{"id":4811,"date":"2013-08-05T16:00:00","date_gmt":"2013-08-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4797"},"modified":"2013-08-05T16:00:00","modified_gmt":"2013-08-05T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/08\/05\/novel-of-dreams-our-life-32\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 32."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

– O NECEL\u00c9 4 M\u011aS\u00cdCE POZD\u011aJI –<\/p>\n

Za ty dlouh\u00e9 4 m\u011bs\u00edce jsem se s Yvonne velmi sbl\u00ed\u017eil. Nejen proto, \u017ee nosila na\u0161e d\u00edt\u011b, ale i proto, \u017ee to byla prost\u011b skv\u011bl\u00e1 \u017eensk\u00e1. I kdy\u017e odm\u00edtala, platili jsme j\u00ed j\u00eddlo. P\u0159ece jen krmila na\u0161e d\u00edt\u011b, kter\u00e9 si \u017e\u00e1dalo st\u00e1le v\u00edce a v\u00edce j\u00eddla, a n\u00e1m bylo blb\u00e9 j\u00ed z toho neplatit ani cent. Chodil jsem j\u00ed nakupovat, n\u011bkdy jsme chodili nakupovat spolu nebo s d\u011btmi do parku. Zkr\u00e1tka jsem tam byl t\u00e9m\u011b\u0159 jako doma. Jej\u00ed d\u011bti m\u011b m\u011bly r\u00e1dy, tak\u017ee nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Dost jsme se spolu vyblbli. V\u0161e bylo fajn, jedin\u00fd probl\u00e9m p\u0159edstavoval Bill. \u0158\u00edkal mi, \u017ee s Yvonne tr\u00e1v\u00edm mo\u017en\u00e1 zbyte\u010dn\u011b moc \u010dasu, ale co jsem m\u011bl d\u011blat, kdy\u017e on byl v pr\u00e1ci a j\u00e1 zrovna nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9ho pacienta? Mn\u011b s n\u00ed i s d\u011btmi bylo dob\u0159e, u\u017eili jsme si spolu hodn\u011b srandy. A pro m\u011b bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, aby d\u00edt\u011b u\u017e od tak n\u00edzk\u00e9ho v\u011bku znalo m\u016fj hlas. \u010casto jsme jen tak sed\u011bli v ob\u00fdv\u00e1ku, j\u00e1 m\u011bl hlavu na jej\u00edm b\u0159\u00ed\u0161ku a mluvil jsem k d\u011b\u0165\u00e1tku, a\u010dkoli mu byly pouh\u00e9 \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce. No jo, jakmile jsem si p\u0159ipustil, \u017ee ho dok\u00e1\u017eu milovat, u\u017e jsem se od n\u011bj nedok\u00e1zal odtrhnout. Miluju ho moc u\u017e te\u010f.<\/p>\n

Ud\u011blal jsem Billovi latt\u00e9 jako ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no a pot\u00e9 jsem vzal z ledni\u010dky blok, kde jsem m\u011bl naps\u00e1no, co mus\u00edm Yvonne dokoupit. Bill se chystal do pr\u00e1ce a j\u00e1 m\u011bl nam\u00ed\u0159eno na n\u00e1kup a pot\u00e9 k Yvonne jako obvykle, kdy\u017e jsem m\u011bl voln\u00fd den. No jo, v okol\u00ed nen\u00ed moc bl\u00e1zn\u016f. Nem\u016f\u017eu za to.<\/em> Kone\u010dn\u011b jsem usly\u0161el dupot ze schod\u016f.<\/div>\n

