{"id":479,"date":"2018-08-05T16:00:00","date_gmt":"2018-08-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=474"},"modified":"2018-08-05T16:00:00","modified_gmt":"2018-08-05T15:00:00","slug":"scar-tissue-28-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/08\/05\/scar-tissue-28-1-2\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 28. 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Gn\u00f3thi Seauton – Poznej s\u00e1m sebe<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Nejdra\u017e\u0161\u00ed Tome,<\/em><\/div>\n

ruce m\u011b u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 neposlouchaj\u00ed, zat\u00edmco ti p\u00ed\u0161u tento dopis, ale nem\u016f\u017eu odpo\u010d\u00edvat v pokoji, dokud se neujist\u00edm, \u017ee jednoho dne bude\u0161 schopn\u00fd dozv\u011bd\u011bt se pravdu o sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 identit\u011b. J\u00f6rg Kaulitz nen\u00ed tv\u00fdm skute\u010dn\u00fdm otcem. Jm\u00e9no tv\u00e9ho skute\u010dn\u00e9ho otce bylo Marcus Ritter a podle standard\u016f na\u0161\u00ed spole\u010dnosti byl nikdo, pouh\u00fd st\u00e1jn\u00edk v dom\u011b m\u00e9ho otce v Mnichov\u011b. Ale pro m\u011b znamenal cel\u00fd sv\u011bt. \u017dila jsem s t\u00edmto tajemstv\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161estn\u00e1ct let a lhala bych, kdybych tvrdila, \u017ee jsem si alespo\u0148 tro\u0161ku neu\u017e\u00edvala tu moc, kterou mi dod\u00e1valo nad J\u00f6rgem. Lid\u00e9 jsou malichern\u00e1 stvo\u0159en\u00ed a j\u00e1 nejsem v\u00fdjimkou. Odplata nen\u00ed pod mou \u00farove\u0148. Douf\u00e1m v\u0161ak, \u017ee tebe do sv\u00fdch sp\u00e1r\u016f nikdy nedostane, drahou\u0161ku. P\u0159in\u00e1\u0161\u00ed to pouze zk\u00e1zu. Ji\u017e te\u010f jsem vyd\u011b\u0161en\u00e1 z d\u016fsledk\u016f, kter\u00e9 si bude\u0161 muset protrp\u011bt za mou sobeckost. V tomto ohledu jsem ti nebyla dobrou matkou. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, ale jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e1, \u017ee J\u00f6rg je zodpov\u011bdn\u00fd za smrt tv\u00e9ho otce, proto\u017ee pot\u00e9, co se o n\u00e1s dvou J\u00f6rg dozv\u011bd\u011bl, Marcus do druh\u00e9ho dne zmizel a u\u017e nikdo ho nikdy znovu nespat\u0159il. P\u0159esto si v\u0161ak J\u00f6rg nikdy nemohl b\u00fdt jist\u00fd, zda jsi jeho d\u00edt\u011b nebo ne. Pouze j\u00e1 jsem znala pravdu a krom\u011b m\u00e9 l\u00e1sky k tob\u011b, Tome, vid\u011bt J\u00f6rga \u017e\u00edt v nekone\u010dn\u00fdch pochyb\u00e1ch bylo tou jedinou v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 d\u00e1vala m\u00e9mu \u017eivotu smysl.<\/p>\n

