{"id":4872,"date":"2013-07-14T17:00:00","date_gmt":"2013-07-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4857"},"modified":"2013-07-14T17:00:00","modified_gmt":"2013-07-14T16:00:00","slug":"unverwustl-ich-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/14\/unverwustl-ich-1\/","title":{"rendered":"Unverw\u00fcstl\u200bich 1."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Saline A.<\/p>\n

<\/strong> Po dlouh\u00e9 dob\u011b se hl\u00e1s\u00edm s novou pov\u00eddkou, p\u0159i\u010dem\u017e se vrac\u00edm ke star\u00e9mu dobr\u00e9mu p\u00e1ru m\u00e9ho filip\u00ednsk\u00e9ho p\u0159\u00edtele Kennetha s n\u011bmeck\u00fdm kytaristou Tomem. Mysl\u00edm, \u017ee d\u00edky Filip\u00edn\u00e1m nemus\u00edm Kaye p\u0159edstavovat, Toma v\u0161ichni ur\u010dit\u011b zn\u00e1te tak\u00e9 \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

Nev\u00edm, jak dlouh\u00e1 pov\u00eddka bude, zda skon\u010d\u00ed dob\u0159e nebo \u0161patn\u011b, nicm\u00e9n\u011b v\u00edm, a vy podle banneru (za kter\u00fd d\u011bkujeme SYHRAEL! \u2665) u\u017e nejsp\u00ed\u0161e tak\u00e9, \u017ee to nebude jedna z m\u00fdch typick\u00fdch vylo\u017een\u011b romantick\u00fdch a sladk\u00fdch pov\u00eddek, sp\u00ed\u0161e to bude… No, nebude to pro nikoho jednoduch\u00e9, \u0159eknu to takhle. \ud83d\ude42 Ale mysl\u00edm, \u017ee to by k \u00favodu sta\u010dilo, nyn\u00ed se dejte sm\u011ble do \u010dten\u00ed. Snad se v\u00e1m bude l\u00edbit. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Saline A.<\/p>\n

pairing: Tom\/KayOne<\/strong><\/em><\/div>\n


<\/strong><\/em><\/div>\n
<\/em><\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bo\u017ee, za\u010d\u00edn\u00e1m si myslet, \u017ee by tohle m\u011blo b\u00fdt zak\u00e1zan\u00e9,“ zavrn\u011bl jsem ti\u0161e, zat\u00edmco jsem si se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima pln\u011b u\u017e\u00edval jemn\u00fdch prst\u016f, kter\u00e9 mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po nah\u00fdch z\u00e1dech. Bylo jen m\u00e1lo v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 m\u011b dok\u00e1zaly ud\u011blat takhle spokojen\u00fdm, ale v\u0161echny souvisely s n\u00edm. S Kayem.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, vlastn\u011b to zak\u00e1zan\u00e9 je,“ ti\u0161e se zasm\u00e1l, a\u017e se ob\u011b na\u0161e t\u011bla ot\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
<\/div>\n
„C\u00edrkev se nepo\u010d\u00edt\u00e1 a z\u00e1kony vztah dvou mu\u017e\u016f nezakazuj\u00ed. Alespo\u0148 teda ne v na\u0161\u00ed zemi,“ proto\u010dil jsem o\u010dima.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mluvil jsem o tv\u00e9m bratrovi,“ znovu se zasm\u00e1l. „Kdyby Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se po\u0159\u00e1d sch\u00e1z\u00edme, nejsp\u00ed\u0161 by se m\u011b sna\u017eil hodn\u011b pomalu a brut\u00e1ln\u011b zab\u00edt a tebe by p\u0159inutil d\u00edvat se,“ u\u0161kl\u00edbl se. S povzdechem jsem mu zabo\u0159il hlavu pod rameno a pevn\u011bji ho objal kolem pasu. „Promi\u0148, v\u00edm, \u017ee se o tom nechce\u0161 bavit,“ lehce m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„O to nejde,“ zamumlal jsem ti\u0161e. „Billovi jsem to znovu vysv\u011btlil, a tentokr\u00e1t to z\u0159ejm\u011b kone\u010dn\u011b pochopil, ale\u2026 dozv\u011bd\u011bli se o n\u00e1s mamka s Gordonem,“ p\u0159iznal jsem po chv\u00edli rozm\u00fd\u0161len\u00ed. „Ztropila kv\u016fli tomu \u0161\u00edlenou sc\u00e9nu a t\u00fdden se mnou odm\u00edtala komunikovat. I te\u010f se mnou mluv\u00ed, jen kdy\u017e je to nutn\u00e9.“<\/p>\n

