{"id":4884,"date":"2013-07-09T17:00:00","date_gmt":"2013-07-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4869"},"modified":"2013-07-09T17:00:00","modified_gmt":"2013-07-09T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/09\/novel-of-dreams-our-life-19\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 19."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Za\u0161el jsem do lo\u017enice a porozhl\u00e9dl se kolem sebe. Ani jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, kde za\u010d\u00edt. Proto jsem si vyndal nap\u0159ed oble\u010den\u00ed. Nijak jsem to nep\u0159eh\u00e1n\u011bl. Vzal jsem si jen d\u017e\u00edny a tri\u010dko. Tom po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b p\u0159i\u0161el, do\u0161el ke sk\u0159\u00edni a otev\u0159el ji. To u\u017e jsem si v\u0161ak z na\u0161\u00ed \u0161atny vynd\u00e1val men\u0161\u00ed kufr. Ani nev\u00edm, co si po\u0159\u00e1dn\u011b vezmu s sebou. Nem\u00e1m p\u0159\u00edli\u0161 oble\u010den\u00ed do p\u0159\u00edrody. Mmm, n\u011bco pohodln\u00e9ho se najde.<\/p>\n

<\/em> „Kdy bys r\u00e1d vyjel?“ oto\u010d\u00edm se na n\u011bj, jen co kufr otev\u0159u.<\/div>\n

„To je jedno, jak chce\u0161. Na tom voucheru nen\u00ed ur\u010den\u00fd \u010das, dokdy si m\u00e1me vyzvednout rezervaci?“ zept\u00e1 se. Vyt\u00e1hne tmav\u00e9 d\u017e\u00edny a za\u010dne se do nich obl\u00e9kat.<\/div>\n
„Ne, ne. Za\u0159\u00eddil jsem to n\u011bjak tak, \u017ee si m\u016f\u017eeme p\u0159ijet, kdy chceme,“ pousm\u011bju se.<\/div>\n
„Aha,“ \u0159ekne jen a vynd\u00e1 ze sk\u0159\u00edn\u011b triko, kter\u00e9 si n\u00e1sledn\u011b i oble\u010de. Zvedl jsem se ze zem\u011b od kufru a do\u0161el k n\u011bmu.<\/div>\n
„Tomi, v\u00ed\u0161\u2026“ chytnul jsem mu ruce a pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Nedok\u00e1\u017eu na to nemyslet. Po\u0159\u00e1d mi to b\u011bh\u00e1 hlavou.<\/em> „J\u00e1 ti nechci ubli\u017eovat. Nechci, abys m\u011bl n\u011bjak\u00e9 zdravotn\u00ed probl\u00e9my, ale p\u0159ijde mi, \u017ee tohle je v\u011bc n\u00e1s obou, \u017ee to chceme oba, nebo ne?“ po\u0161ept\u00e1m opatrn\u011b.<\/div>\n
„O \u010dem to tu p\u0159esn\u011b mluv\u00ed\u0161?“ p\u0159imhou\u0159\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„O tom\u2026 milov\u00e1n\u00ed,“ vydechnu.<\/div>\n
„Oh\u2026“ pochop\u00ed. Sklop\u00edm tro\u0161ku o\u010di a pohlad\u00edm ho vl\u00eddn\u011b po hrudi. C\u00edt\u00edm se zvl\u00e1\u0161tn\u011b, snad a\u017e trapn\u011b.<\/em> „O nic nejde,“ pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b a vr\u00e1t\u00ed se ke sk\u0159\u00edni. Aha, v\u00fdborn\u011b.<\/em><\/div>\n
„Ale ano, jde, a ne jen tak o n\u011bjakou blbost,“ zvednu k n\u011bmu hned o\u010di.<\/div>\n
„Byla to jen sranda,“ broukne a vynd\u00e1 si p\u00e1r tri\u010dek. Co\u017ee?!<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ nadechnu se ke slovu, ale nakonec to rad\u011bji polknu.<\/div>\n
\n
Jestli tohle byla sranda, tak p\u011bkn\u011b blb\u00e1. Asi jsem zase p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ecitliv\u011bl\u00fd, ale tohle se m\u011b dotklo. Nechci mu nijak ubli\u017eovat. U\u017e v\u016fbec ne t\u00edm, \u017ee se s n\u00edm miluju.<\/em> Otev\u0159u si svou sk\u0159\u00ed\u0148ku a vynd\u00e1m si p\u00e1r tri\u010dek, teplou mikinu, d\u017e\u00edny a tepl\u00e1ky.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee si m\u00e1m br\u00e1t i bundu? Je to sice na hor\u00e1ch, ale je l\u00e9to, tak\u2026“ z\u016fstane st\u00e1t rozv\u00e1\u017en\u011b u sk\u0159\u00edn\u011b. Co\u017ee? J\u00e1 si tu vy\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee ho \u0161uk\u00e1m, kdy\u017e jsem jeho man\u017eel, kter\u00fd si sna\u017e\u00ed d\u00e1vat pozor, aby mu n\u00e1hodou neubl\u00ed\u017eil a nenatrhl ho, a on se m\u011b zept\u00e1 na n\u011bjakou posranou bundu?!<\/em><\/div>\n
„Jo\u2026“ vydechnu a semknu k sob\u011b rty. Dr\u017e hubu, Bille. Bude\u0161 toho pak zase litovat.<\/em><\/div>\n
„Mm, br\u00e1t si j\u00ed nebudu. Ale mikiny si vezmu asi dv\u011b,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou a hned n\u011bjak\u00e9 vybere a hod\u00ed je na postel. „A co kra\u0165asy? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee si m\u00e1m br\u00e1t kra\u0165asy?“ 1,2,3,4,… 18,19,20,21,22… Zasranejch 22 let mu bylo, a on se m\u011b v t\u00fdhle situaci zept\u00e1 na tohle? Ne, po\u010d\u00edtej d\u00e1l, Bille. Uklidni se, n\u00e1dech, v\u00fddech, n\u00e1dech, v\u00fddech.<\/p>\n

