{"id":4754,"date":"2013-08-24T15:00:00","date_gmt":"2013-08-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4740"},"modified":"2013-08-24T15:00:00","modified_gmt":"2013-08-24T14:00:00","slug":"unverwustl-ich-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/24\/unverwustl-ich-12\/","title":{"rendered":"Unverw\u00fcstl\u200bich 12."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Tis\u00edcer\u00e9 d\u00edky v\u00e1m v\u0161em, kte\u0159\u00ed mi tu nech\u00e1v\u00e1te laskav\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u0161\u00ed v\u017edy, kdy\u017e si je \u010dtu. Sna\u017e\u00edm se na n\u011b odpov\u00eddat, ale ne v\u017edy se mi to poda\u0159\u00ed, nicm\u00e9n\u011b \u010dtu je poctiv\u011b v\u0161echny. A jste opravdu skv\u011bl\u00ed. \ud83d\ude42 Moc v\u00e1m za v\u0161echno d\u011bkuji a prozrad\u00edm v\u00e1m za to mal\u00e9 tajemstv\u00ed – bl\u00ed\u017e\u00edme se ke konci. \ud83d\ude09 U\u017eijte si n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl!<\/em><\/div>\n

Saline A.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsem se vzbudil podruh\u00e9, c\u00edtil jsem se klidn\u011bj\u0161\u00ed. U\u017e jsem si uv\u011bdomoval, kde jsem, kdo je v dom\u011b a kdo je dostate\u010dn\u011b daleko pry\u010d ode m\u011b, s tich\u00fdm zakuck\u00e1n\u00edm a hlubok\u00fdm n\u00e1dechem jsem se pooto\u010dil za m\u011blk\u00fdm d\u00fdch\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 mi dopadalo na krk. Musel jsem se pousm\u00e1t, kdy\u017e jsem spat\u0159il Kay\u016fv uvoln\u011bn\u00fd obli\u010dej zajat\u00fd v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku.<\/p>\n

V\u00edc jsem se oto\u010dil v jeho pevn\u00e9m objet\u00ed a n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel prsty p\u0159es jeho rty. Nedok\u00e1zal jsem si vybavit, kdy naposledy jsem se c\u00edtil opro\u0161t\u011bn\u00fd od v\u0161ech starost\u00ed, kdy jsem se c\u00edtil svobodn\u00fd. Uv\u011bdomoval jsem si, \u017ee sest\u011bhov\u00e1n\u00ed s Kayem bylo velk\u00fdm krokem, pot\u0159ebn\u00fdm k m\u00e9mu uzdraven\u00ed od utrpen\u00ed z p\u0159ede\u0161l\u00fdch dn\u016f a ke snaze zapomenout na zlo, kter\u00e9 na mn\u011b p\u00e1chala matka.<\/p>\n

„Pro\u010d u\u017e nesp\u00ed\u0161?“ ozvalo se tich\u00e9 zabru\u010den\u00ed z Kayov\u00fdch pootev\u0159en\u00fdch rt\u016f, ani\u017e by se na m\u011b pod\u00edval, a na prsty mi vtisknul drobn\u00fd polibek. S \u00fasm\u011bvem jsem se k n\u011bmu v\u00edc p\u0159itiskl.<\/div>\n

<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm se odpo\u010dat\u00fd,“ zahuh\u0148al jsem mu do krku. „A taky jsem podv\u011bdom\u011b poci\u0165oval pot\u0159ebu vid\u011bt t\u011b a v\u011bd\u011bt, \u017ee jsem skute\u010dn\u011b u tebe doma.“<\/div>\n
<\/div>\n
„U n\u00e1s doma,“ automaticky m\u011b opravil a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edbil na sp\u00e1nek, na\u010de\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na m\u011b, podrobn\u011b zkoumaj\u00edc ka\u017ed\u00fd detail m\u00e9ho obli\u010deje. „Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny a sklopil pohled.<\/div>\n
„Bol\u00ed m\u011b z\u00e1da a pot\u0159ebuju dlouhou sprchu nebo koupel, ale jinak se c\u00edt\u00edm docela fajn. Sna\u017e\u00edm se nevn\u00edmat nic dal\u0161\u00edho krom\u011b toho, \u017ee jsme tady, spolu.“<\/p>\n

