{"id":4799,"date":"2013-08-09T16:00:00","date_gmt":"2013-08-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4785"},"modified":"2013-08-09T16:00:00","modified_gmt":"2013-08-09T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/09\/novel-of-dreams-our-life-34\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 34."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

A\u010dkoli mi to p\u0159ipadalo nekone\u010dn\u00e9, kone\u010dn\u011b ub\u011bhly t\u0159i dny a nade\u0161el den, kdy jsme m\u011bli j\u00edt s Yvonne na ultrazvuk. V\u00fdjime\u010dn\u011b \u0161el i Bill. Ani za ty t\u0159i dny se toho moc nezm\u011bnilo. St\u00e1le ji nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 v l\u00e1sce kv\u016fli tomu, \u017ee jsem s n\u00ed tr\u00e1vil pom\u011brn\u011b dost \u010dasu, ale on to zase p\u0159eh\u00e1n\u011bl. Prej ka\u017ed\u00fd den, to tak.<\/p>\n

„Strejdo, strejdo,“ v\u011b\u0161el se mi Max neust\u00e1le na kalhoty, kdy\u017e jsme \u0161li nemocnic\u00ed ke gynekologovi.<\/div>\n

„Pro\u010d nejsou ve \u0161kole?“ zept\u00e1m se nech\u00e1pav\u011b Yvonne, av\u0161ak ho schv\u00e1ln\u011b p\u0159ekro\u010d\u00edm a zasm\u011bju se.<\/div>\n
„Maj\u00ed podzimn\u00ed pr\u00e1zdniny. \u0158\u00edkala jsem ti to,“ odpov\u00ed. Vedla za ruku malou Emily, kter\u00e1 si neust\u00e1le koukala pod nohy. Nejstar\u0161\u00ed dcerce je 7 a jmenuje se Linda, p\u011bt let je mal\u00e9mu Maxovi a nejmlad\u0161\u00ed je Emily, kter\u00e9 jsou pouh\u00e9 \u010dty\u0159i roky.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 do \u0161koly chod\u00ed jenom Linda. Tenhle \u0161punt m\u00e1 b\u00fdt ve \u0161kolce,“ rozcuch\u00e1m se sm\u00edchem Maxovi vlasy, kter\u00fd do m\u011b hned za\u010dne bouchat ru\u010di\u010dkou a uhlazovat si je. Kone\u010dn\u011b p\u0159ijdeme do \u010dek\u00e1rny. Yvonne se usad\u00ed a d\u011bti si posedaj\u00ed kolem. Pod\u00edv\u00e1m se na Billa. Post\u00e1val vedle m\u011b a na d\u011bti se uculoval.<\/div>\n
\n
„Ten t\u011b ale zlob\u00ed, vi\u010f?“ usm\u00e1l se na Maxe. Ten na n\u011bj v\u0161ak jen vypl\u00e1znul jazyk a zalo\u017eil si ruce na prsou. Tomu jsem se za\u010dal sm\u00e1t a usadil jsem se vedle mal\u00e9 Emily.<\/div>\n
„Cht\u011bly j\u00edt se mnou, \u017ee prej cht\u011bj\u00ed vid\u011bt miminko,“ zasm\u011bje se Yvonne a pohlad\u00ed Lindu po vlasech. Jo, Linda je z toho mim\u010da nejv\u00edc ud\u011blan\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Jo, budu se o n\u011bj starat,“ usm\u011bje se na n\u00e1s.<\/div>\n
„A\u017e po mn\u011b, mlad\u00e1,“ zasm\u011bju se a ona se na m\u011b u\u0161kl\u00edbne.<\/div>\n
„A tak\u00e9 po mn\u011b,“ usm\u011bje se Bill a p\u0159e\u0161l\u00e1pne tro\u0161ku nerv\u00f3zn\u011b.<\/div>\n
„Sedni si,“ vezmu ho za ruku a p\u0159it\u00e1hnu ho k sob\u011b.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ zdr\u00e1h\u00e1 se s \u00fasm\u011bvem, tak ho nech\u00e1m b\u00fdt a pod\u00edv\u00e1m se na Emily, jak neust\u00e1le sleduje sv\u00e9 botky. Zad\u00edv\u00e1m se na n\u011b a usm\u011bju se.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u00fd nov\u00fd boty,“ \u0159eknu j\u00ed s \u00fasm\u011bvem. Ona ke mn\u011b vzhl\u00e9dne a s \u00fasm\u011bvem k\u00fdvne. „A m\u00e1\u0161 taky n\u00e1dhern\u00fd dlouh\u00fd vl\u00e1sky. V\u017edycky jsem cht\u011bl takov\u00fd,“ pohlad\u00edm j\u00ed po nich.<\/div>\n
„To je vtip?“ ozve se se sm\u00edchem Linda a Yvonne se za\u010dne sm\u00e1t s n\u00ed. I Bill se uchechtne, ale nijak to nekomentuje. Po chv\u00edli se nakonec posadil. Emily si jich ov\u0161em nev\u0161\u00edmala a vy\u0161plhala se mi na kl\u00edn, tak jsem kolem n\u00ed omotal jemn\u011b ruce, aby mi nespadla.<\/p>\n

