{"id":4844,"date":"2013-07-25T17:00:00","date_gmt":"2013-07-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4829"},"modified":"2013-07-25T17:00:00","modified_gmt":"2013-07-25T16:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/25\/the-secret-of-collegian-17\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 17."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

Povzdechnu si. Tom je tak d\u011bsn\u011b nen\u00e1padn\u00fd. Mysl\u00ed si, \u017ee sv\u00fdm fale\u0161n\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd tady na m\u011b zkou\u0161\u00ed, m\u011b oklame. Jakmile jde ke mn\u011b a v obou ruk\u00e1ch m\u00e1 sklenice pln\u00e9 d\u017eusu, tak mu je vezmu a polo\u017e\u00edm na st\u016fl. D\u00e1m mu ruce zezadu na krk a p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b. Op\u0159u si svoje \u010delo o to jeho a malou chv\u00edli tak z\u016fstanu, proto\u017ee by ka\u017ed\u00fd musel uznat, \u017ee je to prost\u011b a jednodu\u0161e kouzeln\u00e1 chv\u00edle. S\u00e1m se nedok\u00e1\u017eu ubr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, ale na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se op\u011bt objev\u00ed jen to hran\u00e9 pousm\u00e1n\u00ed jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Tro\u0161ku se odd\u00e1l\u00edm a dal\u0161\u00edch p\u00e1r vte\u0159in si prohl\u00ed\u017e\u00edm cel\u00fd Tom\u016fv obli\u010dej, pak si ho zase p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b a dlouze ho pol\u00edb\u00edm. Nejd\u0159\u00edv jen jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm sv\u00fdmi rty po t\u011bch jeho, pak mu za\u010dnu jemn\u011b rty ma\u010dkat nejd\u0159\u00edve horn\u00ed a pak spodn\u00ed ret. A\u017e po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se kone\u010dn\u011b dostanu k tomu, \u017ee vklouznu tv\u00fdm jazykem do tv\u00fdch \u00fast a vyprovokuju, tak ten tv\u016fj, aby si za\u010dal s t\u00edm m\u00fdm hr\u00e1t.<\/p>\n

Mysl\u00edm, \u017ee to trv\u00e1 n\u011bkolik minut, ne\u017e se od sebe odtrhneme, ale nakonec jsem to j\u00e1, kdo tenhle zat\u00edm nekone\u010dn\u00fd polibek utne. Znovu se op\u0159u o Tomovo \u010delo a d\u00edv\u00e1m se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.
„Je jedno, za jak\u00fdch okolnost\u00ed jsem se sem dostal. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee jsme te\u010f spolu\u2026 a je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed budeme. Ov\u0161em, pokud m\u011b tu bude\u0161 cht\u00edt,“ dokon\u010d\u00edm sv\u016fj monolog a \u010dek\u00e1m, co se stane. Ten konec byl my\u0161len samoz\u0159ejm\u011b s humorem, ale p\u0159ece jen \u010dek\u00e1m, jestli se Tom nerozhodne konec tohohle roku a za\u010d\u00e1tek dal\u0161\u00edho str\u00e1vit n\u011bjak jinak a beze m\u011b.<\/p>\n

„Jist\u011b, \u017ee t\u011b tady chci,“ pronese a j\u00e1 kone\u010dn\u011b c\u00edt\u00edm, \u017ee to bylo up\u0159\u00edmn\u00e9. Usm\u011bju se od ucha, a\u017e k uchu a znovu Toma pol\u00edb\u00edm, ale je to mnohem krat\u0161\u00ed polibek ne\u017e ten p\u0159ede\u0161l\u00fd. T\u00e9m\u011b\u0159 v tu samou chv\u00edli, kdy se na\u0161e rty odd\u011bl\u00ed, se do kuchyn\u011b p\u0159ihrne Hugo a za\u010dne se mezi n\u00e1s cp\u00e1t a tulit se. Mus\u00edm se tomu samoz\u0159ejm\u011b pousm\u00e1t a hned si d\u0159epnu a za\u010dnu se s n\u00edm mazlit a drbat ho za u\u0161ima.<\/div>\n

