{"id":4677,"date":"2013-09-15T18:00:00","date_gmt":"2013-09-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4663"},"modified":"2013-09-15T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-15T17:00:00","slug":"815-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/15\/815-4\/","title":{"rendered":"#815 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh<\/p>\n

<\/strong> Po tomhle Tom v cele nez\u016fstal o moc d\u00e9le. Rychle vycouval, vzpomn\u011bl si na pravidlo nikdy se neot\u00e1\u010det z\u00e1dy k v\u011bzni, a rychle za sebou zamknul dva z\u00e1mky.<\/div>\n

„No, moc r\u00e1d jsem t\u011b poznal!“ zavolal zevnit\u0159 815 a Tom skrze mal\u00e9 okno vid\u011bl, jak na n\u011bj s fale\u0161n\u00fdm nad\u0161en\u00edm m\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Tom klop\u00fdtal dol\u016f ze schod\u016f, sna\u017eil se myslet. Nev\u011bd\u011bl, co<\/em> si myslet nebo co si z toho vz\u00edt.<\/p>\n

Vr\u00e1til se do kancel\u00e1\u0159e a zjistil, \u017ee u\u017e je po pauze a \u017ee v\u0161ichni str\u00e1\u017en\u00edci jsou u sv\u00fdch stol\u016f v\u010detn\u011b Andrease, kter\u00e9ho potkal v\u010dera. Sed\u011bl s nohama na stole, hr\u00e1l si s perem.<\/div>\n

„Hej, u\u017e jsi zp\u00e1tky z ob\u011bda?“ zeptal se a ti\u0161e zanad\u00e1val, kdy\u017e mu pero spadlo na zem.<\/div>\n
Tom jen p\u0159ik\u00fdvl, byl pln\u00fd rozporupln\u00fdch pocit\u016f. Nev\u011bd\u011bl, co si o v\u011bzni myslet, ale jednou v\u011bc\u00ed si byl jist\u00fd, zd\u00e1l se trochu\u2026 mimo. Nalil si hrnek k\u00e1vy a posadil se ke stolu vedle Andrease.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ zeptal se Tom po chv\u00edli, zah\u0159\u00edval si ruce o hrnek.<\/div>\n
„Jasn\u011b.“ Andreas polo\u017eil nohy na zem a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm se na n\u011bj pod\u00edval. „Mluv. V\u017edycky mus\u00edme nov\u00e1\u010dk\u016fm pom\u00e1hat.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010di. Namy\u0161len\u00fd blbec. „Nen\u00ed to nic takov\u00e9ho, jen\u2026 815\u2026“ <\/div>\n
Andreasovy o\u010di okam\u017eit\u011b potemn\u011bly. „Nenech\u00e1\u0161 to b\u00fdt, co? Jestli o n\u011bm chce\u0161 n\u011bco v\u011bd\u011bt, zeptej se n\u011bkoho jin\u00fdho, je tu spousta p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, kter\u00fd ti \u0159eknou v\u0161echno, co chce\u0161 v\u011bd\u011bt. Jen m\u011b z toho vynech, jasn\u00fd?“<\/div>\n
„Pro\u010d se tak boj\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom zamra\u010den\u011b. „Fajn, vypad\u00e1 stra\u0161ideln\u011b, ale co m\u016f\u017ee ud\u011blat? V\u00e1\u017e\u00ed sotva 45 kilo a je sakra ve v\u011bzen\u00ed, nem\u016f\u017ee ti nic ud\u011blat.“<\/div>\n
Andreas zavrt\u011bl hlavou. „Je to \u010f\u00e1bel v lidsk\u00e9m t\u011ble, zd\u00e1n\u00ed klame. Je siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e vypad\u00e1, nev\u00ed\u0161, \u010deho je schopn\u00fd.“<\/div>\n
„A ty<\/em> to v\u00ed\u0161?“ tohle Tomovi opravdu za\u010d\u00ednalo j\u00edt na nervy. Ten \u010dlov\u011bk byl za m\u0159\u00ed\u017eemi, m\u011bl t\u011blo jako p\u00e1r\u00e1tko; nemohl ud\u011blat nic<\/em>, krom\u011b toho z\u00edrat na v\u00e1s.<\/div>\n
„Neptej se m\u011b na to,“ \u0159ekl Andreas stroze a zvedl se, nechal sv\u00e9 pero na zemi. „Zeptej se n\u011bkoho jin\u00e9ho.“ A s t\u00edm ode\u0161el, nechal Toma zmaten\u00e9ho, podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9ho a mra\u010d\u00edc\u00edho se. N\u011bkdo tu neuv\u011b\u0159iteln\u011b p\u0159eh\u00e1n\u011bl. ‚\u010e\u00e1bel v lidsk\u00e9m t\u011ble‘? Pros\u00edm v\u00e1s.<\/p>\n