P\u0159ed\u00e1v\u00e1m tento dopis m\u00e9mu spolehliv\u00e9mu, d\u016fv\u011brn\u00e9mu p\u0159\u00edteli, Sakimu, s instrukcemi, aby ti jej p\u0159edal v tom okam\u017eiku tv\u00e9ho \u017eivota, kdy m\u016f\u017ee\u0161 z pravdy na\u010derpat s\u00edlu. On ti vysv\u011btl\u00ed v\u0161echny v\u011bci, na kter\u00e9 u\u017e jsem p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00e1, abych je zanesla na pap\u00edr. C\u00edt\u00edm, \u017ee brzy budu muset tento sv\u011bt opustit a s t\u00edm i tebe, svou nejv\u011bt\u0161\u00ed radost. Kdykoliv se na tebe pod\u00edv\u00e1m, m\u016fj drah\u00fd synu, vid\u00edm z\u00e1zrak: d\u00edt\u011b po\u010dat\u00e9 z l\u00e1sky ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd pova\u017euje l\u00e1sku p\u0159i plozen\u00ed za ned\u016fle\u017eitou. Tys byl po\u010dat ze sem\u00ednka l\u00e1sky, a tud\u00ed\u017e ty s\u00e1m si v sob\u011b nese\u0161 toto s\u00e9m\u011b l\u00e1sky. Je to nyn\u00ed d\u011bdictv\u00edm ve tv\u00e9 linii a nem\u016f\u017ee to b\u00fdt vymaz\u00e1no. P\u0159ijde \u010das, kdy i ty s\u00e1m se bude\u0161 muset o\u017eenit a j\u00e1 v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee bude\u0161 n\u00e1sledovat sv\u00e9 srdce nam\u00edsto toho, aby ses sklonil p\u0159ed bezv\u00fdznamn\u00fdm obchodn\u00edm z\u00e1jmem. L\u00e1ska je tou jedinou v\u011bc\u00ed, pro kterou stoj\u00ed za to \u017e\u00edt. Milovat a b\u00fdt milov\u00e1n nazp\u011bt.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Tv\u00e1 matka Anita<\/em><\/div>\n

\n

Tom pomalu polo\u017eil dopis do sv\u00e9ho kl\u00edna. Po dlouhou chv\u00edli byl zcela nehybn\u00fd a jeho o\u010di nesoust\u0159ed\u011bn\u00e9, zat\u00edmco vst\u0159eb\u00e1val v\u0161e, co si pr\u00e1v\u011b p\u0159e\u010detl, pot\u00e9 zav\u0159el o\u010di a zhluboka se nadechl.<\/p><\/div>\n

„On nebyl m\u016fj otec,“ \u0159ekl nahlas.<\/div>\n
Vn\u00edmal sv\u011bt kolem sebe jako v mlze vytvo\u0159en\u00e9 fyzick\u00fdm a du\u0161evn\u00edm vy\u010derp\u00e1n\u00edm z posledn\u00edch n\u011bkolika dn\u00ed, a h\u00e1dal, \u017ee to bylo d\u016fvodem, pro\u010d p\u0159ij\u00edmal to odhalen\u00ed tak klidn\u011b, t\u00e9m\u011b\u0159 rezignovan\u011b. Teplo z Billovy hlavy le\u017e\u00edc\u00ed na jeho stehn\u011b bylo jedinou v\u011bc\u00ed, kter\u00e1 Toma nyn\u00ed dr\u017eela p\u0159i zemi. Jeho ruka si automaticky na\u0161la cestu do hedv\u00e1bn\u00fdch, \u010dern\u00fdch pramen\u016f jeho chot\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 roztr\u017eit\u011b jej hladila. P\u0159in\u00e1\u0161elo mu to tolik \u00fat\u011bchy. Na ni\u010dem jin\u00e9m opravdu nez\u00e1le\u017eelo, dokud m\u011bl sv\u00e9ho milovan\u00e9ho po sv\u00e9m boku.<\/div>\n
Bill trp\u011bliv\u011b \u010dekal, dokud Tomovy o\u010di nena\u0161ly jeho vlastn\u00ed, a pot\u00e9 se na n\u011bj n\u011b\u017en\u011b usm\u00e1l. Oba ti\u0161e plakali, ale Bill si byl jist\u00fd, \u017ee Tom si je\u0161t\u011b nev\u0161iml slz, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po jeho vlastn\u00edch tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
\n

„Nikdy jsi nem\u011bl ani podez\u0159en\u00ed?“ zeptal se, prsty lemoval spletit\u00e9 obrazce na l\u00e1tce kalhot druh\u00e9ho mlad\u00edka.<\/p><\/div>\n

Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„J\u00e1 prost\u011b\u2026 ne. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee ne. Prost\u011b jsem jen nerozum\u011bl, pro\u010d se po mat\u010din\u011b smrti tolik zm\u011bnil. P\u0159edt\u00edm byl v\u017edycky chladn\u00fd a rezervovan\u00fd, ale nikdy nebyl takov\u00e1 zr\u016fda, jako kdy\u017e jsi ho poznal ty.“<\/div>\n
Bill s potvrzen\u00edm zabroukal a oba sed\u011bli v hloubav\u00e9m tichu. „V\u017edycky jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee je na tob\u011b n\u011bco odli\u0161n\u00e9ho,“ promluvil Bill po chv\u00edli.<\/div>\n
Tom se zavrt\u011bl.<\/div>\n
„Odli\u0161n\u00e9ho?“<\/div>\n
„Ano.“ Na Billov\u00fdch rtech se usadil pozitivn\u00ed, zasn\u011bn\u00fd \u00fasm\u011bv. „Hned od prvn\u00ed chv\u00edle. M\u011bl jsi v sob\u011b takovou t\u00e9m\u011b\u0159 hmatatelnou jemnost. Pamatuju si, jak m\u011b to v t\u011bch prvn\u00edch, rozpa\u010dit\u00fdch dnech uklid\u0148ovalo.“<\/div>\n
Tom prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po rysech sv\u00e9ho milovan\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„P\u0159\u00edsahal jsem si,“ prozradil. „\u017de se nikdy nebude\u0161 muset c\u00edtit \u0161patn\u011b za v\u0161echno to \u0161patn\u00e9, co se mi stalo. Byl to jedin\u00fd pevn\u00fd bod v m\u00e9m \u017eivot\u011b. Mohl jsem se na n\u011bj upnout a bojovat, pokud to bylo nutn\u00e9.“<\/div>\n
Bill zamrkal skrz slzy.<\/div>\n
„Nikdy jsem nemohl pochopit, jak \u010dlov\u011bk jako ty m\u016f\u017ee b\u00fdt synem \u010dlov\u011bka, jako byl J\u00f6rg. Prost\u011b to ned\u00e1valo smysl.“<\/div>\n
„Tys to tu\u0161il?“ Zeptal se jej Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl Bill hlavou. „Pouze jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee se v\u011bci d\u011bj\u00ed z ur\u010dit\u00e9ho d\u016fvodu. \u017d\u00e1dn\u00fd otec by se nechoval ke sv\u00e9 vlastn\u00ed krvi tak, jako se J\u00f6rg choval k tob\u011b, ani\u017e by k tomu m\u011bl d\u016fvod. P\u0159\u00ed\u0161ery jsou pouze v poh\u00e1dk\u00e1ch. Lid\u00e9 se nerod\u00ed krut\u00ed a zl\u00ed.“<\/div>\n
\n

Tento drobn\u00fd kousek moudrosti poch\u00e1zel ze stejn\u00e9ho neot\u0159esiteln\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, kter\u00e9 Billovi umo\u017enilo postavit se proti Meyerovi poprv\u00e9, kdy\u017e jej ten mu\u017e obt\u011b\u017eoval na chodb\u011b, a tak\u00e9 pozd\u011bji v t\u00e9 rozhoduj\u00edc\u00ed chv\u00edli na schodi\u0161ti. Bill v\u011bd\u011bl, jak\u00fdm druhem lid\u00ed byli jeho rodi\u010de. B\u011bhem cel\u00e9ho jeho \u017eivota se d\u016fsledn\u011b chovali slu\u0161n\u011b a jen proto, \u017ee kdosi o nich \u0159ekl n\u011bco jin\u00e9ho, to je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee by si Bill okam\u017eit\u011b p\u0159etvo\u0159il obraz, kter\u00fd si o nich u\u017e ud\u011blal. Rodi\u010de sv\u00e9 d\u011bti milovali, nebo si jich alespo\u0148 vysoce cenili pro jejich potenci\u00e1ly. J\u00f6rg v tomto pohledu reprezentoval anom\u00e1lii: nechoval se jako rodi\u010d. Bill si nemohl pomoct, aby se nestal podez\u00edrav\u00fdm.<\/p><\/div>\n

