{"id":4828,"date":"2013-07-31T18:00:00","date_gmt":"2013-07-31T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4813"},"modified":"2013-07-31T18:00:00","modified_gmt":"2013-07-31T17:00:00","slug":"bourdon-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/31\/bourdon-2\/","title":{"rendered":"Bourdon 2."},"content":{"rendered":"
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/a><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
statistika<\/a><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom mrzut\u011b stiskl rty a s otr\u00e1ven\u00fdm vrt\u011bn\u00edm hlavou se vyhoupl do sedu. Po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee je n\u011bco p\u0159es p\u016fl t\u0159et\u00ed, mu bylo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Zav\u0159el o\u010di, hlavou se op\u0159el o op\u011bradlo gau\u010de a dlan\u00ed po\u0161kr\u00e1bal sp\u00edc\u00edho Dusta za u\u0161ima. Byl r\u00e1d, \u017ee se kone\u010dn\u011b uklidnil, proto\u017ee mu jej bylo a\u017e l\u00edto, kdy\u017e neklidn\u011b pob\u00edhal mezi horn\u00edm a doln\u00edm patrem a nedok\u00e1zal pochopit fakt, \u017ee dnes v noci nejsou sami. Ani on s\u00e1m si na to je\u0161t\u011b nezvykl, tak jak to m\u011blo zvl\u00e1dnout to uboh\u00e9 zv\u00ed\u0159e?<\/p>\n

Kousl se do rtu a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad v\u0161\u00edm, co se stalo b\u011bhem posledn\u00edch dvou hodin. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nev\u011bd\u011bl, co si m\u011bl o tom v\u0161em myslet. Jak m\u011bl reagovat, nebo jak se m\u011bl chovat. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em v\u0161ak byla \u0161\u00edlen\u00e1 rychlost jeho bij\u00edc\u00edho srdce, kter\u00e9 se z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho d\u016fvodu, odm\u00edtalo zklidnit.<\/div>\n

P\u0159it\u00e1hl si deku a\u017e k brad\u011b, zavrtal se do n\u00ed, m\u00edsto sn\u016f v\u0161ak p\u0159ich\u00e1zel pouze obraz bled\u00e9 tv\u00e1\u0159e s velik\u00fdma, n\u00e1dhern\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Dve\u0159e otev\u0159el t\u00e9m\u011b\u0159 bez dechu, s typicky sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159\u00ed a s obrovsk\u00fdm knedl\u00edkem v krku. O\u010dek\u00e1val proud nad\u00e1vek, pok\u0159ik\u016f, nebo i fyzick\u00e9 ubl\u00ed\u017een\u00ed, kter\u00e9 by jej sebou strhlo jako ni\u010div\u00e1 lavina a cel\u00e9ho jej pohltilo. Mo\u017en\u00e1 \u017ee by si p\u00e1r v\u00fdchovn\u00fdch pohlavk\u016f i zaslou\u017eil. Kdyby nebyl tak hloup\u00fd a naivn\u00ed, nic z toho by se nemuselo st\u00e1t. Jedin\u00e9, za co byl r\u00e1d, bylo to, \u017ee se tolika pon\u00ed\u017een\u00ed a bolesti nedo\u017eila jeho babi\u010dka. Nedok\u00e1zal by se j\u00ed pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Stejn\u011b tak jako to nedok\u00e1\u017ee ani u nikoho jin\u00e9ho.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

