{"id":4800,"date":"2013-08-08T18:00:00","date_gmt":"2013-08-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4786"},"modified":"2013-08-08T18:00:00","modified_gmt":"2013-08-08T17:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/08\/the-secret-of-collegian-18\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 18."},"content":{"rendered":"
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n
<\/div>\n
statistiky<\/strong><\/a><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

Zbytek roku, Silvestr a Nov\u00fd rok jsme s Tomem str\u00e1vili hezky. Byli jsme po\u0159\u00e1d spolu. Na Silvestra jsme si vyrazili sednout do jedn\u00e9 restaurace, dali jsme si ve\u010de\u0159i, v\u00edno, vykl\u00e1dali jsme si a bylo to moc fajn, jenom\u017ee ve\u010der se v\u0161ude okolo n\u00e1s za\u010daly sch\u00e1zet davy lid\u00ed, a tak jsme se zase vytratili do Tomova bytu. Je\u0161t\u011b jsme spole\u010dn\u011b vyven\u010dili Huga a zbytek ve\u010dera jsme str\u00e1vili v teple pod dekou jen my dva a pes. Bylo to v\u00e1\u017en\u011b moc fajn, sice jsme sly\u0161eli v\u0161ude okolo sam\u00e9 d\u011blobuchy, ale po\u0159\u00e1d to byl v\u011bt\u0161\u00ed klid ne\u017e n\u011bkde venku v p\u0159epln\u011bn\u00e9m baru. V p\u016flnoci jsme si \u0165ukli \u0161ampa\u0148sk\u00fdm, vym\u011bnili si novoro\u010dn\u00ed polibek a \u0161li si tro\u0161ku zadov\u00e1d\u011bt do postele pod pe\u0159inu. Nikdy bych nev\u011b\u0159il, \u017ee takhle str\u00e1v\u00edm Silvestr, a kdyby mi to p\u0159ed rokem n\u011bkdo \u0159ekl, tak bych se mu nejsp\u00ed\u0161e vysm\u00e1l, \u017ee je bl\u00e1zen a velice psychicky labiln\u00ed, ale stalo se, a mysl\u00edm, \u017ee to byl ten nejlep\u0161\u00ed konec roku, jak\u00fd jsem kdy v \u017eivot\u011b za\u017eil.<\/p>\n

Te\u010f sed\u00edm za stolem na koleji nad skripty a u\u010d\u00edm se na posledn\u00ed zkou\u0161kou. Jako asi ka\u017ed\u00fd student ve zkou\u0161kov\u00e9m hled\u00e1m jakoukoli z\u00e1minku, abych se u\u010dit nemusel. Vymetl jsem u\u017e pavu\u010dinu nad postel\u00ed, vyt\u0159el jsem podlahu, a dokonce uklidil v koupeln\u011b, ale to u\u010den\u00ed mi prost\u011b nejde. Jsem my\u0161lenkami n\u011bkde jinde, ale bohu\u017eel ani nev\u00edm kde, abych se na\u0161el a vr\u00e1til mysl k u\u010den\u00ed. Prost\u011b lelkuju, jak by se dalo \u0159\u00edct. Kdy\u017e u\u017e nem\u00e1m \u017e\u00e1dnou v\u00fdmluvu neu\u010dit se, tak jsem zasedl ke stolu, ale u\u017e po p\u00e1r chvilk\u00e1ch si prsty hraju s n\u00e1ramkem, co jsem dostal na V\u00e1noce u Toma. A u\u017e p\u0159esn\u011b v\u00edm, kde jsou m\u00e9 my\u0161lenky te\u010f. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mysl\u00edm na Toma. \u00dapln\u011b ho vid\u00edm, jak te\u010f sed\u00ed doma nebo ve svoj\u00ed kancel\u00e1\u0159i a mra\u010d\u00ed se nad testy, kter\u00e9 opravuje sv\u00fdm student\u016fm. U\u017e jsem to tak vid\u011bl n\u011bkolikr\u00e1t b\u011bhem p\u00e1r dn\u016f. M\u00e1 te\u010f hodn\u011b pr\u00e1ce, co\u017e mi tak nevad\u00ed, aspo\u0148 m\u00e1m \u010das se soust\u0159edit na u\u010den\u00ed, abych ud\u011blal v\u0161echny p\u0159edm\u011bty. A o to v\u00edc se na sebe potom t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e se zase uvid\u00edme a budeme spolu.<\/div>\n

