{"id":4712,"date":"2013-09-04T18:00:00","date_gmt":"2013-09-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4698"},"modified":"2013-09-04T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-04T17:00:00","slug":"letters-from-home-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/04\/letters-from-home-5\/","title":{"rendered":"Letters From Home 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Rozbaluj\u00edc prvn\u00ed ze sv\u00fdch d\u00e1rk\u016f, Bill zaslechl otev\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed a mat\u010din hlas linouc\u00ed se dol\u016f schodi\u0161t\u011bm. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se sna\u017eila b\u00fdt ti\u0161e.<\/div>\n
„Mohl by sis alespo\u0148 jednou tenhle den u\u017e\u00edt, Gordone?“ domlouvala mu. „Kv\u016fli na\u0161emu synovi.“<\/div>\n
Bill nesly\u0161el reakci sv\u00e9ho otce, ale v podstat\u011b byl za to r\u00e1d. Ve chv\u00edli, kdy jeho rodi\u010de ve\u0161li do pokoje, se \u0161iroce usm\u00e1l.<\/p>\n

„D\u011bkuju za nov\u00e9 kanady!“<\/div>\n

„Jsem r\u00e1da, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed, srd\u00ed\u010dko,“ odpov\u011bd\u011bla Simone. „Narazila jsem na n\u011b v\u010dera, kdy\u017e jsem sh\u00e1n\u011bla n\u011bco pro tv\u00e9ho otce, a myslela jsem si, \u017ee by se ti mohly l\u00edbit.“<\/div>\n
„Koukni na n\u011b, tati,“ Bill zvedl sv\u00e9 nov\u00e9 boty. „Nejsou skv\u011bl\u00e9?“<\/div>\n
Gordon pouze p\u0159ik\u00fdvl. „D\u011bl\u00e1m kafe,“ zamumlal a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.
Bill zamra\u010den\u011b sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da a pot\u00e9 se s \u00fasm\u011bvem obr\u00e1til na matku.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Jsi na \u0159ad\u011b,“ozn\u00e1mil j\u00ed a vzal zpod stromku malou krabi\u010dku, kterou j\u00ed polo\u017eil na kolena. „To je ode m\u011b.“
„D\u011bkuji, zlat\u00ed\u010dko.“ Pomalu rozbalila bal\u00ed\u010dek a vypadala skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u011b, jakmile objevila sadu n\u00e1ramku a n\u00e1u\u0161nic, kter\u00e9 pro ni Bill vybral. „Bille, jsou n\u00e1dhern\u00e9.“
„Mysl\u00edm, \u017ee se m\u00e9 nakupovac\u00ed schopnosti zna\u010dn\u011b zlep\u0161ily od toho incidentu s oran\u017eov\u00fdm svetrem, kdy\u017e mi bylo deset.“
„To m\u00e1\u0161 teda pravdu,“ Simone se zasm\u00e1la. „Ten modr\u00fd bal\u00ed\u010dek je tak\u00e9 tv\u016fj.“<\/p>\n

Bill pohl\u00e9dl na Gordona, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b op\u011bt vstoupil do m\u00edstnosti, a byl odhodl\u00e1n ignorovat jeho nevrlost a soust\u0159edit se pouze na sv\u016fj d\u00e1rek. O hodinu pozd\u011bji mu napsal Michael, a proto \u0161el nahoru, aby se stihl je\u0161t\u011b vysprchovat a obl\u00e9knout.<\/p>\n

„M\u011bjte se,“ zavolal na rodi\u010de cestou po schodech. „Sko\u010d\u00edm k Michaelovi a pot\u00e9 z\u0159ejm\u011b za Georgem.“
„Vesel\u00e9 V\u00e1noce, srd\u00ed\u010dko,“ odpov\u011bd\u011bla mu Simone.<\/div>\n

„Vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

V Tacom\u011b ve Washingtonu pr\u00e1v\u011b zazvonil telefon a Diana Kaulitzov\u00e1 p\u0159ijala hovor, zat\u00edmco si nal\u00e9vala k\u00e1vu.<\/p><\/div>\n

