{"id":4685,"date":"2013-09-12T18:00:00","date_gmt":"2013-09-12T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4671"},"modified":"2013-09-12T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-12T17:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/12\/the-secret-of-collegian-21\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 21."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

„B-bille?“ \u0159eknu jenom, kdy\u017e najednou vid\u00edm, jak Bill miz\u00ed z m\u00e9ho dohledu. Co se to tu d\u011bje, pro\u010d odch\u00e1z\u00ed? Nebavil se snad dob\u0159e? Za\u010dnu se neohraban\u011b zvedat, ale zastav\u00ed m\u011b Lau\u0159ina ruka na m\u00e9m rameni.<\/div>\n

„Nechej ho, Tome\u2026 a\u0165 si jde, kdy\u017e chce. Nevid\u011bli jsme se p\u0159ece tak dlouho, chci od tebe jenom jeden ve\u010der,“ zazub\u00ed se a j\u00e1 se j\u00ed pod\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed s m\u00edrn\u00fdm zamra\u010den\u00edm. Zd\u00e1 se mi to, nebo najednou mluv\u00ed a\u017e moc z\u0159eteln\u011b a rychle na to, kolik toho vypila? B\u011bhem chvilky se ale zase chichot\u00e1 a p\u0159inese dal\u0161\u00ed drink. Jenom se pousm\u011bju, vyhod\u00edm z n\u011bj br\u010dko n\u011bkam na st\u016fl a za\u010dnu to hltav\u011b p\u00edt rovnou ze skleni\u010dky. Ne, nem\u011bl jsem v pl\u00e1nu tolik p\u00edt, ale jinak bych asi nezvl\u00e1dl tady sed\u011bt a na Lauru se celou dobu p\u0159iblble usm\u00edvat. „Jo, Tome, napij se\u2026 mus\u00edme oslavovat,“ usly\u0161\u00edm, kdy\u017e se narovn\u00e1m a polo\u017e\u00edm pr\u00e1zdnou skleni\u010dku na st\u016fl.<\/div>\n
„Co oslavujem?“ zasm\u011bju se a nech\u00e1pu pro\u010d, ale najednou mi jde v\u00e1ha cel\u00e9ho t\u011bla n\u011bjak na stranu, mus\u00edm se chytit vedlej\u0161\u00ed \u017eidle, abych aspo\u0148 trochu udr\u017eel rovnov\u00e1hu. Kdy\u017e se tomu Laura za\u010dne sm\u00e1t, mus\u00edm se prost\u011b sm\u00e1t taky. „Nesm\u011bj se mi,“ zabru\u010d\u00edm po chv\u00edli r\u00e1doby ura\u017een\u011b, ale hned se zase zasm\u011bju.<\/div>\n
„P\u0159ece tv\u016fj \u0161\u0165astn\u00fd vztah s Billem,“ pozvedne Laura svoji skleni\u010dku a usrkne si.<\/div>\n
„Oh\u2026 tak to d\u011bkuju,“ pousm\u011bju se a podep\u0159u si hlavu. Stejn\u011b tak ud\u011bl\u00e1 i Laura, zap\u0159e se o loket, a najednou je n\u011bjak a\u017e moc bl\u00edzko u m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tome, \u0159ekni mi pravdu\u2026 sv\u00e1d\u00ed\u0161 ty holky u sebe v kancel\u00e1\u0159i?“ \u0159ekne Laura tajemn\u011b, ale na jej\u00ed tv\u00e1\u0159i je po\u0159\u00e1d \u00fasm\u011bv. Potuteln\u011b se ucul\u00edm a p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se je\u0161t\u011b o kousek bl\u00ed\u017e k n\u00ed, jako bych j\u00ed cht\u011bl po\u0161eptat tajemstv\u00ed.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159eknu ti\u0161e a taky tajemn\u011b, sna\u017e\u00edm se zadr\u017eet sm\u00edch.<\/div>\n
„A svedl jsi Billa?“ Laura si po\u0159\u00e1d dr\u017e\u00ed na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv, ale ten m\u016fj m\u011b p\u0159ejde. Trochu se odt\u00e1hnu a zad\u00edv\u00e1m se j\u00ed do o\u010d\u00ed, s trochu p\u0159ekvapen\u00fdm v\u00fdrazem. Kdy\u017e Laura naklon\u00ed hlavu na stranu se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm v\u00fdrazem, dojde mi, \u017ee ani\u017e bych cokoliv \u0159ekl, vlastn\u011b jsem j\u00ed to prozradil. Chv\u00edli je mezi n\u00e1mi ticho, ale b\u011bhem p\u016fl minuty p\u0159ede mnou p\u0159istane dal\u0161\u00ed pit\u00ed. Vezmu skleni\u010dku do ruky a p\u0159i prohl\u00ed\u017een\u00ed jej\u00edho obsahu za\u010dnu ti\u0161e mluvit.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, ale\u2026 zamiloval jsem se do n\u011bho. Mo\u017en\u00e1 je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee jsem mu za jeho vynucenou n\u00e1klonnost ke mn\u011b uznal zkou\u0161ku. Ale o to v\u00edc je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee ho miluju jako je\u0161t\u011b nikdy nikoho, a za nic na sv\u011bt\u011b se ho nevzd\u00e1m,“ \u0159eknu chraplav\u00fdm hlasem, ale pevn\u011b s odhodl\u00e1n\u00edm.<\/p>\n