\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ ozvalo se za mnou po chvilce. „Ty jsi ale \u010dil\u00fd po r\u00e1nu, co to?“ usm\u00e1l se vl\u00eddn\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b hned pohladil po boku a l\u00edbnul m\u011b pod ou\u0161ko.<\/div>\n
„Ahoj,“ oto\u010d\u00edm se k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem a pol\u00edb\u00edm ho. „Na\u2026“ p\u0159ed\u00e1m mu hrne\u010dek.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u011bje se a na opl\u00e1tku m\u011b pol\u00edb\u00ed tak\u00e9. Hrne\u010dek si ode m\u011b vezme a usad\u00ed se jako poslu\u0161n\u00fd klu\u010dina ke stolu.<\/div>\n
„Nab\u00eddl bych ti n\u011bco k j\u00eddlu, ale v\u00edm, \u017ee nej\u00ed\u0161,“ dojdu k n\u011bmu pomalu. Postav\u00edm se za n\u011bj a promnu mu jemn\u011b ramena v dlan\u00edch. „P\u016fjdu nakoupit a potom za Yvonne. Psala mi, \u017ee m\u00e1 j\u00edt na kontrolu. Nechce\u0161 j\u00edt s n\u00e1mi?“ prohr\u00e1bnu se mu jemn\u011b vlasy. Pot\u0159eboval by to zase trochu zkr\u00e1tit.<\/em> Sklon\u00ed tro\u0161ku hlavu a hrne\u010dek odlo\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Byl jsi j\u00ed nakoupit v\u010dera\u2026“ po\u0161ept\u00e1 a ani se nepohne. Ach jo, poka\u017ed\u00e9 c\u00edt\u00edm to podivn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kdy\u017e o Yvonne a d\u00edt\u011bti mluv\u00edm.<\/em> „J\u00e1 mus\u00edm do pr\u00e1ce. R\u00e1d bych \u0161el, jen je \u0161koda, \u017ee jsi mi to ne\u0159ekl d\u0159\u00edv.“<\/p>\n

„V\u010dera jsem j\u00ed nebyl nakupovat. V\u010dera jsem tu m\u011bl pan\u00ed Kirovou,“ oprav\u00edm ho a jemn\u011b ho pol\u00edb\u00edm na krk. „Nav\u00edc mim\u010do chce po\u0159\u00e1d j\u00edst. Nen\u00ed na tom nic \u0161patn\u00e9ho. Je to na\u0161e d\u00edt\u011b, tak ho mus\u00edme nakrmit,“ obejmu ho rukama zezadu kolem krku, na\u010de\u017e mu d\u00e1m pusu na ou\u0161ko. „Snad by se tam bez tebe jeden den obe\u0161li, ne?“ Klidn\u011b i v\u00edc ne\u017e jen den.<\/em> Jen ti\u0161e povzdechl a polo\u017eil si dlan\u011b na m\u00e9. Pol\u00edbil m\u011b na h\u0159bet ruky a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n

„Nezlob se, ale j\u00e1 nem\u016f\u017eu. Dneska ne, m\u00e1m domluvenou n\u011bjakou sch\u016fzi, kde bude i \u0161\u00e9f, a ten by m\u011b asi zabil,“ \u0161eptne. „Jinak bych jel.“ Sch\u016fze m\u00e1 posledn\u00ed dobou n\u011bjak \u010dasto.<\/em><\/div>\n
„No dob\u0159e,“ odt\u00e1hnu se s povzdechem. „Pak ti povypr\u00e1v\u00edm a uk\u00e1\u017eu ti sn\u00edmek. Nahraju si to na mobil,“ p\u0159ejedu mu je\u0161t\u011b dlan\u00ed po ramen\u011b a trochu ho promnu. Je stra\u0161n\u011b napnut\u00fd.<\/p>\n

„Mrz\u00ed m\u011b to, medv\u00eddku,“ vzhl\u00e9dne ke mn\u011b a tro\u0161ku zasku\u010d\u00ed, kdy\u017e mu to rameno promnu. „Budu moc r\u00e1d, aspo\u0148 n\u011bco uvid\u00edm,“ pousm\u011bje se.<\/div>\n