„Uplete\u0161 mi cul\u00ed\u010dek?“ zaklon\u00ed na m\u011b hlavi\u010dku.<\/div>\n

„Cop\u00e1nek,“ oprav\u00edm ji s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Cop\u00e1nek,“ zasm\u011bje se, na\u010de\u017e se na mn\u011b zavrt\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 gumi\u010dku?“ zept\u00e1m se Yvonne, p\u0159i\u010dem\u017e u\u017e za\u010dnu Emily vlasy d\u011blit na t\u0159i prameny. Chv\u00edli hrabala v kabelce, a\u017e mi ji dala, a tak jsem mohl ud\u011blat t\u00e9 mal\u00e9 princezn\u011b cop\u00e1nek. N\u011bkdy mi p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Molly, kdy\u017e byla mal\u00e1. Tak\u00e9 st\u00e1le cht\u011bla d\u011blat cop\u00e1nky a cul\u00ed\u010dky, p\u0159i\u010dem\u017e se ke mn\u011b tak tulila. Ach jo, stra\u0161n\u011b mi chyb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Strejdo? Mn\u011b ho taky ud\u011bl\u00e1\u0161?“ pov\u011bs\u00ed se mi n\u00e1hle Max na nohu.<\/div>\n
„Tob\u011b nem\u00e1m z \u010deho. M\u00e1\u0161 moc kr\u00e1tk\u00fd vlasy,“ zasm\u011bju se a Emily se za\u010dne sm\u00e1t se mnou, ani\u017e by snad v\u011bd\u011bla, o \u010dem je \u0159e\u010d. To mal\u00e9 d\u011bti \u010dasto d\u011blaj\u00ed.<\/em><\/div>\n
„To nen\u00ed f\u00e9r,“ zamra\u010d\u00ed se na m\u011b a potom na Billa.<\/div>\n
Bill se k n\u011bmu v\u0161ak nahne a vl\u00eddn\u011b se na n\u011bj usm\u011bje. „A\u017e ti tro\u0161ku dorostou vl\u00e1sky, ur\u010dit\u011b ti ho strejda uplete, uvid\u00ed\u0161.“ Haha, to tak. Max si na vlasy nenech\u00e1 s\u00e1hnout, i kdy\u017e by cop\u00e1nek mo\u017en\u00e1 cht\u011bl.<\/p>\n

<\/em> „To v\u016fbec. U\u017e bych nebyl hustej,“ projede si hned Max ru\u010di\u010dkou vlasy jako prav\u00fd tvr\u010f\u00e1k.<\/div>\n

„Ve \u0161kolce je toti\u017e jedna hol\u010di\u010dka, co mu poka\u017ed\u00e9 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee m\u00e1 kr\u00e1sn\u00fd vlasy a hlad\u00ed ho po nich,“ prozrad\u00edm Billovi s \u00fasm\u011bvem. D\u011btsk\u00e9 l\u00e1sky jsou sladk\u00e9. T\u011b\u0161\u00edm se, a\u017e na\u0161e d\u00edt\u011b bude m\u00edt taky n\u011bjakou.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mu tooo,“ bouchne m\u011b hned prcek do kolene.<\/div>\n
„Maxi, no tak\u2026“ napomene ho Yvonne.<\/div>\n
„Neboj, j\u00e1 to nikomu nepov\u00edm. Tak vid\u00ed\u0161, nos ty vl\u00e1sky takhle, kdy\u017e se to t\u00e9 hol\u010di\u010dce l\u00edb\u00ed,“ usm\u011bje se na n\u011bj Bill a prohr\u00e1bne mu ty vl\u00e1sky tro\u0161ku. On se na n\u011bj v\u0161ak zle pod\u00edv\u00e1 a uhlad\u00ed si je podle sebe. No nen\u00ed k se\u017er\u00e1n\u00ed?<\/em><\/div>\n
„M\u00e1\u0161 se mnou dost spole\u010dn\u00e9ho, co se vl\u00e1sk\u016f t\u00fdk\u00e1,“ zasm\u011bje se Bill.<\/div>\n
„To jo. Kdy\u017e se dotknu jeho vlas\u016f i v posteli, tak m\u011b ml\u00e1t\u00ed hned pol\u0161t\u00e1\u0159em,“ p\u0159itak\u00e1m naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„To jako fakt?“ vykul\u00ed na n\u00e1s Linda o\u010di.<\/div>\n
„Ale n\u00e9,“ za\u010derven\u00e1 se Bill. „Ale taky jsem nikdy nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se mi n\u011bkdo p\u0159ehraboval ve vlasech a sna\u017eil se m\u011b p\u0159e\u010desat. M\u011bl jsem d\u0159\u00edv taky dlouh\u00fd vlasy.“<\/div>\n
„Vypadal jak hip\u00edk,“ p\u0159itak\u00e1m a d\u00e1m Emily gumi\u010dku na vl\u00e1sky, aby j\u00ed cop dr\u017eel.<\/p>\n