„Dej si, co jen bude\u0161 cht\u00edt. J\u00e1 u\u017e jsem toho p\u0159ejeden\u00fd. Nav\u00edc m\u00e1ma mi toho nabalila jako pro deset lid\u00ed.“
Pob\u00eddnu Toma a jde vid\u011bt, \u017ee se nenech\u00e1 dlouho pob\u00edzet a hned si vezme. Jsem r\u00e1d, kdy\u017e mu to chutn\u00e1, i kdy\u017e to \u0159\u00edk\u00e1 \u00fapln\u011b na v\u0161echno, tak douf\u00e1m, \u017ee to nen\u00ed jen ze zdvo\u0159ilosti. Ale vzhledem k tomu, jak to do n\u011bj pad\u00e1, tak mysl\u00edm, \u017ee mu to doopravdy moc chutn\u00e1. Kdy\u017e si sednu za st\u016fl a napiju se d\u017eusu, tak se na m\u011b Tom usm\u011bje a navrhne mi, \u017ee bysme se mohli j\u00edt koukat na poh\u00e1dky. Jsem z toho nad\u0161en\u00fd, proto\u017ee jsem letos je\u0161t\u011b nevid\u011bl ani jednu, miluju poh\u00e1dky, anim\u00e1ky a prost\u011b kouk\u00e1n\u00ed na filmy obecn\u011b.<\/div>\n
\n
B\u011bhem p\u00e1r minut jsem u\u017e oba na gau\u010di, Hugo le\u017e\u00ed mn\u011b na kl\u00edn\u011b a Tom m\u00e1 na sv\u00e9m kl\u00edn\u011b krabi\u010dku s na\u0161\u00edm cukrov\u00edm. Je to naprosto pohodov\u00e9 odpoledne a n\u00e1sledn\u011b i ve\u010der. Takhle si p\u0159edstavuju V\u00e1noce. \u017d\u00e1dn\u00e9 stresy, hon\u011bn\u00ed, chyst\u00e1n\u00ed a nev\u00edm co je\u0161t\u011b, asi tak n\u011bjak, jak to m\u00e1me doma. Prost\u011b si jen ud\u011blat hezkou v\u00fdzdobu a na sv\u00e1tky b\u00fdt v klidu, pohod\u011b, odpo\u010d\u00edvat, v\u00e1let se, nic ned\u011blat, koukat na filmy a cp\u00e1t se cukrov\u00edm.<\/p>\n

Jakmile skon\u010d\u00ed zrovna n\u011bjak\u00e1 poh\u00e1dka, Tom se prot\u00e1hne, jsem k n\u011bmu p\u0159itulen\u00fd a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. Oba se v tu samou chv\u00edli usm\u011bjeme. Tom se nat\u00e1hne pro n\u011bjak\u00fd kousek cukrov\u00ed do krabi\u010dky, kter\u00e1 le\u017e\u00ed na stole, a j\u00e1 sleduju titulky, kter\u00e9 b\u011b\u017e\u00ed v televizi.
„Co t\u00e1ta, u\u017e je na tom l\u00edp?“ zept\u00e1m se opatrn\u011b, ale na Tomovi je vid\u011bt, \u017ee z t\u00e9 ot\u00e1zky moc nad\u0161en\u00fd nen\u00ed, jen p\u0159ik\u00fdvne a m\u00edsto toho, aby sousto, co m\u00e1 v puse do\u017ev\u00fdkal a odpov\u011bd\u011bl, tak s t\u00edm ot\u00e1l\u00ed. Pochop\u00edm to, tak se hned zept\u00e1m na jinou v\u011bc, kter\u00e1 m\u011b napadne: „A co vlastn\u011b pl\u00e1nuje\u0161 na Silvestra?“<\/p>\n

