{"id":4689,"date":"2013-09-11T17:00:00","date_gmt":"2013-09-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4675"},"modified":"2013-09-11T17:00:00","modified_gmt":"2013-09-11T16:00:00","slug":"bourdon-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/11\/bourdon-8\/","title":{"rendered":"Bourdon 8."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1l uprost\u0159ed zahrady, pohled up\u00ednal k z\u00e1honu drobn\u00fdch, zlatist\u00fdch kv\u00edtk\u016f. Svit m\u011bs\u00edce dopadal na jejich sklon\u011bn\u00e9 hlavi\u010dky a tak\u00e9 na zbloudil\u00e9ho \u010dmel\u00e1ka, kter\u00fd se v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eil dostat dovnit\u0159, aby si pro sebe ukradl sladk\u00fd nektar. Poletoval z jednoho kv\u011btu na druh\u00fd, odhodlan\u00fd nevzdat se, a jeho vytrvalost p\u0159esv\u011bd\u010dila Toma o tom, \u017ee nebyl zcela jako on. P\u0159ipadal si men\u0161\u00ed. Postr\u00e1dal jak\u00e9koliv odhodl\u00e1n\u00ed, nad\u011bji, o vytrvalosti ani nemluv\u011b. Tou\u017eil pouze po jedin\u00e9m. Z\u016fstat ve sv\u00e9 ulit\u011b stranou od okoln\u00edho sv\u011bta a do\u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot s t\u00edm mal\u00fdm zbytkem energie, kter\u00e1 mu je\u0161t\u011b z\u016fstala.<\/p>\n

Unaven\u011b si povzdechl a zvedl pohled ke hv\u011bzd\u00e1m nad hlavou. Neum\u011bl si rozmyslet, zda by se rad\u011bji prom\u011bnil ve \u010dmel\u00e1ka a ulet\u011bl n\u011bkam hodn\u011b daleko, nebo by se rad\u011bji stal jednou ze z\u00e1\u0159\u00edc\u00edch pol\u00e1rek na obloze a pom\u00e1hal naj\u00edt ztracen\u00fdm ne\u0161\u0165astn\u00edk\u016fm cestu, po kter\u00e9 se m\u011bli vydat. Ob\u011b mo\u017enosti v\u0161ak postr\u00e1daly to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Billa. I p\u0159esto, \u017ee si to necht\u011bl p\u0159iznat, ve chv\u00edl\u00edch, kdy byl s n\u00edm, netou\u017eil po prom\u011bn\u011b v jin\u00fd, mnohem men\u0161\u00ed a nez\u00e1vislej\u0161\u00ed objekt. Kdy\u017e byli spolu, nemohl tou\u017eit po ni\u010dem jin\u00e9m, proto\u017ee se rozl\u00e9hal jeho mysl\u00ed a zab\u00edral ka\u017ed\u00fd jej\u00ed pr\u00e1zdn\u00fd koutek.<\/p>\n

Sklonil tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se na sv\u00e9 ruce, kter\u00e9 byly i po n\u011bkolika hodin\u00e1ch po\u0159\u00e1d \u0161pinav\u00e9. Zelen\u00e1 barva se na nich dr\u017eela jako n\u011bjak\u00e1 pop\u00ednav\u00e1 rostlina a i p\u0159es v\u0161echno jeho \u00fasil\u00ed odm\u00edtala ustoupit. P\u0159ipomn\u011bla mu v\u0161ak, co v\u0161echno za den stihl ud\u011blat. Opravil a namaloval z\u00e1bradl\u00ed, polil zahradu, vytrhal plevel, pomohl Babett s va\u0159en\u00edm a op\u011bt se pustil do pr\u00e1ce na zahrad\u011b. Po celodenn\u00ed pr\u00e1ci byl vy\u010derpan\u00fd, ale nadm\u00edru spokojen. Rad\u011bji by se unavil k smrti, ne\u017e by m\u011bl na sv\u00e9 my\u0161lenky a vzpom\u00ednky z\u016fstat s\u00e1m.<\/div>\n