\n

„Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ za\u010dal Tom po chv\u00edli v\u00e1hav\u011b,“ \u017ee se o to opravdu nestar\u00e1m, jestli byl m\u00fdm otcem, nebo ne?“<\/p><\/div>\n

„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk si bezd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ejel rukou po sv\u00e9m cul\u00edku.<\/div>\n
„Nen\u00ed to tak, jako bych snad zoufale bojoval o to, aby m\u011b miloval, nebo abych z\u00edskal jeho respekt, jako to d\u011bl\u00e1 spousta jin\u00fdch syn\u016f. V tom p\u0159\u00edpad\u011b bych sv\u00fdm zp\u016fsobem mohl c\u00edtit \u00falevu, h\u00e1d\u00e1m. Ale v\u017edy mi byl ciz\u00ed, a mohl z\u016fstat naprosto neutr\u00e1ln\u00ed, kdyby nevy\u0161el ze sv\u00fdch zp\u016fsob\u016f, aby z m\u00e9ho \u017eivota ud\u011blal peklo.“<\/div>\n
Jeho o\u010di p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po Billov\u011b laskav\u00e9 tv\u00e1\u0159i jako pohlazen\u00ed, zat\u00edmco ze sebe vyd\u00e1val jednu my\u0161lenku za druhou.<\/div>\n
„Co v\u016fbec znamen\u00e1 \u00b4otec\u00b4? Jen proto, \u017ee ten titul \u010dlov\u011bk nos\u00ed, opravdu to z n\u011bj d\u011bl\u00e1 otce?“ Zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Pokud mi n\u011bkdy byl n\u011bkdo otcem, byl to Saki. On se o m\u011b staral ne proto, \u017ee mu to na\u0159izoval z\u00e1kon, nebo proto, \u017ee mu to n\u011bkdo jin\u00fd na\u0159\u00eddil. V\u017edycky cht\u011bl pro m\u011b to nejlep\u0161\u00ed a j\u00e1 nikdy nebudu schopn\u00fd mu za jeho podporu dostate\u010dn\u011b pod\u011bkovat.“<\/div>\n
„Byl ti v\u011brn\u00fd stejn\u011b, jako byl i Anit\u011b,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
\n

„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee b\u00fdval mat\u010din\u00fdm sluhou v Mnichov\u011b?“<\/p><\/div>\n

To Billa p\u0159ekvapilo.<\/div>\n
„Opravdu? V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee odjak\u017eiva pracoval tady.“<\/div>\n
„N\u00e1sledoval matku sem, kdy\u017e se vdala za otc\u2026 za J\u00f6rga,“ opravil se Tom rozpa\u010dit\u011b. „Bude obt\u00ed\u017en\u00e9 si na to zvyknout\u2026“<\/div>\n
Bill ho pohladil po stehn\u011b.<\/div>\n
„Bude to jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj usm\u00e1l, a pot\u00e9 \u0159ekl:<\/div>\n
„Tenhle mu\u017e\u2026 Marcus Ritter. M\u016fj otec\u2026 Je to pro m\u011b jenom jm\u00e9no, a h\u00e1d\u00e1m, \u017ee pro m\u011b nikdy nebude znamenat nic v\u00edce. Ale m\u016f\u017eu na n\u011bj myslet pouze laskav\u011b, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee d\u011blal mou matku \u0161\u0165astnou a v\u00edm, jak\u00e9 to je v na\u0161em sv\u011bt\u011b privilegium.“ Dotkl se Billovy tv\u00e1\u0159e s takovou n\u011b\u017enost\u00ed, s takovou l\u00e1skou, a\u017e se Billovi zasekl dech. Zp\u016fsob, jak\u00fdm se na n\u011bj Tom nyn\u00ed d\u00edval, s o\u010dima pln\u00fdma citu, Billovi pronikal a\u017e do morku kost\u00ed a napl\u0148oval jej n\u00e1dhern\u00fdm rozechv\u011bn\u00edm, kter\u00e9 v n\u011bm mohl vyvolat pouze jeho milovan\u00fd. Pouze Tom.<\/div>\n
\n