Tom<\/p>\n

„Na Silvestla?“ zahuhl\u00e1m trochu, potom kone\u010dn\u011b polknu. „Na Silvestra?“ pousm\u011bju se. „M\u011bl jsem v pl\u00e1nu j\u00edt s klukama tak v deset do baru, po\u0159\u00e1dn\u011b si zapa\u0159it a op\u00edt se, abych nemyslel na to, \u017ee zrovna na Silvestra a Nov\u00fd rok budu s\u00e1m,“ zasm\u011bju se ti\u0161e a pak se zad\u00edv\u00e1m na tebe. „Ale te\u010f budeme muset narychlo vymyslet n\u011bco sv\u00e9ho.“ Kouknu se do krabi\u010dky na stole, u\u017e jsou tam jenom dva posledn\u00ed kousky cukrov\u00ed. Trochu se zamra\u010d\u00edm a rad\u0161i ji odstr\u010d\u00edm v\u00edc k tob\u011b, kdyby sis cht\u011bl taky vz\u00edt\u2026 a\u0165 nevypad\u00e1m, jako \u017ee v\u0161echno se\u017eeru. „Mohli bysme prost\u011b z\u016fstat tady, u\u017e\u00edvat si sami sebe, o p\u016flnoci si p\u0159i\u0165uknem, nakoukneme ven na n\u011bjak\u00e9 oh\u0148ostroje a potom si m\u016f\u017eeme hezky vl\u00e9zt do postele,“ ucul\u00edm se na konci, mysl\u00edm, \u017ee hned pochop\u00ed\u0161, co t\u00edm m\u00e1m na mysli. „Ale jestli chce\u0161 n\u011bkam j\u00edt, klidn\u011b \u0159ekni, m\u016f\u017eeme n\u011bco domluvit\u2026 i kdy\u017e nev\u00edm, jestli je\u0161t\u011b n\u011bkde bude volno, v\u0161ude jsou rezervace. Jestli p\u016fjdeme ven, budu muset d\u00e1t Huga k sousedce, v\u017edycky se toho hluku stra\u0161n\u011b boj\u00ed,“ zachichot\u00e1m se ti\u0161e a zad\u00edv\u00e1m se na tebe. Jen tak se na tebe d\u00edv\u00e1m, rukou p\u0159ehozenou za tv\u00fdmi rameny se ti za\u010dnu lehce prohrabovat ve vlasech a po\u0159\u00e1d si t\u011b prohl\u00ed\u017e\u00edm. Tak moc jsi mi chyb\u011bl, \u017ee jsem po\u0159\u00e1d na tebe myslel, po\u0159\u00e1d si t\u011b p\u0159edstavoval do ka\u017edi\u010dk\u00e9ho detailu, a te\u010f n\u011bjak nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee tu skute\u010dn\u011b jsi.<\/p>\n

