{"id":4775,"date":"2013-08-16T18:00:00","date_gmt":"2013-08-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4761"},"modified":"2013-08-16T18:00:00","modified_gmt":"2013-08-16T17:00:00","slug":"chaos-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/16\/chaos-1-2\/","title":{"rendered":"Chaos 1."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Diana

<\/em><\/strong>
Ahojte. U\u017e je to nejak\u00e1 doba, \u010do sa tu odo m\u0148a objavila nejak\u00e1 poviedka, ale je to zase tu. Rada by som v\u00e1m pripomenula trailer<\/a>, ktor\u00fd tu pred \u010dasom bol \ud83d\ude42 Pevne ver\u00edm, \u017ee v\u00e1s poviedka aspo\u0148 tro\u0161i\u010dku zaujme. Ako to u\u017e b\u00fdva, prv\u00e1 \u010das\u0165 je v\u017edy o ni\u010dom, tomu sa nikto nevyhne a vlastne o smere cel\u00e9ho pr\u00edbehu vypoved\u00e1 len ve\u013emi m\u00e1lo, teda skoro ni\u010d :-).<\/em><\/div>\n
Prajem pr\u00edjemn\u00e9 \u010d\u00edtanie a ve\u013emi ve\u013emi by ma pote\u0161il nejak\u00fd koment\u00e1rik :*<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Bude to boj?<\/p>\n

<\/em> „Sss! Au! Do prdele!“ vyd\u011b\u0161en\u011b se zad\u00edv\u00e1m na sv\u016fj krv\u00e1cej\u00edc\u00ed prst – ne\u0161\u0165astn\u011b se dostal do dr\u00e1hy \u0159ezu kapesn\u00edho no\u017ee. Ne, nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd chulig\u00e1n. Je to jen nuda zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed nervozitou, kter\u00e1 nut\u00ed m\u00e9 ruce v\u00e9st ostr\u00fd hrot no\u017ee po hladk\u00e9m povrchu star\u00e9ho nemocni\u010dn\u00edho v\u00fdtahu. Hloup\u00fd zvyk v\u0161ude vyr\u00fdvat pitomosti.<\/p>\n<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Bille, o\u010dek\u00e1v\u00e1m t\u011b ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i. M\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b dv\u011b minuty na to, aby si p\u0159i\u0161el!“ p\u0159\u00edsn\u011b se na m\u011b zad\u00edv\u00e1 m\u016fj „milovan\u00fd“ \u0161\u00e9f. Nen\u00e1vid\u00edm ho, takov\u00e9ho hnusn\u00e9ho parchanta… Mysl\u00ed si, \u017ee sn\u011bdl v\u0161echnu moudrost sv\u011bta, a p\u0159itom by nedok\u00e1zal ani vym\u011bnit \u017e\u00e1rovku v t\u00e9 sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i.<\/p><\/div>\n

„V\u017edy\u0165 fajn, u\u017e jdu,“ pokorn\u011b sklon\u00edm hlavu a polo\u017e\u00edm pero, kter\u00fdm jsem pr\u00e1v\u011b \u010dm\u00e1ral n\u011bjak\u00e9 hloup\u00e9 obr\u00e1zky na nepot\u0159ebn\u00e9 blo\u010dky ze zastaral\u00fdch hypot\u00e9k.<\/div>\n
„To bych ti radil,“ cosi si zamumlal, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, nen\u00ed mu moc rozum\u011bt. D\u011bl\u00e1 to hrozn\u011b \u010dasto. St\u00e1le si muml\u00e1 pod nos, nikdo mu nerozum\u00ed a pak se cel\u00fd \u010derven\u00fd roz\u010diluje, \u017ee ho tu nikdo neposlouch\u00e1. D\u00edkybohu je „jen“ z\u00e1stupce \u0159editele a dlouho tu u\u017e nepobude, ale i tak… Nad\u0159\u00edzen\u00fd je nad\u0159\u00edzen\u00fd a j\u00e1 jsem tu od toho, abych plnil jeho je\u0161itn\u00e9 p\u0159\u00edkazy.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Napiju se u\u017e skoro studen\u00e9 k\u00e1vy a s t\u011b\u017ek\u00fdma nohama kr\u00e1\u010d\u00edm do jeho kancel\u00e1\u0159e. P\u0159ipad\u00e1 mi, jako by snad m\u011bly t\u0159i sta kilo – ale jedna. Ale to mi mo\u017en\u00e1 jen nervozita z hlavy utekla do nohou. R\u00e1da to d\u011bl\u00e1 …<\/div>\n
Jemn\u011b za\u0165uk\u00e1m na dve\u0159e v barv\u011b t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e9ho d\u0159eva. Skute\u010dn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b – „\u0161\u00e9f p\u0159ece nem\u00e1 r\u00e1d hlasit\u00e9 klep\u00e1n\u00ed,“ pfff…! To bude asi t\u00edm, \u017ee m\u00e1 u\u0161i siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e policejn\u00ed radary!<\/p>\n