\n
\n

„Tome?“<\/p>\n

S Billov\u00fdm zvol\u00e1n\u00edm jako by se zvedl v\u00edtr. T\u011blem se mu automaticky rozlehla hus\u00ed k\u016f\u017ee, a tak se v nad\u011bji, \u017ee by ji mohl odehnat, zabalil je\u0161t\u011b v\u00edce do svetru, kter\u00fd byl tak velik\u00fd, \u017ee by se do n\u011bj klidn\u011b ve\u0161li oba. Pla\u0161e se po\u0161kr\u00e1bal na tv\u00e1\u0159i a pozvedl obo\u010d\u00ed na znamen\u00ed, \u017ee jej poslouch\u00e1.<\/p>\n

„Necht\u011bl by ses j\u00edt proj\u00edt? S-se mnou?“ Bill si nerv\u00f3zn\u011b pohr\u00e1val s lemem sv\u00e9ho tri\u010dka, ale pokorn\u011b sn\u00e1\u0161el Tom\u016fv hlubok\u00fd pohled. Ne\u010dekal souhlas, nep\u0159ekvapilo jej, kdy\u017e Tom rychle zavrt\u011bl hlavou, p\u0159esto jej to tr\u00e1pilo.<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eu, Bille,“ v\u00e1hav\u011b se kousl do rtu a popo\u0161el bl\u00ed\u017e. „Pokud n\u00e1s dva n\u011bkdo uvid\u00ed spolu, bude z toho probl\u00e9m. Nechci ti ubl\u00ed\u017eit. Nechci, aby t\u011b litovali a varovali p\u0159ede mnou, nebo pova\u017eovali za stejn\u011b zka\u017een\u00e9ho jako m\u011b.“<\/p>\n

„Mn\u011b na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, Tome. A krom toho\u2026“ Bill se odml\u010del a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. „Je pozd\u011b. Zved\u00e1 se v\u00edtr. V\u011b\u0159 mi, v\u0161ichni rad\u011bji sed\u00ed doma u televize.“<\/p>\n

Tom se pousm\u00e1l. P\u0159esn\u011b to m\u011bl v pl\u00e1nu i on. N\u011bco v Billov\u00fdch o\u010d\u00edch jej v\u0161ak nutilo se nad tou alternativou alespo\u0148 zamyslet. P\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil m\u011bkk\u00e9 pohlazen\u00ed. P\u0159esn\u011b na m\u00edst\u011b, kde byla jeho k\u016f\u017ee \u0161pinav\u00e1 od barvy, kter\u00e1 ne\u0161la um\u00fdt. Tomovi p\u0159i\u0161lo Billa a\u017e l\u00edto, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee za jeho zelen\u00fd nos m\u016f\u017ee pr\u00e1v\u011b on. Ale na kr\u00e1se mu to neub\u00edralo. Pr\u00e1v\u011b naopak. Byl je\u0161t\u011b roztomilej\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Byl jsi ve v\u011bzen\u00ed, ale u\u017e je to pry\u010d. Pros\u00edm, neukr\u00fdvej se tady. Nechci, aby sis tady vytv\u00e1\u0159el sv\u00e9 vlastn\u00ed v\u011bzen\u00ed. Jsi svobodn\u00fd \u010dlov\u011bk. Jsi nevinn\u00fd a d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji to v\u0161em dok\u00e1\u017ee\u0161,“ nat\u00e1hl dlan\u011b a nasadil mu na hlavu kapuci. „Takhle alespo\u0148 nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach, \u017ee t\u011b n\u011bkdo pozn\u00e1,“ usm\u00e1l se p\u0159esn\u011b t\u00edm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd na n\u011bm Tom tolik miloval a op\u011bt jej sv\u00fdm kouzlem om\u00e1mil natolik, \u017ee za\u010dal v\u011b\u0159it v dobr\u00e9 konce.<\/div>\n