„Kdy\u017e p\u0159ijdu brzy, tak ti to ve\u010der ve van\u011b namas\u00edruju,“ d\u00e1m mu pusinku na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„P\u0159ijde\u0161 a\u017e ve\u010der?“ zept\u00e1 se p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Prckov\u00e9 cht\u011bli se strejdou Tomem do kina a do mek\u00e1\u010de,“ zasm\u011bju se. „V\u00ed\u0161, \u017ee jim nem\u016f\u017eu odolat. Jsou to takov\u00fd t\u0159i and\u00edlci,“ op\u0159u se o linku. Semknul rty k sob\u011b a sklopil pohled. Ah n\u00e9\u2026<\/em><\/div>\n
„A tv\u016fj man\u017eel t\u011b cht\u011bl pozvat na ve\u010de\u0159i, ale\u2026 bohu\u017eel,“ napil se k\u00e1vy a hrne\u010dek zase odlo\u017eil. Ach jo.<\/em> Pot\u00e9 pomalu vstal a zasunul za sebou \u017eidli.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu to zru\u0161it,“ povzdechnu a chyt\u00edm ho za kalhoty. Nechce se mi to ru\u0161it, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jsem jim to sl\u00edbil a byly z toho tak nad\u0161en\u00e9, ale tak\u2026 do kina m\u016f\u017eeme j\u00edt i jindy. S Billem taky m\u016f\u017eu j\u00edt na ve\u010de\u0159i jindy, ale je to m\u016fj man\u017eel.<\/em><\/div>\n
„Neka\u017e si pl\u00e1ny,“ broukne a pooto\u010d\u00ed se ke mn\u011b. „Jen je to tak asi u\u017e pot\u0159et\u00ed.“ Za to ale nem\u016f\u017eu.
<\/em> „Proto\u017ee mi to poka\u017ed\u00e9 \u0159ekne\u0161, kdy\u017e u\u017e jim to sl\u00edb\u00edm,“ pokr\u010d\u00edm bezmocn\u011b rameny.<\/div>\n
„\u2026proto\u017ee\u2026“ ani to nedo\u0159ekne a zakrout\u00ed tro\u0161ku hlavou. „To nic, ned\u011blej si s t\u00edm hlavu, ano?“ pohlad\u00ed m\u011b n\u011b\u017en\u011b po pa\u017ei. Tak\u017ee i kdy\u017e mu to nab\u00eddnu, nakonec m\u011b odm\u00edtne.<\/em> Povzdechnu a sklon\u00edm pohled. „Tak Yvonne pozdravuj a toho drobe\u010dka taky,“ \u0161eptne a skousne si spodn\u00ed ret. Jemn\u011b m\u011b potom pol\u00edb\u00ed na rty a poodt\u00e1hne se. „Budu muset u\u017e jet.“<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026“ \u0159eknu polohlasem a upnu k n\u011bmu pohled.<\/p>\n

Nechci, aby se na m\u011b zlobil. Jen\u2026 mi to prost\u011b nikdy ne\u0159ekne v\u010das. Jsou to pro m\u011b prakticky ciz\u00ed d\u011bti, ale m\u00e1m je r\u00e1d. A\u017e se to d\u00edt\u011b narod\u00ed, budou to sv\u00fdm zp\u016fsobem jeho nevlastn\u00ed sourozenci, a nav\u00edc nemaj\u00ed t\u00e1tu. A j\u00e1 v\u00edm, jak\u00e9 je nem\u00edt t\u00e1tu\u2026<\/em><\/div>\n