„D\u00e1le!“ Usly\u0161\u00edm \u00fatr\u017eky tlumen\u00e9ho hlasu, tak potichu vejdu dovnit\u0159.<\/div>\n

„Pane Pascale, cht\u011bl jste m\u011b vid\u011bt,“ za\u0161pit\u00e1m nesm\u011ble, a to z jednoho prost\u00e9ho d\u016fvodu. Vedle umrmlan\u00e9ho Pascala sed\u00ed tlust\u00fd \u0159editel v extr\u00e9mn\u011b obta\u017een\u00e9 b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili. Tipuju, \u017ee i toto m\u00e1 sv\u00e9 od\u016fvodn\u011bn\u00ed – jeho velikost pravd\u011bpodobn\u011b nevyr\u00e1b\u011bj\u00ed. Vypad\u00e1 hroziv\u011b u\u017e jen kv\u016fli tomu, \u017ee je tlust\u00fd a ple\u0161at\u00fd, ale co je je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ten chud\u00e1\u010dek m\u00e1 jedno oko sklen\u011bn\u00e9. Po firm\u011b koluje f\u00e1ma, \u017ee pr\u00fd mu ho vydlabala slepice, ale nechce se mi tomu v\u011b\u0159it, ani s\u00e1m nev\u00edm pro\u010d. Je to v podstat\u011b takov\u00e9… Nere\u00e1ln\u00e9.<\/p>\n

„Kaulitzi.“<\/div>\n

„Pane \u0159editeli.“<\/div>\n
„Posa\u010fte se.“<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ ochotn\u011b si sednu na \u017eidli p\u0159ed jeho st\u016fl, nohy m\u00e1m st\u00e1le t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
M\u00e1m takov\u00fd blb\u00fd pocit, \u017ee m\u011b bude k\u00e1rat. A je\u0161t\u011b je ten pocit blb\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e v\u00edm za co.<\/div>\n
„Tak, abychom za\u010dali postupn\u011b. Asi p\u0159ed t\u0159emi t\u00fddny zde byl man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r,“ velmi dob\u0159e si ten p\u00e1r pamatuji.<\/div>\n
„Dali jste jim ji\u017e po P\u00c1T\u00c9,“ to slovo p\u0159\u00edmo a\u017e nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zv\u00fdraznil, „bankovn\u00ed povolen\u00ed na odklad dal\u0161\u00ed spl\u00e1tky \u00fav\u011bru. Nezaplatili u\u017e P\u011aT,“ dal\u0161\u00ed afektovan\u00e9 zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed, ale tentokr\u00e1t mi a\u017e zadun\u011blo v u\u0161\u00edch. Kdyby m\u016f\u017eu, zakryju si je jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kdy\u017e se rodi\u010de h\u00e1daj\u00ed, „m\u011bs\u00edc\u016f!!!“<\/p>\n

„Promi\u0148te mi, j\u00e1 se v\u00e1m za to velmi omlouv\u00e1m, je mi to skute\u010dn\u011b velmi, velmi, velmi l\u00edto, ale j\u00e1 to prost\u011b musel ud\u011blat. Maj\u00ed mal\u00e9 d\u011bti, jedno z nich je velmi t\u011b\u017ece nemocn\u00e9. Nyn\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed pen\u00edze na jeho l\u00e9\u010den\u00ed. Nemohl jsem to bezcitn\u011b zatrhnout…“ \u0159editel\u016fv p\u0159\u00edsn\u00fd pohled m\u011b donutil zav\u0159\u00edt hubu.<\/p>\n

Jsi v po\u0159\u00e1dn\u00e9 ka\u0161i, Bille.<\/p>\n

<\/em> Hamington, tak se jmenuje, p\u0159ede mne polo\u017eil -tedy p\u0159\u00edmo hodil- dne\u0161n\u00ed noviny s obrovsk\u00fdm obr\u00e1zkem loga na\u0161\u00ed banky a hrub\u00fdm titulkem.<\/p>\n