„Dob\u0159e, dob\u0159e, tohle sly\u0161et u\u017e nepot\u0159ebuju,“ zasm\u011bje se Laura. „Tak se napij, a\u0165 je zase z\u00e1bava,“ je\u0161t\u011b dod\u00e1. Trochu se pousm\u011bju a napiju se p\u00e1r lok\u016f. Uh, je to fakt s\u00edla\u2026 jenom polo\u017e\u00edm sklenku zp\u00e1tky na st\u016fl a p\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee vid\u00edm dvojmo.<\/div>\n

„Bo\u017ee, co to je? Jsem z toho n\u011bjak mimo,“ zasm\u011bju se a n\u011bjak se nem\u016f\u017eu p\u0159estat tak divn\u011b chichotat.<\/div>\n
„To je tajemstv\u00ed,“ ucul\u00ed se Laura, „tak u\u017e to dopij, p\u016fjde\u0161 pak u\u017e do postele,“ kdy\u017e to do\u0159ekne, hned sv\u016fj drink dopiju. Nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e se vr\u00e1t\u00edm k Billovi do postele. Snad se na m\u011b nebude moc zlobit, ale budu se mu umlouvat tak dlouho, jak budu muset. Kdy\u017e odlo\u017e\u00edm na st\u016fl u\u017e snad des\u00e1tou pr\u00e1zdnou skleni\u010dku, omylem ji p\u0159evrhnu, na\u0161t\u011bst\u00ed ji Laura zachytne, aby nespadla na zem. „Ty jsi ale ne\u0161ika, Tomi,“ ucul\u00ed se a vstane. Zamrk\u00e1m a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee vid\u00edm \u010dty\u0159i jej\u00ed prsa.<\/div>\n
„Tomi?“ zopakuju a zasm\u011bju se tomu jej\u00edmu osloven\u00ed, po takov\u00e9 dob\u011b mi to od n\u00ed zn\u00ed vtipn\u011b. Nic na to neodpov\u00ed, nebo jsem to aspo\u0148 nezaregistroval\u2026 to\u010d\u00ed se se mnou cel\u00fd sv\u011bt a v\u0161echny zvuky z okol\u00ed se mi sl\u00edvaj\u00ed do jednoho hu\u010den\u00ed.<\/p>\n

Najednou stoj\u00edm na nohou a pokou\u0161\u00edm se o ch\u016fzi, kdy\u017e m\u011b Laura dr\u017e\u00ed za z\u00e1dy a podp\u00edr\u00e1 m\u011b. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ona je \u00fapln\u011b v pohod\u011b? Na\u0161t\u011bst\u00ed je ale tak hodn\u00e1, \u017ee m\u011b dovede na m\u016fj pokoj k Billovi. Vlastn\u011b bych j\u00ed to mohl \u0159\u00edct a pod\u011bkovat j\u00ed.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161\u2026 j\u00e1\u2026 jsi moc hodn\u00e1, \u017ee m\u011b zavede\u0161 na pokoj\u2026 jsem u\u017e v\u00e1\u017en\u011b vy\u0159\u00edzen\u00fd,“ zamuml\u00e1m a soust\u0159ed\u00edm se na to, aby lev\u00e1 noha st\u0159\u00eddala pravou, ob\u010das se mi to i poda\u0159\u00ed spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, pom\u016f\u017eu ti,“ \u0159ekne spokojen\u011b, „tak poj\u010f, u\u017e jsme u v\u00fdtahu,“ zachichot\u00e1 se. Lehce se zasm\u011bju taky a sna\u017e\u00edm se soust\u0159edit na nastupov\u00e1n\u00ed do v\u00fdtahu. Laura zm\u00e1\u010dkne n\u011bjak\u00e9 tla\u010d\u00edtko a m\u00e1m pocit, \u017ee to nen\u00ed to, kter\u00e9 v\u017edycky ma\u010dk\u00e1 Bill, kdy\u017e jedeme spolu nahoru. Mo\u017en\u00e1 se ale pletu, proto\u017ee v tomto stavu je mo\u017en\u00e9, \u017ee se ocitnu i v \u00fapln\u011b jin\u00e9m hotelu.<\/div>\n
Kdy\u017e vyjdeme ven z v\u00fdtahu, zam\u00ed\u0159\u00edm s Lau\u0159inou podporou a s op\u00edr\u00e1n\u00edm o ze\u010f ke t\u0159et\u00edm dve\u0159\u00edm vpravo, a hned chyt\u00e1m za kliku.<\/div>\n
„Ne, Tome, tohle nen\u00ed n\u00e1\u0161 pokoj, poj\u010f,“ Laura m\u011b za\u010dne t\u00e1hnout k prot\u011bj\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm. J\u00e1 jsem si ale t\u00e9m\u011b\u0159 stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee n\u00e1\u0161 pokoj byl vpravo. To je n\u011bjak\u00e9 divn\u00e9, ale budu j\u00ed v\u011b\u0159it. Kdy\u017e otev\u0159e dve\u0159e a trochu m\u011b popostr\u010d\u00ed dovnit\u0159, zakopnu o pr\u00e1h\u2026<\/p>\n

