{"id":4794,"date":"2013-08-11T15:00:00","date_gmt":"2013-08-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4780"},"modified":"2013-08-11T15:00:00","modified_gmt":"2013-08-11T14:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/11\/novel-of-dreams-our-life-35\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 35."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

C\u00edtil jsem, jako by mi doktorova v\u011bta znovu zazn\u011bla v u\u0161\u00edch. Na p\u00e1r vte\u0159in jsem zav\u0159el o\u010di a vydechl. My budeme m\u00edt d\u011bti, a to rovnou dv\u011b. Yvonne \u010dek\u00e1 dvoj\u010data. Pane bo\u017ee\u2026 dvoj\u010data. M\u011bli jsme strach z jednoho prcka a my \u010dek\u00e1me rovnou dva. Oh, to je skv\u011bl\u00e9! Budeme m\u00edt dvoj\u010d\u00e1tka, kter\u00e1 jsem si v\u017edy tolik p\u0159\u00e1l. Je mi te\u010f v\u00e1\u017en\u011b jedno, co jak bude, jestli budu chodit do pr\u00e1ce, nebo pracovat doma, ale budeme m\u00edt dvoj\u010d\u00e1tka. Budou to dva rozko\u0161n\u00ed drobe\u010dkov\u00e9. Na\u0161i drobe\u010dkov\u00e9. K \u010dertu s autem, s prac\u00ed, s probl\u00e9my\u2026 Tohle nen\u00ed jako spln\u011bn\u00fd sen, to je jako dokonalost.<\/em> Pod\u00edval jsem se na Toma, u\u017easle jsem vydechl a nechal si st\u00e9kat slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch dol\u016f.<\/p>\n

„Budeme m\u00edt dvoj\u010d\u00e1tka,“ \u0159eknu \u0161\u0165astn\u011b a usm\u011bju se na Yvonne. To d\u00edky n\u00ed budeme m\u00edt dvoj\u010d\u00e1tka. Ona je nos\u00ed pod srdcem. I kdy\u017e m\u011b \u0161tve, jak za n\u00ed Tom n\u011bkdy \u010dasto chod\u00ed, nen\u00ed to jej\u00ed vina. Mus\u00edm to ch\u00e1pat, mus\u00edm se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it, ale n\u011bkdy to jde jednodu\u0161e t\u011b\u017eko.<\/em><\/div>\n