„Opravdu si to mysl\u00ed\u0161?“ Zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Co?“ Bill si opr\u00e1\u0161il list\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159ist\u00e1lo na ramenou, a op\u011bt na n\u011bj pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„\u017de se mi poda\u0159\u00ed dok\u00e1zat nevinu,“ Tom mu vyt\u00e1hl z vlas\u016f zbloudil\u00fd l\u00edstek a bojoval s touhou sev\u0159\u00edt k\u0159ehk\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska v n\u00e1ru\u010d\u00ed a obj\u00edmat jej tak dlouho, dokud by \u017eivot zase ned\u00e1val smysl.<\/div>\n
„\u017divot by musel b\u00fdt hezky nespravedliv\u00fd, pokud by se tak nestalo.“<\/div>\n
P\u0159i pohledu na Bill\u016fv d\u011btsk\u00fd \u00fasm\u011bv, si vzpomn\u011bl na r\u010den\u00ed, kter\u00e9 kdysi \u010detl v knize o Einsteinovi.<\/p>\n

Existuj\u00ed pouze dva zp\u016fsoby, jak \u017eijeme sv\u016fj \u017eivot. V jednom z\u00e1zraky neexistuj\u00ed. V tom druh\u00e9m je naopak z\u00e1zrakem \u00fapln\u011b v\u0161echno.<\/p>\n

<\/em> Obj\u00edmaje Billovo huben\u00e9 t\u011blo si uv\u011bdomil, \u017ee jej pr\u00e1v\u011b objevil.<\/div>\n

\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Bill se nedok\u00e1zal vzd\u00e1t pobaven\u00e9ho \u00fasm\u011bvu p\u0159i pohledu na Toma, kter\u00fd si pochutn\u00e1val u\u017e na t\u0159et\u00edm kornoutku \u010dokol\u00e1dov\u00e9 zmrzliny a po\u0159\u00e1d nevypadal, \u017ee by m\u011bl dost. Dust sed\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, do n\u011bho dloubal tlapou tak dlouho, dokud se nad n\u00edm neslitoval a nedal mu alespo\u0148 ochutnat. Oba m\u011bli v o\u010d\u00edch v\u00fdraz mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte, pou\u0161t\u011bj\u00edc\u00edho se do sv\u00e9ho prvn\u00edho narozeninov\u00e9ho dortu.<\/p>\n

„Pan Luck m\u00e1 tu nejlep\u0161\u00ed zmrzlinu na sv\u011bt\u011b!“ Vyhl\u00e1sil Tom s pln\u00fdmi \u00fasty a pustil se s Dustem do p\u0159etahov\u00e1n\u00ed se o posledn\u00ed kousek kornoutku.<\/div>\n

„P\u0159inesu je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed?“ Zeptal se Bill, sm\u011bj\u00edc se t\u011bm dv\u011bma bl\u00e1zn\u016fm. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 vid\u011bt Toma spokojen\u00e9ho. A je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed – vid\u011bt jej se usm\u00edvat. Sed\u011bli pod velik\u00fdm javorem uprost\u0159ed na pom\u011bry vesnice rozlehl\u00e9ho parku a u\u017e\u00edvali si zvuk\u016f p\u0159\u00edrody. Nic krom\u011b \u0161ust\u011bn\u00ed v\u011btru, oh\u00fdbaj\u00edc\u00edch se v\u011btv\u00ed a list\u00ed, kter\u00e9 se na nich nedok\u00e1zalo udr\u017eet a s tich\u00fdm hv\u00edzd\u00e1n\u00edm klesalo k zemi, zv\u011bstuj\u00edc p\u0159\u00edchod podzimu.<\/p>\n

