{"id":4684,"date":"2013-09-13T16:00:00","date_gmt":"2013-09-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4670"},"modified":"2013-09-13T16:00:00","modified_gmt":"2013-09-13T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/13\/novel-of-dreams-our-life-50\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 50."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Jakmile jsem byl hotov a zcela p\u0159ipraven do pr\u00e1ce, do\u0161el jsem z koupelny dol\u016f, kde jsem se vydal hledat ty moje t\u0159i poklady. Tom s nimi byl v kuchyni, kde jim p\u0159ipravoval j\u00eddlo, a douf\u00e1m, \u017ee i sob\u011b.<\/div>\n

„Tak mil\u00e1\u010dci moji, t\u00e1ta jde do pr\u00e1ce,“ brouknu posmutn\u011ble a dojdu k nim. Nikdy se mi od nich nechce, ani od t\u011bch dvou mali\u010dk\u00fdch ani od toho velk\u00e9ho.<\/em> Sed\u011bli hezky ve sv\u00fdch \u017eidli\u010dk\u00e1ch, kde potom i papali.<\/div>\n
„Ta-ta, ta-ta,“ za\u010dali hned povykovat jeden jako druh\u00fd, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e pl\u00e1cali l\u017ei\u010dkami do \u017eidli\u010dek. Oba m\u011bli brynd\u00e1\u010dky a te\u010f na mn\u011b viseli sv\u00fdmi \u010dokol\u00e1dov\u00fdmi pohledy. L\u00e1skou bych je snad sn\u011bdl. Jsou \u00fa\u017easn\u00ed a hodn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To u\u017e? Sakra, \u00fapln\u011b s nimi ztr\u00e1c\u00edm p\u0159ehled o \u010dase,“ povzdechl Tom u linky. To i j\u00e1. Nejrad\u0161i bych s nimi st\u00e1le byl doma.<\/em><\/div>\n
„Bohu\u017eel,“ \u0161eptnu. „V\u016fbec se mi nechce,“ pohlad\u00edm Aarona i Nathaniela po tv\u00e1\u0159i\u010dce.<\/p>\n

„Nesm\u00edte tu t\u00e1tu zlobit,“ zacul\u00edm se na n\u011b a oba je polecht\u00e1m pod kr\u010dkem. To se hned oba rozchechtali a za\u010dali se roztomile vrt\u011bt, p\u0159i\u010dem\u017e se mi sna\u017eili l\u017ei\u010dkami ruce odstr\u010dit. Klasika, jak se se mnou hned perou.<\/em> „Koukejte se hezky napapat, pohr\u00e1t si a odpoledne si vyraz\u00edme na proch\u00e1zku,“ usm\u011bju se na n\u011b a ob\u011bma d\u00e1m pusinku. Potom jsem p\u0159e\u0161el k Tomovi a zezadu ho objal. „A dostanu j\u00e1 pusinku?“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj. Jinak bych snad nemohl ani odej\u00edt.<\/em><\/div>\n

„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo,“ oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b s \u00fasm\u011bvem a p\u00e1rkr\u00e1t m\u011b pol\u00edb\u00ed. To kluci hned za\u010dali vyd\u00e1vat mlaskav\u00e9 zvuky jako obvykle, p\u0159i\u010dem\u017e se hih\u0148ali. Drz\u00ed, ale po kom? Po n\u00e1s rozhodn\u011b ne.<\/em> Byla to hrozn\u00e1 \u010d\u00edsla. Musel jsem se nad t\u00edm zasm\u00e1t.<\/div>\n
„Drzouni,“ zasm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm Toma znovu, p\u0159i\u010dem\u017e ho pohlad\u00edm po b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„Po tob\u011b,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b se sm\u00edchem je\u0161t\u011b jednou. Tak to p\u0159ehnal. To on je zlobidlo, ne j\u00e1!<\/em><\/div>\n
„No dovol, to nen\u00ed pravda,“ zasm\u011bju se a jemn\u011b mu spodn\u00ed ret skousnu.<\/div>\n
„Ssss, au,“ ucukne pobaven\u011b.<\/div>\n
„Au, au, au, au,“ za\u010dali ti dva \u0161punti hned opakovat jako dv\u011b mal\u00e1 r\u00e1dia. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu. Oni jsou tak dokonal\u00ed, \u017ee je to a\u017e nemo\u017en\u00e9.<\/em> Zap\u0159el jsem se jednou rukou o kuchy\u0148skou linku a jednodu\u0161e se naplno rozesm\u00e1l.<\/div>\n
\n
\n

„Vid\u00ed\u0161? Tohle tu m\u00e1m cel\u00e9 dny,“ sm\u00e1l se Tom se mnou, kdy\u017e m\u011b objal kolem pasu. „Aspo\u0148 mi tu nen\u00ed smutno.“<\/p><\/div>\n