„Co je hip\u00edk, strejdo?“ zamra\u010d\u00ed se na m\u011b Linda.<\/div>\n

„To necht\u011bj, hol\u010di\u010dko, v\u011bd\u011bt,“ rozesm\u011bje se Yvonne a j\u00e1 s n\u00ed.<\/div>\n
„Tak v\u00e1m teda d\u011bkuju,“ zasm\u011bje se Bill a zalo\u017e\u00ed si ruce na hrudi.<\/div>\n
„Ale no tak,“ d\u00e1m mu s \u00fasm\u011bvem pusu a pohlad\u00edm Emily po vlasech, jak u\u017e si zkoum\u00e1 sv\u016fj cop\u00e1nek. „P\u0159ece by ses hned ne\u010dertil.“<\/div>\n
„Nejde se na tebe zlobit,“ pusu mi oplat\u00ed a usm\u011bje se.<\/div>\n
„To si jenom mysl\u00ed\u0161,“ zasm\u011bje se Yvonne.<\/div>\n
„No dovol,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u00ed se sm\u00edchem. „Bill nic nev\u00ed, tak to tak taky z\u016fstane,“ usm\u011bju se na n\u011bj zas. Hlavn\u011b nen\u00e1padn\u011b, l\u00e1sko. Tro\u0161ku jsem mu od\u0159el n\u00e1razn\u00edk na aut\u011b, no. Je\u0161t\u011b si toho nev\u0161iml.<\/em><\/div>\n
„Copak nev\u00edm, Yvonne?“ pod\u00edv\u00e1 se na ni Bill a zacul\u00ed se. Yvonne se nadechla, ale j\u00e1 ji v\u010das zastavil.<\/div>\n
„Nic!“ vyhrknu hned a rad\u011bji ho pol\u00edb\u00edm. Bo\u017ee, \u017ee v\u016fbec za\u010d\u00ednala. Te\u010f m\u011b Bill se\u017eere a zbudou ze m\u011b jen kosti.<\/em> On mi polibek l\u00e1skypln\u011b oplatil, ale pot\u00e9 se oto\u010dil zase na Yvonne.<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m,“ zasm\u00e1l se na ni. Kdy\u017e jsem se na ni ov\u0161em varovn\u011b pod\u00edval, nazna\u010dila, \u017ee si zamyk\u00e1 pusu a oplatila Billovi \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

„Naboural ti auto,“ \u0159ekne Max naprosto klidn\u011b, jako by se nechumelilo, p\u0159i\u010dem\u017e si zavazuje tkani\u010dku u boty. No to se mi snad zd\u00e1! J\u00e1 ho p\u0159eraz\u00edm!<\/em> Jen napr\u00e1zdno otev\u0159u pusu. Doufal jsem, \u017ee to n\u011bjak ututl\u00e1m a pak to svedu na n\u011bj, ale bohu\u017eel\u2026 Co d\u011bti nev\u00ed, to nepov\u00ed. V\u00e1\u017en\u011b jo.<\/em><\/div>\n

„Auto\u2026 moje auto?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b Bill a podzvedne obo\u010d\u00ed. Pusu m\u00e1 tro\u0161ku doko\u0159\u00e1n, jak je zasko\u010den\u00fd. Do h\u00e1je.<\/em><\/div>\n
„To-to nen\u00ed pravda!“ br\u00e1n\u00edm se hned, \u010demu\u017e se d\u011bti i s Yvonne za\u010dnou sm\u00e1t.<\/div>\n
„Napral to p\u0159\u00edmo do zna\u010dky,“ zap\u00edsk\u00e1 Linda mezi sm\u00edchem. Tak te\u010f si jdu vykopat hrob. Tohle ti nedaruju, ty mal\u00e1 \u010darod\u011bjnice.<\/em><\/div>\n
„Nene!“ vyk\u0159iknu na obranu.<\/div>\n
„Tome, okam\u017eit\u011b mi \u0159ekni pravdu,“ \u0159ekne Bill a narovn\u00e1 se v z\u00e1dech. Bo\u017ee m\u016fj, a je to tady. Vezme m\u011b na kobere\u010dek.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 jen\u2026“ vydechnu bezmocn\u011b, ale p\u0159eru\u0161\u00ed m\u011b otev\u0159en\u00ed dve\u0159\u00ed, z nich\u017e vyjde mlad\u00e1, hezk\u00e1, p\u0159\u00edjemn\u00e1 sest\u0159i\u010dka. D\u011bkuju ti, bo\u017ee!<\/p>\n