„Ano?“<\/div>\n
„Vesel\u00e9 V\u00e1noce, mami.“<\/div>\n
„Tome! Tome, zlato, jsi to ty?“<\/div>\n
„Jsem to j\u00e1,“ Tom se do telefonu usm\u00e1l.
„Jorgu, vol\u00e1 Tom!“ zak\u0159i\u010dela. „Tome, jak se m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku. Unaven\u00fd a hladov\u00fd, ale v po\u0159\u00e1dku.“
„Tome?“ do rozhovoru se n\u00e1hle p\u0159ipojil druh\u00fd hlas.<\/div>\n
„Ahoj tati.“
„Dr\u017e\u00ed\u0161 se?“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e ano,“ odpov\u011bd\u011bl. „Posledn\u00ed dny st\u00e1ly za hovno, ale v\u00ed\u0161, jak to tady chod\u00ed.“
„Pozor na jazyk, Tome,“ vy\u010d\u00edtala mu m\u00e1ma.<\/div>\n
„Pardon. Kde je Jamie?“
„P\u016fjdu ji vzbudit.“ Odpov\u011bd\u011bla Diana. „Neum\u00edm si ani p\u0159edstavit, jak\u00e9 by to byly V\u00e1noce bez jej\u00edho nad\u0161en\u00e9ho pob\u00edh\u00e1n\u00ed, ale ka\u017ed\u00fdm rokem vst\u00e1v\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm pozd\u011bji.“<\/p>\n

Tom zaslechl klep\u00e1n\u00ed, n\u00e1sledn\u011b p\u00e1r hlas\u016f, pot\u00e9 za\u0161ust\u011bn\u00ed a jeho sestra byla kone\u010dn\u011b na lince.<\/p>\n

„Ahoj Tome,“ ozvala se ospale.
„Vesel\u00e9 V\u00e1noce, prcku. Jak to, \u017ee je\u0161t\u011b nejsi vzh\u016fru?“
„Proto\u017ee je sedm r\u00e1no.“ Jamie se posadila a prot\u0159ela si o\u010di. „Jak se ti da\u0159\u00ed?“
„Ujde to.“<\/div>\n

„Dostals d\u00e1rek, co jsem ti poslala?“ usm\u00e1la se, n\u00e1sleduj\u00edc matku dol\u016f po schodech.<\/div>\n
„Ov\u0161em, \u017ee ano. Ani si neum\u00ed\u0161 p\u0159edstavit, jak moc jsem si cht\u011bl p\u0159e\u010d\u00edst Kdo chyt\u00e1 v \u017eit\u011b<\/em>.“<\/div>\n
„Tome, p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden mi kone\u010dn\u011b sundaj\u00ed rovn\u00e1tka! A na Silvestra m\u00e1m rande!“<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ Tom byl \u0161okov\u00e1n. „Tati, myslel jsem, \u017ees \u0159\u00edkal n\u011bco o tom, \u017ee m\u016f\u017ee randit a\u017e pot\u00e9, co dostuduje.“<\/div>\n
„M\u00e1ma m\u011b p\u0159ehlasovala.“<\/div>\n
„Je to velice mil\u00fd kluk, Tome.“ Diana byla zp\u00e1tky na lince. „Jmenuje se Peter.“<\/div>\n
„Kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“ Tom si povzdechl. „U\u017e budu muset j\u00edt. Zab\u00edr\u00e1m spole\u010dn\u00fd telefon a pr\u00e1v\u011b na m\u011b z\u00edr\u00e1 asi tucet dal\u0161\u00edch chlap\u016f.“<\/div>\n
„Opatruj se,“ lou\u010dil se s n\u00edm otec.<\/div>\n
„Budu. Dejte za m\u011b Sampsonovi velik\u00e9 objet\u00ed. Miluju v\u00e1s. Vesel\u00e9 V\u00e1noce.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Bill zastavil u p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty a povzdechl si, bylo mu l\u00edto, \u017ee V\u00e1noce jsou ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 u konce. Vzal si CD, kter\u00e9 dostal od Georga, a m\u00edrn\u011b zklaman\u00fd i kosmetick\u00fd bal\u00ed\u010dek od Michaela a vykro\u010dil dom\u016f. Jeho otec v pokoji nebyl, zat\u00edmco jeho m\u00e1ma sed\u011bla na gau\u010di a sledovala \u017divot je kr\u00e1sn\u00fd<\/em>.<\/div>\n