„To je jedin\u011b dob\u0159e,“ usm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho. „Brou\u010dci, bohu\u017eel mus\u00edm jet. Opatrujte se mi a j\u00e1 p\u0159ijdu co nejd\u0159\u00edv,“ pohlad\u00edm Toma po boku a pot\u00e9 p\u0159ejdu k dvoj\u010d\u00e1tk\u016fm. Ob\u011bma jsem dal pusinku, pohladil je a pot\u00e9 se za nimi je\u0161t\u011b oto\u010dil. Nechce se mi od nich, pitom\u00e1 pr\u00e1ce. U\u017e aby byl v\u00edkend.<\/em> „Miluju v\u00e1s.“<\/div>\n
„My tebe taky, l\u00e1sko,“ usm\u00e1l se na m\u011b Tom l\u00e1skypln\u011b a do\u0161el k dvoj\u010dat\u016fm. „\u0158ekn\u011bte tat\u00ednkovi p\u00e1p\u00e1,“ pohladil je oba dva po hlavi\u010dk\u00e1ch.<\/div>\n
„Pa-pa-pa-pa,“ za\u010dali mi m\u00e1vat ru\u010di\u010dkama, p\u0159i\u010dem\u017e se neposedn\u011b vrt\u011bli jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no a usm\u00edvali se na m\u011b jako ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed slun\u00ed\u010dka. Bo\u017ee, jde je nemilovat?<\/em> „T\u00e1-t\u00e1, p\u00e1-p\u00e1.“ Sladce jsem se usm\u00e1l a zam\u00e1val jim. Tahle r\u00e1na m\u011b v\u017edy h\u0159\u00e1la u srdce, stejn\u011b jako odpoledne, kdy jsem se vracel a oni m\u011b s radost\u00ed a jekotem v\u00edtali.<\/div>\n
„Papa,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011b, Tomovi poslal je\u0161t\u011b pusinku a pot\u00e9 jsem se u\u017e roze\u0161el do chodby, kdy jsem se obul, vzal si kl\u00ed\u010de od auta, ta\u0161ku a \u0161el jsem do gar\u00e1\u017ee.<\/p>\n

Jakmile jsem nastoupil do auta, rozjel jsem se do pr\u00e1ce. Zapnul jsem si i na tu chvilku topen\u00ed, jeliko\u017e mi byla po\u0159\u00e1d zima. Okol\u00ed bylo sice kr\u00e1sn\u011b zasn\u011b\u017een\u00e9, d\u011blalo to perfektn\u00ed dojem, ale ta klouza\u010dka a p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 mrazy se mi u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nel\u00edb\u00ed. Jen co jsem dojel do pr\u00e1ce, p\u0159\u00edmo jsem z auta vyb\u011bhl a honem \u0161el do firmy. Huuuh, jak j\u00e1 to nesn\u00e1\u0161\u00edm. Chci jaro!<\/em> Do\u0161el jsem do kancel\u00e1\u0159e, p\u0159i\u010dem\u017e jsem se po cest\u011b pozdravil snad s dvaceti lidmi. Deborah m\u011b hned p\u0159iv\u00edtala, a z\u00e1rove\u0148 mi ozn\u00e1mila, \u017ee dnes p\u0159ijede John Simon. M\u011bl jsem s n\u00edm te\u010f rozd\u011blanou velkou zak\u00e1zku. Byl to sympatick\u00fd mu\u017e, byl o n\u011bco star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1. Po pracovn\u00ed str\u00e1nce jsem s n\u00edm skv\u011ble vych\u00e1zel. Jen jsem to Deborah odk\u00fdval a zalezl si k sob\u011b. D\u011blal jsem si n\u011bjak\u00e9 svoje v\u011bci, jeliko\u017e m\u011bl p\u0159ijet a\u017e na 11. hodinu dopoledne. Dod\u011blal jsem jeden v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1vrh a pot\u00e9 si u\u017e p\u0159ipravil v\u011bci pro n\u011bj.<\/p>\n

Bylo opravdu za minutu jeden\u00e1ct, kdy\u017e mi ho sem Deborah poslala. Je p\u0159esn\u00fd, to je plus.<\/em> Kdy\u017e ve\u0161el, hned jsem ho mile p\u0159iv\u00edtal, podal si s n\u00edm ruku a dali jsme se do jedn\u00e1n\u00ed. Dlouho jsme jeho zak\u00e1zku \u0159e\u0161ili. Sed\u011bl u m\u011b a j\u00e1 mu v\u0161e podrobn\u011b ukazoval. Deborah n\u00e1m pot\u00e9 uva\u0159ila i k\u00e1vu a my se spolu dali do \u0159e\u010di. Nab\u00eddl mi tyk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jsem po kr\u00e1tk\u00e9m rozm\u00fd\u0161len\u00ed dokonce p\u0159ijal. Byl sympatick\u00fd a mil\u00fd, dob\u0159e se s n\u00edm pov\u00eddalo a hodn\u011b se sm\u00e1l.<\/p>\n

