{"id":4668,"date":"2013-09-19T16:00:00","date_gmt":"2013-09-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4654"},"modified":"2013-09-19T16:00:00","modified_gmt":"2013-09-19T15:00:00","slug":"help-me-forget-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/19\/help-me-forget-7\/","title":{"rendered":"Help me forget 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Kiro
<\/strong> <\/p>\n

Moc se omlouv\u00e1m, \u017ee mi to trvalo o n\u011bco d\u00e9le ne\u017e obvykle, ale zn\u00e1te to, \u0161kola a ostatn\u00ed okolo m\u011b prost\u011b \u00fapln\u011b vy\u0161\u0165avuje, tak\u017ee jsem r\u00e1da, kdy\u017e se k psan\u00ed v\u016fbec dostanu. \ud83d\ude42 Ohledn\u011b tohoto d\u00edlu… v\u011bci se n\u00e1m daj\u00ed op\u011bt do pohybu… enjoy \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
…o p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji…<\/p>\n

<\/strong> I dnes r\u00e1no to bylo stejn\u00e9 jako posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed. Od jejich milostn\u00e9ho aktu ub\u011bhl u\u017e skoro t\u00fdden, ale ob\u011bma to p\u0159i\u0161lo jako hrozn\u011b d\u00e1vn\u00e1 doba. Jakmile se brat\u0159i r\u00e1no potkali, vedli spolu tak strojenou konverzaci, \u017ee to snad ani nebylo mo\u017en\u00e9. Prakticky si nesd\u011blovali to, co d\u0159\u00edve. \u00dapln\u011b se uzav\u0159eli do sebe, p\u0159itom by ale cht\u011bli tomu druh\u00e9mu v\u0161echno \u0159\u00edct.<\/p>\n

Bill sed\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku na gau\u010di a po chvilce si k n\u011bmu p\u0159isedl i Tom. N\u011bjakou dobu panovalo mezi ob\u011bma hrobov\u00e9 ticho, ne\u017e se Tom na Billa oto\u010dil, rozhodnut\u00fd protnout tuhle napnutou atmosf\u00e9ru jednou pro v\u017edy.<\/div>\n

„Bille… mohli bychom si promluvit?“ zeptal se nerv\u00f3zn\u011b. Bill na n\u011bj oto\u010dil zrak, uvnit\u0159 byl pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, co m\u00e1 Tom asi na srdci.<\/div>\n
„Pro\u010d ne,“ \u0159ekl Bill a pokusil se p\u0159i tom usm\u00e1t, ale vznikl z toho sp\u00ed\u0161e kysel\u00fd \u0161kleb. Tom se zhluboka nadechl. Nehodlal dopustit, aby to tu z n\u011bho zase lezlo jako z chlupat\u00e9 deky. Rozhodl se \u0159\u00edct v\u0161echno a p\u011bkn\u011b stru\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Takhle to d\u00e1l nejde. Od doby, co jsme spolu mluvili naposledy norm\u00e1ln\u011b, jsme se k sob\u011b ani nep\u0159ibl\u00ed\u017eili, jako by jeden z n\u00e1s m\u011bl naka\u017elivou infekci. V\u017edy jsem o tob\u011b p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, jak se c\u00edt\u00ed\u0161, na co mysl\u00ed\u0161 a te\u010f…“ na chv\u00edli se odml\u010del a sna\u017eil se v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch naj\u00edt pochopen\u00ed. „Nev\u00edm, jestli ze m\u011b m\u00e1\u0161 strach, ale pokud ti jde o tohle, slibuju ti, \u017ee se o nic pokou\u0161et nebudu,“ Tom se sna\u017eil p\u016fsobit co nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bji, ov\u0161em Bill\u016fv obli\u010dej byl tak neutr\u00e1ln\u00ed, \u017ee nem\u011bl ani tu nejmen\u0161\u00ed jistotu, \u017ee usp\u011bl.<\/div>\n
\n
„Tehdy ten ve\u010der…“ za\u010dal potichu Bill. „Bylo to jenom z \u010dist\u00e9ho cht\u00ed\u010de?“ pod\u00edval se na Toma tak, \u017ee ten nebyl v tu chv\u00edli schopn\u00fd pod\u00edvat se kamkoliv jinam ne\u017e do Billov\u00fdch o\u0159\u00ed\u0161kov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n
Usilovn\u011b se sna\u017eil, vzpomenout si na onu noc. Sna\u017eil se, vzpomenout si na sv\u00e9 pocity, na to horko, co se mu vlilo do t\u011bla p\u0159i ka\u017ed\u00e9m Billov\u011b dotyku, na ka\u017ed\u00fd zb\u011bsil\u00fd \u00fader jeho srdce, zkr\u00e1tka na ka\u017edi\u010dk\u00fd detail. Ta vzpom\u00ednka vykouzlila na jeho tv\u00e1\u0159i bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv, te\u010f mohl s jistotou Billovi odpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

