{"id":4663,"date":"2013-09-21T16:00:00","date_gmt":"2013-09-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4649"},"modified":"2013-09-21T16:00:00","modified_gmt":"2013-09-21T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-54","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/21\/novel-of-dreams-our-life-54\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 54."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Kdy\u017e jsem r\u00e1no vstal, byl jsem tro\u0161ku v \u0161oku. Byl jsem st\u00e1le v norm\u00e1ln\u00edm dom\u00e1c\u00edm oble\u010den\u00ed, m\u011bl jsem vedle sebe ji\u017e vybit\u00fd notebook. To jsem tu v\u00e1\u017en\u011b takhle pitom\u011b usnul?<\/em> Jen jsem se porozhl\u00e9dnul a hned se z postele vyhrabal. Slu\u0161n\u011b jsem zaspal, podle toho, kolik bylo hodin. Chv\u00edli jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee hned pob\u011b\u017e\u00edm za kluky a Tomem, ale pot\u00e9 mi do\u0161lo, \u017ee m\u016fj kr\u00e1sn\u00fd sen, kter\u00fd se mi chvilku zd\u00e1l, byl opravdu jen sen. Dolehla na m\u011b realita, kter\u00e1 byla krut\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy. Sv\u011bsil jsem ramena a \u0161el se hned pod\u00edvat ke kluk\u016fm do pokoje. Polil m\u011b doopravdy ledov\u00fd pot, kdy\u017e jsem je tam nevid\u011bl, hlavn\u011b jsem je nikde nesly\u0161el. \u0160el jsem se hned pot\u00e9 pod\u00edvat dol\u016f. Pro\u0161el jsem v\u00e1\u017en\u011b cel\u00fd d\u016fm, ale nikde nikdo nebyl. Co kdy\u017e s nimi ode\u0161el? Ne, ne, to by mi neud\u011blal. Nem\u00e1 na to pr\u00e1vo, ale pr\u00e1va jsou te\u010f stranou. On by mi to jednodu\u0161e neud\u011blal. Jsou to na\u0161e d\u011bti a j\u00e1\u2026 oh, ur\u010dit\u011b s nimi jen n\u011bkam za\u0161el, t\u0159eba na proch\u00e1zku nebo n\u011bkam jel.<\/p>\n

<\/em> To se mi potvrdilo v okam\u017eik, \u017ee jsem nem\u011bl na v\u011b\u0161\u00e1ku v chodb\u011b kl\u00ed\u010dky od auta. Znovu jsem pot\u00e9 \u0161el nahoru. Pro\u0161el jsem kluk\u016fm pokoj, pot\u00e9 i na\u0161i \u0161atnu. Oble\u010den\u00ed tu m\u011bli, tak\u017ee se ur\u010dit\u011b jeli jen n\u011bkam projet, mo\u017en\u00e1 nakoupit, kdov\u00ed. Mus\u00edm doufat v to, \u017ee se brzo vr\u00e1t\u00ed.<\/div>\n