U\u017e bych le\u017eel na zemi, kdybych nenarazil stehnem na roh n\u011bjak\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ky. V ten moment si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee m\u011b ale sakra p\u011bkn\u011b bol\u00ed stehno.<\/div>\n

„Do prdele,“ zasku\u010d\u00edm a op\u00edr\u00e1m se o tu pod\u011blanou sk\u0159\u00ed\u0148ku. Pro\u010d se mi zd\u00e1, \u017ee u n\u00e1s v pokoji \u017e\u00e1dn\u00e1 takov\u00e1 nebyla?<\/div>\n
„Tome, proboha, jsi v po\u0159\u00e1dku?“ hned sly\u0161\u00edm u sv\u00e9ho ucha vy\u0159v\u00e1vat Lauru a c\u00edt\u00edm jej\u00ed ruku p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po m\u00fdch z\u00e1dech.<\/div>\n
„Jo, jsem\u2026 kde je Bill?“ zamuml\u00e1m ti\u0161e a kouk\u00e1m se d\u00e1l do pokoje, nikde ho ale nevid\u00edm. Kdy\u017e se mi zd\u00e1, \u017ee Laura u\u017e n\u011bjakou dlouhou dobu neodpov\u00edd\u00e1, odstr\u010d\u00edm se trochu od sk\u0159\u00ed\u0148ky a oto\u010d\u00edm se na ni, sna\u017e\u00edm se p\u0159itom nespadnout nebo aspo\u0148 n\u011bco neshodit. Trochu se leknu, kdy\u017e m\u00e1m najednou jej\u00ed obli\u010dej \u00fapln\u011b u toho sv\u00e9ho. Tv\u00e1\u0159\u00ed se v\u00e1\u017en\u011b a jej\u00ed t\u0159i o\u010di se zrovna d\u00edvaj\u00ed na moje rty. „C-co d\u011bl\u00e1\u0161?“ ustoup\u00edm o krok dozadu, ale naraz\u00edm na ze\u010f.<\/div>\n
„P\u0161\u0161t,“ vyd\u00e1 ze sebe Laura ti\u0161e. „Klidn\u011b si p\u0159edstavuj Billa, mn\u011b to nevad\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1 a najednou na sob\u011b c\u00edt\u00edm chtiv\u00e9 rty. Co to \u0159\u00edkala? Chytnu ji za ramena a sna\u017e\u00edm se ji odt\u00e1hnout pry\u010d, ale po chvilce mi p\u0159es z\u00e1da p\u0159ejede mrazivo a mus\u00edm vzru\u0161en\u00edm vydechnout.<\/p>\n

