{"id":4805,"date":"2013-08-07T17:00:00","date_gmt":"2013-08-07T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4791"},"modified":"2013-08-07T17:00:00","modified_gmt":"2013-08-07T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-33","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/07\/novel-of-dreams-our-life-33\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 33."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Na hodink\u00e1ch jsem m\u011bl 19:15, kdy\u017e jsem odemknul dve\u0159e a ve\u0161el do domu. Tro\u0161ku jsem klop\u00fdtnul, ale v\u010das jsem zastavil, tak\u017ee ke sr\u00e1\u017ece s botn\u00edkem nedo\u0161lo.<\/div>\n

„A jsem dom\u00e1\u00e1,“ \u0159eknu, ani\u017e bych o\u010dek\u00e1val odezvu. Stejn\u011b tu budu asi s\u00e1m, tak co. P\u016fjdu si d\u00e1t asi sprchu a lehnu si, proto\u017ee jsem na to doopravdy zral\u00fd.<\/em> Zul jsem se a roze\u0161el se chodbou d\u00e1l do domu. Do\u0161el jsem do ob\u00fdv\u00e1ku a op\u0159el se o futra dve\u0159\u00ed. Jen jsem nahlas oddechl. Do prdele, pro\u010d se mi mus\u00ed to\u010dit hlava.<\/em> Kdy\u017e jsem se pracn\u011b odp\u00edchnul od futer, roze\u0161el jsem se do kuchyn\u011b. Sklenka vody pro m\u011b byla te\u010f nutnost\u00ed.<\/div>\n
„To-Tome?“ zasm\u011bju se ti\u0161e. Co tu d\u011bl\u00e1?<\/em> Sed\u011bl tam na \u017eidli u stolu a p\u0159ed sebou m\u011bl polo\u017een\u00fd iPhone. Na sob\u011b m\u011bl tmav\u00e9 kalhoty s b\u00edl\u00fdm trikem a \u010dern\u00fdm sakem. Pouze se na m\u011b pod\u00edval. Do\u0161el jsem a\u017e k n\u011bmu a zap\u0159el se rukou o st\u016fl. „J\u00e1 jsem\u2026 myslel, \u017ee nebude\u0161 doma,“ \u0159eknu a prohr\u00e1bnu si vlasy. A\u010d jsou ost\u0159\u00edhan\u00e9, st\u00e1le mi ty neposedn\u00e9 pram\u00ednky padaj\u00ed do o\u010d\u00ed. „Tob\u011b to slu\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e zbyte\u010dn\u011b,“ postav\u00ed se. Sund\u00e1 ze sebe sako, pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a beze slov i s iPhonem odejde nahoru.<\/div>\n
„Hm,“ p\u0159ik\u00fdvnu a pak se oto\u010d\u00edm za n\u00edm.<\/p>\n

\u010cekal na m\u011b? A pro\u010d? V\u017edy\u0165 m\u011bl b\u00fdt s Yvonne a nevolal mi.<\/em> „Po\u010dkej,“ zavol\u00e1m na n\u011bj a rozejdu se za n\u00edm, a\u010d tro\u0161ku nemotorn\u00fdmi kroky. Jenom\u017ee on u\u017e tou dobou byl naho\u0159e. Nahlas jsem povzdechl a promnul si unaven\u011b sp\u00e1nky. Roze\u0161el jsem se tedy pomalu po schodech nahoru. Po chv\u00edli jsem \u00fasp\u011b\u0161n\u011b do\u0161el do lo\u017enice. Tom akor\u00e1t d\u00e1val sako na ram\u00ednko a skl\u00edzel ho do sk\u0159\u00edn\u011b.<\/div>\n

„Co se stalo?“ \u0159eknu tro\u0161ku nech\u00e1pav\u011b a dosednu na postel. „Myslel jsem, \u017ee bude\u0161 u Yvonne.“ Jestli jsem n\u011bco zkazil, tak je mi to l\u00edto, ale j\u00e1 nic nev\u011bd\u011bl. V\u017edy\u0165 mi nevolal, nepsal, nic.<\/em><\/div>\n
„Nic se nestalo,“ pokr\u010d\u00ed klidn\u011b rameny, na\u010de\u017e ze sebe sund\u00e1 triko a uklid\u00ed ho.<\/div>\n
„Kdy jsi p\u0159i\u0161el?“ sund\u00e1m si s\u00e1\u010dko a odlo\u017e\u00edm ho vedle sebe na postel.<\/div>\n
„Asi v p\u016fl p\u00e1t\u00fd,“ st\u00e1hne ze sebe i kalhoty a kopne je stranou. U\u017e?<\/em> Za celou tu dobu se na m\u011b ani neoto\u010dil. Po\u0159\u00e1d ke mn\u011b st\u00e1l z\u00e1dy.<\/div>\n
„Pro\u010d? Ty jsi nebyl s Yvonne?“ \u0159eknu p\u0159ekvapen\u011b a t\u011b\u017ece vydechnu. Takovou n\u00e1ladu jsem m\u011bl. Nejrad\u0161i bych si dal dal\u0161\u00ed whisky.<\/em><\/div>\n
„To je jedno,“ hod\u00ed kalhoty do sk\u0159\u00edn\u011b. Vezme si triko a sk\u0159\u00ed\u0148 s r\u00e1nou zav\u0159e. Potom ode\u0161el do koupelny.<\/div>\n
„Fajn,“ pra\u0161t\u00edm rukou tro\u0161ku do matrace a neohraban\u011b se zvednu. Kdy\u017e je to jedno, tak je to asi jedno.<\/em> Vysoukal jsem se z d\u017e\u00edn\u016f a n\u00e1sledn\u011b i z tri\u010dka. Slo\u017eil jsem si to, i kdy\u017e mi to v t\u00e9hle podnapil\u00e9 n\u00e1lad\u011b moc ne\u0161lo. Zase jsem usedl na postel, nohy si zap\u0159el a hlavu si op\u0159el o dla\u0148. Po chv\u00edli Tom p\u0159i\u0161el zp\u00e1tky. Prohl\u00e9dl si m\u011b a obl\u00e9kl si tepl\u00e1ky.<\/div>\n
\n
\n

