{"id":4717,"date":"2013-09-03T18:00:00","date_gmt":"2013-09-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4703"},"modified":"2013-09-03T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-03T17:00:00","slug":"unverwustl-ich-14-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/03\/unverwustl-ich-14-konec\/","title":{"rendered":"Unverw\u00fcstl\u200bich 14. (konec)"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> „Bez konc\u016f prost\u011b nejde za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku“, se zp\u00edv\u00e1 v jedn\u00e9 m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 p\u00edsni a j\u00e1 nemohu jinak, ne\u017e souhlasit. Tato pov\u00eddka je pro mne srde\u010dn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, proto\u017ee se mnou za\u017eila plno nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b, a z\u00e1rove\u0148 je to d\u00edlo, na kter\u00e9 jsem prozat\u00edm nejv\u00edc py\u0161n\u00e1. A\u010dkoliv jsem nesplnila v\u0161echny pl\u00e1ny, kter\u00e9 jsem s n\u00edm m\u011bla, i tak mohu \u0159\u00edct, \u017ee jsem tomu dala v\u0161echno, co si zasluhovalo, a pokud se m\u011b n\u011bkdo zept\u00e1, jak\u00e9 sv\u00e9 d\u00edlo bych mu mohla doporu\u010dit, ur\u010dit\u011b by to bylo tohle.<\/p>\n

Cht\u011bla bych v\u00e1m v\u0161em nesm\u00edrn\u011b pod\u011bkovat za v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 koment\u00e1\u0159e, a\u0165 u\u017e jste pov\u00eddku p\u0159e\u010detli celou nebo ne. V\u00e1\u017e\u00edm si ka\u017ed\u00e9 odezvy, kterou jste mi tu zanechali, a douf\u00e1m, \u017ee s p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed pov\u00eddkou se sejdeme znovu. \ud83d\ude42 A abyste m\u011bli jistotu, \u017ee n\u011bco dal\u0161\u00edho p\u0159ijde, na konci m\u00e1te malink\u00fd p\u0159\u00edslib. :)) Hned jak to p\u016fjde, p\u0159edstav\u00edm se s novou pov\u00eddkou<\/em> Tis\u00edc a jeden p\u0159\u00edb\u011bh. \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

M\u011bjte se kr\u00e1sn\u011b, drahou\u0161ci. \u2665<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Myslel jsem, \u017ee to, jak se ke mn\u011b matka chovala od za\u010d\u00e1tku m\u00e9ho p\u0159izn\u00e1n\u00ed, bylo p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. Ale to, co n\u00e1sledovalo po doru\u010den\u00ed obs\u00edlky, to bylo prost\u011b katastrof\u00e1ln\u00ed. M\u011b, Billa i v\u0161echny ostatn\u00ed bombardovala v\u00fdhru\u017en\u00fdmi a nen\u00e1vistn\u00fdmi esemeskami a telefon\u00e1ty, a\u017e jsme to s Billem nevydr\u017eeli a telefony si vypnuli a odevzdali je t\u00e1tovi. Rozhodl se, \u017ee v\u0161echno pou\u017eije jako d\u016fkazn\u00ed materi\u00e1l, a\u017e dojde k soudu. Cht\u011bl, aby to matce spo\u010d\u00edtali v\u0161echno.<\/p>\n

Co mi p\u0159i\u0161lo smutn\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 pozitivn\u00ed bylo, \u017ee Bill se od n\u00ed za\u010dal odpout\u00e1vat. Bylo na n\u011bm poznat, \u017ee ve\u0161ker\u00fd zbytek l\u00e1sky, kter\u00fd k n\u00ed kdov\u00edpro\u010d je\u0161t\u011b st\u00e1le uchov\u00e1val, se pomalu ztr\u00e1cel vlivem t\u00e9hle posledn\u00ed zku\u0161enosti. Oba n\u00e1s to mrzelo, ale v\u00edc p\u0159evl\u00e1dal vztek.<\/div>\n