\n
\n

Kdy\u017e u\u017e jsme u toho, tak zkou\u0161ku u Toma u\u017e m\u00e1m hotovou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to byla jedna velk\u00e1 komedie. Tom si m\u011b vylo\u017een\u011b vychutn\u00e1val, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsem byl v jeho kancel\u00e1\u0159i s\u00e1m. Nebral to v\u016fbec v\u00e1\u017en\u011b a j\u00e1 jsem se p\u0159itom tak poctiv\u011b u\u010dil, abych mu neud\u011blal ostudu. Zeptal se m\u011b na n\u011bkolik absolutn\u011b lehk\u00fdch ot\u00e1zek, a kdy\u017e jsem ho donutil, aby se zeptal na n\u011bco t\u011b\u017e\u0161\u00edho, tak m\u011b stejn\u011b hned po dvou v\u011bt\u00e1ch zastavil a \u0159ekl, \u017ee jsem nejlep\u0161\u00ed. Cht\u011bl mi d\u00e1t samoz\u0159ejm\u011b A, ale j\u00e1 jsem siln\u011b protestoval. A tak jsem od Toma s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem dostal B. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee i tak se mi to nel\u00edbilo, a proto jsem na n\u011bj byl na\u0161tvan\u00fd. Ud\u011blal mi potom ve\u010der soukrom\u00e9 zkou\u0161en\u00ed u n\u011bj v byt\u011b. Sice u\u017e to neplatilo, ale j\u00e1 jsem m\u011bl ze sebe dobr\u00fd pocit, \u017ee jsem mu dok\u00e1zal, \u017ee se ten jeho p\u0159edm\u011bt je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017eu nau\u010dit, a hlavn\u011b \u017ee nejsem takov\u00fd blbec.<\/p>\n

Te\u010f p\u0159ed tou zkou\u0161kou se mi v\u00e1\u017en\u011b nechce v\u016fbec u\u010dit. V\u0161ude je plno sn\u011bhu a j\u00e1 hrozn\u011b miluju zimu. Ale l\u00e9to m\u00e1m r\u00e1d taky. Vlastn\u011b jsem trochu divn\u00fd. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e je po\u010das\u00ed n\u011bkde mezi. Bu\u010f a\u0165 je po\u0159\u00e1dn\u00e1 zima, nebo po\u0159\u00e1dn\u00e9 horko, jinak se mi to v\u016fbec nel\u00edb\u00ed. No jasn\u011b, zase u\u017e to vid\u00edm, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm na blbostmi m\u00edsto toho, abych se u\u010dil. Samoz\u0159ejm\u011b se k u\u010den\u00ed dostanu a\u017e po n\u011bkolika dal\u0161\u00edch des\u00edtk\u00e1ch minut, a nakonec jdu stejn\u011b brzo sp\u00e1t, proto\u017ee jsem unaven\u00fd. Nesp\u00edm ale dlouho, kdy\u017e m\u011b probud\u00ed mobil. Je\u0161t\u011b se slepen\u00fdma o\u010dima si d\u00e1m telefon k uchu, kdy\u017e usly\u0161\u00edm Toma. Najednou mi hlavou projede z\u00e1blesk toho, \u017ee je r\u00e1no a jsem z toho \u00fapln\u011b na v\u011btvi. V\u0161ude je tma a chvilku ani nevn\u00edm\u00e1m Tomovy ot\u00e1zky, jestli se u\u010d\u00edm, kolik tomu um\u00edm, jak jsem na z\u00edtra p\u0159ipraven\u00fd, jak to m\u00e1 prob\u00edhat a kolik toho je\u0161t\u011b neum\u00edm. Po\u010dkat! Z\u00edtra?? Tak\u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed r\u00e1no?<\/p>\n