<\/em> „Vezmi si kra\u0165asy,“ vydechnu naprosto klidn\u011b a ov\u0161em sv\u00e1 tri\u010dka do kufru p\u0159\u00edmo hod\u00edm. Potom se zvednu a prohrabu si ta\u0161ku. Jen co vynd\u00e1m krabi\u010dku cigaret, tak se rozejdu na terasu. Ihned si zap\u00e1l\u00edm a siln\u011b si pot\u00e1hnu. Snad m\u00e1m pr\u00e1vo se, kurva, n\u011bkdy nasrat!<\/em><\/div>\n

„Bille?“ zavol\u00e1 na m\u011b. „A jak tam budeme dlouho?“ Odvezu t\u011b tam na m\u011bs\u00edc, zamknu a nepust\u00edm, dokud se nevzpamatuje\u0161. Tak dlouho tam budeme, mil\u00e1\u010dku.<\/em><\/div>\n
„Kolem 4 dn\u016f\u2026 Odjet m\u016f\u017eeme i d\u0159\u00edv,“ syknu sp\u00ed\u0161.<\/div>\n
„A napl\u00e1noval jsi n\u00e1m tam n\u011bjak\u00e9 akce, nebo se budeme jen tak v\u00e1let?“ zavol\u00e1 znovu. „Uva\u017eoval jsem, \u017ee bychom se tam mohli trochu rozh\u00fdbat, v\u00ed\u0161,“ sly\u0161\u00edm ho zevnit\u0159. Pozvi si Troye, ten t\u011b rozh\u00fdbe, ani\u017e by ti tu prdel asi natrhnul. Ah ne\u2026 nechci b\u00fdt\u2026 zl\u00fd, sakra!<\/em><\/div>\n
„Jak bude\u0161 cht\u00edt,“ vydechnu kou\u0159, a hned si pot\u00e1hnu znovu. Klasicky. Co bych pro n\u011bj neud\u011blal. Kdyby cht\u011bl vyl\u00e9zt na Mount Everest, tak polezu, klidn\u011b i bez kulicha na hlav\u011b.<\/p>\n

<\/em> „Dob\u0159e, tak budeme sportovat. Budeme b\u011bhat, jezdit na kole, chodit plavat. Bude sranda,“ zaslechnu ho je\u0161t\u011b. Jo, a taky nebudeme \u0161ukat. Chce m\u011b unavit sportem, abych ve\u010der padl, nebo co? I kdybych si m\u011bl cel\u00fd 4 dny v\u00e1let \u0161unky, tak nic. Nebudu mu ubli\u017eovat. \u0158ekl si o to s\u00e1m. Ale v\u00edte, co je nejhor\u0161\u00ed? \u017de m\u00e1m siln\u00fd \u0159e\u010di, vlastn\u011b sp\u00ed\u0161 jen my\u0161lenky, ale stejn\u011b to nakonec dopadne jinak. Kdyby on cht\u011bl, j\u00e1 jsem takov\u00fd, \u017ee k\u00fdvnu a ud\u011bl\u00e1m.<\/em><\/div>\n

„Hmm,“ pok\u00fdv\u00e1m hlavou a pot\u00e1hnu si. Uvnit\u0159 u\u017e bylo ticho. Nebyl jsem snad ani tak na\u0161tvan\u00fd, jako m\u011b to mrzelo. Pot\u0159eboval jsem se uklidnit, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bych na n\u011bj jinak spustil, a to jsem necht\u011bl. Proto jsem v klidu dokou\u0159il cigaretu, t\u00edpnul ji a nechal ji pohozenou v popeln\u00edku. I tak si n\u011bkdy p\u0159ipad\u00e1m.<\/em> Pot\u00e9 jsem u\u017e za\u0161el dovnit\u0159. Tom tam jen tak post\u00e1val u kufru a s n\u011b\u010d\u00edm si nejsp\u00ed\u0161 hr\u00e1l v rukou, ale nemohl jsem si b\u00fdt jist\u00fd, jeliko\u017e ke mn\u011b st\u00e1l z\u00e1dy. Pomalu jsem k n\u011bmu do\u0161el a klekl si vedle n\u011bj.<\/p>\n

„U\u017e m\u00e1\u0161 v\u0161e sbalen\u00e9?“ pohlad\u00edm ho n\u011b\u017en\u011b po rameni. Nechci b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd. M\u011bl narozeniny, za\u017eil si dost nep\u0159\u00edjemn\u00fd rozhovor s t\u00e1tou, a te\u010f n\u00e1s \u010dek\u00e1 dovolen\u00e1. Na\u010d tohle kazit.<\/em><\/div>\n