„D\u011bkuji, u\u017e m\u00e1m dost. Mysl\u00edm, \u017ee jsem to p\u0159ehnal. Nechal jsem se un\u00e9st. Za chvilku budu tlust\u00fd,“ Tom vesele zakroutil hlavou, po\u0161kr\u00e1bal Dusta za uchem a rozvalil se do hromady napadan\u00e9ho list\u00ed. Starosti, probl\u00e9my, vzpom\u00ednky se na malou chv\u00edli prom\u011bnily v k\u0159ehk\u00e9 list\u00ed a nechaly se un\u00e1\u0161et v\u011btrem daleko od nich.<\/div>\n

„M\u011bl bys b\u00fdt,“ Bill jej hrav\u011b dloubl do kolena. „Babett se mi st\u011b\u017eovala, \u017ee jsi stra\u0161n\u011b zhubl a \u017ee m\u00e1m na tebe d\u00e1t pozor, zdali v\u016fbec j\u00ed\u0161.“<\/p>\n

Tom si nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b odfrkl. „Pod\u00edvej se na sebe. Jsi jako p\u00edrko. A krom toho\u2026,“ u\u017e\u00edval si pohledu na Billovu veselou tv\u00e1\u0159. „I kdybych byl tlust\u00fd, Babett bych stejn\u011b p\u0159ipadal jako na pokraji anorexie. Je prost\u011b takov\u00e1.“<\/div>\n

„M\u00e1 o tebe strach. Z\u00e1le\u017e\u00ed ji na tob\u011b a chce pro tebe jenom to nejlep\u0161\u00ed. J\u00e1 jsem toho jasn\u00fdm d\u016fkazem. Bez jej\u00edho inzer\u00e1tu bychom se nikdy nepotkali.“<\/p>\n

Jejich pohledy se setkaly, tv\u00e1\u0159e obou se n\u00e1hle zd\u00e1ly b\u00fdt jin\u00e9. Vesel\u00e9 \u00fasm\u011bvy se zasekly v jak\u00e9si podivn\u00e9 sm\u011bsi l\u00edtosti a soucitu, hodnou chv\u00edli nepromluvil ani jeden z nich. Bill se nakonec rozvalil vedle Toma, kter\u00fd se k n\u011bmu oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed a vdechuj\u00edc v\u016fni tr\u00e1vy, list\u00ed a chladn\u00e9ho v\u011btru, mu smutn\u011b pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem ze za\u010d\u00e1tku necht\u011bl, abys z\u016fstal.“<\/p>\n

Bill visel na jeho pootev\u0159en\u00fdch rtech a poprv\u00e9 od chv\u00edle jejich drobn\u00e9ho polibku pod jmel\u00edm, zatou\u017eil op\u011bt jej pol\u00edbit. Tentokr\u00e1t mu v\u0161ak tou\u017eil v\u011bnovat skute\u010dn\u00fd, plnohodnotn\u00fd polibek, a to bylo na chlapce, kter\u00fd nikdy p\u0159edt\u00edm nikoho po\u0159\u00e1dn\u011b nel\u00edbal, pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem t\u011b pouze chr\u00e1nit. U\u0161et\u0159it t\u011b tohohle v\u0161eho.“<\/div>\n