„V\u00edm to d\u00edky tob\u011b, Bille,“ \u0159ekl blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk jemn\u011b. „Pokud tenhle Marcus Ritter p\u0159in\u00e1\u0161el matce jen polovinu \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 ty p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed\u0161 mn\u011b\u2026 Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u011bla matka mo\u017enost to za\u017e\u00edt. Byla to \u017eena, kter\u00e1 si nic jin\u00e9ho nezaslou\u017eila.“<\/p><\/div>\n

Bill byl neschopen slova. P\u0159idr\u017eel si Tomovu dla\u0148 u sv\u00fdch rt\u016f a pol\u00edbil jeho prsty.<\/div>\n
„A nemysl\u00edm si, \u017ee byla sobeck\u00e1,“ Tom pevn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Nebo jej\u00ed sobectv\u00ed alespo\u0148 dok\u00e1\u017eu pochopit. Bylo to jako\u2026“<\/div>\n
N\u00e1hle ztichnul a obez\u0159etn\u011b na Billa pohl\u00e9dl, ne\u017e se rozhodl pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Bylo to stejn\u00e9, jako se mnou a Kaiem.“<\/div>\n
Bill vzdychl.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edkat jeho jm\u00e9no, v\u00ed\u0161. Je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Tom vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu ji vinit z toho, co se mi stalo. A nem\u016f\u017eu ani \u0159\u00edct, \u017ee ud\u011blala \u0161patn\u00e9 rozhodnut\u00ed. J\u00e1 ud\u011blal stejn\u00e9. S v\u00fdjimkou toho, \u017ee kdy\u017e jsem ztratil Kaie, nem\u011bl jsem nikoho, na koho bych se mohl upnout, pro koho \u017e\u00edt, a matka m\u011bla m\u011b. To je ten jedin\u00fd rozd\u00edl.“<\/div>\n
\n

„Te\u010f m\u00e1\u0161 m\u011b,“ za\u0161eptal Bill ost\u00fdchav\u011b.<\/p><\/div>\n

Tomovi se nad t\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 bolestiv\u011b sev\u0159elo srdce.<\/div>\n
„Ach, Billy\u2026“ vzdychl, pot\u00e9 se podvolil tomu neodolateln\u00e9mu nutk\u00e1n\u00ed, nat\u00e1hl se pro sv\u00e9ho man\u017eela a zvedl si jej na kl\u00edn. „Poj\u010f sem. Chci t\u011b dr\u017eet.“<\/div>\n
P\u0159itulili se k sob\u011b opravdu bl\u00edzko a Tom hluboce vdechl Billovu sladkou, zn\u00e1mou v\u016fni.<\/div>\n
„Bo\u017ee, tohle je tak dobr\u00fd pocit,“ zast\u00e9nal pochvaln\u011b. To, jak se Bill tisknul sv\u00fdm huben\u00fdm t\u011blem proti jeho, byl ten nejlep\u0161\u00ed pocit na sv\u011bt\u011b, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee dokud budou m\u00edt jeden druh\u00e9ho, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku. Bill byl jako ochrann\u00fd \u0161t\u00edt kolem Tomova srdce a du\u0161e. V\u0161e se od n\u011bj odrazilo a zanech\u00e1valo za sebou jen minim\u00e1ln\u00ed po\u0161kozen\u00ed.<\/div>\n
„Jsem tak r\u00e1d, \u017ee t\u011b m\u00e1m, l\u00e1sko,“ zamumlal Tom a vtiskl Billovi polibek na rty. V ka\u017ed\u00e9m jin\u00e9m okam\u017eiku by sv\u00e9ho man\u017eela \u0161k\u00e1dlil za slzy, kter\u00e9 se neust\u00e1le sna\u017eil mrk\u00e1n\u00edm potla\u010dovat, ale Tom tak\u00e9 bojoval proti n\u00e1poru sv\u00fdch vlastn\u00edch emoc\u00ed. Kdy, kdy\u017e ne v takov\u00e9m \u017eivot-m\u011bnic\u00edm momentu, by m\u011bl m\u00edt \u010dlov\u011bk povoleno bre\u010det?<\/div>\n
\n