Tepl\u00fd jazyk se ot\u00edr\u00e1 o ten m\u016fj, na mal\u00fd moment si uv\u011bdom\u00edm, \u017ee mu chyb\u00ed kovov\u00e1 kuli\u010dka, ale tyto my\u0161lenky hned zmiz\u00ed, kdy\u017e mal\u00e9 hebk\u00e9 ruce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po m\u00fdch boc\u00edch a b\u0159ichu pod t\u00edlkem. Najednou m\u011b celkem silou n\u011bkdo vede pozadu d\u00e1l do pokoje, a\u017e zakopnu, a p\u0159i p\u00e1du p\u0159idu\u0161en\u011b vyk\u0159iknu, ale zastav\u00edm se zadkem o postel. Trochu nep\u0159\u00edjemn\u011b mi posko\u010dil \u017ealudek, ale mus\u00edm se zasm\u00e1t. Nevydr\u017e\u00ed mi to moc dlouho, ze tmy se najednou vyno\u0159\u00ed postava a hned m\u011b cel\u00e9ho poval\u00ed na postel a okam\u017eit\u011b l\u00edb\u00e1. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, n\u011bco mi \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to d\u011blat nem\u00e1m, ale kdy\u017e to je tak p\u0159\u00edjemn\u00e9\u2026 Nev\u00edm, co je \u0161patn\u011b.<\/p>\n

Le\u017e\u00edm, Bill na mn\u011b sed\u00ed a l\u00edb\u00e1 m\u011b na hrudi, moje t\u00edlko skon\u010dilo n\u011bkde na podlaze. P\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm mu po boc\u00edch a pomalu vyhrnuju tri\u010dko nahoru. Moje o\u010di si trochu p\u0159ivykly na tmu, ale vid\u00edm po\u0159\u00e1d jenom strop, a poslouch\u00e1m na\u0161e vzdych\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e odhod\u00edm jeho tri\u010dko, o moje b\u0159icho se ot\u0159e n\u011bco neidentifikovateln\u00e9ho. Trochu s sebou trhnu, rukama od bok\u016f putuju nahoru, a\u017e naraz\u00edm na vybouleniny na hrudi. V ten moment mi projede hlavou i \u017ealudkem opravdu hroziv\u00fd pocit, odt\u00e1hnu se a kouknu na to, co dr\u017e\u00edm v rukou. Tohle nen\u00ed Bill, ten nem\u00e1 prsa\u2026 Zvednu hlavu o trochu v\u00edc nahoru a vyd\u011b\u0161en\u00edm vyjeknu, kdy\u017e uvid\u00edm \u00fapln\u011b jin\u00fd obli\u010dej, ne\u017e tady m\u011bl b\u00fdt.<\/p>\n

„Do hajzlu,“ vydechnu a posad\u00edm se i s Laurou na kl\u00edn\u011b. Co se to stalo? Jak jsem mohl dovolit, aby se to stalo? Co jsem to, kruci, ud\u011blal? Z\u00edr\u00e1m na jej\u00ed usm\u011bvav\u00fd obli\u010dej a chce se mi zvracet a bre\u010det najednou.<\/div>\n

„Copak je, Tomi?“ za\u0161ept\u00e1 a jej\u00ed ruce se ztrat\u00ed v m\u00fdch vlasech a znovu m\u00e1m jej\u00ed rty na t\u011bch sv\u00fdch.<\/div>\n
„C-co to je?“ zamuml\u00e1m a odd\u00e1l\u00edm sv\u016fj obli\u010dej, pocit na zvracen\u00ed je je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed a hlava se mi neuv\u011b\u0159iteln\u011b mot\u00e1.<\/div>\n
„Co?“ vydechne Laura a hned se svou pusou p\u0159ilep\u00ed na m\u016fj krk. „D\u011bl\u00e1\u0161 to Billovi do zadku? Dovol\u00edm ti ud\u011blat mi to taky\u2026 chci, abys byl spokojen\u00fd,“ jej\u00ed hlas je mi v\u00edc a v\u00edc protivn\u00fd.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ \u0159eknu u\u017e hlasit\u011bji a vid\u00edm na n\u00ed, \u017ee se sama trochu lekla.<\/div>\n
„No pochybuju, \u017ee si to od n\u011bj nech\u00e1\u0161 d\u011blat ty, to se k tob\u011b nehod\u00ed,“ zachichot\u00e1 se, za\u010d\u00edn\u00e1m b\u00fdt na ten zvuk opravdu alergick\u00fd, odstr\u010d\u00edm ji ze sebe prudce, a\u017e spadne vedle m\u011b na postel.<\/div>\n
„Co to sakra d\u011bl\u00e1\u0161, Tome?“ zapi\u0161t\u00ed, ale j\u00e1 hned vstanu a popadnu svoje t\u00edlko. Mus\u00edm se trochu p\u0159idr\u017eet pelesti postele, ale p\u0159ipad\u00e1 mi, jako bych b\u011bhem posledn\u00edch minut skoro vyst\u0159\u00edzliv\u011bl.<\/div>\n
„Jak jsi mi to mohla ud\u011blat?! V\u011b\u0159il jsem ti!“ zak\u0159i\u010d\u00edm a okam\u017eit\u011b se vyd\u00e1m ke dve\u0159\u00edm. Samoz\u0159ejm\u011b za podpory n\u00e1bytku a zdi.<\/div>\n
„Tome, po\u010dkej!“ kdy\u017e m\u011b chytne za ruku, jakmile otv\u00edr\u00e1m dve\u0159e, neudr\u017e\u00edm se a str\u010d\u00edm do n\u00ed. Trochu sebou trhnu, kdy\u017e vid\u00edm, jak jde s vyjeknut\u00edm k zemi. Takhle uhodit jsem ji necht\u011bl, ale aspo\u0148 m\u00e1m \u010das zmizet. Vyjdu na chodbu a rozhl\u00eddnu se, vypad\u00e1 to tu stejn\u011b jako na na\u0161\u00ed chodb\u011b, ale ur\u010dit\u011b je to jin\u00e9 patro. Vb\u011bhnu do v\u00fdtahu, je\u0161t\u011b sly\u0161\u00edm Lauru n\u011bco brblat, ale u\u017e se zav\u00edraj\u00ed dve\u0159e, kdy\u017e ji vid\u00edm vyb\u011bhnout za mnou na chodbu.<\/p>\n