„Nepot\u0159ebuji ochranu,“ Bill odhodlan\u011b na\u0161pulil rty. „Dokud jsem u tebe, jsem chr\u00e1n\u011bn a nem\u00e1m strach. Co\u017e je divn\u00e9, proto\u017ee m\u00e1m strach z mnoha v\u011bc\u00ed,“ p\u0159iznal a posunul se k Tomovi je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e, proto\u017ee Dust, kter\u00fd se rozvalil vedle n\u011bj, z\u0159ejm\u011b nem\u011bl dost m\u00edsta a tla\u010dil jej do zad.<\/div>\n
„Z \u010deho m\u00e1\u0161 strach?“<\/div>\n
„Je toho hodn\u011b,“ Billova slova byla n\u00e1hle zvl\u00e1\u0161tn\u011b nejist\u00e1. D\u011blilo je necel\u00fdch p\u011bt centimetr\u016f, d\u00fdchal vzduch, kter\u00fd Tom vydechoval. Ta otev\u0159en\u00e1 bl\u00edzkost jej ni\u010dila. Z jeho v\u016fn\u011b se mu to\u010dila hlava, a proto up\u0159el pohled na kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f a nep\u0159ipou\u0161t\u011bl si, jak snadn\u00e9 by bylo jej pol\u00edbit.<\/div>\n
„Nem\u00e1m r\u00e1d mal\u00e9, st\u00edsn\u011bn\u00e9 prostory. M\u00e1m strach z hlubok\u00e9 vody a bou\u0159ek. Boj\u00edm se, \u017ee se jednoho dne probud\u00edm a u\u017e nebudu um\u011bt malovat.“<\/p>\n

Tom mu v\u011bnoval n\u011b\u017en\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159edt\u00edm, ne\u017e sebejist\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n

„Vid\u011bl jsem tv\u00e9 kresby. Mysl\u00edm, \u017ee n\u011b\u010deho takov\u00e9ho se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161. Jsi talentovan\u00fd a tv\u00e9 kresby jsou skute\u010dn\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00e9.“<\/div>\n

„Cht\u011bl bych b\u00fdt jako Monet, Mucha nebo Renoir. Vkl\u00e1dat do sv\u00fdch kreseb \u017eivot a spole\u010dn\u011b s n\u00edm velikou \u010d\u00e1st sebe sam\u00e9ho. Pr\u00e1v\u011b proto jsem ode\u0161el z domu. Postr\u00e1dal jsem inspiraci a bez n\u00ed je v\u0161echno zbyte\u010dn\u00e9.“ Nerv\u00f3zn\u011b zamrkal. Tom byl tak bl\u00edzko n\u011bj, \u017ee by mohl spo\u010d\u00edtat ka\u017edou z jeho dlouh\u00fdch, chv\u011bj\u00edc\u00edch se \u0159as.<\/div>\n
„A \u010deho se boj\u00ed\u0161 ty?“<\/p>\n

Tom se zamyslel. Bylo toho a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. B\u00e1l se sv\u00e9 minulosti, p\u0159\u00edtomnosti, budoucnosti. M\u011bl strach, \u017ee se mu nikdy nepoda\u0159\u00ed dok\u00e1zat, \u017ee nen\u00ed vrahem. M\u011bl strach z toho, \u017ee si nenajde \u017e\u00e1dnou pr\u00e1ci. \u017de z\u016fstane nav\u017edy s\u00e1m. \u017de nakonec p\u0159ijde o v\u0161echno, co mu je\u0161t\u011b z\u016fstalo. Uv\u011bdomil si, \u017ee v\u0161echny jeho obavy se sl\u00e9vaj\u00ed v jeden sty\u010dn\u00fd bod.<\/p>\n

„Boj\u00edm se ztr\u00e1ty.“<\/div>\n

\n

Odpov\u011bd\u011bl tich\u00fdm hlasem a sklonil pohled k Billov\u00fdm bled\u00fdm prst\u016fm, vzd\u00e1len\u00fdm od t\u011bch jeho pouh\u00fdch n\u011bkolik centimetr\u016f. Ve svitu m\u011bs\u00edce z\u00edskaly sn\u011bhovou barvu a magick\u00fd n\u00e1dech. P\u0159edstavoval si jej, jak sed\u00ed u velik\u00e9ho pl\u00e1tna a v t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch prstech tiskne drobn\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd \u0161t\u011btec. Se soust\u0159ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem na tv\u00e1\u0159i se sna\u017e\u00ed namalovat obraz, kter\u00fdm by se p\u0159ibl\u00ed\u017eil ke sv\u00fdm obl\u00edbenc\u016fm. Po chv\u00edli se p\u0159estane soust\u0159edit a maluje srdcem. A pr\u00e1v\u011b tak vytvo\u0159\u00ed obraz sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n