„Hm, j\u00e1 ani nev\u00edm\u2026“ kdy\u017e po chv\u00edli \u0159ekne\u0161, trochu sebou trhnu a malinko se odt\u00e1hnu.
„Tak se rozmysli,“ usm\u011bju se a pak kouknu na m\u016fj mal\u00fd stromek v rohu. „V\u0161iml sis, \u017ee je pod strome\u010dkem n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek? M\u00e1m pocit, \u017ee tam \u010dek\u00e1 na tebe,“ ucul\u00edm se.
„N\u00e9, v\u00e1\u017en\u011b?“ zasm\u011bje\u0161 se kr\u00e1sn\u011b, \u00fapln\u011b mi posko\u010d\u00ed srd\u00ed\u010dko.
„Fakt, ut\u00edkej si ho vz\u00edt,“ ucul\u00edm se a sleduju, jak se chv\u00edli jen v\u00e1hav\u011b d\u00edv\u00e1\u0161 ze strome\u010dku na m\u011b a zase zp\u00e1tky, ale po chvilce se pomalu zvedne\u0161 a jde\u0161 tam. Vstanu a jdu z\u00e1rove\u0148 s tebou, zpod strome\u010dku ho zvednu j\u00e1 a d\u00e1m ti ho do ruky. Zase si zp\u00e1tky sednu a d\u00edv\u00e1m se, jak opatrn\u011b sund\u00e1v\u00e1\u0161 modrou ma\u0161li, jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli se ti m\u016fj d\u00e1rek bude l\u00edbit.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Opatrn\u011b za\u010dnu ten d\u00e1rek od Toma rozbalovat. Na jednu stranu jsem hrozn\u011b zv\u011bdav\u00fd na to, co od n\u011bj dostanu, ale na druhou stranu z toho m\u00e1m pochopiteln\u011b strach. Ani ne tak proto, \u017ee se mi to nebude l\u00edbit, nebo \u017ee to nevyu\u017eiju, ale hlav\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm z toho, \u017ee t\u00edm ran\u00edm Toma. Jakmile ale otev\u0159u malou krabi\u010dku, kter\u00e1 byla zabalen\u00e1, tak si trochu oddychnu, ale z\u00e1rove\u0148 se mi zataj\u00ed dech. Vyt\u00e1hnu odtud n\u00e1ramek, na kter\u00e9m je p\u0159\u00edv\u011b\u0161ek srd\u00ed\u010dka. Mus\u00edm se usm\u00e1t od ucha k uchu, proto\u017ee se mi to hrozn\u011b l\u00edb\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, to je v\u00e1\u017en\u011b \u00fa\u017easn\u00fd d\u00e1rek,“ usm\u011bju se, nahnu se a mus\u00edm Tomovi v\u011bnovat dlouh\u00fd a proc\u00edt\u011bn\u00fd polibek. Jakmile se odd\u00e1l\u00edm, tak se znova na Toma usm\u011bju. Hned si ten n\u00e1ramek d\u00e1m na ruku a mezi prsty beru po\u0159\u00e1d to srd\u00ed\u010dko. Te\u010f by asi byl ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das, abych i j\u00e1 dal Tomovi d\u00e1rek ode m\u011b, snad se mu zal\u00edb\u00ed.<\/p>\n

Jen po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, jestli jsem d\u00e1rek pro Toma n\u00e1hodou nezapomn\u011bl doma, jsem se zvedl a \u0161el hledat do ta\u0161ek, kter\u00e9 jsem s sebou p\u0159ivezl. Samoz\u0159ejm\u011b byl a\u017e v t\u00e9 posledn\u00ed, do kter\u00e9 jsem se pod\u00edval. Nen\u00ed na n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e1 ma\u0161li\u010dka ani stu\u017eka, jen je ve v\u00e1no\u010dn\u00edm balic\u00edm pap\u00ed\u0159e s tu\u010d\u0148\u00e1ky a sn\u011bhul\u00e1ky. Nejsem moc na balen\u00ed d\u00e1rk\u016f, ale tenhle jsem doopravdy balil s\u00e1m. Koupil jsem Tomovi hodinky. Nejsou teda \u0161v\u00fdcarsk\u00e9, ale n\u011bco m\u011b st\u00e1ly, ov\u0161em to nemysl\u00edm jako v\u00fd\u010ditku. Do Toma bych investoval i v\u00edc, ale v\u00e1\u017en\u011b jsem nem\u011bl p\u0159edstavu, co bych mu m\u011bl po\u0159\u00eddit, co by m\u011bl r\u00e1d. Po p\u00e1r minut\u00e1ch jsem m\u00ed\u0148 nad\u0161en\u00fd ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Tom sice \u0159ekl, \u017ee se mu l\u00edb\u00ed, ale ani si je nezkusil. Sice se ke mn\u011b za\u010dal l\u00edsat, tulit a l\u00edbat m\u011b, ale jsem z toho trochu zklaman\u00fd. Jakmile mi vjede rukou pod triko, tak se odt\u00e1hnu.
„P\u016fjdu se osprchovat,“ pronesu neutr\u00e1ln\u011b, ale ne\u010dek\u00e1m ani na odpov\u011b\u010f a vyprav\u00edm se do koupelny. Jakmile na sebe nech\u00e1m t\u00e9ct tepl\u00fd proud vody, tak za\u010dnu p\u0159em\u00fd\u0161let. Tom nen\u00ed \u00fapln\u011b ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei. N\u011bco s n\u00edm je, jen nev\u00edm co. Na druhou stranu, kdyby m\u011bl pot\u0159ebu mi n\u011bco \u0159\u00edct, tak by mi to snad \u0159ekl. Mysl\u00edm, \u017ee jsme spolu n\u011bjakou dobu a d\u016fv\u011bra je z\u00e1klad, pokud ji nem\u00e1, tak by se nem\u011bl ani pou\u0161t\u011bt do vztahu!<\/p>\n

