{"id":4691,"date":"2013-09-10T18:00:00","date_gmt":"2013-09-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4677"},"modified":"2013-09-10T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-10T17:00:00","slug":"paranormal-perversity-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/10\/paranormal-perversity-13\/","title":{"rendered":"Paranormal Perversity 13."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/div>\n
<\/div>\n
<\/span><\/div>\n
<\/span><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/span><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bych m\u011bl sp\u00e1t, aby mi bylo dob\u0159e. Jen\u017ee jsem se hrozn\u011b b\u00e1l. Sly\u0161el jsem, jak Tom otev\u0159el dve\u0159e od m\u00e9ho pokoje. Ani jsem ned\u00fdchal. Beze slova ode\u0161el a j\u00e1 jen zklaman\u011b vydechl. Asi n\u011bkam \u0161el. Mn\u011b bylo souzeno sledovat strop a \u010dekat, a\u017e se mi ud\u011bl\u00e1 l\u00edp.<\/p>\n

Najednou jako by se v m\u00edstnosti ochladilo. Zamra\u010dil jsem se a p\u0159ikryl se pe\u0159inou po\u0159\u00e1dn\u011b. Tak, a zima m\u00e1 sm\u016flu. Zaslechl jsem n\u011bco jako \u0161ept\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Tome\u2026?“ ozval jsem se trochu vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Ahoj, Bille,“ ozval se nezn\u00e1m\u00fd, hlubok\u00fd hlas.<\/div>\n
„Kdo\u2026 Kdo jste?“ zeptal jsem se p\u0159i\u0161krcen\u011b.<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed,“ \u0159ekl klidn\u011b hlas.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 to chci v\u011bd\u011bt,“ protestoval jsem chab\u011b.<\/div>\n
„Nechce\u0161,“ odtu\u0161il hlas.<\/div>\n
„Dob\u0159e, kdy\u017e mysl\u00ed\u0161…“ \u0159ekl jsem rozklepan\u011b.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 si hr\u00e1t?“ zeptal se hlas.<\/div>\n
„Hele, ani ne, nem\u00e1m moc n\u00e1ladu…“ T\u0159\u00e1sl jsem se a zar\u00fdval nehty do prost\u011bradla.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl hlas smutn\u011b. „Jsi unaven\u00fd,“ dodal nakonec.<\/div>\n
„Trochu.“<\/div>\n
„Tak spi,“ prohl\u00e1sil hlas dobrosrde\u010dn\u0115 a na m\u011b najednou padla nesnesiteln\u00e1 \u00fanava.<\/div>\n
„Ne, ne, ne, j\u00e1 nechci!“ vyk\u0159ikl jsem. \u00danava zmizela.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ ozval se hlas.<\/div>\n
„Cajk,“ k\u00fdvnul jsem. A bylo ticho.<\/p>\n

Uvolnil jsem se, nadechl se a vylezl z postele. Trochu se mi zamotala hlava a musel jsem se chytit no\u010dn\u00edho stolku. Od\u0161oural jsem se dol\u016f. M\u011bl jsem na n\u011bco chu\u0165, tak jsem se vydal do kuchyn\u011b. Na stole jsem zahl\u00e9dl pap\u00edrek. Neboj se, jen jsem pot\u0159eboval na vzduch.<\/em> Zt\u011b\u017eka jsem dosedl na \u017eidli. Znovu na m\u011b dolehl pocit viny spolu se zoufalstv\u00edm. Jak moc jsem si ho p\u0159\u00e1l m\u00edt u sebe! Obejmout ho a v\u011bd\u011bt, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku… P\u00e1rkr\u00e1t jsem se p\u0159er\u00fdvan\u0115 nadechl. Rozhodl jsem se, \u017ee se p\u016fjdu d\u00edvat na televizi, abych si pro\u010distil hlavu a p\u0159i\u0161el na jin\u00e9 my\u0161lenky. Zapnul jsem televizi.<\/p>\n

„Ch\u00e1pej, na\u0161e bratrsk\u00e1 l\u00e1ska…“ P\u0159epnul jsem na jin\u00fd kan\u00e1l.<\/div>\n

„Jsme p\u0159\u00edbuzn\u00ed! Tohle nem\u016f\u017eeme!“ O n\u011bco na\u0161tvan\u011bji jsem op\u011bt p\u0159epnul.<\/div>\n
„… A tak jsem ode\u0161el, nav\u017edy.“ Vyka\u0161lal jsem se na to a pustil si p\u00edsni\u010dky.<\/div>\n
„…Make my heart a better place, give me something I can believe…“ A takhle sentiment\u00e1ln\u011b jsem skon\u010dil. Proto\u017ee o\u010dividn\u011b nem\u00ednili pustit jin\u00e9 p\u00edsni\u010dky, ne\u017e ty smutn\u00e9, znovu jsem p\u0159epnul. Chytil jsem n\u011bjak\u00fd po\u0159ad, kter\u00fd radil \u017een\u00e1m, jak p\u0159ekonat tr\u00e1pen\u00ed s l\u00e1skou. Rozhodl jsem se, \u017ee se na to pod\u00edv\u00e1m. No co, t\u0159eba to pom\u016f\u017ee i mn\u011b.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Nevn\u00edmal jsem \u010das ani okoln\u00ed sv\u011bt a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e mi iPhone zap\u00edpal, \u017ee m\u011b za chv\u00edli zrad\u00ed a vypne se. Bylo mi \u00fapln\u011b jedno, \u017ee tu takhle chod\u00edm cel\u00fd den. M\u016fj \u017ealudek u\u017e zna\u010dn\u011b protestoval a nohy m\u011b u\u017e docela bolely, ale sna\u017eil jsem se to ignorovat. Na\u0161tvan\u011b jsem vyt\u00e1hl sluch\u00e1tka a pod\u00edval se na stav baterky. 3%, no v\u00fdborn\u011b. Vypnul jsem hudebn\u00ed p\u0159ehr\u00e1va\u010d, iPhone zastr\u010dil zp\u011bt do kapsy a rozhl\u00e9dl se okolo. S trochou znepokojen\u00ed jsem zjistil, \u017ee u\u017e se pomalu ale jist\u011b stm\u00edv\u00e1. Usoudil jsem, \u017ee by asi bylo lep\u0161\u00ed se vr\u00e1tit. Oto\u010dil jsem se a \u0161el n\u011bjakou p\u011b\u0161inou zp\u00e1tky. Teda alespo\u0148 jsem si myslel, \u017ee jdu zp\u00e1tky.<\/p>\n