„A j\u00e1 se divila, pro\u010d m\u00e1m po\u0159\u00e1d tak velk\u00fd hlad,“ zasm\u00e1la se s pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
„Bo\u017ee,“ \u0161eptal Tom ti\u0161e s rukou p\u0159ed pusou.<\/div>\n
Pomalu jsem se k n\u011bmu nahnul a objal ho. P\u0159itiskl jsem ho k sob\u011b a vydechl. „Budeme m\u00edt dva drobe\u010dky, dva.“ Asi mi to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nedo\u0161lo. Dlouho asi ani nedojde.<\/em><\/div>\n
„Jo,“ vydechne rozechv\u011ble. „\u0158\u00edkal jsem ti to jen ze srandy. Ne\u010dekal jsem, \u017ee-\u017ee\u2026 to bude pravda,“ ot\u0159e si o\u010di. Doktor si zat\u00edm v\u0161echno zase uklidil, vypnul ultrazvuk a ot\u0159el Yvonne b\u0159\u00ed\u0161ko. Po\u0159\u00e1d se usm\u00edval, m\u011bl radost i za n\u00e1s. \u0160el si pot\u00e9 v\u0161echno zapsat je\u0161t\u011b do po\u010d\u00edta\u010de, aby vypsal pro Yvonne zpr\u00e1vu.<\/div>\n
„Ale poda\u0159ilo se to,“ usm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj\u2026“ zopakuje u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 \u0161eptem a polo\u017e\u00ed si dla\u0148 naopak na \u010delo.<\/div>\n
„Neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee ned\u00e1m pry\u010d jedno d\u00edt\u011b, ale dv\u011b\u2026“ \u0159ekne n\u00e1hle Yvonne. „Ne\u010dekala jsem, \u017ee budou dv\u011b.“ Pohlad\u00edm Toma jemn\u011b po boku.<\/div>\n
„Mus\u00ed to b\u00fdt hrozn\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, j\u00e1 si to neum\u00edm p\u0159edstavit, ale stra\u0161n\u011b ti d\u011bkuju, Yvonne,“ pod\u00edv\u00e1m se na ni naprosto v\u00e1\u017en\u011b a pohlad\u00edm ji po ruce. Ona mi na to ov\u0161em nic ne\u0159ekla a zt\u011b\u017eka vydechla. Neum\u00edm si p\u0159edstavit, \u017ee bych pod srdcem nosil d\u00edt\u011b, a potom ho m\u011bl n\u011bkomu d\u00e1t. Sice je to jej\u00ed ‚pr\u00e1ce‘, dostane za to pen\u00edze, ale ten pocit j\u00ed nenahrad\u00ed nic. Mus\u00ed to b\u00fdt hrozn\u00e9. V tomhle ji opravdu obdivuju.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> „Tak\u017ee, pan\u00ed Lutz, p\u0159ij\u010fte na kontrolu za t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i t\u00fddny, jak jsme domluven\u00ed. Pamatujte, \u017ee na sebe mus\u00edte b\u00fdt te\u010f je\u0161t\u011b opatrn\u011bj\u0161\u00ed. Hlavn\u011b zdrav\u011b jezte a uvid\u00edte, \u017ee to bude v po\u0159\u00e1dku,“ do\u0161el k n\u00e1m doktor s \u00fasm\u011bvem. Jen jsem se na n\u011bj usm\u00e1l a pomalu popo\u0161el o kus d\u00e1l, aby se Yvonne mohla obl\u00e9knout. Toma jsem chytil za ruku a tro\u0161ku mu ji stiskl. On se ke mn\u011b oto\u010dil \u010delem, pod\u00edval se na m\u011b a pot\u00e9 se ke mn\u011b p\u0159ivinul. Tro\u0161ku jsem se usm\u00e1l a pevn\u011b jej objal. Te\u010f bychom m\u011bli dr\u017eet p\u0159i sob\u011b v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Pot\u0159ebuju ho, j\u00e1 jeho ano a moc.<\/em> Po\u0159\u00e1d jsem mu mezi prsty \u017emoulal tri\u010dko, snad abych se uklidnil.<\/div>\n
„T\u00e1hne m\u011b to k nim. Chci je m\u00edt po\u0159\u00e1d pod kontrolou,“ po\u0161ept\u00e1 mi smutn\u011b. Ale nem\u016f\u017ee se to tolik p\u0159eh\u00e1n\u011bt.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0161eptnu a l\u00edbnu ho na krk. „Taky chci po\u0159\u00e1d v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje.“<\/div>\n
„Chci za nimi chodit denn\u011b. Jsou dva\u2026 Jsou dva, Bille,“ p\u0159itiskne se ke mn\u011b. Zt\u011b\u017eka jsem vydechl a sklopil hlavu, op\u0159el jsem si ji o jeho rameno.<\/p>\n

Taky chci za Yvonne chodit, chodil bych i \u010dast\u011bji, ale\u2026 nech\u00e1pu s\u00e1m sebe. Nech\u00e1pu, ale po\u0159\u00e1d mi na tom n\u011bco vad\u00ed. Jde o na\u0161e d\u011bti, chci, aby m\u011bly v\u0161e, aby v\u0161e bylo v po\u0159\u00e1dku. Mus\u00edm to tak p\u0159ijmout. Tom na m\u011b neka\u0161le, jen chce b\u00fdt s Yvonne, proto\u017ee to ona nos\u00ed pod srdcem na\u0161e dvoj\u010d\u00e1tka. Jo, ono se to lehce \u0159\u00edk\u00e1, ale p\u0159ijmout to, je u\u017e hor\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „J\u00e1 v\u00edm,“ zopakuji.<\/div>\n