<\/em> „Ah, pan\u00ed Lutz i s celou svoj\u00ed rodinou. Tak poj\u010fte d\u00e1l,“ \u0159ekne n\u00e1m se sm\u00edchem. Ihned vysko\u010d\u00edm na nohy, v duchu d\u011bkuj\u00edc bohu za tento dar a z\u00e1chranu v podob\u011b t\u00e9to \u00fa\u017easn\u00e9 sest\u0159i\u010dky. Jsem tv\u00fdm dlu\u017en\u00edkem.<\/em> Yvonne se zvedla a za\u0161la i s d\u011btmi dovnit\u0159. Hnal jsem se za nimi, ale Bill m\u011b zachytil. Te\u010f m\u011b se\u017eere.<\/em><\/div>\n

„No to po\u010dkej, po\u010dkej,“ p\u0159it\u00e1hne si m\u011b k sob\u011b. „To mi teda vysv\u011btl\u00ed\u0161. Moje auto, tys naboural moje auto?“ \u0159ekne nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
„Ne, jen\u2026 jsem ho tak jako\u017ee\u2026 \u0161trejchnul,“ pokus\u00edm se nevinn\u011b usm\u00e1t. „V\u0161iml sis n\u011b\u010deho? Nev\u0161iml, tak\u017ee to nem\u016f\u017ee b\u00fdt tak hrozn\u00e9, no ne?“ kousnu se do rtu. Kdy\u017e p\u016fjde do tuh\u00e9ho, svedu to na d\u011bcka. Ony taky neml\u010dely.<\/em><\/div>\n
„No to teda m\u016f\u017ee. Je od\u0159en\u00e9? Kde?“ podzvedne v\u00fdhru\u017en\u011b obo\u010d\u00ed a naklon\u00ed hlavu na znamen\u00ed, \u017ee mi naslouch\u00e1. „J\u00e1 ti d\u00e1m \u0161trejchnul.“<\/div>\n
„P\u0159edn\u00ed n\u00e1razn\u00edk. Jen jsem ho trochu\u2026 na\u0165uknul. V\u00e1\u017en\u011b,“ odklon\u00edm se od n\u011bj s obavami.<\/div>\n
„Na\u0165uknul,“ za\u00fap\u00ed a p\u0159iv\u0159e o\u010di. „Bo\u017ee, pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl? J\u00e1\u2026“ nadechne se, ale pot\u00e9 dlouze vydechne a obejme m\u011b kolem krku. „Hlavn\u011b, \u017ee se nikomu nic nestalo,“ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech. „Stra\u0161n\u011b jsem se vylekal, kdy\u017e jsem zaslechl o nabouran\u00e9m aut\u011b, ale ne proto, \u017ee je na \u0161rot auto\u2026 Nechci si p\u0159edstavit, co se mohlo st\u00e1t. Ale stejn\u011b, nemusel jsi mi ho\u2026 \u0161trejchnout,“ usm\u011bje se tro\u0161ku nakonec. No to jsem bl\u00e1zen. To vzal n\u011bjak s klidem. To ur\u010dit\u011b d\u011blaj\u00ed ty pr\u00e1\u0161ky, co do sebe cpe.<\/p>\n

<\/em> „Tak\u017ee v cajku?“ povyt\u00e1hnu p\u0159ekvapen\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„No nen\u00ed to v cajku, ale jsem \u0161\u0165astnej, \u017ee jsi hlavn\u011b ty celej, i kdy\u017e to moje zlato ne.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to skoro vid\u011bt. V\u00ed\u0161, jak d\u011bti p\u0159eh\u00e1n\u011bj\u00ed,“ \u0161eptnu a zak\u0159en\u00edm se. Ten, a\u017e to uvid\u00ed, tak m\u011b n\u011b\u010d\u00edm p\u0159et\u00e1hne.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm, neboj se,“ popl\u00e1c\u00e1 m\u011b n\u011b\u017en\u011b po ramenu. To mi \u00fasm\u011bv poklesne. Bezva.<\/em> „A te\u010f se poj\u010f pod\u00edvat na na\u0161eho prcka,“ usm\u011bje se a chytne m\u011b za ruku. Nakonec povzdechnu a rozejdu se za n\u00edm do ordinace. Yvonne u\u017e le\u017eela p\u0159ipraven\u00e1 na leh\u00e1tku a doktor j\u00ed rozt\u00edral gel po b\u0159i\u0161e. Sest\u0159i\u010dka zat\u00edm zabavila d\u011bti omalov\u00e1nkami a Maxe n\u011bjak\u00fdmi postavi\u010dkami z komiks\u016f.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdrav\u00edm pro m\u011b u\u017e zn\u00e1m\u00e9ho doktora. Vezmu si \u017eidli a p\u0159isednu si k Yvonne.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den. U\u017e jsem se b\u00e1l, \u017ee tat\u00ednek nedorazil,“ usm\u011bje se na m\u011b.<\/div>\n
„Dnes dorazil i druh\u00fd,“ zasm\u011bju se a p\u0159ivinu si Billa za sebe a omot\u00e1m si kolem krku jeho ruce.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ usm\u011bje se na doktora a p\u0159ivine se ke mn\u011b. C\u00edt\u00edm, jak se mu chv\u011bj\u00ed ruce. Jemn\u011b ho po nich pohlad\u00edm, a nakonec si o n\u011b op\u0159u bradu. Doktor za\u010dne s ultrazvukem. Chv\u00edli hledal a sledoval obrazovku.<\/div>\n
„Co si mysl\u00edte, \u017ee to bude?“ zept\u00e1 se n\u00e1s se z\u00e1jmem.<\/div>\n
„Podle m\u011b to bude kluk,“ \u0159ekne Yvonne s \u00fasm\u011bvem. Je mamka u\u017e po\u010dtvrt\u00e9. Mo\u017en\u00e1 to v\u00e1\u017en\u011b n\u011bjak dok\u00e1\u017ee vyc\u00edtit.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 si netrouf\u00e1m h\u00e1dat,“ usm\u011bju se. A\u0165 to bude holka nebo kluk, j\u00e1 ho budu milovat nade v\u0161e.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ p\u0159itak\u00e1 Bill s \u00fasm\u011bvem a v\u00edc se nahne, aby l\u00e9pe vid\u011bl. Doktor p\u0159ik\u00fdvnul a pozorn\u011b sledoval monitor, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl Yvonne po b\u0159i\u0161e. Pomalu jsem na obrazovce rozezn\u00e1val rysy d\u011btsk\u00e9ho t\u011bl\u00ed\u010dka.<\/p>\n