\n
\n

„Tome, poj\u010f si lehnout, v\u0161ichni u\u017e jsou pry\u010d,“ p\u0159eru\u0161il tok m\u00fdch my\u0161lenek n\u011b\u017en\u011b Kay. Tv\u00e1\u0159 mu zdobil klidn\u00fd \u00fasm\u011bv – byl spokojen\u00fd, \u017ee m\u00e1me kone\u010dn\u011b klid od matky i Johna; krom\u011b esemesek na n\u00e1s matka nemohla a John byl ve v\u011bzen\u00ed, byl jsem v bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Jsi hodn\u011b unaven\u00fd?“ s \u00fasm\u011bvem jsem k n\u011bmu p\u0159e\u0161el, obj\u00edmaj\u00edc ho kolem krku. „Venku je je\u0161t\u011b pom\u011brn\u011b teplo, tak m\u011b napadlo, \u017ee bychom mohli vyzkou\u0161et vodu v baz\u00e9nu. Je\u0161t\u011b jsme tam nebyli za tu dobu, co tu bydl\u00edm.“<\/p>\n

„Unaven\u00fd nejsem, to ty jsi vypadal, \u017ee ka\u017edou chv\u00edl\u00ed odpadne\u0161,“ s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem mi polo\u017eil dlan\u011b na zadek, kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b stiskl. Neubr\u00e1nil jsem se tich\u00e9mu zavrn\u011bn\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u010dil\u00fd v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161. Tak\u017ee m\u016f\u017eeme shodit \u0161atstvo a j\u00edt sko\u010dit do vody. Hned,“ nad\u0161en\u011b jsem ho dlouze pol\u00edbil. Bylo to u\u017e dlouho od doby, kdy jsme m\u011bli \u010das a n\u00e1ladu b\u00fdt spolu se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/p>\n

Byla to snad jen ot\u00e1zka vte\u0159iny, ne\u017e se Kay svl\u00e9kl a popadl m\u011b do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, s vesel\u00fdm sm\u00edchem hned ut\u00edkaj\u00edc na zahradu, kde i se mnou hned sko\u010dil do vody. V\u016fbec ho nezaj\u00edmalo, \u017ee j\u00e1 jsem je\u0161t\u011b st\u00e1le oble\u010den\u00fd, ale m\u011b vlastn\u011b taky ne. Byl kr\u00e1sn\u00fd tepl\u00fd ve\u010der, moje probl\u00e9my kone\u010dn\u011b nach\u00e1zely \u0159e\u0161en\u00ed a j\u00e1 byl v n\u00e1ru\u010d\u00ed toho, koho jsem miloval. V\u00e1\u017en\u011b byl \u010das na \u0159e\u0161en\u00ed takov\u00fdch mali\u010dkost\u00ed, jako je oble\u010den\u00ed?<\/p>\n

„D\u011bkuju, \u017ee jsi zavolal t\u00e1tovi,“ s \u00fasm\u011bvem jsem mu prohr\u00e1bnul vlasy, kdy\u017e jsme se vyno\u0159ili a j\u00e1 se k n\u011bmu znovu p\u0159itiskl. „Hrozn\u011b si t\u011b za t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed obl\u00edbil. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee nep\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee si najdu takhle skv\u011bl\u00e9ho p\u0159\u00edtele, kdy\u017e jsem gay.“<\/p>\n

Kay se ti\u0161e zasm\u00e1l a vtisknul mi polibek na sp\u00e1nek. „Tv\u016fj t\u00e1ta m\u00e1 skv\u011bl\u00e9 syny a vy dva m\u00e1te \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee jste vzhledem a povahou po n\u011bm, Tome. V\u0161echno zl\u00e9, nebo alespo\u0148 to nejhor\u0161\u00ed, m\u00e1te za sebou, a te\u010f u\u017e v\u00e1s \u010dek\u00e1 jen to dobr\u00e9. To, co si zaslou\u017e\u00edte.“<\/p>\n