„M\u00e1m strach, \u017ee\u2026 si je nech\u00e1. Zn\u00e1m Yvonne, ale co kdy\u017e je nedok\u00e1\u017ee d\u00e1t pry\u010d. V\u017edy\u0165 jsou dva,“ vydechne sotva sly\u0161iteln\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e se rozechv\u011bje, jako by m\u011bl plakat. „Nechci o n\u011b p\u0159ij\u00edt.“ Ne, tohle nesm\u00ed. Yvonne tohle ud\u011blat nesm\u00ed, na to jsou i z\u00e1kony. Sice to pro ni bude asi t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e kdy jindy, ale jsou to na\u0161e d\u011bti.<\/em><\/div>\n
„Tome, tohle ne\u0159\u00edkej. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to pro ni bude t\u011b\u017ek\u00e9, zn\u00ed to o\u0161kliv\u011b, ale je to jej\u00ed povinnost. Ona za to dostane zaplaceno, po celou tu dobu se o ni star\u00e1me. V\u00edm, \u017ee je to hrozn\u00e9, ale ona n\u00e1m je d\u00e1t mus\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1m mu a konej\u0161iv\u011b ho pohlad\u00edm po z\u00e1dech. „Neboj se, bude to dobr\u00e9. Nep\u0159ijdeme o n\u011b, jsou na\u0161e.“<\/div>\n
„Bo\u017ee, my budeme m\u00edt dva chlape\u010dky,“ p\u00edpne s pl\u00e1\u010dem. Yvonne u\u017e se zat\u00edm obl\u00e9kla i upravila a do\u0161la pro d\u011bti.<\/div>\n
„Jo, dva mali\u010dk\u00fd Kaulitze – Tr\u00fcmpery,“ vyt\u00e1hnu ho k sob\u011b a usm\u011bju se na n\u011bj. To zn\u00ed sladce.<\/em> Jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm a set\u0159u mu slzy.<\/div>\n
„Tr\u00fcmpery,“ oprav\u00ed m\u011b \u0161\u0165astn\u011b a oplat\u00ed mi polibek.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvnu a pol\u00edb\u00edm ho je\u0161t\u011b jednou. Potom k n\u00e1m p\u0159ijde doktor.<\/p>\n

„Jsem za v\u00e1s moc r\u00e1d. A nebojte, Yvonne i prckov\u00e9 budou v po\u0159\u00e1dku. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b m\u016f\u017eete znovu p\u0159ij\u00edt, pokud bude i Yvonne pro,“ usm\u011bje se na n\u00e1s mile.<\/div>\n

„D\u011bkujeme, jste hodn\u00fd,“ \u0161eptnu a obejmu Toma kolem ramen. „Nashledanou,“ \u0159eknu pot\u00e9 u\u017e.<\/div>\n
„Nashledanou,“ k\u00fdvne hlavou a usad\u00ed se zase k po\u010d\u00edta\u010di.<\/div>\n
„Nashle,“ pozdrav\u00ed polohlasem i Tom. Po\u010dk\u00e1me spole\u010dn\u011b na Yvonne a d\u011bti, a pot\u00e9 se rozejdeme pry\u010d.<\/p>\n

„Jsou tam ty miminka nakonec dv\u011b, p\u0159edstavte si to,“ usm\u011bju se na d\u011bti, kdy\u017e kr\u00e1\u010d\u00edme chodbou. \u0160el jsem vedle Toma, d\u011bti kolem n\u00e1s i kolem Yvonne pob\u00edhaly. M\u00e1 \u00fa\u017easn\u00e9 d\u011bti, ale ob\u010das v\u00e1\u017en\u011b obdivuji, jak se o n\u011b o v\u0161echny dok\u00e1\u017ee tak dob\u0159e postarat. N\u00e1s \u010dekaj\u00ed dv\u011b, uhh.<\/em><\/div>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee je jim to v podstat\u011b jedno. Nev\u011bd\u011bly, co to znamen\u00e1, jak\u00e9 s t\u00edm jsou starosti. Emily se neust\u00e1le tahala za cop\u00e1nek a v druh\u00e9 ruce si nesla omalov\u00e1nky, Max pob\u00edhal kolem a d\u011blal, \u017ee m\u00e1 zbra\u0148 a je tajn\u00fd agent. Jedin\u00e1 Linda reagovala.<\/div>\n
„A to bude\u0161 odte\u010f m\u016fj t\u00e1ta, Tome?“ zept\u00e1 se ho Linda. Ah, m\u00e1 v tom tro\u0161ku zmatek. Vlastn\u011b se ani nediv\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Ne, to nebudu,“ usm\u011bje se na ni.<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 jsi \u0159\u00edkal, \u017ee to miminko\u2026 vlastn\u011b miminka jsou tvoje,“ chyt\u00ed se ho za druhou ruku.<\/div>\n
„Jsou moje a Billovy. Tvoje maminka n\u00e1m je odnos\u00ed a tro\u0161ku vykrm\u00ed. Jsou r\u016fzn\u00e9 p\u00e1ry. \u017deny s mu\u017ei, \u017eeny s \u017eenami a tak\u00e9 mu\u017ei s mu\u017ei. My jsme s Billem mu\u017e a mu\u017e. Proto nem\u016f\u017eeme m\u00edt vlastn\u00ed miminko, v\u00ed\u0161. Nejsme jako \u017eeny\u2026“ vysv\u011btl\u00ed j\u00ed vl\u00eddn\u011b.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017eeny maj\u00ed vag\u00ednu a mu\u017ei penis,“ k\u00fdvne moud\u0159e, \u010demu\u017e se za\u010dneme sm\u00e1t.<\/div>\n