Jasn\u011b jsem c\u00edtil, jak se Kay pousm\u00e1l a pohladil m\u011b po z\u00e1dech.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee na to zn\u00e1m \u0159e\u0161en\u00ed, a to dlouhou, relaxa\u010dn\u00ed koupel ve v\u00ed\u0159ivce, co ty na to?“ zlehka m\u011b leniv\u011b pol\u00edbil. Nam\u00edsto odpov\u011bdi jsem se ho chytil kolem krku a polibek za\u010dal opatrn\u011b prohlubovat. Nakonec bylo \u00fapln\u011b jedno, kde budeme, hlavn\u011b, \u017ee budeme spolu. „Tak co, p\u016fjdeme do t\u00e9 v\u00ed\u0159ivky?“ nosem mi p\u0159ejel po krku, na kter\u00fd n\u00e1sledn\u011b vtisknul p\u00e1r polibk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u00ed\u0159ivka zn\u00ed celkem skv\u011ble,“ s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem prsty prohr\u00e1bnul jeho vlasy, ale navzdory sv\u00fdm slov\u016fm jsem se na n\u011bj v\u00edc p\u0159itiskl. Najednou mi nep\u0159i\u0161el n\u00e1pad j\u00edt p\u0159es cel\u00fd d\u016fm a\u017e k v\u00ed\u0159ivce tak skv\u011bl\u00fd. Znamenalo to toti\u017e, \u017ee bychom se na sebe n\u011bjakou dobu nemohli tisknout, p\u0159esto\u017ee \u0161lo jen o p\u00e1r des\u00edtek metr\u016f.<\/p>\n

„Nehne\u0161 se ode m\u011b ani na milimetr, pokud to nebude naprosto nezbytn\u00e9, vi\u010f?“ pobaven\u011b se na m\u011b pod\u00edval, p\u0159i\u010dem\u017e po m\u00e9m k\u00fdvnut\u00ed se jen ti\u0161e rozesm\u00e1l, ale z\u00e1rove\u0148 mi vtiskl polibek na \u010delo. \u00dalevn\u011b jsem vydechl. Bylo jasn\u00e9, \u017ee minim\u00e1ln\u011b n\u011bkolik p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch dn\u016f to bude c\u00edtit \u00fapln\u011b stejn\u011b, co\u017e bylo n\u011bco, co m\u011b rozhodn\u011b uklid\u0148ovalo.<\/p>\n

„Tak dob\u0159e, tak jdeme do t\u00e9 v\u00ed\u0159ivky, ne\u017e p\u0159ijde Bill,“ s povzdechem jsem se posadil, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc po jeho hrudn\u00edku a b\u0159i\u0161e dlan\u00ed. Pohled na jeho t\u011blo byl prost\u011b dech berouc\u00ed, nikdy bych se ho nemohl naba\u017eit.<\/div>\n

<\/div>\n
„To je dobr\u00fd n\u00e1pad. \u0158\u00edkal, \u017ee se uk\u00e1\u017ee n\u011bjak po ob\u011bd\u011b,“ Kay se pousm\u00e1l a po vtisknut\u00ed mi p\u00e1r drobn\u00fdch polibk\u016f se s prot\u00e1hnut\u00edm postavil. „A zat\u00edmco budeme ve v\u00ed\u0159ivce, rozpletu ti vlasy. Je na \u010dase, abys minulost zahodil i ve vzhledu,“ vrhl po mn\u011b okouzluj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv a j\u00e1 nemohl jinak, ne\u017e om\u00e1men\u011b p\u0159itakal a n\u00e1sledovat ho.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Nakonec jsme ve v\u00ed\u0159ivce z\u016fstali skute\u010dn\u011b a\u017e do t\u00e9 doby, ne\u017e v z\u00e1mku zachrastily kl\u00ed\u010de, kter\u00e9 dal Kay Billovi k dispozici, jak jsem se pozd\u011bji dozv\u011bd\u011bl. A jak jsem se od Kaye necht\u011bl vzdalovat, po zaslechnut\u00ed Billova hlasu jsem, co nejrychleji mi to bolesti dovolovaly, zam\u00ed\u0159il rovnou za n\u00edm.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Pot\u0159eboval jsem ho m\u00edt u sebe, bo\u0159it obli\u010dej do jeho vlas\u016f a pevn\u011b ho dr\u017eet. V objet\u00ed jsme st\u00e1li asi deset minut, ne\u017e mi za\u010dala b\u00fdt zima a j\u00e1 se musel j\u00edt obl\u00e9ct.<\/p>\n

„Jak je u Anise?“ s \u00fasm\u011bvem jsem se zabo\u0159il na pohovku ke Kayovi a pod\u00edval se na Billa. Vypadal ztrhan\u011b a ztr\u00e1pen\u011b, v obli\u010deji mu chyb\u011bla jeho obvykl\u00e1 jiskra, co\u017e m\u011b znepokojovalo.<\/div>\n