Bill trochu popot\u00e1hl, ale chab\u011b se p\u0159itom usm\u00edval.<\/p><\/div>\n

„P\u0159esn\u011b jak napsala Anita,“ jeho hlas byl ochrapt\u011bl\u00fd, „kdy\u017e miluje\u0161, jsi milov\u00e1n nazp\u011bt a naopak. Milovala t\u011b cel\u00fdm sv\u00fdm srdcem, dala ti jako d\u00edt\u011bti spoustu l\u00e1sky.“<\/div>\n
„Byla \u00fa\u017easn\u00fd \u010dlov\u011bk,“ Tom vtisk\u00e1val polibky na n\u00e1hodn\u00e1 m\u00edsta na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. To, jak byli u sebe bl\u00edzko, a\u017e mohli na k\u016f\u017ei c\u00edtit dech toho druh\u00e9ho, byl b\u00e1je\u010dn\u00fd pocit. Tom tuto uklid\u0148uj\u00edc\u00ed bublinu necht\u011bl nikdy opustit.<\/div>\n
„R\u00e1d si mysl\u00edm,“ pokra\u010doval Bill, „\u017ee d\u011bdictv\u00ed, o kter\u00e9m tv\u00e1 matka mluvila, je opravdov\u00e9 a \u017ee to bylo to, co n\u00e1s nakonec svedlo dohromady p\u0159es v\u0161echnu tu nepravd\u011bpodobnost.“<\/div>\n
Tom se lehce zamra\u010dil, trochu se odt\u00e1hl.<\/div>\n
„Opravdu si to mysl\u00ed\u0161? Mo\u017en\u00e1 to myslela jen \u0159e\u010dnicky.“<\/div>\n
Bill si nemohl pomoct a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem sentiment\u00e1ln\u00ed, ale pevn\u011b tomu v\u011b\u0159\u00edm.“<\/div>\n
Narovnal se a sev\u0159el Tomovu ruku mezi sv\u00fdmi dlan\u011bmi. Jeho jantarov\u00e9 o\u010di z\u00e1\u0159ily od zjevn\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed a Tom jej cht\u011bl tak moc pol\u00edbit, dr\u017eet jej bl\u00edzko u sebe, \u017ee mu dalo hodn\u011b n\u00e1mahy z\u016fstat nehybn\u00fd.<\/div>\n
\n

„Mohl ses st\u00e1t zaho\u0159kl\u00fdm, zlomysln\u00fdm, zl\u00fdm mu\u017eem, zrovna jako J\u00f6rg,“ vysv\u011btloval Bill, „ale nam\u00edsto toho jsi vybo\u010dil ze sv\u00fdch zp\u016fsob\u016f, abych se v t\u00e9to nemo\u017en\u00e9 situaci c\u00edtil dob\u0159e. Uchr\u00e1nil sis sv\u016fj soucit dokonce i po t\u011bch hr\u016fz\u00e1ch, kter\u00fdmi sis pro\u0161el. To je d\u016fvod, pro\u010d bylo mo\u017en\u00e9, abych se do tebe zamiloval.“<\/p><\/div>\n

Tv\u00e1\u0159e mu zr\u016f\u017eov\u011bly, kdy\u017e na moment sklopil o\u010di.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161\u2026“ za\u010dal. Tom mu jemn\u011b nadzdvihl bradu, aby mu vid\u011bl do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Co drahou\u0161ku?“<\/div>\n
Bill kr\u00e1tce pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ta my\u0161lenka na to d\u011bdictv\u00ed, o kter\u00e9m tv\u00e1 matka mluvila, a co zd\u011bd\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 jednoho dne budeme m\u00edt\u2026 je n\u00e1dhern\u00e1.“<\/div>\n
Tomovi nad t\u00edm povadlo cel\u00e9 t\u011blo. To byl jejich jedin\u00fd nedo\u0159e\u0161en\u00fd probl\u00e9m.<\/div>\n
„Bille, ty si opravdu mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b!“ Vyk\u0159ikl Bill. Vypadal up\u0159\u00edmn\u011b zmaten\u011b. „\u0158\u00edkal jsi, \u017ee se to v posledn\u00ed dob\u011b zlep\u0161uje, \u017ee? To je\u2026 J\u00e1 m\u016f\u017eu po\u010dkat tak dlouho, jak jen bude t\u0159eba\u2026“<\/div>\n
Tom se t\u00e9m\u011b\u0159 usm\u00e1l nad t\u00edm, jak druh\u00fd mlad\u00edk op\u011bt z\u010dervenal.<\/div>\n
\n