„Ne.“ Bill se na n\u011bj docela ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zad\u00edval, t\u00edm se v\u0161ak Tom nehodlal nechat odradit. „Celou tu dobu jsi ty jedin\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd mi je takhle bl\u00edzk\u00fd, samotn\u00e9mu mi to p\u0159ipad\u00e1 \u0161\u00edlen\u00e9, ale mysl\u00edm, \u017ee jsem se do tebe zami-“ d\u00e1l u\u017e to nedo\u0159ekl, nebo\u0165 mu Bill zacpal rukou pusu.<\/div>\n

„Ne, pros\u00edm, tohle je\u0161t\u011b ne\u0159\u00edkej,“ hodil na n\u011bj Bill prosebn\u00fd pohled. Tom zmaten\u011b vykulil o\u010di. „J\u00e1… prost\u011b…“ Bill nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Pro\u010d vlastn\u011b Tomovi tu pusu zacpal? S\u00e1m nev\u011bd\u011bl, jeho ruka to ud\u011blala naprosto automaticky, ani si nesta\u010dil uv\u011bdomit, co p\u0159esn\u011b d\u011bl\u00e1.<\/p>\n

Tom chytil Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed a jemn\u011b jeho ruku odt\u00e1hl od sv\u00fdch \u00fast. Rozhodn\u011b se te\u010f nehodlal nechat Billem zatla\u010dit do kouta.<\/div>\n

„Tohle je p\u0159esn\u011b to, o \u010dem mluv\u00edm,“ \u0159ekl Tom a d\u00e1l dr\u017eel Billovu ruku, aby mu nemohl znovu zacpat pusu. „Br\u00e1n\u00ed\u0161 se tomu, abych ti \u0159ekl, co c\u00edt\u00edm. Dob\u0159e, m\u00e1\u0161 pro to sv\u00e9 d\u016fvody, ale j\u00e1 si u\u017e nepot\u0159ebuju nic rozm\u00fd\u0161let Bille… te\u010f u\u017e naprosto jist\u011b v\u00edm, \u017ee t\u011b miluju,“ \u0159ekl Tom a tentokr\u00e1t se Bill nezmohl na jedin\u00fd pohyb, dokonale ho Tomova slova odzbrojila.<\/p>\n

D\u00e1l tam jen tak sed\u011bli a hled\u011bli si do o\u010d\u00ed, a\u017e to u\u017e Bill nevydr\u017eel a zvedl se.<\/div>\n

„Promi\u0148, j\u00e1… nev\u00edm, co ti na to moment\u00e1ln\u011b \u0159\u00edct, mus\u00edm si to promyslet,“ zat\u0159epal Bill hlavou, jako by se pot\u0159eboval probrat ze sp\u00e1nku. Bohu\u017eel byl te\u010f a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vzh\u016fru.<\/div>\n
Vy\u0161el r\u00e1zn\u00fdm krokem z ob\u00fdv\u00e1ku do chodby, a potom ven z chaty.<\/div>\n
N\u00e1hl\u00fd z\u00e1van \u010derstv\u00e9ho vzduchu ho donutil zastavit se na m\u00edst\u011b a po\u0159\u00e1dn\u011b si uv\u011bdomit, co se pr\u00e1v\u011b stalo. Tom opravdu \u0159ekl, \u017ee ho miluje? Miluje… tohle slovo zn\u011blo Billovi st\u00e1le v hlav\u011b, zat\u00edmco se proch\u00e1zel pomal\u00fdm krokem po \u00fadol\u00ed.<\/div>\n
Jeho ledov\u00e1 maska z n\u011bj pomalu opadla a vyst\u0159\u00eddal ji spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv. Cel\u00fdm Billov\u00fdm t\u011blem najednou proudilo tolik optimismu, jako je\u0161t\u011b nikdy p\u0159ed t\u00edm.<\/p>\n