„Chce\u0161 n\u011bco k j\u00eddlu?“ zept\u00e1 se.<\/p><\/div>\n

„Ne,“ zakrout\u00edm hlavou. „Ale d\u011bkuju,“ usm\u011bju se na n\u011bj tro\u0161ku. Pomalu jsem vstal a jen v boxerk\u00e1ch k n\u011bmu docupital. „Ty jsi na m\u011b \u010dekal?“ Nechci, aby na m\u011b byl na\u0161tvan\u00fd. Ale on je.<\/em><\/div>\n
„Ne, to jsem \u010dekal na z\u00e1zrak,“ usm\u011bje se p\u0159eslazen\u011b a rozejde se z lo\u017enice dol\u016f do kuchyn\u011b. Hm, to jsi na tom jako j\u00e1. Taky \u010dek\u00e1m, kdy se stane z\u00e1zrak a ty bude\u0161 se mnou a ne s n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 jsem to nemohl tu\u0161it,“ \u0159eknu nahlas, aby m\u011b sly\u0161el.<\/div>\n
„J\u00e1 ti taky nic nevy\u010d\u00edt\u00e1m,“ zavol\u00e1 na m\u011b nazp\u00e1tek. Ale chov\u00e1\u0161 se ke mn\u011b tak, m\u016fj drah\u00fd man\u017eeli.<\/em> Nic jsem na to u\u017e ne\u0159ekl, jen jsem sebou pl\u00e1cnul do postele a tro\u0161ku se p\u0159ikryl. C\u00edtil jsem se jako\u2026 opil\u00fd. Bylo mi horko, z\u00e1rove\u0148 zima a je\u0161t\u011b se mi v\u0161echno kolem motalo. Ani jsem nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1m d\u011blat. M\u011bl jsem chu\u0165 tu z\u016fstat le\u017eet a sp\u00e1t, a \u017ee bych usnul snad b\u011bhem minuty. St\u00e1le jsem \u010dekal, \u017ee p\u0159ijde, ale po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 minut\u011b jsem to vzdal.<\/p>\n

Docela dlouho jsem se p\u0159emlouval, ale nakonec jsem se zvedl a \u0161el do koupelny. Nem\u011bl jsem r\u00e1d, kdy\u017e jsem ze sebe c\u00edtil ten smrad z baru. Proto jsem si vy\u010distil zuby a zalezl do sprchy. Nech\u00e1val jsem ze sebe sm\u00fdvat v\u0161echny ty \u0161patn\u00e9 pocity, kter\u00e9 se ve mn\u011b probouzely d\u00edky odezn\u00edv\u00e1n\u00ed alkoholu. Nepo\u010d\u00edtal jsem minuty, jednodu\u0161e jsem tam st\u00e1l a nech\u00e1val po sob\u011b st\u00e9kat kapky vody. Asi po dvaceti minut\u00e1ch jsem se tedy umyl, osprchoval a vylezl ven. Ot\u0159\u00e1sl jsem se zimou. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tyhle stavy.<\/em> V rychlosti jsem se osu\u0161il. Ta sprcha m\u011b celkem probrala. Nah\u00fd jsem zab\u011bhl do pokoje, vzal jsem si \u010dist\u00e9 boxerky a zabalil se do \u017eupanu. Nerv\u00f3zn\u011b jsem se porozhl\u00e9dl po pokoji. Ach jo, to jsem zase dopadl. Cht\u011bl jsem si jeden den u\u017e\u00edt n\u011bjak jinak, ne\u017e \u017ee na n\u011bj budu doma jen \u010dekat. M\u00edsto toho v\u0161ak na m\u011b \u010dekal on a j\u00e1 nebyl doma. A te\u010f je to v\u0161echno v prdeli.<\/em> Roze\u0161el jsem se pomalu dol\u016f. Se\u0161el jsem ti\u0161e schody, a\u010dkoli jsem se je\u0161t\u011b mali\u010dko motal. Kdy\u017e jsem jej uvid\u011bl v ob\u00fdv\u00e1ku, do\u0161el jsem a\u017e tam.<\/p>\n