„Ach, Bille, tak moc ti chci v\u011b\u0159it, m\u016fj drah\u00fd\u2026“ vzdychl. „Chci ti d\u00e1t d\u011bti, o kter\u00fdch mluv\u00ed\u0161.“<\/p><\/div>\n

Bill se zahih\u0148al a sklopil pohled.<\/div>\n
„To je tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Co, l\u00e1sko?“<\/div>\n
„Jak u\u017e proti t\u00e9 my\u0161lence nic nem\u00e1m. D\u0159\u00edve m\u011b to v\u017edycky d\u011bsilo. Nebo jsem v\u017edycky c\u00edtil minim\u00e1ln\u011b paniku. A te\u010f\u2026 to chci. J\u00e1 to opravdu chci.“<\/div>\n
Vykoukl na Toma zpod sv\u00fdch dlouh\u00fdch \u0159as.<\/div>\n
„Chci tv\u00e9 d\u011bti.“<\/div>\n
Tom si nemohl vzpomenout, jestli kdy vid\u011bl druh\u00e9ho chlapce tak okouzluj\u00edc\u00edho. Bill jej doslova p\u0159ipravoval o dech. Vlna vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e1 se prohnala spodn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed Tomova t\u011bla, se zd\u00e1la b\u00fdt t\u00e9m\u011b\u0159 nevhodn\u00e1, a poprv\u00e9 a pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9 naposledy v jeho \u017eivot\u011b byl Tom r\u00e1d za svou neschopnost ztvrdnout. Ale Bill, \u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed \u017ee chce jeho d\u011bti, byl tou nejv\u00edc pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed a z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu i nejeroti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed, jak\u00e1 Tomovi kdy byla \u0159e\u010dena.<\/div>\n
„Bez ohledu na to, co pro to budu muset ud\u011blat,“ sl\u00edbil se zan\u00edcen\u00edm, „najdu n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob.“<\/div>\n
\n

Billovy tv\u00e1\u0159e byly jasn\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9, kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvl a nechal se pol\u00edbit, kdy\u017e Tom p\u0159itiskl k sob\u011b jejich rty. Zp\u016fsob, jak\u00fdm do polibku vzdychl, to, jak t\u00e1l, to bylo charakteristick\u00e9 pouze pro Billa a bylo to n\u011bco, co Tom s jinou osobou nikdy neza\u017eil. Tato Billova schopnost, b\u00fdt v jednom okam\u017eiku prudk\u00fd a pevn\u00fd jako diamant a v dal\u0161\u00edm povoln\u00fd, to byla vz\u00e1cn\u00e1 vlastnost a d\u00edky n\u00ed byl tak speci\u00e1ln\u00ed, tak nedoceniteln\u00fd.<\/p><\/div>\n

Pot\u00e9, co se od sebe odtrhli, si Bill polo\u017eil hlavu na Tomovo rameno a le\u017eeli tam spolu na gau\u010di ve voln\u00e9m, h\u0159ejiv\u00e9m objet\u00ed po dlouhou chv\u00edli, uva\u017eovali nad tajemstv\u00edmi minulosti a nad t\u00edm, co jim m\u011bla p\u0159in\u00e9st budoucnost.<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem \u010detl ten dopis,“ promluvil pozd\u011bji Bill, „byla to takov\u00e1 \u00faleva\u2026“<\/div>\n
Tom okam\u017eit\u011b porozum\u011bl, o \u010dem mluv\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, liebchen. J\u00e1 v\u00edm,“ vzdychl. „Jsem r\u00e1d, \u017ee se d\u00edky tomu c\u00edt\u00ed\u0161 l\u00e9pe, dokonce i kdy\u017e pro m\u011b v tom nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl. Nikdy jsem t\u011b z ni\u010deho nevinil.“<\/div>\n
\n