<\/div>\n

„Mlad\u00fd zam\u011bstnanec banky zachr\u00e1nil \u017eivot mal\u00e9mu d\u00edt\u011bti. Daroval mu \u010das.“<\/em><\/strong><\/div>\n
\n

P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, trvalo mi hodnou chv\u00edli, ne\u017e m\u016fj mozek zpracoval, co vlastn\u011b v\u0161echna ta p\u00edsmena znamenaj\u00ed a \u017ee se tam vlastn\u011b p\u00ed\u0161e o mn\u011b. Zorni\u010dky se mi roz\u0161\u00ed\u0159ily p\u0159ekvapen\u00edm.<\/p><\/div>\n

„Bravo, Kaulitzi!“ poct\u00ed m\u00e9 jm\u00e9no potleskem.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jste tu jen p\u00e1r t\u00fddn\u016f a ud\u011blal jste n\u00e1m tak \u00fa\u017easnou reklamu! A to zcela zdarma!“ pozvednu obo\u010d\u00ed a zasko\u010den\u011b se usm\u011bju. Pros\u00edm?!<\/p>\n

„Te\u010f abychom p\u0159e\u0161li k tomu, co jsem v\u00e1m cht\u011bl vlastn\u011b ozn\u00e1mit,“ p\u0159eru\u0161\u00ed ho otev\u00edraj\u00edc\u00ed se t\u0159e\u0161\u0148ov\u00e9 dve\u0159e a v nich p\u0159\u00edchoz\u00ed \u010dlov\u011bk. Alexej Kewinsky. Moje polsko-p\u0159ist\u011bhovaleck\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra. Ten chlap nen\u00e1vid\u00ed m\u011b a j\u00e1 z du\u0161e nen\u00e1vid\u00edm jeho. No a v\u016fbec se se sv\u00fdmi vz\u00e1jemn\u00fdmi nesympatiemi netaj\u00edme. Alex je tu u\u017e osm let a \u0159\u00edkal mi, \u017ee si na\u0161el n\u011bjakou tu svou ob\u011b\u0165, na kter\u00e9 si ventiloval zlost. V\u017edy ji vy\u0161tval. Nen\u00e1vid\u011bl toti\u017e konkurenci.<\/div>\n

P\u0159e\u0161el p\u00e1r krok\u016f, ale za ten \u010das m\u011b stihl asi patn\u00e1ctkr\u00e1t zab\u00edt pohledem.<\/div>\n
„Volal jste m\u011b, pane Pascale?“<\/p>\n

„Volal jsem v\u00e1s oba. Jak jist\u011b v\u00edte, jsem u\u017e dost star\u00fd a chyst\u00e1m se do d\u016fchodu. Samoz\u0159ejm\u011b logika nepust\u00ed a je jasn\u00e9, \u017ee moje m\u00edsto mus\u00ed n\u011bkdo zastoupit, jinak to nejde. Co z toho vypl\u00fdv\u00e1? Spr\u00e1vn\u011b, pot\u0159ebuji n\u00e1hradu. A ta n\u00e1hrada bude jeden z v\u00e1s.“<\/div>\n

Z n\u00e1s? Jsem tu jen chv\u00edli a u\u017e jsem kandid\u00e1t na pov\u00fd\u0161en\u00ed? To je Bo\u017e\u00ed!!!<\/div>\n
„Promi\u0148te, ale dovol\u00edm si podotknout, \u017ee jsem tu u\u017e osm let, zat\u00edmco Kaulitz je tu p\u00e1r t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
A tak\u00e9 mi \u0159ekli, \u017ee ho nikdy nepov\u00fd\u0161ili… Mo\u017en\u00e1 proto se ka\u017ed\u00e9ho boj\u00ed a chce ho vy\u0161tvat. Ur\u010dit\u011b m\u00e1 strach, \u017ee se nikdy nedo\u010dk\u00e1!<\/p>\n

„Vid\u011bl jste u\u017e dne\u0161n\u00ed noviny?“ p\u0159\u00edsn\u011b se na n\u011bj Hamington pod\u00edv\u00e1 a pod\u00e1 mu tisk. Alex se s p\u0159imhou\u0159en\u00fdma o\u010dima zad\u00edv\u00e1 na titulek – skute\u010dn\u011b \u010dek\u00e1m, kdy pap\u00edr za\u010dne pod jeho prsty ho\u0159et.<\/div>\n