„Tomi, j\u00e1\u2026“ kleknu si k n\u011bmu a zad\u00edv\u00e1m se na n\u011bj, „promi\u0148, ale kdybys mi dal v\u011bd\u011bt, j\u00e1 bych \u0161el s radost\u00ed dom\u016f a nikde bych se ani nezdr\u017eel.“<\/div>\n

„Mn\u011b to nevad\u00ed,“ \u0159ekne. „A pozor, nevidim,“ po\u0161ept\u00e1. Do h\u00e1je, copak si tohle zaslou\u017e\u00edm? J\u00e1 mu odpust\u00edm v\u0161echno, a to, \u017ee on se jeden ve\u010der zasna\u017eil a j\u00e1 to holt pokazil, tak se asi zbl\u00e1zn\u00edm. Kdyby mi \u0159ekl, \u017ee ho to mrz\u00ed, nebo \u017ee jsem ho nasral, ud\u011blal by l\u00e9pe. Ale takhle se mnou mluvit nemus\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Fajn, aspo\u0148 mi \u0159ekni co prcek?“ zept\u00e1m se a odsunu se stranou.<\/div>\n
„Nic,“ pokr\u010d\u00ed rameny. Co\u017ee?<\/em><\/div>\n
„Jak nic? M\u011bli jste j\u00edt na\u2026 na ultrazvuk.“<\/div>\n
„Jo, vypadla jim elektrika. P\u016fjdeme a\u017e za t\u0159i dny,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b kr\u00e1tce.<\/div>\n
„Aha,“ p\u0159ik\u00fdvnu lehce hlavou. „Mohl bych j\u00edt s v\u00e1mi?“<\/div>\n
„Kdy\u017e nebude\u0161 v pr\u00e1ci jako obvykle\u2026“ \u0159ekne klidn\u011b. Jo, rejpni si\u2026<\/em><\/div>\n
„Kdy\u017e o tom budu takhle v\u011bd\u011bt, tak si vezmu r\u00e1d volno,“ \u0159eknu tro\u0161ku rozechv\u011ble. V\u0161echno mi to je l\u00edto. P\u0159ipad\u00e1m si te\u010f jako ten, kdo zradil, ten kdo je ten \u0161patn\u00fd a v\u0161echno kaz\u00ed. Nejsem to ani j\u00e1, ani Tom. Je to jen ta \u0161patn\u00e1 domluva mezi n\u00e1mi, kter\u00e1 se mi vt\u00edr\u00e1 pod k\u016f\u017ei.<\/em><\/div>\n
„Fajn,“ zavrt\u00ed se a znovu se zahled\u00ed na televizi. Vzhl\u00e9dl jsem k n\u011bmu a chvilku se na n\u011bj s nad\u011bj\u00ed d\u00edval. On v\u0161ak sv\u016fj zrak i nad\u00e1le soust\u0159edil na obrazovku. To jsem tak \u0161patn\u00fd? Nic jsem netu\u0161il. Kdyby mi b\u00fdval dal v\u011bd\u011bt, neubylo by ho. Jestli m\u011b cht\u011bl p\u0159ekvapit, je to od n\u011bj moc hezk\u00e9, ale j\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd robot, kter\u00fd p\u0159ijde pravideln\u011b dom\u016f z pr\u00e1ce a bude ho tu \u010dekat. I kdy\u017e v t\u00e9hle situaci bych j\u00edm rad\u011bji byl.<\/em> Smutn\u011b jsem se na n\u011bj zad\u00edval, ale pot\u00e9 jsem se zvedl. Vlastn\u011b jsem ani nev\u011bd\u011bl, kam j\u00edt, co d\u011blat.<\/p>\n

„Promi\u0148, omlouv\u00e1m se,“ p\u00edpnul jsem a s tich\u00fdm popot\u00e1hnut\u00edm jsem se roze\u0161el ke schodi\u0161ti. Nic mi na to ne\u0159ekl, prost\u011b m\u011b nechal j\u00edt. Pro\u010d jsem tam chodil\u2026? Pro\u010d jsem prost\u011b nep\u0159i\u0161el dom\u016f. Anebo\u2026 pro\u010d jsem tam vlastn\u011b nez\u016fstal? Nevypad\u00e1, \u017ee by m\u011b te\u010f pot\u0159eboval a cht\u011bl m\u00edt u sebe.<\/em> \u0160oural jsem se nahoru po schodech, a\u017e v polovin\u011b jsem se zastavil a zase se oto\u010dil a \u0161el dol\u016f. Ti\u0161e jsem za\u0161el do kuchyn\u011b. Nat\u00e1hl jsem se do sk\u0159\u00ednky pro lahvi\u010dku s pr\u00e1\u0161ky. Nem\u016f\u017eu si je vz\u00edt hned, ale aspo\u0148 si je vezmu nahoru.<\/em> Vypadla mi ale z ruky, tak\u017ee se ozvala celkem r\u00e1na. V\u00fdborn\u011b.<\/em><\/div>\n