Kdy\u017e vystoup\u00edm v na\u0161em pat\u0159e, hned jdu k na\u0161im dve\u0159\u00edm, te\u010f jsem si opravdu jist\u00fd, \u017ee jsem tu spr\u00e1vn\u011b. Je\u0161t\u011b chvilku stoj\u00edm p\u0159ed dve\u0159mi a \u010dek\u00e1m, aby se n\u00e1hodou Laura neobjevila, ale nikde nikdo\u2026 Tohle se Bill nesm\u00ed nikdy dozv\u011bd\u011bt, opravdu nesm\u00ed. V\u0161echno je to moje vina, jenom jsem Lau\u0159e sko\u010dil do jej\u00ed pasti, klidn\u011b jsem ji nechal, a\u0165 si se mnou hraje. Je\u0161t\u011b jsem nechal Billa odej\u00edt, co jsem to sakra ud\u011blal? Bude na m\u011b te\u010f na\u0161tvan\u00fd, j\u00e1 s\u00e1m jsem na sebe na\u0161tvan\u00fd taky, ale Bill bude ur\u010dit\u011b v\u00edc. Jsem takov\u00fd idiot.<\/div>\n

Pomalu otev\u0159u dve\u0159e a nakouknu dovnit\u0159, na\u0161t\u011bst\u00ed je tma, tak\u017ee asi sp\u00ed. Ti\u0161e dve\u0159e zav\u0159u a jdu dovnit\u0159. Sund\u00e1m si boty a odhod\u00edm oble\u010den\u00ed na zem, pros\u00edm pros\u00edm, a\u0165 Bill sp\u00ed a na nic nep\u0159ijde\u2026 v\u017edy\u0165 to jenom jeho miluju z cel\u00e9ho srdce.<\/div>\n
Vid\u00edm jeho obrys v posteli, jak je a\u017e ke krku p\u0159ikryt\u00fd lehkou dekou. Mus\u00edm se pousm\u00e1t, Bill mus\u00ed b\u00fdt i v tom nejv\u011bt\u0161\u00edm vedru zakryt\u00fd snad s celou hlavou. Ale to je na n\u011bm to roztomil\u00e9, to, co na n\u011bm miluju. Opatrn\u011b si p\u0159ilehnu vedle n\u011bj, d\u00e1v\u00e1m si zvl\u00e1\u0161\u0165 pozor, abych ho nevzbudil. Kdy\u017e se uveleb\u00edm a vydechnu, najednou se Bill oto\u010d\u00ed \u010delem ke mn\u011b a zabodne se do m\u011b o\u010dima.<\/div>\n
„Ty nesp\u00ed\u0161?“ trochu p\u0159iopile zamuml\u00e1m.<\/div>\n
„Ne,“ dostane se mi jen tvrd\u00e9 odpov\u011bdi, boj\u00e1cn\u011b polknu.<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Tom „B-bille?“ \u0159eknu jenom, kdy\u017e najednou vid\u00edm, jak Bill miz\u00ed z m\u00e9ho dohledu. Co se to tu d\u011bje, pro\u010d odch\u00e1z\u00ed? Nebavil se snad dob\u0159e? Za\u010dnu se neohraban\u011b zvedat, ale zastav\u00ed m\u011b Lau\u0159ina ruka na m\u00e9m rameni. „Nechej<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-4685","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4685","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4685"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4685\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4685"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4685"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4685"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}