{"id":4722,"date":"2013-09-01T18:00:00","date_gmt":"2013-09-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4708"},"modified":"2013-09-01T18:00:00","modified_gmt":"2013-09-01T17:00:00","slug":"815-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/09\/01\/815-2\/","title":{"rendered":"#815 2."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
V\u00edtej v pekle<\/p>\n

<\/em><\/strong> To, co se po n\u011bm cht\u011blo druhou \u010d\u00e1st dne, bylo o moc lep\u0161\u00ed ne\u017e ukl\u00edzen\u00ed cel. M\u011bl odpov\u00eddat na pohotovostn\u00ed telefon\u00e1ty, ale dokonce ani to nebylo tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, jak doufal, \u017ee bude, proto\u017ee sotva kdo volal. N\u011bjak\u00e1 mlad\u00e1 pan\u00ed volala a st\u011b\u017eovala si na sv\u00e9ho ex, \u017ee j\u00ed chod\u00ed kolem domu, a star\u00e1 seniln\u00ed pan\u00ed si st\u011b\u017eovala na ukraden\u00e9 hodinky, po t\u0159ech minut\u00e1ch konverzace se ale Toma zeptala, pro\u010d j\u00ed vol\u00e1. Ale Tom si nest\u011b\u017eoval. Kdyby si st\u011b\u017eoval, byl si jist\u00fd, \u017ee by ho \u0161\u00e9fka donutila ukl\u00edzet dal\u0161\u00ed cely, tak\u017ee m\u011bl pusu zav\u0159enou.<\/div>\n

Jeho my\u0161lenky nezbloudily k v\u011bzni, kter\u00fd se na n\u011bj tak d\u011bsiv\u011b d\u00edval, dokud nebyl \u010das j\u00edt dom\u016f.<\/div>\n
P\u011bt nov\u00e1\u010dk\u016f bylo v \u0161atn\u011b, p\u0159evl\u00edkali se z uniforem, pov\u00eddali si o sv\u00e9m prvn\u00edm dni.<\/p>\n

„Stalo se n\u011bkomu n\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho? Proto\u017ee j\u00e1 nem\u011bl nic,“ \u0159ekl Georg a posadil se na lavi\u010dku, promnul si krk.<\/div>\n

„Ona vyv\u00e1d\u011bla v\u011bzn\u011b zp\u00e1tky do cel.“ \u0158ekl Tom, skoro jako by ji obvi\u0148oval, a uk\u00e1zal na zrzku, kter\u00e1 jen p\u0159ik\u00fdvla a nejist\u011b se usm\u00e1la.<\/div>\n
Georg zalapal po dechu a pod\u00edval se na ni, v o\u010d\u00edch byla vid\u011bt z\u00e1vist. „Jak\u00fd to bylo? Sna\u017eili se poprat?“<\/div>\n
„Tohle nen\u00ed film, Georgu,“ \u0159ekl blon\u010f\u00e1k jm\u00e9nem Gustav, a zavrt\u011bl hlavou. Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee on jedin\u00fd z nov\u00e1\u010dk\u016f m\u00e1 trochu v\u00edc ‚policejn\u00edho materi\u00e1lu‘. Tomova cel\u00e1 rodina byli policist\u00e9, ale on v\u017edy v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho srdce do tohoto nepat\u0159\u00ed. Ale sna\u017eil se z toho vyt\u011b\u017eit co nejv\u00edc, nebylo to zl\u00e9, ob\u010das to byla i z\u00e1bava.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Jo\u2026“ \u0159ekl Georg. „Ale stejn\u011b.“<\/div>\n
„Vlastn\u011b byli v pohod\u011b,“ \u0159ekla d\u00edvka a rozv\u00e1zala si cul\u00edk. „Nemysl\u00edm si, \u017ee to byli vrazi nebo tak n\u011bco.“ Rozhr\u00e1bla si vlasy a rozepla svou sv\u011btle modrou ko\u0161ili, sundala ji, nezd\u00e1lo se, \u017ee by j\u00ed vadilo, \u017ee je v m\u00edstnosti pln\u00e9 chlap\u016f. „Chci \u0159\u00edct, je to malom\u011bsto, nejsou tu \u017e\u00e1dn\u00ed opravdu nebezpe\u010dn\u00ed v\u011bzni.“<\/div>\n
Tom se p\u0159istihl p\u0159i p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jestli ten v\u011bze\u0148, co pot\u0159eboval dva z\u00e1mky, nebyl n\u011bkdo nebezpe\u010dn\u00fd.<\/div>\n
„Ale stejn\u011b,“ \u0159ekl Georg zase a povzdychl si, Tom zadusil sm\u00edch, kdy\u017e si v\u0161iml, kam j\u00ed Georg v tu chv\u00edli kouk\u00e1. „Je to lep\u0161\u00ed, ne\u017e jim nosit j\u00eddlo a hl\u00eddat po chodb\u00e1ch.“<\/div>\n
„Pravda,“ p\u0159idal se Gustav.<\/p>\n