„Ne, je\u0161t\u011b\u2026 hygienu,“ spust\u00ed ruce, k\u00fdvne hlavou a odejde do koupelny. Jen jsem zt\u011b\u017eka oddechl. Skv\u011ble, te\u010f se mnou nebude asi komunikovat on.<\/em> Pokra\u010doval jsem rad\u011bji v balen\u00ed dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se vr\u00e1til s tmavou ta\u0161ti\u010dkou, v n\u00ed\u017e m\u011bl hygienick\u00e9 pot\u0159eby. Nesl i dv\u011b osu\u0161ky.<\/div>\n
„Ru\u010dn\u00edky tam asi m\u00edt budou, ale nikdy nev\u00ed\u0161, co se stane\u2026“ ospravedln\u00ed se jen, kdy\u017e se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m, a polo\u017e\u00ed je k ostatn\u00edm v\u011bcem.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u011bju se na n\u011bj tro\u0161ku a potom k n\u011bmu po \u010dty\u0159ech v rychlosti dolezu. „Promi\u0148, jen jsem si pot\u0159eboval p\u00e1r v\u011bc\u00ed tro\u0161ku ujasnit. Nechci n\u00e1m, a hlavn\u011b tob\u011b kazit dovolenou. Zanechme probl\u00e9my n\u011bkde za rohem a u\u017eijme si to spole\u010dn\u011b, hm?“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„O nic p\u0159ece nejde,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Odt\u00e1hne se a odejde z m\u00edstnosti. Zav\u0159u o\u010di a p\u011bst\u00ed pra\u0161t\u00edm do podlahy.<\/div>\n
„\u2026sakra, pro\u010d?!“ \u0161eptnu s\u00e1m pro sebe a z\u016fstanu sed\u011bt na podlaze. Kdy\u017e se uraz\u00ed on nebo ho n\u011bco zamrz\u00ed, j\u00e1 jsem ten, kdo za n\u00edm v\u017edy jde a pt\u00e1 se, omlouv\u00e1 se. On se ani nezeptal. Sp\u00ed\u0161 mi cpe, \u017ee o nic nejde, kdy\u017e jde o to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed\u2026 o n\u00e1s dva.<\/p>\n

<\/em> TOM<\/p>\n

U\u017e jsme byli asi 2 hodiny na cest\u011b do Alp. Autem se nesla n\u011bjak\u00e1 hudba, co hr\u00e1la v r\u00e1diu. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem to v\u0161ak s r\u00e1diem vzdal, jeliko\u017e m\u011b to nebavilo furt p\u0159ela\u010fovat podle oblasti. Proto jsem p\u0159ipojil iPhone a nechal tam n\u011bco hr\u00e1t. Bill se soust\u0159edil na cestu, tak jsem ho rad\u011bji neru\u0161il a nat\u00e1hl se pro \u010dasopis. Zul jsem se, dal si nohy na seda\u010dku a za\u010dal si pro\u010d\u00edtat n\u011bjak\u00fd \u010dl\u00e1nek. N\u00e1hle se v\u0161ak autem ozvaly nezn\u00e1m\u00e9 t\u00f3ny n\u011bjak\u00e9 hudby. St\u00e1hnu obo\u010d\u00ed a zaposlouch\u00e1m se. Jakmile jsem v\u0161ak zaslechl „Gaga“<\/em>, bylo mi jasn\u00e9, o\u010d se jedn\u00e1. No jo, jsem si na iTunes st\u00e1hnul to nov\u00fd CD, a je\u0161t\u011b si ho cel\u00e9 neposlechl. Nevad\u00ed.<\/em> Zv\u00fd\u0161\u00edm hlasitost a op\u011bt zabo\u0159\u00edm pohled do magaz\u00ednu.<\/p>\n

„To je\u2026 Gaga?“ \u0159ekne Bill nahlas, abych ho v\u016fbec sly\u0161el. Ten se n\u011bjak vyzn\u00e1. Odkdy ji m\u00e1 r\u00e1d?<\/em><\/div>\n

„Jo,“ vzhl\u00e9dnu k n\u011bmu.<\/div>\n
„To jsi musel zapnout zrovna ji? V\u00ed\u0161, jak ji nesn\u00e1\u0161\u00edm,“ za\u0161kleb\u00ed se. No jo, u\u017e jsem se lekl, \u017ee bl\u00e1zn\u00ed\u0161.<\/em><\/div>\n
„Za\u010dalo to hr\u00e1t,“ pokr\u010d\u00edm jen klidn\u011b rameny.<\/div>\n
„A nemohlo by zrovna tohle zase hr\u00e1t p\u0159estat? To je snad to jedin\u00fd, co nevydr\u017e\u00edm.“<\/div>\n
„R\u00e1d bych si to poslechnul,“ brouknu. Nev\u00edm, co mu na n\u00ed tak vad\u00ed.<\/em><\/div>\n
„\u2026fajn, ale pro\u010d to tam d\u00e1v\u00e1\u0161, kdy\u017e v\u00e1\u017en\u011b v\u00ed\u0161, \u017ee tohle nem\u00e1m r\u00e1d?“ vydechne nahlas. No to nemysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, ne?<\/em><\/div>\n
„No to jako promi\u0148, ale je to m\u016fj iPhone. J\u00e1 si do n\u011bj d\u00e1v\u00e1m hudbu, kterou poslouch\u00e1m j\u00e1,“ povyt\u00e1hnu obo\u010d\u00ed. „Sorry, \u017ee jsem tam nemohl d\u00e1t i tvoji hudbu, ale ne\u0159ekl jsi mi, \u017ee n\u011bkam pojedeme a dnes nebyl \u010das, tak\u017ee to nen\u00ed m\u016fj probl\u00e9m,“ zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 tam d\u00e1vat mou obl\u00edbenou hudbu, o to se t\u011b nepros\u00edm. \u0158ekl jsem jen, jestli bys tohle nep\u0159epnul.“ Jemu se taky po\u0159\u00e1d n\u011bco nel\u00edb\u00ed.<\/em><\/div>\n
„A ona by ti upadla ruka, kdybys to p\u0159epnul ty?“ zamuml\u00e1m sp\u00ed\u0161 pro sebe a sklon\u00edm pohled zp\u011bt k \u010dasopisu.<\/div>\n
„Je to tv\u016fj iPhone,“ odpov\u00ed. Dobr\u00fd d\u016fvod.<\/em><\/div>\n
„A tohle tvoje auto, a co,“ pokr\u010d\u00edm rameny.<\/p>\n

