena jedna zmalovan\u00e1,“ \u0161eptl zamra\u010den\u011b. Nemluvil \u010dasto sprost\u011b, ale kdy\u017e u\u017e, tak to st\u00e1lo za to.<\/div>\n
„Opravdu jsem nech\u00e1pal jej\u00ed chov\u00e1n\u00ed. Ani nev\u00edm o tom, \u017ee byste se spolu n\u011bkdy st\u00fdkali, ale ona s tebou tak jednala,“ \u0159eknu nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„V \u017eivot\u011b jsem j\u00ed nevid\u011bl. Sp\u00ed\u0161 mi p\u0159i\u0161lo, \u017ee je fotr takovej zmrd, \u017ee jim i o n\u00e1s l\u017ee, jako by se se mnou st\u00fdkal nebo\u2026 nev\u00edm co,“ odfrkl, na\u010de\u017e ot\u0159el prstem Nathanielovi smetanu z brady.<\/p>\n

Nechci, aby na to myslel, ale to se mi t\u011b\u017eko povede zajistit. Ani j\u00e1 ho te\u010f nem\u016f\u017eu n\u011bjak ut\u011b\u0161it. Nem\u016f\u017eu si st\u00e1le t\u00e9m\u011b\u0159 nic dovolit.<\/em><\/div>\n

\n

„Vyka\u0161li se na ni. Nestoj\u00ed ti za to, aby ses roz\u010diloval. Ani nev\u00ed, co mluv\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul mi na souhlas a pro zm\u011bnu si na kl\u00edn te\u010f posadil Nathaniela. Dal jsem Aaronovi jeho n\u00e1poj. Dr\u017eel jsem mu to a nechal ho zvolna s\u00e1t z br\u010dka. Alespo\u0148, \u017ee oni jsou v po\u0159\u00e1dku. Musej\u00ed b\u00fdt.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159eknu a lehce p\u0159ik\u00fdvnu. Pomalu jsme kluky nechali dop\u00edt jejich drinky, j\u00e1 si p\u0159itom vypil sv\u00e9 latt\u00e9 a Tom drink, jako m\u011bli kluci. Pot\u00e9 jsem do\u0161el zaplatit a zase jsme se vydali do t\u00e9 zimn\u00ed kr\u00e1sy. Pro\u0161li jsme centrem a vydali se s kluky dom\u016f. U\u017e po cest\u011b n\u00e1m us\u00ednali, co\u017e bylo dobr\u00e9 znamen\u00ed, \u017ee budou hezky spinkat i doma. Z t\u00e9 zimy byli v\u017edy n\u011bjac\u00ed spav\u00ed.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Spole\u010dn\u011b jsme kluky obl\u00e9kli, pohr\u00e1li si s nimi p\u0159itom a Tom se \u0161el potom obl\u00e9knout tak\u00e9. Hr\u00e1l jsem si s nimi, abych je zabavil. Tom asi po deseti minut\u00e1ch p\u0159i\u0161el do pokoj\u00edku. Up\u0159\u00edmn\u011b snad te\u010f i kluk\u016fm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4644","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4644","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4644"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4644\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4644"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4644"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4644"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}