„Proto ses cel\u00fd t\u00fdden neuk\u00e1zal?“ p\u0159ekvapen\u011b na m\u011b kouknul. Jen jsem p\u0159ik\u00fdvl a sklopil pohled. „M\u011bl jsi mi to \u0159\u00edct, Tome. P\u0159ijel bych a zkusili bychom to n\u011bjak vy\u0159e\u0161it.“<\/div>\n

\n
S odfrknut\u00edm jsem se posadil. „Je vychovan\u00e1 starou \u0161kolou, ve kter\u00e9 v\u011b\u0159ili, \u017ee homosexualita je nemoc a mus\u00ed se l\u00e9\u010dit. Nedivil bych se, kdyby po ve\u010derech hledala doktory, kte\u0159\u00ed by m\u011b z toho mohli vyl\u00e9\u010dit. Jen \u010dek\u00e1m, kdy m\u011b k n\u011bjak\u00e9mu odvede, a zat\u00edmco bych u n\u011bj sed\u011bl, ona by se ur\u010dit\u011b v druh\u00e9 m\u00edstnosti modlila za moj\u00ed z\u00e1chranu.“<\/p>\n

„Zlato,“ s povzdechem m\u011b objal kolem pasu a pol\u00edbil na rameno. „V\u00ed\u0161, \u017ee pokud bude\u0161 cht\u00edt, u m\u011b m\u00e1\u0161 dve\u0159e v\u017edycky otev\u0159en\u00e9. U\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jsem ti nab\u00edzel, \u017ee bys u m\u011b mohl bydlet.“<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem pooto\u010dil hlavu, abych na n\u011bj dob\u0159e vid\u011bl. „Ale je to p\u0159eci jen moje m\u00e1ma, Kayi. Nem\u016f\u017eu j\u00ed kv\u016fli tomu opustit. Ona se ur\u010dit\u011b uklidn\u00ed, a\u017e pochop\u00ed, \u017ee jsem s tebou \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/p>\n

Kay se samolib\u011b zazubil, na\u010de\u017e si ukradl polibek. \u010cekal jsem, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bco dod\u00e1, ale k m\u00e9mu velk\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed m\u011b naprosto ml\u010dky polo\u017eil zp\u00e1tky do pe\u0159in, p\u0159i\u010dem\u017e se mi nasoukal mezi stehna. Spokojen\u011b jsem zamru\u010del, jakmile se na\u0161e penisy o sebe ot\u0159ely, a hned jsem polibek nal\u00e9hav\u011b prohloubil. Kay byl perfektn\u00ed ve spoust\u011b v\u011bc\u00ed, ale nejlep\u0161\u00ed byl bezpochyby v odv\u00e1d\u011bn\u00ed pozornosti. A\u0165 u\u017e \u0161lo o cokoliv, v\u017edycky dok\u00e1zal moje my\u0161lenky uklidnit.<\/p>\n

„\u0160koda, \u017ee nem\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat i dnes v noci,“ zklaman\u011b zamumlal, zat\u00edmco se do m\u011b pomalu sm\u011b\u0159oval.<\/div>\n