„Oh, fajn,“ zatne prsty do volantu. Jen se u\u0161kl\u00edbnu, p\u0159eto\u010d\u00edm str\u00e1nku a schv\u00e1ln\u011b si je\u0161t\u011b za\u010dnu do melodie broukat. Za chv\u00edli otev\u0159e okno, hod\u00ed z n\u011bj m\u016fj iPhone a j\u00e1 polet\u00edm hned za n\u00edm, hihi.<\/em> „D\u011bl\u00e1\u0161 mi to naschv\u00e1l?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n

„Co, l\u00e1sko?“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Nic, nic,“ pousm\u011bje se a rad\u011bji zase vrhne pohled k silnici. P\u0159esn\u011b tak, mil\u00e1\u010dku, nic.<\/em> Poposednu si a op\u011bt si za\u010dnu v\u0161\u00edmat \u010dasopisu. Kdy\u017e p\u00edsni\u010dka skon\u010dila, modlil jsem se, aby hr\u00e1la dal\u0161\u00ed od Gagy, a b\u016fh m\u011b vysly\u0161el. Opravdu za\u010dala hr\u00e1t Schei\u00dfe. Po tv\u00e1\u0159i se mi rozlil \u00fasm\u011bv, ani\u017e bych snad cht\u011bl. Asi jsem hajzl, ale hrozn\u011b m\u011b bav\u00ed ho vyt\u00e1\u010det. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 dnes.<\/em> Bill ani nedutal. Jen v klidu jel a soust\u0159edil se na cestu. Jeliko\u017e u\u017e jsem tenhle song znal a celkem si ho obl\u00edbil, za\u010dal jsem si zp\u00edvat spole\u010dn\u011b s hudbou.<\/p>\n

„Zp\u00edv\u00e1\u0161 to l\u00edp jak ona,“ \u0159ekne nahlas.<\/div>\n

Tomu se za\u010dnu sm\u00e1t. „V\u0161ak nikdo netvrd\u00ed, \u017ee neum\u00edm zp\u00edvat.“<\/div>\n
„No j\u00e1 v\u00edm, jen to komentuju,“ pokr\u010d\u00ed rameny. Suchar, v\u0161echno bere moc v\u00e1\u017en\u011b.<\/em> Jen zavrt\u00edm hlavou, rad\u011bji to p\u0159epnu a sklop\u00edm pohled k \u010dl\u00e1nku v magaz\u00ednu. To bude cesta, bo\u017ee.<\/em> Po chv\u00edli sjel k jedn\u00e9 pump\u011b.<\/div>\n
„Nechce\u0161 n\u011bco koupit?“ kouknul se na m\u011b, jen co zastavil. D\u00edkybohu.<\/em><\/div>\n
„Oh, moje z\u00e1chrana. Jo, chci,“ odpout\u00e1m se a hned vylezu z auta. Mus\u00edm si koupit plno \u010dasopis\u016f, hodn\u011b j\u00eddla a pit\u00ed, k\u0159\u00ed\u017eovky a nejl\u00e9pe i n\u011bjakou hra\u010dku, proto\u017ee si nejsem jist\u00fd, \u017ee tuhle dlouhou cestu p\u0159e\u017eiju s takov\u00fdmhle nep\u0159\u00edjemn\u00fdm chlapem. Nebo je taky mo\u017enost, \u017ee by m\u011b tu mohl nechat. To si pak nebudu muset kupovat nic.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e,“ vydechl jen a tak\u00e9 vystoupil. Zamknul auto a roze\u0161el se do kr\u00e1mku.<\/p>\n