U\u017e je to n\u011bjak\u00fd ten p\u00e1tek, kdy v\u00ed, \u017ee by m\u011bl Toma nejrad\u011bji cel\u00e9ho pro sebe, \u017ee by nejrad\u011bji us\u00ednal v jeho objet\u00ed a probouzel se s t\u00edm, \u017ee prvn\u00ed, co r\u00e1no uvid\u00ed, bude Tom. Ano, p\u0159i\u0161lo mu dost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed – ne-li \u0161\u00edlen\u00e9 – \u017ee by miloval vlastn\u00edho bratra, ale u\u017e to bylo tak, jen si to do t\u00e9 doby odm\u00edtal p\u0159ipustit.<\/div>\n

Zat\u00edmco byl hluboko pono\u0159en\u00fd do sv\u00fdch \u00favah, nevn\u00edmal, \u017ee p\u0159e\u0161el k lev\u00e9 stran\u011b \u00fadol\u00ed, kde te\u010de \u0159\u00ed\u010dka. Nyn\u00ed st\u00e1l na jej\u00edm b\u0159ehu a pozoroval proud vody, jak se od n\u011bj odr\u00e1\u017e\u00ed a klikat\u00ed se mezi kameny, m\u011blo to na n\u011bj jak\u00fdsi uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek. Nezaj\u00edmalo ho, jak dlouho tu u\u017e stoj\u00ed, nevn\u00edmal naprosto nic.<\/p>\n

„Nad \u010d\u00edm tak usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161?“ ozvalo se za Billem, a\u017e sebou trhl a prudce se oto\u010dil. P\u0159\u00edmo za n\u00edm st\u00e1l Tom a tv\u00e1\u0159il se celkem pobaven\u011b.<\/div>\n

„Tak… o v\u0161em mo\u017en\u00e9m,“ pokr\u010dil rameny Bill a oto\u010dil sv\u016fj pohled zp\u011bt na \u0159\u00ed\u010dku.<\/div>\n
Tom k n\u011bmu p\u0159istoupil o n\u011bco bl\u00ed\u017e, a\u017e se svou hrud\u00ed letmo dot\u00fdkal Billov\u00fdch zad. I tenhle t\u00e9m\u011b\u0159 nepoznateln\u00fd dotek byl pro Bill doslova elektrizuj\u00edc\u00ed. Kdy v\u016fbec byl naposledy Tomovi takhle bl\u00edzko? Moc mu to chyb\u011blo… cht\u011bl se ho dot\u00fdkat po cel\u00e9m t\u011ble, cht\u011bl l\u00edbat jeho sladk\u00e9 rty nechat se hypnotizovat kouzlem jeho n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tom se p\u0159ibl\u00ed\u017eil co nejv\u00edce to \u0161lo a za\u0161eptal Billovi do ucha.<\/div>\n

„A vymyslel jsi n\u011bco?“ tentokr\u00e1t se Bill neoto\u010dil. C\u00edtil Tom\u016fv hork\u00fd dech na sv\u00e9m krku, sotva mohl mluvit.<\/div>\n
„U\u017e dlouho to s\u00e1m sob\u011b up\u00edr\u00e1m,“ \u0159ekl nakonec Bill. Tom se zatv\u00e1\u0159il pon\u011bkud nech\u00e1pav\u011b, dal Billovi dla\u0148 na tv\u00e1\u0159 a oto\u010dil si tak jeho obli\u010dej ke sv\u00e9mu.<\/div>\n
„Co? Co si up\u00edr\u00e1\u0161?“ zeptal se a st\u00e1le p\u0159i tom dr\u017eel Billovu tv\u00e1\u0159. Bill se na n\u011bj dlouho d\u00edval, cht\u011bl si ten pohled nav\u017edy vr\u00fdt do pam\u011bti… nav\u017edy.<\/div>\n
„Tohle,“ \u0159ekl Bill a znenad\u00e1n\u00ed se nat\u00e1hl pro Tomovy rty.<\/p>\n

