{"id":4667,"date":"2013-09-19T17:00:00","date_gmt":"2013-09-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4653"},"modified":"2013-09-19T17:00:00","modified_gmt":"2013-09-19T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-53","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/19\/novel-of-dreams-our-life-53\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 53."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

Bylo snad u\u017e kolem des\u00e1t\u00e9 hodiny ve\u010der, kdy\u017e jsem vy\u010derpan\u011b slezl z b\u011b\u017e\u00edc\u00edho p\u00e1su a svalil se na zem na podlo\u017eku. Vyt\u00e1hl jsem si sluch\u00e1tka z u\u0161\u00ed, z nich\u017e mi po celou dobu hr\u00e1la n\u011bjak\u00e1 agresivn\u00ed hudba s je\u0161t\u011b agresivn\u011bj\u0161\u00edmi texty. Polo\u017eil jsem si na obli\u010dej ru\u010dn\u00edk a spla\u0161en\u011b oddechoval. Byl jsem cel\u00fd zpocen\u00fd, sotva jsem popadal dech a nebyl jedin\u00fd sval v t\u011ble, kter\u00fd by mne nebolel. N\u00e1hle jsem zaslechl kroky. Kr\u00e1tce potom i jeho hlas.<\/div>\n

„Tome, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ \u0161eptl Bill jen ti\u0161e. Nev\u00edm, co se furt star\u00e1. A\u0165 si jde rad\u0161i ope\u010dov\u00e1vat Johnovi \u010d\u016fr\u00e1ka.<\/em> Nev\u0161\u00edmal jsem si ho. „Ch\u00e1pu, \u017ee m\u011b ignoruje\u0161, ale na tohle mi odpov\u011bz, pros\u00edm. Jsi tu kolik hodin,“ \u0159ekne ti\u0161e.<\/div>\n
„Jdi se starat o n\u011bkoho jin\u00fdho. Ur\u010dit\u011b m\u00e1\u0161 o koho,“ odseknu mu a zt\u011b\u017eka se vy\u0161kr\u00e1bu na nohy, abych vypnul b\u011b\u017e\u00edc\u00ed p\u00e1s.<\/div>\n
„Jo, to m\u00e1m. O tebe a o kluky,“ vydechne jen a zad\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „Nelhal jsem ti.“ Jasn\u011b, sam\u00fd kecy.<\/p>\n

<\/em> „M\u011b to nezaj\u00edm\u00e1. P\u0159esta\u0148 si m\u011b v\u0161\u00edmat. Jako bych tu v\u016fbec nebyl,“ ot\u0159u si hru\u010f a b\u0159icho, na\u010de\u017e se rozejdu pry\u010d. „Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou po tob\u011b chci, je ta, aby sis d\u00e1l v\u0161\u00edmal kluk\u016f jako dote\u010f a laskav\u011b p\u0159ed nima nebre\u010d. To d\u011btem fakt ned\u011bl\u00e1 dob\u0159e. M\u011b ne\u0159e\u0161.“<\/div>\n

