{"id":4895,"date":"2013-07-03T18:00:00","date_gmt":"2013-07-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4880"},"modified":"2013-07-03T18:00:00","modified_gmt":"2013-07-03T17:00:00","slug":"change-of-lifestyle-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/07\/03\/change-of-lifestyle-30\/","title":{"rendered":"Change of lifestyle 30."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Tom se c\u00edtil tak hloup\u011b a tak podle, kdy\u017e s odstupem jel za autobusem, kter\u00fd pomalu vyj\u00ed\u017ed\u011bl z m\u011bsta do jedn\u00e9 z p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed. Bylo \u010dtvrte\u010dn\u00ed odpoledne a Tom nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e sledovat dopravn\u00ed prost\u0159edek, ve kter\u00e9m sed\u011bl Bill. V\u011bd\u011bl, \u017ee by se to Billovi nel\u00edbilo, kdyby to zjistil, ale kdy\u017e mu od toho telefon\u00e1tu u\u017e nezvedl ani jeden hovor, neodpov\u011bd\u011bl ani na jednu sms a ani za n\u00edm nep\u0159ijel, nezbylo mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e tajn\u011b zjistit, kde bydl\u00ed.<\/p>\n

Autobus zastavil na sv\u00e9 kone\u010dn\u00e9 zast\u00e1vce a v\u0161ichni z n\u011bj vystoupili. Vid\u011bl Billovu shrbenou postavu, jak se plou\u017e\u00ed po chodn\u00edku. Tom zastavil auto a po\u010dkal, odkud se mu Bill nevzd\u00e1l\u00ed tak, aby jej nezpozoroval, ale ani tak, aby se Tomovi ztratil. B\u011bhem p\u011bti minut do\u0161el k rodinn\u00e9mu domku, odemknul si dve\u0159e a zmizel vevnit\u0159. Tom projel kolem na konec ulice a sna\u017eil se zapamatovat si ten spr\u00e1vn\u00fd d\u016fm, proto\u017ee v\u0161echny ostatn\u00ed vypadaly velice podobn\u011b.<\/p>\n

\u0160l\u00e1pl na plyn a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt dom\u016f. Po cest\u011b uva\u017eoval, jak Billovi vysv\u011btl\u00ed, \u017ee jej sledoval, aby zjistil, kde bydl\u00ed, kdy\u017e mu to necht\u011bl \u0159\u00edct ani on ani jeho mal\u00e1 kamar\u00e1dka. Vypadal tak unaven\u011b. Tom z nepochopiteln\u00fdch d\u016fvod\u016f m\u011bl chu\u0165 vysko\u010dit z auta a Billa obejmout. Musel ale je\u0161t\u011b po\u010dkat.<\/div>\n

\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Mohlo b\u00fdt kolem p\u016fl des\u00e1t\u00e9, kdy\u017e se domem rodiny Tr\u00fcmperov\u00fdch ozval zvonek. Bill nevrle zavr\u010del a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Bylo mu jedno, \u017ee m\u00e1 na sob\u011b py\u017eamov\u00e9 kalhoty a b\u00edl\u00e9 tri\u010dko. Ne\u017e by se stihl p\u0159evl\u00e9knout, tak by ten, co st\u00e1l za dve\u0159ma, utekl. Zaz\u00edval a odemkl dve\u0159e.<\/p><\/div>\n

„To m\u00e1 b\u00fdt jako vtip?!“ zavr\u010del na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e za dve\u0159mi uvid\u011bl Toma a p\u0159ed domem zaparkovan\u00e9 jeho auto.<\/div>\n
„Ahoj. M\u016f\u017eu d\u00e1l?“ zeptal se Tom, ignoruj\u00edc Billovu \u0161tiplavou pozn\u00e1mku.<\/div>\n
„Ne to teda nem\u016f\u017ee\u0161,“ zap\u0159el se rukou o futro, aby dal Tomovi jasn\u011b najevo, \u017ee mu nehodl\u00e1 uhnout.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b budeme d\u011blat divadlo tady venku?“ procedil Tom p\u0159es pootev\u0159en\u00e1 \u00fasta, kdy si v\u0161iml n\u011bjak\u00e9 zv\u011bdav\u00e9 babky, kter\u00e1 si mohla krk vykroutit, aby zaslechla, o \u010dem se Bill s t\u00edm mu\u017eem bav\u00ed.<\/p>\n

