{"id":4839,"date":"2013-07-27T17:00:00","date_gmt":"2013-07-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4824"},"modified":"2013-07-27T17:00:00","modified_gmt":"2013-07-27T16:00:00","slug":"change-of-lifestyle-38","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/27\/change-of-lifestyle-38\/","title":{"rendered":"Change of lifestyle 38."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Tom vystoupil z auta, do\u0161el pro doklad o zaplacen\u00ed parkovn\u00e9ho, hodil ho na palubn\u00ed desku za volant a auto zamknul. Dneska parkoval p\u0159\u00edmo u vchodu do knihovny, kde se jako z\u00e1zrakem uvolnilo m\u00edsto. Jen\u017ee tuhle kliku musel zaplatit. Je\u0161t\u011b byla mo\u017enost parkovat zdarma, ale to bylo o p\u011bt ulici d\u00e1l od knihovny a Tom byl p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd, aby chodil p\u011b\u0161ky. Popot\u00e1hl si kalhoty a cht\u011bl s\u00e1hnout po klice, kdy\u017e se dve\u0159e najednou otev\u0159ely a z budovy se vyhrnuli t\u0159i typi\u010dt\u00ed student\u00edci, kte\u0159\u00ed nem\u011bli nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e cel\u00fd den le\u017eet v posteli a u\u010dit se, a kdy\u017e je to n\u00e1hodou na chv\u00edli omrzelo, zbytek \u010dasu str\u00e1vili v knihovn\u011b. Za\u0161klebil se, kdy\u017e na n\u011bj kluk vyvalil o\u010di p\u0159es siln\u00e9 dioptrie a n\u011bco zamumlal. Tlust\u00e9 knihy, kter\u00e9 m\u011bl v n\u00e1ru\u010di, mu skoro popadaly. Tom se uchechtl a ve\u0161el dovnit\u0159. Byl v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d, \u017ee nikdy neskon\u010dil tak jako oni.<\/p>\n

T\u011b\u017ek\u00fd vyd\u00fdchan\u00fd vzduch a pach ze star\u00fdch knih okam\u017eit\u011b ovanul Tomovu tv\u00e1\u0159. Ve\u0161el do m\u00edstnosti a posadil se ke stolu, kter\u00fd byl nejbl\u00ed\u017ee v\u00fdp\u016fj\u010dn\u00edmu pultu. Usm\u00e1l se, kdy\u017e se zezadu p\u0159i\u0159\u00edtil Bill a s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem d\u00e1l vy\u0159izoval po\u017eadavek jedn\u00e9 star\u0161\u00ed pan\u00ed. Zasm\u00e1l se, kdy\u017e Billova hlasit\u00e1 odpov\u011b\u010f pro\u0159\u00edzla tich\u00e9 \u0161um\u011bn\u00ed. Pan\u00ed byla z\u0159ejm\u011b nedosl\u00fdchav\u00e1 a v\u0161e pot\u0159ebovala opakovat hlasit\u011b. Bill ale nevypadal otr\u00e1ven\u011b. Naopak. \u017dena se t\u0159esouc\u00ed se rukou podepsala a pozdravila Billa, jako by to byl jej\u00ed vnuk. O d\u0159ev\u011bn\u00e9 holi pomalu se\u0161la k automat\u016fm na k\u00e1vu a odch\u00e1zela ven. Tom rychle vstal a postavil se k pult\u00edku, ne\u017e mu tam n\u011bkdo stoupne.<\/p>\n

„Ahoj,“ usm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se Bill narovnal s profesion\u00e1ln\u00edm \u00fasm\u011bvem a vykulil o\u010di.<\/div>\n

