{"id":4759,"date":"2013-08-22T17:00:00","date_gmt":"2013-08-22T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4745"},"modified":"2013-08-22T17:00:00","modified_gmt":"2013-08-22T16:00:00","slug":"paranormal-perversity-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/22\/paranormal-perversity-7\/","title":{"rendered":"Paranormal Perversity 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Tom<\/p>\n

Kdy\u017e jsem ke sv\u00e9mu znepokojen\u00ed zjistil, \u017ee nem\u00e1m kl\u00ed\u010de, nezbylo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e zkusit \u0161t\u011bst\u00ed. Beztak Bill je\u0161t\u011b chrn\u00ed a jak ho zn\u00e1m, ve\u010der ur\u010dit\u011b nezamkl. Vzal jsem za kliku, a jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, bylo otev\u0159eno. V tu chv\u00edli m\u011b ale hodn\u011b p\u00edchlo v hlav\u011b, tak\u017ee jsem se na chv\u00edli zarazil. P\u0159ipadal jsem si, jako by o m\u011b n\u011bkdo rozbil v\u00e1zu. No prost\u011b jsem m\u011bl klasickou kocovinu. Otev\u0159el jsem dve\u0159e a ve\u0161el jsem. M\u016fj pohled chvilku putoval po pokoji, ne\u017e se zarazil u Billa.<\/p>\n

„Tome!“ vydechl \u00falevn\u011b.<\/div>\n

„\u010cau,“ zabrblal jsem ti\u0161e a d\u00e1l jsem si ho nev\u0161\u00edmal. Bylo mi jedno, \u017ee tu mo\u017en\u00e1 sed\u011bl celou noc a b\u00e1l se o m\u011b. Jeho chyba,<\/em> u\u0161kl\u00edbl jsem se. Dneska jsem m\u011bl n\u00e1ladu pod psa. Bolela m\u011b hlava a\u2026 v podstat\u011b cel\u00e9 t\u011blo. Ale nejv\u00edc asi ta hlava. Chvilkami jsem m\u011bl pocit, \u017ee se pozvrac\u00edm, ale v\u017edycky se mi to n\u011bjak poda\u0159ilo \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zadr\u017eet.<\/p>\n

„Kde jsi byl?“ za\u010dal m\u011b vysl\u00fdchat Bill a v tu chv\u00edli st\u00e1l u m\u011b. „B\u00e1l jsem se,“ dodal po chv\u00edli ti\u0161e. Jo, zase jsi n\u011bkde vid\u011bl ty svoje duchy,<\/em> u\u0161kl\u00edbl jsem se. Je\u0161t\u011b si moc dob\u0159e vzpom\u00edn\u00e1m, jak jednou Bill prohla\u0161oval, \u017ee m\u00e1 n\u011bjakou duchovn\u00ed moc, podle m\u011b sp\u00ed\u0161 nemoc. Jednou p\u0159ed koncertem dokonce Georgovi \u0159ekl, \u017ee si mysl\u00ed, \u017ee ho dneska n\u011bkdo zast\u0159el\u00ed. Chud\u00e1k z toho byl celej nervn\u00ed a volal vyd\u011b\u0161en\u011b m\u00e1m\u011b, tak\u017ee si ani nestihl zaj\u00edt na z\u00e1chod. Nakonec Georga nikdo nezast\u0159elil a koncert prob\u011bhl v pohod\u011b. Byli jsme docela slavn\u00ed\u2026 docela dost, ale p\u0159ed ned\u00e1vnem jsme se s klukama z kapely rozhodli, \u017ee si d\u00e1me trochu pauzu. Tak taky u\u017e n\u00e1m bylo p\u0159es osmn\u00e1ct a cht\u011bli jsme si trochu u\u017e\u00edt \u017eivota a ne jen po\u0159\u00e1d jezdit n\u011bkde po turn\u00e9 a nem\u00edt ani minutku volna.<\/div>\n