„Dob\u0159e, tak jsme tedy domluveni,“ usm\u011bju se a zvednu se od stolu, p\u0159i\u010dem\u017e d\u00e1m stranou n\u011bjak\u00e1 grafick\u00e1 zobrazen\u00ed, kter\u00e1 byla na cel\u00e9m A2 pap\u00edru.<\/div>\n

„Fajn,“ zvedne se tak\u00e9 a srovn\u00e1 si pap\u00edry do desek. Pot\u00e9 se n\u00e1hle dotkl m\u00e9 ruky, kdy\u017e mi prsty p\u0159ejel po m\u00fdch. „A\u2026 neza\u0161el bys t\u0159eba n\u011bkam na ob\u011bd nebo n\u011bkdy na ve\u010de\u0159i?“ zept\u00e1 se sm\u011ble, na\u010de\u017e ke mn\u011b bl\u00ed\u017e p\u0159istoup\u00ed. Ahm, co mu na tohle m\u00e1m \u0159\u00edct. Nechci b\u00fdt nezdvo\u0159il\u00fd.<\/em> Semkl jsem rty k sob\u011b a zvedl k n\u011bmu o\u010di.<\/div>\n
„Ano, m\u016f\u017eeme. M\u00e1me p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b kus pr\u00e1ce s t\u00edm realizov\u00e1n\u00edm dopl\u0148k\u016f,“ p\u0159ik\u00fdvnu. To je pravda, tak\u017ee pro\u010d ne. Na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bjakou obl\u00edbenou restauraci?“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se a\u017e ke mn\u011b, \u010d\u00edm\u017e m\u011b nam\u00e1\u010dkne sv\u00fdm pasem zadkem na st\u016fl, o n\u011bj\u017e se zap\u0159e rukama tak, abych nemohl nikudy proklouznout. S \u00fasm\u011bvem se mi zbl\u00edzka d\u00edval do o\u010d\u00ed. Sakra, co se to jen d\u011bje.<\/em><\/div>\n
„No, mo\u017en\u00e1 by se n\u011bjak\u00e1\u2026 na\u0161la,“ \u0159eknu a sklop\u00edm tro\u0161ku o\u010di. Byl jsem jeho jedn\u00e1n\u00edm p\u0159ekvapen\u00fd.<\/p>\n

„Jak\u00e1 by to byla?“ broukne vyz\u00fdvav\u011b a pak se m\u011b n\u00e1hle dotkne. Vyjede mi dlan\u00ed po boku a zajede s n\u00ed pod svetr na moji holou poko\u017eku. Ot\u0159el se mi p\u0159i tom nosem o \u010delist. Nasucho jsem polknul a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal. Uhm, co to jen d\u011bl\u00e1.<\/em> Jen jsem ti\u0161e vydechl nosem.<\/div>\n

„N\u011bjak\u00e1 italsk\u00e1\u2026 asi,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a zat\u00e1hnu b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/div>\n
„A co zkusit francouzskou?“ vyjede mi druhou rukou po hrudi a\u017e na krk, po n\u011bm\u017e m\u011b pohlad\u00ed a pak m\u011b p\u0159ichyt\u00ed za t\u00fdl. Oh, sakra\u2026<\/em> Hned na to se mi ot\u0159el o rty sv\u00fdmi, jako by mne t\u00edm provokoval. Byl jsem najednou celkem bezbrann\u00fd a hlavn\u011b bezradn\u00fd, jako by nebylo cesty ven. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a je\u0161t\u011b mu na rty vydechl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a prohnu se mali\u010dko v z\u00e1dech, jak m\u011b dr\u017e\u00ed. Toho vyu\u017eil a natiskl se rozkrokem na m\u016fj. \u0160pi\u010dkou jazyka mi p\u0159ejel po rtech. Netrvalo dlouho, ne\u017e m\u011b celkem v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbil. Pol\u00edbil m\u011b\u2026 opravdu m\u011b pol\u00edbil a\u2026<\/p>\n

<\/em> „Mhh,“ zak\u0148u\u010del jsem a nepatrn\u011b mu to oplatil. To u\u017e mi John stiskl boky v dlan\u00edch, ti\u0161e vydechl nosem a za\u010dal m\u011b dychtiv\u011b l\u00edbat. Jeho polibky byly odv\u00e1\u017en\u00e9, chtiv\u00e9 a tou\u017eebn\u00e9. C\u00edtil jsem z n\u011bj jasn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a touhu po mn\u011b. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se mi vpil do \u00fast i jazykem a za\u010dal tam s n\u00edm divoce rejdit, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e m\u011b hladil po zadku a tiskl ho. Ti\u0161e jsem oddechl a nahnul hlavu tro\u0161ku ke stran\u011b. Polibky jsem mu opl\u00e1cel, ale on byl v t\u00e9hle h\u0159e ten dominantn\u00ed, ten kdo mi jazykem zaj\u00ed\u017ed\u011bl div ne do krku. Odstr\u010dil jsem se tro\u0161ku od stolu a ruce si polo\u017eil na jeho ramena. To byl ov\u0161em dal\u0161\u00ed krok, kter\u00fd ho je\u0161t\u011b v\u00edce vyburcoval. Hned m\u011b popadl za boky a vysadil m\u011b na st\u016fl. N\u00e1sledn\u011b mi rozt\u00e1hl stehna od sebe, vm\u00e1\u010dkl se mezi n\u011b a zajel mi rukou pod triko. L\u00edbal m\u011b n\u00e1ru\u017eiv\u011b a neurvale.<\/p>\n