„Nem\u00e1\u0161 ani pon\u011bt\u00ed, jak hrozn\u011b moc t\u011b miluju,“ s v\u00fddechem jsem ho pevn\u011b objal, tisknouc rty na jeho v nal\u00e9hav\u00e9m polibku. Pot\u0159eboval jsem ho c\u00edtit v\u0161ude.<\/p>\n

L\u00edn\u011b, ale z\u00e1rove\u0148 nesmlouvav\u011b m\u011b Kay za\u010dal ml\u010dky svl\u00e9kat, p\u0159i\u010dem\u017e kam dos\u00e1hl, tam mi vtiskl polibek, a tentokr\u00e1t u\u017e se neb\u00e1l ozna\u010dkovat si m\u011b na viditeln\u00e9m m\u00edst\u011b. Te\u010f u\u017e to nevadilo, te\u010f u\u017e jsme mohli do sv\u011bta nad\u0161en\u011b k\u0159i\u010det, jak moc se milujeme.<\/p>\n

Ti\u0161e jsem zast\u00e9nal a z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l, kdy\u017e oble\u010den\u00ed plavalo kdesi v baz\u00e9n\u011b a na\u0161e t\u011bla se o sebe ot\u0159ela, k\u016f\u017ei na k\u016f\u017ei. Byli jsme rozp\u00e1leni touhou, pohlceni v\u00e1\u0161n\u00ed a polapeni l\u00e1skou. Ani jsem nepost\u0159ehl, kdy do m\u011b pronikly Kayovy prsty, jak jsem se soust\u0159edil na jeho nadpozemsk\u00e9 polibky. Pevn\u011b jsem se na Kaye p\u0159itiskl a p\u0159irazil se na jeho prsty, ale u\u017e brzy mi to nesta\u010dilo.<\/p>\n

Nekompromisn\u011b jsem mu omotal nohy kolem pasu a obemkl dla\u0148 kolem ko\u0159ene jeho penisu, nav\u00e1d\u011bj\u00edc ho do sebe. Om\u00e1men\u011b jsem se jednou dlan\u00ed zap\u0159el o okraj baz\u00e9nu, zat\u00edmco druhou jsem Kaye pevn\u011b objal kolem krku a v\u00e1\u0161niv\u011b ho pol\u00edbil. Absolutn\u011b jsem zbo\u017e\u0148oval ty prvotn\u00ed okam\u017eiky, kdy jsme kone\u010dn\u011b splynuli v jedno t\u011blo, kdy jsme si bezmezn\u011b v\u011b\u0159ili a prokazovali si svou d\u016fv\u011bru v druh\u00e9ho.<\/p>\n

„Taky t\u011b miluju,“ za\u0161eptal Kay jen tak mimochodem s prvn\u00edm r\u00e1zn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edrazem. Spokojen\u011b jsem zav\u0159el o\u010di a op\u0159el se \u010delem o jeho, nech\u00e1vaj\u00edc se un\u00e9st slast\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed soudn\u00ed p\u0159el\u00ed\u010den\u00ed se kvapem bl\u00ed\u017eilo, z\u0159ejm\u011b u\u017e byli v\u0161ichni vyslechnuti dostate\u010dn\u011b – v\u010detn\u011b m\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 na policejn\u00ed stanici tr\u00e1vil v\u00edc ne\u017e \u0161est hodin pln\u00fdch neuv\u011b\u0159iteln\u00e9ho psychick\u00e9ho n\u00e1tlaku, proto\u017ee jsem musel \u0159\u00edct \u00fapln\u011b v\u0161echny, by\u0165 sebemen\u0161\u00ed, detaily. Bylo to tak vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, \u017ee jsem po p\u0159\u00edchodu dom\u016f odm\u00edtal s k\u00fdmkoli mluvit a \u0161el jsem rovnou sp\u00e1t.<\/p>\n