„K-kdy\u017e si tehdy \u0159\u00edkal, \u017ees je cht\u011bl pouze zachr\u00e1nit\u2026 b-byli pro tebe d\u016fle\u017eit\u00ed?“ Bill netu\u0161il, jak by m\u011bl svou ot\u00e1zku formulovat. Nev\u011bd\u011bl o t\u00e9 noci v\u016fbec nic. Dokonce ani to, zda byla ob\u011b\u0165 jedna, nebo jich bylo v\u00edc.<\/div>\n

„Byla jenom jedna,“ Tomovi trvalo hodnou chv\u00edli, ne\u017e si srovnal my\u0161lenky a promluvil. „Jmenovala se S\u00e1ra. Cht\u011bl jsem ji zachr\u00e1nit. Chr\u00e1nit je ob\u011b. Jej\u00ed mal\u00e1 dcerka ji pot\u0159ebovala. Ale nedok\u00e1zal jsem to. S\u00e1ra zem\u0159ela a mali\u010dk\u00e1 utrp\u011bla velikou ztr\u00e1tu.“<\/div>\n
„Byla to tvoje p\u0159\u00edtelkyn\u011b?“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159estal s pozorov\u00e1n\u00edm Billov\u00fdch prst\u016f a pohl\u00e9dl mu do tv\u00e1\u0159e. Pomalu zavrt\u011bl hlavou, maskuj\u00edc smutn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

„Ne, nebyla. Byli jsme si hodn\u011b bl\u00edzc\u00ed, ale nikdy jsme spolu nechodili,“ odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“ Bill se d\u00edky Dustovi, kter\u00fd do n\u011bj vytrvale tla\u010dil, posunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd. Oba jsme v t\u00e9 dob\u011b studovali, na n\u011bco jako l\u00e1ska jsme nem\u011bli \u010das. A nav\u00edc\u2026,“ sledoval n\u011b\u017en\u00e9 rysy Billova obli\u010deje a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, kolik mu toho dok\u00e1\u017ee \u0159\u00edct. „Nemiloval jsem ji.“<\/div>\n
Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ikyvoval a d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil rozhovor oto\u010dit jin\u00fdm sm\u011brem, Tom op\u011bt promluvil.<\/div>\n
„M\u011bl jsem b\u00fdt s n\u00ed. M\u011bl jsem to zkusit. Mo\u017en\u00e1\u2026 mo\u017en\u00e1 bych ji dok\u00e1zal ochr\u00e1nit. Zabr\u00e1nit tomu.“<\/div>\n
\n

Vp\u00edjeli se jeden druh\u00e9mu do o\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

„Nesm\u00ed\u0161 myslet na takov\u00e9 v\u011bci. Nepom\u016f\u017ee to ani tob\u011b, ani j\u00ed. M\u011blo to tak b\u00fdt.“ Bill jej zlehka pohladil po brad\u011b. Nedok\u00e1zal se d\u00e9le d\u00edvat na jeho utr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz pln\u00fd l\u00edtosti.<\/p><\/div>\n

„V\u0161ichni si mysleli, \u017ee se d\u00e1me dohromady,“ smutn\u011b se pousm\u00e1l. „My jsme to tak necht\u011bli. Na jedn\u00e9 oslav\u011b jsme spolu opil\u00ed str\u00e1vili noc, a to bylo v\u0161echno.“<\/div>\n
„P\u0159estali jste se st\u00fdkat?“<\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ Tom se pomalu posadil, svl\u00e9kl si sv\u016fj velik\u00fd svetr a p\u0159ehodil jej p\u0159es Billova t\u0159esouc\u00ed se ramena. Bill jej p\u0159ijal s tich\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm a s p\u0159ekvapen\u00fdm v\u00fdrazem. Ne\u010dekal, \u017ee by se kv\u016fli n\u011bmu vzdal sv\u00e9ho jedin\u00e9ho maskov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Dala se dohromady se synem starosty. Zplodili d\u011bv\u010d\u00e1tko a n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pot\u00e9,“ rychle zavrt\u011bl hlavou a rad\u011bji se soust\u0159edil na kapuci, kter\u00e1 byla tak velik\u00e1, \u017ee Billovi spadla a\u017e na nos. Neubr\u00e1nil se n\u011b\u017en\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. Nedok\u00e1zal si v tu chv\u00edli p\u0159edstavit nic roztomilej\u0161\u00edho, ne\u017e jeho zelen\u00fd nos, vykukuj\u00edc\u00ed spod velik\u00e9 \u010dern\u00e9 l\u00e1tky.<\/div>\n