„A tady m\u00e1te va\u0161e miminko,“ nato\u010d\u00ed n\u00e1m doktor v\u00edc monitor. Bo\u017ee m\u016fj, to je kr\u00e1sn\u00fd.<\/em><\/div>\n

„Bo\u017ee\u2026“ po\u0161ept\u00e1m u\u017easle. „Naposledy to byla jen kuli\u010dka,“ za\u010dnou se mi do o\u010d\u00ed sb\u00edhat slzy. Zaslechnu, jak Bill vydechne a v\u00edc se ke mn\u011b p\u0159itiskne.<\/div>\n
„To je\u2026 na\u0161e miminko,“ po\u0161ept\u00e1. Jeho hlas se zd\u00e1 b\u00fdt tro\u0161ku pod t\u00f3nem.<\/div>\n
„Hlavn\u00ed je, aby bylo zdrav\u00e9,“ po\u0161ept\u00e1 Yvonne s \u00fasm\u011bvem p\u0159i pohledu na monitor. Samotn\u00e9 se j\u00ed leskly o\u010di slzami.<\/div>\n
„To zat\u00edm nemohu s p\u0159esnost\u00ed \u0159\u00edct, proto\u017ee se je\u0161t\u011b vyv\u00edj\u00ed. Co v\u00e1m ale mohu t\u00e9m\u011b\u0159 s jistotou pov\u011bd\u011bt, je to, \u017ee to bude\u2026“ uk\u00e1\u017ee prstem na drobounk\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek mezi no\u017ei\u010dkama. „Je kr\u00e1sn\u011b nato\u010den\u00e9. Je to dob\u0159e poznat,“ usm\u011bje se doktor. Je\u017ei\u0161i, to snad\u2026 Oh m\u016fj bo\u017ee, nem\u016f\u017eu d\u00fdchat.<\/em><\/div>\n
„Proboha, to je chlape\u010dek,“ vyp\u00edsknu nad\u0161en\u011b a na tv\u00e1\u0159\u00edch uc\u00edt\u00edm slzy. Bill mi n\u00e1hle chytne ruku a stiskne ji ve sv\u00e9 dlani. Ti\u0161e popot\u00e1hne a sklon\u00ed se v\u00edce ke mn\u011b.<\/div>\n
„\u2026je tak drobou\u010dk\u00fd, n\u00e1\u0161 mal\u00fd,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„To tedy je,“ ot\u0159u si tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tak\u017ee komu mohu poblahop\u0159\u00e1t?“ pod\u00edv\u00e1 se na n\u00e1s doktor.<\/div>\n
„My nev\u00edme, d\u00e1vali jsme sperma oba,“ odpov\u00edm a pohlad\u00edm Yvonne po ruce. Ano, Bill je m\u016fj man\u017eel, ale Yvonne je matka. M\u00e1 to d\u00edt\u011b v sob\u011b, tak\u00e9 ji mus\u00edm konej\u0161it. Pro\u017e\u00edv\u00e1 to s n\u00e1mi. Nen\u00ed to jen n\u00e1doba, v n\u00ed\u017e d\u00edt\u011b vyroste.<\/p>\n

<\/em> „Aha, v tom p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1m blahop\u0159eji v\u0161em t\u0159em,“ zasm\u011bje se doktor.<\/div>\n