Nat\u00e1hnu si \u010dist\u00e9 spodky, tri\u010dko a kalhoty na doma, kter\u00e9 jsem si p\u0159ivezl. Rukou p\u0159ejedu po \u0159et\u00edzku, kter\u00fd jsem dnes dostal, ale nech\u00e1m ho le\u017eet na poli\u010dce v koupeln\u011b. Je\u0161t\u011b si opl\u00e1chnu obli\u010dej, projedu si vlasy kart\u00e1\u010dem a jdu z koupelny ven.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Smutn\u011b si povzdychnu, kdy\u017e mi ute\u010de\u0161 do koupelny. M\u016f\u017eu za to, \u017ee jsem takov\u00fd v\u016fl a po\u0159\u00e1d se po tob\u011b mus\u00edm s\u00e1pat? Ned\u011bl\u00e1m to schv\u00e1ln\u011b, prost\u011b se t\u011b jednodu\u0161e mus\u00edm po\u0159\u00e1d dot\u00fdkat, nev\u00edm pro\u010d\u2026 a te\u010f to vypad\u00e1, jako by ti to za\u010dalo vadit, kdy\u017e jsi rychle odb\u011bhl pry\u010d. Povzdychnu a trochu se pousm\u011bju na ty hodinky, jsou moc hezk\u00e9. Abych zahnal chmury, d\u00e1m si je na ruku a mus\u00edm se usm\u00edvat, padnou akor\u00e1t na moje z\u00e1p\u011bst\u00ed. Chv\u00edli si je prohl\u00ed\u017e\u00edm, hned pak ale vstanu a za\u010dnu ukl\u00edzet ten nepo\u0159\u00e1dek na stole. Kdy\u017e zrovna v kuchyni ukl\u00edz\u00edm n\u00e1dob\u00ed, vyjde\u0161 ven z koupelny. Chv\u00edli jsem na pochyb\u00e1ch, kdy\u017e uvid\u00edm tv\u016fj ponur\u00fd v\u00fdraz, ale pak se usm\u011bju.<\/p>\n