„\u2026jo,“ p\u0159ik\u00fdvne a rozejde se pomalu je\u0161t\u011b nahoru. Netrvalo to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, co se vr\u00e1til se sakem a ta\u0161kou v ruce. „Tak j\u00e1 u\u017e p\u016fjdu, m\u011bj se hezky a\u2026 u\u017eij si to.“<\/div>\n
„D\u011bkuju\u2026 Ahoj,“ \u0159eknu mu zarmoucen\u011b. Nadechl se, nakro\u010dil, ale pot\u00e9 se stejn\u011b vr\u00e1til je\u0161t\u011b ke mn\u011b a dal mi alespo\u0148 jemn\u00fd polibek.<\/div>\n
„Ahoj,“ sjel mi prstem po tv\u00e1\u0159i a pot\u00e9 u\u017e ode\u0161el. Zav\u0159u na okam\u017eik o\u010di a odp\u00edchnu se od linky. Sakra, do svoj\u00ed Audi ale d\u011bcka nenaskl\u00e1d\u00e1m. Do h\u00e1je, fakt jsem si m\u011bl koupit jin\u00e9 auto. Jak ho po tomhle v\u0161em m\u00e1m je\u0161t\u011b zastavit a \u0159\u00edct mu, aby si vzal m\u00e9 auto, \u017ee to jeho pot\u0159ebuju?<\/em> A\u010dkoli necht\u011bn\u011b, dob\u011bhnu do chodby, odkud vezmu kl\u00ed\u010dky od sv\u00e9ho auta a pot\u00e9 ho dob\u011bhnu v gar\u00e1\u017ei, kdy\u017e akor\u00e1t nased\u00e1 do auta.<\/p>\n

„Bille\u2026“<\/div>\n

„Copak?“ zvedl ke mn\u011b hned o\u010di a nezav\u0159el se. Sakra, sakra, sakra!<\/em><\/div>\n
„Ahm\u2026 Mohl-mohl,“ zakokt\u00e1m se. Bo\u017ee, nedok\u00e1\u017eu to ze sebe dostat!<\/em> „J\u00e1\u2026 no\u2026 mysl\u00ed\u0161, \u017ee by sis mohl vz\u00edt moje auto?“ kousnu se do rtu. Jdu si kopat hrob.<\/em> Skousl si viditeln\u011b siln\u011b ret a zaujat\u011b se zad\u00edval na zem.<\/div>\n
„Vezmi si moje a\u2026 hlavn\u011b opatrn\u011b,“ vystoup\u00ed, pod\u00e1 mi kl\u00ed\u010dky a pomalu vyjde z gar\u00e1\u017ee ven.<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026“ vyd\u00e1m ze sebe a zvednu do pr\u00e1zdna ruku, v n\u00ed\u017e dr\u017e\u00edm kl\u00ed\u010de od sv\u00e9 Audi. Do prdele!<\/em><\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku,“ pousm\u011bje se lehce. „Projdu se, pot\u0159ebuju to\u2026 a nutn\u011b.“<\/div>\n
„Do prdele,“ zav\u0159u o\u010di a zatnu ruce v p\u011bsti. „Kurva!“ kopnu vyto\u010den\u011b do pneumatiky a zajdu rad\u011bji do domu. Tohle se v\u00e1\u017en\u011b m\u016f\u017ee st\u00e1t jenom mn\u011b. To jen j\u00e1 ho um\u00edm tak dokonale vyto\u010dit.<\/em> „Sakra!“ k\u0159iknu a bouchnu p\u011bst\u00ed do zdi.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem se uklidnil, do\u0161el jsem se p\u0159evl\u00e9knout a pot\u00e9 jsem vyjel. Nakoupil jsem v obchod\u011b v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 a n\u011bjak\u00e9 sladkosti pro Yvonne prcky. U n\u00ed jsme uklidili n\u00e1kup a pot\u00e9 i s prcky jsme se vydali do nemocnice. Jakmile jsem zaparkoval p\u0159ed nemocnic\u00ed, v\u0161ichni t\u0159i se za\u010dali hn\u00e1t ven a j\u00e1 musel pomoct Yvonne, jeliko\u017e se z toho auta nemohla moc dob\u0159e vykoulet. Na\u0161li jsme jej\u00edho doktora, usadili se v \u010dek\u00e1rn\u011b, a zat\u00edmco jsme \u010dekali, j\u00e1 hr\u00e1l s d\u011btmi n\u011bjak\u00e9 slovn\u00ed hry, abych je alespo\u0148 trochu zabavil a oni neje\u010deli. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b, kdy\u017e vy\u0161la mlad\u00e1 sest\u0159i\u010dka a pozdravila n\u00e1s se slovy, \u017ee jsme kr\u00e1sn\u00fd mlad\u00fd p\u00e1r s \u00fa\u017easn\u00fdmi d\u011btmi, m\u011bl jsem pocit, jako by m\u011b n\u011bco pra\u0161tilo hlavy. Dal\u0161\u00ed r\u00e1na nastala hned, jakmile n\u00e1m ozn\u00e1mila, \u017ee jim vypadl proud a dnes ji\u017e nebude mo\u017en\u00e9 prov\u00e9st kontrolu a ultrazvuk, a tak m\u00e1me p\u0159ij\u00edt za 3 dny. V ten okam\u017eik se mi v\u00edc ne\u017e m\u00e1lo zastesklo po Billovi. Proto jsem se nakonec prck\u016fm omluvil, \u017ee p\u016fjdeme do kina jindy. I p\u0159esto jsem je i s Yvonne vzal na ob\u011bd a pot\u00e9 jsme se pro\u0161li v parku. Kdy\u017e se ch\u00fdlil \u010das ke \u010dtvrt\u00e9 odpoledne, odvezl jsem je dom\u016f, rozlou\u010dil se a jel dom\u016f. Bill je\u0161t\u011b nebyl doma, tak jsem se n\u011bjak p\u011bkn\u011b upravil a u\u017e jen \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde. Cht\u011bl jsem ho n\u011bkam vyt\u00e1hnout a nakonec ho vz\u00edt na tu ve\u010de\u0159i, jak m\u011bl v pl\u00e1nu. No jo, naivn\u00ed Tomi jako obvykle.<\/p>\n