„Sakra,“ zanad\u00e1v\u00e1m pro sebe. Seberu v\u0161echny pr\u00e1\u0161ky, co se rozsypaly a vr\u00e1t\u00edm je do lahvi\u010dky. Dva si vezmu a zase lahvi\u010dku zav\u0159u. Vr\u00e1til jsem ji do sk\u0159\u00ed\u0148ky a zase se pomalu roze\u0161el z kuchyn\u011b. Zam\u00ed\u0159il jsem si to rovnou nahoru. Tom se mnou stejn\u011b asi mluvit necht\u011bl, tak\u017ee jsem ho necht\u011bl u televize ru\u0161it, jak mi u\u017e nazna\u010dil. Jen co jsem do\u0161el nahoru, polo\u017eil jsem si pr\u00e1\u0161ky na no\u010dn\u00ed stolek, do\u0161el do ta\u0161ky a vzal si cigarety. Zhasl jsem sv\u011btlo, bylo to takov\u00e9 klidn\u011bj\u0161\u00ed. Jen v tom \u017eupanu jsem vy\u0161el na balkon a zap\u00e1lil si.<\/p>\n

\u017de je to mezi n\u00e1mi \u0161patn\u00fd, to jsem v\u011bd\u011bl, ale \u017ee to dopadne je\u0161t\u011b h\u016f\u0159\u2026 Tak jsem p\u0159i\u0161el opil\u00fd, no. Jako by to bylo n\u011bco tak hrozn\u00e9ho. Kdyby mi b\u00fdval dal v\u011bd\u011bt, let\u011bl bych z pr\u00e1ce rovnou za n\u00edm. Mo\u017en\u00e1 kdyby mi v\u0161echno ne\u0159\u00edkal jako samoz\u0159ejmost, kterou bu\u010f p\u0159ijmu \u010di ne, bylo by l\u00e9pe. Bu\u010f je po jeho, nebo to nejde, a tak by to b\u00fdt nem\u011blo. J\u00e1 se tak\u00e9 sna\u017e\u00edm o kompromisy. M\u011bl bych si s n\u00edm tro\u0161ku promluvit. Opil\u00fd u\u017e skoro nejsem a nechci to nechat b\u00fdt. Tohle ne.<\/em> Jen co jsem dokou\u0159il prvn\u00ed cigaretu, zap\u00e1lil jsem si dal\u0161\u00ed. Ten pohled na to tmav\u00e9 nebe m\u011b n\u011bjak uklid\u0148oval. Dob\u0159e se mi tu p\u0159em\u00fd\u0161lelo, ten vzduch mi pom\u00e1hal. C\u00edtil jsem se tu dob\u0159e. Jen m\u011b tu znovu t\u00ed\u017eil ten pocit samoty. Tahle samota byla mnohem hor\u0161\u00ed ne\u017e ta, kdy okolo sebe nem\u00e1te nikoho. Tahle samota, kdy v\u00edte, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho milujete, je kousek od v\u00e1s, ale p\u0159itom s v\u00e1mi nen\u00ed, je mnohem hor\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/em> N\u00e1hle se uvnit\u0159 rozsv\u00edtilo tlumen\u00e9 sv\u011btlo z lampi\u010dky na no\u010dn\u00edm stolku. Hned jsem se oto\u010dil a nahl\u00e9dl dovnit\u0159. „Tomi?“<\/div>\n

„Jo, jsem to j\u00e1. \u017d\u00e1dnej duch,“ ujist\u00ed m\u011b. Nejsem debil. B\u00e1t se m\u016f\u017ee ka\u017ed\u00fd.<\/em> V boxerk\u00e1ch a triku si vlezl pod pe\u0159inu, za z\u00e1da si dal pol\u0161t\u00e1\u0159 a na kl\u00edn si polo\u017eil notebook. V m\u017eiku jsem t\u00edpnul cigaretu a za\u0161el dovnit\u0159. Snad se mnou bude ochotn\u00fd mluvit.<\/em> Zav\u0159el jsem za sebou a posadil se na svou p\u016flku postele.<\/div>\n
„O to nejde, jen\u2026 cht\u011bl jsem s tebou mluvit,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n
„O \u010dem?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b kr\u00e1tce, kdy\u017e otev\u0159e notebook.<\/div>\n
„Net\u00fdk\u00e1 se to jen jedn\u00e9 v\u011bci,“ st\u00e1hnu pa\u017ee k sob\u011b.<\/div>\n
„A \u010deho?“ zad\u00edv\u00e1 se na notebook a n\u011bco na\u0165uk\u00e1 do kl\u00e1vesnice. Pot\u00e9 se na m\u011b znovu pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„Toho se d\u011bje,“ \u0161eptnu a p\u0159it\u00e1hnu si kolena k sob\u011b. „Moc m\u011b mrz\u00ed ten dne\u0161ek, ale pro\u010d ses mi neozval?“ Nechci chodit kolem hork\u00e9 ka\u0161e. U\u017e toho bylo dost.<\/em><\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jsem ne\u010dekal, \u017ee t\u011b m\u00edsto toho napadne j\u00edt n\u011bkam chlastat,“ semkne rty k sob\u011b, na\u010de\u017e sklon\u00ed pohled k notebooku. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a pootev\u0159el rty. Spodn\u00ed jsem si potom skousl.<\/p>\n