Rozsv\u00edt\u00edm lampu a pod\u00edv\u00e1m se na n\u00e1st\u011bnn\u00e9 hodiny nade dve\u0159mi a oddechnu si. Je asi deset ve\u010der, tak\u017ee to nen\u00ed takov\u00e1 hr\u016fza. Po p\u016flhodinov\u00e9m telefon\u00e1tu s Tomem jsem si sko\u010dil do sprchy a vrhl jsem se tedy alespo\u0148 trochu na to u\u010den\u00ed. Pravda je, \u017ee to dopadlo l\u00e9pe ne\u017e odpoledne, ale stejn\u011b jsem u toho nakonec usnul, tak\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e1 sl\u00e1va to nebude, ale od jak\u00e9ho slova je zkou\u0161ka? Tak to prost\u011b p\u016fjdu zkusit a uvid\u00edm, co bude d\u00e1l.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den stoj\u00edm p\u0159ed Tomovou kancel\u00e1\u0159\u00ed. Usm\u00edv\u00e1m se od ucha k uchu, proto\u017ee tu zkou\u0161ku m\u00e1m, sice m\u00e1m 3, tak\u017ee E, ale i tak jsem spokojen\u00fd, \u017ee m\u00e1m spln\u011bno a v\u00edc m\u011b nezaj\u00edm\u00e1. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161prt a nepot\u0159ebuju promovat s vyznamen\u00e1n\u00edm a m\u00edt \u010derven\u00fd diplom, hlavn\u011b a\u0165 mi ho daj\u00ed a jakou bude m\u00edt barvu, je mn\u011b vcelku jedno. Trochu se za\u010dnu chichotat, zkus\u00edm n\u011bco ud\u011blat. Lehce na Tomovy dve\u0159e zaklep\u00e1m a vejdu, ale u\u017e s kamenn\u00fdm v\u00fdrazem. Sna\u017e\u00edm se m\u00edt smutn\u00fd a\u017e zoufal\u00fd obli\u010dej, a kdy\u017e se lehce na sebe mrknu do zrcadla u dve\u0159\u00ed, tak se mi to i da\u0159\u00ed. Jen se na sebe nesm\u00edm d\u00edvat dlouho, jinak bych se okam\u017eit\u011b za\u010dal sm\u00e1t.<\/p>\n

„Tak co, jak ti to dopadlo?“ zept\u00e1 se Tom, ale v jeho tv\u00e1\u0159i jde poznat, \u017ee podle m\u00e9ho v\u00fdrazu tu\u0161\u00ed v\u00fdsledek.
„No, nedal mi to. Nem\u00e1m to,“ \u0159eknu ti\u0161e a za\u010dnu se d\u00edvat do zem\u011b. Tom ke mn\u011b p\u0159ijde, polo\u017e\u00ed mi ruku na rameno a za\u010dne se sv\u00fdm projevem:<\/div>\n