„Dob\u0159e, d\u011bkuju, ale nepo\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee si tebe v\u0161\u00edmat nebudu. Jsi pro m\u011b na prvn\u00edm m\u00edst\u011b jako ty dva drobe\u010dkov\u00e9. To se nezm\u011bn\u00ed, ani kdybys cht\u011bl. J\u00e1 to neovlivn\u00edm a ani nechci,“ \u0159ekl a vydal se pomalu tak\u00e9 pry\u010d, tak\u017ee \u0161el za mnou. Te\u010f si snad je\u0161t\u011b bude hr\u00e1t na miluj\u00edc\u00edho man\u017eela. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee u m\u011b klesne takhle hluboko.<\/em><\/div>\n
„Dej mi pokoj. J\u00e1 u\u017e o nic z t\u011bchhle tv\u00fdch kec\u016f nem\u00e1m z\u00e1jem. Pro m\u011b to skon\u010dilo, jasn\u00fd?“ oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu se slzami v o\u010d\u00edch. „Ud\u011blal jsi to, a t\u00edm to pro m\u011b kon\u010d\u00ed. Kdyby nebylo d\u011bt\u00ed, tak u\u017e tu nejsem n\u011bkolik hodin. Kdybys nebyl jejich t\u00e1ta, tak u\u017e tu nejsou ani oni, ani j\u00e1. Tohle u\u017e ti sta\u010d\u00ed?“ pod\u00edv\u00e1m se mu do o\u010d\u00ed. Jen se na m\u011b zad\u00edval. V jeho o\u010d\u00edch bylo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. Sklopil o\u010di a n\u00e1sledn\u011b i hlavu, p\u0159i\u010dem\u017e se dlan\u00ed op\u0159el o ze\u010f. Nadechnul se, jako by cht\u011bl n\u011bco \u0159\u00edct, ale m\u00edsto toho se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch rozkut\u00e1lelo nespo\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz. P\u0159es v\u0161echnu tu bolest a zlobu i tak pro n\u011bj st\u00e1le c\u00edt\u00edm l\u00edtost. Uvnit\u0159 mne jsou pudy, kter\u00e9 m\u011b nut\u00ed ho obejmout a ut\u011b\u0161it, ale to u\u017e nem\u016f\u017eu. Ne po tom, co ud\u011blal. Nedok\u00e1\u017eu to. M\u00e1 to takov\u00fd, jak\u00fd si to ud\u011blal, jen\u017ee t\u00edm bohu\u017eel netrp\u00ed jenom on.<\/em> Ot\u0159el jsem si h\u0159betem ruky slzy a rad\u011bji si ode\u0161el d\u00e1t sprchu.<\/div>\n
\n
St\u00e1l jsem pod proudem hork\u00e9 vody, abych si uvolnil bolav\u00e9, nab\u011bhl\u00e9 svaly a trochu se uklidnil. Myslel jsem si, \u017ee s odt\u00e9kaj\u00edc\u00ed vodou ode m\u011b odejde i v\u0161echno to \u0161patn\u00e9, ale kdy\u017e jsem tu te\u010f st\u00e1l s\u00e1m a nah\u00fd, n\u011bco mi sch\u00e1zelo. Sch\u00e1zelo mi Billovo hork\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 by se ke mn\u011b te\u010f za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed tisklo, hladil by m\u011b po cel\u00e9m t\u011ble, l\u00edbal m\u011b po krku a \u0161eptal mi, jak m\u011b miluje. Zakryl jsem si rukama obli\u010dej a zadr\u017eel dech, ale i p\u0159esto se mi z hrudi bolestiv\u011b vydralo n\u011bkolik hlasit\u00fdch vzlyk\u016f. Sjel jsem prsty po dla\u017edi\u010dk\u00e1ch a bezmocn\u011b spadl na kolena, na\u010de\u017e jsem si op\u0159el hlavu o st\u011bnu a jen hlasit\u011b bre\u010del. Co jsem komu ud\u011blal, \u017ee jsem si tohle v\u0161echno zaslou\u017eil? Nesta\u010d\u00ed, \u017ee m\u00e1m za t\u00e1tu tot\u00e1ln\u00edho zmrda, um\u0159ela mi moje milovan\u00e1 sest\u0159i\u010dka Molly, ale musel jsem se dostat do l\u00e9\u010debny kv\u016fli Billov\u011b boura\u010dce a\u2026 pak je\u0161t\u011b Yvonne a v\u0161echno kolem a te\u010f tohle. Podvedl m\u011b \u010dlov\u011bk, na kter\u00e9ho jsem se spol\u00e9hal od sv\u00fdch jednadvaceti let, kter\u00e9mu jsem ve v\u0161em bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval a pro kter\u00e9ho bych v\u017edy ud\u011blal prvn\u00ed posledn\u00ed.<\/em><\/p>\n