Loudal jsem se t\u011bsn\u011b za n\u00edm, abych nebyl moc n\u00e1padn\u00fd. Oto\u010dil se na m\u011b, tro\u0161ku svra\u0161til obo\u010d\u00ed, ale uculil se. Pot\u00e9 u\u017e za\u0161el dovnit\u0159. Hned jsem se od n\u011bj odpojil a propl\u00ed\u017eil se k \u010dasopis\u016fm a k\u0159\u00ed\u017eovk\u00e1m. Za\u010dal jsem br\u00e1t ze stojanu ka\u017ed\u00fd \u010dasopis, a\u0165 to byla auta, porna, nebo \u010das\u00e1ky pro \u010derstv\u00e9 t\u011bhule. V\u0161echno jsem to vzal do n\u00e1ru\u010de, po cest\u011b na hromadu p\u0159ihodil je\u0161t\u011b n\u011bkolik Red Bull\u016f, bal\u00edk\u016f chips\u016f a hlavn\u011b \u010dokol\u00e1d. Na kase jsem v\u0161ak narazil na sv\u00e9ho vysok\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd si kupoval cigarety. No sakra.<\/em> Urychlen\u011b jsem se mu schoval za z\u00e1da a ani nedutal. Kdyby vid\u011bl, co v\u0161echno jsem p\u0159it\u00e1hnul, tak m\u011b odtud vykope s jednou \u010dokol\u00e1dou v ruce. Takhle je v\u0161ak alespo\u0148 mal\u00e1 \u0161ance, \u017ee si m\u011b nev\u0161imne a odejde zp\u011bt k autu.<\/p>\n

<\/em> „A je\u0161t\u011b tohle,“ podstr\u010dil pokladn\u00ed lahev s vodou. Ten m\u00e1 skromn\u00fd n\u00e1kup, pche.<\/em> Pot\u00e9 zaplatil. „D\u011bkuju,“ usm\u00e1l se lehce a oto\u010dil se k odchodu. Do prdele, \u017ee j\u00e1 naivn\u00ed kokot si v\u016fbec mohl pomyslet, \u017ee by mi to pro\u0161lo.<\/em> Sotva jsem ho p\u0159es hromadu v rukou vid\u011bl, ale i p\u0159esto jsem se pokusil nahodit nevinn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Ou, chce\u0161 to pomoct? Uka\u017e,“ zasm\u00e1l se a pomalu to za\u010dal pokl\u00e1dat na mal\u00fd pult. Huh, co to? \u017d\u00e1dn\u00fd k\u0159ik, \u017e\u00e1dn\u00e9 udiven\u00e9 z\u00edr\u00e1n\u00ed? Nic? V\u00e1\u017en\u011b se jen zasm\u00e1l?<\/em> Jeliko\u017e jsem se nemohl ani hnout, abych to nerozsypal, \u010dekal jsem a ti\u0161e ho sledoval.<\/div>\n
„Ahm, je\u0161t\u011b tohle, po\u010dkej,“ pousm\u00e1l se a polo\u017eil na pult dal\u0161\u00ed v\u011bci. „A\u017e takov\u00e9 m\u00e1\u0161 chut\u011b?“<\/div>\n
„Hm,“ brouknu jen a d\u00e1l ho sleduji. Pomalu v\u0161echno s \u00fasm\u011bvem odlo\u017e\u00ed na pult.<\/div>\n
„V\u0161echno?“ usm\u011bje se na m\u011b lehce.<\/div>\n
„Nejsp\u00ed\u0161 jo. V\u00edc jsem toho na zabaven\u00ed nena\u0161el,“ obejdu ho, abych byl bl\u00ed\u017ee k pokladn\u00ed, a vyt\u00e1hnu ze zadn\u00ed kapsy pen\u011b\u017eenku. Tohle bude hodn\u011b dlouh\u00e1 cesta a s na\u0161\u00ed atmosf\u00e9rou t\u0159ikr\u00e1t tak dlouh\u00e1.<\/em><\/div>\n
„Ne, po\u010dkej,“ zastav\u00ed m\u011b a s\u00e1m pod\u00e1 pokladn\u00ed hned bankovku. Co to\u2026?<\/em> Pot\u00e9 za\u010dne n\u00e1kup vkl\u00e1dat do ta\u0161ky, kterou n\u00e1m pokladn\u00ed d\u00e1. Chmpf, bezva. Op\u011bt m\u011b nenech\u00e1 nic zaplatit, op\u011bt v\u0161echno zaplat\u00ed on. Mo\u017en\u00e1 jsme man\u017eel\u00e9, ale \u010dasto m\u011b \u0161tve, jak po\u0159\u00e1d v\u0161echno plat\u00ed on. M\u00e1m taky pen\u00edze, sakra.<\/p>\n

<\/em> „D\u00edky, ale j\u00e1\u2026 bych to zvl\u00e1dl. Oboje,“ brouknu. Pen\u011b\u017eenku zase sklid\u00edm, na pokladn\u00ed, kter\u00e1 si n\u00e1s podivn\u011b m\u011b\u0159\u00ed pohledem, se ani nepod\u00edv\u00e1m a vezmu si v\u0161echny \u010dasopisy do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n

„Nen\u00ed za\u010d, v\u017edy\u0165 o nic nejde,“ usm\u011bje se sladce a vezme ta\u0161ku i se svou pen\u011b\u017eenkou. „Nashle,“ pozdrav\u00ed ledabyle pokladn\u00ed.<\/div>\n
„Nashledanou,“ k\u00fdvnu na ni na znamen\u00ed pozdravu a vyjdeme s Billem z obchodu. Jenom jsem se na n\u011bj pod\u00edval, p\u0159itiskl si hromadu \u010dasopis\u016f k hrudi a rad\u011bji si koukal pod nohy. Bo\u017ee, c\u00edt\u00edm se, jako kdy\u017e jsme se spolu za\u010d\u00ednali v\u00eddat. Op\u011bt je mi tak trapn\u011b, jsem nesm\u011bl\u00fd a snad se i boj\u00edm promluvit, jako by to snad byl h\u0159\u00edch. Mohl by m\u011b te\u010f chytit za boky a l\u00e1skypln\u011b m\u011b pol\u00edbit, jako to v\u017edy d\u011bl\u00e1val. C\u00edtil bych po cel\u00e9m t\u011ble chv\u011bn\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 bych mu omdl\u00e9val z na\u0161ich v\u00e1\u0161niv\u00fdch polibk\u016f v n\u00e1ru\u010di. Jenom\u017ee\u2026 to u\u017e se nikdy nebude opakovat. Man\u017eelstv\u00ed je nejsp\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b ni\u010ditel vztah\u016f.<\/p>\n