„Ahm,“ vydechl jsem a prohnul se m\u00edrn\u011b v z\u00e1dech. Zap\u0159el jsem se jednou rukou za sebou a zak\u0148u\u010del. Byl hrozn\u011b divok\u00fd.<\/div>\n

„Bo\u017ee, chci t\u011b \u0161ukat,“ p\u0159irazil se ke mn\u011b vzru\u0161en\u011b boky. Bo\u017ee m\u016fj\u2026 co to jen\u2026<\/em><\/div>\n
„Dost,“ \u0159eknu r\u00e1zn\u011b a odstr\u010d\u00edm ho od sebe. Rychle jsem d\u00fdchal a jen se na n\u011bj d\u00edval. Byl jsem m\u00edrn\u011b v \u0161oku. Nasucho jsem polknul a p\u0159ejel si prsty po rtech. M\u00e1m doma d\u011bti, dv\u011b d\u011bti a Toma. Tohle se nesm\u00ed st\u00e1t, nem\u011blo se to nikdy st\u00e1t, proboha! Co jsem to jenom, kurva, dovolil a ud\u011blal.<\/em> Bylo mi do breku, a proto jsem k sob\u011b pevn\u011b rty semknul.<\/div>\n
„Pro\u010d tak najednou? Dote\u010f se ti to l\u00edbilo. Je snad ta tvoje prdelka je\u0161t\u011b nedot\u010den\u00e1?“ zasm\u011bje se chl\u00edpn\u011b a sjede mi po boc\u00edch. Oh m\u016fj bo\u017ee, a\u0165 odsud okam\u017eit\u011b vypadne, nebo ho zabiju.<\/em><\/div>\n
„Nesahej na m\u011b!“ d\u00e1m mu ruce pry\u010d. „M\u00e1m dv\u011b d\u011bti a m\u00e1m man\u017eela! Cos to\u2026 sakra!“<\/div>\n
„D\u011bti? Man\u017eela?“ povyt\u00e1hne nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nic ti do toho nen\u00ed. Odejdi, hned,“ uk\u00e1\u017eu mu dve\u0159e a sklop\u00edm hlavu.<\/div>\n
„Ty se\u0161 fakt divnej,“ zasm\u011bje se hrub\u011b, poodstr\u010d\u00ed m\u011b od sebe, na\u010de\u017e si u\u017e vezme jen v\u011bci a bouchnou za n\u00edm dve\u0159e.<\/p>\n

Nejsem divnej. Jsem jen ten nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010dur\u00e1k pod sluncem.<\/em> Ud\u011blal jsem jen dva kroky od stolu a svezl se po zdi na zem. P\u0159it\u00e1hl jsem si kolena k t\u011blu a objal si je. Zabo\u0159il jsem si hlavu m\u00edrn\u011b mezi n\u011b a rozbre\u010del se. P\u0159ipadal jsem si \u0161pinav\u00fd, znehodnocen\u00fd a hlavn\u011b s\u00e1m sebou naprosto zavr\u017een\u00fd. J\u00e1 Toma podvedl. Podvedl jsem Toma i na\u0161e dva syny. Kurva, jak jsem tohle mohl jen ud\u011blat? Byl jsem z n\u011bj v \u0161oku, zasko\u010dil m\u011b. Nebylo to tak, \u017ee bych ho n\u011bjak cht\u011bl. Sice byl pohledn\u00fd, sympatick\u00fd, ale nikdy jsem na n\u011bj nemyslel nijak v\u00edc. Oh bo\u017ee, jak se tohle jen stalo\u2026 je\u0161t\u011b na tomhle m\u00edst\u011b.<\/em> A\u010dkoli jsem si za to mohl s\u00e1m, rozbre\u010del jsem se. M\u011bl jsem chu\u0165 se n\u011b\u010d\u00edm uml\u00e1tit anebo si j\u00edt pro provaz. Nedok\u00e1\u017eu j\u00edt jen tak dom\u016f a usm\u00edvat se. A\u017e se tohle Tom dozv\u00ed, tak bude konec\u2026 konec na\u0161eho man\u017eelstv\u00ed, vztahu, l\u00e1sky a hlavn\u011b\u2026 co kdy\u017e p\u0159ijdu o d\u011bti? Do prdele!<\/em> Zajel jsem si rukama do vlas\u016f a stiskl je silou a\u017e u ko\u0159\u00ednk\u016f. Byl jsem bezradn\u00fd a v tenhle okam\u017eik jsem si p\u0159\u00e1l, abych se naposledy nadechl. P\u0159ipadal jsem si jako ta nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161p\u00edna a zr\u00e1dce. Jako ten, kdo zradil a kdo podvedl.<\/p>\n