„Jeden z nich byl ale d\u011bsiv\u00fd,“ \u0159ekla a obl\u00e9kal si svet\u0159\u00edk. Georg vypadal nespokojen\u011b. „Z\u00edral na m\u011b zpoza vlas\u016f, m\u00e1lem jsem mu jednu vrazila.“ Tom se j\u00ed cht\u011bl zeptat, jestli to byl ten sam\u00fd, co vid\u011bl on, ale Georg ho p\u0159edb\u011bhl.<\/div>\n

„Nebyl to 815, \u017ee ne?“ zeptal se, jeho t\u00f3n hlasu byl \u017eertovn\u00fd, ale hlas m\u011bl tich\u00fd a z\u00e1hadn\u00fd, jako by vypr\u00e1v\u011bl hororov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.<\/div>\n
D\u00edvka zav\u00e1hala. „Ano, byl.“<\/div>\n
V\u0161ichni v m\u00edstnosti, krom\u011b Toma, vypadali v\u00edc zainteresovan\u011b a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu n\u011bco neu\u0161lo.<\/div>\n
„Co?“ \u0159ekl Georg a mra\u010dil se. „Pokud v\u00edm, tak 815 je pod z\u00e1mkem. To ho nech\u00e1vaj\u00ed na volno jako ostatn\u00ed v\u011bzn\u011b?“<\/div>\n
D\u00edvka pokr\u010dila rameny, zd\u00e1lo se, \u017ee nev\u00ed, v \u010dem je probl\u00e9m.<\/div>\n
„Co je s 815?“ zeptal se Tom a v\u0161ichni se na n\u011bj hned pod\u00edvali. Oh, rozhodn\u011b mu n\u011bco u\u0161lo.<\/div>\n
„On nev\u00ed o 815,“ \u0159ekl Georg nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Kter\u00fd \u010dlov\u011bk, co studuje na policajta, nev\u00ed o v\u011bzni \u010d\u00edslo 815?“<\/div>\n
Tom si p\u0159ipadal jako idiot, ale pokr\u010dil rameny. „Ona taky ne,“ uk\u00e1zal na d\u00edvku.<\/div>\n
„Chodila jsem do \u0161koly v Anglii, jak bych to asi v\u011bd\u011bla?“ \u0158ekla a zvedla ruce na obranu.<\/p>\n

„No, tak\u017ee.“ \u0158ekl Georg. „Mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m tu chudink\u00e1m neznal\u00fdm du\u0161\u00edm \u0159eknu, o co jde.“ Odka\u0161lal si a jeho hlas se sn\u00ed\u017eil na vypr\u00e1v\u011bc\u00ed level. „V\u011bze\u0148 815 je tady legendou, sly\u0161el jsem, \u017ee ka\u017ed\u00e1 stanice v N\u011bmecku v\u00ed, kdo je a tak, pro p\u0159\u00edpad kdyby utekl, nedostal by se daleko. Ne moc lid\u00ed v\u00ed p\u0159esn\u011b, co ud\u011blal, ale v\u00edme, \u017ee je zasran\u011b \u0161\u00edlenej. Ne\u017e se dostal sem, byl v bl\u00e1zinci, ale po \u010dase ho p\u0159evezli sem, nejsp\u00ed\u0161 ho v cvokhausu nedok\u00e1zali zvl\u00e1dnout.“ Ostatn\u00ed \u010dty\u0159i v m\u00edstnosti ho poslouchali a Georg si v\u0161iml, jak zaujat\u00ed byli, proto\u017ee se hrd\u011b usm\u00e1l a pokra\u010doval. „Nejd\u0159\u00edv nebyl na samotce, ale museli ho p\u0159em\u00edstit sem, proto\u017ee napadl policistu a m\u00e1lem zabil spolubydl\u00edc\u00edho. Pokusil se ho zadusit pol\u0161t\u00e1\u0159em, kdy\u017e spal. \u0158\u00edkaj\u00ed, \u017ee je nebezpe\u010dn\u00fd a \u017ee by ses od n\u011bj m\u011bl dr\u017eet d\u00e1l, pokud to jde. Co\u017e j\u00e1 rozhodn\u011b budu.“ Zachv\u011bl se dramaticky.<\/p>\n