Rychle dopil sv\u00e9 kafe a po zbytek dne u\u017e nem\u011bl \u010das na v\u011bzn\u011b 815 myslet, ale pozd\u011bji v \u0161atn\u011b se tohle t\u00e9ma znovu ozvalo.<\/div>\n

„N\u011bkdo dneska na pivo?“ zeptal se Georg t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ode\u0161el, zastavil se ve dve\u0159\u00edch.<\/div>\n
Ostatn\u00ed souhlasili a oto\u010dili se na Toma.<\/div>\n
Ten pokr\u010dil rameny. Nikdy nebyl zrovna pijan, ale nejsp\u00ed\u0161 to byla dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k tomu, aby sv\u00e9 kolegy l\u00e9pe poznal.<\/div>\n
„Super,“ zazubil se Georg a bral to pokr\u010den\u00ed ramen jako ano. „Myslel jsem, \u017ee bychom si to mohli u\u017e\u00edt; \u0159\u00edct si n\u011bjak\u00e9 historky a tak, pro blbce tady.“ Uk\u00e1zal na Toma a Sophii. Ta jen proto\u010dila o\u010di a zapnula si bundu.<\/div>\n
„Jak\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o t\u00e9 cel\u00e9 v\u011bci s 815, m\u00e1me o n\u011bm p\u00e1r docela zaj\u00edmav\u00fdch fakt\u016f.“<\/div>\n
A i kdy\u017e Tom zrovna nem\u011bl drby v oblib\u011b, nemohl pop\u0159\u00edt, \u017ee opravdu, opravdu<\/em>, cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u00edc. Mo\u017en\u00e1 ve\u010der s ostatn\u00edmi nebude tak \u0161patn\u00fd.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Rozhodli se, \u017ee se sejdou u Georga doma, a kdy\u017e Tom\u016fv Cadillac zastavil na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b, vid\u011bl, jak se pohnuly z\u00e1clony a v\u00fdrazy v obli\u010dej\u00edch jeho koleg\u016f byly n\u011bco mezi \u0161okem a z\u00e1vist\u00ed.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e zamykal, trochu se nakr\u010dil. Svoje auto miloval, opravdu, ale cht\u011bl ho prodat. Nel\u00edbilo se mu, jak takhle velk\u00e9 vozidlo p\u0159itahovalo pozornost, a on pak vypadal jako n\u011bjak\u00fd bohat\u00fd, snobsk\u00fd mamin\u010din maz\u00e1nek, obzvl\u00e1\u0161\u0165 v takhle mal\u00e9m m\u011bst\u011b. Ale jeho otec mu nedovolil ho prodat; \u0159ekl mu, \u017ee je bl\u00e1zen, kdy\u017e na to jen dok\u00e1\u017ee pomyslet, tak\u017ee to neud\u011blal.<\/p>\n

U dve\u0159\u00ed ho p\u0159iv\u00edtal Georg, kter\u00fd ho popl\u00e1cal po rameni a pod\u00edval se p\u0159es n\u011bj na auto, zap\u00edskal. „K\u00e1mo, to je bomba,“ vydechl. „Jsi bohat\u00fd nebo n\u011bco?“<\/div>\n

Tom nakr\u010dil nos a ve\u0161el dovnit\u0159. „Ne, nejsem. Je to jen\u2026 jen d\u00e1rek.“<\/div>\n
„Kurevsky dobrej d\u00e1rek.“ Zap\u00edskal Georg znovu, ale zav\u0159el za n\u00edm dve\u0159e – n\u011bjak neochotn\u011b – a popostr\u010dil Toma do ob\u00fdv\u00e1ku, kde u\u017e ostatn\u00ed sed\u011bli na gau\u010d\u00edch a k\u0159eslech kolem mal\u00e9ho stolu, v ka\u017ed\u00e9 ruce m\u011bli sklenku s pivem. „Tak\u017ee.“ Georg podal Tomovi lahev. „Kone\u010dn\u011b jsme v\u0161ichni, trvalo ti to, Tome. \u010cas na p\u0159\u00edb\u011bh!“<\/p>\n