\n
\n

„Tome, kde jsi byl?“ zaj\u00edmal se d\u00e1l Bill a vytrhl m\u011b t\u00edm ze zamy\u0161len\u00ed. Rozhodl jsem se, \u017ee nem\u00e1 cenu to protahovat, proto\u017ee m\u016fj br\u00e1\u0161ka mi stejn\u011b ned\u00e1 pokoj d\u0159\u00edv, ne\u017e mu to \u0159eknu. Zam\u00ed\u0159il jsem do kuchyn\u011b a p\u0159i tom jsem za\u010dal Billovi vykl\u00e1dat, co se stalo. Musel jsem mluvit podle toho, co mi \u0159ekli policajti, proto\u017ee j\u00e1 si v\u016fbec nic nepamatoval. Na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der jsem m\u011bl tot\u00e1ln\u00ed vokno. Doslova.<\/p><\/div>\n

„Trochu jsem se opil a r\u00e1no jsem se probudil na policejn\u00ed stanici,“ \u0159ekl jsem a nat\u00e1hl se do mraz\u00e1ku pro n\u011bjak\u00fd kus ledu. S \u00falevou jsem si ho p\u0159ilo\u017eil na \u010delo a za krk. „Obvinili m\u011b z v\u00fdtr\u017enictv\u00ed, prej jsem na n\u011bkoho \u0159val a rozbil mu okno, tak se nediv, a\u017e p\u0159ijde faktura,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se a d\u00e1l sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de ignoroval. \u0160koda, \u017ee si to nepamatuju, mohla to b\u00fdt docela sranda,<\/em> pomyslel jsem si. Bill st\u00e1l jako p\u0159imra\u017een\u00fd a jen na m\u011b nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b kulil sv\u00e1 velk\u00e1 kukadla.<\/p>\n

„Ale\u2026“ za\u010dal n\u011bco blekotat, ale j\u00e1 jsem ho u\u017e neposlouchal. \u0160ourav\u011b jsem p\u0159ekonal schody a zaplul jsem do sv\u00e9ho pokoje, kde jsem se rozpl\u00e1cl na posteli. Ani jsem si nev\u0161iml, \u017ee to tu m\u00e1m cel\u00e9 rozhraban\u00e9 a rozh\u00e1zen\u00e9. Najednou se mi nat\u00e1hlo, tak\u017ee jsem se m\u00e1lem pozvracel p\u0159\u00edmo do pe\u0159in. Honem jsem se zvednul a i p\u0159es ostrou bolest zab\u011bhl k z\u00e1chodu, do kter\u00e9ho jsem se vyzvracel. „Dojdu ti aspo\u0148 pro pr\u00e1\u0161ek,“ nab\u00eddl se Bill, kter\u00fd se najednou objevil ve dve\u0159\u00edch. Nezmohl jsem se na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Bylo mi opravdu blb\u011b.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

No jasn\u011b. J\u00e1 se tu m\u016f\u017eu posrat strachy, on si n\u011bkde b\u011bh\u00e1 o\u017eralej po m\u011bst\u011b, a kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, div\u017ee m\u011b nepo\u0161le n\u011bkam.
<\/em> \u0160el jsem do kuchyn\u011b a otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148ku s l\u00e9ky.
Byla \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1.
„Ty vole! Je\u0161t\u011b minul\u00fd t\u00fdden tam byly! Ten d\u016fm si ze m\u011b u\u017e fakt d\u011bl\u00e1 prdel! Vra\u0165 ty pr\u00e1\u0161ky, d\u011blej! Sly\u0161\u00ed\u0161? Hned! Vra\u0165 ty pr\u00e1\u0161ky, ty blbej dome!“<\/em> k\u0159i\u010del jsem.
D\u016fm m\u011b neposlechl, ale c\u00edtil jsem se trochu l\u00edp.
Jen\u017ee jsem musel Tomovi n\u011bco d\u00e1t, jinak by se mnou cel\u00fd t\u00fdden nemluvil.
Rozhodl jsem se tedy vygooglit „jak se dostat z kocoviny“.<\/p>\n