„Podle m\u011b bude Billovo,“ \u0159ekne Yvonne a ot\u0159e si kapesn\u00ed\u010dkem o\u010di. „V\u00ed\u0161, \u017ee ti tipuju hol\u010di\u010dku, Tomi,“ usm\u011bje se na m\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 m\u00e1 pravdu. Tak\u00e9 si mysl\u00edm, \u017ee bude Billovo. Zd\u00e1 se mi v tomhle sm\u011bru siln\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem j\u00e1. Ale mn\u011b to nevad\u00ed. Budu ho milovat stejn\u011b, jako by bylo ze m\u011b.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ oplat\u00edm j\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Yvonne,“ \u0159ekne ti\u0161e Bill.<\/div>\n
„Ano?“ pod\u00edv\u00e1 se na n\u011bj. Zad\u00edval jsem se na doktora, jak tam n\u011bco \u0161teluje a zat\u00edm n\u00e1m nech\u00e1v\u00e1 vytisknout sn\u00edmky. Hned, jak p\u0159ijdeme dom\u016f, d\u00e1m si to do r\u00e1me\u010dku vedle Molly.<\/em><\/div>\n
„\u2026d\u011bkuju, moc d\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1 a nahne se k n\u00ed. Pohlad\u00ed ji po ruce a tro\u0161ku se usm\u011bje. A\u017e te\u010f vid\u00edm, jak uplakan\u00e9 o\u010di m\u00e1. Oba dva je s \u00fasm\u011bvem pohlad\u00edm a pot\u00e9 si vezmu sn\u00edmek, abych si ho d\u016fkladn\u011b prohl\u00e9dl. Uk\u00e1\u017eu ho mamce. Jsem zv\u011bdav\u00fd, co mi na to \u0159ekne. Ur\u010dit\u011b bude bre\u010det jako \u017eelva.<\/p>\n

<\/em> „A te\u010f ta nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st,“ pronese doktor a d\u00e1 hlasitost na maximum. N\u00e1hle se m\u00edstnost\u00ed ozve tich\u00e9 \u0165uk\u00e1n\u00ed srd\u00ed\u010dka. J\u00e1-j\u00e1\u2026 Proboha\u2026 Absolutn\u011b nem\u00e1m slov. Jak-jak m\u00e1m tohle v\u016fbec vyj\u00e1d\u0159it slovy? Jsem tak stra\u0161n\u011b moc \u0161\u0165astn\u00fd. Tohle je moje miminko\u2026 Tlukot jeho srd\u00ed\u010dka.<\/em><\/div>\n

„Oh m\u016fj bo\u017ee,“ p\u0159ikryji si rukou pusu. Sv\u011bt se mi cel\u00fd zaml\u017eil pod n\u00e1valem dal\u0161\u00edch slz. „Zn\u00ed to jako\u2026 jako mal\u00fd pt\u00e1\u010dek,“ rozpl\u00e1\u010du se. Bill m\u011b chytne za ruku a l\u00edbne m\u011b na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Nepla\u010d, i kdy\u017e pl\u00e1\u010du taky,“ \u0161eptne a set\u0159e mi p\u00e1r slz. Yvonne se jen usm\u00e1la, jako by ji d\u011blalo \u0161\u0165astnou, kdy\u017e n\u00e1s takhle vid\u00ed. Byla \u00fa\u017easn\u00e1.<\/div>\n
„To je tak n\u00e1dhern\u00fd. To si d\u00e1m jako bud\u00edk, i na zpr\u00e1vy a vol\u00e1n\u00ed,“ vyt\u00e1hnu ihned iPhone, ot\u0159u si usp\u011bchan\u011b o\u010di a za\u010dnu si ten dokonal\u00fd zvuk nahr\u00e1vat.<\/div>\n
„Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b bl\u00e1z\u00ednek,“ \u0159ekne mi se sm\u00edchem Yvonne.<\/div>\n
„Hrozn\u011b jsem si tohle p\u0159\u00e1l, a te\u010f\u2026 najednou to tak doopravdy je,“ vydechne nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b Bill. Na to jsem mu jen p\u0159ik\u00fdvnul. Nebyl jsem schopen ni\u010deho jin\u00e9ho. Je\u0161t\u011b chv\u00edli jsem si nahr\u00e1val tlukot srd\u00ed\u010dka m\u00e9ho drobe\u010dka, a\u017e jsem to vypnul a po\u0159\u00e1dn\u011b se ot\u0159el od slz. Tohle mus\u00ed b\u00fdt jenom sen. Miluju d\u011bti odjak\u017eiva, ale tohle je\u2026 dokonalost.<\/p>\n