<\/em> BILL<\/p>\n

Jeliko\u017e jsem do pr\u00e1ce \u0161el d\u0159\u00edv ne\u017e obvykle, celkem jsem se loudal. Pot\u0159eboval jsem se proj\u00edt, uklidnit se a v\u0161echno si urovnat v hlav\u011b. To, co se v posledn\u00edch dnech, t\u00fddnech a snad i m\u011bs\u00edc\u00edch d\u011blo, mi p\u0159\u00edli\u0161 nesv\u011bd\u010dilo. Ch\u00e1pal jsem, \u017ee Tom chce Yvonne pomoci, vid\u011bt jak j\u00ed roste b\u0159\u00ed\u0161ko, ale to j\u00e1 tak\u00e9. Cht\u011bl jsem ve\u0161ker\u00e9 informace, pom\u00e1hal jsem j\u00ed tak\u00e9, ale v\u0161eho s m\u00edrou. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee se mi Tom nev\u011bnoval. To on vyrukoval s t\u00edm, \u017ee na sebe nebudeme m\u00edt \u010das, ale te\u010f to byl on, kdo m\u011b zanedb\u00e1val, a to je\u0161t\u011b ani d\u00edt\u011b nen\u00ed na sv\u011bt\u011b. Nevy\u010d\u00edtal jsem mu to, v\u0161echno jsem to sn\u00e1\u0161el a ch\u00e1pal, ale i tohle m\u011blo ur\u010dit\u00e9 meze, kter\u00e9 dnes u\u017e byly p\u0159ekro\u010deny.<\/p>\n