Samotn\u00fd proces v\u00fdslech\u016f trval i tak ale pom\u011brn\u011b dlouho – vedl to jak\u00fdsi t\u00e1t\u016fv zn\u00e1m\u00fd, tak\u017ee cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee nic neopomene. Proto k v\u00fdslechu zavolal dokonce i p\u00e1r lid\u00ed z na\u0161eho managementu, Davida a G\u00e9\u010dka nevyj\u00edmaje.<\/p>\n

Na jednu stranu jsem byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee to berou opravdu v\u00e1\u017en\u011b a nenech\u00e1vaj\u00ed se strhnout m\u00e9dii, kter\u00e1 tu krou\u017eila v\u0161ude kolem, ale na druhou stranu jsem se omlouval ka\u017ed\u00e9mu, kdo do toho byl nepl\u00e1novan\u011b zapojen. Byl bych nejrad\u0161i, kdyby \u0161lo jen o m\u011b, matku a Johna.<\/p>\n

„Tome, m\u00e1me probl\u00e9m,“ p\u0159eru\u0161il moji a Kayovu poklidnou sn\u00eddani na zahrad\u011b o\u010dividn\u011b dost rozru\u0161en\u00fd t\u00e1ta. „Te\u010f hned se mus\u00ed\u0161 j\u00edt sbalit a n\u011bkam odjet, vezme\u0161 i Billa.“<\/div>\n

„Po\u010dkej, co\u017ee? Pro\u010d?“ nech\u00e1pav\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, z\u00edraj\u00edc na n\u011bj jako na \u0161\u00edlence. Co tohle proboha m\u011blo znamenat? Co bylo natolik v\u00e1\u017en\u00e9ho, abychom museli s Billem odjet? Leda\u017ee by\u2026<\/div>\n
„John utekl z v\u011bzen\u00ed. Nikdo nev\u00ed, jak je to mo\u017en\u00e9, ale m\u00e1me podez\u0159en\u00ed, \u017ee tam m\u011bl n\u011bjak\u00e9ho zn\u00e1m\u00e9ho nebo n\u011bkoho, koho vyd\u00edral. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b my te\u010f nev\u00edme, kde je, tak\u017ee ty se mus\u00ed\u0161 okam\u017eit\u011b sbalit a odjet, dokud nebudeme m\u00edt v\u011bc pln\u011b pod kontrolou, Tome. Chci t\u011b m\u00edt s Billem v bezpe\u010d\u00ed,“ nekompromisn\u011b se na m\u011b zad\u00edval a j\u00e1 nev\u011bdomky pevn\u011b chytil Kayovu ruku.<\/p>\n

„Ale co Kay? Chci z\u016fstat, tati, nem\u016f\u017eu v\u00e1s tu v tom p\u0159ece nechat samotn\u00e9.“<\/div>\n

„Tome, pokud je to takhle, mus\u00ed\u0161 pry\u010d,“ n\u011b\u017en\u011b chytil Kay m\u016fj obli\u010dej do dlan\u00ed. „John p\u0159edstavuje re\u00e1ln\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed a tady bychom t\u011b nedok\u00e1zali ochr\u00e1nit. J\u00e1 z\u016fstanu a pom\u016f\u017eu tv\u00e9mu otci, Johna mus\u00edme naj\u00edt a str\u010dit za m\u0159\u00ed\u017ee, kam taky pat\u0159\u00ed.“<\/p>\n

S tich\u00fdm za\u00fap\u011bn\u00edm jsem mu zabo\u0159il hlavu ke krku a pevn\u011b ho objal. Skute\u010dnost, \u017ee byl John venku, mi zcela logicky nah\u00e1n\u011bla strach, ale s Kayem po boku jsem se c\u00edtil mnohem klidn\u011bj\u0161\u00ed. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee te\u010f u\u017e by m\u011b ochr\u00e1nil, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u010deho je John schopn\u00fd. Taky jsem se ale b\u00e1l o Kaye, t\u00e1tu a ur\u010dit\u011b i Anise. John byl \u0161\u00edlenec, psychopat schopn\u00fd v\u0161eho, jen aby dos\u00e1hl sv\u00e9ho. A takov\u00e9ho maniaka jsem rozhodn\u011b v okol\u00ed m\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch necht\u011bl.<\/p>\n