„Promi\u0148te, pane Kewinsky, ale dovol\u00edm si podotknout, \u017ee m\u011b to nezaj\u00edm\u00e1. On ud\u011blal mnohem v\u00edc ne\u017e vy za t\u011bch osm let.“<\/div>\n
Ne, ned\u00e1 mi to. A\u0165 se sebev\u00edce sna\u017e\u00edm, s\u00edle kter\u00e1 mi zved\u00e1 koutky rt\u016f, se nedok\u00e1\u017eu ubr\u00e1nit, ani kdybych cht\u011bl. V\u0161iml si toho, jak jinak.<\/p>\n

„Tak\u017ee b\u011bhem p\u00e1r n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch t\u00fddn\u016f budeme sledovat va\u0161i pr\u00e1ci, va\u0161e odhodl\u00e1n\u00ed a v\u00fdkon. A\u0165 m\u011b zastoup\u00ed ten lep\u0161\u00ed,“ Pascal p\u0159ejede pohledem po n\u00e1s obou. Tak tohle budou velmi zaj\u00edmav\u00e9 dva t\u00fddny. Nazna\u010d\u00ed n\u00e1m beze slov, \u017ee m\u016f\u017eeme opustit jeho kancel\u00e1\u0159. Mo\u017en\u00e1 u\u017e p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed mou.<\/div>\n

„A Kaulitzi!“ prudce se oto\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Ty pirsingy chci vid\u011bt za p\u011bt minut dole a vlasy do gumi\u010dky. Dejte se ost\u0159\u00edhat, po cel\u00e9 firm\u011b jsou blond vlasy. U\u017e mi to leze na nervy.“<\/div>\n
Udivuje m\u011b, \u017ee mi to \u0159\u00edk\u00e1 jen tak klidn\u011b. Kdy\u017e s t\u00edm za mnou p\u0159i\u0161el poprv\u00e9, byl fialov\u00fd vzteky. Co m\u00e1 ka\u017ed\u00fd proti kluk\u016fm s del\u0161\u00edmi vlasy?<\/p>\n

„Nemysli si, \u017ee to m\u00edsto dostane\u0161,“ zas\u00e1hne moje u\u0161i Alex\u016fv hlas, jen co se stihnou zav\u0159\u00edt dve\u0159e. \u010cekal jsem n\u011bjakou u\u0161t\u011bpa\u010dnou pozn\u00e1mku, ale \u017ee tak brzy…<\/div>\n

„To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed, Alexi,“ jeho jm\u00e9no \u0159eknu tak… t\u011b\u017ece? Jasn\u011b mu d\u00e1m najevo, \u017ee se ho neboj\u00edm. Co si mysl\u00ed, \u017ee kdy\u017e je o deset let star\u0161\u00ed, m\u016f\u017ee m\u011b atakovat? To teda ne! Nenech\u00e1m se… a od n\u011bj u\u017e v\u016fbec.<\/div>\n
„D\u00e1vej si bacha,“ mrkne na m\u011b a odejde ke sv\u00e9mu stolu. V\u00edce mu u\u017e nestihnu nic \u0159\u00edct. Ach, ka\u0161lu na n\u011bj! Blb!<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 p\u016flhodina utekla a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle. U m\u00e9 p\u0159ep\u00e1\u017eky na\u0161t\u011bst\u00ed nikdo nebyl, a tak jsem si mohl p\u0159e\u010d\u00edst cel\u00fd ten \u010dl\u00e1nek o mn\u011b. Samoz\u0159ejm\u011b se nedalo vyhnout kec\u016fm o tom, jak je na\u0161e banka \u00fa\u017easn\u00e1 – co\u017e je tot\u00e1ln\u00ed blbost. V podstat\u011b jsem tam byl zm\u00edn\u011bn jen p\u00e1r v\u011btami, ale ty bohat\u011b sta\u010dily na to, abych Alexeje na\u0161tval. Mus\u00edm se ze srdce usm\u00edvat, kdy\u017e sleduju, jak si \u010dte ty \u0159\u00e1dky po\u0159\u00e1d dokola a p\u011bn\u00ed nad t\u00edm, \u017ee to neud\u011blal on. Samoz\u0159ejm\u011b by si n\u011bco takov\u00e9ho nikdy nedovolil, proto\u017ee risk nen\u00ed v jeho povaze – tedy p\u0159esn\u011bji co se \u0161\u00e9fovy n\u00e1klonnosti t\u00fdk\u00e1. Byl jednozna\u010dn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee za to dostanu vyhazov.<\/p>\n