Za\u0161el jsem si jen rychle zavolat do pr\u00e1ce, \u017ee dnes nep\u0159ijdu. Nem\u011blo by to cenu, stejn\u011b bych nic nedok\u00e1zal ud\u011blat, jako tomu bylo t\u011bch p\u00e1r dn\u016f.<\/em> Pot\u00e9 jsem u\u017e \u0161el do koupelny. Ud\u011blal jsem si rann\u00ed hygienu, a hlavn\u011b jsem si dal dlouhou sprchu. V\u0161echno mi to zase n\u011bjak doch\u00e1zelo, padalo to na m\u011b, v\u0161echna ta bolest a \u00fazkost. Po tom, co mi Tom v\u010dera \u0159ekl, jsem si u\u017e nebyl ni\u010d\u00edm jist\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem ani odhadnout, co bude d\u00e1l. B\u00e1l jsem se, c\u00edtil jsem se opravdu hrozn\u011b.<\/div>\n
\n
Zaslou\u017e\u00edm si to, ale tolika bolesti asi neustoj\u00edm. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v\u00edm, \u017ee o n\u011bj i o kluky mohu kdykoli p\u0159ij\u00edt. Bez nich bych nemusel ani existovat, ztratil bych ve\u0161ker\u00fd smysl sv\u00e9ho \u017eivota. V\u0161e jsem mu \u0159ekl a popravd\u011b. Neum\u00edm si p\u0159edstavit, jak bych se c\u00edtil v ten okam\u017eik v jeho k\u016f\u017ei. Muselo to b\u00fdt hor\u0161\u00ed ne\u017e d\u00fdka v srdci. Opravdu jsem se do toho nedok\u00e1zal v\u017e\u00edt, a\u010dkoli m\u011b to bolelo tak\u00e9. Nejv\u00edc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee jsem mu lhal. Mohl jsem, ale neud\u011blal bych to. Te\u010f si o mn\u011b mysl\u00ed, jak\u00e1 jsem d\u011bvka, \u017ee jsem ho podv\u00e1d\u011bl. Stalo se to jednou a j\u00e1 si neza\u010dal, ale to v\u016fbec nen\u00ed v\u00fdmluva. Jednodu\u0161e jsem to ud\u011blal a te\u010f budu trp\u011bt. Co kdy\u017e se se mnou bude cht\u00edt rozv\u00e9st a vz\u00edt mi d\u011bti? Nedok\u00e1\u017eu si tohle p\u0159edstavit, nejde to. P\u0159eju si, aby si uv\u011bdomil, \u017ee to byl ten m\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed omyl v \u017eivot\u011b, \u017ee ho miluju a tohle bych mu schv\u00e1ln\u011b nikdy neud\u011blal. Proboha, jak bych tak\u00e9 mohl po tom v\u0161em? Za\u017eili jsme si spolu tolik a j\u00e1 ho st\u00e1le den ode dne v\u00edc miluju, tak pro\u010d bych to d\u011blal.<\/p>\n

<\/em> Kdy\u017e jsem se osu\u0161il a ze sprchy vy\u0161el, zjistil jsem, \u017ee m\u016fj pl\u00e1\u010d neustal. Ne\u0161lo to zastavit, \u0161lo to samo a bylo to dob\u0159e. Pot\u0159eboval jsem se z\u0159ejm\u011b vybre\u010det, jen\u017ee ani to mi v ni\u010dem nepom\u016f\u017ee, nevezme to \u010das zp\u011bt. Byl jsem bezradn\u00fd, nev\u011bd\u011bl jsem, co m\u00e1m d\u011blat. Byl jsem tu s\u00e1m, nem\u011bl jsem nikoho, a tak to mo\u017en\u00e1 u\u017e bude nav\u017edy.<\/p>\n

Obl\u00e9knul jsem se, u\u010desal si tro\u0161ku vlasy a \u0161el jsem dol\u016f do kuchyn\u011b. Kdy\u017e jsem tam vid\u011bl, \u017ee tam m\u00e1m p\u0159ipravenou sn\u00eddani, v hrudi m\u011b n\u011bkolikr\u00e1t prudce bodlo a srdce se mi sev\u0159elo. Z o\u010d\u00ed se mi znovu za\u010daly dr\u00e1t slzy. I tu sn\u00eddani mi ud\u011blal. Je to pro n\u011bj p\u0159irozen\u00e9, nevyka\u0161lal se na m\u011b, a\u010dkoli by m\u011bl.<\/em> Vypil jsem si jen to latt\u00e9 a vzal si rovnou dva pr\u00e1\u0161ky. Nec\u00edtil jsem se dob\u0159e, ale to mi bylo zrovna n\u011bjak fuk. Op\u0159el jsem se o linku a zamyslel se, co vlastn\u011b budu cel\u00fd den doma d\u011blat. Nikoho tu nem\u00e1m, v\u0161echno mi to tu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 ty nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eiky a j\u00e1 na ka\u017ed\u00e9m kroku budu jen bre\u010det nebo p\u0159em\u00fd\u0161let. No co, co jsem si ud\u011blal, to m\u00e1m.<\/em> Napadlo m\u011b, \u017ee bych m\u011bl ale n\u011bco uva\u0159it. Sice nev\u00edm, kdy se mi ty t\u0159i pokladi vr\u00e1t\u00ed, ale rozhodn\u011b by tu n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo m\u011blo b\u00fdt. Pustil jsem se tedy do va\u0159en\u00ed. Kluk\u016fm jsem p\u0159ipravil jejich obl\u00edbenou ka\u0161i, nachystal jim je\u0161t\u011b ml\u00e9ko a p\u0159ipravil n\u011bco pro Toma. J\u00e1 jsem hlad v\u016fbec nem\u011bl, ale cht\u011bl jsem, aby se najedl.<\/p>\n