„A-ahoj!“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 se?“<\/div>\n
„No fajn, ale ty sis asi nep\u0159i\u0161el pro kn\u00ed\u017eky, co?“ zasm\u00e1l se Bill a d\u011blal, \u017ee vy\u0159izuje Tom\u016fv po\u017eadavek, aby jej n\u011bkdo nena\u0159knul, \u017ee se fl\u00e1k\u00e1.<\/div>\n
„Pro kn\u00ed\u017eky ne, ale pro tebe jo,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/div>\n
„Kon\u010d\u00edm a\u017e za hodinu a…“ odml\u010del se, ne\u017e spo\u010d\u00edtal p\u0159esn\u00fd \u010das, „a sedmn\u00e1ct minut,“ odtrhl pohled od hodinek na sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed a srovnal poh\u00e1zen\u00e9 vizitky na pult\u00edku.<\/div>\n
„J\u00e1 si po\u010dk\u00e1m.“ Bill se rozhl\u00e9dl a malinko se naklonil k Tomovi. Vy\u0161trachal z kapsy svoji zam\u011bstnaneckou kartu a nen\u00e1padn\u011b ji p\u0159isunul k Tomovi.<\/div>\n
„Vezmi si tohle. M\u00e1m tam n\u011bjak\u00e9 body. V kant\u00fdn\u011b ti daj v\u00fdborn\u00fd kafe a z\u00e1kusek k tomu zadarmo,“ mrkl na Toma a po\u010dkal, a\u017e karti\u010dku p\u0159ekryje svoj\u00ed dlan\u00ed, aby to nikdo nevid\u011bl.<\/div>\n
„Hned budu zp\u00e1tky,“ p\u0159isl\u00edbil Tom a ode\u0161el, aby mohl k pultu pustit dal\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka. Bill se usm\u00e1l a sledoval Tomova z\u00e1da, dokud se neztratila \u00fapln\u011b. V b\u0159i\u0161e c\u00edtil p\u0159\u00edjemn\u00e9 mraven\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n
„Nepot\u0159ebuje\u0161 pomoct? V\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“ p\u0159i\u0161la k pultu vedouc\u00ed a stiskla Billovo rameno. Ten sebou cukl, jako by byl p\u0159isti\u017een p\u0159i n\u011bjak\u00e9 nekalosti. D\u011bkoval bohu, \u017ee vedouc\u00ed p\u0159i\u0161la o minutu pozd\u011bji a nevid\u011bla tak Billovy man\u00e9vry s jeho kartou.<\/div>\n
„Ne, v\u0161echno v pohod\u011b. Moc lid\u00ed tu nen\u00ed, a kdyby n\u011bco, tak zavol\u00e1m pan\u00ed Helen ze skladu,“ usm\u00e1l se Bill a p\u0159edal d\u00edvce knihy.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvla vedouc\u00ed a ode\u0161la do kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Bill\u016fv \u00fasm\u011bv se roz\u0161\u00ed\u0159il, kdy\u017e vid\u011bl Toma, jak se bl\u00ed\u017e\u00ed ke stolu s \u0161\u00e1lkem hork\u00e9 k\u00e1vy a sed\u00e1 si tak, aby na Billa dob\u0159e vid\u011bl a byl mu co nejbl\u00ed\u017ee. Opatrn\u011b polo\u017eil \u0161\u00e1lek na desku stolu, aby nep\u0159i\u0161la ani jedna kapka k\u00e1vy nazmar. Tom dopadl na d\u0159ev\u011bnou \u017eidli s polstrov\u00e1n\u00edm a poslal Billovi jeden ze sv\u00fdch zni\u010duj\u00edc\u00edch sexy pohled\u016f. Upil z hork\u00e9ho vo\u0148av\u00e9ho n\u00e1poje a sledoval Billa p\u0159i pr\u00e1ci. Vzal si s sebou notebook, aby nevypadal p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1padn\u011b, ale moc se mu nev\u011bnoval. Pokukoval po sv\u00e9m mladi\u010dk\u00e9m knihovn\u00edkovi.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den!“ p\u0159istoupil k pult\u00edku Bill\u016fv osobn\u00ed stalker a \u0161iroce se usm\u00e1l. Bill\u016fv \u00fasm\u011bv pohasl.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den. Co to bude?“ zeptal se a malinko se o\u0161il.<\/div>\n
„Nooo, r\u00e1d bych si vyp\u016fj\u010dil tyto t\u0159i knihy,“ podal Billovi l\u00edste\u010dek a sna\u017eil se zdr\u017eet se na pultu tak dlouho, aby se jejich prsty mohly r\u00e1doby n\u00e1hodou setkat, ale Bill byl rychlej\u0161\u00ed a mazan\u011bj\u0161\u00ed. Hm\u00e1tl po pap\u00edrku a skoro jej klukovi vytrhl z ruky. U\u017e dlouho se tady neobjevil a Bill se za\u010d\u00ednal radovat, \u017ee m\u00e1 kone\u010dn\u011b pokoj, ale z\u0159ejm\u011b se m\u00fdlil. Kluk sem pravd\u011bpodobn\u011b chodil po\u0159\u00e1d – jen se tu s n\u00edm nepotkal. Byla pravda, \u017ee si posledn\u00ed dobou nebral tolik sm\u011bn a voln\u00e1 odpoledne tr\u00e1vil s Tomem daleko p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edmi v\u011bcmi, ne\u017e bylo obsluhov\u00e1n\u00ed nevrl\u00fdch milovn\u00edk\u016f knih.<\/p>\n