<\/div>\n
„Je to fajn, Luise prost\u011b bombasticky va\u0159\u00ed a obklopuje m\u011b p\u00e9\u010d\u00ed, kterou Serv\u00e1n jako typick\u00fd puber\u0165\u00e1k odm\u00edt\u00e1,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l. „A Anis je taky v pohod\u011b, v\u0161ichni jsou tam v\u00e1\u017en\u011b starostliv\u00ed a sna\u017e\u00ed se v\u0161elijak vylep\u0161it tu situaci, ve kter\u00e9 jsme\u2026“ povzdechl a sklopil pohled. „V\u010dera mi volala m\u00e1ma, je\u0161t\u011b ve\u010der a ona\u2026 byla tak zl\u00e1,“ bolestn\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Hned jsem musel vst\u00e1t a p\u0159ej\u00edt k n\u011bmu, abych ho mohl obejmout. „Ned\u011blej si kv\u016fli n\u00ed starosti, Bille. To ona ztratila n\u011bkoho skv\u011bl\u00e9ho v \u017eivot\u011b, ne ty. Ona t\u011b jen okr\u00e1dala o ve\u0161kerou radost ze \u017eivota, je lep\u0161\u00ed, kdy\u017e bude z na\u0161eho \u017eivota pry\u010d. Luise je skv\u011bl\u00e1 n\u00e1hrada, uvid\u00ed\u0161 u\u017e po p\u00e1r dnech,“ povzbudiv\u011b jsem se usm\u00e1l. „Netrap se, br\u00e1\u0161ko.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee Luise ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno, abych se m\u011bl dob\u0159e, ale prost\u011b\u2026 Je to m\u00e1ma, Tome,“ zabo\u0159il mi hlavu ke krku a pevn\u011bji m\u011b objal. „V\u00ed\u0161, \u017ee j\u00ed pot\u0159ebuju, u\u017e odmali\u010dka, a to, jak se te\u010f chov\u00e1 k n\u00e1m ob\u011bma, to je prost\u011b hrozn\u00fd. U\u017e p\u0159edt\u00edm jsem j\u00ed nech\u00e1pal, ale te\u010f j\u00ed nech\u00e1pu u\u017e v\u016fbec. V\u017edy\u0165 n\u00e1s porodila, jak tohle m\u016f\u017ee d\u011blat sv\u00fdm d\u011btem?“<\/p>\n

„Nem\u00e1 to v hlav\u011b v po\u0159\u00e1dku, Bille, kv\u016fli tomuhle se nesm\u00ed\u0161 stresovat,“ ozval se ti\u0161e Kay. „Nicm\u00e9n\u011b, napadl m\u011b jeden \u010dlov\u011bk, kter\u00e9mu kdybyste se ozvali, nejsp\u00ed\u0161 byste m\u011bli \u00fasp\u011bch,“ pousm\u00e1l se. Nech\u00e1pav\u011b jsem ho sledoval, kr\u010d\u00edc u toho obo\u010d\u00ed. O kom kruci mluv\u00ed? „M\u011bli byste zavolat va\u0161emu biologick\u00e9mu otci.“<\/div>\n

<\/div>\n
„T\u00e1tovi?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem vydechl. „Ten by m\u011b v\u016fbec nenapadl. Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee bude jin\u00fd, ne\u017e m\u00e1ma?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem s n\u00edm u\u017e mluvil,“ nejist\u011b pozvedl koutky rt\u016f v omluvn\u00e9m \u00fasm\u011bvu. „Nen\u00ed to tak dlouho a je docela zd\u011b\u0161en\u00fd z toho, co se tu d\u011bje. Cht\u011bl jsem, aby p\u0159ijel a n\u011bco ud\u011blal, ale \u010dek\u00e1 na to, a\u017e se ozvete vy sami. Pot\u0159ebuje v\u011bd\u011bt, \u017ee vy sami ho tu chcete a o jeho pomoc stoj\u00edte.“<\/p>\n

„Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee pr\u00e1v\u011b t\u00e1ta bude ten, kdo n\u00e1m bude cht\u00edt pomoct. M\u011bli bychom mu zavolat, Tomi, on se m\u00e1my nikdy neb\u00e1l,“ zatahal m\u011b Bill za ruku. „Jenom on n\u00e1m te\u010f m\u016f\u017ee pomoct, je to na\u0161e rodina.“<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ s lehk\u00fdm k\u00fdvnut\u00edm jsem sklopil pohled k zemi. „Jen si nejsem jist\u00fd, jestli o tom v\u0161em dok\u00e1\u017eu mluvit pr\u00e1v\u011b s t\u00e1tou. V\u017edy\u0165\u2026 jsme se nevid\u011bli tak dlouho\u2026 Co kdy\u017e n\u00e1m nakonec odm\u00edtne pomoct? Dal\u0161\u00ed odm\u00edtnut\u00ed u\u017e nesnesu!“<\/p>\n