Tom se zamra\u010dil. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 v\u011b\u0159it, \u017ee by mohl 815 b\u00fdt tak nebezpe\u010dn\u00fd. Nebyl velk\u00fd a nevypadal siln\u011b, vlastn\u011b byl huben\u00fd a k\u0159ehk\u00fd. Ale vzpomn\u011bl si na ten pohled, co m\u011bl v o\u010d\u00edch, a skoro tomu za\u010d\u00ednal v\u011b\u0159it. Byla tu ale jedna v\u011bc.<\/div>\n

„Tohle v\u011bzen\u00ed ani nem\u00e1 uzam\u010den\u00e9 odd\u011blen\u00ed,“ \u0159ekl a nakr\u010dil \u010delo.<\/div>\n
Georg se na n\u011bj za\u0161klebil. „Jen \u0159\u00edk\u00e1m to, co jsem sly\u0161el.“<\/div>\n
„Kolik mu je?“ zeptala se d\u00edvka. „Nevypadal sta\u0159e.“<\/div>\n
„Kolem dvaceti,“ \u0159ekl Gustav.<\/div>\n
„Stejn\u011b jako j\u00e1,“ zamumlal Tom. „Jak se stane\u0161 zabij\u00e1kem – kdy\u017e p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1te, \u017ee j\u00edm je – kdy\u017e je ti dvacet?“;<\/div>\n
„Sakra jak to m\u00e1m v\u011bd\u011bt,“ \u0159ekl Georg. „Asi jsou jen n\u011bjak\u00fd lidi takhle \u0161\u00edlen\u00fd. A sly\u0161el jsem, \u017ee na samotce ze\u0161\u00edl\u00edte je\u0161t\u011b v\u00edc.“<\/div>\n
Gustav se na Toma pod\u00edval. „Jak to, \u017ee jsi tady, kdy\u017e jsi tak mlad\u00fd?“<\/div>\n
Tom vydechl a \u0159ekl mu, \u017ee je to dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Necht\u011bla se mu te\u010f vysv\u011btlovat jeho cel\u00e1 rodinn\u00e1 historie.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Dal\u0161\u00ed den ub\u00edhal stejn\u011b pomalu jako ten p\u0159edchoz\u00ed. Tomova pr\u00e1ce byla odpov\u00eddat na telefon\u00e1ty, ale dnes byla opravdov\u00e1 pohotovost; v dom\u011b postar\u0161\u00ed pan\u00ed bylo vloup\u00e1n\u00ed. Tom se nep\u0159ipojil k lidem, co d\u016fm prozkoum\u00e1vali, musel ‚z\u016fstat a sledovat telefon‘.<\/p><\/div>\n

