{"id":4779,"date":"2013-08-15T18:00:00","date_gmt":"2013-08-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4765"},"modified":"2013-08-15T18:00:00","modified_gmt":"2013-08-15T17:00:00","slug":"unverwustl-ich-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/15\/unverwustl-ich-10\/","title":{"rendered":"Unverw\u00fcstl\u200bich 10."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1\u0161 spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00fd bezstarostn\u00fd \u010das utekl jako voda. Skoro jsem se ani neohl\u00e9dl a u\u017e jsem se zarmoucen\u011b lou\u010dil s Kayem mezi dve\u0159mi. A\u010dkoliv jsme si navz\u00e1jem sl\u00edbili, \u017ee se co nejd\u0159\u00edve uvid\u00edme, bylo n\u00e1m jasn\u00e9, \u017ee se del\u0161\u00ed dobu neuvid\u00edme. N\u00e1vrat matky sliboval krut\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed jako trest za m\u00e9 dva dny klidu. A m\u011bl jsem pravdu.<\/p>\n

Jen co na\u0161i p\u0159ijeli, prvn\u00ed v\u011bc, kterou matka ud\u011blala byla, \u017ee d\u016fkladn\u011b pro\u0161mejdila cel\u00fd d\u016fm, p\u0159i\u010dem\u017e m\u016fj pokoj velmi d\u016fkladn\u011b, aby zjistila, zda jsem si b\u011bhem jej\u00ed nep\u0159\u00edtomnosti neu\u017e\u00edval jak\u00e9hokoli druhu z\u00e1bavy. Ani na zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee u n\u00e1s p\u0159espal Anis, nereagovala nijak nad\u0161en\u011b, co\u017e se zm\u011bnilo ve chv\u00edli, kdy j\u00ed Bill ozn\u00e1mil, \u017ee p\u0159ijel kv\u016fli n\u011bmu.<\/p>\n

Jak jsem doufal, z t\u011bch dvou se za\u010d\u00ednali klubat p\u0159\u00e1tel\u00e9, p\u0159esto\u017ee Bill rudl a klopil zrak poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se na n\u011bj Anis p\u0159\u00edmo pod\u00edval. Na\u0161t\u011bst\u00ed byl Anis jako v\u017edy neuv\u011b\u0159iteln\u011b zdvo\u0159il\u00fd a Billovy rozpaky p\u0159ehl\u00ed\u017eel, za co\u017e jsem mu byl vd\u011b\u010dn\u00fd. Bill toho m\u011bl dost na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a j\u00e1 si p\u0159\u00e1l, aby to prob\u00edhalo co nejv\u00edce bez probl\u00e9m\u016f alespo\u0148 jednomu z n\u00e1s.<\/p>\n

Co m\u011b p\u0159ekvapilo bylo, \u017ee m\u011b matka nepodrobila \u017e\u00e1dn\u00e9mu v\u00fdslechu o m\u00fdch \u010dinnostech, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi do\u0161lo pro\u010d. Je\u0161t\u011b ten den ve\u010der m\u011b toti\u017e odvezla k Johnovi, kter\u00fd u\u017e m\u011b netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1val. Bez jedin\u00e9ho sl\u016fvka rozlou\u010den\u00ed od matky nebo vysv\u011btlen\u00ed od Johna m\u011b tentokr\u00e1t odvedl d\u00e1l ne\u017e do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Zmaten\u011b jsem se rozhl\u00ed\u017eel, ale kv\u016fli absenci oken jsem toho moc nevid\u011bl, a po dlouh\u00e9 cest\u011b r\u016fzn\u00fdmi chodbami jsem ani nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, zda jsme pod zem\u00ed nebo na povrchu. M\u011bl to perfektn\u011b zaji\u0161t\u011bn\u00e9.<\/div>\n