<\/div>\n
S tich\u00fdm zast\u00e9n\u00e1n\u00edm jsem se prohnul v z\u00e1dech, ale Kaye k sob\u011b pevn\u011bji p\u0159itiskl. „Z\u016fstanu p\u0159\u00ed\u0161t\u011b,“ za\u0161eptal jsem s tich\u00fdm p\u0159\u00edslibem, a\u010dkoliv nikdo z n\u00e1s nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, kdy to „p\u0159\u00ed\u0161t\u011b“ bude.<\/div>\n
<\/div>\n
Kay cosi nesouhlasn\u011b zabru\u010del, ale jakmile ve mn\u011b byl nadoraz, ve\u0161ker\u00e9 jeho protesty ustaly a nahradilo je slastn\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed. S nal\u00e9havou prosbou o polibek jsem ho k sob\u011b p\u0159itiskl, zat\u00edmco jsem se p\u0159idal k pohyb\u016fm p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch n\u00e1m to nejhlub\u0161\u00ed uspokojen\u00ed. Nikdy nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak \u010dasto jsme se milovali – nikdy n\u00e1m to nesta\u010dilo a cht\u011bli jsme v\u00edc, i kdy\u017e se n\u00e1m \u010das nekompromisn\u011b kr\u00e1til.<\/p>\n

„Kruci, tohle bych mohl d\u011blat po\u0159\u00e1d,“ procedil skrze zuby, zat\u00edmco zrychloval.<\/div>\n

<\/div>\n
„Tak to d\u011blej,“ s \u00fasm\u011bvem jsem mu zaryl nehty do zad a st\u00e1hnul se kolem n\u011bj. P\u0159ineslo mu to takovou slast, \u017ee za\u010dal p\u0159ir\u00e1\u017eet s neuv\u011b\u0159itelnou razantnost\u00ed, a\u017e jsem musel zoufale lapat po dechu.<\/div>\n
<\/div>\n
Kruci, a\u010dkoliv jsme spolu spali p\u0159inejmen\u0161\u00edm tak milionkr\u00e1t, po\u0159\u00e1d tu byly dny, kdy jsem m\u011bl opravdu slabou v\u00fddr\u017e, stejn\u011b jako dnes. Netrvalo moc dlouho a j\u00e1 se se slastn\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem ud\u011blal mezi na\u0161e t\u011bla, p\u0159i\u010dem\u017e ne p\u0159\u00edli\u0161 dlouho na to Kay sv\u00e9ho vrcholu dos\u00e1hl taky. Ochotn\u011b jsem nechal jeho vy\u010derpan\u00e9 t\u011blo, aby dopadlo na to m\u00e9, na\u010de\u017e jsem nehty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po jeho z\u00e1dech.<\/p>\n

„Tome?“ zamumlal nezvykle ti\u0161e. Okam\u017eit\u011b jsem k n\u011bmu starostliv\u011b sklouzl pohledem a pob\u00eddl ho, aby pokra\u010doval. „Co kdy\u017e n\u00e1tlak tvoj\u00ed m\u00e1my bude p\u0159\u00edli\u0161 siln\u00fd?“ nejist\u011b t\u011bkal o\u010dima po m\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n

<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal. Tentokr\u00e1t necht\u011bl odv\u00e9st mou pozornost. Tentokr\u00e1t byl on ten, kdo pot\u0159eboval pomoct, ut\u011b\u0161it.<\/div>\n
„Kayi,“ pevn\u011bji jsem ho objal a okam\u017eit\u011b p\u0159itiskl rty na jeho. „My dva jsme toho zvl\u00e1dli u\u017e tolik, \u017ee nedovol\u00edm nikomu, aby n\u00e1s rozd\u011blil, rozum\u00ed\u0161? Zvl\u00e1dli jsme m\u016fj management, zvl\u00e1dneme i moj\u00ed m\u00e1mu. J\u00e1 t\u011b neopust\u00edm,“ nal\u00e9hav\u011b jsem mu mumlal do rt\u016f mezi drobn\u00fdmi polibky.<\/p>\n