Bill a\u010d nerad musel d\u00e1t Tomovi za pravdu. Ustoupil stranou a pustil jej dovnit\u0159. Zav\u0159el dve\u0159e, zamknul a roze\u0161el se do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n

„Jak jsi zjistil, kde bydl\u00edm?!“ zeptal se Bill, ani\u017e by se na Toma oto\u010dil. V\u011bd\u011bl, \u017ee jde za n\u00edm.<\/div>\n
„V\u010dera jsem sledoval tv\u016fj autobus a pak tebe,“ p\u0159iznal Tom a ve\u0161el za Billem do pokoje. Musel uznat, \u017ee m\u011bl Bill vkus, soud\u011b podle v\u00fdb\u011bru barev i kus\u016f n\u00e1bytku, kter\u00e9 v pokoji m\u011bl. Bill si zalezl zp\u011bt do postele a p\u0159ikryl se p\u0159ikr\u00fdvkou a\u017e do pasu. Uk\u00e1zal na m\u00edsto na posteli, kter\u00e9 Tom hned p\u0159ijal.<\/div>\n
„Jak sis mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee budu s\u00e1m doma?“ zaj\u00edmalo Billa.<\/div>\n
„No p\u0159edpokl\u00e1dal jsem, \u017ee kdy\u017e je p\u00e1tek, budou tvoji rodi\u010de v pr\u00e1ci,“ vysv\u011btlil svoji teorii.<\/div>\n
„Aha,“ zk\u0159ivil Bill \u00fasta a z\u016fstal se d\u00edvat na svoje p\u0159ikryt\u00e1 chodidla, kter\u00e1 nadzved\u00e1vala pokr\u00fdvku.<\/p>\n

Tom chv\u00edli jen sed\u011bl a Billa si prohl\u00ed\u017eel. Musel p\u0159ipustit, \u017ee byl roztomil\u00fd. Py\u017eamo, unaven\u00e9 rozespal\u00e9 o\u010di, rozcuchan\u00e9 vlasy, vl\u00e1\u010dn\u00e9 pohyby. Vsadil se, \u017ee kdyby se k chlapci dostal bl\u00ed\u017ee, stoprocentn\u011b by von\u011bl jako sp\u00e1nek a byl by je\u0161t\u011b hork\u00fd na dotek.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi sem chodil, kdy\u017e jsem ti jasn\u011b \u0159ekl, \u017ee nechci, abys chodil?!“ pod\u00edval se na Toma.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ \u0161eptl Tom. Mo\u017en\u00e1 se i modlil, aby to Bill nesly\u0161el.<\/div>\n
„Alespo\u0148 nel\u017ei,“ odfrkl si Bill. Tom proto\u010dil o\u010dima a skopnul boty. Vyhoupl se na postel a p\u0159it\u00e1hl si Billa do n\u00e1ru\u010de. Nechal jej, aby se z\u00e1dy op\u0159el o jeho hrudn\u00edk a hlavu si op\u0159el o jeho rameno. Musel zm\u011bnit polohu, proto\u017ee se mu necht\u011bl d\u00edvat do o\u010d\u00ed, a\u017e mu \u0159ekne to, co si nacvi\u010doval skoro celou noc, kdy\u017e nemohl usnout.<\/p>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill rozpa\u010dit\u011b, kdy\u017e c\u00edtil Tomovo nezvykle n\u011b\u017en\u00e9 hlazen\u00ed jeho hork\u00e9ho b\u0159icha, ani\u017e by zaj\u00ed\u017ed\u011bl pod tri\u010dko, a to d\u016fv\u011brn\u00e9 sev\u0159en\u00ed, kdy\u017e propletl sv\u00e9 prsty s t\u011bmi Billov\u00fdmi. Tom se usm\u00e1l. M\u011bl pravdu. Bill von\u011bl sp\u00e1nkem a byl hork\u00fd. Mohl c\u00edtit, jak to teplo prostupuje jeho spac\u00edm \u00faborem a oh\u0159\u00edv\u00e1 i Tomovo t\u011blo.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se za ten ob\u011bd. Choval jsem se jako kret\u00e9n,“ vydechl a zna\u010dn\u011b se mu ulevilo. Bill se p\u0159ece jen po t\u00e9to v\u011bt\u011b dok\u00e1zal trochu uvolnit.<\/div>\n
„Vypadalo to, jako by ti vadilo, \u017ee tam jsme spolu,“ \u0161pitl Bill. U\u017e nebyl na\u0161tvan\u00fd. P\u0159idal Tomovi plusov\u00e9 body za to, \u017ee sem i p\u0159es z\u00e1kaz p\u0159ijel a sna\u017eil se o n\u00e1pravu.<\/div>\n
„Byl jsem r\u00e1d, \u017ee jsi souhlasil, j\u00e1 jen…“ odml\u010del se Tom.<\/div>\n
„Co?“ zeptal se Bill, kdy\u017e Tom nepokra\u010doval. Tom se d\u00edval po pokoji a sna\u017eil se p\u0159im\u011bt slova, aby vy\u0161la z jeho \u00fast. C\u00edtil, jak na n\u011bm Bill le\u017e\u00ed, jak jej nech\u00e1v\u00e1, aby jej hladil. Musel s pravdou ven.<\/p>\n