„Za\u0159\u00eddil jsem v\u00e1m s Billem pokoj t\u011bsn\u011b za hranicemi Rakouska v hotelu bratra m\u00e9ho kolegy. Budete tam na jeho jm\u00e9no, aby v\u00e1s nemohl nikdo vysledovat. Za hodinu pro tebe p\u0159ijede auto, kde u\u017e bude sed\u011bt Bill, j\u00e1 tady zat\u00edm trochu zdr\u017e\u00edm tisk, aby za v\u00e1mi mohli jet. Mus\u00edte b\u00fdt vylo\u017een\u011b inkognito,“ povzdechl si t\u00e1ta. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to nen\u00ed p\u0159\u00edjemn\u00e9, ale mus\u00edte z\u016fstat v bezpe\u010d\u00ed.“<\/p>\n

„J\u00e1 to ch\u00e1pu,“ pokr\u010dil jsem rameny, vykukuj\u00edc z Kayova n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Jen se mi nechce nikam odj\u00ed\u017ed\u011bt, zat\u00edmco vy budete d\u011blat \u0161pinavou pr\u00e1ci t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se m\u011b.“<\/div>\n

„A tak to m\u00e1 b\u00fdt, Tome. Od toho tu my, co t\u011b milujeme, jsme. Abychom t\u011b chr\u00e1nili a ty sis neza\u0161pinil ruce,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b Kay l\u00edbnul do vlas\u016f. „V\u0161echno bude v pohod\u011b. Jen to nech na n\u00e1s.“<\/div>\n
„Stejn\u011b v\u00edm, \u017ee nem\u00e1m na v\u00fdb\u011br,“ s povzdechem jsem se odt\u00e1hl a postavil se. „Jdu si nahoru sbalit, abychom pak m\u011bli alespo\u0148 je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli na rozlou\u010den\u00ed,“ drobn\u011b jsem se pousm\u00e1l, ne\u017e jsem vstal a zam\u00ed\u0159il do na\u0161\u00ed lo\u017enice.<\/p>\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 balit se n\u011bkam, kde jste to v\u016fbec neznali, tuplem s v\u011bdom\u00edm, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00edm pry\u010d, zat\u00edmco v\u0161ichni z m\u00e9ho okol\u00ed budou ve v\u00e1\u017en\u00e9m nebezpe\u010d\u00ed. Jedin\u00e9 pozitivum bylo, \u017ee alespo\u0148 Bill se z jeho dosahu dostal dostate\u010dn\u011b daleko.<\/p>\n

„Hej, jsi v pohod\u011b?“ ozval se za mnou starostliv\u00fd hlas Kaye, zat\u00edmco jsem v\u00edcem\u00e9n\u011b ledabyle h\u00e1zel oble\u010den\u00ed do cestovn\u00ed ta\u0161ky. Ne\u017e jsem sta\u010dil odpov\u011bd\u011bt, u\u017e se mi zezadu oto\u010dily jeho ruce kolem pasu. „Nemus\u00ed\u0161 se ni\u010deho b\u00e1t, Tome, my t\u011b ochr\u00e1n\u00edme.“<\/div>\n

„Ale mn\u011b v\u016fbec nejde o m\u011b, Kayi,“ s povzdechem jsem se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem. „Jde mi o to, \u017ee jste nebezpe\u010dn\u00ed vystaven\u00ed vy, zat\u00edmco j\u00e1 zbab\u011ble ut\u00edk\u00e1m. O to mi jde, o nic v\u00edc. John je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd \u0161mejd a nep\u0159eju mu nic jin\u00e9ho ne\u017e v\u011bzen\u00ed v nejhor\u0161\u00ed v\u011bznici, ale t\u00edm to hasne. Hlavn\u011b nechci, abyste se kv\u016fli n\u011bmu dostali do probl\u00e9m\u016f.“<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee nic takov\u00e9ho neud\u011bl\u00e1m, pokud se mi dostane pod ruku,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b dlouze pol\u00edbil. „Te\u010f u\u017e bychom ale m\u011bli j\u00edt, ka\u017edou chv\u00edl\u00ed p\u0159ijede auto,“ chvatn\u011b zapnul ta\u0161ku a, dr\u017e\u00edc m\u011b povzbudiv\u011b za ruku, m\u011b odvedl dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