Nemus\u00ed si to vykl\u00e1dat tak, \u017ee se te\u010f sna\u017e\u00edm. Ud\u011blal bych to ka\u017ed\u00fd den, kdybych nemusel chodit do pr\u00e1ce.<\/em> Jen jsem j\u00eddlo pro Toma p\u0159ipravil, jeliko\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, kdy p\u0159esn\u011b se vr\u00e1t\u00ed. Mohl si to kdykoli oh\u0159\u00e1t v mikrovlnn\u00e9 troub\u011b, co\u017e byla v\u00fdhoda. Kdy\u017e jsem m\u011bl hotovo, dal jsem se do ukl\u00edzen\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek tu nebyl, tak\u017ee jsem jen ot\u00edral prach, skl\u00edzel n\u011bjak\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a tak. Naho\u0159e jsem kluk\u016fm vyluxoval pokoj\u00edk, n\u00e1m lo\u017enici a tak\u00e9 chodbu. N\u00e1m lo\u017enici. Ani na\u0161e u\u017e asi nebude. Cht\u011bl jsem si u\u017e v\u010dera lehnout dole v ob\u00fdv\u00e1ku, ale n\u011bjak mi to nevy\u0161lo. R\u00e1d bych spal vedle Toma, ale jemu to asi p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00edjemn\u00e9 te\u010f nebude.<\/em> Pot\u0159eboval jsem se jakkoli zabavit a tohle mi p\u0159i\u0161lo jako dobr\u00fd n\u00e1pad. P\u0159i ka\u017ed\u00e9 \u010dinnosti jsem na to st\u00e1le myslel, ale alespo\u0148 na n\u011b\u010dem jsem si tu vnit\u0159n\u00ed bolest vybil.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem m\u011bl v\u0161echno hotov\u00e9, posadil jsem se do ob\u00fdv\u00e1ku. Posed\u00e1val jsem na pohovce a proj\u00ed\u017ed\u011bl ve\u0161ker\u00e9 fotky v mobilu. M\u011bl jsem jich tam hodn\u011b. N\u011bkolik alb pat\u0159ilo jen Nathanielovi a Aaronovi, ale pot\u00e9 jsem m\u011bl n\u011bkolik alb i s Tomem. K\u00e9\u017e by se v\u0161echny tyhle \u010dasy vr\u00e1tily nebo se ten jeden jedin\u00fd okam\u017eik nestal. Dal bych pro to cokoli. Te\u010f d\u00edky tomu jednomu okam\u017eiku m\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt absolutn\u011b o v\u0161echno.<\/em> V\u0161e jsem si to prohl\u00ed\u017eel a pobrek\u00e1val u toho. \u0160lo to samo.<\/p>\n