„Tome, kdyby ses mi ozval, tak jsem nikam ne\u0161el. J\u00e1 na tebe ka\u017ed\u00fd den doma \u010dek\u00e1m. \u010cek\u00e1m, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 od Yvonne, u kter\u00e9 tr\u00e1v\u00ed\u0161 cel\u00e9 dny a ve\u010dery. Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee zrovna jeden den byl jin\u00fd a j\u00e1 zrovna za\u0161el k holi\u010di a pak za zn\u00e1m\u00fdm do baru. Ne\u0161el jsem chlastat, \u0161el jsem si d\u00e1t jednu sklenku. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to dopadlo jinak, ale to se snad stane n\u011bkdy ka\u017ed\u00e9mu, nebo ne? Promi\u0148 mi to. Tohle jsem v\u00e1\u017en\u011b necht\u011bl. Kdybych tu\u0161il, \u017ee jsi doma, let\u011bl bych s radost\u00ed dom\u016f, proto\u017ee mi chyb\u00ed\u0161. Chyb\u00ed mi na\u0161e spole\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159e, le\u017een\u00ed u televize, pov\u00edd\u00e1n\u00ed si\u2026 Nejsi se mnou skoro v\u016fbec,“ vydechnu potichu. Nedok\u00e1zal jsem to v sob\u011b udr\u017eet. I ten alkohol mi tro\u0161ku rozv\u00e1zal pusu.<\/div>\n

„J\u00e1 ti ale nic nevy\u010d\u00edt\u00e1m. Ne\u0159ekl jsem ti ani slovo\u2026“ \u0159ekne ti\u0161e.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale j\u00e1 ti tohle pot\u0159eboval \u0159\u00edct,“ pooto\u010d\u00edm hlavu ke stran\u011b, aby nevid\u011bl, \u017ee se mi sb\u00edhaj\u00ed slzy v o\u010d\u00edch. „C\u00edt\u00edm se\u2026 s\u00e1m a k ni\u010demu.“ Holt jsem mu to d\u00edt\u011b j\u00e1 neodnosil. Nem\u016f\u017eu za to, \u017ee jsem kluk. M\u011bl si naj\u00edt n\u011bjakou skv\u011blou holku, mohl b\u00fdt s n\u00ed a spokojen\u00fd. Nemuselo by to b\u00fdt takhle. Bo\u017ee, kdybych mohl, to d\u00edt\u011b bych mu dal\u2026<\/p>\n

<\/em> „\u2026a\u017e tak \u010dasto u Yvonne nejsem, Bille. Taky m\u00e1m pr\u00e1ci, taky jsem doma,“ povzdechne. Ne \u010dasto. Bo\u017ee, je tam doopravdy denn\u011b a do ve\u010dera.<\/em><\/div>\n

„Ano, to m\u00e1\u0161,“ p\u0159ik\u00fdvnu a ot\u0159u si o\u010di. „Tak\u00e9 tam r\u00e1d zajedu, zavol\u00e1m j\u00ed, jak se da\u0159\u00ed, po\u0161lu pen\u00edze, aby m\u011bla v\u0161e, co pot\u0159ebuje, kdy\u017e nos\u00ed na\u0161e d\u00edt\u011b, ale po\u0159\u00e1d se sna\u017e\u00edm b\u00fdt tu pro tebe, tak jako jsem ti to sl\u00edbil.“<\/div>\n
„Ale v\u017edy\u0165 j\u00e1 tady pro tebe jsem, Bille,“ \u0159ekne nech\u00e1pav\u011b. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee o tom t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u00edm. M\u011b to ne\u0161tve, m\u011b to jen hrozn\u011b v\u0161echno mrz\u00ed.<\/em> „Ale kdy\u017e jsi v pr\u00e1ci a j\u00e1 m\u00e1m volno, tak pro\u010d bych tu sed\u011bl, kdy\u017e m\u016f\u017eu b\u00fdt s na\u0161\u00edm d\u00edt\u011btem?“<\/div>\n
„J\u00e1 ti to nevy\u010d\u00edt\u00e1m, bu\u010f s na\u0161\u00edm d\u00edt\u011btem, ale v\u0161echno m\u00e1 svoje meze. I j\u00e1 tam n\u011bkdy zajdu, jak jsem \u0159ekl, ale ty voln\u00fd chv\u00edle se sna\u017e\u00edm b\u00fdt s tebou, jak jsi ty s\u00e1m cht\u011bl. To ty jsi \u0159\u00edkal, \u017ee se o m\u011b nechce\u0161 s nik\u00fdm d\u011blit. Te\u010f je\u0161t\u011b nen\u00ed ten drobe\u010dek ani na sv\u011bt\u011b a ty se o m\u011b ned\u011bl\u00ed\u0161, ty jsi jenom u Yvonne,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a semknu rty k sob\u011b. „Pokud ti to tak vyhovuje, dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu zlehka hlavou. „Potom kdy\u017e se ale stane n\u011bco jako dneska\u2026 tak je to \u0161patn\u011b. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem dnes n\u011bkam \u0161el, odpus\u0165 mi to.“ Ani nev\u00edm, jak jsem to ze sebe dostal.<\/p>\n