„P\u0159esn\u011b tak. Proto n\u00e1m tvoje maminka nos\u00ed miminka v sob\u011b,“ pohlad\u00ed ji po vlasech.<\/div>\n
„Aha\u2026 Myslela jsem si, \u017ee budu m\u00edt dal\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ku nebo sest\u0159i\u010dku. Takhle budu alespo\u0148 teta,“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Jo, to bude\u0161. Bude\u0161 n\u00e1m sm\u011bt ty dva prcky hl\u00eddat, kdykoli jen bude\u0161 cht\u00edt, teto,“ zasm\u011bje se Tom a stiskne mi ruku. Musel jsem se usm\u00edvat. On to s d\u011btmi tak um\u00ed. Maj\u00ed ho r\u00e1dy. On bude v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd t\u00e1ta, jsem si t\u00edm jist\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Bude\u0161 skv\u011bl\u00fd t\u00e1ta,“ \u0159eknu pak a semknu rty k sob\u011b. Uvolnil jsem tro\u0161ku ramena a ti\u0161e sledoval Maxe, kter\u00fd se p\u0159ede mnou p\u0159\u00edmo pl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
„A j\u00e1 taky budu hl\u00eddat miminka?“ ozve se mal\u00e1 Emily. Je roztomil\u00e1, princezna. Je hrozn\u011b podobn\u00e1 Yvonne.<\/em><\/div>\n
„A\u017e trochu povyroste\u0161, tak mo\u017en\u00e1 ano. To nejsou panenky, zlat\u00ed\u010dko,“ \u0159ekne j\u00ed Yvonne pobaven\u011b.<\/div>\n
„Pitom\u00fd d\u011bcka. St\u0159\u00edle\u010dky jsou lep\u0161\u00ed,“ zamumlal si Max pro sebe, p\u0159eb\u011bhl na druhou stranu chodby a zahr\u00e1l si, jak st\u0159\u00edl\u00ed po mlad\u00e9 sest\u0159i\u010dce. P\u00e1ni, to je ale \u010d\u00edslo. U\u017e vid\u00edm, jak tohle budou na\u0161e d\u011bti d\u011blat taky. Tom si bude hr\u00e1t na agenta tak\u00e9, budou se honit po zahrad\u011b. Ah, u\u017e aby to bylo.<\/em><\/p>\n

Do\u0161li jsme pomalu a\u017e k v\u00fdtahu. Yvonne s d\u011btmi jsme nechali jet a my jsme \u0161li po schodech. Chytil jsem si Toma za ruku a usm\u00e1l se.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b mi to v\u016fbec nedo\u0161lo,“ zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Mn\u011b u\u017e to pomalu doch\u00e1z\u00ed. Jen se boj\u00edm, \u017ee n\u00e1m tu radost zkaz\u00ed\u0161, a\u017e si prohl\u00e9dne\u0161 p\u0159edn\u00ed n\u00e1razn\u00edk,“ zacul\u00ed se a ovine si moji ruku kolem bok\u016f. Nebudu mu \u0159\u00edkat, jak moc jsem na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e nejsem. \u0158\u00edct mi to teda mohl, ale co u\u017e. Hlavn\u011b, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku on i d\u011bti s Yvonne.<\/em><\/div>\n
„K \u010dertu s n\u00e1razn\u00edkem,“ m\u00e1vnu rukou a p\u0159ivinu se k n\u011bmu. „Ale ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee m\u011b to ne\u0161tve,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Ani si toho nev\u0161imne\u0161,“ broukne ti\u0161e a pod\u00edv\u00e1 se jinam.<\/div>\n
„Ale v\u0161imnu, ale nebudu se roz\u010dilovat,“ zacul\u00edm se a pohlad\u00edm ho po boku.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00edm se dom\u016f,“ zatetel\u00ed se radostn\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ l\u00edbnu ho n\u011b\u017en\u011b na tv\u00e1\u0159, kdy\u017e sch\u00e1z\u00edme posledn\u00edch p\u00e1r schod\u016f.<\/div>\n
„Prost\u011b se t\u011b\u0161\u00edm,“ pokr\u010d\u00ed spokojen\u011b rameny a sesko\u010d\u00ed posledn\u00ed dva schody. Doslova z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. Kdyby tu\u0161il, jak jsem za tohle r\u00e1d. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b to.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ usm\u011bju se a sejdu ty dva schody.<\/p>\n