Za cel\u00fd den jsem nedok\u00e1zal nic ud\u011blat, ka\u017ed\u00e9ho kdo p\u0159i\u0161el, jsem po\u017e\u00e1dal, aby ode\u0161el. Byl jsem zdrcen\u00fd s\u00e1m sebou a t\u00edm, co se stalo. St\u00e1le jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co d\u011blat, jak j\u00edt dom\u016f a jak se chovat. Sv\u011bdom\u00ed m\u011b nehryzalo, ono m\u011b po\u017e\u00edralo za \u017eiva a trhalo m\u011b na kusy.<\/div>\n

Nakonec jsem se kolem t\u0159et\u00ed odpoledne dokopal k tomu, \u017ee pojedu dom\u016f, jednodu\u0161e jsem musel. Jel jsem pomalu, loudal jsem se. T\u011bsn\u011b p\u0159ed domem jsem se je\u0161t\u011b rozhodoval, zda v\u016fbec j\u00edt dovnit\u0159 \u010di ne. Bohu\u017eel jsem musel uchopit rozum do rukou a j\u00edt. Mus\u00ed\u0161, prost\u011b mus\u00ed\u0161. M\u016f\u017ee\u0161 si za to s\u00e1m.<\/em> Zajel jsem do gar\u00e1\u017ee a potom v tichosti ve\u0161el do domu. Zul jsem se, sundal si bundu a roze\u0161el se d\u00e1l. Jak se m\u00e1m te\u010f usm\u00edvat a chovat se, jako by se nic nestalo? M\u00e1m za n\u00edm rad\u011bji j\u00edt a v\u0161echno mu to vyklopit?<\/p>\n

<\/em> „Kluc\u00ed, tat\u00ednek je doma, b\u011b\u017ete ho p\u0159iv\u00edtat,“ sly\u0161el jsem Tom\u016fv sm\u00edch. Hned nato se ozvalo z ob\u00fdv\u00e1ku \u0161oup\u00e1n\u00ed a jejich hih\u0148\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Ta-ta-ta-ta,“ volali oba, kdy\u017e se ke mn\u011b hnali po kolenou. Bo\u017ee m\u016fj, tohle ne. Nechci se vid\u011bt.<\/em> Bolestn\u011b jsem zav\u0159el na okam\u017eik o\u010di, ale pot\u00e9 jsem se lehce usm\u00e1l. Nem\u016f\u017eu, nezvl\u00e1dnu to, ne te\u010f.<\/em> Hned jsem do\u0161el bl\u00ed\u017e k nim a sehnul se.<\/div>\n
„Ahoj, kobl\u00ed\u017ekov\u00e9,“ po\u0161ept\u00e1m a sehnu se k nim. A\u010dkoli to dalo tro\u0161ku pr\u00e1ce, vzal jsem si je oba nar\u00e1z do n\u00e1ru\u010de a dal jim ob\u011bma pusinku na tv\u00e1\u0159. Roze\u0161el jsem se d\u00e1l. Dob\u0159e, kluky mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b obalamut\u00edm, ale s Tomem u\u017e to bude hor\u0161\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu mu to te\u010f \u0159\u00edct, nejde to. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee bych to nedok\u00e1zal a zbyte\u010dn\u011b mu v p\u016fli \u0159e\u010di lh\u00e1t, to opravdu nehodl\u00e1m.<\/em><\/div>\n
„Ta-ta, ta-ta,“ opakovali neust\u00e1le nad\u0161en\u011b dokola a radovali se z m\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti. K\u00e9\u017e bych se i j\u00e1 radoval z toho, \u017ee jsem doma.<\/em> Oba se m\u011b u\u017e dr\u017eeli kolem krku, jako by se cht\u011bli pomazlit. Bylo mi z toho do breku. M\u011bl jsem chu\u0165 je d\u00e1t Tomovi a ut\u00e9ct odsud s\u00e1m p\u0159ed sebou, p\u0159ed sv\u00fdm sv\u011bdom\u00edm, ale m\u00edsto toho jsem se na n\u011b usm\u00e1l. Nathanielovi a pot\u00e9 i Aaronovi jsem podstr\u010dil svou tv\u00e1\u0159 a pomazlil se s nimi mali\u010dko. V\u017edy se tomu sm\u00e1li. P\u0159ivinul jsem si je v\u00edce k sob\u011b.<\/div>\n
„Drobe\u010dkov\u00e9, j\u00e1 v\u00e1s\u2026 tolik miluju,“ vydechnu a p\u0159iv\u0159u na okam\u017eik o\u010di. Pot\u00e9 jsem u\u017e ale do\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku. Tom tam po nich ukl\u00edzel hra\u010dky, na k\u0159esle m\u011bl p\u0159ehozen\u00e9 z\u00e1clony, pod okny st\u00e1ly \u010dist\u00edc\u00ed p\u0159\u00edpravky na okna a nedaleko se povaloval i vysava\u010d. Jo, jasn\u011b. J\u00e1 se muchluju s n\u011bjak\u00fdm chlapem v kanclu a on tady m\u00edsto toho d\u0159e.<\/p>\n