Copak po n\u011bm chci tolik? Jen aby tr\u00e1vil i n\u011bjak\u00fd \u010das se mnou. Kdy naposledy se mnou pove\u010de\u0159el, n\u011bkam se mnou za\u0161el nebo si ke mn\u011b jen sedl, kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el z pr\u00e1ce a pov\u00eddal si se mnou? \u010casto p\u0159i\u0161el od Yvonne pozd\u011b, st\u00e1le mi vypr\u00e1v\u011bl o d\u011btech, kter\u00e9 m\u011bla, a o tom, co Yvonne d\u011blala \u010di ned\u011blala. Mrz\u00ed m\u011b to. Tohle chov\u00e1n\u00ed jsem ne\u010dekal, ne od n\u011bj, kter\u00fd se m\u011b necht\u011bl vzd\u00e1t. Odsunul m\u011b stranou je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e je to v\u016fbec dobr\u00e9. A\u010dkoli to v\u0161echno ch\u00e1pu, hodn\u011b m\u011b to mrz\u00ed. Jsem asi idiot, ale neum\u00edm d\u011blat, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Kdykoli jsem ho n\u011bkam zat\u00edm pozval, n\u011bco s n\u00edm cht\u011bl podniknout, tak nem\u011bl \u010das. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem n\u011bkdy p\u0159i\u0161el a\u017e onen den a on m\u011bl u\u017e n\u011bco domluven\u00e9ho. Bral bych, kdyby se to stalo jednou, \u010di dvakr\u00e1t, ale tohle se d\u011blo \u010dasto.<\/em> P\u0159ed vchodem do firmy jsem dokou\u0159il cigaretu a za\u0161el dovnit\u0159. Nem\u011bl jsem na nic n\u00e1ladu, hlavn\u011b ne na tu otravnou sch\u016fzi. Prezentovat v\u0161echny moje n\u00e1vrhy se mi necht\u011blo, nem\u011bl jsem k tomu dneska ani co \u0159\u00edci, m\u011bl jsem snad vymyt\u00fd mozek. Ale neminulo m\u011b to.<\/p>\n

Tom se mi za cel\u00fd den ani neozval. Asi nem\u011bl klasicky \u010das a j\u00e1 ho ru\u0161it necht\u011bl, p\u0159\u00edmo jsem to odm\u00edtal. \u010cekal jsem, \u017ee mi d\u00e1 alespo\u0148 v\u011bd\u011bt, co ten ultrazvuk, ale marn\u011b. Proto jsem se odpoledne po pr\u00e1ci rozhodl, \u017ee hned dom\u016f nepojedu. Nen\u00ed kam sp\u011bchat. Tom se vr\u00e1t\u00ed zase a\u017e pozd\u011b ve\u010der a co j\u00e1 budu cel\u00fd den d\u011blat doma s\u00e1m? Koukat na hodinky, d\u00edvat se na televizi, ani\u017e bych vn\u00edmal, co hraje? Ne, to ne. U\u017e jsem se na n\u011bj na\u010dekal doma dost. P\u0159ipad\u00e1m si jako v\u011brn\u00fd pes, kter\u00fd na n\u011bj div ne\u010dek\u00e1 u dve\u0159\u00ed s uva\u0159enou ve\u010de\u0159\u00ed. Konec, nebude to tak po\u0159\u00e1d. M\u00e1m snad i \u010das s\u00e1m na sebe. A ty vlasy\u2026 ty u\u017e nutn\u011b pot\u0159ebuj\u00ed zkr\u00e1tit.<\/em> Ani jsem se dlouho nerozm\u00fd\u0161lel a \u0161el jsem na metro. Zajel jsem si do centra do kade\u0159nictv\u00ed, kam jsem chodil u\u017e celkem dlouhou dobu, m\u011bl jsem tam zn\u00e1mou. Pro jistotu jsem j\u00ed je\u0161t\u011b zavolal, zda m\u00e1 \u010das. Na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bla, tak jsem opravdu nev\u00e1hal a \u0161el tam. Vlasy mi tro\u0161ku zkr\u00e1tila, ost\u0159\u00edhala m\u011b, jak jsem j\u00ed \u0159ekl. Cht\u011bl jsem tro\u0161ku zm\u011bnu. S v\u00fdsledkem jsem byl jako v\u017edy spokojen, proto jsem j\u00ed zaplatil a domluvil se s n\u00ed na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n