Do\u0161li jsme k v\u00fdtahu, kter\u00fd zrovna p\u0159ijel a vystoupila z n\u011bj Yvonne i s d\u011btmi.<\/div>\n

„Bum, bum, bum,“ zam\u00ed\u0159il na n\u00e1s hned Max prsty, kter\u00e9 m\u011bl zkroucen\u00e9 jako zbra\u0148, a v\u00edt\u011bzn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jen po\u010dkej, a\u017e vyt\u00e1hnu svoji zbra\u0148 j\u00e1,“ rozesm\u011bje se Tom a jemn\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm nen\u00e1padn\u011b m\u011b popl\u00e1c\u00e1 po zadku. To jsem se za\u010dal ti\u0161e sm\u00e1t. Kousal jsem se do rtu, abych to nedal p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1t.<\/div>\n
„To je ale po\u0159\u00e1dn\u00e1 zbra\u0148,“ dod\u00e1m a usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n
„Jak\u00e1?“ vyzv\u00edd\u00e1 hned Max.<\/div>\n
„Kluci, no tak,“ \u0161eptne k\u00e1rav\u011b, av\u0161ak pobaven\u011b Yvonne a rozejde se s d\u011btmi k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„No promi\u0148,“ odfrkne si Tom se sm\u00edchem, p\u0159i\u010dem\u017e se na m\u011b pod\u00edv\u00e1. „Nemyslel jsem tuhle. Na co ty zase nemysl\u00ed\u0161,“ vypl\u00e1zne na m\u011b jazyk a rozejde se za nimi. Pff, to nen\u00ed pravda!<\/em> Dob\u011bhnu ho a pl\u00e1cnu ho po zadku.<\/p>\n

„J\u00e1 jsem nemyslel na nic \u0161patn\u00fdho,“ zasm\u011bju se a jdu pot\u00e9 u\u017e po jeho boku.<\/div>\n

„Hm, hm, to zn\u00e1me,“ na\u0161pul\u00ed umanut\u011b rty, na\u010de\u017e m\u011b za ruku chytne a str\u010d\u00ed si ji do zadn\u00ed kapsy u kalhot. Pot\u00e9 mi hr\u00e1bne do kapsy, vyt\u00e1hne bal\u00ed\u010dek \u017ev\u00fdka\u010dek a jednu si ukradne.<\/div>\n
„No co\u017ee?“ zasm\u011bju se a zakrout\u00edm tro\u0161ku hlavou. „Dej mi taky jednu, pros\u00edm,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ho a nastav\u00edm dla\u0148. On ji v\u0161ak vynd\u00e1 a str\u010d\u00ed mi ji p\u0159\u00edmo do pusy. J\u00e9\u00e9, ten je ale hodnej.<\/em> Pot\u00e9 mi bal\u00ed\u010dek vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt do kapsy, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b hrav\u011b \u0161\u0165ouchne do rozkroku. A taky p\u011bkn\u011b zlobivej.<\/em><\/div>\n
„Uhm,“ zasm\u011bju se a pl\u00e1cnu ho jemn\u011b po t\u00e9 ruce. „Co mi do n\u011bj \u0161\u0165ouch\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e m\u016f\u017eu. Te\u010f u\u017e t\u011b klidn\u011b m\u016f\u017eu po\u0159\u00e1dn\u011b kopnout do kulek, a\u017e m\u011b zase na\u0161tve\u0161. A v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee u\u017e jsou na cest\u011b moje dv\u011b d\u011bti\u010dky,“ poposko\u010d\u00ed si nad\u0161en\u011b a zazub\u00ed se na m\u011b. To je ale hajzl\u00edk. Je\u0161t\u011b jak se zub\u00ed, jako kdyby se nechumelilo. J\u00e1 mu d\u00e1m\u2026<\/em><\/div>\n
„Hmm, to j\u00e1 tebe ale taky,“ zacul\u00edm se a popl\u00e1c\u00e1m ho po zade\u010dku. „Ale j\u00e1 bych ti to neud\u011blal, abys v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
„No jo, se\u0161 m\u011bkotina,“ zasm\u011bje se.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b jsme do\u0161li na parkovi\u0161t\u011b k autu. Yvonne u\u017e odemkla sv\u00e9 auto a d\u011bti se nahrnuly dovnit\u0159.<\/div>\n