„Musel jsem to tady trochu uklidit,“ pousm\u011bju se a zase se za\u010dnu v\u011bnovat n\u00e1dob\u00ed, po o\u010dku na tebe ale pokukuju. Zaregistruju tv\u016fj pohled na mou ruku s hodinkami a hned vypad\u00e1\u0161 o n\u011bco p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bji. Tak \u017ee by tady byl probl\u00e9m? Myslel sis snad, \u017ee se mi ty hodinky nel\u00edb\u00ed? Bo\u017ee, j\u00e1 jsem fakt idiot\u2026 Polo\u017e\u00edm tal\u00ed\u0159e a p\u0159ijdu k tob\u011b, ruce ti polo\u017e\u00edm na boky a d\u00e1m ti jenom malinkou pusu na rty. „Moc ti d\u011bkuju za d\u00e1rek\u2026 ty hodinky jsou skv\u011bl\u00e9, l\u00edb\u00ed se mi.“
„V\u00e1\u017en\u011b?“ p\u00edpne\u0161 ti\u0161e. Jen na to p\u0159ik\u00fdvnu.
„Posledn\u00ed hodinky se mi rozbily o pr\u00e1zdnin\u00e1ch, j\u00e1 od t\u00e9 doby nebyl schopn\u00fd si koupit nov\u00e9\u2026 byl jsem celou dobu zam\u011bstnan\u00fd tebou,“ zachichot\u00e1m se, „tak\u017ee se mi to perfektn\u011b hod\u00ed, bez hodinek jsem byl skoro jako bez ruky.“ Lehce t\u011b cvrknu do nosu na uvoln\u011bn\u00ed atmosf\u00e9ry, a zabere to, ti\u0161e se zasm\u011bje\u0161. Chv\u00edli si t\u011b jen tak prohl\u00ed\u017e\u00edm, pak t\u011b pomalu pol\u00edb\u00edm. Jsem moc r\u00e1d, kdy\u017e mi polibek oplat\u00ed\u0161, za malou chvilku u\u017e se v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edb\u00e1me, ale p\u0159esto pomalu a proc\u00edt\u011bn\u011b. Po n\u011bkolika minut\u00e1ch, kdy jsem se t\u011b pro tuto chv\u00edli dost naba\u017eil, se odt\u00e1hnu a zad\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed.
„Co kdybychom se na chv\u00edli jenom tak vypl\u00e1zli na postel a odpo\u010d\u00edvali? Jsem tak nacpan\u00fd, \u017ee sotva chod\u00edm,“ zachichot\u00e1m se a sleduju tv\u016fj \u00fasm\u011bv. Jsem r\u00e1d, \u017ee se ti n\u00e1lada spravila.
„Dob\u0159e\u2026“ hned t\u011b vezmu za ruku a zavedu do lo\u017enice, kde se cel\u00fd rozpl\u00e1cnu. Zasm\u011bju se a potom se kousek posunu, abych tam ud\u011blal m\u00edsto i pro tebe. Douf\u00e1m, \u017ee sis nev\u0161imnul jedn\u011bch trenek a n\u011bkolika \u0161pinav\u00fdch pono\u017eek na zemi\u2026 no co, nemus\u00edm po\u0159\u00e1d v lo\u017enici ukl\u00edzet, kdy\u017e ne\u010dek\u00e1m n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n

Jen tak le\u017e\u00edm na z\u00e1dech s tebou vedle sebe a d\u00edv\u00e1m se do stropu. Pomalu se mi za\u010d\u00ednaj\u00ed zav\u00edrat o\u010di, ale sna\u017e\u00edm se to zahnat\u2026 P\u0159ekul\u00edm se k tob\u011b na bok a vezmu tvoji ruku do sv\u00e9, zad\u00edv\u00e1m se na na\u0161e propleten\u00e9 prsty. Usm\u00edv\u00e1m se, ale po chvilce si uv\u011bdom\u00edm, \u017ees m\u011bl na t\u00e9 ruce n\u00e1ramek. Zad\u00edv\u00e1m se na tvoji druhou ruku, kterou m\u00e1\u0161 p\u0159ehozenou p\u0159es b\u0159\u00ed\u0161ko, a malinko se zamra\u010d\u00edm.
„Kde m\u00e1\u0161 ten n\u00e1ramek?“ \u0159eknu ti\u0161e a zad\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed. Dok\u00e1\u017eu u\u017e skv\u011ble rozpoznat lehkou paniku v tv\u00fdch o\u010d\u00edch. D\u011bje se snad n\u011bco?
„Zapomn\u011bl jsem ho v koupeln\u011b\u2026“ vypadne z tebe po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch. Hned se pousm\u011bju a pohlad\u00edm t\u011b po t\u00e9 ruce.
„Tak ut\u00edkej pro n\u011bj,“ \u0161eptnu a jenom vid\u00edm, jak se rychle zvedne\u0161 z postele, div m\u011b neshod\u00ed\u0161, a ut\u00edk\u00e1\u0161 do koupelny.<\/p>\n