„Ahoj,“ p\u0159ekvapen\u011b zvedl tv\u00e1\u0159. Na pozad\u00ed zvuk\u016f bou\u0159e se vyj\u00edmal tich\u00fd, rozt\u0159esen\u00fd hlas, kter\u00fd nemohl pat\u0159it \u017e\u00e1dn\u00e9mu z m\u00edstn\u00edch mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Poru\u0161il sv\u00e9 pravidlo a d\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil uv\u011bdomit, se vp\u00edjel do o\u010d\u00ed zmokl\u00e9ho chlapce stoj\u00edc\u00edho u dve\u0159\u00ed. Spole\u010dnost mu d\u011blalo pouze n\u011bkolik men\u0161\u00edch kufr\u016f, jinak byl s\u00e1m a nevyvol\u00e1val v Tomovi \u017e\u00e1dn\u00fd pocit zd\u011b\u0161en\u00ed. V b\u00edl\u00e9 ko\u0161ili a bled\u00fdch kalhot\u00e1ch mu na tmav\u00e9m pozad\u00ed letn\u00ed bou\u0159ky, skute\u010dn\u011b p\u0159ipom\u00ednal z\u00e1\u0159iv\u00e9 slunce. Mokr\u00e9 prameny tmav\u00fdch vlas\u016f mu spadaly do p\u0159ekvapiv\u011b nevinn\u00e9 tv\u00e1\u0159e s m\u011bkk\u00fdmi a\u017e d\u00edv\u010d\u00edmi rysy. Na \u0159as\u00e1ch, lemuj\u00edc\u00edch jeho hlubok\u00e9 o\u010di, se usazovaly drobn\u00e9 kapky de\u0161t\u011b, a d\u00edky tomu Tomovi p\u0159ipom\u00ednal jak\u00fdsi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fakaz.<\/p>\n

Kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee byl jeho pohled a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 d\u016fv\u011brn\u00fd, rychle se odvr\u00e1til a rozpa\u010dit\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b. Necht\u011bl mluvit. Nebyl schopen otev\u0159\u00edt \u00fasta. Knedl\u00edk v krku se ne\u010dekan\u011b vr\u00e1til a s n\u00edm i podivn\u00e9 bu\u0161en\u00ed srdce.<\/p>\n

„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem p\u0159i\u0161el tak pozd\u011b, ale m\u011bl jsem men\u0161\u00ed probl\u00e9m s autem,“ v\u011bnoval Tomovi mil\u00fd \u00fasm\u011bv a zabolelo jej, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee ten z jeho p\u0159\u00edchodu z\u0159ejm\u011b kdov\u00edjakou radost nem\u011bl.<\/em><\/div>\n

„Kdo vlastn\u011b jsi?“nezeptal se nijak nep\u0159\u00edjemn\u00fdm t\u00f3nem. Pouze do sv\u00fdch slov nevkl\u00e1dal ani \u0161petku z\u00e1jmu. \u010cernovlas\u00e9ho chlapce sice jeho chov\u00e1n\u00ed zasko\u010dilo, nedal na sob\u011b v\u0161ak nic zn\u00e1t a nad\u00e1le se mile usm\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Jsem Bill,“ nat\u00e1hl k n\u011bmu dla\u0148 a v\u016fbec jej nep\u0159ekvapilo, \u017ee Tom na jeho p\u0159\u00e1telsk\u00e9 gesto nijak nezareagoval. Alespo\u0148 na n\u011bj op\u011bt pohl\u00e9dl a v\u011bnoval mu pozornost.<\/em><\/div>\n
“ Jsem ten nov\u00fd podn\u00e1jemn\u00edk. Volal jsem s pan\u00ed Babett. M\u011bl jsem p\u0159ij\u00edt u\u017e v\u010dera, ale jak jsem \u0159\u00edkal, pokazilo se mi au-,“ zasekl se, proto\u017ee Tomovy rysy ve tv\u00e1\u0159i n\u00e1hle zm\u011bkly a ta ne\u010dekan\u00e1 prom\u011bna jej vyvedla z m\u00edry natolik, \u017ee chv\u00edli nebyl schopen slova.<\/em><\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ Tom mu v\u011bnoval drobn\u00fd, plach\u00fd \u00fasm\u011bv. „Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee Babett sh\u00e1n\u00ed podn\u00e1jemn\u00edka. Ale musel ses spl\u00e9st, proto\u017ee ona bydl\u00ed vedle,“ c\u00edtil, jak se mu mezi nohy zapletl jeho ps\u00ed p\u0159\u00edtel a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b sledoval nezn\u00e1m\u00e9ho hosta.<\/em><\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed,“ Bill se studem ve tv\u00e1\u0159i hledal adresu, kterou mu v\u010dera ta mil\u00e1 pani nadiktovala.<\/p>\n