\u010cas se neuv\u011b\u0159iteln\u011b vlekl. A\u010dkoliv jsme v hotelu m\u011bli nejvy\u0161\u0161\u00ed dostupn\u00fd luxus a v\u0161echno, o co jsme si \u0159ekli, jsme dostali, byla to otrava. Kv\u016fli tomu, aby n\u00e1s n\u00e1hodou nevyhm\u00e1tli novin\u00e1\u0159i, jsme nemohli vych\u00e1zet z na\u0161eho apartm\u00e1nu; dokonce i j\u00eddlo jsme si museli nech\u00e1vat don\u00e9st. A to byla skute\u010dn\u011b otrava u\u017e po p\u00e1r hodin\u00e1ch.<\/p>\n

Z domova jsme pravideln\u011b dost\u00e1vali zpr\u00e1vy o situaci, ale v podstat\u011b to bylo po\u0159\u00e1d to sam\u00e9 – nikdo nic nev\u00ed, Johna zat\u00edm nikde nena\u0161li a co si budeme pov\u00eddat, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dnem se \u0161ance na to pomalu sni\u017eovala. Mohl b\u00fdt kdekoliv.<\/p>\n

„Tomi? Volal mi Anis,“ p\u0159icupital ke mn\u011b nesm\u011ble Bill p\u00e1t\u00fd ve\u010der. „Pr\u00fd objevil n\u011bco, co by ho mohlo dov\u00e9st k Johnovi. Nen\u00ed to tedy stoprocentn\u00ed, ale \u0161ance tu je.“<\/div>\n

„Opravdu? To je skv\u011bl\u00e9,“ pousm\u00e1l jsem se a prohr\u00e1bnul si vlasy, stahuj\u00edc je do drdolu. „Jak ti to v\u016fbec klapalo s Anisem, ne\u017e jsme museli odjet? Posunul ses n\u011bkam d\u00e1l ve sv\u00e9m p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed?“<\/div>\n
Bill zdrcen\u011b povzdechl. Zat\u00edmco se mi usazoval na posteli, z o\u010d\u00ed mu \u010di\u0161ely nejistota a starost. „Je to fajn. Anis je\u2026 hodn\u011b starostliv\u00fd, \u010dasto se m\u011b pt\u00e1, jestli je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a jestli jsem j\u00e1 v pohod\u011b, ale j\u00e1 prost\u011b\u2026 nev\u00edm. M\u00e1m v hlav\u011b hrozn\u00fd zmatek, kter\u00fd nedok\u00e1\u017eu zat\u00edm nijak rozlu\u0161tit. Je toho na m\u011b moc.“<\/p>\n

„A\u017e tohle v\u0161echno skon\u010d\u00ed, m\u011bl bys n\u011bkam zmizet, Bille, mimo lidi. Anis mi nab\u00edzel jeho chalupu, je tam hezky. Kdysi jsem tam taky zmizel, kdy\u017e jsem si za\u010dal uv\u011bdomovat pravdu o sv\u00e9 orientaci,“ usm\u00e1l jsem se. „Je tam hezky.“<\/div>\n