Kdy\u017e jsem vy\u0161el z kade\u0159nictv\u00ed ven, pohl\u00e9dl jsem na hodinky. Hmmm, teprve p\u011bt. To m\u00e1m je\u0161t\u011b \u010dasu. Jen\u017ee co te\u010f\u2026 Nechce se mi jen pochodovat po m\u011bst\u011b, nakupovat se mi nechce u\u017e v\u016fbec. I kdy\u017e, mohl bych se zaj\u00edt pod\u00edvat na n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed pro d\u011bti. Ale, je\u0161t\u011b ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00edm, co kupovat, hlavn\u011b v jak\u00e9 barv\u011b, tak\u017ee rad\u011bji ne. Tohle jsem stejn\u011b cht\u011bl d\u011blat s Tomem, kter\u00fd na m\u011b ale nem\u00e1 moc \u010dasu, tak\u017ee\u2026 bohu\u017eel.<\/em> Se\u0161el jsem schody a \u0161el znovu na metro. Vystoupil jsem nedaleko firmy a roze\u0161el se nap\u0159\u00ed\u010d ulicemi. Proch\u00e1zel jsem se a ti\u0161e koukal do v\u00fdloh obchod\u016f, men\u0161\u00edch kr\u00e1mk\u016f a n\u011bjak\u00fdch podnik\u016f. Zastavil jsem se u jednoho z bar\u016f, kam jsem d\u0159\u00edv chod\u00edval. Dlouho jsem nikde nebyl. Dokonce jsem dlouho nepil a dnes jsem tu pe\u0161ky, tak\u2026 bych mohl. Pot\u0159ebuju se odreagovat, na chvilku snad i zapomenout. A\u010d se to nezd\u00e1, t\u00ed\u017e\u00ed m\u011b to v\u0161echno na srdci jako obrovsk\u00fd balvan. No, snad to se mnou n\u011bkde nesekne, kdy\u017e m\u00e1m to srdce v h\u00e1ji.<\/em> S\u00e1m pro sebe jsem k\u00fdvnul tro\u0161ku hlavou a \u0161el dovnit\u0159. U baru bylo voln\u00e9 moje obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto, tak\u017ee jsem si ho hned zabral.<\/p>\n

„Bille,“ vydechl naprosto p\u0159ekvapen\u011b Sam. „Co tu sakra d\u011bl\u00e1\u0161? Kluku jeden, j\u00e1 t\u011b nevid\u011bl snad sto let,“ zasm\u00e1l se a hned se ke mn\u011b p\u0159es bar nahnul a pl\u00e1cnul m\u011b po ramenu. Do prdele, on tu je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1? Tak to u jedn\u00e9 sklenky asi neskon\u010d\u00edm.<\/em><\/div>\n

„No ahoj,“ zasm\u011bju se a usad\u00edm se. „No, bylo u\u017e na\u010dase si t\u011b p\u0159ij\u00edt zkontrolovat. Ani jsem netu\u0161il, \u017ee tu je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1\u0161,“ usm\u011bju se na n\u011bj. Ani\u017e bych n\u011bco musel \u0159\u00edkat, hned mi nalil dvojitou whisky s ledem, jako jsem si ji d\u00e1val v\u017edycky. Ah, kdy\u017e se rozhl\u00e9dnu kolem sebe, u\u017e se mi v hlav\u011b linou v\u0161echny ty vzpom\u00ednky na tenhle bar. Tehdy jsem si myslel, \u017ee asi nic jin\u00e9ho na sv\u011bt\u011b nen\u00ed, jen sed\u011bt a pov\u00eddat si s p\u0159\u00e1teli. Nenapadlo m\u011b, \u017ee budu jednou \u0161\u0165astn\u011b \u017eenat\u00fd a bude ze m\u011b za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f otec. Tehdy jsem si to p\u0159\u00e1l a bral jsem to jen jako nedosa\u017eiteln\u00fd sen, ale\u2026 n\u00e1hle je to realita.<\/p>\n