„J\u00e1 ale ne\u0159ekl, \u017ee se na tebe zlob\u00edm\u2026“ po\u0161ept\u00e1.<\/div>\n

„\u2026vypad\u00e1 to tak, v\u00ed\u0161,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a op\u0159u si bradu o kolena. Nev\u00edm, jestli je to t\u00edm n\u00e1valem emoc\u00ed, t\u00edm, jak zv\u00fd\u0161en\u00fd m\u00e1m tlak nebo zda je to alkoholem, ale chce se mi stra\u0161n\u011b bre\u010det.<\/em><\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b\u2026 se omlouv\u00e1m,“ sklop\u00ed pohled a jen prsty p\u0159ejede po kl\u00e1vesnici.<\/div>\n
„Ne, neomlouvej se,“ zakrout\u00edm tro\u0161ku hlavou. Nat\u00e1hnu se pro oba dva pr\u00e1\u0161ky a potom se pomalu zvednu. „Omluv m\u011b, jdu si to jen rychle zap\u00edt.“ Tom ml\u010del a jen koukal do notebooku. Proto jsem ode\u0161el v rychlosti do koupelny a spolkl oba dva pr\u00e1\u0161ky. Ten tlak mus\u00ed dol\u016f, aspo\u0148 o tro\u0161ku.<\/em> Opl\u00e1chnul jsem si tro\u0161ku obli\u010dej, osu\u0161il se pak a vr\u00e1til se do lo\u017enice. Do\u0161el jsem do postele a posadil se jako p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„R\u00e1d bych ten dne\u0161ek napravil,“ pohlad\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b po pa\u017ei.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 mus\u00edm je\u0161t\u011b n\u011bco ud\u011blat\u2026“ \u0159ekne ti\u0161e. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to pochopil tak, jak tu\u0161\u00edm, ale bohu\u017eel. Nebudu ho te\u010f ru\u0161it, m\u00e1 asi n\u011bjakou pr\u00e1ci.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, promi\u0148,“ p\u0159ik\u00fdvnu a pomalu se polo\u017e\u00edm na bok, schoul\u00edm se do drobn\u00e9ho klub\u00ed\u010dka a za\u010dnu mnout mezi prsty kousek p\u0159ikr\u00fdvky. Zaslechl jsem ho je\u0161t\u011b povzdechnout, ale pot\u00e9 u\u017e za\u010dal n\u011bco ps\u00e1t. Ml\u010dky jsem se na n\u011bj potom d\u00edval. A\u010d jsem ho znal cel\u00e9ho, ka\u017edi\u010dk\u00fd milimetr jeho t\u011bla, m\u011bl jsem na n\u011bm st\u00e1le co zkoumat a obdivovat. <\/p>\n

K\u00e9\u017e by ten drobe\u010dek byl po n\u011bm. Byl by tak kr\u00e1sn\u00fd. Ty jeho p\u0159esladk\u00e9 rty, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, jemn\u00e9 rysy a roztomil\u00fd nos\u00edk. On byl dokonal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed. Jeho ruce\u2026 To, jak se m\u011b dot\u00fdkal, v\u017edy byl tak jemn\u00fd a jeho doteky byly tak\u00e9 takov\u00e9. Cel\u00fd on byl tak vo\u0148av\u00fd, sametov\u00fd a n\u00e1dhern\u00fd. Nech\u00e1pal jsem, jak n\u011bkdo tak kr\u00e1sn\u00fd m\u016f\u017ee b\u00fdt. I to, kdy\u017e se neoholil, mi p\u0159i\u0161lo tak moc sexy. Na n\u011bm bylo p\u011bkn\u00e9 i to nejoby\u010dejn\u011bj\u0161\u00ed b\u00edl\u00e9 tri\u010dko \u010di t\u00edlko. Nemusel nosit drah\u00e9 a p\u011bkn\u00e9 v\u011bci, on byl ta zrozen\u00e1 kr\u00e1sa.<\/em> A\u010dkoli n\u011bco psal, zd\u00e1lo se, \u017ee se na to stejn\u011b nesoust\u0159ed\u00ed. S\u00e1m pro sebe jsem se mali\u010dko usm\u00e1l a ol\u00edznul si rty. Sklopil jsem tro\u0161ku pohled. Tom povzdechl a unaven\u011b si prot\u0159el oko. V\u017edy kdy\u017e byl unaven\u00fd, se mu ty jeho \u010dokol\u00e1dky st\u00e1hly. Byl tak rozko\u0161n\u00fd. A jsme zase u toho. J\u00e1 se na n\u011bj neum\u00edm zlobit, nejde to. I kdy\u017e m\u011b mrz\u00ed, co d\u011bl\u00e1, jak jedn\u00e1, ale nedok\u00e1\u017eu to. Stejn\u011b ho po\u0159\u00e1d miluju.<\/p>\n