„To zn\u00ed jako fajn n\u00e1pad,“ drobn\u011b se pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Uvid\u00edme, co bude, a\u017e to v\u0161echno skon\u010d\u00ed. Nav\u00edc i tady je docela dost \u010dasu a prostoru k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, co\u017e v\u00e1\u017en\u011b oce\u0148uju. Krom tebe tu nen\u00ed nikdo z na\u0161eho okol\u00ed, co\u017e je super. Ide\u00e1ln\u00ed by ale stejn\u011b bylo odjet n\u011bkam s kapelou na turn\u00e9, t\u0159eba do Ameriky.“<\/div>\n
„Bille, omlouv\u00e1m se, ale na to u\u017e se opravdu nec\u00edt\u00edm. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsme te\u010f unikli tomu tlaku novin\u00e1\u0159\u016f, proto\u017ee mi p\u0159ijdou hor\u0161\u00ed ne\u017e norm\u00e1ln\u011b. Nav\u00edc se mi v\u016fbec nechce odj\u00ed\u017ed\u011bt od Kaye, abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, Tome, j\u00e1 to ch\u00e1pu,“ povzbudiv\u011b mi stisknul rameno. „Ale v\u0161echno dob\u0159e dopadne.“<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Uplynulo dal\u0161\u00edch p\u00e1r dn\u00ed, kdy jsme se s Billem u\u017e\u00edrali nudou na pokoji, kdy\u017e se to stalo. Pr\u00e1v\u011b jsem si cht\u011bl d\u00e1t sn\u00eddani a jako v\u017edy si p\u0159e\u010d\u00edst zpr\u00e1vy na internetu, kdy\u017e m\u011b to pra\u0161tilo do o\u010d\u00ed. V\u0161echny str\u00e1nky toho byly pln\u00e9: „Tyran Toma Kaulitze nalezen mrtev!“ „Homofob John zast\u0159elen!“ a des\u00edtky dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch titulk\u016f.<\/p>\n

„\u010cetl jsi u\u017e\u2026“ ve\u0161el ke mn\u011b Bill, kompletn\u011b omr\u00e1\u010den\u00fd \u0161okem. Jen jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, nev\u011bda co \u0159\u00edct nebo ud\u011blat. Cht\u011blo se mi sm\u00e1t i bre\u010det z\u00e1rove\u0148. Bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee byl opravdu mrtv\u00fd? A pokud ano, kdo to ud\u011blal?<\/div>\n

Ani jsem nem\u011bl \u010das se ho na cokoliv zeptat, proto\u017ee se ozvalo hlasit\u00e9 bu\u0161en\u00ed na dve\u0159e a rozja\u0159en\u00fd sm\u00edch. Jakmile jsem dve\u0159e otev\u0159el, u\u017e mi kolem krku padnul Kay ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku.<\/p>\n

„M\u00e1me po starostech!“ sly\u0161el jsem nad\u0161en\u00e9ho t\u00e1tu, n\u00e1sledovan\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00fdm vyp\u00edsknut\u00edm Billa. S drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem se od Kaye odt\u00e1hl.<\/div>\n

„To jste byli vy?“<\/div>\n
„Nikdo nev\u00ed, kdo to byl,“ Kay zavrt\u011bl hlavou a s \u00fasm\u011bvem m\u011b dovedl na seda\u010dku, kde n\u00e1s usadil se mnou na kl\u00edn\u011b. „V noci se k n\u00e1m p\u0159i\u0159\u00edtil Anis s novinkou, \u017ee je John mrtv\u00fd. Policie \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to byl hodn\u011b chytr\u00fd a na\u0161tvan\u00fd vrah.“<\/p>\n

Oto\u010dil jsem se na Anise, ml\u010dky stoj\u00edc\u00edho u dve\u0159\u00ed. „Jsi posel dobr\u00fdch zpr\u00e1v, \u017ee?“<\/div>\n