P\u0159i\u0165ukli si a pak se posadili na gau\u010d, Georg si vlezl mezi Gustava a Sophii.<\/div>\n

Sophia se nepohnula, ale pod\u00edvala se na Toma. „Co to m\u00e1\u0161 za hadry?“ zeptala se, zvedla obo\u010d\u00ed a sna\u017eila se nesm\u00e1t, zd\u00e1lo se, jako by si toho Georg v\u0161iml a\u017e te\u010f, podle toho, jak si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Vole, co to je?“<\/div>\n
„Uh\u2026 oble\u010den\u00ed?“ pokr\u010dil Tom rameny, posadil se do k\u0159esla a polo\u017eil pivo na st\u016fl. M\u011bl r\u00e1d svoje oble\u010den\u00ed; bylo pohodln\u00e9 – opravdu prostorn\u00e9. Ne jako jeho uniforma, kter\u00e1 byla to nejnepohodln\u011bj\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed na sv\u011bt\u011b. Ale sakra, vypadal v n\u00ed dob\u0159e, plus holky milovaly chlapy v uniform\u00e1ch, tak\u017ee s t\u00edm vych\u00e1zel.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ zasm\u00e1l se Georg, „No, okay, jak chce\u0161.“ Set\u0159\u00e1sl fakt, \u017ee Tom ve sv\u00e9m voln\u00e9m \u010dase p\u0159edst\u00edral, \u017ee je gangster a ne policista, a op\u0159el se o gau\u010d, hrav\u011b objal Gustava se Sophi\u00ed kolem ramen. Oba dva ho set\u0159\u00e1sli a Georg ud\u011blal nespokojen\u00fd zvuk, kter\u00fd v\u0161echny rozesm\u00e1l.<\/p>\n

„Tak\u017ee,“ \u0159ekl Gustav, kdy\u017e sm\u00edch utichl. „S \u010d\u00edm za\u010dneme?“<\/div>\n

Sophia pokr\u010dila rameny. „Jak se mu \u0159\u00edk\u00e1\u2026 815? Chci \u0159\u00edct, mus\u00ed b\u00fdt nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Georg p\u0159ik\u00fdvl a o\u010di se mu zaleskly z\u00e1jmem. Bylo jasn\u00e9, \u017ee je z toho hotov\u00fd.<\/div>\n
„Naprosto. Je o n\u011bm spousta p\u0159\u00edb\u011bh\u016f.“<\/div>\n
„Ale co ud\u011blal<\/em>?“ tla\u010dil Tom. „Up\u0159\u00edmn\u011b, nem\u016f\u017ee tam b\u00fdt, jestli m\u00e1 n\u011bjak\u00fd ment\u00e1ln\u00ed probl\u00e9m, ne? M\u011bl by b\u00fdt na klinice nebo tak.“<\/div>\n
„To je na tom tak otravn\u00e9!“ \u0159ekl Georg a zamra\u010dil se, trochu se p\u0159edklonil. „Nev\u00edme, co<\/em> ud\u011blal. Jenom \u0159editelka to v\u00ed a samoz\u0159ejm\u011b ostatn\u00ed policisti, co d\u011blali na jeho p\u0159\u00edpadu, ale ti to ne\u0159eknou, proto\u017ee jsou tak profesion\u00e1ln\u00ed<\/em>.“ Za\u0161klebil se a proto\u010dil o\u010di. „Jeho slo\u017eka je n\u011bkde zam\u010den\u00e1.“<\/div>\n
„A nen\u00ed ment\u00e1ln\u011b ne<\/em>stabiln\u00ed\u2026 nen\u00ed stoprocentn\u011b stabiln\u00ed<\/em>, ch\u00e1pete m\u011b?“ dodal Gustav. „Mysl\u00edm, \u017ee je na n\u011bjak\u00fdch pr\u00e1\u0161k\u00e1ch – kv\u016fli nim je p\u0159\u00ed\u010detn\u00fd nebo tak.“<\/div>\n
„Ale pro\u010d se ho v\u0161ichni boj\u00ed?“ prudil Tom. Tak moc cht\u011bl, aby mu to d\u00e1valo smysl; pocit, kter\u00fd z 815 m\u011bl, byl tak d\u011bsiv\u00fd, ale v tu samou chv\u00edli nebyl. Bylo to divn\u00e9; bylo mu z toho divn\u011b; nep\u0159\u00edjemn\u011b. <\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „M\u00e1 tuhle hrozivou auru, \u0159ekl bych. Jednou jsem ho vid\u011bl, bylo to, jako by se jeho o\u010di probod\u00e1valy m\u00fdm t\u011blem, byly naprosto \u010dern\u00e9. To, jak se na m\u011b d\u00edval\u2026“ zachv\u011bl se, dal si vlasy za ucho. „Jako by na m\u011b najednou m\u011bl sko\u010dit a pod\u0159\u00edznout mi krk.“<\/div>\n
Sopia vypadal zd\u011b\u0161en\u011b a stejn\u011b jako Tom se nakl\u00e1n\u011bla dop\u0159edu.<\/div>\n
„Ale je nebezpe\u010dn\u00fd? Chci \u0159\u00edct, pro n\u00e1s?“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „Kdo v\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee je nebezpe\u010dn\u00fd sp\u00ed\u0161 s\u00e1m sob\u011b. Sly\u0161eli jste, \u017ee se pokusil u\u017e t\u0159ikr\u00e1t zab\u00edt?“<\/div>\n
Tom zamrkal. „Co\u017ee?“<\/p>\n