Schoulil jsem se do klub\u00ed\u010dka na bok a d\u00e1l bre\u010del. Nedok\u00e1zal jsem to zastavit a snad jsem ani necht\u011bl. Cht\u011bl jsem bre\u010det, pot\u0159eboval jsem to. St\u00e1le si pamatuji, jak m\u011b p\u0159ijel poprv\u00e9 p\u0159ekvapit p\u0159ed \u0161kolu, jak\u00e9 jsme m\u011bli probl\u00e9my s Brianem, jak jsme se poprv\u00e9 l\u00edbali na jeho stole v kancel\u00e1\u0159i anebo se milovali u n\u011bj v byt\u011b. Milovali jsme se dokonce i v nechutn\u00e9 kabince v Berl\u00ednsk\u00e9m sek\u00e1\u010di. Str\u00e1vili jsme spolu l\u00edb\u00e1nky na Malediv\u00e1ch. Od za\u010d\u00e1tku na\u0161eho vztahu jsme si denn\u011b vyzn\u00e1vali l\u00e1sku, dokazovali si, jak moc se milujeme, a to jsme si i sl\u00edbili p\u0159ed olt\u00e1\u0159em. Posledn\u00edch p\u00e1r dn\u016f bylo divn\u00fdch, Bill se choval zvl\u00e1\u0161tn\u011b. N\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku, c\u00edtil jsem, \u017ee ho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, ale poka\u017ed\u00e9 mi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1 n\u011bjak\u00fd stres v pr\u00e1ci nebo je unaven\u00fd. Myslel jsem si, \u017ee si pot\u0159ebuje odpo\u010dinout, \u017ee bude t\u0159eba nemocn\u00fd, ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by mne nenapadlo, \u017ee m\u011b podvedl. M\u011bl jsem to poznat, m\u011bl jsem se o n\u011bj v\u00edc starat a zaj\u00edmat, jenom\u017ee nejsem robot, abych v\u0161echno zvl\u00e1dal dokonale. Star\u00e1m se s\u00e1m o celou dom\u00e1cnost, 24 hodin mus\u00edm d\u00e1vat pozor na d\u011bti a je\u0161t\u011b do toho pracovat. Sna\u017eil jsem se Billovi v\u011bnovat, jak jsem jen mohl, ale nejsp\u00ed\u0161 to bylo m\u00e1lo, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e mu to nesta\u010dilo. Do tohohle jsme do man\u017eelstv\u00ed a hlavn\u011b d\u011bt\u00ed \u0161li, ale bohu\u017eel\u2026 O\u010dividn\u011b mu to tak nevyhovuje. Je to moje vina, m\u011bl jsem si ho v\u00edc v\u0161\u00edmat a tohle se nemuselo st\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 jsem si m\u011bl naj\u00edt i v\u00edc \u010dasu na cvi\u010den\u00ed a ne se po pr\u00e1ci svalit k televizi a je\u0161t\u011b se\u017erat \u010dokol\u00e1du. Asi u\u017e mu nesta\u010d\u00edm, nebav\u00edm ho, jsem mu odporn\u00fd. Nev\u00edm. J\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm. Ale v\u00edm, \u017ee a\u017e se m\u011b jednou d\u011bti zeptaj\u00ed, pro\u010d jsme se rozvedli, v\u00edm, \u017ee je to moje vina.<\/p>\n