A\u017e po t\u0159et\u00ed hodin\u011b odpoledne m\u011b z neust\u00e1l\u00e9ho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed probral men\u0161\u00ed hluk. Vr\u00e1tili se. Ihned jsem si prot\u0159el o\u010di a odlo\u017eil bal\u00ed\u010dek kapesn\u00ed\u010dk\u016f na st\u016fl. B\u011bhem chv\u00edle u\u017e se chodbou ozval pl\u00e1\u010d a k\u0148our\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„U\u017e jsme doma a p\u016fjdete spinkat. Neplakej, zlat\u00ed\u010dko,“ sly\u0161el jsem Toma, jak ho konej\u0161\u00ed. Chud\u00e1\u010dci, copak jim je. Mo\u017en\u00e1 jsou unaven\u00ed.<\/em> Podle hlasu to byl Nathaniel. Zvedl jsem se hned z pohovky a \u0161el do haly, abych mu pop\u0159\u00edpad\u011b mohl pomoct.<\/div>\n
„Ahm, ahoj,“ \u0161eptnu. „Pom\u016f\u017eu ti s nimi,“ \u0159eknu ti\u0161e. Tentokr\u00e1t m\u011b kluci ani nev\u00edtali. Jako kdyby i oni u\u017e v\u011bd\u011bli, jak \u0161patn\u00fdho t\u00e1tu maj\u00ed.<\/em> Byli opravdu unaven\u00ed. Myslel jsem si to.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 to zvl\u00e1dnu, dobr\u00fd,“ \u0159ekl mi Tom a roze\u0161el se s nimi nahoru, ani\u017e by se svl\u00e9kl. Jen jsem sklopil hlavu a dal ko\u010d\u00e1rek na sv\u00e9 m\u00edsto. Ot\u0159el jsem mokr\u00e9 cesti\u010dky od ko\u010d\u00e1rku i Tomov\u00fdch bot a potom jsem \u0161el rovnou za nimi nahoru. Ch\u00e1pal jsem, \u017ee m\u011b z\u0159ejm\u011b bude ignorovat, ale st\u00e1le spolu bydl\u00edme, n\u011bjak bychom se bavit m\u011bli. Kdy\u017e jsem ve\u0161el do jejich pokoje, do\u0161el jsem k Tomovi.<\/p>\n

„J\u00e1 se chci omluvit, \u017ee jsem tak blb\u011b usnul a zaspal. P\u0159ipravil jsem ti j\u00eddlo a kluk\u016fm u\u017e taky. Maj\u00ed tam ml\u00e9ko a ka\u0161i,“ \u0161eptnu t\u00e9m\u011b\u0159 b\u00e1zliv\u011b. Ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, co mu \u0159\u00edct. Jindy bych se ptal, kde byli, ale v\u00edm, \u017ee by m\u011b mohl odb\u00fdt v\u011btou, \u017ee mi do toho nic nen\u00ed, a\u0165 se nestar\u00e1m.<\/em><\/div>\n

„U\u017e jedli a te\u010f jdou sp\u00e1t, tak\u017ee jsi to d\u011blal zbyte\u010dn\u011b. J\u00e1 u\u017e taky jedl, ale klidn\u011b se najez,“ \u0159ekl mi bez jak\u00e9hokoli t\u00f3nu. Sice jsem to d\u011blal zbyte\u010dn\u011b, ale co\u2026 to je fuk.<\/em> Kluci u\u017e byli svle\u010den\u00ed, tak\u017ee je dal do jedn\u00e9 post\u00fdlky a zabalil do pe\u0159iny. „P\u011bkn\u011b se vysp\u011bte, zlat\u00ed\u010dka,“ dal je\u0161t\u011b ka\u017ed\u00e9mu pusu a s odchodem si sund\u00e1val bundu. Nathaniel u\u017e i b\u011bhem t\u00e9 chvilinky spal a Aaron z\u00edval. Nahnul jsem se nad n\u011b a lehce se na n\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Spinkej, brou\u010dku,“ pohlad\u00edm Aarona a d\u00e1m mu tak\u00e9 pusinku. Pot\u00e9 i Nathanielovi, ale tomu o n\u011bco opatrn\u011bji, abych ho neprobudil. Byl chud\u00e1\u010dek opravdu \u00fapln\u011b vy\u0159\u00edzen\u00fd. Kdy\u017e po chvili\u010dce i Aaron usnul, ode\u0161el jsem od nich. S\u00e1m jsem ov\u0161em nev\u011bd\u011bl, kam se vydat. Necht\u011bl jsem za Tomem l\u00e9zt, kdy\u017e o to nest\u00e1l, co\u017e jsem ch\u00e1pal. Z\u00e1rove\u0148 jsem necht\u011bl zal\u00e9zt, aby si nemyslel, \u017ee nem\u00e1m ani snahu za n\u00edm j\u00edt. Mo\u017en\u00e1 je lep\u0161\u00ed b\u00fdt odbyt, ne\u017e to ani nezkusit. T\u00edmhle heslem jsem se \u0159\u00eddil, a proto jsem za n\u00edm tak\u00e9 \u0161el.<\/p>\n