„Jo, sly\u0161el jsem, \u017ee nejd\u0159\u00edv si schov\u00e1val pr\u00e1\u0161ky na span\u00ed, p\u0159edst\u00edral, \u017ee si je bere, ale nam\u00edsto toho si je \u0161et\u0159il, aby jich m\u011bl dost na to, aby se p\u0159ed\u00e1vkoval. V nemocnici mu vypumpovali \u017ealudek a vr\u00e1tili ho. Te\u010f, kdy\u017e mu n\u011bkdo d\u00e1v\u00e1 pr\u00e1\u0161ky, mus\u00ed \u010dekat, dokud je nespolkne, a pak se pod\u00edvat, jestli to jen nehr\u00e1l. Sly\u0161el jsem, \u017ee najali sestry speci\u00e1ln\u011b pro tohle. Nechutn\u00fd.“ Nakr\u010dil nos, p\u0159ehodil si vlasy p\u0159es rameno.<\/div>\n

„A pak tu byl dal\u0161\u00ed pokus,“ \u0159ekl Gustav a p\u0159evzal \u0161tafetu. „Kdy\u017e se pokusil ob\u011bsit v koupeln\u011b na tkani\u010dk\u00e1ch od bot. Ale n\u011bkdo p\u0159i\u0161el pr\u00e1v\u011b v\u010das, a tak mu tkani\u010dky sebrali, aby to u\u017e nemohl zopakovat.“ <\/div>\n
„Tohle je kde-“ p\u0159evzal kontrolu zase Georg, zjevn\u011b nespokojen\u00fd s t\u00edm, \u017ee mu Gustav ten p\u0159\u00edb\u011bh sebral, „za\u010dal b\u00fdt opravdu zoufal\u00fd a pokusil se – tohle je humus, varuju v\u00e1s – pod\u0159ezat si \u017e\u00edly na z\u00e1p\u011bst\u00ed vlastn\u00edmi \u0161pi\u010d\u00e1ky<\/em>.“<\/div>\n
Sophia vykulila o\u010di a vydala znechucen\u00fd zvuk.<\/div>\n
Tom zaprskal. „Co\u017ee?<\/em> Jak je to kurva v\u016fbec mo\u017en\u00fd?“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny. „\u0158\u00edkaj\u00ed, \u017ee mu je vytrhli. Sna\u017eil jsem se pod\u00edvat, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se na m\u011b nepod\u00edv\u00e1, kdy\u017e chci<\/em> j\u00e1.“ Zavrt\u011bl nespokojen\u011b hlavou. „Nemysl\u00edm si, \u017ee to pak je\u0161t\u011b zkou\u0161el, nejsp\u00ed\u0161 to vzdal.“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na st\u016fl, mra\u010dil se. Pokusil se\u2026? S jeho\u2026? Fuj.<\/p>\n