„Debiln\u00ed kr\u00e1va,“ zamumlal na\u0161tvan\u011b. Nudil se a tohle bylo malom\u011bsto, nebylo moc telefon\u016f, a kdy\u017e tu bylo kone\u010dn\u011b co d\u011blat, on se nemohl p\u0159ipojit.<\/div>\n
„M\u011bl by sis d\u00e1vat pozor na to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Tom vyjekl a m\u00e1lem se p\u0159evr\u00e1til na \u017eidli. Chytil se stolu, aby to ust\u00e1l, a oto\u010dil se, vid\u011bl st\u00e1t ve dve\u0159\u00edch n\u011bjak\u00e9ho mlad\u00edka. Vypadal stejn\u011b star\u00fd jako on, nejsp\u00ed\u0161 o p\u00e1r let star\u0161\u00ed, m\u011bl odbarven\u00e9 vlasy na blond a sv\u011btle modr\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Co?“ zaka\u0161lal Tom, srdce mu st\u00e1le divoce tlouklo, nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e ho takhle n\u011bkdo p\u0159epadl, v\u017edycky byl lekav\u00fd.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsem,“ zopakoval blon\u010f\u00e1k s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. „\u017de by sis m\u011bl d\u00e1vat pozor na to, jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161 sv\u00e9mu nad\u0159\u00edzen\u00e9mu, kdokoliv by t\u011b mohl sly\u0161et.“<\/div>\n
„Byl jsem s\u00e1m, dokud ses neuk\u00e1zal.“<\/p>\n

Blon\u010f\u00e1k pokr\u010dil rameny a p\u0159e\u0161el k m\u00edstu, kde Tom sed\u011bl. „Jsi jeden z t\u011bch nov\u00fdch, co?“<\/div>\n

Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Skv\u011bl\u00e9.“ Usm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a podal mu ruku. „Andreas Klein.“<\/div>\n
Tom s n\u00ed pot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Tom Tr\u00fcmper.“<\/div>\n
„V\u00edtej v pekle, Tome.“ \u0158ekl Andreas a mrkl na n\u011bj. Kdy\u017e se Tom zamra\u010dil, zasm\u00e1l se. „Tohle m\u00edsto je z\u00e1bava i muka.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e jsem si tou mu\u010d\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed pro\u0161el,“ zamru\u010del, prohr\u00e1bl si dredy. „Je v\u017edycky tak\u2026 chci \u0159\u00edct, d\u011bl\u00e1 v\u017edycky\u2026“<\/div>\n
Andreas p\u0159ik\u00fdvl. „Jak jsem \u0159\u00edkal, v\u00edtej v pekle.“<\/div>\n
Tom vydechl a za\u00fap\u011bl, op\u0159el se v \u017eidli.<\/div>\n
Andreas si vzal \u017eidli od sousedn\u00edho stolu a p\u0159isunul si ji, op\u0159el se rukama o op\u011br\u00e1tka a pod\u00edval se na Toma. „Jak\u00fd na to tady m\u00e1\u0161 n\u00e1zor? Chci \u0159\u00edct, kdy\u017e nepo\u010d\u00edt\u00e1\u0161 Dra\u010dici a jej\u00ed mu\u010den\u00ed.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Dra\u010dici?“<\/div>\n
„Tak j\u00ed \u0159\u00edk\u00e1me.“ Pokr\u010dil Andreas rameny, zubil se. „Za jej\u00edmi z\u00e1dy, samoz\u0159ejm\u011b. To je fuk, tak mluv.“<\/p>\n

Tom trochu proto\u010dil o\u010di. Tenhle kluk byl ukecan\u00fd. „Opravdu jsem je\u0161t\u011b nic zaj\u00edmav\u00e9ho ned\u011blal, jsem tu jen den a p\u016fl.“<\/div>\n

Andreas p\u0159ik\u00fdvl. „Tak\u017ee se\u0161 p\u011bkn\u011b mladej, co?“<\/div>\n
Tom vydechl. A je to tu. „Jo, je mi skoro jednadvacet.“<\/div>\n
Andreas vypadal ohromen\u011b. „Koho si vyd\u00edral, aby ses dostal tak brzo ze \u0161koly?“<\/div>\n
„To m\u016fj t\u00e1ta,“ \u0159ekl Tom. „Je \u0161erif na stanici v Berl\u00edn\u011b.“ Celkem slavn\u00fd, ale jeho kolegov\u00e9 to nemuseli v\u011bd\u011bt. „T\u00edmhle m\u011b krmili u\u017e od d\u011btstv\u00ed. Tak\u017ee\u2026 jo.“ Bylo v\u017edycky trapn\u00e9 vykl\u00e1dat tohle lidem, proto\u017ee aby byl up\u0159\u00edmn\u00fd, trochu se za to styd\u011bl. P\u0159ipadalo mu, jako by pro\u0161el \u0161kolou podvodem, aby se stal n\u011b\u010d\u00edm, co ani nebyl jeho sen.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekl Andreas. „No, moji rodi\u010de jsou dokto\u0159i, sna\u017eili se m\u011b do toho taky dotla\u010dit, tak\u017ee v\u00edm, jak\u00e9 to je.“<\/div>\n
Tom Andreasovi trochu z\u00e1vid\u011bl, \u017ee si dok\u00e1zal prosadit svou vlastn\u00ed, ale to mu p\u0159ece ne\u0159ekne.<\/p>\n