Z kapsy vyt\u00e1hl drobn\u00fd, promo\u010den\u00fd pap\u00edrek. N\u00e1zev ulice byl rozte\u010den\u00fd po cel\u00e9m pap\u00ed\u0159e, \u010d\u00edslo domu v\u0161ak bylo jasn\u00e9. Ze zvl\u00e1\u0161tn\u00edho d\u016fvodu poc\u00edtil \u00falevu. C\u00edtil by se jako nejv\u011bt\u0161\u00ed hlup\u00e1k pod sluncem, kdy\u017e uprost\u0159ed bou\u0159e vzbudil ciz\u00edho \u010dlov\u011bka jenom proto, \u017ee si spletl \u010d\u00edsla.<\/p>\n

„Nespletl jsem se, adresa sed\u00ed,“ nev\u011bdomky zadrkotal zubama a p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b.<\/p>\n

Zat\u00edmco se Tom sna\u017eil tuto skute\u010dnost pochopit, on sledoval jeho zmatenou tv\u00e1\u0159. Drobnou vr\u00e1sku na \u010dele, hlubok\u00e9, smutn\u00e9 o\u010di a rty, kter\u00e9 by byly stokr\u00e1t kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, kdyby se alespo\u0148 na malou chv\u00edli usm\u00edvaly. I kdy\u017e na prvn\u00ed pohled p\u016fsobil ztrhan\u011b, bylo na n\u011bm n\u011bco, co Billa p\u0159itahovalo. Mo\u017en\u00e1 to byla pokora, kter\u00e1 z n\u011bj vyza\u0159ovala. Nebo tajemstv\u00ed jeho smutn\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Tak se z\u0159ejm\u011b spletla Babett. J\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9ho podn\u00e1jemn\u00edka nehled\u00e1m,“ zavrt\u011bl hlavou, \u010d\u00edm\u017e cht\u011bl zd\u016fraznit svou pravdu. „Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl po\u010dkat do r\u00e1na a pak zaj\u00edt za Babett. Jist\u011b se to n\u011bjak vysv\u011btl\u00ed,“ v\u011bnoval mu kr\u00e1tk\u00fd \u00fasm\u011bv a oto\u010dil se k odchodu.<\/p>\n

Jakmile na rameni uc\u00edtil nerozhodnou dla\u0148, bylo to, jako by mu prsty do t\u011bla vyp\u00e1lil \u017ehavou d\u00edru i p\u0159esto, \u017ee se jej sotva dot\u00fdkal. Oto\u010dil se s otazn\u00edkem v o\u010d\u00edch, pohled soust\u0159edil pouze na p\u00e1r malinov\u00fdch rt\u016f, kter\u00fdm trvalo hodnou chv\u00edli, ne\u017e kone\u010dn\u011b promluvily.<\/p>\n

„Nem\u00e1m kam j\u00edt,“ p\u0159iznal svou situaci a tentokr\u00e1t on sklonil tv\u00e1\u0159. „Pros\u00edm, nemohl bych z\u016fstat do r\u00e1na tady?“<\/p>\n