„Tak je nejsp\u00ed\u0161 na\u010dase se rozlou\u010dit. Sl\u00edbila jsem jim, \u017ee p\u016fjdeme do parku,“ usm\u011bje se na n\u00e1s.<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvnu a usm\u011bju se na ni. „A nepot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco?“ nab\u00eddnu se.<\/div>\n
„Ne, ne, to je dobr\u00fd. Jsem r\u00e1da, \u017ee jste tu byli oba. Dal\u0161\u00ed prohl\u00eddka je zase a\u017e za m\u011bs\u00edc,“ zavrt\u00ed mile hlavou a otev\u0159e si dve\u0159e od \u0159idi\u010de. „Tak se m\u011bjte hezky a u\u017eijte si zbytek dne,“ pop\u0159eje n\u00e1m.<\/div>\n
„Ahoj,“ rozlou\u010d\u00ed se s n\u00ed Tom a pot\u00e9 zam\u00e1v\u00e1 i d\u011btem, kter\u00e9 mu v\u0161echny rozja\u0159en\u011b m\u00e1valy z ok\u00e9nka. Je na n\u011b tak hezk\u00fd pohled.<\/em><\/div>\n
„Ahoj,“ m\u00e1vnu jim v\u0161em tak\u00e9 a usm\u011bju se. Kdy\u017e se rozjeli pry\u010d, pod\u00edval jsem se na Toma. M\u00e1m takovou chu\u0165 se k n\u011bmu p\u0159itulit. Pro\u010d to neud\u011blat\u2026<\/em> Sklopil jsem tro\u0161ku o\u010di a objal ho kolem krku. Naprosto proc\u00edt\u011bn\u011b a up\u0159\u00edmn\u011b jsem ho pol\u00edbil a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Copak? Zase nadr\u017eenej?“ usm\u011bje se sladce. Ach jo, copak se k n\u011bmu tul\u00edm jen, kdy\u017e m\u00e1m chu\u0165? Chmmm.<\/em><\/div>\n

„Mm-mm,“ zakrout\u00edm tro\u0161ku hlavou a schoul\u00edm se k n\u011bmu.<\/div>\n
„Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed\u2026“ \u0161eptne a l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Copak mus\u00edm m\u00edt jen chu\u0165 na sex? M\u00e1m chu\u0165 a p\u0159\u00edmo pot\u0159ebu b\u00fdt u tebe,“ vysv\u011btl\u00edm mu.<\/div>\n
„Obvykle ji m\u00e1\u0161,“ pokr\u010d\u00ed rameny, av\u0161ak kolem m\u011b ovine ruce. Nadechl jsem se k odpov\u011bdi, ale nakonec jsem vzduch polknul. Ticho, Bille. Je to tak lep\u0161\u00ed.<\/em> P\u0159ivinul jsem se k n\u011bmu a l\u00edbnul ho na krk. Ti\u0161e vydechl, v\u00edce se ke mn\u011b p\u0159itisknul a za\u010dal m\u011b hladit po z\u00e1dech.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 na dne\u0161ek n\u011bco v pl\u00e1nu?“ po\u0161eptal jsem mu do ou\u0161ka a pohladil ho po hrudi.<\/div>\n
„Dnes se budu radovat ze sv\u00fdch dvou chlape\u010dk\u016f,“ odpov\u00ed se sladk\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Kdo by se tak\u00e9 neradoval. Takov\u00ed dva brou\u010dkov\u00e9 sladc\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Mmm, to j\u00e1 taky,“ usm\u011bju se a l\u00edbnu ho na krk znovu.<\/div>\n
„Ah, u\u017e\u2026 u\u017e\u2026“ za\u0161ept\u00e1 a sjede mi dlan\u011bmi na zadek.<\/div>\n
„Ahm?“ svra\u0161t\u00edm obo\u010d\u00ed tro\u0161ku a zacul\u00edm se.<\/div>\n
„Jen si nemysli. Vyc\u00edt\u00edm to poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e dostane\u0161 chu\u0165,“ d\u00e1 mi pusinku na \u010delist. Celkem m\u011b mrz\u00ed, \u017ee si tohle mysl\u00ed. Nev\u00edm, jak mu to vysv\u011btlit. Je n\u011bco \u0161patn\u00e9ho cht\u00edt se s n\u00edm mazlit a tulit se k n\u011bmu?<\/p>\n