Se\u0161el jsem ti\u0161e schody dol\u016f, doufaj\u00edc, \u017ee tu n\u011bkde bude. Byl v chodb\u011b a svl\u00e9kal se. Do\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu. Zad\u00edval jsem se na n\u011bj, ale pot\u00e9 jsem o\u010di sklopil. M\u016f\u017ee m\u011b klidn\u011b poslat do h\u00e1je, pochop\u00edm to. Nejsem ale ten, kter\u00fd od toho probl\u00e9mu bude ut\u00edkat.<\/em><\/div>\n

„Kde jste byli a jak jste se m\u011bli?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„U Briana, tak\u017ee dob\u0159e. Zase od n\u011bj necht\u011bli,“ \u0159ekl jen a p\u0159ehodil p\u0159es v\u011b\u0161\u00e1k \u0161\u00e1lu. M\u011bli ho v\u017edy r\u00e1di, o tom moc dob\u0159e v\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Aha, tak to jo,“ p\u0159ik\u00fdvnu a semknu rty k sob\u011b. „Nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco? To j\u00eddlo si m\u016f\u017ee\u0161 kdykoli oh\u0159\u00e1t, m\u00e1\u0161 to p\u0159ipraven\u00e9, i kdy\u017e jsi \u0159\u00edkal, \u017ee jsi jedl. J\u00e1 jsem netu\u0161il, kdy se vr\u00e1t\u00edte.“<\/div>\n
„Bille, u\u017e s t\u00edmhle divad\u00e9lkem p\u0159esta\u0148. Nikdy ses nestaral, tak s t\u00edm te\u010f neza\u010d\u00ednej, proto\u017ee to stejn\u011b nic nezm\u011bn\u00ed,“ povzdechl otr\u00e1ven\u011b a \u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku, kde se svalil do k\u0159esla. To je od n\u011bj hezk\u00fd. V\u00edm, jak je na m\u011b na\u0161tvan\u00fd, ale \u017ee jsem se nikdy nestaral, m\u011b od n\u011bj teda mrz\u00ed. Chod\u00edm do pr\u00e1ce, bohu\u017eel doma nestihnu ud\u011blat tolik, co on. J\u00e1 jsem po n\u011bm hlavn\u011b nikdy nic necht\u011bl. A kdy\u017e jsme kluky nem\u011bli, m\u011bl jsem o n\u011bj v\u017edy starost. Nenechal jsem ho nikdy jen tak.<\/em> \u0160el jsem rovnou za n\u00edm.<\/p>\n

„V\u00edm, \u017ee tohle nic nezm\u011bn\u00ed a ani to proto ned\u011bl\u00e1m. D\u011bl\u00e1m to, proto\u017ee chci a m\u016f\u017eu. V\u017edycky jsem o tebe m\u011bl starost,“ \u0159eknu a semknu rty bolestn\u011b k sob\u011b. Mrzelo m\u011b to, co \u0159ekl.<\/div>\n