Okam\u017eik na to se Kay posadil a m\u011b si p\u0159it\u00e1hl do pevn\u00e9ho objet\u00ed. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to te\u010f p\u0159ehnan\u011b sentiment\u00e1ln\u00ed a tak, ale prost\u011b\u2026 Opravdu m\u00e1m strach, \u017ee bych o tebe mohl p\u0159ij\u00edt. Nechci t\u011b ztratit,“ \u0161eptal mi do ucha. Cht\u011blo se mi bre\u010det pod t\u00edhou emoc\u00ed, kter\u00e9 mi dal Kay najevo. Nebyl jsem na to zvykl\u00fd, proto\u017ee se probl\u00e9my ne\u0159e\u0161ily nebo byly moje. Kay byl v\u017edy t\u00edm hrdinou, kter\u00e9ho nic nezlom\u00ed, a te\u010f\u2026<\/p>\n

„Neztrat\u00ed\u0161 m\u011b,“ pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i a v\u00edc se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „Nikdy m\u011b neztrat\u00ed\u0161, to ti slibuju, Kayi. Nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd rozumn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d bychom se m\u011bli rozch\u00e1zet a kv\u016fli n\u011bjak\u00fdm mali\u010dkostem? To bychom se nikdy nedali dohromady,“ povzbudiv\u011b jsem se pousm\u00e1l.<\/p>\n

„Bo\u017ee m\u016fj, jak si o tob\u011b m\u016f\u017ee n\u011bkdo myslet, \u017ee jsi \u0161patn\u00fd?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechl, zat\u00edmco m\u011b za\u010dal hladit v pase. „Jsi to nejlep\u0161\u00ed stvo\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b.“<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ zazubil jsem se a hrav\u011b ho kousnul do rtu. „Pr\u00e1v\u011b proto se tak perfektn\u011b hod\u00edm k tob\u011b,“ s \u00fasm\u011bvem jsem znovu prohloubil polibek.<\/p>\n

N\u00e1\u0161 \u010das nemilosrdn\u011b ub\u00edhal a j\u00e1 cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee ka\u017edou vte\u0159inu vyu\u017eiju co nejefektivn\u011bji, abych b\u011bhem t\u00e9 doby, kdy se neuvid\u00edme, m\u011bl na co vzpom\u00ednat, proto\u017ee vzpom\u00ednek na na\u0161e spole\u010dn\u011b str\u00e1ven\u00e9 chv\u00edle nebylo nikdy dost. V pom\u011bru k m\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m se toti\u017e i nekone\u010dno zd\u00e1lo jako pouh\u00fd okam\u017eik. Prost\u011b nic nesta\u010dilo.<\/p>\n<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Nezasv\u011bcen\u00fd \u010dlov\u011bk by mohl \u0159\u00edct, \u017ee m\u016fj vztah s Kayem je zalo\u017een\u00fd na sexu, proto\u017ee jsme netr\u00e1vili hodiny a hodiny bezduch\u00fdm plk\u00e1n\u00edm nad hrnkem kafe. Nicm\u00e9n\u011b my oba jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee to tak nen\u00ed, \u017ee n\u00e1\u0161 vztah je mnohem hlub\u0161\u00edho r\u00e1zu ne\u017e jen sexu\u00e1ln\u00edho. Bohu\u017eel pro n\u00e1s jsme ale hr\u00e1li \u0161patnou hru o ka\u017edou spole\u010dn\u011b str\u00e1venou vte\u0159inu, a proto jsme museli pe\u010dliv\u011b volit, jak ji zapln\u00edme.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsme m\u00edvali chv\u00edle, kdy jsme si sedli a jen si pov\u00eddali, ale v\u011bt\u0161inou p\u0159eva\u017eovaly chv\u00edle, kdy nad n\u00e1mi zv\u00edt\u011bzila spaluj\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161e\u0148 z odlou\u010den\u00ed, a abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, ani jeden se j\u00ed n\u011bjak v\u00fdrazn\u011b nebr\u00e1nil. Ur\u010dit\u00fdm zp\u016fsobem jsme si na to zvykli a necht\u011bli to m\u011bnit.<\/p>\n