„Je mi l\u00edto, ale tyhle knihy v\u00e1m m\u016f\u017eu p\u016fj\u010dit pouze prezen\u010dn\u011b tady ke stolk\u016fm,“ uk\u00e1zal do \u010d\u00e1sti m\u00edstnosti, kde sed\u011bl i Tom a se zaujet\u00edm sledoval Billa p\u0159i pr\u00e1ci.<\/div>\n

„S t\u00edm jsem po\u010d\u00edtal,“ zazubil se kluk. Bill do\u0161el pro kolegyni do skladu, aby mu pult na chv\u00edli pohl\u00eddala, \u017ee pot\u0159ebuje doj\u00edt pro knihy do archivu. Jakmile Helen do\u0161la na jeho m\u00edsto, zadn\u00edm v\u00fdchodem se dostal p\u0159ed pulty.<\/div>\n
„Tak chv\u00edli vydr\u017ete. Dojdu v\u00e1m pro ty knihy,“ uk\u00e1zal na l\u00edste\u010dek a pod\u00edval se na Toma. Hodil hlavou sm\u011brem ke klukovi a proto\u010dil o\u010dima, aby dal Tomovi jasn\u011b najevo, co si o klukovi mysl\u00ed. Tom se uchechtl a upil ze sv\u00e9 k\u00e1vy. Bill po cest\u011b do archivu mumlal. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e si n\u011bkdo p\u0159i\u0161el vyp\u016fj\u010dit knihy prezen\u010dn\u011b p\u0159ed koncem Billovy sm\u011bny. Ten tu pak p\u0159ed odchodem l\u00edtal a oznamoval v\u0161em kompetentn\u00edm osob\u00e1m, co p\u016fj\u010dil za knihy, kdy, kolik a komu.<\/p>\n

Knihy na\u0161t\u011bst\u00ed na\u0161el okam\u017eit\u011b a vracel se zp\u011bt. Do\u0161el a\u017e ke stolk\u016fm.<\/div>\n

„Tady jsou va\u0161e knihy. Sm\u00edte je m\u00edt p\u016fj\u010den\u00e9 do p\u016fl sedm\u00e9 a vyn\u00e1\u0161et je z t\u00e9to m\u00edstnosti, je zak\u00e1z\u00e1no,“ pou\u010dil jej a knihy mu p\u0159edal do rukou.<\/div>\n
„A kdybych je cht\u011bl vr\u00e1tit d\u0159\u00edve ne\u017e v p\u016fl sedm\u00e9, m\u00e1m p\u0159ij\u00edt za v\u00e1mi?“ zeptal se \u00falisn\u011b a pohodil obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Budu tu je\u0161t\u011b hodinu, tak\u017ee do t\u00e9 doby ano. Pak se v\u00e1m bude v\u011bnovat n\u011bkter\u00fd z koleg\u016f,“ obezn\u00e1mil jej a u\u017e jej nenechal znovu promluvit. Zmizel ve dve\u0159\u00edch ur\u010den\u00fdch pro zam\u011bstnance a po chv\u00edli se objevil za pult\u00edkem, d\u011bkuj\u00edc Helen, \u017ee jej na chv\u00edli zastoupila. Tom se zavrt\u011bl a d\u00edval se, jak se kluk usazuje k jeho stolu ob jedno sedadlo vedle n\u011bj. Chv\u00edli zap\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli nem\u00e1 na Billa lep\u0161\u00ed v\u00fdhled, \u017ee by se s n\u00edm je\u0161t\u011b vym\u011bnil, ne\u017e se za\u010dte do t\u011bch bichl\u00ed, ale nakonec to nechal plavat.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

\u010ctvrt hodina uplynula a Tom zu\u0159il. Po p\u00e1r minut\u00e1ch, co kluk dosedl ke stolu, si Tom v\u0161iml, \u017ee se do kn\u00ed\u017eek je\u0161t\u011b ani nepod\u00edval. Otev\u0159el jednu n\u00e1hodn\u011b na dvou stran\u00e1ch, a tak byla kniha otev\u0159en\u00e1 a nedot\u010den\u00e1. Jedin\u00e9, co bylo st\u0159edem klukova z\u00e1jmu, byl Bill. Poposedl na \u017eidli a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd se v tom moment\u011b st\u0159etl pohledem s Tomov\u00fdm. V\u011bnoval mu v\u0159el\u00fd \u00fasm\u011bv. Kdy\u017e se v\u0161ak pohledem posunul o metr doprava, uvid\u011bl, \u017ee daleko v\u0159elej\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv mu v\u011bnuje ten kluk, kter\u00fd sed\u00ed za\u0159ezan\u011b za stolem a nepokryt\u011b na Billa civ\u00ed. Bill se o\u0161il a st\u00e1hl rty do \u00fazk\u00e9 linky. Sklopil pohled.<\/p>\n