„U\u017e jsi potkal na\u0161e kluky?“ zeptal se ho Andreas, zm\u011bnil t\u00e9ma.<\/div>\n

„Kluky?“<\/div>\n
„V\u011bzn\u011b.“<\/div>\n
„Oh. No, ani ne, jen jsem je vid\u011bl v\u010dera, kdy\u017e je vedli dovnit\u0159.“<\/div>\n
Andreas p\u0159ik\u00fdvl a trochu zaz\u00edval, ne\u017e pokra\u010doval. „Kter\u00e9? Ka\u017ed\u00fd je jin\u00fd, n\u011bkte\u0159\u00ed z nich jsou vlastn\u011b opravdu mil\u00ed. Na t\u0159et\u00edm pat\u0159e je jeden kluk, je neuv\u011b\u0159iteln\u00fd. V j\u00eddeln\u011b vypr\u00e1v\u00ed vtipy, a dokonce i str\u00e1\u017e m\u00e1 co d\u011blat, aby se neza\u010dala sm\u00e1t.“<\/div>\n
„Uhm…“ Tom se podrbal na hlav\u011b. „Patro \u010dty\u0159i a p\u011bt, \u0159ekl bych.“ Nev\u011bd\u011bl, jestli Andreas \u010dekal n\u011bjakou p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f, ale tohle bylo jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl o tom, co vid\u011bl.<\/div>\n
Andreas okam\u017eit\u011b ztichl, na jeho obli\u010deji byl divn\u00fd v\u00fdraz.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ zeptal se zamra\u010den\u011b Tom. Pak t\u011b\u017ece vydechl a potla\u010dil pot\u0159ebu proto\u010dit o\u010di. „Ne\u0159\u00edkej<\/em> mi, \u017ee jde zase o 815.“<\/div>\n

Andreas zbledl. „Ty v\u00ed\u0161? Oh, no, jasn\u011b \u017ee v\u00ed\u0161. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nev\u00ed\u0161 v\u0161echno<\/em>, ale\u2026“<\/div>\n
Pl\u00e1cal a Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Co ud\u011blal?“ zeptal se. „No tak, co je na n\u011bm tak stra\u0161n\u00e9ho, \u017ee o n\u011bm ani ty nechce\u0161 mluvit?“<\/div>\n
Andreas se zvedl ze \u017eidle a oto\u010dil se pry\u010d od Toma. „Jen\u2026 se s n\u00edm nezaple\u0165, ano? Nemluv s n\u00edm, ned\u00edvej se na n\u011bj.“<\/div>\n
Tomovo zamra\u010den\u00ed se prohloubilo. „Zn\u00ed\u0161 vystra\u0161en\u011b.“<\/div>\n
„Nejsem vystra\u0161en\u00fd,“ odsekl Andreas. „Neptej se m\u011b u\u017e.“<\/div>\n
„Ale…“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ne.“ A s t\u00edm Andreas ode\u0161el pry\u010d, t\u0159\u00edskl za sebou dve\u0159mi.<\/p>\n

A bylo to; Tom byl te\u010f je\u0161t\u011b mnohem zv\u011bdav\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed byli zkontrolovat d\u016fm star\u00e9 pan\u00ed, se vr\u00e1tili asi po hodin\u011b a Tom byl r\u00e1d, kdy\u017e zjistil, \u017ee to vloup\u00e1n\u00ed nebylo opravdov\u00e9. Zjistilo se, \u017ee to byl jen jej\u00ed syn, kter\u00fd si myslel, \u017ee se jeho matce n\u011bco stalo, jeliko\u017e mu nebrala telefon, a tak rozbil okno, aby se dostal dovnit\u0159.<\/p><\/div>\n