<\/em> „Odpo\u010di\u0148 si u\u017e,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„M\u011bl bych to dod\u011blat. Z\u00edtra mi v 11 p\u0159ijde pacient,“ vydechne a trochu zakrout\u00ed krkem. „Ale nem\u00e1m na to ani nejmen\u0161\u00ed chu\u0165. Bol\u00ed m\u011b krk a z\u00e1da z toho dlouh\u00fdho sezen\u00ed na nepohodln\u00fd \u017eidli v kuchyni,“ poznamen\u00e1. To je taky moje vina.<\/em><\/div>\n
„Tak to je\u0161t\u011b r\u00e1no stihne\u0161 dod\u011blat, uvid\u00ed\u0161. A nemohl bych t\u011b namas\u00edrovat? T\u0159eba by se ti tro\u0161ku ulevilo,“ op\u0159u si t\u011blo o loket.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd, d\u00edky,“ odm\u00edtne a nepohodln\u011b se zavrt\u00ed.<\/div>\n
„Ud\u011blal bych to r\u00e1d, jen aby se ti l\u00e9pe spalo,“ \u0161eptnu. Nem\u00e1m my\u0161lenky na nic v\u00edc. To by asi dobr\u00e9 nebylo, nev\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b nejdu sp\u00e1t,“ pronese.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu a polo\u017e\u00edm se tro\u0161ku na z\u00e1da, ale st\u00e1le \u010delem k n\u011bmu. Je\u0161t\u011b si promnul kr\u010dn\u00ed obratle a op\u011bt za\u010dal n\u011bco ps\u00e1t. Ti\u0161e jsem vydechl a pomalu se p\u0159eto\u010dil z\u00e1dy k n\u011bmu. Trvalo pom\u011brn\u011b dlouho, co tam st\u00e1le n\u011bco d\u011blal. Sly\u0161el jsem neust\u00e1l\u00e9 \u0165uk\u00e1n\u00ed a cvak\u00e1n\u00ed. Postupn\u011b jsem to p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat.<\/p>\n

Zase jsem se jen d\u00edval ven a sledoval tu tmavou oblohu. Proto jsem t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehl, kdy\u017e se ozvalo zaklapnut\u00ed notebooku. Po chv\u00edli zhaslo i sv\u011btlo. N\u00e1sledn\u011b se za\u010dala h\u00fdbat postel i pe\u0159ina, jak se Tom ukl\u00e1dal ke sp\u00e1nku.<\/div>\n

„Jde\u0161 u\u017e sp\u00e1t?“ pooto\u010d\u00edm se k n\u011bmu.<\/div>\n
„A co bych m\u011bl d\u011blat? Vl\u00e9zt pod postel a zvedat ti pe\u0159inu, abych t\u011b vystra\u0161il?“ zasm\u011bje se ti\u0161e. Tro\u0161ku se usm\u011bju a p\u0159ekul\u00edm se na bok \u010delem k n\u011bmu.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 tu zkusit, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je tu m\u016fj Tomi a ne \u017e\u00e1dn\u00fd stra\u0161ilo,“ pohlad\u00edm ho jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Tak tos je\u0161t\u011b neza\u017eil, jak\u00fd i Tomi um\u00ed bejt stra\u0161idlo,“ \u0159ekne pobaven\u011b.<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm tomu,“ usm\u011bju se. „Ty a stra\u0161idlo? To nejde.“<\/div>\n
„\u017de ne?“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed, a najednou m\u011b pod pe\u0159inou chytne se sm\u00edchem za stehno a za\u010dne m\u011b lochtat. Pane bo\u017ee, j\u00e1 ho snad roztrhnu, tohle mi d\u011blat nesm\u00ed. V\u017edy\u0165 mu tady um\u0159u.<\/p>\n

<\/em> „N\u00e9\u00e9\u00e9,“ zasm\u011bju se a zakrout\u00edm se. „To ned\u011blej, bo\u017ee, Tom\u00e9\u00e9\u00e9,“ zav\u0159\u00edskal jsem.<\/div>\n