„Byl jsem z tebe, kurva, \u00fapln\u011b mimo!“ zast\u00e9nal Tom ne\u0161\u0165astn\u011b a cht\u011bl um\u0159\u00edt v ten okam\u017eik, kdy to \u0159ekl nahlas. Bill sebou trhl nad hlasitost\u00ed a intenzitou, jakou to Tom pronesl.<\/div>\n

„Uhm co?“ o\u0161il se Bill. N\u011bjak mu necht\u011bly doj\u00edt souvislosti.<\/div>\n
„Byl jsem z tebe na v\u011btvi, jen co jsi do\u0161el k autu,“ povzdychl si Tom. „Tvoje oble\u010den\u00ed a vlasy a \u00fasm\u011bv a v\u0161echno. Nemohl jsem se soust\u0159edit na nic jin\u00e9ho, jen na to, jak zatracen\u011b dob\u0159e vypad\u00e1\u0161,“ zaf\u0148ukal Tom.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ pousm\u00e1l se Bill a pohladil prsty Tomovo p\u0159edlokt\u00ed. Jeho srdce se \u0161\u0165astn\u011b tetelilo.<\/div>\n
„To j\u00eddlo bylo p\u011bkn\u011b odporn\u00fd, ale nestihl jsem si vybrat nic jin\u00fdho, proto\u017ee m\u00edsto do l\u00edstku jsem z\u00edral na tebe, a pak u\u017e mi bylo trapn\u00fd zdr\u017eovat,“ sypal jedno p\u0159izn\u00e1n\u00ed za druh\u00fdm.<\/p>\n

Bill se hlasit\u011b rozesm\u00e1l. Vyd\u00e1val chv\u00edlemi a\u017e h\u00fdkav\u00e9 zvuky, o kter\u00fdch Tom nev\u011bd\u011bl, jestli se n\u00e1hodou Bill nedus\u00ed. Lapal po dechu a slzy se mu za\u010daly hromadit v o\u010d\u00edch. Tom se musel p\u0159estat mra\u010dit a musel se za\u010d\u00edt sm\u00e1t s Billem. Nemohl se tv\u00e1\u0159it na\u0161tvan\u011b, kdy\u017e mu to ml\u00e1d\u011b poskakovalo na hrudi, jak se odd\u00e1valo z\u00e1chvatu sm\u00edchu. Billovi trvalo zatracen\u011b dlouho, ne\u017e se dok\u00e1zal jen m\u00edsty uchecht\u00e1vat. Oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi.<\/div>\n