<\/em> „Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b, vi\u010f?“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b.<\/div>\n

„Ne, nezlob\u00edm,“ povzdechnu a dojdeme k autu. Jen co jsme k autu do\u0161li, Bill jej odemkl a na zadn\u00ed sedadlo vlo\u017eil ta\u0161ku s n\u00e1kupem i m\u00e9 \u010dasopisy. Kdy\u017e se narovnal, oto\u010dil se ke mn\u011b a chytil m\u011b za boky. Huh? Co d\u011bl\u00e1?<\/em> P\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b a pod\u00edval se mi do o\u010d\u00ed. Ti\u0161e polknu. Jemn\u011b mi p\u0159ejel prsty po tv\u00e1\u0159i a nal\u00e9hav\u011b m\u011b pol\u00edbil. Co se mu stalo? Opravdu mi \u010dte my\u0161lenky nebo co?<\/em><\/div>\n
„Mmf,“ oddechnu nosem a nech\u00e1pav\u011b se odtrhnu, p\u0159i\u010dem\u017e vzhl\u00e9dnu do jeho \u010dokol\u00e1d v n\u00e1znaku vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„\u2026nemohl jsem se do\u010dkat okam\u017eiku, kdy vyjdeme ven, uklid\u00edme ten n\u00e1kup a j\u00e1 t\u011b budu moct pol\u00edbit. V tom obchod\u011b\u2026 byl jsi tak rozko\u0161n\u00fd s t\u00edm n\u00e1kupem,“ \u0161eptne a prsty mi sjede po krku. Roztomil\u00fd?<\/em> „Po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d na tob\u011b mus\u00edm objevovat n\u011bco nov\u00e9ho, n\u011bco n\u00e1dhern\u00e9ho\u2026 n\u011bco, co na tob\u011b miluju, Tomi,“ po\u0161ept\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e mi hled\u00ed do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tohle je p\u0159esn\u011b to, co jsem cht\u011bl sly\u0161et, co by m\u011b utvrdilo v tom, \u017ee man\u017eelstv\u00ed n\u00e1\u0161 vztah neni\u010d\u00ed.<\/em> Sklon\u00edm pohled a poc\u00edt\u00edm podivn\u00e9 horko v tv\u00e1\u0159\u00edch. Proboha, j\u00e1 se \u010derven\u00e1m. Kdy jsem se naposledy \u010dervenal? Kdy\u017e mi dal poprv\u00e9 pusu na ve\u0159ejnosti?<\/em> Jako kdyby to tu\u0161il, chytne mi ob\u011b tv\u00e1\u0159e do dlan\u00ed a zvedne mi tro\u0161ku hlavu. „\u2026ty m\u016fj milovan\u00fd medv\u00eddku,“ po\u0161ept\u00e1 a nosem se ot\u0159e mazliv\u011b o ten m\u016fj. Pohl\u00e9dnu mu do o\u010d\u00ed, vyt\u00e1hnu se v\u00fd\u0161 a n\u011b\u017en\u011b nasaji jeho m\u011bkk\u00e9 rty. Opatrn\u011b se vecpe rty mezi moje, pot\u00e9 je jemn\u011b stiskne. Pol\u00edbil m\u011b opatrn\u011b, s takovou lehkost\u00ed a citem, snad i b\u00e1zlivost\u00ed. Hmmmm, u\u017e to c\u00edt\u00edm, je to tady. Tohle jsou polibky m\u00e9ho Billa.<\/em> Ti\u0161e oddechnu, rozechv\u011ble se k n\u011bmu p\u0159itisknu a \u017e\u00e1dostiv\u011b ho pol\u00edb\u00edm. To mi u\u017e ale jednou dlan\u00ed putuje po t\u011ble. Sjede mi po pa\u017ei na \u017eebra a ze \u017eeber se vyd\u00e1 na bok, za kter\u00fd m\u011b majetnicky uchop\u00ed a natiskne si m\u011b k sob\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc. Polibek mi nal\u00e9hav\u011b oplat\u00ed, ale st\u00e1le se dr\u017e\u00ed pravidla n\u011b\u017enosti a jemnosti. Jen opatrn\u011b mi jazykem p\u0159ejede po rtech, jako by je snad ochutn\u00e1val.<\/p>\n

„Tohle\u2026“ vydechnu a ovinu mu pa\u017ei kolem krku, „\u2026mi stra\u0161n\u011b chyb\u00ed,“ po\u0161ept\u00e1m a d\u00e1m mu dlouhou pusinku. Stra\u0161n\u011b moc bych si n\u011bkdy p\u0159\u00e1l vr\u00e1tit \u010das, abychom znovu a znovu pro\u017eili na\u0161e seznamov\u00e1n\u00ed. Za\u017eili jsme si sice p\u00e1r trapas\u016f a \u0161patn\u00fdch chvil, ale z\u00e1rove\u0148 to byla ta nejslad\u0161\u00ed doba na\u0161eho vztahu. P\u0159ipad\u00e1 mi to jako v\u010dera, co jsme se l\u00edbali na stole v jeho kancel\u00e1\u0159i. A te\u010f? Jsme man\u017eel\u00e9. Kdo by tomu kdy v\u011b\u0159il, \u017ee spolu dojdeme tak daleko.<\/em><\/div>\n