„Tak te\u010f u\u017e si tu starost nech pro jin\u00fd, ok?“ nat\u00e1hnul se pro ovlada\u010d a pustil si televizi. V\u00fdborn\u011b. Ch\u00e1pu to, nem\u016f\u017eu mu \u0159\u00edct slovo proti, ale on si asi v\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed, \u017ee jsem s Johnem m\u011bl n\u011bco v\u00edc. Do h\u00e1je, tak to ale nen\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed pro koho. Starost m\u00e1m jen o v\u00e1s t\u0159i a ty to v\u00ed\u0161,“ \u0159eknu mu ti\u0161e. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161 n\u011bco jin\u00e9ho, ale m\u00fdl\u00ed\u0161 se.“<\/div>\n
„J\u00e1 si nemysl\u00edm nic,“ vydechne. „Ono je to tak lep\u0161\u00ed.“ Jak pro koho. V\u017edy\u0165 nev\u00ed, jak to bylo. M\u016f\u017ee si myslet cokoli, klidn\u011b \u017ee se s n\u00edm sch\u00e1z\u00edm a cokoli dal\u0161\u00edho.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00ed\u0161, jak to bylo a j\u00e1 nem\u00e1m \u0161anci ti to ani vysv\u011btlit, o to je to jen hor\u0161\u00ed. M\u016f\u017ee\u0161 si myslet cokoli, ani\u017e by to byla pravda. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych ti lhal? Kdybych ti cht\u011bl lh\u00e1t, \u0159ekl bych ti n\u011bjak\u00e9 blbosti anebo bych ti to ne\u0159ekl v\u016fbec, ale j\u00e1 jsem k tob\u011b up\u0159\u00edmn\u00fd,“ \u0159eknu ti\u0161e. Potom jsem ho u\u017e nechal, kdy\u017e si zapnul televizi. Roze\u0161el jsem se sm\u011brem ke schod\u016fm. Nechci ho t\u00edm na\u0161tvat, ani provokovat. Chci mu to jen vysv\u011btlit. M\u011bl jsem mo\u017enost lh\u00e1t nebo to utajit, ale neud\u011blal jsem to.<\/p>\n

<\/em> „A ty si, sakra, mysl\u00ed\u0161, \u017ee ti v\u011b\u0159\u00edm?!“ vyjel na m\u011b najednou a roze\u0161el se za mnou. „Ty si, kurva, mysl\u00ed\u0161, \u017ee po tom, co jsi ud\u011blal, tak ti budu v\u011b\u0159it jedin\u00fd slovo z toho, co jsi mi \u0159ekl?! Kdybych p\u0159i tom ob\u0159adu nest\u00e1l p\u0159\u00edmo vedle tebe a nesliboval ti v\u011brnost a l\u00e1sku do konce \u017eivota, tak bych ti ani, kurva, nev\u011b\u0159il, \u017ee se\u0161 \u017eenatej!“ za\u0159val na m\u011b s pl\u00e1\u010dem. Tak\u017ee u\u017e mi nev\u011b\u0159\u00ed, v\u016fbec mi nev\u011b\u0159\u00ed. \u010cekal jsem to, ale ne a\u017e tak.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di, jak k\u0159i\u010del. On na m\u011b k\u0159i\u010del opravdu jen p\u00e1rkr\u00e1t za \u017eivot. Museli jsme se skute\u010dn\u011b u\u017e h\u00e1dat, aby na m\u011b jen zv\u00fd\u0161il hlas.<\/div>\n

„Nikdy-nikdy jsem ti nedal podn\u011bt k tomu, abys mi nev\u011b\u0159il. Nikdy jsem se tak nezachoval a ani te\u010f ti nel\u017eu, ale dob\u0159e, nev\u011b\u0159 mi. M\u00e1\u0161 na to pln\u00e9 pr\u00e1vo. Snad jednou dostanu \u0161anci ti to vysv\u011btlit,“ vydechnu u\u017e s pl\u00e1\u010dem.<\/p>\n

J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u011bvka. Neomlouv\u00e1 m\u011b to, ale j\u00e1 jsem s t\u00edm posran\u00fdm Johnem nem\u011bl nic v\u00edc, ne\u017e to v t\u00e9 kancel\u00e1\u0159i a tam \u0161lo jen o l\u00edb\u00e1n\u00ed. P\u00e1rkr\u00e1t se m\u011b dotknul, ale v\u00edc ne. Jen\u017ee, jak mu tohle m\u00e1m dok\u00e1zat?!<\/em><\/p>\n

Tom na m\u011b hn\u011bviv\u011b koukal a zhluboka se nadechoval. N\u00e1hle mi vrazil facku. Hlavou jsem \u00fapln\u011b pooto\u010dil ke stran\u011b. Jen jsem vydechl a bolestn\u011b usykl, p\u0159i\u010dem\u017e jsem p\u0159iv\u0159el o\u010di. Najednou jsem byl v \u0161oku. Nev\u011b\u0159il jsem tomu, \u017ee mi prost\u011b dal facku. Uhodil m\u011b. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee mi ulet\u011bla hlava, ale uhodil m\u011b. Nikdy na m\u011b ani hrub\u011b nes\u00e1hl a te\u010f\u2026<\/em><\/div>\n