\n
Trochu nejist\u011b jsem se rozhl\u00e9dl znovu, kdy\u017e jsem zjistil, \u017ee tu chyb\u00ed Temperance, m\u016fj z\u00e1chytn\u00fd bod a hlavn\u011b spojenec. Tak\u017ee kdy\u017e John za sebou zamknul dve\u0159e, za\u010dal jsem se opr\u00e1vn\u011bn\u011b b\u00e1t. Dosud ne\u0159ekl jedin\u00e9 slovo, po\u0159\u00e1d chodil po nevelk\u00e9 m\u00edstnosti, te\u010f u\u017e osv\u011btlen\u00e9 slabou \u017e\u00e1rovkou uprost\u0159ed, a n\u011bco si chystal. Akor\u00e1t jsem se cht\u011bl zeptat, co se bude d\u00edt, kdy\u017e se oto\u010dil a s hroziv\u00fdm v\u00fdrazem ke mn\u011b p\u0159e\u0161el. Automaticky jsem p\u0159ed n\u00edm couvnul p\u0159i vzpom\u00ednce na to, \u017ee u\u017e jednou mi bolest zp\u016fsobil.<\/p>\n

Z\u0159ejm\u011b podobnou reakci o\u010dek\u00e1val, proto\u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b ke mn\u011b p\u0159isko\u010dil a pevn\u011b mi semknul z\u00e1p\u011bst\u00ed za z\u00e1dy. Ve snaze uvolnit se ze sev\u0159en\u00ed jsem sebou zacloumal – p\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee vzhledem k jeho v\u011bku to nebude probl\u00e9m, ale krut\u011b jsem se zm\u00fdlil. Nejsp\u00ed\u0161 tr\u00e1vil ve\u0161ker\u00fd \u010das mimo mu\u010d\u00edrnu v posilovn\u011b. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to jsem ale uc\u00edtil trest za sv\u016fj pokus o \u00fat\u011bk – k bedr\u016fm mi p\u0159ilo\u017eil nejsp\u00ed\u0161 paralyz\u00e9r a u\u0161t\u011bd\u0159il mi jeden z\u00e1sah. P\u0159esto\u017ee nebyl nijak siln\u00fd, i tak jsem uc\u00edtil bolest po cel\u00e9m t\u011ble.<\/p>\n

D\u0159\u00edv ne\u017e jsem se sta\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b vzpamatovat, u\u017e jsem uc\u00edtil chladn\u00fd kov kolem z\u00e1p\u011bst\u00ed na prav\u00e9 ruce, p\u0159i\u010dem\u017e b\u011bhem okam\u017eiku mi ruce John p\u0159edpa\u017eil a do pout mi dal i levou ruku. S nech\u00e1pavost\u00ed a strachem jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, ale on se jen \u0161kodolib\u011b usm\u00e1l a odt\u00e1hl m\u011b do st\u0159edu pokoje, kde ze stropu visel jak\u00fdsi h\u00e1k. Sotva jsem si uv\u011bdomil, k \u010demu je to ur\u010den\u00e9, za\u010dal jsem se v jeho sev\u0159en\u00ed cukat a zm\u00edtat, ale bylo mi to k ni\u010demu. Bleskov\u011b m\u011b na h\u00e1k pouty zav\u011bsil, tak\u017ee j\u00e1 st\u00e1l t\u00e9m\u011b\u0159 na \u0161pi\u010dk\u00e1ch, jak vysoko to bylo.<\/p>\n

„Co to kurva d\u011bl\u00e1te?“ v naprost\u00e9m \u0161oku jsem vydechl, kdy\u017e mi roz\u0159\u00edznul tri\u010dko a za\u010dal ke mn\u011b p\u0159ipojovat nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed dr\u00e1tky. Hned n\u011bkolik z nich byl p\u0159\u00edvod proudu, proto\u017ee mi hrudn\u00edkem projela ostr\u00e1 bolest za mou drzost. Bolestn\u011b jsem za\u00fap\u011bl, skl\u00e1p\u011bj\u00edc hlavu a zamrk\u00e1vaj\u00edc slzy.<\/p>\n