„No alespo\u0148 jsem t\u011b rozesm\u00e1l, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00fdho,“ podotkl Tom, kdy\u017e vid\u011bl Billovy uslzen\u00e9 o\u010di a r\u016f\u017eov\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bylo mi jasn\u00fd, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b u\u017e v tu chv\u00edli, kdy ti ten tal\u00ed\u0159 polo\u017eili pod nos,“ vydechl Bill a ot\u0159el si o\u010di.<\/div>\n
„Uhm jo. Byl to nejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ob\u011bd m\u00fdho \u017eivota,“ zakoulel Tom o\u010dima a nechal dlan\u011b polo\u017een\u00e9 na Billov\u011b pasu.<\/div>\n
„A za ten pongo d\u017eus m\u016f\u017eu taky j\u00e1?“ usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. „A na nohu jsem ti \u0161l\u00e1pl, proto\u017ee jsem m\u00edsto na cestu koukal na tv\u016fj zadek,“ broukl Tom.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi tohle v\u0161echno ne\u0159ekl hned? U\u0161et\u0159ili bychom si v\u0161echno to, co se kolem toho stalo,“ sklopil Bill hlavu a posunul se tak, aby sed\u011bl bokem k Tomovi.<\/div>\n
„No nemysli si. Ani to, \u017ee jsem ti to \u0159ekl te\u010f, pro m\u011b nebylo nijak lehk\u00fd.“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsi m\u011b ani nepol\u00edbil na rozlou\u010denou, myslel jsem si, \u017ee se budeme opravdu v\u00edd\u00e1vat jenom kv\u016fli sexu,“ za\u0161eptal Bill.<\/p>\n

Tom se zamra\u010dil. Mohlo mu doj\u00edt, \u017ee to Bill cel\u00e9 pochop\u00ed zrovna takhle. P\u0159it\u00e1hl si Billovo t\u011blo bl\u00ed\u017e k sob\u011b a vpil se mu do rt\u016f. O\u017ediboval oba jeho rty, sem tam po nich p\u0159ejel jazykem a prsty hladil jeho krk. Bill spokojen\u011b zafun\u011bl a pootev\u0159el rty, mezi kter\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b vklouzl Tom\u016fv vlhk\u00fd jazyk. P\u00e1rkr\u00e1t polaskal jazyk sv\u00e9ho prot\u011bj\u0161ku a odt\u00e1hl se.<\/div>\n

„Je mi te\u010f odpu\u0161t\u011bno?“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. Tom se spokojen\u011b zasm\u00e1l a svalil Billa pod sebe do pe\u0159in. P\u0159ilehl jeho huben\u00e9 t\u011blo a natiskl se co nejbl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„A\u0165 t\u011b ani nenapadne… neee… dost… dost… nech m\u011b\u011b\u011b\u011b!“ vyl Bill na cel\u00fd pokoj, kdy\u017e se Tomovy prsty rozeb\u011bhly po jeho \u017eebrech.<\/div>\n
„P\u00e1n je lechtivej,“ zasm\u00e1l se Tom \u0161kodolib\u011b, ale p\u0159estal. \u0160imrav\u00fdmi doteky v\u0161ak hladil Bill\u016fv trup a \u00fasty se p\u0159itiskl na m\u00edste\u010dko mezi kl\u00ed\u010dn\u00edmi kostmi, aby tam vtiskl p\u00e1r lechtiv\u00fdch polibk\u016f. Dlan\u00ed sj\u00ed\u017ed\u011bl po napjat\u00e9m t\u011ble sm\u011brem na jih, dokud se jeho dla\u0148 neus\u00eddlila v Billov\u011b kl\u00edn\u011b. Bill sebou trhl a rychle Tomovu ruku odstr\u010dil stranou, ne\u017e jeho kl\u00edn za\u010dne reagovat.<\/p>\n

„Hm?“ zvedl se Tom nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eeme. M\u00e1ma chod\u00ed v p\u00e1tek d\u0159\u00edv z pr\u00e1ce a mohla by se tu ka\u017edou chv\u00edli objevit,“ vysv\u011btlil Tomovi a l\u00edbl ho na pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
„Ona je\u0161t\u011b nev\u00ed, \u017ee jsme spolu?“ zeptal se Tom a nep\u0159est\u00e1val Billa hladit po boku. Mlad\u0161\u00ed z nich se malinko zarazil. Skoro to zn\u011blo, jako by Tom cht\u011bl \u0159\u00edct ‚Ona je\u0161t\u011b nev\u00ed, \u017ee spolu chod\u00edme?‘, co\u017e byla hloupost. Oni dva spolu nechodili, nebo alespo\u0148 ned\u011blali nic, co by to n\u011bm\u011b potvrzovalo.<\/div>\n
„Uhm ne. Nev\u00ed, \u017ee s tebou sp\u00edm,“ vybral si Bill tuhle variantu odpov\u011bdi.<\/div>\n
„V\u00ed, \u017ee jsi gay?“<\/div>\n
„Jasn\u011b \u017ee jo,“ odolal Bill nutk\u00e1n\u00ed zaklepat si na \u010delo.<\/div>\n
„V \u010dem by byl teda probl\u00e9m, kdyby m\u011b tu na\u0161la, jak d\u011bl\u00e1m jej\u00edmu synovi dob\u0159e?“ zabru\u010del Tom bl\u00edzko Billova ucha a hrav\u011b se mu zakousl do krku, bojuj\u00edc na Billov\u011b b\u0159i\u0161e s druhou rukou, kter\u00e1 mu necht\u011bla povolit p\u0159\u00edstup k majitelovu kl\u00ednu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee by neskousla, \u017ee jsi o tolik let star\u0161\u00ed a jen se mnou sp\u00ed\u0161,“ nahodil Bill udici a \u010dekal, jestli se Tom chytne a \u0159ekne, \u017ee je v tom n\u011bco v\u00edc.<\/p>\n