Hodiny odbily p\u011bt na vte\u0159inu p\u0159esn\u011b a voln\u00fd v\u00edkend jsem c\u00edtil u\u017e v kone\u010dc\u00edch prst\u016f. Nemohl jsem se do\u010dkat, kdy kone\u010dn\u011b p\u0159ekro\u010d\u00edm pr\u00e1h t\u00e9to budovy a s \u010distou hlavou p\u016fjdu sp\u00e1t. Miluju ten pocit, kdy\u017e v noci prost\u011b nemus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, co bude z\u00edtra, kolik probl\u00e9mov\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f budu muset se svoj\u00ed chabou prax\u00ed ukecat, \u017ee na\u0161e hrozn\u00e1 nab\u00eddka nen\u00ed zas a\u017e tak \u0161patn\u00e1 a kolik vra\u017ed\u00edc\u00edch pohled\u016f Alexov\u00fdch o\u010d\u00ed se mi poda\u0159\u00ed necht\u011bn\u011b vst\u0159ebat. On je n\u011bco jako up\u00edr. Vys\u00e1v\u00e1 z lid\u00ed energii, pak u\u017e \u010dlov\u011bk nem\u00e1 chu\u0165 na nic, ani j\u00edt dom\u016f. Nato\u017e druh\u00fd den p\u0159ij\u00edt znovu. Kdyby tak v\u00edkend mohl trvat v\u011b\u010dn\u011b…<\/p>\n

Pobal\u00edm si p\u00e1r v\u011bc\u00ed do kabely a u\u017e tu nejsem. Zmiz\u00edm. D\u00edky bohu, \u017ee cesta dom\u016f je tak kr\u00e1tk\u00e1 a nemus\u00edm jako n\u011bkte\u0159\u00ed kolegov\u00e9 jezdit dom\u016f tramvajemi, trolejbusy a podobn\u011b. Jen ud\u011bl\u00e1m p\u00e1r krok\u016f a hop – u\u017e jsem doma. Bydlet v centru m\u011bsta m\u00e1 sv\u00e9 v\u00fdhody.<\/p>\n

„Ahoj mami, jsem doma!“ zak\u0159i\u010d\u00edm na m\u00e1mu, kter\u00e1 by tu m\u011bla n\u011bkde b\u00fdt. P\u0159es otev\u0159en\u00e9 balk\u00f3nov\u00e9 dve\u0159e sly\u0161\u00edm, jak k\u0159i\u010d\u00ed n\u011bco jako „jsem v zahrad\u011b!“ nebo tak. „Dob\u0159e!“<\/p>\n

Pov\u011bs\u00edm kl\u00ed\u010de na m\u00edsto, kde b\u011b\u017en\u011b b\u00fdvaj\u00ed – v\u011b\u0161\u00e1k ve tvaru housl\u00ed. Uff, m\u011bl bych n\u011bco sn\u00edst, u\u017e um\u00edr\u00e1m hlady. Nejhor\u0161\u00ed na m\u00e9 pr\u00e1ci je, \u017ee m\u00e1m jen dvacetiminutovou p\u0159est\u00e1vku na ob\u011bd a to je v\u0161echno. Cel\u00fd zbytek dne prosed\u00edm hladov\u00fd v hromad\u011b pap\u00edr\u016f a smluv, a kdejak\u00fdch blbost\u00ed. Ob\u010das m\u00e1m pocit, \u017ee bych cht\u011bl d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho, \u200b\u200bjen ne tohle. I kdy\u017e… Ten plat… No fakt si st\u011b\u017eovat nem\u016f\u017eu. Ale co je hor\u0161\u00ed? D\u011blat pr\u00e1ci, kter\u00e1 m\u011b nebav\u00ed, ale b\u00fdt dob\u0159e placen\u00fd, nebo nem\u00edt pen\u00edze a d\u011blat to, co miluju? T\u011b\u017ek\u00e1 ot\u00e1zka.<\/div>\n

„Mmm, \u0161pagety.“<\/div>\n
Jedin\u00e9 j\u00eddlo, kter\u00e9 bych dok\u00e1zal j\u00edst po\u0159\u00e1d, od r\u00e1na do ve\u010dera. Samoz\u0159ejm\u011b poka\u017ed\u00e9 s jinou om\u00e1\u010dkou.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Diana Ahojte. U\u017e je to nejak\u00e1 doba, \u010do sa tu odo m\u0148a objavila nejak\u00e1 poviedka, ale je to zase tu. Rada by som v\u00e1m pripomenula trailer, ktor\u00fd tu pred \u010dasom bol \ud83d\ude42 Pevne ver\u00edm, \u017ee v\u00e1s poviedka aspo\u0148<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[562],"tags":[],"class_list":["post-4775","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-chaos"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4775","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4775"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4775\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4775"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4775"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4775"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}