„Alespo\u0148 n\u011bco jsem pro v\u00e1s mohl ud\u011blat,“ jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny. „P\u016fjdu si do kuchyn\u011b ud\u011blat n\u011bco k pit\u00ed,“ zamumlal ti\u0161e a sp\u011b\u0161n\u011b zmizel. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to se za mnou ozvalo Billovo \u0161okovan\u00e9 zalap\u00e1n\u00ed po dechu.<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b jsem se k n\u011bmu oto\u010dil, ale jen zavrt\u011bl hlavou a obda\u0159il m\u011b z\u00e1\u0159iv\u00fdm, ale nerv\u00f3zn\u00edm \u00fasm\u011bvem. Cht\u011bl jsem se ho zeptat, o co jde, ale v tu chv\u00edli u\u017e m\u011b Kay znovu strhnul do vesel\u00e9ho polibku.<\/div>\n
Pobaven\u011b jsem se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „U\u017e se t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f a za\u010dneme \u017e\u00edt.“<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
<\/p>\n

Z POHLEDU BILLA<\/p>\n

<\/strong> Hlavou se mi honily tis\u00edce my\u0161lenek. U\u017e od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy Anis ve\u0161el, mi bylo naprosto jasn\u00e9, \u017ee s n\u00edm n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. Oby\u010dejn\u011b h\u00fd\u0159il vtipem a st\u0159\u00edlel po n\u00e1s jedn\u00edm \u017eertem za druh\u00fdm, ale tentokr\u00e1t jen st\u00e1l, ml\u010del a byl nezvykle bled\u00fd. Nehled\u011b na to, \u017ee se brzy vytratil do kuchyn\u011b, ze kter\u00e9 se je\u0161t\u011b nevr\u00e1til.<\/div>\n

Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem se sna\u017eil d\u011blat t\u00e1tovi radost a udr\u017eovat s n\u00edm nad\u0161enou konverzaci, ne\u017e jsem s omluvou zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b za Anisem.<\/p>\n

St\u00e1l u okna s rukama vra\u017een\u00fdma v kaps\u00e1ch, na tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz nejvy\u0161\u0161\u00edho zamy\u0161len\u00ed a bolesti. Okam\u017eik jsem jen st\u00e1l a sledoval ho, ne\u017e jsem ti\u0161e p\u0159e\u0161el a\u017e k n\u011bmu a jemn\u011b mu stisknul rameno.<\/div>\n

Vyd\u011b\u0161en\u011b sebou trhnul a prudce se oto\u010dil, ale jen co m\u011b spat\u0159il, \u00falevn\u011b vydechl.<\/div>\n
„M\u011bl bys vedle slavit s ostatn\u00edmi, Bille.“<\/div>\n
„V\u00edm, co jsi ud\u011blal, Anisi,“ zamumlal jsem ti\u0161e. „Vid\u00edm to na tob\u011b a do\u0161lo mi to. Ale jsem ti za to neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd,“ pohladil jsem ho po pa\u017ei s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Zaslou\u017e\u00edte si b\u00fdt kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00ed. A tohle byl ten jedin\u00fd zp\u016fsob, jak jsem v\u00e1m to mohl zajistit. Nebyla jin\u00e1 mo\u017enost, Bille, p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ pevn\u011b jsem ho objal. „Ud\u011blal jsi dobrou v\u011bc, Anisi. A postar\u00e1me se o to, aby to z\u016fstalo jen mezi n\u00e1mi. I kdy\u017e bys za to m\u011bl b\u00fdt op\u011bvov\u00e1n,“ pousm\u00e1l jsem se. „D\u011bkuju, \u017ee jsi n\u00e1m daroval \u017eivot.“<\/div>\n
„R\u00e1do se stalo,“ usm\u00e1l se \u00falevn\u011b. „A te\u010f poj\u010fme, ne\u017e na n\u00e1s zapomenou.“<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „Bez konc\u016f prost\u011b nejde za\u010d\u00edt od za\u010d\u00e1tku“, se zp\u00edv\u00e1 v jedn\u00e9 m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 p\u00edsni a j\u00e1 nemohu jinak, ne\u017e souhlasit. Tato pov\u00eddka je pro mne srde\u010dn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, proto\u017ee se mnou za\u017eila plno nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b, a z\u00e1rove\u0148<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[556],"tags":[],"class_list":["post-4717","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unverwustl-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4717","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4717"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4717\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4717"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4717"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4717"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}