<\/em> Str\u00e1vil jsem v koupeln\u011b p\u0159inejmen\u0161\u00edm dv\u011b hodiny, tak\u017ee kdy\u017e jsem vylezl, bylo u\u017e po p\u016flnoci. \u0160el jsem se do lo\u017enice obl\u00e9knout, ale Bill tam sed\u011bl na posteli s notebookem. Ne, nebudu se na n\u011bj ksichtit a vyh\u00fdbat se mu. Zat\u00edm tu spolu \u017eijeme a mus\u00edm to sn\u00e9st. Taky pot\u0159ebuju chodit do m\u00edstnost\u00ed, kde je i on.<\/em> Do\u0161el jsem ke sk\u0159\u00edni, kde jsem se rad\u011bji z\u00e1dy k n\u011bmu obl\u00e9kl a zase sk\u0159\u00ed\u0148 zav\u0159el. Kdy\u017e jsem si vynd\u00e1val z no\u010dn\u00edho stolku krabi\u010dku cigaret, zv\u011bdavost m\u011b p\u0159emohla a pod\u00edval jsem se na obrazovku jeho notebooku. M\u011bl tam otev\u0159en\u00e9 na\u0161e fotky z l\u00edb\u00e1nek a st\u00edral si slzy. Bolestn\u011b jsem vydechl, ale rad\u011bji jsem se v rychlosti odebral pry\u010d. Se\u0161el jsem schody, vzal si v chodb\u011b bundu a \u0161el na zahradu, a\u010d tam bylo n\u011bkolik stup\u0148\u016f pod nulou. Jakmile jsem vy\u0161el, hned se mi od \u00fast vydrala p\u00e1ra. Pot\u0159ebuju trochu promrznout a ochladit si mozek.<\/em> Shrnul jsem sn\u00edh z lavi\u010dky u plotu a usadil se tam. Pak jsem si kone\u010dn\u011b zap\u00e1lil jednu z t\u011bch ty\u010dinek, co m\u011b m\u011bly uklidnit. U\u017e del\u0161\u00ed dobu s Billem nekou\u0159\u00edme, ale te\u010f si zkr\u00e1tka pot\u0159ebuju d\u00e1t.<\/em> Pot\u00e1hnul jsem z cigarety a po chv\u00edli kou\u0159 zase vyfouknul. Pozoroval jsem u toho zapalova\u010d, s n\u00edm\u017e jsem si hr\u00e1l mezi prsty. Nebudu lh\u00e1t, ob\u010das jsem to poru\u0161oval a prost\u011b si za\u0161el zakou\u0159it, i kdy\u017e jsem se to sna\u017eil kv\u016fli d\u011btem omezovat. Zkr\u00e1tka ob\u010das toho na m\u011b bylo moc a j\u00e1 si pot\u0159eboval dop\u0159\u00e1t alespo\u0148 chvilku klidu se sv\u00fdm milovan\u00fdm nikotinem. Bill to v\u011bd\u011bl, v\u017edy si ze m\u011b d\u011blal srandu, \u017ee se nikdy nenaprav\u00edm, na\u010de\u017e m\u011b l\u00e1skypln\u011b pol\u00edbil. Ach jo\u2026<\/em> Kdy\u017e jsem dokou\u0159il, zap\u00e1lil jsem si dal\u0161\u00ed. Rozhodl jsem se tu z\u016fstat d\u00e9le ne\u017e jen na jednu cigaretu. Vyt\u00e1hl jsem z kapsy iPod, str\u010dil si sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed a pustil si n\u011bjakou hudbu. P\u0159ikr\u010dil jsem si nohy k t\u011blu a v tichosti jsem sledoval n\u00e1\u0161 d\u016fm. Tohle byl n\u00e1\u0161 sen, te\u010f se z toho stala sp\u00ed\u0161 no\u010dn\u00ed m\u016fra.<\/p>\n

<\/em> Nev\u00edm, jak dlouho jsem tam sed\u011bl, ale kdy\u017e u\u017e jsem p\u0159est\u00e1val c\u00edtit prsty u nohou, za\u0161el jsem rad\u011bji zp\u00e1tky dovnit\u0159. P\u0159i pohledu na hodiny jsem povzdechl. Bylo u\u017e p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no. Sundal jsem si bundu, a kdy\u017e jsem ji pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k v chodb\u011b, \u0161el jsem po schodech nahoru, abych se ujistil, \u017ee kluci spokojen\u011b sp\u00ed. Rozsv\u00edtil jsem si na chodb\u011b, necht\u011bl jsem je n\u00e1hodou probudit t\u00edm, \u017ee bych jim v pokoj\u00edku rozsv\u00edtil. Kdy\u017e jsem ti\u0161e ve\u0161el dovnit\u0159, u okna jim sv\u00edtila lampi\u010dka ve tvaru hv\u011bzdy. Nad jejich post\u00fdlkami se to\u010dily zav\u011b\u0161en\u00e9 hra\u010dky, kter\u00e9 v\u017edy p\u0159ed span\u00edm pozorovali a natahovali se k nim tak dlouho, dokud v\u017edy neusnuli. Do\u0161el jsem a\u017e k jejich post\u00fdlk\u00e1m. Oba spinkali na boku \u010delem k sob\u011b, jak byli zvykl\u00ed, a u toho spokojen\u011b cucali svoje dudl\u00ed\u010dky. Byli rozko\u0161n\u00ed. Musel jsem se usm\u00e1t a oba je opatrn\u011b pohladit po naducan\u00fdch tv\u00e1\u0159i\u010dk\u00e1ch. Nakonec jsem opatrn\u011b vzal Nathaniela a polo\u017eil ho k Aaronovi do post\u00fdlky p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj, na\u010de\u017e jsem je oba zachumlal do pe\u0159iny. Jakmile vyc\u00edtili teplo a tep srd\u00ed\u010dka toho druh\u00e9ho, p\u0159itulili se k sob\u011b. Jako mal\u00e9 magnety, jako j\u00e1 s Billem.<\/em><\/p>\n