„To p\u0159ece nevad\u00ed, tak zap\u00ed\u0161e\u0161 se na dal\u0161\u00ed term\u00edn a pak\u2026“
„D\u011bl\u00e1m si legraci, m\u00e1\u00e1\u00e1m to.“
U\u017e jsem to d\u00e1l nemohl vydr\u017eet, sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di a pak jsem mu s touhle v\u011btou padl okolo krku. M\u016f\u017eu vid\u011bt, jak Tom zakroutil hlavou, ale hned potom se na m\u011b usm\u00e1l a v\u011bnoval mi polibek.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161i, Bille\u2026 ned\u011blej si ze m\u011b srandu,“ zasm\u011bju se a hlad\u00edm t\u011b rukama po z\u00e1dech. „V\u00ed\u0161, v\u011bd\u011bl jsem to\u2026 jsi v\u00e1\u017en\u011b moc moc chytr\u00fd a \u0161ikovn\u00fd,“ usm\u011bju se a d\u00e1m ti pusu na \u010delo. „Tak\u017ee\u2026 tvoje posledn\u00ed zkou\u0161ka v tomto semestru?“ \u0158eknu ti\u0161e a usm\u00edv\u00e1m se. „No, j\u00e1 tu dneska je\u0161t\u011b m\u00e1m n\u011bjakou pr\u00e1ci, asi tak na dv\u011b, t\u0159i hodinky. M\u016f\u017ee\u0161 tady po\u010dkat, ale mo\u017en\u00e1 bys mohl sp\u00ed\u0161 j\u00edt dom\u016f, trochu si odpo\u010dinout a pak bychom n\u011bkam vyrazili, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Teda\u2026 jestli nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 pl\u00e1ny, t\u0159eba j\u00edt n\u011bkam pa\u0159it s ostatn\u00edma\u2026 nebr\u00e1n\u00edm ti, klidn\u011b b\u011b\u017e,“ pohlad\u00edm t\u011b ve vlasech a d\u00edv\u00e1m se ti p\u0159itom do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Ne, budu r\u00e1d s tebou,“ kdy\u017e ti\u0161e \u0159ekne\u0161, usm\u011bju se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 r\u00e1d bych toti\u017e probral tu dovolenou. V\u00ed\u0161, tu, co jsem dostal od rodi\u010d\u016f k narozenin\u00e1m. V\u00edm, \u017ee jsme o tom u\u017e trochu mluvili, \u017ee je to narychlo a nev\u00ed\u0161, jak by ti to dovolili doma. Proto bychom to mohli probrat, nechci se vt\u00edrat, ale mo\u017en\u00e1 u\u017e by tvoji rodi\u010de o mn\u011b mohli v\u011bd\u011bt?“ dod\u00e1m nerv\u00f3zn\u011b. Jenom vid\u00edm, jak sklop\u00ed\u0161 pohled k zemi, a mus\u00edm si povzdychnout. „No, to nevad\u00ed\u2026 nebudu t\u011b te\u010f zdr\u017eovat, ut\u00edkej dom\u016f, j\u00e1 ti potom zavol\u00e1m, ano?“ Usm\u011bju se a v\u011bnuju ti pomal\u00fd, ale v\u00e1\u0161niv\u00fd polibek. Chci ho je\u0161t\u011b prohloubit, u\u017e\u00edt si trochu tvoji p\u0159\u00edtomnost, ale zrovna n\u011bkdo zaklepe na dve\u0159e. Rychle se od tebe odt\u00e1hnu, a po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch nakoukne dovnit\u0159 hlava jedn\u00e9 moj\u00ed studentky prvn\u00edho ro\u010dn\u00edku, kter\u00e1 anatomii v\u010dera neud\u011blala ani na druh\u00fd pokus.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane doktore, cht\u011bla bych s v\u00e1ma je\u0161t\u011b probrat okolnosti ohledn\u011b t\u00e9 t\u0159et\u00ed zkou\u0161ky, m\u016f\u017eu?“ \u0159ekne ta blond\u00fdnka nesm\u011ble, mus\u00edm se trochu usm\u00e1t.<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee jo\u2026 poj\u010fte d\u00e1l. S v\u00e1mi se domluv\u00edm pozd\u011bji,“ \u0159eknu je\u0161t\u011b tob\u011b a d\u00edv\u00e1m se, jak odch\u00e1z\u00ed\u0161, kdy\u017e mi je\u0161t\u011b ode dve\u0159\u00ed m\u00e1vne\u0161, rozz\u00e1\u0159\u00edm se. Potom u\u017e se v\u011bnuju jenom t\u00e9 d\u00edvence.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Bille?“ ozvu se do telefonu hned, kdy\u017e to zvedne\u0161. „Ahoj, co kdybys p\u0159ijel tak za hodinku ke mn\u011b? Nachyst\u00e1m n\u00e1m ve\u010de\u0159i,“ jakmile usly\u0161\u00edm odpov\u011b\u010f, \u017ee u\u017e se nem\u016f\u017ee\u0161 do\u010dkat, hned vb\u011bhnu za Hugem do bytu a za\u010dnu vychyst\u00e1vat j\u00eddlo. Ud\u011bl\u00e1m brokolicovou pol\u00edvku a jako hlavn\u00ed j\u00eddlo americk\u00e9 brambory s n\u011bjakou rybou na zelenin\u011b. Je\u0161t\u011b m\u00e1m brambory v troub\u011b, kdy\u017e zazvon\u00ed\u0161. Rychle si ut\u0159u ruce do kalhot a jdu ti otev\u0159\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Ahoj, l\u00e1sko,“ nat\u00e1hnu se pro polibek, pak t\u011b pust\u00edm dovnit\u0159. „Poj\u010f d\u00e1l, u\u017e to m\u00e1m skoro hotov\u00e9.“<\/div>\n
„Nemusel jsi chystat \u017e\u00e1dnou ve\u010de\u0159i, Tome,“ usm\u011bje\u0161 se p\u0159i zouv\u00e1n\u00ed bot.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem, jako takov\u00fd d\u00e1rek a takov\u00e1 mal\u00e1 oslava za tvoje \u00fasp\u011b\u0161n\u011b zvl\u00e1dnut\u00e9 zkou\u0161ky,“ ucul\u00edm se. „Je\u0161t\u011b si b\u011b\u017e sednout, nachyst\u00e1m to,“ hned se ti pod nohama za\u010dne pl\u00e9st Hugo a j\u00e1 odejdu do kuchyn\u011b.<\/p>\n