Za chv\u00edli se vr\u00e1t\u00ed\u0161 do lo\u017enice s n\u00e1ramkem u\u017e na ruce, ale s \u017e\u00e1dn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i, jak jsem \u010dekal. Posad\u00edm se a zad\u00edv\u00e1m se na tebe.<\/div>\n

„Je n\u011bco \u0161patn\u011b?“ \u0159eknu ti\u0161e s obavami. Vypadalo to, \u017ee se ti l\u00edb\u00ed, jsem te\u010f zmaten\u00fd. Kdy\u017e jen lehce zakrout\u00ed\u0161 hlavou, ale nehne\u0161 se z m\u00edsta, ani o krok se neposune\u0161 bl\u00ed\u017e k posteli, ch\u00e1pu, \u017ee je n\u011bkde chyba. „V\u00ed\u0161, jestli se ti nel\u00edb\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161 ho vr\u00e1tit a vym\u011bnit za n\u011bco jin\u00e9ho z toho obchodu, to nen\u00ed probl\u00e9m,“ sice bych asi byl zklaman\u00fd, ale ned\u00e1v\u00e1m to na sob\u011b zn\u00e1t, pousm\u011bju se. Kdy\u017e se na\u0161e pohledy st\u0159etnou, chv\u00edli mi trv\u00e1, ne\u017e m\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159emluv\u00edm i tvou tv\u00e1\u0159, aby se na m\u011b usm\u00e1la taky.
„L\u00edb\u00ed se mi,“ vypadne ti\u0161e z tv\u00fdch \u00fast. Vypad\u00e1 to, \u017ee mi to jako odpov\u011b\u010f mus\u00ed sta\u010dit. Poklepnu rukou vedle sebe, kdy\u017e se posad\u00ed\u0161 na postel, znovu si lehnu a \u010dek\u00e1m, a\u017e se polo\u017e\u00ed\u0161 i ty. Pomalu se p\u0159i\u0161our\u00e1m v\u00edc k tob\u011b a opatrn\u011b si polo\u017e\u00edm hlavu na tvou hru\u010f. V\u017edycky jsem tohle cht\u011bl ud\u011blat, c\u00edtit se v bezpe\u010d\u00ed u n\u011bkoho jin\u00e9ho\u2026
„Kdybys m\u011bl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, \u0159ekl bys mi to, \u017ee jo?“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a jen m\u016f\u017eu c\u00edtit, jak se tvoje t\u011blo lehce pohne p\u0159i p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed.
„Dob\u0159e,“ za\u0161ept\u00e1m ti\u0161e. Kdy\u017e se tvoje ruka ocitne na moj\u00ed hlav\u011b a za\u010dne\u0161 se mi lehce p\u0159ehrabovat ve vlasech, netrv\u00e1 to dlouho a moje o\u010di jsou t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Ani nev\u00edm jak, ale po chv\u00edli usnu.<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Clarrkys & Disturbed Angel Bill Povzdechnu si. Tom je tak d\u011bsn\u011b nen\u00e1padn\u00fd. Mysl\u00ed si, \u017ee sv\u00fdm fale\u0161n\u00fdm \u00fasm\u011bvem, kter\u00fd tady na m\u011b zkou\u0161\u00ed, m\u011b oklame. Jakmile jde ke mn\u011b a v obou ruk\u00e1ch m\u00e1 sklenice pln\u00e9 d\u017eusu, tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-4844","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4844","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4844"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4844\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4844"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4844"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4844"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}