V o\u010d\u00edch m\u011b za\u0161t\u00edpaly slzy, ale i p\u0159esto jsem se usm\u00e1l. D\u00e1vali jsme je u\u017e zvl\u00e1\u0161\u0165 do post\u00fdlek, proto\u017ee po ob\u011bd\u011b \u010dasto necht\u011bli sp\u00e1t a jeliko\u017e u\u017e se dok\u00e1zali sami zap\u0159\u00edt o m\u0159\u00ed\u017ee a pomalu vyl\u00e9zt z postele, d\u011blali stra\u0161n\u00e9ho krav\u00e1lu, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e byli dva. Na noc jsem je ale \u010dasto potom d\u00e1val do jedn\u00e9 post\u00fdlky. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d jsem je pozoroval, kdy\u017e se budili a p\u0159ekvapen\u011b na sebe koukali, \u017ee le\u017e\u00ed u sebe. Nakonec se k sob\u011b v\u017edy je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itulili, ale jakmile m\u011b zpozorovali, za\u010dali vst\u00e1vat, oba se zap\u0159eli o m\u0159\u00ed\u017eku a v\u00edtali m\u011b jako dv\u011b slun\u00ed\u010dka sv\u00fdmi \u00fasm\u011bvy, p\u0159i\u010dem\u017e se neposedn\u011b vrt\u011bli jen proto, abych se s nimi u\u017e pomazlil, vypustil je ven a oni zas spolu mohli prov\u00e1d\u011bt n\u011bjakou lump\u00e1rnu. Ob\u011bma jsem dal je\u0161t\u011b pusinku a pot\u00e9 se sta\u017een\u00fdm \u017ealudkem opustil jejich pokoj\u00edk. M\u00e1m takov\u00fd strach, \u017ee o n\u011b p\u0159ijdu. Jsem zvykl\u00fd s nimi b\u00fdt 24 hodin denn\u011b, starat se o n\u011b, u\u010dit je, d\u00e1vat na n\u011b pozor, hr\u00e1t si s nimi, ale tak\u00e9 je krmit, p\u0159ebalovat a chovat a ut\u011b\u0161ovat, kdy\u017e pl\u00e1\u010dou nebo si p\u0159i n\u011bjak\u00e9 jejich lump\u00e1rn\u011b natlu\u010dou. Nem\u016f\u017ee mi tyhle dva and\u00edlky p\u0159ece vz\u00edt. Jsou moje v\u0161echno.<\/em><\/p>\n

Ot\u0159el jsem si slzy z tv\u00e1\u0159\u00ed a se\u0161el op\u011bt dol\u016f ze schod\u016f, kde jsem se po tm\u011b usadil v ob\u00fdv\u00e1ku. \u010cekal jsem, \u017ee na m\u011b p\u016fjde span\u00ed, ale ani na okam\u017eik jsem nedok\u00e1zal zastavit mozek. Byl jsem vy\u010derpan\u00fd, t\u011blo jsem skoro nec\u00edtil a hlava m\u011b bolela naprosto \u0161\u00edlen\u00fdm zp\u016fsobem. Lehnul jsem si na bok, zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se alespo\u0148 na chv\u00edli usnout, ale marn\u011b. Za celou noc jsem nespal ani minutu. Ne\u0161lo to.<\/p>\n