„Ahoj mami, kde je\u2026“<\/div>\n
Simone, zvedla prst a poslouchala osobu, na druh\u00e9 stran\u011b telefonu.
„Ano, je tady,“ odpov\u011bd\u011bla, a\u0165 u\u017e mluvila s k\u00fdmkoliv. „M\u016f\u017eu se zeptat, kdo vol\u00e1?“ Pohl\u00e9dla na Billa, potla\u010duj\u00edc \u00fasm\u011bv. „Oh! Vte\u0159inku.“ Zmlkla a podala mu telefon.<\/div>\n
„Kdo je to?“ zeptal se Bill.
„P\u0159esv\u011bd\u010d se s\u00e1m.“ Simone se usm\u00e1la a odkr\u00e1\u010dela do kuchyn\u011b.
Jeho m\u00e1ma to z\u0159ejm\u011b p\u0159ehnala s vaje\u010dn\u00fdm lik\u00e9rem. Odlo\u017eil si v\u011bci na st\u016fl a rozvalil se na pohovku.<\/p>\n

„Hal\u00f3?“<\/div>\n

„Ahoj, Bill?“<\/div>\n
„Ano, kdo vol\u00e1?“
„Tady… Tom. Kaulitz.“<\/div>\n
„Tome!“ Bill se posadil. „Panebo\u017ee! Ahoj! Vesel\u00e9 V\u00e1noce!“
„Vesel\u00e9 V\u00e1noce i tob\u011b. Neru\u0161\u00edm?“<\/div>\n
„Ne, v\u016fbec ne. P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem se vr\u00e1til dom\u016f, tak\u017ee sis to perfektn\u011b na\u010dasoval.“<\/div>\n
„Oh, to jsem r\u00e1d.“<\/div>\n
„Tr\u00e1v\u00ed\u0161 V\u00e1noce doma?“<\/div>\n
„Ne, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem na pou\u0161ti.“
„Wow. Mari\u0148\u00e1ci maj\u00ed skv\u011bl\u00fd telefonn\u00ed sign\u00e1l,“ Billovi se l\u00edbil Tom\u016fv sm\u00edch. „Po\u010dkat, jak si na\u0161el m\u00e9 \u010d\u00edslo? Ne, \u017ee by mi to vadilo, to v\u016fbec,“ dodal nal\u00e9hav\u011b. „Jsem pouze p\u0159ekvapen\u00fd.“
„J\u00e1… eh, vyhledal jsem si ho,“ Tom sebou trhl, zn\u011blo to divn\u011b. „Mus\u00edm zn\u00edt jako tot\u00e1ln\u00ed \u00fachyl.“
„To ne,“ Bill se zachichotal, c\u00edtil se polichocen. „Ne, to v\u016fbec. Je… hezk\u00e9 sly\u0161et tv\u016fj hlas.“
„Tv\u016fj tak\u00e9.“<\/p>\n

„Kolik je u v\u00e1s hodin?“<\/div>\n

„N\u011bco m\u00e1lo po sedm\u00e9.“
„R\u00e1no? To u\u017e jsi vzh\u016fru?“
„Ve skute\u010dnosti jsem vzh\u016fru u\u017e n\u011bjakou chv\u00edli. Kdy\u017e byly telefony v\u010dera voln\u00e9, u\u017e bylo pozd\u011b, tak jsem se rozhodl po\u010dkat do r\u00e1na, abych ti mohl pod\u011bkovat za v\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 jsi mi poslal.“
„M\u016fj Bo\u017ee!“ Bill se pleskl do \u010dela. „Moc se omlouv\u00e1m za ty ara\u0161\u00eddy. J\u00e1, nev\u011bd\u011bl jsem\u2026“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku,“ Tom se zasm\u00e1l. „Ne\u0159ekl jsem ti o tom, tak\u017ee jsi to nemohl v\u011bd\u011bt. Gustav z nich m\u011bl radost, tak\u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„D\u00edky Bohu! U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee jsem t\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 zabil.“<\/p>\n