„\u2026mn\u011b taky, proto to tak chci znovu,“ oddechne mi do rt\u016f, do nich\u017e se na okam\u017eik je\u0161t\u011b vpije.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, co m\u00e1me, ale n\u011bkdy\u2026 n\u011bkdy bych to nejrad\u011bji vr\u00e1til na ten za\u010d\u00e1tek. Znovu bych za tebou p\u0159i\u0161el do kancel\u00e1\u0159e, usadil se ti na stole, a pak se tebou nechal l\u00edbat, div bych neomdlel,“ za\u0161ept\u00e1m mu s \u00fasm\u011bvem, na\u010de\u017e ho pohlad\u00edm druhou rukou po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„A v\u00ed\u0161, jak moc r\u00e1d bych byl, kdybys za mnou n\u011bkdy p\u0159i\u0161el? P\u0159esn\u011b tohle bych ud\u011blal a u\u017e\u00edval si toho okam\u017eiku jako tehdy. Doslovn\u011b jsi mi rozt\u00e1val v n\u00e1ru\u010d\u00ed a j\u00e1 uvnit\u0159 ho\u0159el,“ vydechne mi do poko\u017eky na krku a sjede po n\u00ed n\u011b\u017en\u011b rty. Pro\u010d si pro tyhle okam\u017eiky mus\u00edme vybrat tak blb\u00e9 m\u00edsto?<\/p>\n

<\/em> „V\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b tam nerad ru\u0161\u00edm. M\u00e1\u0161 toho te\u010f moc,“ pohlad\u00edm ho s v\u00fddechem po hlavi\u010dce a p\u0159iv\u0159u slast\u00ed o\u010di.<\/div>\n

„\u2026mmm, kdy\u017e j\u00e1 bych si naopak p\u0159\u00e1l, abys m\u011b vyru\u0161il a p\u0159ekvapil,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b na n\u011bj pol\u00edb\u00ed. Nad t\u00edm se usm\u011bju. Sla\u010fou\u0161ek m\u016fj drahej.<\/em> Pohlad\u00edm ho po ramenech a ot\u0159u se tv\u00e1\u0159\u00ed o jeho. „Miluju t\u011b, Tomi,“ pod\u00edv\u00e1 se mi oddan\u011b do o\u010d\u00ed a nahne hlavi\u010dku ke stran\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc,“ usm\u011bju se. Sjedu mu palcem po tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b se mu ot\u0159u o rty sv\u00fdmi.<\/div>\n
„Mmm, mazl\u00ed\u010dku m\u016fj,“ zacul\u00ed se mi do rt\u016f, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pol\u00edb\u00ed a boky mi stiskne v dlan\u00edch.<\/div>\n
„M\u011bli bychom jet,“ d\u00e1m mu s \u00fasm\u011bvem pusinku. N\u00e1sledn\u011b ho dlouze pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm,“ pok\u00fdv\u00e1 lehce hlavou, ale za\u010dne m\u011b co nejjemn\u011bji l\u00edbat. „Jen\u2026 chvili\u010dku,“ za\u0161ept\u00e1. Nad t\u00edm se jen zasm\u011bju, p\u0159ichytnu si ho za tv\u00e1\u0159 a za\u010dnu mu to stejn\u011b tak opl\u00e1cet.<\/p>\n

Proj\u00ed\u017ed\u011bli jsme horami, od nich\u017e se odr\u00e1\u017eelo zapadaj\u00edc\u00ed slunce. A\u010dkoli bylo l\u00e9to, tady opravdu bylo chladn\u011bji, obzvl\u00e1\u0161\u0165 pozd\u011b ve\u010der, jako bylo te\u010f. Ru\u010di\u010dka hodinek se p\u0159ehoupla zrovna k p\u016fl des\u00e1t\u00e9 ve\u010der, kdy\u017e jsem se v\u00edc hrabal do mikiny. Bill sice trochu topil, ale i p\u0159esto mi byla zima. Nejsp\u00ed\u0161 z ospalosti. Alespo\u0148 od osmi mi u\u017e padala hlava a zav\u00edraly se mi o\u010di. Poka\u017ed\u00e9 jsem se v\u0161ak p\u0159inutil je znovu otev\u0159\u00edt a sledovat cestu z okna, jeliko\u017e Alpy d\u00edky slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159i byly naprosto neodolateln\u00e9. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem nad t\u00e1tou a nad t\u00edm d\u00e1rkem, co uvnit\u0159 asi bylo. Ur\u010dit\u00e1 zv\u011bdavost ve mn\u011b je, Bill nejsp\u00ed\u0161 v\u00ed, co je uvnit\u0159, ale nejlep\u0161\u00ed asi bude, kdy\u017e se to j\u00e1 nedozv\u00edm. Nikdy mu neodpust\u00edm, nedok\u00e1\u017eu to.<\/em> Prot\u0159u si oko a pod\u00edv\u00e1m se na GPS.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b tro\u0161ku p\u0159itop\u00edm, jo?“ pohlad\u00ed m\u011b Bill po pa\u017ei. „Za chvilku u\u017e tam ale budeme, u\u017e to nen\u00ed daleko, brou\u010dku,“ \u0161eptl a p\u0159idal na topen\u00ed.<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ po\u0161ept\u00e1m. Sednu si na nohu, druhou si p\u0159ikr\u010d\u00edm k t\u011blu, a pot\u00e9 na ni polo\u017e\u00edm hlavu.<\/div>\n
„Jsi unaven\u00fd, vi\u010f?“ broukne potichu.<\/div>\n
„Docela jo,“ nato\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu.<\/div>\n
„Nediv\u00edm se, ta cesta je nep\u0159\u00edjemn\u00e1. Budu se sna\u017eit tam b\u00fdt co nejd\u0159\u00edv, l\u00e1sko,“ koukne se na m\u011b a vl\u00eddn\u011b se usm\u011bje. Lehce mu \u00fasm\u011bv oplat\u00edm a na chv\u00edli zav\u0159u o\u010di. Kdy\u017e je otev\u0159u, Bill u\u017e se znovu v\u011bnuje j\u00edzd\u011b.<\/p>\n