Kolem sedmi hodin r\u00e1no jsem se do\u0161el osprchovat a n\u011bco se sebou ud\u011blat, aby se m\u011b d\u011bti\u010dky nelekly. Potom jsem \u0161el k nim do pokoj\u00edku. Obvykle se kolem t\u00e9to doby budili, n\u011bkdy d\u0159\u00edv a n\u011bkdy d\u00fdl. Pouze jsem dovnit\u0159 nakouknul. Jak\u00fdm bylo m\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, kdy\u017e Aaron u\u017e v post\u00fdlce sed\u011bl a \u0161\u0165ouchal prst\u00edkem mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku do tv\u00e1\u0159i\u010dky. Ah, kone\u010dn\u011b mi d\u00e1v\u00e1 smysl, pro\u010d jsou nastejno vzh\u016fru, kdy\u017e sem p\u0159ijdu. Oni se navz\u00e1jem bud\u00ed, aby mohli zase n\u011bco prov\u00e1d\u011bt. No nejsou \u00fa\u017easn\u00ed?<\/p>\n

<\/em> „Co tu do n\u011bj \u0161\u0165ouch\u00e1\u0161, brou\u010dku,“ bafnu na n\u011bj pobaven\u011b.<\/div>\n

„Ma-ta!“ vyhrkne polekan\u011b, jako by n\u011bco provedl. To jsem se za\u010dal sm\u00e1t a vzal si ho do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Ty moje zlobidlo,“ d\u00e1m mu pusinku na \u010del\u00ed\u010dko a za\u010dnu ho chovat.<\/div>\n
„Na-na, u,“ broukne mi zamra\u010den\u011b a zase se natahuje k Nathanielovi. No jo, „Na-na“ je Nathaniel a „A-na“ je Aaron. Ty jejich zkratky jsou kouzeln\u00fd.<\/em> To u\u017e se i ten brou\u010dek za\u010dal probouzet a m\u017eourat do sv\u011btla.<\/div>\n
„Na-na,“ vyp\u00edskne nad\u0161en\u011b hned Aaron a za\u010dne d\u011blat paci, paci, paci\u010dky. Brou\u010dek.<\/em> S \u00fasm\u011bvem jsem mu dal pusinku a opatrn\u011b si vzal do druh\u00e9 ruky i Nathaniela. Ten na m\u011b ospale koukal, a\u017e si nakonec polo\u017eil hlavi\u010dku na moje rameno. Byl je\u0161t\u011b cel\u00fd rozespal\u00fd, chud\u00e1\u010dek. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee u\u017e v tak \u00fatl\u00e9m v\u011bku se projevuj\u00ed jejich osobnosti.<\/em> Pohladil jsem ho po z\u00e1d\u00ed\u010dk\u00e1ch a za\u010dal ho pusinkovat na \u010del\u00ed\u010dko.<\/p>\n