„Neboj se, nenechal m\u011b dokonce ani s\u00e1hnout na plechovku.“
„Je jako tv\u016fj Georg,“ Bill byl zd\u011b\u0161en t\u00edm, jak hloup\u011b to zn\u011blo.<\/div>\n

„N\u011bco takov\u00e9ho. Poslouchej. U\u017e budu muset j\u00edt.“<\/div>\n
„Oh, u\u017e?“<\/div>\n
Tom post\u0159ehl Bill\u016fv zklaman\u00fd t\u00f3n.<\/div>\n
„Ano,“ odpov\u011bd\u011bl. „Bylo hezk\u00e9 pov\u00eddat si s tebou.“<\/div>\n
„Pro m\u011b tak\u00e9.“<\/div>\n
„U\u017eij si zbytek V\u00e1noc.“<\/div>\n
„U\u017e jsou t\u00e9m\u011b\u0159 u konce, ale d\u011bkuji. M\u011bj se na pozoru, zanedlouho ti po\u0161lu dal\u0161\u00ed dopis.“<\/div>\n
„To budu. Opatruj se, Bille.“<\/div>\n
„Ty taky. Ahoj.“<\/p>\n

Bill zav\u011bsil, v\u011bnoval sv\u00e9 matce u dve\u0159\u00ed idiotsk\u00fd \u00fasm\u011bv a rozb\u011bhl se nahoru zavolat Natalii a Georgovi.<\/div>\n

\n

***<\/p>\n

<\/div>\n

Tom se op\u0159el o palubn\u00ed desku vozidla, vdechuj\u00edc cigaretov\u00fd kou\u0159, a sledoval drobn\u00fd oh\u0148ostroj, kter\u00e9ho se jim poda\u0159ilo dos\u00e1hnout.
„Jsi p\u0159\u00edli\u0161 tich\u00fd,“ ozval se Gustav, dloubaj\u00edc mu do nohy. „Na co mysl\u00ed\u0161?“
„Jsem p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt, Gustave,“ povzdechl si a sklonil hlavu mezi ramena. „Jsem p\u0159ipraven\u00fd odej\u00edt odtud, vid\u011bt rodinu, obl\u00e9knout si d\u017e\u00edny\u2026 a sakra, chci vid\u011bt sv\u00e9ho psa.“
„Rozum\u00edm ti, chlape. Je\u0161t\u011b tahle cesta a kon\u010d\u00edm. Vr\u00e1t\u00edm se zp\u011bt ke sv\u00e9mu autu, m\u00e1minu raj\u010datov\u00e9mu sal\u00e1tu a miluj\u00edc\u00ed n\u00e1ru\u010di m\u00e9 krasavice. A\u017e se vr\u00e1t\u00edm, po\u017e\u00e1d\u00e1m ji o ruku.“
„Opravdu?“<\/div>\n
„Napsal jsem jej\u00edmu otci, po\u017e\u00e1dal jej o svolen\u00ed a tak d\u00e1le. Jsem p\u0159ipraven\u00fd j\u00edt dom\u016f.“<\/div>\n
„Stoj\u00edm za tebou. M\u016fj otec si zase bude muset zvyknout na to, \u017ee nikdy nedos\u00e1hnu kari\u00e9ry, jakou m\u011bl on. U\u017e jsem se rozhodl.“<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav zamy\u0161len\u011b.
„Nejde to urychlit, ani kdybych si to moc p\u0159\u00e1l.“<\/p>\n

Oh\u0148ostroj nakonec vyhasl, Tom odhodil cigaretu a slezl z vozidla. Na okam\u017eik zap\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak asi tr\u00e1v\u00ed Nov\u00fd rok Bill.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e, co se stalo?“<\/p><\/div>\n