<\/em> „Ahoj Tomi,“ vydechnu a semknu rty k sob\u011b. Jak se mu m\u00e1m te\u010f pod\u00edvat do o\u010d\u00ed? Bo\u017ee, k\u00e9\u017e by \u0161el vr\u00e1tit \u010das.<\/em><\/div>\n

„Ahoj,“ usm\u011bje se na m\u011b ud\u00fdchan\u011b. „Jsem r\u00e1d, \u017ee u\u017e jsi p\u0159i\u0161el. Sna\u017e\u00edm se to tu uklidit, ale oni po mn\u011b je\u0161t\u011b schv\u00e1ln\u011b lezou a tahaj\u00ed m\u011b po\u0159\u00e1d za n\u011bco,“ zasm\u011bje se, ale i p\u0159esto, jak je o\u010dividn\u011b zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd, se zvedne, dojde ke mn\u011b a dlouze m\u011b pol\u00edb\u00ed. „Vi\u010fte, vy dva\u2026“ pod\u00edv\u00e1 se na \u0161punty, kte\u0159\u00ed u\u017e zase vyd\u00e1vaj\u00ed mlaskav\u00e9 zvuky pusinkami jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se l\u00edb\u00e1me.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 je zabav\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvnu a pousm\u011bju se. Kurva, mus\u00ed\u0161! Je to hnusn\u00e1 p\u0159etv\u00e1\u0159ka, ale mus\u00ed\u0161, Bille. Miluje\u0161 ho, u\u017e jen proto mus\u00ed\u0161, ale proto jsi nem\u011bl d\u011blat to, co jsi ud\u011blal, sakra!<\/em> Lehce jsem mu polibek oplatil a prcky si tro\u0161ku nadzvedl, aby mi neklouzali dol\u016f. Tom si ke mn\u011b n\u00e1hle p\u0159i\u010dichl a usm\u00e1l se. Oh, ne, ne, ne! Nesm\u00ed ho ze m\u011b c\u00edtit. P\u0159ece se m\u011b tolik nedot\u00fdkal.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 tu novou vo\u0148avku?“ pohlad\u00ed m\u011b po boku a znovu m\u011b pol\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Ahm, ano,“ pousm\u011bju se a polibek mu znovu oplat\u00edm. „Pokud chce\u0161, tak si vezmi kluky a j\u00e1 to tu dod\u011bl\u00e1m nebo naopak,“ \u0159eknu pak.<\/p>\n

„Ne, to je dobr\u00fd. Jen si s nimi taky pohraj,“ zasm\u011bje se. „Tamta von\u011bla l\u00edp, ale tahle taky nen\u00ed \u0161patn\u00e1,“ usm\u011bje se na m\u011b pak vl\u00eddn\u011b. Kdybys jen tu\u0161il, \u017ee nen\u00ed moje. Ah, mus\u00edm ml\u010det, mus\u00edm.<\/em> „Jestli m\u00e1\u0161 hlad, tak m\u00e1\u0161 kdy\u017etak t\u011bstoviny v troub\u011b, ju?“ d\u00e1 mi je\u0161t\u011b jednu pusinku a pot\u00e9 se s \u00fasm\u011bvem vr\u00e1t\u00ed k ukl\u00edzen\u00ed.<\/div>\n