Zat\u00edmco j\u00e1 se vzpamatov\u00e1val, John ode m\u011b ode\u0161el a usadil se do k\u0159esla, p\u0159itahuj\u00edc k sob\u011b n\u011bjak\u00fd p\u0159\u00edstroj a notebook. „P\u0159ipojil jsem v\u00e1s na monitor, Tome. Ten mi bude \u0159\u00edkat, co a jak na v\u00e1s p\u016fsob\u00ed a podle toho j\u00e1 budu ovl\u00e1dat tenhle p\u0159\u00edstroj, kter\u00fdm v\u00e1s budu trestat,“ usm\u00edval se samolib\u011b. Zmaten\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. To, co d\u011blal minule, bylo bolestiv\u00e9 a vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, a to jsem sed\u011bl. V\u017edy\u0165 tohle m\u011b zabije! „Tome, p\u00e1r dn\u00ed jsme se nevid\u011bli, zat\u00edmco va\u0161e matka byla pry\u010d z m\u011bsta. Vid\u011bl jste se v t\u00e9 dob\u011b s va\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem?“<\/p>\n

„Ne,“ vyhrkl jsem ve snaze uniknout bolesti, ale v tu chv\u00edli se p\u0159ede mnou objevila fotografie m\u011b a KAye, jak se l\u00edb\u00e1me u m\u011b v pokoji, a z\u00e1rove\u0148 i dvojn\u00e1sobn\u011b siln\u00fd elektrick\u00fd \u0161ok. S\u00edpav\u011b jsem zalapal po dechu, polykaj\u00edc dotaz na to, jak tu fotku z\u00edskal. Jak n\u00e1s kruci mohl vid\u011bt? Sleduje m\u011b?<\/p>\n

„V\u00edm moc dob\u0159e, \u017ee u v\u00e1s byl celou dobu, kdy byli va\u0161i rodi\u010de pry\u010d z domu a nepochybuji o tom, \u017ee v\u00e1s muselo st\u00e1t hodn\u011b sil, abyste chud\u00e1ka va\u0161eho bratra p\u0159inutil to akceptovat. Vyd\u00edral jste ho?“<\/p>\n

„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne, proboha!“ vydechl jsem nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. „Je to m\u016fj bratr, nikdy bych ho nevyd\u00edral ani nic podobn\u00e9ho.“<\/p>\n

Pozvedl obo\u010d\u00ed, ale r\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 nep\u0159i\u0161la. M\u00e1 m\u011b snad nap\u00edchnut\u00e9ho na detektor l\u017ei? „Spal jste s va\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem? A kolikr\u00e1t?“<\/p>\n

„Ano,“ sklopil jsem pohled a bolestn\u011b zasy\u010del s dal\u0161\u00edm \u0161okem, a\u010dkoliv byl men\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159edchoz\u00ed. „Kolikr\u00e1t nev\u00edm, nepo\u010d\u00edtal jsem to. P\u0159ibli\u017en\u011b \u0161estkr\u00e1t,“ s povzdechem jsem dodal, kdy\u017e m\u011b pob\u00eddl. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed na to p\u0159i\u0161lo \u0161est men\u0161\u00edch \u0161ok\u016f. Rozklepala se mi kolena.<\/p>\n

„Cht\u011bl byste s Kennethem b\u00fdt pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli a pro\u010d?“<\/p>\n

„Ano,“ ti\u0161e jsem hlesl a zav\u0159el o\u010di, p\u0159ij\u00edmaj\u00edc dal\u0161\u00ed \u0161oky. „Cht\u011bl bych s n\u00edm te\u010f b\u00fdt, proto\u017ee se s n\u00edm c\u00edt\u00edm v bezpe\u010d\u00ed a obklopen\u00fd l\u00e1skou.“<\/p>\n

„P\u0159edstavujete si s n\u00edm spole\u010dnou budoucnost?“ t\u00e1zav\u011b ke mn\u011b vzhl\u00e9dl.<\/p>\n

„Neust\u00e1le,“ p\u0159iznal jsem, s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159i vzpom\u00ednce na na\u0161e spole\u010dn\u00e9 pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed. Siln\u00fd \u0161ok<\/span><\/em>. Bolestn\u011b jsem vyk\u0159ikl, bezvl\u00e1dn\u011b se na h\u00e1k zav\u011b\u0161uj\u00edc, proto\u017ee nohy odm\u00edtaly n\u00e9st m\u011b, vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu.<\/p>\n