Po odhadem asi 20 minut\u00e1ch u\u017e mi to za\u010d\u00ednalo b\u00fdt divn\u00e9. Asi jsem se ztratil. Zamra\u010dil jsem se a vyt\u00e1hl si iPhone, \u017ee si budu aspo\u0148 sv\u00edtit. Za\u010d\u00ednal jsem se docela b\u00e1t, a\u010d jsem si to necht\u011bl ani za nic p\u0159iznat. Opatrn\u011b jsem p\u0159ekro\u010dil n\u011bjak\u00e9 k\u0159ov\u00ed, ale v tu chv\u00edli se ozval divn\u00fd zvuk. \u0160kubl jsem sebou a vyd\u011b\u0161en\u011b jsem hledal to, co ho zp\u016fsobilo. Dobr\u00fd, jen sova, uklid\u0148oval jsem s\u00e1m sebe a sv\u016fj spla\u0161en\u00fd tep. Najednou m\u011b napadl p\u0159\u00edmo geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n. Pl\u00e1cl jsem se do \u010dela, \u017ee m\u011b to nenapadlo d\u0159\u00edv. Nato\u010dil jsem si iPhone k sob\u011b a v aplikac\u00edch jsem si na\u0161el GPS. Pros\u00edm, a\u0165 je tu sign\u00e1l a budu dokonce sv\u00e9ho \u017eivota pr\u00e1t Billovi jeho vo\u0148av\u00e9 fusky, modlil jsem se, ale asi u\u017e zbyte\u010dn\u011b. Ozvalo se dal\u0161\u00ed p\u00edpnut\u00ed a v tu chv\u00edli displej z\u010dernal. Doprdele, doprdele, doprdele! cht\u011blo se mi za\u0159vat, ale nakonec jsem si to rozmyslel. Z\u016fstal jsem s\u00e1m, bez sv\u011btla, bez GPSky a bez Billa. Nav\u00edc mi je\u0161t\u011b za\u010d\u00ednala b\u00fdt zima, proto\u017ee jsem si vzal jen tenkou mikinu.<\/p>\n

Najednou jsem si pod sebou v\u0161iml n\u011b\u010deho b\u00edl\u00e9ho. Sehnul jsem se a vzal si to do ruky. Byl to kus pap\u00edru. A te\u010f si pro m\u011b p\u0159ijde Slenderman a ukradne mi nos, proto\u017ee sv\u016fj nem\u00e1 a od Voldemorta si ho vz\u00edt nem\u016f\u017ee, za\u00fap\u011bl jsem v duchu.<\/div>\n

„Bille, pom\u00f3c!“ prosil jsem do ticha, ale m\u00edsto odpov\u011bdi se ozvalo akor\u00e1t n\u011bjak\u00e9 za\u0161ramocen\u00ed. Co to bylo? Vyd\u011bsil jsem se a hlavou mi prol\u00e9tla spousta horror stories. U\u017e nikdy se nebudu d\u00edvat na horory, sl\u00edbil jsem si a v tu chv\u00edli se to ozvalo znovu. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe jako pomaten\u00fd. Za\u010d\u00ednala se m\u011b zmoc\u0148ovat panika. Ke \u0161ramocen\u00ed se p\u0159idalo i fun\u011bn\u00ed a dup\u00e1n\u00ed. Pak jsem kus od sebe rozpoznal siluetu divo\u010d\u00e1ka. „Je\u017ei\u0161i, \u00c1\u00c1\u00c1\u00c1\u00c1,“ zaje\u010del jsem jako \u017eensk\u00e1 a dal se na \u00faprk.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Bill V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee bych m\u011bl sp\u00e1t, aby mi bylo dob\u0159e. Jen\u017ee jsem se hrozn\u011b b\u00e1l. Sly\u0161el jsem, jak Tom otev\u0159el dve\u0159e od m\u00e9ho pokoje. Ani jsem ned\u00fdchal. Beze slova ode\u0161el a j\u00e1 jen zklaman\u011b vydechl. Asi n\u011bkam<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[561],"tags":[],"class_list":["post-4691","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-paranormal-perversity"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4691","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4691"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4691\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4691"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4691"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4691"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}