„Hey!“ houkl Tom na kluka, aby ho vysvobodil z jeho ztuhlosti.<\/div>\n

„Co je?“ zavr\u010del kluk, nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee musel od Billa odtrhnout pohled.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jestli to v\u00ed\u0161, ale ty p\u00edsmenka jsou v t\u00e9 kn\u00ed\u017ece ne na obli\u010deji toho kluka,“ upozornil jej p\u0159es sev\u0159en\u00e9 zuby.<\/div>\n
„A vy jste jako kdo? \u010cten\u00e1\u0159sk\u00fd dozor?“ odsekl kluk drze. Tom se bojovn\u011b nap\u0159\u00edmil.<\/div>\n
„To teda nejsem,“ procedil.<\/div>\n
„Tak co se star\u00e1te, kam j\u00e1 kouk\u00e1m?!“<\/div>\n
„Ten kluk pat\u0159\u00ed ke mn\u011b, tak\u017ee jestli si neodpust\u00ed\u0161 to nadr\u017een\u00fd civ\u011bn\u00ed, tak t\u011b donut\u00edm ty kn\u00ed\u017eky sn\u00edst, aby sis pro p\u0159\u00ed\u0161t\u011b pamatoval, \u017ee do knihovny se chod\u00ed \u010d\u00edst a ne o\u010dumovat zadan\u00e9 zam\u011bstnance.“ Kluk vykulil o\u010di, sbalil knihy a odsedl si k jin\u00e9mu stolu z\u00e1dy k Tomovi i Billovi. Tom se spokojen\u011b usm\u00e1l a pod\u00edval se na Billa. Ten se mra\u010dil a rozhodil rukama, nazna\u010duj\u00edc, \u017ee by ho zaj\u00edmalo, co se stalo. Tom jen m\u00e1vl rukou a oto\u010dil se, aby se ujistil, \u017ee je ten kluk sklon\u011bn\u00fd ke kn\u00ed\u017ek\u00e1m a nenakukuje tajn\u011b p\u0159es rameno.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Co jsi \u0159ekl tomu klukovi? Vypadal, \u017ee omdl\u00ed, kdy\u017e odch\u00e1zel,“ ptal se Bill a za chodu se doobl\u00e9kal.<\/p><\/div>\n

„Vo\u010dumoval t\u011b, tak jsem mu \u0159ekl svoje,“ p\u0159iznal Tom a p\u0159idr\u017eel Billovi bundu, aby ji mohl sn\u00e1ze obl\u00e9knout.<\/div>\n
„D\u00edky. Vynadals mu jen proto, \u017ee na m\u011b koukal?“ podivil se Bill a prohr\u00e1bl si vlasy.<\/div>\n
„Koukal nadr\u017een\u011b,“ doplnil.<\/div>\n
„J\u00e1 u\u017e si zvykl,“ pokr\u010dil Bill ramenem. „I kdy\u017e po dne\u0161ku se tam asi u\u017e neuk\u00e1\u017ee,“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Nebylo to poprv\u00e9?!“<\/div>\n
„Vlastn\u011b ne. Chodil tam poka\u017ed\u00e9, co jsem m\u011bl sm\u011bnu,“ pok\u00fdval Bill hlavou.<\/div>\n
„\u00dachyl\u00e1k!“ otituloval jej Tom.<\/div>\n
„No p\u0159edt\u00edm jsi pro m\u011b byl \u00fachyl\u00e1k i ty.“<\/div>\n
„Co to zase mele\u0161?“<\/div>\n
„No promi\u0148, ale co by sis myslel ty, kdyby t\u011b n\u011bkdo n\u011bkolik dn\u00ed sledoval na ka\u017ed\u00e9m kroku a ty ho potk\u00e1val a\u017e nezdrav\u011b \u010dasto?“ provrtal Toma pohledem.<\/div>\n
„To byly n\u00e1hody. Ned\u011blal jsem to \u00fapln\u011b schv\u00e1ln\u011b!“ h\u00e1jil se Tom.<\/div>\n
„No dob\u0159e. V\u00e1\u017en\u011b nem\u00e1m n\u00e1ladu se h\u00e1dat, tak\u017ee dneska jsi vyhr\u00e1l,“ zvedl Bill ruce v pora\u017eeneck\u00e9m gestu a nechal si otev\u0159\u00edt dve\u0159e od auta. Oba nasedli a Tom vyjel z parkovi\u0161t\u011b. Musel opatrn\u011b, proto\u017ee n\u011bjak\u00fd kret\u00e9n zaparkoval tak bl\u00edzko u jeho auta, \u017ee bylo skoro nemo\u017en\u00e9 vycouvat.<\/p>\n