„D\u00edky,“ vydechne a procvi\u010d\u00ed si prsty. „Tohle jsem pot\u0159eboval. Cht\u011bl jsem to ud\u011blat u\u017e od v\u010derej\u0161ka,“ k\u00fdvne hlavou a u\u017e o pozn\u00e1n\u00ed klidn\u011bji se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. „Promi\u0148, ale zaslou\u017eil sis j\u00ed.“ Tohle mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? Zaslou\u017eil jsem si ji, ale \u017ee by mi tohle dok\u00e1zal \u0159\u00edct a prost\u011b mi ji vrazit\u2026 to ne.<\/em><\/div>\n
„Snad sis ulevil,“ po\u0161ept\u00e1m a potom se oto\u010d\u00edm. Roze\u0161el jsem se pomalu nahoru, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e mi tekly slzy jak hrachy.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0161eptnul je\u0161t\u011b Tom, ne\u017e se roze\u0161el opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem.<\/p>\n

Vy\u0161el jsem schody a \u0161el rovnou do lo\u017enice. Cht\u011bl jsem mu je\u0161t\u011b odpov\u011bd\u011bt, ale n\u011bjak jsem to prost\u011b nedok\u00e1zal. V hrudi jako by se mi n\u011bco zaseklo. Chv\u00edli jsem jen zmaten\u011b koukal, ale pak jsem si po t\u00e9 tv\u00e1\u0159i p\u0159ejel. N\u011bjak mi to ne\u0161lo do hlavy. V\u00e1\u017en\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1m, \u017ee jsem si ji zaslou\u017eil. Za to, co jsem ud\u011blal, je to m\u00e1lo, ale prost\u011b jsem to ne\u010dekal. Aspo\u0148 si ulevil, kdy\u017e to tak pot\u0159eboval. Nevy\u010d\u00edt\u00e1m mu to, ani nikdy nebudu. Nemysl\u00edm si nic \u0161patn\u00e9ho o tom, \u017ee to ud\u011blal. Ch\u00e1pu ho, m\u011bl vztek, c\u00edtil bolest.<\/em> Posadil jsem se na kraj postele a jen se p\u0159ed sebe d\u00edval. P\u0159ipadal jsem si jako na konci, jako bych se te\u010f m\u011bl sebrat a odej\u00edt, proto\u017ee j\u00e1 jsem ten, kdo je tu p\u0159ebyte\u010dn\u00fd. D\u016fm je i Tom\u016fv, jsou tu d\u011bti, m\u00e1 tu pracovnu\u2026 j\u00e1 tu nem\u00e1m co d\u011blat. J\u00e1 ale nedok\u00e1\u017eu odej\u00edt. Nejde o to, \u017ee bych se b\u00e1l o vlastn\u00ed prdel, o to, \u017ee nebudu m\u00edt kam j\u00edt, ale j\u00e1 nechci b\u00fdt bez nich. Pot\u0159ebuju je alespo\u0148 vid\u011bt, z\u00e1le\u017e\u00ed mi na nich, pot\u0159ebuju v\u011bd\u011bt, \u017ee jsou v po\u0159\u00e1dku. Miluju je.<\/p>\n

<\/em> autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Kdy\u017e jsem r\u00e1no vstal, byl jsem tro\u0161ku v \u0161oku. Byl jsem st\u00e1le v norm\u00e1ln\u00edm dom\u00e1c\u00edm oble\u010den\u00ed, m\u011bl jsem vedle sebe ji\u017e vybit\u00fd notebook. To jsem tu v\u00e1\u017en\u011b takhle pitom\u011b usnul? Jen jsem se porozhl\u00e9dnul a hned se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4663","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4663","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4663"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4663\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4663"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4663"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4663"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}