<\/em> „Nejde na tebe nem\u00edt chu\u0165, ale nepot\u0159ebuju nutn\u011b jen sex, ch\u00e1pe\u0161?“ zasm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho. „Ale cht\u011bl bych b\u00fdt s tebou, tulit se k tob\u011b. Cht\u011bl bych, aby sis m\u011b u sebe dr\u017eel, abych t\u011b u sebe c\u00edtil, proto\u017ee j\u00e1 t\u011b hrozn\u011b pot\u0159ebuju,“ \u0161eptnu mu.<\/div>\n

„V\u017edy\u0165 jsem tady,“ usm\u011bje se a pot\u00e9, co m\u011b pol\u00edb\u00ed, op\u011bt si m\u011b k sob\u011b p\u0159itiskne. Ale j\u00e1 se i tak c\u00edt\u00edm n\u011bjak divn\u011b. Nem\u016f\u017eu si pomoct.<\/em><\/div>\n
„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvnu a vydechnu. „Pojedeme, hm?“ usm\u011bju se na n\u011bj.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ d\u00e1 mi pusu a pomalu se odt\u00e1hne. „N\u00e1razn\u00edk si nezkontroluje\u0161?“ pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b.<\/div>\n
Uchechtnu se a p\u0159ejdu dop\u0159edu k autu. Prohl\u00e9dnu si to a pootev\u0159u rty. Sakra, chudinka moje, Audinka.<\/em> „Toho, \u017ee si skoro nev\u0161imnu?“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to nen\u00ed skoro vid\u011bt!“ uk\u00e1\u017ee na m\u011b prstem, pot\u00e9 na n\u00e1razn\u00edk a op\u011bt na m\u011b.<\/div>\n
„Ale ano, je to vid\u011bt,“ \u0159eknu zarmoucen\u011b. Kdybych to ud\u011blal j\u00e1 s jeho autem, to bych byl zv\u011bdav\u00fd, co by mi \u0159ekl.<\/em><\/div>\n
„Tro\u0161i\u010dku! Na moj\u00ed n\u00e1dhern\u00fd Audi by to vyniklo samoz\u0159ejm\u011b v\u00edc, ale na tomhle to ani nen\u00ed vid\u011bt, pros\u00edm t\u011b,“ m\u00e1vne klidn\u011b rukou.<\/p>\n

„Tak hele,“ narovn\u00e1m se a uk\u00e1\u017eu na n\u011bj. P\u0159im\u00e1\u010dknu ho k autu a chytnu ho za pa\u017ee. „Na m\u00e9m aut\u00ed\u010dku je to vid\u011bt a na tv\u00e9m by to bylo taky tak. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak by ses tv\u00e1\u0159il ty, kdybych tomu tv\u00e9mu mil\u00e1\u010dkovi takhle ubl\u00ed\u017eil,“ \u0159eknu v\u00e1\u017en\u011b, ale pot\u00e9 se tro\u0161ku ucul\u00edm. Nevydr\u017e\u00edm to.<\/div>\n

„Nejsp\u00ed\u0161 bych t\u011b nakopal do kulek,“ kousne se s \u00fasm\u011bvem do rtu. Fajn, jak ty na m\u011b, tak j\u00e1 na tebe.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Dob\u0159e, j\u00e1 t\u011b za to taky teda nakopu,“ podzvednu obo\u010d\u00ed s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Do toho,“ rozkro\u010d\u00ed pobaven\u011b. Podzvednu koleno a siln\u011b nohou nap\u0159\u00e1hnu k jeho rozkroku, av\u0161ak t\u011bsn\u011b u n\u011bj se zastav\u00edm a kolenem po n\u011bm jen jemn\u011b sjedu. Neud\u011blal by mi to a j\u00e1 jemu tak\u00e9 ne.<\/em><\/div>\n
„Se\u0161 loser s velk\u00fdm L,“ za\u0161kleb\u00ed se se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Jo, budu loser, proto\u017ee bych ti holt neubl\u00ed\u017eil,“ usm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po rameni. „Ale je\u0161t\u011b jednou a bude z tebe impotent.“<\/div>\n
„Tak za tohle si minim\u00e1ln\u011b t\u00fdden ani ne\u0161krtne\u0161 tou tvoj\u00ed malou z\u00e1palkou,“ rozesm\u011bje se, poodstr\u010d\u00ed m\u011b od sebe a p\u0159ejde ke dve\u0159\u00edm spolujezdce. Jasn\u011b, jasn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Hmm, hmm,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou se sm\u00edchem a nasednu si tak\u00e9.<\/p>\n