Tom cht\u011bl, aby byl jeho odpov\u011bd\u00ed okam\u017eit\u00fd nesouhlas. Opravdu jej cht\u011bl poslat pry\u010d a m\u011bl k tomu v\u00edce ne\u017e sto d\u016fvod\u016f, kter\u00fdmi by sv\u00e9 rozhodnut\u00ed podep\u0159el, jakmile se v\u0161ak jejich pohledy op\u011bt setkaly, zav\u00e1hal. Opravdu jej dok\u00e1\u017ee vyhnat do noci, zmokl\u00e9ho a t\u0159esouc\u00edho se jako zmokl\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b?<\/p>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e si to stihl rozmyslet, ustoupil ode dve\u0159\u00ed a pozval jej t\u00edm dovnit\u0159.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

…<\/div>\n
\n

Jakmile uc\u00edtil dal\u0161\u00ed dotek, myslel si, \u017ee kone\u010dn\u011b usnul a i v snech se mu zd\u00e1 o Babettin\u011b nov\u00e9m spolubydl\u00edc\u00edm. Sly\u0161el jeho tich\u00fd, nesm\u011bl\u00fd hlas. Vn\u00edmal dokonce i v\u016fni jeho vypran\u00e9ho py\u017eama. Teprve Dustovo nespokojen\u00e9 zavr\u010den\u00ed jej p\u0159esv\u011bd\u010dilo, \u017ee se mu nepoda\u0159ilo usnout a \u017ee se neust\u00e1le nach\u00e1zel zm\u00edt\u00e1n mezi snem a realitou, ani\u017e by m\u011bl jeden ze stav\u016f p\u0159evahu.<\/p>\n

S velik\u00fdm sebezap\u0159en\u00edm se p\u0159inutil otev\u0159\u00edt o\u010di a sna\u017eil se p\u0159ivyknout matn\u00e9mu sv\u011btlu stoln\u00ed lampy. Bill pr\u00e1v\u011b spou\u0161t\u011bl dlan\u011b pod\u00e9l sv\u00e9ho t\u011bla a sledoval jej nesm\u011bl\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu usnout.“ Jakmile mu Dust uvolnil m\u00edsto, posadil se vedle Toma, kter\u00fd netu\u0161il, jak by m\u011bl reagovat. U\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta nevedl norm\u00e1ln\u00ed rozhovor s osobou, kter\u00e1 by v\u016f\u010di n\u011bmu nechovala nen\u00e1vist. „Nem\u016f\u017eeme si chvilku jenom tak pov\u00eddat?“ Tom na n\u011bj kr\u00e1tce pohl\u00e9dl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se op\u011bt v\u011bnoval z\u00edr\u00e1n\u00ed na kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 nejsem… nejsem p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fd typ. Mysl\u00edm si, \u017ee nejsem ta spr\u00e1vn\u00e1 osoba na rozhovory.“<\/p>\n

Byl z n\u011bj nerv\u00f3zn\u00ed. Opravdu nerv\u00f3zn\u00ed a necht\u011bl si jej p\u0159ipustit k t\u011blu. Necht\u011bl o n\u011bm nic v\u011bd\u011bt, necht\u011bl jej poznat, ani jej m\u00edt r\u00e1d, proto\u017ee si byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jist\u00fd t\u00edm, \u017ee je jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se dozv\u00ed pravdu, a p\u0159id\u00e1 se na stranu ostatn\u00edch. Bude jej nen\u00e1vid\u011bt, bude o n\u011bm spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edma, roz\u0161i\u0159ovat ty hloup\u00e9 l\u017ei o tom, \u017ee n\u011bkomu ubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n

Zvedl tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se na n\u011bj. Op\u011btoval jeho pohled, v jeho o\u010d\u00edch nevid\u011bl nic krom\u011b touhy po vz\u00e1jemn\u00e9m sbl\u00ed\u017een\u00ed.<\/p>\n