„Mrz\u00ed t\u011b, \u017ee to tak dopadlo?“ huhlal Bill, motaj\u00edc se v Tomov\u011b velik\u00e9m svetru. Nejenom \u017ee nic nevid\u011bl, ale i ruk\u00e1vy mu byly natolik velik\u00e9, \u017ee nedok\u00e1zal vystr\u010dit dlan\u011b. C\u00edtil, \u017ee se o n\u011bj pokou\u0161\u00ed klaustrofobie, a proto se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat a nep\u0159ipou\u0161t\u011bt si to.<\/p>\n

„Mrz\u00ed m\u011b jenom to, \u017ee posledn\u00ed m\u011bs\u00edce sv\u00e9ho \u017eivota str\u00e1vila s takov\u00fdm idiotem,“ pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou nad Billov\u00fdmi pokusy o vysvobozen\u00ed se a p\u0159ekvapen\u011b vydechl, jakmile mu na rtech p\u0159ist\u00e1la kapka de\u0161t\u011b. Vzhl\u00e9dl k t\u011bm Billov\u00fdm a zjistil, \u017ee i ony jsou vlhk\u00e9. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. V\u016fbec nepost\u0159ehl, kdy za\u010dalo pr\u0161et.<\/div>\n

Jedin\u00e9, co poutalo jeho pozornost, byl p\u00e1r pln\u00fdch, pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f, kter\u00e9 p\u0159\u00edmo volaly po polibku. Hypnotizoval kapku de\u0161t\u011b na jejich povrchu a nev\u011bdomky se k nim skl\u00e1n\u011bl. M\u00edsto polibku v\u0161ak schytal od Dusta po\u0159\u00e1dn\u00e9 obl\u00edznut\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se mu pokou\u0161el nazna\u010dit, \u017ee proch\u00e1zka skon\u010dila a je \u010das j\u00edt dom\u016f. Tom rychle zavrt\u011bl hlavou, s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvl a napravil t\u0159esouc\u00edmu se Billovi kapuci tak, aby mu nepadala do tv\u00e1\u0159e. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed rychle vstal a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/p>\n

„M\u011bli bychom j\u00edt dom\u016f. Vypad\u00e1 to na bou\u0159ku a ty z nich m\u00e1\u0161 strach.“<\/div>\n

Bill beze slova p\u0159ik\u00fdvl, za pomoci Tomovy dlan\u011b vstal a vr\u00e1voravou ch\u016fz\u00ed jej n\u00e1sledoval dom\u016f.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay St\u00e1l uprost\u0159ed zahrady, pohled up\u00ednal k z\u00e1honu drobn\u00fdch, zlatist\u00fdch kv\u00edtk\u016f. Svit m\u011bs\u00edce dopadal na jejich sklon\u011bn\u00e9 hlavi\u010dky a tak\u00e9 na zbloudil\u00e9ho \u010dmel\u00e1ka, kter\u00fd se v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eil dostat dovnit\u0159, aby si pro sebe ukradl sladk\u00fd nektar. Poletoval z jednoho kv\u011btu na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4689","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4689","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4689"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4689\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4689"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4689"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4689"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}