„Chcete n\u011bkdy d\u00e1t sv\u011btu v\u011bd\u011bt, \u017ee je pan Kenneth Gl\u00f6ckler va\u0161\u00edm partnerem?“ nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. U\u017e jen od pohledu bylo jasn\u00e9, jak moc protivn\u00e1 a nechutn\u00e1 se mu ta p\u0159edstava zd\u00e1. Jak moc nen\u00e1vid\u011bl v\u0161echny homosexu\u00e1ly?<\/p>\n

„Ano, chci,“ hlesl jsem a sklopil hlavu, ut\u00edkaj\u00edc p\u0159ed bolest\u00ed do vlastn\u00edch my\u0161lenek. \u017divot s Kayem bylo v\u0161echno, co jsem cht\u011bl a co jsem si v budoucnu dok\u00e1zal p\u0159edstavit, proto\u017ee nebylo nic v m\u00e9 mysli, kde se neobjevoval on. Byl v ka\u017ed\u00e9 situaci, kterou jsem si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, byl v\u0161ude.<\/p>\n

P\u0159edstavoval jsem si jeho kr\u00e1sn\u00fd d\u016fm, chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 tam a postupem \u010dasu i skute\u010dnost, \u017ee to bude n\u00e1\u0161 d\u016fm. Na\u0161e m\u00edsto, kde se nebudeme muset p\u0159ed nik\u00fdm schov\u00e1vat, kde budeme naprosto up\u0159\u00edmn\u00ed a nikomu to nebude vadit.<\/p>\n

Naprosto vy\u010derpan\u00fd a rozbolav\u011bl\u00fd jsem odpov\u00eddal na stovky dal\u0161\u00edch dotaz\u016f od Johna, kter\u00e9 st\u00e1le nebraly konce. Kdy\u017e jsem tam byl, dle m\u00e9ho n\u00e1zoru u\u017e n\u011bkolik hodin, p\u0159i\u0161ly na \u0159adu vym\u00fdva\u010dsk\u00e9 \u0159e\u010di. Byl jsem natolik mimo, \u017ee jsem mu v\u0161echno odk\u00fdval, ale nebyl jsem mimo tak moc, abych mu na konci odsouhlasil n\u011bjak\u00e9 pou\u010den\u00ed. Potvrdil jsem mu, \u017ee jsem st\u00e1le homosexu\u00e1l, a \u017ee st\u00e1le miluju Kaye.<\/p>\n

John cel\u00fd zrudnul vzteky a za\u010dal v\u0159\u00edskat, zat\u00edmco do m\u011b pral jeden elektrick\u00fd \u0161ok za druh\u00fdm. Bylo to tak moc nesnesiteln\u00e9, \u017ee jsem se a\u017e rozbre\u010del, jen abych trochu ventiloval svou bolest.<\/p>\n

Jakmile se dostate\u010dn\u011b ukojil, se \u0161kodolibou radost\u00ed mi pop\u0159\u00e1l hezkou noc a ode\u0161el, m\u011b nech\u00e1vaj\u00edc zav\u011b\u0161en\u00e9ho na h\u00e1ku, neschopn\u00e9ho jak\u00e9hokoliv pohybu nebo projevu slabosti \u010di vzteku. M\u011bl to geni\u00e1ln\u011b vymy\u0161len\u00e9.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Saline A. N\u00e1\u0161 spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00fd bezstarostn\u00fd \u010das utekl jako voda. Skoro jsem se ani neohl\u00e9dl a u\u017e jsem se zarmoucen\u011b lou\u010dil s Kayem mezi dve\u0159mi. A\u010dkoliv jsme si navz\u00e1jem sl\u00edbili, \u017ee se co nejd\u0159\u00edve uvid\u00edme, bylo n\u00e1m jasn\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[556],"tags":[],"class_list":["post-4779","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unverwustl-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4779","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4779"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4779\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4779"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4779"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4779"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}