„Je to obt\u00ed\u017en\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill slab\u00fdm hlasem. „Sna\u017e\u00edm se na to nemyslet jako na to, \u017ee jsem ho \u00b4zabil\u00b4\u2026 ale v\u00edce jako, \u017ee jsem to musel ud\u011blat, abych zachr\u00e1nil tebe. Po\u0159\u00e1d je to tak\u2026 neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee jsem skute\u010dn\u011b n\u011bco takov\u00e9ho ud\u011blal.“<\/p><\/div>\n

Tom z\u00edral ven z okna.<\/div>\n
„Byl jako mor. Smrt n\u00e1sledovala jeho kroky. Zabil Kaie, pravd\u011bpodobn\u011b zabil m\u00e9ho otce, dusil v\u0161echny kolem sebe. Ty, kter\u00e9 nemohl kontrolovat, prost\u011b vymazal. Jsem r\u00e1d, \u017ee je pry\u010d. Nestyd\u00edm se to \u0159\u00edct. V\u017edycky jsem byl vyd\u011b\u0161en\u00fd, \u017ee b\u011bhem jednoho ze sv\u00fdch z\u00e1chvat\u016f \u0161\u00edlenosti ubl\u00ed\u017e\u00ed tob\u011b. A co kdybych nebyl pobl\u00ed\u017e, co kdybych mezi v\u00e1s nemohl vtrhnout? Ne, takhle je to lep\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee zavra\u017edil tv\u00e9ho otce?“ Bill sev\u0159el materi\u00e1l Tomova tri\u010dka, jak se ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „Mo\u017en\u00e1 ne vlastn\u00edma rukama, ale rozhodn\u011b v\u011bd\u011bl, jak na tu pr\u00e1ci naj\u00edt ty spr\u00e1vn\u00e9 lidi.“<\/div>\n
\n

„Zaj\u00edmalo by m\u011b, jestli o tom v\u00ed Saki v\u00edce,“ p\u0159em\u00fd\u0161lel Bill.<\/p><\/div>\n

„Poj\u010fme to zjistit,“ navrhl Tom a oba se okam\u017eit\u011b nap\u0159\u00edmili. „On je to jedin\u00e9 spojen\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1m z\u016fstalo mezi minulost\u00ed a p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Chci sly\u0161et jeho p\u0159\u00edb\u011bh.“<\/div>\n
Opatrn\u011b p\u0159elo\u017eil Anitin dopis nap\u016fl a vlo\u017eil jej zp\u00e1tky do ob\u00e1lky, pot\u00e9 vstal. Ruka mu okam\u017eit\u011b vysko\u010dila ke zlomen\u00e9mu \u017eebru, jak mu cel\u00fdm t\u011blem projela bolest.<\/div>\n
„Sakra, skoro se mi poda\u0159ilo na to zapomenout,“ zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Jau\u2026“ pronesl Bill soucitn\u011b. „Bol\u00ed to hodn\u011b?“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l a pol\u00edbil jej na rty.<\/div>\n
„Nic, co bych nezvl\u00e1dnul, l\u00e1sko, te\u010f poj\u010fme! M\u011bl by b\u00fdt v tuto dobu v kuchyni. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee ho zastihneme tam.“<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Gn\u00f3thi Seauton – Poznej s\u00e1m sebe Nejdra\u017e\u0161\u00ed Tome, ruce m\u011b u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 neposlouchaj\u00ed, zat\u00edmco ti p\u00ed\u0161u tento dopis, ale nem\u016f\u017eu odpo\u010d\u00edvat v pokoji, dokud se neujist\u00edm, \u017ee jednoho dne bude\u0161 schopn\u00fd dozv\u011bd\u011bt se pravdu o sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 identit\u011b. J\u00f6rg Kaulitz<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-479","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/479","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=479"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/479\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=479"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=479"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=479"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}