Projel jsem str\u00e1nky nab\u00edzej\u00edc\u00ed pr\u00e1\u0161ky -u toho jsem probod\u00e1val d\u016fm vra\u017eedn\u00fdmi pohledy- a\u017e jsem kone\u010dn\u011b na\u0161el n\u011bco sp\u00e1sn\u00e9ho.
Po\u0159\u00e1dn\u00fd ku\u0159ec\u00ed v\u00fdvar.
No po\u010dkat… To mi jako \u0159\u00edk\u00e1te, \u017ee m\u00e1m uva\u0159it pol\u00edvku?! D\u011bl\u00e1te si srandu?!<\/em> Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem z\u00edral na monitor. Ale tak… Co bych pro sv\u00e9ho milovan\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka neud\u011blal…
<\/em> Kupodivu to nezn\u011blo ironicky. Sp\u00ed\u0161 up\u0159\u00edmn\u011b.
Ne, te\u010f se mus\u00edm soust\u0159edit. Mus\u00edm va\u0159it pol\u00edvku.
<\/em> Na\u0161t\u011bst\u00ed tam byl i recept.<\/p>\n

„Den p\u0159edem?! Tak na to v\u00e1m sere B\u00edlej tes\u00e1k! Tak to nebude tolik silnej v\u00fdvar, no.“
Po chv\u00edli jsem v\u0161ak narazil na mnohem z\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9m.
„Kde m\u00e1m sakra sehnat \u010dtvrt ku\u0159ete?!“
Je to praktick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed p\u0159i kocovin\u011b!<\/em> hl\u00e1sala v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b str\u00e1nka.
Praktick\u00fd jak moje prdel, kdy\u017e nem\u00e1m to zasran\u00fd ku\u0159e,<\/em> zoufal jsem si.
„Mrkev by byla, celer, petr\u017eel, cibule, v\u0161echno, pep\u0159 taky, nov\u00fd ko\u0159en\u00ed, rej\u017ee, buj\u00f3n, s\u016fl, to tam v\u0161echno je! Kdybych m\u011bl to hnusn\u00fd ku\u0159e…!“ Dal jsem hlavu do dlan\u00ed a rozbre\u010del se.<\/p>\n

Najednou se ozval dut\u00fd zvuk. Zvedl jsem hlavu a spat\u0159il… Ne, to nen\u00ed mo\u017en\u00fd!
Na kuchy\u0148sk\u00e9 lince le\u017eela \u010dtvrtka ku\u0159ete.
„No to m\u011b poser,“ vydechl jsem. Chytl jsem se za hlavu. Pak jsem p\u0159ijal skute\u010dnost, \u017ee jsem naprosto ze\u0161\u00edlel. Beztak mi to ku\u0159e dal d\u016fm, proto\u017ee m\u011b cht\u011bl vid\u011bt va\u0159it.
„Tak to si u\u017eije\u0161, chajdo,“ \u0159ekl jsem a zamnul si ruce. „Mo\u017en\u00e1 bude m\u00edt Tom v\u00fdvar z \u010f\u00e1blova ku\u0159ete, ale aspo\u0148 n\u011bco!“<\/p>\n

Dal jsem se do d\u00edla.
Postupoval jsem p\u0159esn\u011b podle receptu. Ne v\u017edy se mi da\u0159ilo – p\u0159i\u0161lo mi, \u017ee se mi d\u016fm sm\u011bje.
„Co \u010dum\u00ed\u0161,“ utrhl jsem se na n\u011bj p\u0159i jednom obzvl\u00e1\u0161\u0165 akrobatick\u00e9m kousku s va\u0159\u00edc\u00ed p\u00e1nvi\u010dkou.
Za hodinu jsem m\u011bl hotovo. Netu\u0161il jsem, zda jde o standartn\u00ed \u010das va\u0159en\u00ed pol\u00edvky, ale za \u010f\u00e1blovo d\u00edlo se to dalo pova\u017eovat tak jako tak.<\/p>\n