„Mockr\u00e1t d\u011bkuju,“ zt\u011b\u017eka vydechnu. „Tak j\u00e1\u2026 j\u00e1 si vezmu kluky nahoru a p\u016fjdu se s nimi proj\u00edt,“ \u0161eptnu. Alespo\u0148 budu moct j\u00edt je\u0161t\u011b ven, prov\u011btr\u00e1m si hlavu a budu moct p\u0159em\u00fd\u0161let.<\/em><\/div>\n
„Jo? No je tam docela zima, ale na chvilku by jim mohly vymrznout ty \u010dum\u00e1\u010dky, aby se trochu zklidnili,“ zasm\u011bje se. Sp\u00ed\u0161 abych se uklidnil a vzpamatoval j\u00e1.<\/em> „Tak je nezapome\u0148 po\u0159\u00e1dn\u011b obl\u00edknout, hm?“ ot\u0159e si ruce do trika a dojde si pro \u0161tafle.<\/div>\n
„To se neboj,“ pousm\u011bju se a potom se u\u017e s kluky rozejdu nahoru. Jakmile jsem s nimi do\u0161el do jejich pokoj\u00edku, polo\u017eil jsem je oba na p\u0159ebalovac\u00ed pult. Musel jsem se na n\u011b zaculit. Jsou roztomil\u00ed.<\/em> Oba jsem je polechtal na b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„Hezky le\u017ete,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011b posmutn\u011ble a pot\u00e9 jim do\u0161el do sk\u0159\u00ed\u0148ky pro oble\u010den\u00ed. Co jim jen vezmu? Hlavn\u011b ty nov\u00e9 tepl\u00e9 kombin\u00e9zy.<\/em> Kdy\u017e jsem si to v\u0161echno vzal, \u0161el jsem k nim zp\u011bt. „Tak, prvn\u00ed p\u00e1n na p\u0159evle\u010den\u00ed,“ pousm\u011bju se a jako prvn\u00edho si vezmu Nathaniela. Nikdy s nimi nebyl probl\u00e9m p\u0159i obl\u00e9k\u00e1n\u00ed, nevztekali se, jen si po\u0159\u00e1d hr\u00e1li. V\u017edy ten druh\u00fd se sna\u017eil dop\u00eddit k tomu prvn\u00edmu a tak tomu bylo i tentokr\u00e1t.<\/p>\n

Jen co jsem Nathaniela za\u010dal obl\u00e9kat, Aaron se k n\u011bmu p\u0159itulil a m\u00e1chal kolem n\u011bj ru\u010di\u010dkama. Hned se za\u010dal sm\u00e1t a n\u011bco \u017evatlat. „Aarone, po\u010dkej, taky p\u0159ijde\u0161 na \u0159adu,“ polo\u017eil jsem ho na b\u0159\u00ed\u0161ko a dal mu chrast\u00edtko, abych ho zabavil. Nathanielovi jsem zat\u00edm obl\u00e9kl tepl\u00fd svet\u0159\u00edk i kalhoty, dalo-li by se tomu tak \u0159\u00edci, jsem mu u\u017e nat\u00e1hnul tak\u00e9. Pot\u00e9 jsem mu dal rukavice, \u010depici a nasoukal ho do tepl\u00e9 kombin\u00e9zy, kterou jsem mu ov\u0161em nezapnul, aby se mi tu neupekl. V\u0161e m\u011bli hezky barevn\u011b slad\u011bn\u00e9 od sv\u011btle modr\u00e9 do tmav\u011b modr\u00e9. Je pravda, \u017ee oble\u010den\u00ed m\u011bli kupu. „No vid\u00ed\u0161 a te\u010f u\u017e jde\u0161 na \u0159adu ty,“ zaculil jsem se na Aarona, kter\u00fd se na m\u011b u\u017e culil a natahoval po mn\u011b ru\u010di\u010dky. Co j\u00e1 bych si bez nich po\u010dal. Jsou m\u016fj \u017eivot, stejn\u011b jako Tom. Jen\u017ee co bude te\u010f?<\/em> Polo\u017eil jsem ho na z\u00e1d\u00ed\u010dka a za\u010dal ho tak\u00e9 obl\u00e9kat. Ov\u0161em, nebyli by to dvoj\u010data, kdyby se Nathaniel ihned neza\u010dal s\u00e1pat po Aaronovi a m\u011b netahal za \u0159et\u00edzek, jak jsem nad nimi byl sklon\u011bn\u00fd. „Ale no tak, ty lumpe,“ zaculil jsem se na n\u011bj a polo\u017eil ho. Op\u011bt jsem se dal do obl\u00e9k\u00e1n\u00ed Aarona. Kluci m\u011b po\u0159\u00e1d takhle zlobili, po\u0161\u0165uchovali se a m\u011b tak\u00e9. Nakonec se mi je ale opravdu oba poda\u0159ilo obl\u00e9knout. Zapnul jsem jim kombin\u00e9zy a pak si je oba vzal do n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

„Tak jdeme. P\u016fjdeme hezky na proch\u00e1zku a potom zase do tepla dom\u016f,“ po\u0161eptal jsem jim a dal ka\u017ed\u00e9mu pusinku na kr\u00e1sn\u011b naducanou tv\u00e1\u0159i\u010dku. Jsem zbab\u011blec, kdy\u017e uva\u017euju o tom, \u017ee jsem se sem necht\u011bl jen tak vr\u00e1tit, jen\u017ee ono je to vskutku t\u011b\u017ek\u00e9. Do smrti si budu vy\u010d\u00edtat, co jsem to ud\u011blal.<\/em> Do\u0161el jsem s nimi dol\u016f do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem je jako dva eskym\u00e1\u010dky polo\u017eil na pohovku.<\/div>\n