<\/em> „Tak u\u017e skon\u010d\u00edme, aby se n\u00e1m maminka nenastydla,“ \u0159ekne doktor s \u00fasm\u011bvem a za\u010dne j\u00ed ut\u00edrat b\u0159\u00ed\u0161ko. To jsme s Billem odsouhlasili. Zamrk\u00e1n\u00edm jsem vyhnal posledn\u00ed slzy z o\u010d\u00ed a pot\u00e9 jsem si kone\u010dn\u011b prohl\u00e9dl sn\u00edmek z ultrazvuku. Chv\u00edli jsem si ho jen tak prohl\u00ed\u017eel a jemn\u011b po n\u011bm p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prstem, jako bych mohl hladit m\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. Pot\u00e9 m\u011b ov\u0161em zaujal podivn\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek za jeho t\u011bl\u00ed\u010dkem. St\u00e1hnu obo\u010d\u00ed, p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm se k tomu a v\u00edce zaost\u0159\u00edm zrak.<\/div>\n

„Pane doktore, pros\u00edm v\u00e1s, a co je tohle\u2026?“ zept\u00e1m se. Zvednu se a dojdu k n\u011bmu.<\/div>\n
„Co p\u0159esn\u011b m\u00e1te na mysli?“ zad\u00edv\u00e1 se na sn\u00edmek.<\/div>\n
„Tohle\u2026 Vid\u00edte to?“ uk\u00e1\u017eu mu t\u00e9m\u011b\u0159 nepatrn\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek za malou hlavi\u010dkou.<\/div>\n
„Uka\u017ete mi to\u2026“ vzal si ode m\u011b sn\u00edmek, na\u010de\u017e si nasadil br\u00fdle a za\u010dal fotku zkoumat. Beze slov se pod\u00edv\u00e1m na Billa a pot\u00e9 na Yvonne, kter\u00e1 ani nedutala. Bo\u017ee, jen a\u0165 nen\u00ed n\u011bjak nemocn\u00fd. Pros\u00edm, a\u0165 je v po\u0159\u00e1dku.<\/em> Bill mi pohled okam\u017eit\u011b op\u011btuje, vypad\u00e1 mali\u010dko vystra\u0161en\u011b.<\/p>\n

„Nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n

„To nejsp\u00ed\u0161 bude jen n\u011bjak\u00e1\u2026“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 to vypad\u00e1 jako ru\u010di\u010dka,“ p\u0159eru\u0161\u00edm doktora a v\u00edce se k n\u011bmu sklon\u00edm. „Vid\u00edte to? Jsou to jakoby mal\u00e9 prst\u00ed\u010dky,“ \u0159eknu mu sv\u016fj n\u00e1zor. Nejsp\u00ed\u0161 jsem paranoidn\u00ed, ale opravdu mi to tak p\u0159ipad\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ale on m\u00e1 ruce tady, vid\u00edte? Jednu tady a druhou tady\u2026“ uk\u00e1\u017ee mi prstem ob\u011b.<\/div>\n
„Tak co to\u2026“ vydechnu bezmocn\u011b a pod\u00edv\u00e1m se na Yvonne b\u0159\u00ed\u0161ko. U\u017e od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku jsme \u0159\u00edkali, \u017ee je n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9\u2026 Mohou to b\u00fdt dvoj\u010data.<\/em> „Co kdy\u017e tam jsou dvoj\u010data?“ \u0161eptnu.<\/div>\n
„Dvoj\u010data?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b Bill jako opa\u0159en\u00fd. Yvonne se tv\u00e1\u0159ila stejn\u011b jako on. Vypadala vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„No\u2026 \u00fapln\u011b nemo\u017en\u00e9 to nen\u00ed,“ usoud\u00ed doktor. „Pokud to jsou dvoj\u010data, srdce jim m\u016f\u017ee tlouct stejn\u011b, tak\u017ee jsme to nemohli sly\u0161et. A pokud jsou v z\u00e1krytu, ani jsme to nemohli vid\u011bt. Uzn\u00e1v\u00e1m v\u0161ak, \u017ee m\u00e1te o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko, ne\u017e je obvykl\u00e9. Sp\u00ed\u0161 jsem myslel, \u017ee ho dob\u0159e krm\u00edte,“ usm\u011bje se na Yvonne.<\/div>\n
„Ne, ne, j\u00e1\u2026 j\u00edm pravideln\u011b a zdrav\u011b. Zbyte\u010dn\u011b se necpu, ale\u2026 m\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed hlad ne\u017e p\u0159i p\u0159ede\u0161l\u00fdch t\u011bhotenstv\u00edch,“ vydechne omr\u00e1\u010den\u011b.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b\u2026“ zvedne se doktor, „se na to je\u0161t\u011b pod\u00edv\u00e1me,“ usm\u011bje se a znovu za\u010dne p\u0159ipravovat stroj k chodu. Nev\u011bdomky si sednu i se sn\u00edmkem na \u017eidli a nad\u00e1le si ho prohl\u00ed\u017e\u00edm. Sna\u017e\u00edm si p\u0159edstavit je\u0161t\u011b jedno miminko v z\u00e1krytu toho prvn\u00edho. No to je snad\u2026<\/p>\n