Tom to musel d\u00e1t Georgovi s Gustavem se\u017erat, byli ohledn\u011b sv\u00e9 prvn\u00ed akce opravdu nad\u0161en\u00ed. Sed\u011bli v j\u00eddeln\u011b, jejich \u0161ichty m\u011bly skon\u010dit za dal\u0161\u00ed hodinu a v\u0161echno bylo v klidu.<\/p>\n

„Sly\u0161el jsem, \u017ee m\u00e1\u0161 novou p\u0159\u00edtelkyni, Georgu,“ \u0159ekl Tom s \u00fa\u0161klebkem, mluvil o t\u00e9 star\u00e9 pan\u00ed, kter\u00e9 se podle Sophie opravdu l\u00edbil. Popl\u00e1cal Georga po z\u00e1dech. „To ti p\u0159eju.“<\/div>\n

Georg proto\u010dil o\u010di. „Vsad\u00edm se, \u017ee jsem m\u011bl lep\u0161\u00ed den ne\u017e ty,“ \u0159ekl. „To, co jsme d\u011blali, bylo mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e tvoje zved\u00e1n\u00ed telefon\u016f.“<\/div>\n
Tom si odfrkl. „Alespo\u0148 m\u011b necht\u011bla zn\u00e1silnit osmdes\u00e1tilet\u00e1 pan\u00ed,“ \u0159ekl a op\u0159el se v \u017eidli.<\/div>\n
„Necht\u011bla m\u011b zn\u00e1silnit!“ roz\u010diloval se Georg, a Gustav se Sophi\u00ed se zasm\u00e1li. „A nebylo j\u00ed osmdes\u00e1t,“ pokra\u010doval. „Je j\u00ed sedmdes\u00e1t t\u0159i.“<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Jak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, amorku.“<\/div>\n
Georg ho vyfuckoval, ale nezd\u00e1l se ura\u017een\u00fd, proto\u017ee se usm\u00edval a jen proto\u010dil o\u010di.<\/p>\n

„No nic,“ \u0159ekl Tom. „Mysl\u00edm, \u017ee z\u016fstanu na stanici i z\u00edtra\u2026 chci n\u011bco d\u011blat.“<\/div>\n

Sophia nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ty tu bude\u0161 dobrovoln\u011b? Pro\u010d? Co chce\u0161 d\u011blat?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Osobn\u00ed pr\u00e1ce. Pap\u00edrov\u00e1n\u00ed.“ Pravda ale byla jin\u00e1; pl\u00e1noval se vpl\u00ed\u017eit do \u010dtvrt\u00e9ho patra a mo\u017en\u00e1 se pod\u00edvat na v\u011bzn\u011b 815. Mo\u017en\u00e1 s n\u00edm dokonce i mluvit. Byl ohromen jeho minulost\u00ed, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak se sem dostal a pro\u010d byl tak nebezpe\u010dn\u00fd. A Andreas mu \u0159ekl, aby se na n\u011bj ned\u00edval a nemluvil s n\u00edm, a Tom byl jako rebeluj\u00edc\u00ed teenager; kdy\u017e mu n\u011bkdo \u0159ekl, aby n\u011bco ned\u011blal, t\u00edm v\u00edc to cht\u011bl d\u011blat. T\u00edm v\u00edc to cht\u011bl zjistit.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekla Sophie, divn\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala. „Asi bychom ti m\u011bli pod\u011bkovat. M\u00ed\u0148 nudn\u00e9 pr\u00e1ce pro n\u00e1s.“<\/div>\n
Tom se jen usm\u00e1l. A\u0165 u\u017e budou ostatn\u00ed z\u00edtra d\u011blat cokoliv, jeho \u00fakol bude mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror V\u00edtej v pekle To, co se po n\u011bm cht\u011blo druhou \u010d\u00e1st dne, bylo o moc lep\u0161\u00ed ne\u017e ukl\u00edzen\u00ed cel. M\u011bl odpov\u00eddat na pohotovostn\u00ed telefon\u00e1ty, ale dokonce ani to nebylo tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, jak doufal, \u017ee bude, proto\u017ee sotva kdo volal. N\u011bjak\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-4722","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4722","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4722"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4722\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4722"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4722"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4722"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}