Chv\u00edli bylo ticho, na\u010de\u017e se ozvaly \u0161oupav\u00e9 kroky a n\u00e1sledn\u011b mi Kay jemn\u011b zvedl obli\u010dej, abych se na n\u011bj musel d\u00edvat. „Te\u010f u\u017e t\u011b nikdo neodm\u00edtne. My, kte\u0159\u00ed t\u011b milujeme, jsme u tebe a na ostatn\u00edch nesejde.“ Vd\u011b\u010dn\u011b jsem op\u0159el hlavu do jeho dlan\u011b a zav\u0159el o\u010di. Opravdu t\u00e1ta mohl b\u00fdt t\u00edm, kdo n\u00e1s vyt\u00e1hne z toho srabu a p\u0159inut\u00ed m\u00e1mu otev\u0159\u00edt o\u010di?<\/div>\n

<\/div>\n
„Rozmysl\u00edm si to,“ povzdechl jsem nakonec. „Te\u010f se ale poj\u010fme n\u011b\u010deho naj\u00edst, kone\u010dn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt hlad,“ s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, nech\u00e1vaj\u00edc je dva samotn\u00e9, stejn\u011b jako oni d\u00e1vali \u010das mn\u011b.<\/p>\n

Oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, jak t\u011b\u017ek\u00e9 pro m\u011b je mluvit o t\u00e1tovi, nato\u017e d\u00e1t se s n\u00edm znovu do n\u011bjak\u00e9ho v\u011bt\u0161\u00edho kontaktu. Od t\u00e9 doby, co od n\u00e1s ode\u0161el, kdy\u017e jsme s Billem byli je\u0161t\u011b mal\u00ed kluci, jsme se moc nev\u00eddali. V\u00edc byl v kontaktu s Billem, a\u010dkoliv ani tomuhle se nedalo \u0159\u00edkat jinak, ne\u017e zoufal\u00e1 snaha udr\u017eet alespo\u0148 minim\u00e1ln\u00ed konverzaci.<\/div>\n

<\/div>\n
Co se mn\u011b t\u00fd\u010de, v\u016f\u010di t\u00e1tovi jsem se n\u011bjak uzav\u0159el. Tenkr\u00e1t jsem bral jako obrovskou zradu, \u017ee od n\u00e1s ode\u0161el a nechal n\u00e1s u m\u00e1my. S odstupem \u010dasu jsem pochopil, \u017ee odej\u00edt musel, aby zachr\u00e1nil vlastn\u00ed \u017eivot, a z\u00e1rove\u0148 mi do\u0161lo, \u017ee i kdyby tehdy o m\u011b s Billem bojoval, proti matce by to nesta\u010dilo, proto\u017ee byl s\u00e1m. Te\u010f u\u017e by s\u00e1m nebyl.<\/p>\n

Povzdechl jsem si. Situace, do kter\u00e9 jsme se dostali, rozhodn\u011b nebyla jednoduch\u00e1, proto\u017ee bylo jasn\u00e9, \u017ee d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se matka zase n\u011bjak ozve a v tu chv\u00edli by bylo dobr\u00e9 m\u00edt n\u011bjak\u00e9 eso v ruk\u00e1vu, co\u017e by t\u00e1ta rozhodn\u011b byl.<\/div>\n

<\/div>\n
Ani jsem si neuv\u011bdomil, \u017ee jsem s\u00e1hl po telefonu, dokud se ze sluch\u00e1tka neozval d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fd hlas a mn\u011b se necht\u011blo bre\u010det. „Ahoj tati\u2026 Pot\u0159ebuju pomoct,“ hlesl jsem ti\u0161e, ne\u017e jsem se vy\u010derpan\u011b svezl na zem a naslouchal.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. Tis\u00edcer\u00e9 d\u00edky v\u00e1m v\u0161em, kte\u0159\u00ed mi tu nech\u00e1v\u00e1te laskav\u00e9 koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b t\u011b\u0161\u00ed v\u017edy, kdy\u017e si je \u010dtu. Sna\u017e\u00edm se na n\u011b odpov\u00eddat, ale ne v\u017edy se mi to poda\u0159\u00ed, nicm\u00e9n\u011b \u010dtu je poctiv\u011b v\u0161echny. A jste opravdu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[556],"tags":[],"class_list":["post-4754","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unverwustl-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4754","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4754"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4754\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4754"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4754"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4754"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}