Za chv\u00edli u\u017e sed\u00edme u stolu a d\u00e1v\u00e1m si do pusy posledn\u00ed l\u017e\u00edci pol\u00e9vky. Potom se usm\u011bju a po\u010dk\u00e1m na tebe. Hned vezmu na\u0161e tal\u00ed\u0159e a nachyst\u00e1m n\u00e1m brambory s rybou.<\/div>\n

„Tak\u017ee, Bille\u2026 p\u0159em\u00fd\u0161lel jsi o tom, co jsem ti \u0159\u00edkal?“ \u0159eknu ti\u0161e a pousm\u011bju se.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

P\u0159ik\u00fdvnu a kouk\u00e1m ti do o\u010d\u00ed: „P\u0159em\u00fd\u0161lel a zrovna dneska jsem ti cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee na\u0161i u\u017e o tob\u011b v\u011bd\u00ed.“ Vid\u00edm, jak ti tv\u00e1\u0159\u00ed projede vlna p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b?“ Zept\u00e1\u0161 se po mal\u00e9 chv\u00edli a j\u00e1 jen lehce p\u0159ik\u00fdvnu.
„\u0158ekl jsem jim to asi dva t\u00fddny zp\u00e1tky, kdy\u017e jsem byl naposledy doma. Mysl\u00edm, \u017ee to bylo opravdu v pohod\u011b. Zbyte\u010dn\u011b jsem se toho ob\u00e1val.“
„V\u00e1\u017en\u011b?“ Zopakuje\u0161 a j\u00e1 pokr\u010d\u00edm rameny.
„No jo, jasn\u011b, \u017ee m\u00e1ma lehce vyv\u00e1d\u011bla. Jej\u00ed ide\u00e1l m\u011b s n\u011bjakou hezkou, chytrou a mladou d\u00edvkou se rozplynul, ale j\u00e1 jsem po\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee bude vy\u0161ilovat. Vlastn\u011b jsem nedopadl tak hrozn\u011b. M\u00e1m hezk\u00e9ho a chytr\u00e9ho kluka.“ Usm\u011bju se, a kone\u010dn\u011b se n\u011bco jako \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i objev\u00ed i tob\u011b.<\/div>\n
„A j\u00e1 nejsem mlad\u00fd?“ Pronese\u0161 najednou a j\u00e1 d\u011bl\u00e1m, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm.<\/div>\n
„Nooo, tam u\u017e to bude tro\u0161ku hor\u0161\u00ed,“ \u0159eknu samoz\u0159ejm\u011b s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i, a tak, aby \u0161lo poznat, \u017ee se jedn\u00e1 o vtip. Odm\u011bnou je mi pl\u00e1cnut\u00ed po zadku, kter\u00e9 nebol\u00ed, ale leknut\u00edm lehce nadsko\u010d\u00edm. N\u00e1sleduje p\u00e1r v\u00fdhru\u017en\u00fdch v\u011bt, kter\u00e9 ov\u0161em Tom mysl\u00ed se stejn\u00fdm vtipem jako j\u00e1 tu p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. A to nejhor\u0161\u00ed n\u00e1sleduje, lecht\u00e1n\u00ed. Ne\u017e se stihnu sm\u00edchy polo\u017eit na zem, tak m\u011b Tom zase vyt\u00e1hne na nohy a p\u0159itiskne si m\u011b a\u017e k sob\u011b. P\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b a do ucha mi lehce za\u0161ept\u00e1: „A co ta dovolen\u00e1?“
Odd\u00e1l\u00edm se, abych se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Moc r\u00e1d s tebou pojedu,“ \u0159eknu a lehce ho l\u00edbnu na rty. Jakmile otev\u0159u o\u010di, kter\u00e9 jsem p\u0159ed chv\u00edli p\u0159iv\u0159el, tak vid\u00edm na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i kr\u00e1sn\u00fd, velik\u00fd a hlavn\u011b srde\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„Tome, zabalil jsi ten kr\u00e9m, co jsem ti dal?“