„U\u017e nespinkej, mil\u00e1\u010dku. Te\u010f bude balu a pak hamu,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Hamu!“ zvedne hned \u010dile hlavi\u010dku. Jedl\u00edk m\u016fj.<\/em><\/div>\n
„Baluuu,“ zak\u0148our\u00e1 naopak Aaron. No jo, mlad\u00fd p\u00e1n se nerad p\u0159ebaluje.<\/em><\/div>\n
„Jo, p\u011bkn\u011b t\u011b, brou\u010dku, p\u0159ebal\u00edm, proto\u017ee m\u00e1\u0161 tu plenku u\u017e zase plnou,“ zasm\u011bju se a oba je polo\u017e\u00edm na p\u0159ebalovac\u00ed st\u016fl. Ani jeden neodporoval, ale Aaron se p\u0159itom v\u017edycky podivn\u011b ksichtil. Nathaniel si zat\u00edm v\u017edy hr\u00e1l s dudl\u00edkem. Ob\u011bma jsem sundal plenky a hodil je do ko\u0161e. Pak jsem jim ot\u0159el prdelky, je\u0161t\u011b jim je zapudroval a dal jim nov\u00e9 plenky.<\/div>\n
„Hotovo. Te\u010f se obl\u00edkneme, hm,“ otev\u0159u sk\u0159\u00ed\u0148ku.<\/div>\n
„Ne-ne-ne-ne-ne-ne,“ za\u010dali hned oba kopat no\u017ekama a sna\u017eili se ut\u00e9ct. Stra\u0161n\u011b neradi se obl\u00e9kali. Nejrad\u011bji tu poletovali naz\u00ed.<\/div>\n
„No dob\u0159e, ale d\u00e1m v\u00e1m alespo\u0148 pono\u017eky,“ \u0159eknu nakonec. Vezmu dva p\u00e1ry pono\u017eek a nand\u00e1m jim je. M\u00e1me tu sice vyh\u0159\u00edvan\u00e9 podlahy, ale i tak. Nechci, aby byli nemocn\u00ed.<\/em> Pak jsem si je oba vzal do n\u00e1ru\u010de a nesl je z pokoje. Kdy\u017e jsme \u0161li kolem lo\u017enice, kluci hned za\u010dali volat: „Ta-ta, ta-ta,“ p\u0159i\u010dem\u017e m\u00e1vali ru\u010di\u010dkami, jako by na sebe cht\u011bli strhnout jeho pozornost. Bill le\u017eel na posteli s notebookem, nebyl ani svle\u010den\u00fd nebo p\u0159ikryt\u00fd a spal. Nejsp\u00ed\u0161 tam v\u010dera u toho usnul.<\/p>\n

<\/em> „Tat\u00ednek je\u0161t\u011b haj\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1m jim. Obvykle je touhle dobou u\u017e v koupeln\u011b, ale mo\u017en\u00e1 si vzal volno, kdov\u00ed.<\/em> To hned ztichli a za\u010dali \u0161eptat: „Ta-ta, haj\u00ed.“<\/div>\n

„Jo, je\u0161t\u011b spink\u00e1,“ d\u00e1m jim ob\u011bma pusinky a sejdu schody. Posadil jsem je v kuchyni do \u017eidli\u010dek, dal jim vybrat p\u0159esn\u00edd\u00e1vku. Klasicky si vybrali jahodovou jako obvykle. M\u011bli ji nejrad\u011bji. S\u00e1m jsem si ud\u011blal jen \u010daj a p\u0159ipravil latt\u00e9 a sn\u00eddani pro Billa. Ani jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee to d\u011bl\u00e1m. Bylo to pro m\u011b automatick\u00e9. Kdy\u017e jsem si to uv\u011bdomil, pouze jsem nad t\u00edm zakroutil hlavou a nechal to le\u017eet na lince. Ne, nebudu to vyhazovat. Po\u0159\u00e1d tu spolu bydl\u00edme. D\u011bl\u00e1m j\u00eddlo pro v\u0161echny, nejsem ten typ, co by se cht\u011bl natolik odtrhnout, aby i jedl s\u00e1m, co si ud\u011bl\u00e1. Kluci ho pot\u0159ebuj\u00ed vid\u011bt tam, kde ho vid\u011bli i p\u0159edt\u00edm. A to jsou j\u00eddla, ve\u010dery i odpoledne.<\/em> Jakmile jsem kluky nakrmil a nechal je \u0159\u00edhnout si, do\u0161el jsem je nahoru obl\u00e9ct, s\u00e1m jsem se v tichosti p\u0159evl\u00e9kl a p\u0159ipravil jim n\u011bjak\u00e9 pi\u0161koty a pit\u00ed na cestu. Dal jsem to do ta\u0161ky u ko\u010d\u00e1rku a pak je odnesl do gar\u00e1\u017ee, kde jsem je v aut\u011b usadil do seda\u010dek a p\u0159ipoutal. U\u017e jsem dal jen ko\u010d\u00e1rek do kufru a mohli jsme jet. Byli jsme s Billem u\u017e zvykl\u00ed, \u017ee ten, co m\u011bl d\u011bti, bral si jeho Audi a ten druh\u00fd moji.<\/p>\n