\u010casto p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak by v\u0161echno bylo, kdybych se v\u016fbec nedostal do l\u00e9\u010debny. \u010cekal bych u jeho postele a \u010dekal, a\u017e se probud\u00ed. Ale kdo mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee se probud\u00ed, kdy\u017e mi doktor \u0159ekl, \u017ee je opravdu mal\u00e1 pravd\u011bpodobnost? Cht\u011bl jsem b\u00fdt s n\u00edm, zat\u00edm bych na druh\u00e9 stran\u011b v\u0161echno prozkoumal, a pot\u00e9 na n\u011bj \u010dekal s otev\u0159enou n\u00e1ru\u010d\u00ed. Nav\u017edy bychom byli spolu. Ale m\u00edsto toho jsme tady a jsme man\u017eel\u00e9. M\u011blo to tak b\u00fdt, proto tu te\u010f jsme. A i p\u0159es v\u0161echny na\u0161e h\u00e1dky, nedorozum\u011bn\u00ed a probl\u00e9my, jsem za to r\u00e1d. Jsem r\u00e1d za n\u011bj.<\/em><\/p>\n

Usm\u011bju se p\u0159i vzpom\u00ednce, jak m\u011b \u017e\u00e1dal o ruku a vzt\u00e1hnu k n\u011bmu ruku. Jemn\u011b mu p\u0159ejedu prsty po p\u0159edlokt\u00ed ruky, j\u00ed\u017e dr\u017e\u00ed volant, a nakonec b\u0159\u00ed\u0161kem prstu objedu snubn\u00ed prst\u00fdnek. Pod\u00edval se na to, jak jsem ho pohladil, a usm\u00e1l se. Spokojen\u011b p\u0159iv\u0159el o\u010di a uvolnil ramena. Vypadalo to, jako by ho to t\u011b\u0161ilo. Tak tro\u0161ku mi to potvrdil i t\u00edm, \u017ee mi po prstu potom t\u00edm sv\u00fdm jemn\u011b p\u0159ejel. Ujist\u00edm se, zda dr\u017e\u00ed druhou rukou volant, a pot\u00e9 si s n\u00edm prsty propletu. P\u0159it\u00e1hnu si jeho ruku ve sv\u00e9 k sob\u011b a pol\u00edb\u00edm ho na ni.<\/p>\n

„Mmm,“ usm\u011bje se sladce a prsty m\u011b pohlad\u00ed po brad\u011b i rtech. Spokojen\u011b si do jeho dlan\u011b polo\u017e\u00edm tv\u00e1\u0159 a zav\u0159u o\u010di. D\u00edval se na cestu, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011b n\u011b\u017en\u011b po tv\u00e1\u0159i hladil. Byl jemn\u00fd a opatrn\u00fd, jako by se b\u00e1l, \u017ee jsem ze skla \u010di porcel\u00e1nu. Zkoumal ka\u017ed\u00fd milimetr m\u00e9 poko\u017eky. P\u0159esn\u011b takhle jednou bude hladit na\u0161e d\u00edt\u011b, a\u017e se za n\u00edm p\u0159ijde pomazlit. Um\u00edm si \u017eiv\u011b p\u0159edstavit, jak bude ve sv\u00e9 pracovn\u011b, nebo bude sed\u011bt pouze v k\u0159esle, p\u0159ib\u011bhne k n\u011bmu na\u0161e d\u00edt\u011b, vy\u0161plh\u00e1 se mu na kl\u00edn a za\u010dne se s n\u00edm mazlit stejn\u011b jako Bill s n\u00edm. Budou se po\u0161\u0165uchovat a pusinkovat\u2026<\/em><\/div>\n

ZzZzZzZz\u2026<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne BILL Za\u0161el jsem do lo\u017enice a porozhl\u00e9dl se kolem sebe. Ani jsem po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u011bd\u011bl, kde za\u010d\u00edt. Proto jsem si vyndal nap\u0159ed oble\u010den\u00ed. Nijak jsem to nep\u0159eh\u00e1n\u011bl. Vzal jsem si jen d\u017e\u00edny a tri\u010dko. Tom po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4884","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4884","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4884"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4884\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4884"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4884"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4884"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}