„Tome!“ zarazil m\u011b hned mezi dve\u0159mi od na\u0161eho domu Bill s celkem vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem, a\u017e jsem pod jeho t\u00edhou nepatrn\u011b couvnul. „V\u00ed\u0161 v\u016fbec, kolik je hodin? Kde jsi byl takovou dobu? Na\u0161i budou doma ka\u017edou chv\u00edl\u00ed! Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee jsem s tv\u00fdm n\u00e1padem v\u016fbec souhlasil,“ teatr\u00e1ln\u011b zalapal po dechu, aby dodal na dramati\u010dnosti. Kdyby ne\u0161lo zrovna o tuhle situaci, nejsp\u00ed\u0161 bych se mu vysm\u00e1l, ale takhle mi nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e pokorn\u011b sklopit hlavu a souhlasit. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee i p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 sliby jsem se vr\u00e1til pozd\u011b. Ale copak mi mohl zazl\u00edvat, \u017ee n\u00e1vrat bylo to posledn\u00ed, co se mi cht\u011blo d\u011blat?<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se,“ jemn\u011b jsem se dotknul jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, hledaj\u00edc v n\u011bm pot\u0159ebnou oporu. „J\u00e1 jen\u2026“<\/p>\n

„Nechci zn\u00e1t detaily,“ t\u00e9m\u011b\u0159 znechucen\u011b cuknul rukou. Pora\u017eenecky jsem vydechnul. A\u010dkoliv m\u011b kryl p\u0159ed matkou, po\u0159\u00e1d s t\u00edm v\u0161\u00edm nesouhlasil a p\u0159\u00e1l si, abych Kaye pustil k vod\u011b. Nerozum\u011bl mi a ani se o porozum\u011bn\u00ed nesna\u017eil. Neobt\u011b\u017eoval se se z\u00e1chranou m\u00e9 psychick\u00e9 str\u00e1nky, jen t\u00e9 fyzick\u00e9. To, \u017ee mi cupoval du\u0161i na tis\u00edc kousk\u016f, u\u017e ho nezaj\u00edmalo. Byl jsem ten, co se tahal s „oplzl\u00fdm filip\u00ednsk\u00fdm hajzlem“; ten zl\u00fd\u2026 „M\u011bl bys j\u00edt do sv\u00e9ho pokoje. Rodi\u010de tu budou ka\u017edou chv\u00edl\u00ed a matka si mysl\u00ed, \u017ee u\u017e t\u0159i hodiny, b\u011bhem kter\u00fdch mi volala \u0161estn\u00e1ctkr\u00e1t, sp\u00ed\u0161. Tak\u017ee koukej b\u00fdt zatracen\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd, a\u017e t\u011b p\u0159ijde zkontrolovat!“ p\u0159\u00edsn\u011b m\u011b sledoval.<\/p>\n

„Ano, Bille. D\u011bkuju,“ za\u0161eptal jsem, ne\u017e jsem kolem n\u011bj ti\u0161e se sklopenou hlavou proklouzl, m\u00ed\u0159\u00edc rovnou do sv\u00e9ho pokoje, kde se mi cht\u011blo um\u0159\u00edt.<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Saline A. Po dlouh\u00e9 dob\u011b se hl\u00e1s\u00edm s novou pov\u00eddkou, p\u0159i\u010dem\u017e se vrac\u00edm ke star\u00e9mu dobr\u00e9mu p\u00e1ru m\u00e9ho filip\u00ednsk\u00e9ho p\u0159\u00edtele Kennetha s n\u011bmeck\u00fdm kytaristou Tomem. Mysl\u00edm, \u017ee d\u00edky Filip\u00edn\u00e1m nemus\u00edm Kaye p\u0159edstavovat, Toma v\u0161ichni ur\u010dit\u011b zn\u00e1te tak\u00e9 \ud83d\ude09<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[556],"tags":[],"class_list":["post-4872","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-unverwustl-ich"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4872","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4872"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4872\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4872"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4872"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4872"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}