„Jak\u00fd kr\u00e9m?“ ozve se z pokoje, kde Tom bal\u00ed svoji ta\u0161ku. J\u00e1 u\u017e stoj\u00edm se sv\u00fdm kufrem v p\u0159eds\u00edni a \u010dek\u00e1m na n\u011bj. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee si v\u010dera ve\u010der nezabalil a nechal to a\u017e na posledn\u00ed chv\u00edli. J\u00e1 jsem p\u0159ijel u\u017e nabalen\u00fd, jen p\u00e1r v\u011bc\u00ed jsem do kufru u\u017e nedal. Jakmile se vr\u00e1t\u00edm do kuchyn\u011b, tak tam le\u017e\u00ed v\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 jsem cht\u011bl po Tomovi zabalit. Kr\u00e9my i l\u00e9ky le\u017e\u00ed p\u0159esn\u011b tam, kam jsem je p\u0159ed v\u00edc ne\u017e hodinou polo\u017eil. Vezmu je a jdu za Tomem. Ten n\u011bco \u00fap\u011bnliv\u011b hled\u00e1 ve sk\u0159\u00edni, tak mu to tam v\u0161echno d\u00e1m. On si toho mo\u017en\u00e1 ani nev\u0161imne.
„M\u011bli bychom u\u017e j\u00edt. Auto \u010dek\u00e1 dole a v\u00ed\u0161, \u017ee tam mus\u00edme b\u00fdt dop\u0159edu.“
„Jenom\u017ee, j\u00e1 nem\u016f\u017eu naj\u00edt ru\u010dn\u00edk.“<\/div>\n

Povzdechnu si a jdu do koupelny, vezmu jeden \u010dist\u00fd ru\u010dn\u00edk a jdu zase zp\u00e1tky: „Pros\u00edm,“ \u0159eknu Tomovi a d\u00e1m mu ho do ta\u0161ky.<\/p>\n

Asi po 15 minut\u00e1ch kone\u010dn\u011b vych\u00e1z\u00edme z bytu, a to jsme se u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t vraceli. Nasedneme do auta a vyr\u00e1\u017e\u00edme sm\u011brem na leti\u0161t\u011b. Kone\u010dn\u011b jedeme na tu dovolenou, kterou dostal Tom od sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. Jsem hrozn\u011b nad\u0161en\u00fd, proto\u017ee si oba doopravdy pot\u0159ebujeme trochu oddychnout a tohle je skv\u011bl\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost. Huga zavezl Tom ke sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm a my sbalen\u00ed, snad se v\u0161\u00edm pot\u0159ebn\u00fdm, vyr\u00e1\u017e\u00edme k tepl\u00e9mu mo\u0159i.<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betatread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistiky autor: Clarrkys & Disturbed Angel Bill Zbytek roku, Silvestr a Nov\u00fd rok jsme s Tomem str\u00e1vili hezky. Byli jsme po\u0159\u00e1d spolu. Na Silvestra jsme si vyrazili sednout do jedn\u00e9 restaurace, dali jsme si ve\u010de\u0159i, v\u00edno, vykl\u00e1dali jsme si a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-4800","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4800","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4800"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4800\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4800"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4800"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4800"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}