„Tak\u017ee co je na tv\u00e9m programu te\u010f?“ zeptal se Tom a vyjel na hlavn\u00ed silnici.<\/div>\n

„Nejd\u0159\u00edv chci sprchu, a pak mas\u00e1\u017e,“ zavrt\u011bl se Bill na sedadle.<\/div>\n
„Z\u016fstane\u0161 p\u0159es noc?“ zeptal se Tom s nad\u011bj\u00ed v hlase.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu,“ posmutn\u011bl Bill.<\/div>\n
„Budu t\u011b m\u00edt v\u016fbec n\u011bkdy u sebe, kdy\u017e budu cht\u00edt, ani\u017e bych musel \u010dekat, co si vymysl\u00ed\u0161 pro rodi\u010de?“ zeptal se Tom. Necht\u011bl na n\u011bj tla\u010dit, ale tahleta situace mu p\u0159est\u00e1vala vyhovovat.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee to n\u011bjak za\u0159\u00edd\u00edm. Pot\u0159ebuju jen \u010das.“ Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Dostane\u0161 koupel, mas\u00e1\u017e, a pak t\u011b odvezu k mamince,“ zamru\u010del Tom.<\/div>\n
„Nebu\u010f ironickej. Ne v\u0161ichni si m\u016f\u017eou d\u011blat, co cht\u011bj\u00ed.“<\/div>\n
„M\u00e1m ti znovu opakovat, kolik je ti u\u017e let?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co, Tome? Odvez m\u011b dom\u016f,“ povzdychl si Bill.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Odvez m\u011b dom\u016f. Nem\u00e1 to dneska cenu,“ sklopil hlavu do kl\u00edna.<\/div>\n
„Ne, to ne. Omlouv\u00e1m se, dob\u0159e? U\u017e to nebudu vytahovat,“ p\u0159isl\u00edbil.<\/div>\n
„Ne, Tome, odvez m\u011b dom\u016f,“ trval si Bill na sv\u00e9m a byl r\u00e1d, \u017ee Tom na k\u0159i\u017eovatce neodbo\u010dil, ale jel rovn\u011b.<\/p>\n

Zastavil nedaleko domu a chytil Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed, je\u0161t\u011b ne\u017e stihl vystoupit. Zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Nezlob\u00edm se. Dobrou noc,“ l\u00edbl Toma na zav\u0159en\u00e9 rty a vystoupil. Zmizel v dom\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl Tom probudit z transu. Uv\u011bdomil si, \u017ee mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto s Billem vydr\u017eel tak dlouho. S n\u00edm to nen\u00ed jednoduch\u00e9. Poka\u017ed\u00e9 je v\u0161echno jinak. V\u0161echny jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b byly nonstop na telefonu, kdyby Tom n\u00e1hodou zatou\u017eil po n\u011bkter\u00e9 z nich, nebo na n\u011bj poslu\u0161n\u011b \u010dekaly p\u0159\u00edmo u n\u011bj v byt\u011b. Bill ne. Kdy\u017e \u0159ekl, \u017ee ne, tak to bylo opravdov\u00e9 ne, a z\u0159ejm\u011b proto to Toma je\u0161t\u011b st\u00e1le bavilo.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Muck\u00e1tko :o* Tom vystoupil z auta, do\u0161el pro doklad o zaplacen\u00ed parkovn\u00e9ho, hodil ho na palubn\u00ed desku za volant a auto zamknul. Dneska parkoval p\u0159\u00edmo u vchodu do knihovny, kde se jako z\u00e1zrakem uvolnilo m\u00edsto. Jen\u017ee tuhle kliku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[549],"tags":[],"class_list":["post-4839","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-change-of-lifestyle"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4839","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4839"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4839\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4839"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4839"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4839"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}