<\/em> „Na \u00fa\u010det podniku,“ mrknul na m\u011b a hned si nalil n\u011bco taky. Sam byl fajn kluk. Kdy\u017e jsem sem d\u0159\u00edv chodil, hodn\u011b jsme si spolu pov\u00eddali. Ani jsem sem nechodil tolik p\u00edt, jako si s n\u00edm pov\u00eddat. M\u011bl d\u0159\u00edv probl\u00e9my s p\u0159\u00edtelkyn\u00ed, ale nakonec se s n\u00ed usadil a zalo\u017eili spolu rodinu. Hah, u n\u00e1s je to naopak, \u010d\u00edm v\u00edc se sbli\u017eujeme, t\u00edm v\u00edc probl\u00e9m\u016f se objevuje. Patetick\u00e9.<\/em> V\u017edycky se mi vypov\u00eddal a j\u00e1 zase jemu. V\u011bd\u011bl o mn\u011b, \u017ee jsem gay. Pamatuji si, jak mi \u0159\u00edkal, \u017ee dob\u0159e d\u011bl\u00e1m, \u017ee jsou \u017eensk\u00fd prohnan\u00fd svin\u011b. Nikdy jsem mu na to nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee bych mu musel \u0159\u00edct, \u017ee kluci taky.<\/div>\n

No a tak jsme pov\u00eddali a pov\u00eddali. Sam byl hrozn\u011b v h\u00e1ji z toho, \u017ee jsem \u017eenat\u00fd a \u010dek\u00e1me taky rodinu. Uk\u00e1zal jsem mu pak i fotku Toma, jednodu\u0161e jsme v\u0161echno na sv\u011bt\u011b prob\u00edrali, ale s t\u00edm padala i sklenka za sklenkou. Kdy\u017e jsem se zvedal, \u017ee u\u017e p\u016fjdu, barem se nesl m\u016fj sm\u00edch a moje nohy se tro\u0161ku kym\u00e1cely. Holt jsem se tro\u0161ku opil. No co, to se stane ka\u017ed\u00e9mu. Na Tom\u016fv ‚t\u00fdden volnosti‘ nem\u00e1m, ani kdybych se p\u0159erazil. Ale ne, nebudu na to vzpom\u00ednat ani myslet, akor\u00e1t bych se t\u00edm u\u017e\u00edral. Sta\u010d\u00ed, \u017ee se u\u017e\u00edr\u00e1m t\u00edm, co se d\u011bje te\u010f.<\/p>\n

<\/em> „Tak kamar\u00e1de, brzo zase p\u0159ij\u010f a vezmi s sebou Toma,“ zasm\u00e1l se Sam.<\/div>\n

„Jasn\u00e9, vezmu ho s sebou, ale to po\u010d\u00edtej, a\u017e napr\u0161\u00ed a uschne,“ u\u0161kl\u00edbnu se. Zaplatil jsem mu, rozlou\u010dil se s n\u00edm a potom se roze\u0161el ven. Po\u0159\u00e1d jsem se tak uculoval. Byl jsem uvoln\u011bn\u00fd, ale to d\u011blal ten alkohol. Nemyslel jsem na nic, jen na tu cestu, co jsem m\u011bl p\u0159ed sebou. Ani jsem netu\u0161il, kolik hodin u\u017e je. Zjistil jsem to a\u017e v p\u016flce cesty, \u017ee je p\u00e1r minut p\u0159ed sedmou ve\u010der. Nikam u\u017e jsem ani ne\u0161el, rovnou jsem se vydal dom\u016f. V tomhle stavu j\u00edt n\u011bkam jinam by byla asi moje smrt.<\/em> Motala se mi tro\u0161ku hlava, byl jsem tak tro\u0161ku v n\u00e1lad\u011b.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne TOM – O NECEL\u00c9 4 M\u011aS\u00cdCE POZD\u011aJI – Za ty dlouh\u00e9 4 m\u011bs\u00edce jsem se s Yvonne velmi sbl\u00ed\u017eil. Nejen proto, \u017ee nosila na\u0161e d\u00edt\u011b, ale i proto, \u017ee to byla prost\u011b skv\u011bl\u00e1 \u017eensk\u00e1. I<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4811","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4811","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4811"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4811\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4811"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4811"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4811"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}