„Moc nek\u00fdvej. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ zasm\u011bje se, kdy\u017e se p\u0159ipout\u00e1.<\/div>\n

„Ale v\u0161ak ano, j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm,“ zasm\u011bju se a p\u0159ipout\u00e1m se tak\u00e9. „Chce\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bkam zajet?“<\/div>\n
„Ne,“ zajede se seda\u010dkou dozadu, p\u0159ek\u0159\u00ed\u017e\u00ed si ruce na hrudi a d\u00e1 si nohy na palubn\u00ed desku. Drzoun jeden drzej. Tohle d\u011blat j\u00e1 u n\u011bj, tak m\u011b vyhod\u00ed z ok\u00fdnka.<\/em><\/div>\n
„Pozor, pozor,“ shod\u00edm mu ty nohy. „Tohle si d\u011blej ve sv\u00e9m,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„To nem\u016f\u017eu. U sebe je m\u00e1m na ped\u00e1lech,“ uchechtne se.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159eknu v\u00fdhru\u017en\u011b a zasm\u011bju se potom. Zbl\u00e1zn\u00edm se z n\u011bj, v\u00e1\u017en\u011b.<\/em> „Tak jedeme, ta\u0165uldo,“ pohladil jsem ho po stehn\u011b a nastartoval. Vyjel jsem z nemocni\u010dn\u00edho parkovi\u0161t\u011b a rozjel se sm\u011brem k domovu. Jakmile zpozoroval, \u017ee se soust\u0159ed\u00edm na silnici, op\u011bt si dal nohy na palubn\u00ed desku. U\u017e jsem jen nahlas povzdechl a nechal ho. Pohodln\u011b se zavrt\u011bl, sklouznul se po seda\u010dce n\u00ed\u017e a spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di. Sjel jsem na n\u011bj pohledem a usm\u00e1l se. Zlob\u00ed, ale j\u00e1 se na n\u011bj zlobit nedok\u00e1\u017eu.<\/p>\n

<\/em> „Pohodln\u00e9?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n

„Mmhh, nadm\u00edru,“ zalibuje si.<\/div>\n
„To m\u011b v\u00e1\u017en\u011b moc t\u011b\u0161\u00ed,“ zasm\u011bju se a odbo\u010d\u00edm doprava.<\/div>\n
„V\u017edycky vyhraju, vi\u010f?“ oto\u010d\u00ed na m\u011b s \u00fasm\u011bvem hlavu. Ned\u00e1 se tomu \u0159\u00edct, \u017ee by vyhr\u00e1l. J\u00e1 jsem takovej blbec, \u017ee ho nech\u00e1m d\u011blat snad cokoli.<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed to o tom, \u017ee bys vyhr\u00e1l. J\u00e1 jen nesout\u011b\u017e\u00edm,“ brouknu.<\/div>\n
„Hmmm,“ na\u0161pul\u00ed pobaven\u011b rty a u\u0161kl\u00edbne se. Jen si to mysli.<\/em> Ti\u0161e jsem si pustil r\u00e1dio a pootev\u0159el ok\u00fdnko. Tom si za\u010dal broukat spole\u010dn\u011b s r\u00e1diem, p\u0159i\u010dem\u017e pokyvoval nohama.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne BILL C\u00edtil jsem, jako by mi doktorova v\u011bta znovu zazn\u011bla v u\u0161\u00edch. Na p\u00e1r vte\u0159in jsem zav\u0159el o\u010di a vydechl. My budeme m\u00edt d\u011bti, a to rovnou dv\u011b. Yvonne \u010dek\u00e1 dvoj\u010data. Pane bo\u017ee\u2026 dvoj\u010data. M\u011bli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4794","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4794","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4794"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4794\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4794"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4794"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4794"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}