„Hezky tu na m\u011b po\u010dkejte,“ uk\u00e1\u017eu na n\u011b, \u010demu\u017e se za\u010dnou ti\u0161e chichotat. Pot\u00e9 jsem u\u017e jen sly\u0161el jejich obl\u00edben\u00e9 kl\u00e1bosen\u00ed si mezi sebou. Za\u0161el jsem si jen d\u00e1t n\u011bjak\u00e9 v\u011bci do ta\u0161ky na ko\u010d\u00e1rku, v rychlosti jsem se obl\u00e9kl a pot\u00e9 pro ty dva mr\u0148ousky \u0161el. Tom zrovna v\u011b\u0161el jednu ze z\u00e1clon.<\/div>\n
„Tomi, moc d\u011bkuju\u2026 J\u00e1 bych to ud\u011blal,“ vydechnu, kdy\u017e dojdu ke kluk\u016fm. C\u00edt\u00edm se trapn\u011b, v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Kdy\u017e vid\u00edm, co tu v\u0161echno d\u011bl\u00e1 a co jsem j\u00e1 provedl.<\/em><\/div>\n
„\u00c1le\u2026 m\u00e1\u0161 u\u017e tak dost pr\u00e1ce, o nic nejde,“ \u0159ekne jen. Ani to ne\u0159\u00edkej.<\/em><\/div>\n
„Ne, tak to nen\u00ed. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b tohle d\u011bl\u00e1m j\u00e1,“ brouknu. „No, my teda p\u016fjdeme ven, aby se mi tady neupekli,“ \u0159eknu a vezmu ty dva zlobivce do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Ma-ta, pa-pa,“ za\u010dali hned Tomovi oba m\u00e1vat. Brou\u010dkov\u00e9 moji, jak u\u017e n\u00e1s hezky rozezn\u00e1vaj\u00ed a pov\u00eddaj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Papa, zlat\u00ed\u010dka,“ zam\u00e1val jim i Tom s \u00fasm\u011bvem. Pousm\u00e1l jsem se a sklopil pak o\u010di.<\/div>\n
„Ahoj, brzo se vr\u00e1t\u00edme, mil\u00e1\u010dku\u2026“ vydechnu jen ti\u0161e a rozejdu se do haly.<\/p>\n

Mus\u00edm to n\u011bjak vy\u0159e\u0161it.<\/em> Ulo\u017eil jsem kluky do ko\u010d\u00e1rku, kter\u00fd jsme v hale m\u011bli v\u017edy p\u0159ipraven\u00fd, a s\u00e1m jsem se pot\u00e9 obul. Vzal jsem si \u0161\u00e1lu a potom u\u017e se s kluky vydal ven na proch\u00e1zku. Cht\u011bl jsem je vz\u00edt n\u011bkam do klidu a sebe tak\u00e9. Proto jsem s nimi vyjel za m\u011bsto, kde byl v\u00e1\u017en\u011b klid a dobr\u00e9 cesty. Potkal jsem tu p\u00e1r ko\u010d\u00e1rk\u016f, ale stejn\u011b jsem jim nev\u011bnoval pozornost. St\u00e1le jsem jen p\u0159em\u00fd\u0161lel a v\u011bnoval se t\u011bm sv\u00fdm drobe\u010dk\u016fm, kte\u0159\u00ed byli dnes v\u00e1\u017en\u011b hodn\u00ed, co\u017e bych \u0159ekl, \u017ee bylo t\u00edm mrazem. Opravdu nev\u00edm, co ud\u011blat. M\u011bl bych mu to samoz\u0159ejm\u011b \u0159\u00edct, p\u0159iznat se, ale \u0159ekl bych, \u017ee te\u010f nen\u00ed ten prav\u00fd \u010das. Jsem z toho s\u00e1m hodn\u011b vystresovan\u00fd a jsem si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee bych mu to ne\u0159ekl p\u0159\u00edli\u0161 chv\u00e1lyhodn\u011b. Nikdy jsem na nic takov\u00e9ho ani nepomyslel. V\u017edy jsem byl s Tomem spokojen\u00fd, a to po v\u0161ech str\u00e1nk\u00e1ch, tak\u017ee n\u011bjak\u00fd milenec mi na mysl opravdu nep\u0159i\u0161el. Tohle p\u0159i\u0161lo z\u010distajasna, vrhnul se po mn\u011b a j\u00e1 mu to v \u0161oku opl\u00e1cel. V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed omluva ani v\u00fdmluva, ale bylo to tak. Jen jsem to nechal zaj\u00edt p\u0159\u00edli\u0161 daleko.<\/em><\/div>\n

Obe\u0161el jsem s drobe\u010dky m\u011bsto a pot\u00e9 se za\u010dal vracet. Proch\u00e1zka n\u00e1m trvala skoro dv\u011b hodiny.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mischy & Turmawenne BILL Jakmile jsem byl hotov a zcela p\u0159ipraven do pr\u00e1ce, do\u0161el jsem z koupelny dol\u016f, kde jsem se vydal hledat ty moje t\u0159i poklady. Tom s nimi byl v kuchyni, kde jim p\u0159ipravoval j\u00eddlo, a douf\u00e1m, \u017ee i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4684","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4684","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4684"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4684\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4684"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4684"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4684"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}