Tom byl z toho polibku opravdu v \u0161oku, ale rad\u011bji p\u0159estal vn\u00edmat v\u0161echno okolo, zav\u0159el o\u010di a prohloubil polibek. Vklouzl jazykem do Billov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch \u00fast, ten pocit byl zatracen\u011b k nezaplacen\u00ed.<\/p>\n

Bill zast\u00e9nal do polibku, chytil Toma za ramena a povalil ho na zem do tr\u00e1vy. Jen\u017ee je\u0161t\u011b ne\u017e se na n\u011bj stihl usadit, ho Tom p\u0159evalil na z\u00e1da a uv\u011bznil mu ruce nad hlavou. Znovu ho la\u010dn\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n

„Hmm… nechce\u0161 pokra\u010dovat n\u011bkde, kde by to bylo pohodln\u011bj\u0161\u00ed?“ zavrn\u011bl Tom Billovi do ucha, a potom mu jazykem p\u0159ejel po kr\u010dn\u00ed tepn\u011b. Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a oba se za\u010dali zvedat ze zem\u011b.<\/div>\n
Spole\u010dn\u011b, ruku v ruce se vydali do chaty. Div, \u017ee neb\u011b\u017eeli, jak se jim \u00fadol\u00ed zd\u00e1lo nekone\u010dn\u00e9. Samoz\u0159ejm\u011b se nezapomn\u011bli celou cestu provokovat a po\u0161\u0165uchovat, tak\u017ee do chodby vl\u00e9tli cel\u00ed rozesm\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

Vydali se do Billovy lo\u017enice. Tom se musel v p\u016flce chodby zastavit a p\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechnout, nebo\u0165 mu divoce bu\u0161ilo srdce a za\u010dalo ho v t\u011bch m\u00edstech nep\u0159\u00edjemn\u011b bodat.<\/div>\n

Bill se zastavil a ohl\u00e9dl se na bratra, kter\u00fd st\u00e1l jednou rukou zap\u0159en\u00fd o st\u011bnu a druhou se dr\u017eel za hru\u010f.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ zeptal se opatrn\u011b a p\u0159istoupil o p\u00e1r krok\u016f bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se sna\u017eil klidn\u011b d\u00fdchat, ale \u0161lo to st\u011b\u017e\u00ed a bolest se stup\u0148ovala.<\/div>\n
„N-ne… nic mi nen\u00ed,“ zas\u00edpal a n\u00e1sledn\u011b se sesunul pod\u00e9l zdi na kolena.<\/div>\n
„Tome?… Tome!! Co je ti?!“ sehnul se k n\u011bmu Bill.<\/p>\n

Tomovi se bratrova tv\u00e1\u0159 rozmaz\u00e1vala, Bill na n\u011bj n\u011bco k\u0159i\u010del, ale on ho nesly\u0161el. Padl na b\u0159icho na zem a propadl do bezv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n

„Tome!!“ zak\u0159i\u010del Bill z pln\u00fdch plic a zat\u0159\u00e1sl s bratrem. Tom na nic nereagoval, Bill se proto rychle zvedl a ut\u00edkal k sob\u011b do pokoje pro mobil, aby zavolal z\u00e1chranku.<\/p>\n

autor: Kiro<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiro Moc se omlouv\u00e1m, \u017ee mi to trvalo o n\u011bco d\u00e9le ne\u017e obvykle, ale zn\u00e1te to, \u0161kola a ostatn\u00ed okolo m\u011b prost\u011b \u00fapln\u011b vy\u0161\u0165avuje, tak\u017ee jsem r\u00e1da, kdy\u017e se k psan\u00ed v\u016fbec dostanu. \ud83d\ude42 Ohledn\u011b tohoto d\u00edlu… v\u011bci se n\u00e1m daj\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[558],"tags":[],"class_list":["post-4668","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-help-me-forget"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4668","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4668"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4668\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4668"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4668"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4668"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}