„Fajn, fajn, jak mysl\u00ed\u0161,“ pl\u00e1cne m\u011b s \u00fasm\u011bvem p\u0159es nohu a oto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. „Tak dobrou.“ No nechci, aby m\u011b lochtal, ale z\u016fstat u m\u011b mohl.<\/em><\/div>\n
„Ale po\u010dkej,“ za\u0161kemr\u00e1m a p\u0159itisknu se zezadu k n\u011bmu. Pohlad\u00edm ho prsty po ramenu a d\u00e1m mu pusinku. „Ty nejsi stra\u0161idlo. Ty jsi moje roztomil\u00fd stra\u0161id\u00fdlko,“ zacul\u00edm se.<\/div>\n
„\u2026kter\u00fd t\u011b op\u011bt \u0161tve,“ vydechne smutn\u011b.<\/div>\n
„Ne, ne\u0161tve,“ po\u0161ept\u00e1m a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b, abych mu vid\u011bl do obli\u010deje. „Rad\u0161i mi dej pusu.“<\/div>\n
„Nezaslou\u017e\u00edm si j\u00ed,“ \u0161eptne s pohledem upnut\u00fdm k m\u00fdm rt\u016fm.<\/div>\n
„Ale ano, zaslou\u017e\u00ed\u0161, to j\u00e1 bych nem\u011bl dostat \u017e\u00e1dnou,“ po\u0161ept\u00e1m a ol\u00edznu si tro\u0161ku rty.<\/div>\n
„Asi nem\u011bl,“ nafoukne tv\u00e1\u0159e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, ale pak se usm\u011bje. Tohle v\u0161e m\u011b st\u00e1le utvrzuje v tom, \u017ee je to st\u00e1le m\u016fj Tom, kter\u00e9ho tolik miluju.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 bych si ji hrozn\u011b moc od sv\u00e9ho Tomiho p\u0159\u00e1l,“ p\u0159ejedu mu prstem po brad\u011b.<\/p>\n

„Tak si ji vezmi,“ p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se ke mn\u011b nesm\u011ble.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b sm\u00edm?“ nahnu se k jeho rt\u016fm. D\u011bl\u00ed n\u00e1s pouh\u00e9 milimetry, ale u\u017e n\u00e1s spojuje dech. A\u010d jsem tyhle okam\u017eiky s n\u00edm za\u017eil u\u017e nespo\u010detn\u011bkr\u00e1t, st\u00e1le to bylo dokonal\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Nikdo ti to nezak\u00e1zal,“ vydechne ti\u0161e.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu a co nejjemn\u011bji ho pol\u00edb\u00edm. P\u0159iv\u0159el o\u010di a bezbrann\u011b oddechl nosem. N\u011b\u017en\u011b se mi ot\u0159el nosem o m\u016fj. „\u2026miluju t\u011b, ty moje stra\u0161id\u00fdlko milovan\u00fd,“ za\u0161ept\u00e1m a pol\u00edb\u00edm jej znovu, p\u0159i\u010dem\u017e ho chytnu jemn\u011b za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Tak mi to uka\u017e\u2026“ \u0161eptne t\u00edm sv\u00fdm nesm\u011bl\u00fdm t\u00f3nem. Miluju tohle jeho chov\u00e1n\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e je nedo\u010dkav\u00fd a divok\u00fd. Ov\u0161em tohle m\u011b u n\u011bj v\u017edy okouzl\u00ed. Je st\u00e1le sladk\u00fd, rozko\u0161n\u00fd a zd\u00e1 se b\u00fdt i nevinn\u00fd – ov\u0161em jen zd\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Mmm, uk\u00e1\u017eu,“ p\u0159ivinul jsem se v\u00edc k n\u011bmu a za\u010dal ho l\u00edbat. Znovu to bylo proc\u00edt\u011bn\u00e9, jemn\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 nal\u00e9hav\u00e9. Zapojil jsem po chvilce i jazyk. St\u00e1hl si m\u011b na sebe, p\u0159ijal m\u011b mezi nohy a za\u010dal mi polibky rozechv\u011ble opl\u00e1cet. C\u00edtil jsem, jak mi po dlouh\u00e9 dob\u011b zase doslova t\u00e1l v n\u00e1ru\u010d\u00ed, co\u017e pro m\u011b bylo n\u011bco nadpozemsky p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho. Miloval jsem tyto okam\u017eiky, kdy jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee pat\u0159\u00ed jen mn\u011b a j\u00e1 zase jen jemu. Ne, \u017ee by to jindy bylo jinak. Nikdy to ani jinak douf\u00e1m nebude.<\/em> P\u0159ivinul jsem se k n\u011bmu, rukou jsem zajel pod jeho t\u011blo a v\u00edc si ho k sob\u011b p\u0159itiskl, jen abych jej v\u00edce c\u00edtil. Ka\u017ed\u00fdm polibkem jsem se mu sna\u017eil vyj\u00e1d\u0159it, jak moc ho miluju.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne BILL Na hodink\u00e1ch jsem m\u011bl 19:15, kdy\u017e jsem odemknul dve\u0159e a ve\u0161el do domu. Tro\u0161ku jsem klop\u00fdtnul, ale v\u010das jsem zastavil, tak\u017ee ke sr\u00e1\u017ece s botn\u00edkem nedo\u0161lo. „A jsem dom\u00e1\u00e1,“ \u0159eknu, ani\u017e bych o\u010dek\u00e1val odezvu.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4805","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4805","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4805"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4805\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4805"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4805"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4805"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}