Bill pohl\u00e9dl na Nat\u00e1lii, v\u011bd\u011bl, \u017ee do n\u011bj dokonale vid\u00ed, ale i tak se rozhodl j\u00ed lh\u00e1t.<\/div>\n
„Nic.“<\/div>\n
„No jasn\u011b.“ Nat\u00e1lie vzala Bill\u016fv drink a polo\u017eila jej na pult. „Ven s t\u00edm.“<\/div>\n
„Jen mi p\u0159ijde divn\u00e9, \u017ee se mi m\u016fj vlastn\u00ed kluk\u2026 cel\u00fd ve\u010der vyh\u00fdb\u00e1.“<\/div>\n
„Oh, nevyh\u00fdb\u00e1 se ti. Jenom se n\u011bkde zamotal, sna\u017e\u00ed se b\u00fdt spole\u010densk\u00fd.“<\/div>\n
„Tak bys nazvala to, \u017ee kdy\u017e za n\u00edm dojdu, sekundu na to odch\u00e1z\u00ed pry\u010d popov\u00eddat si s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm? Proto\u017ee p\u0159esn\u011b to d\u011bl\u00e1 od chv\u00edle, co jsme sem p\u0159i\u0161li.“<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen,“ Nat\u00e1lie se s \u00fa\u0161klebkem napila z jeho sklenky. „Vy dva jste spolu dokonal\u00ed.“<\/div>\n
„Kdo je bl\u00e1zen?“ zeptal se Georg, kter\u00fd se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til z poschod\u00ed i s n\u011bjakou zrzkou.<\/div>\n
„Bill,“ informovala jej Nat\u00e1lie. „Mysl\u00ed si, \u017ee se mu Michael vyh\u00fdb\u00e1.“<\/div>\n
Georg pohl\u00e9dl do vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti na Michaela v obklopen\u00ed sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel.<\/div>\n
„Vyka\u0161li se na n\u011bj,“ poradil mu.<\/div>\n
„Chci, abychom byli spolu, Geo.“ Bill proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
„Co? Nejste man\u017eel\u00e9. Kdy\u017e t\u011b \u0161tve, ka\u0161li na n\u011bj. V mo\u0159i gay\u016f jist\u011b plave je\u0161t\u011b spousta ryb.“<\/div>\n
Bylo pr\u00e1v\u011b 23:59 a Bill byl dost p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e Michael n\u00e1hle zam\u00ed\u0159il k n\u011bmu.<\/p>\n

„Kone\u010dn\u011b jsi m\u011b na\u0161el,“ \u0159ekl, ze v\u0161ech sil se sna\u017eil, aby to nezn\u011blo p\u0159\u00edli\u0161 na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n

„Mus\u00edm dostat p\u016flno\u010dn\u00ed polibek, zlato,“ dostalo se mu nesrozumiteln\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
Hodiny odbily p\u016flnoc a Michaelovy dlan\u011b putovaly p\u0159esn\u011b na Bill\u016fv zadek, jak se l\u00edbali.<\/div>\n
„\u0160\u0165astn\u00fd Nov\u00fd rok, zlato,“ zamumlal proti Billov\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n
„\u0160\u0165astn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed.“<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli, v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho kluka a v ob\u00fdv\u00e1ku p\u0159\u00edtele, Bill myslel na Toma.<\/p>\n

autor: elvisfan<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: elvisfan Rozbaluj\u00edc prvn\u00ed ze sv\u00fdch d\u00e1rk\u016f, Bill zaslechl otev\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed a mat\u010din hlas linouc\u00ed se dol\u016f schodi\u0161t\u011bm. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se sna\u017eila b\u00fdt ti\u0161e. „Mohl by sis alespo\u0148 jednou tenhle den u\u017e\u00edt, Gordone?“ domlouvala mu. „Kv\u016fli na\u0161emu synovi.“ Bill nesly\u0161el reakci<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[560],"tags":[],"class_list":["post-4712","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-letters-from-home"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4712","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4712"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4712\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4712"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4712"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4712"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}