<\/em> „Kdy\u017e m\u00e1 tady ru\u010di\u010dku, tak by n\u011bkde tady\u2026 m\u011bl m\u00edt no\u017ei\u010dku,“ zabrouk\u00e1m si zamy\u0161len\u011b pro sebe a p\u0159imhou\u0159\u00edm o\u010di proti sv\u011btlu. Bo\u017ee m\u016fj, to mus\u00ed b\u00fdt sen. Ono tam opravdu\u2026 je.<\/em> „Je tam st\u00edn, ale\u2026 asi tam je v\u00e1\u017en\u011b no\u017ei\u010dka,“ vydechnu zasko\u010den\u011b.<\/div>\n

„Sm\u00edm?“ \u0161eptne Bill a nahne se ke mn\u011b. Zad\u00edv\u00e1 se na sn\u00edmek spole\u010dn\u011b se mnou. Jakmile v\u0161ak doktor zapne ultrazvuk, odvr\u00e1t\u00ed pohled k n\u011bmu. Ti\u0161e jsem si promnul o\u010di a tak\u00e9 se zad\u00edval na obrazovku.<\/div>\n
„Opravdu mysl\u00edte, \u017ee \u010dek\u00e1m dvoj\u010data?“ po\u0161ept\u00e1 rozechv\u011ble Yvonne. Doktor ov\u0161em ml\u010del a d\u00e1l j\u00ed p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po b\u0159i\u0161e, jako by se sna\u017eil n\u011bco zachytit. Za\u010dal jsem nerv\u00f3zn\u011b poklep\u00e1vat nohou a okusovat si nehet na ukazov\u00e1\u010dku. Nev\u00edm, zda se modlit, aby tam byly dv\u011b nebo jenom jedno. I kdyby byly dv\u011b, cht\u011bl bych je. A j\u00e1 je\u2026 vlastn\u011b chci. Chci dvoj\u010d\u00e1tka. Nebudeme m\u00edt jedno d\u00edt\u011b, ale dv\u011b najednou. Bo\u017ee m\u016fj, pros\u00edm, a\u0165 tam jsou.<\/p>\n

<\/em> „M\u011bl u v\u00e1s v rodin\u011b n\u011bkdo dvoj\u010data?“ polo\u017eil mi Bill dla\u0148 na rameno.<\/div>\n

„Nev\u00edm o tom,“ zavrt\u00edm hlavou. „U v\u00e1s ano?“<\/div>\n
„Taky si toho nejsem v\u011bdom,“ \u0161eptne.<\/div>\n
„Na to tolik nehle\u010fte. Pokud jste, pan\u00ed Lutz, brala d\u0159\u00edve antikoncepci a n\u00e1hle jste ji vysadila, je mo\u017en\u00e9, \u017ee to je t\u00edm,“ \u0159ekne doktor, p\u0159i\u010dem\u017e se i nad\u00e1le soust\u0159ed\u00ed pohledem na monitor. Bo\u017ee m\u016fj, d\u011bl\u00e1 se mi z toho nap\u011bt\u00ed \u0161patn\u011b. Pros\u00edm, a\u0165 tam jsou. Nem\u016f\u017eu ani d\u00fdchat, ani po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit. Dokonce ani nedok\u00e1\u017eu souvisle myslet. Pros\u00edm\u2026<\/em> Schov\u00e1m si obli\u010dej do dlan\u00ed a za\u010dnu zhluboka d\u00fdchat.<\/div>\n
„Ohm,“ vydechne Bill nerv\u00f3zn\u011b a p\u0159e\u0161l\u00e1pne. Posledn\u00ed minuty mi p\u0159ipadaly dlouh\u00e9 jako hodiny. Pros\u00edm, u\u017e jsem ob\u011btoval dost. P\u0159i\u0161el jsem o tolik lid\u00ed a v\u011bc\u00ed. Pro\u0161li jsme si s Billem hotov\u00fdm peklem. Dop\u0159ej n\u00e1m, pros\u00edm, alespo\u0148 tohle. P\u0159eji si m\u00edt dvoj\u010data. \u017d\u00e1d\u00e1m t\u011b, Bo\u017ee\u2026<\/em><\/div>\n
N\u00e1hle doktor kone\u010dn\u011b promluvil: „Blahop\u0159eji. Opravdu \u010dek\u00e1te dvoj\u010data\u2026“<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne TOM A\u010dkoli mi to p\u0159ipadalo nekone\u010dn\u00e9, kone\u010dn\u011b ub\u011bhly t\u0159i dny a nade\u0161el den, kdy jsme m\u011bli j\u00edt s Yvonne na ultrazvuk. V\u00fdjime\u010dn\u011b \u0161el i Bill. Ani za ty t\u0159i dny se toho moc nezm\u011bnilo. St\u00e1le<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4799","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4799","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4799"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4799\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4799"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4799"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4799"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}