Nastartoval jsem a vyjel. Nato\u010dil jsem si zp\u011btn\u00e9 zrc\u00e1tko v\u00edc na kluky, abych vid\u011bl, co tam prov\u00e1d\u00ed. Hr\u00e1li si s n\u011bjakou hra\u010dkou.<\/div>\n

„Ma-ta, bvm, bvm,“ ozvalo se po chv\u00edli zezadu. Musel jsem se usm\u00e1t nad t\u00edm, jak poka\u017ed\u00e9 napodobovali zvuk motoru slovy „bvm, bvm“.<\/div>\n
„Jedeme za strejdou Brianem,“ pov\u00edm jim s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Sa-ma, sa-ma,“ za\u010dali hned oba j\u00e1sat. No jo, strejdu Briana oni r\u00e1di. Poka\u017ed\u00e9 s nima d\u011bl\u00e1 kraviny. A pro\u010d pojmenov\u00e1n\u00ed „sa-ma“? „Sa“ jako strejda a „ma“ jako z mamin\u010diny strany. Rozd\u011blili si to tak i u prarodi\u010d\u016f. M\u00edsto klasick\u00e9ho „ba-ba“ \u0159\u00edkaj\u00ed „ba-ma“ a „ba-ta“, aby bylo poznat, z \u010d\u00ed jsou strany. Jsou moc \u0161ikovn\u00ed a chyt\u0159\u00ed. Jedin\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed m\u00e1 Bill\u016fv otec „da-da“ jeliko\u017e m\u00e9ho otce neznaj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jo, sa-ma,“ zasm\u011bji se a zavrt\u00edm hlavou. Tihle dva drobe\u010dkov\u00e9 mi v\u017edy dok\u00e1\u017eou zvednout n\u00e1ladu a jsem si jist\u00fd, \u017ee mi Brian odvede dob\u0159e my\u0161lenky. Hlavn\u011b se mu budu moct dob\u0159e vypov\u00eddat.<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

Kdy\u017e jsem r\u00e1no vstal, byl jsem tro\u0161ku v \u0161oku. Byl jsem st\u00e1le v norm\u00e1ln\u00edm dom\u00e1c\u00edm oble\u010den\u00ed, m\u011bl jsem vedle sebe ji\u017e vybit\u00fd notebook. To jsem tu v\u00e1\u017en\u011b takhle pitom\u011b usnul?<\/em> Jen jsem se porozhl\u00e9dnul a hned se z postele vyhrabal. Slu\u0161n\u011b jsem zaspal podle toho, kolik bylo u\u017e hodin. Chv\u00edli jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee hned pob\u011b\u017e\u00edm za kluky a Tomem, ale pot\u00e9 mi do\u0161lo, \u017ee m\u016fj kr\u00e1sn\u00fd sen, kter\u00fd se mi chvilku zd\u00e1l, byl opravdu jen sen. Dolehla na m\u011b realita, kter\u00e1 byla krut\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy. Sv\u011bsil jsem ramena a \u0161el se hned pod\u00edvat ke kluk\u016fm do pokoje. Polil m\u011b doopravdy ledov\u00fd pot, kdy\u017e jsem je tam nevid\u011bl, hlavn\u011b jsem je nikde nesly\u0161el. \u0160el jsem se hned pot\u00e9 pod\u00edvat dol\u016f. Pro\u0161el jsem v\u00e1\u017en\u011b cel\u00fd d\u016fm, ale nikde nikdo nebyl.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo snad u\u017e kolem des\u00e1t\u00e9 hodiny ve\u010der, kdy\u017e jsem vy\u010derpan\u011b slezl z b\u011b\u017e\u00edc\u00edho p\u00e1su a svalil se na zem na podlo\u017eku. Vyt\u00e1hl jsem si sluch\u00e1tka z u\u0161\u00ed, z nich\u017e mi po celou dobu hr\u00e1la n\u011bjak\u00e1 agresivn\u00ed hudba<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4667","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4667","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4667"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4667\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4667"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4667"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4667"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}