„Tak mi prozra\u010f alespo\u0148 sv\u00e9 jm\u00e9no.“<\/div>\n

Tomovi p\u0159ipom\u00ednal mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Vytrval\u00fd, vesel\u00fd, p\u016fsobil dojmem, \u017ee by se pod siln\u011bj\u0161\u00edm dotekem rozlet\u011bl na miliony drobn\u00fdch \u00falomk\u016f. Byl jeho p\u0159esn\u00fdm opakem, a\u017e na to, \u017ee Tom se rozt\u0159\u00ed\u0161til v den, kdy jej odsoudili.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl a za\u0161eptal. „Tom.“<\/div>\n
„Moc hezk\u00e9,“ pousm\u00e1l se a nat\u00e1hl dla\u0148, aby mohl sp\u00edc\u00edho Dusta pohladit po b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„A co jeho jm\u00e9no?“ Dust na jeho bl\u00edzkost poprv\u00e9 nereagoval zavr\u010den\u00edm. Pr\u00e1v\u011b naopak, spokojen\u011b se rozvalil do pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohy a vrn\u011bl blahem.<\/p>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el \u00fasta. Ne\u010dekal takovou reakci. Bill se mu z\u0159ejm\u011b l\u00edbil. A tento fakt se nel\u00edbil jemu.<\/p>\n

„Jmenuje se Dust,“ jeho odpov\u011b\u010f byla stroh\u00e1, o\u010di mu v\u0161ak z\u00e1\u0159ily nepoznanou n\u011bhou. Sledoval, jak se Bill Dustovi m\u00e1, mazl\u00ed se s n\u00edm a vesele se sm\u011bje jeho krkolomn\u00fdm pokus\u016fm o po\u0159\u00e1dn\u00e9 obl\u00edznut\u00ed.<\/div>\n

„Je to skv\u011bl\u00fd pes,“ hrav\u011b zapi\u0161t\u011bl, jakmile mu Dust vysedl na kl\u00edn a tlapama jej sev\u0159el v objet\u00ed. „M\u00e1 t\u011b moc r\u00e1d. Nehne se od tebe ani na krok,“ dal\u0161\u00ed vesel\u00e9 zapi\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bl bys j\u00edt do postele, Bille\u2026 j-j\u00e1 u\u017e jsem unaven\u00fd,“ necht\u011bl tak reagovat, ale nem\u011bl na v\u00fdb\u011br.<\/p>\n

Se vzniklou situac\u00ed v\u016fbec nepo\u010d\u00edtal. Billova p\u0159\u00edtomnost jej naprosto vykolejila. V\u0161echno bylo n\u00e1hle jin\u00e9, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Po t\u0159ech letech bolesti, ne\u0161t\u011bst\u00ed a \u00fatrap, se prostor kolem n\u011bj plnil vesel\u00fdm sm\u00edchem a radost\u00ed. Bill byl symbolem slunce. Plnil ka\u017ed\u00fd tmav\u00fd pr\u00e1zdn\u00fd koutek jeho du\u0161e, z\u00e1\u0159iv\u00fdm sv\u011btlem a Tom se s t\u00edm tak n\u00e1hle nedok\u00e1zal vyrovnat. V\u0161echno cht\u011blo \u010das. Byl si jist\u00fd, \u017ee by si jej \u010dasem zamiloval. \u017de by z nich mo\u017en\u00e1 byli i dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, ale on \u010das nem\u011bl. Bylo jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se Bill setk\u00e1 s m\u00edstn\u00edmi lidmi a dozv\u00ed se o jeho minulosti. Mo\u017en\u00e1 se jednalo o dny, t\u00fddny nebo pouh\u00e9 hodiny.<\/p>\n

„Ou, jasn\u011b,“ Bill se sna\u017eil b\u00fdt sm\u00ed\u0159en\u00fd s jeho chov\u00e1n\u00edm, ale tr\u00e1pil se. „Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem t\u011b vyru\u0161il.“<\/div>\n