Pol\u00e9vku jsem nalil na tal\u00ed\u0159 -p\u0159i tom jsem se opa\u0159il- a hrd\u011b ji nesl Tomovi do pokoje.
Br\u00e1\u0161ka spal, ale kdy\u017e jsem ve\u0161el, otev\u0159el o\u010di.
„Pr\u00e1\u0161ky nejsou, tak jsem ti aspo\u0148 uva\u0159il pol\u00edvku,“ \u0159ekl jsem n\u011b\u017en\u011b.
Postavil jsem t\u00e1c s tal\u00ed\u0159em a l\u017e\u00edc\u00ed na jeho no\u010dn\u00ed stolek.
„Sn\u011bz to hork\u00fd, bude ti l\u00edp,“ \u0159ekl jsem a povzbudiv\u011b mu polo\u017eil ruku na rameno.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Kdy\u017e Bill ode\u0161el, n\u011bjak\u00fdm z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem jsem dopadal a\u017e do sv\u00e9ho pokoje. Rozvalil jsem se na posteli a v tu r\u00e1nu jsem usnul.<\/div>\n

Najednou jsem usly\u0161el, jak se otev\u0159ely dve\u0159e. Rychle jsem otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se do tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho bratra. Fujtajxl, j\u00e1 se lekl,<\/em> pomyslel jsem si. Otr\u00e1ven\u011b jsem proto\u010dil o\u010di a s naprostou ignorac\u00ed jsem se zahrabal zp\u00e1tky do pe\u0159in. Bill mi ozn\u00e1mil, \u017ee pr\u00e1\u0161ky nejsou, tak\u017ee musel va\u0159it.<\/div>\n
\n

„Nech m\u011b bejt, Bille,“ zavr\u010del jsem na n\u011bj popuzen\u011b. Polo\u017eil mi ruku na rameno a nepatrn\u011b se mnou zat\u0159\u00e1sl. „Je mi blb\u011b,“ zak\u0148u\u010del jsem.<\/p><\/div>\n

„Uva\u0159il jsem ti pol\u00edvku, ud\u011bl\u00e1 ti dob\u0159e,“ pousm\u00e1l se Bill a j\u00e1 pomalu ale jist\u011b za\u010d\u00ednal rezignovat. Za pomoci Billa jsem se posadil na posteli a nat\u00e1hl se pro t\u00e1c s tou jeho slavnou pol\u00edvkou. Trochu jsem nakr\u010dil nos a pod\u00edval jsem se na n\u011bj. To v\u00e1\u017en\u011b chce, abych tohle sn\u011bdl?<\/em> divil jsem se v duchu. To mi bude blb\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em> „Bille,“ zaskuhral jsem.<\/div>\n
„Copak?“ optal se ochotn\u011b.<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u011b krmit?“ zeptal jsem se s nad\u011bj\u00ed v hlase. „Pros\u00edm,“ zamrkal jsem na n\u011bj, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle na n\u011bj zaru\u010den\u011b zabere.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekl p\u0159ekvapiv\u011b ochotn\u011b a usm\u00e1l se. Vzal mi l\u017ei\u010dku z ruky a za\u010dal m\u011b krmit. Bylo to hnusn\u00fd, ale necht\u011bl jsem mu kazit radost. Jen jsem se ob\u010das usm\u00e1l a doufal, \u017ee mi nebude je\u0161t\u011b v\u00edc blb\u011b. Po chvilce Bill kone\u010dn\u011b ode\u0161el a nechal m\u011b sp\u00e1t.<\/p>\n

autor: Diet\u0159isko & Kentaur<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diet\u0159isko & Kentaur Tom Kdy\u017e jsem ke sv\u00e9mu znepokojen\u00ed zjistil, \u017ee nem\u00e1m kl\u00ed\u010de, nezbylo mi nic jin\u00e9ho, ne\u017e zkusit \u0161t\u011bst\u00ed. Beztak Bill je\u0161t\u011b chrn\u00ed a jak ho zn\u00e1m, ve\u010der ur\u010dit\u011b nezamkl. Vzal jsem za kliku, a jak jsem p\u0159edpokl\u00e1dal, bylo otev\u0159eno.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[561],"tags":[],"class_list":["post-4759","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-paranormal-perversity"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4759","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4759"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4759\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4759"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4759"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4759"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}