„Je mi ho l\u00edto,“ \u0159ekl Sophia, ozv\u011bna Tomov\u00fdch my\u0161lenek. „No tak, zjevn\u011b nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku a-„<\/div>\n

„Jak se jmenuje?“<\/div>\n
V\u0161ichni se na Toma pod\u00edvali.<\/div>\n
„Em\u2026“ Gustav se podrbal na hlav\u011b. „Nev\u00edm.“<\/div>\n
Georg vypadal p\u0159ekvapen\u011b, jako by my\u0161lenka na to, \u017ee m\u00e1 jin\u00e9 jm\u00e9no ne\u017e 815, nikdy nep\u0159ekro\u010dila jeho mysl.<\/div>\n
„Chcete mi \u0159\u00edct, \u017ee zn\u00e1te v\u0161echny tyhle pomluvy a sra\u010dky, a nev\u00edte ani, jak se jmenuje?“ nakr\u010dil Tom obo\u010d\u00ed. „Nen\u00ed to trochu bezohledn\u00e9? Mluv\u00edte o n\u011bm takov\u00fdm zp\u016fsobem a ani nezn\u00e1te jeho jm\u00e9no?“<\/div>\n
„Je to krimin\u00e1ln\u00edk, Tome,“ \u0159ekl Georg pomalu. „Koho zaj\u00edm\u00e1, jestli to je bezohledn\u00e9<\/em>; je divn\u00fd. A mimo to, co nev\u00ed, to ho nebol\u00ed, p\u0159esta\u0148 b\u00fdt tak noblesn\u00ed.“<\/div>\n
Tom si odfrkl a napil se piva, za\u0161klebil se nad tou chut\u00ed. „Stejn\u011b,“ zamumlal. Opravdu nem\u011bl r\u00e1d pomluvy a drby; nikdy nev\u011bd\u011bl, \u010demu v\u011b\u0159it. Hraj\u00ed si s va\u0161\u00ed hlavou a vy o nich pak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edte, sly\u0161\u00edte je znovu a znovu, dokud jim sami neza\u010dnete v\u011b\u0159it, a v tu chv\u00edli jste ztraceni.<\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b, v\u011bd\u011bl, \u017ee to znamenalo v\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bv u 815; byl zaujat\u00fd, a te\u010f pot\u0159eboval zn\u00e1t pravdu. Kdyby se mu povedlo p\u0159iv\u00e9st v\u011bzn\u011b znovu k \u00fasm\u011bvu, aby se mohl pod\u00edvat na jeho – zachv\u011bl se a p\u0159estal na to myslet; necht\u011bl na to myslet.<\/div>\n
„No, zjist\u00edme ti jeho jm\u00e9no, kdy\u017e to je pro tebe tak d\u016fle\u017eit\u00e9, k\u00e1mo,“ \u0159ekl Georg a popl\u00e1cal ho po rameni.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „Debile.“<\/p>\n

U\u017e te\u010f si za\u010dal pl\u00e1novat z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu. V\u011bd\u011bl, \u017ee mezi 8. a 9. r\u00e1no bude s\u00e1m, takhle r\u00e1no tam nikdy nikdo nebyl, proto\u017ee se nic ned\u011blo.<\/div>\n

N\u011bkdy si Tom nemohl pomoci a musel p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, jestli nen\u00ed a\u017e moc zv\u011bdav\u00fd pro sv\u00e9 vlastn\u00ed dobro.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror P\u0159\u00edb\u011bh Po tomhle Tom v cele nez\u016fstal o moc d\u00e9le. Rychle vycouval, vzpomn\u011bl si na pravidlo nikdy se neot\u00e1\u010det z\u00e1dy k v\u011bzni, a rychle za sebou zamknul dva z\u00e1mky. „No, moc r\u00e1d jsem t\u011b poznal!“ zavolal zevnit\u0159 815 a Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4677","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4677","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4677"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4677\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4677"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4677"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4677"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}