V\u017edy b\u00fdval spole\u010densk\u00fdm \u010dlov\u011bkem, hodn\u011b v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fdm, r\u00e1d si pov\u00eddal, r\u00e1d poslouchal a nebyl si jist\u00fd t\u00edm, co na n\u011bm Toma tak odpuzovalo, \u017ee na n\u011bj sotva pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Dobrou noc, Duste,“ za\u0161eptal sm\u011brem k pejskovi, kter\u00fd ul\u00e9hal na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto a hlavu polo\u017eil na Tomovo stehno.<\/div>\n
„Dobrou noc, Tome,“ vstal, napravil si voln\u00e9 kalhoty a do\u0161el ke schodi\u0161ti. Tom se za n\u00edm d\u00edval a op\u011bt mu bylo do pl\u00e1\u010de. Necht\u011bl b\u00fdt takov\u00fd. Necht\u011bl mu sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm ubli\u017eovat, proto\u017ee t\u00edm ubli\u017eoval nejenom jemu, ale i sob\u011b. Byl to celkem mil\u00fd kluk, nezaslou\u017eil si, aby se k n\u011bmu takhle choval.<\/p>\n

Povzdechl si a pohl\u00e9dl do Dustov\u00fdch o\u010d\u00ed. Zd\u00e1lo se mu to, nebo v jeho o\u010d\u00edch skute\u010dn\u011b spat\u0159il v\u00fd\u010ditku?<\/p>\n

„Bille?“ rty zvolaly chlapcovo jm\u00e9no d\u0159\u00edv, ne\u017e si to stihl zak\u00e1zat. Bill zastavil s jednou nohou na schodu, zat\u00edmco tu druhou dr\u017eel ve vzduchu. Nepromluvil, pouze na n\u011bj hled\u011bl a \u010dekal.<\/p>\n

Tom je\u0161t\u011b naposled p\u0159ehodnotil ve\u0161ker\u00e9 mo\u017enosti. A rozhodl se. Po t\u0159ech letech bolesti pot\u0159ebuje c\u00edtit jeho radost ze \u017eivota. Jeho bl\u00edzkost, hravost, pocit, \u017ee ji\u017e nen\u00ed d\u00e9le s\u00e1m. I kdyby to m\u011blo b\u00fdt jenom na n\u011bkolik hodin.<\/p>\n

„Nedal by sis kousek \u010dokol\u00e1dov\u00e9ho dortu?“<\/p>\n

Bill z\u016fstal zara\u017een\u011b st\u00e1t, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak vesele kousl do rtu.<\/div>\n

„Miluji \u010dokol\u00e1du,“ a s nad\u0161en\u00fdm \u00fasm\u011bvem, zdob\u00edc\u00edm jeho rty, se vydal na p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po kuchyni.<\/p>\n

Tom je\u0161t\u011b chv\u00edli sledoval jeho vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da, ne\u017e se dlan\u00ed pohladil po hrudn\u00edku a p\u0159ilo\u017eil si ji k m\u00edstu, v n\u011bm\u017e v hloubce spla\u0161en\u011b tlouklo jeho srdce. Mo\u017en\u00e1 by mu m\u011bl \u0159\u00edct pravdu s\u00e1m. Mo\u017en\u00e1 by to pochopil. Uv\u011b\u0159il mu. A mo\u017en\u00e1 ne.<\/p>\n

„J\u00e1 tak\u00e9,“ za\u0161eptal a pomalu vstal, n\u00e1sledov\u00e1n Dustem.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: B-kay Tom mrzut\u011b stiskl rty a s otr\u00e1ven\u00fdm vrt\u011bn\u00edm hlavou se vyhoupl do sedu. Po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee je n\u011bco p\u0159es p\u016fl t\u0159et\u00ed, mu bylo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. Zav\u0159el o\u010di, hlavou se op\u0159el o op\u011bradlo gau\u010de a dlan\u00ed po\u0161kr\u00e1bal sp\u00edc\u00edho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[559],"tags":[],"class_list":["post-4828","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-bourdon"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4828","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4828"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4828\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4828"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4828"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4828"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}