„No a co kdyby ses obl\u00e9kl a jeli bychom ke mn\u011b?“ navrhl Tom. Bill se zasm\u00e1l a odstr\u010dil Tomovu dla\u0148 zpod sv\u00e9ho tri\u010dka.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu. Odpoledne jdu do pr\u00e1ce. M\u011bl jsem v pl\u00e1nu se je\u0161t\u011b v\u00e1let, kdyby m\u011b v tom n\u011bkdo nevyru\u0161il,“ zv\u00fd\u0161il na oko na\u0161tvan\u011b hlas.<\/div>\n
„Tak si vezmi v\u011bci a m\u016f\u017eeme se v\u00e1let u m\u011b doma. Do pr\u00e1ce t\u011b pak hod\u00edm autem, kdybychom p\u0159\u00edpadn\u011b nest\u00edhali,“ zamru\u010del dvojsmysln\u011b a nep\u0159est\u00e1val hledat alespo\u0148 malinkou skulinku, kterou by proklouzl k Billov\u011b tepl\u00e9 k\u016f\u017ei na b\u0159\u00ed\u0161ku a hrudi.<\/div>\n
„Nic takov\u00e9ho. Nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt pozd\u011b. U\u017e jednou se mi to stalo a d\u00e1vali mi to se\u017erat je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu,“ zavrt\u011bl Bill hlavou.<\/div>\n
„A po pr\u00e1ci? Vyzvedl bych t\u011b,“ nab\u00eddl se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome,“ zak\u0148oural Bill.<\/div>\n
„V kolik kon\u010d\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Kdy\u017e to p\u016fjde v\u0161echno dob\u0159e tak v 7.“<\/div>\n
„Perfektn\u00ed. Vyzvednu t\u011b v 7, pojedeme ke mn\u011b, d\u00e1me si fajn ve\u010de\u0159i, koukneme na film, a pak… no… v\u0161ak v\u00ed\u0161,“ usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Pak m\u011b odveze\u0161 ve v\u0161\u00ed po\u010destnosti dom\u016f?“ zeptal se Bill, aby Toma mali\u010dko potr\u00e1pil.<\/div>\n
„Uuuuch!“ zavr\u010del Tom a skulil se z Billa, aby se mohl polo\u017eit se na z\u00e1da. Bill se posadil k Tomovu boku do tureck\u00e9ho sedu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak bych to vysv\u011btlil m\u00e1m\u011b. U\u017e te\u010f m\u011b podez\u00edr\u00e1, \u017ee l\u00edt\u00e1m v n\u011bjak\u00fdm pr\u016f\u0161vihu,“ sv\u011b\u0159il se mu.<\/div>\n
„Je ti dvacet, proboha!“ p\u0159ipomn\u011bl mu Tom. On p\u0159estal poslouchat rodi\u010de u\u017e v patn\u00e1cti a kolikr\u00e1t l\u00edtal n\u011bkolik noc\u00ed po venku, ani\u017e by ho zaj\u00edmalo, jestli u\u017e jeho rodi\u010de nealarmuj\u00ed policii.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm a ned\u00edvej se na m\u011b tak. Nikdy jsem nebyl ten typ, kter\u00fd by n\u011bjak vybu\u0159oval a m\u011bl n\u011bjak\u00fd pubert\u00e1ln\u00ed man\u00fdry. V\u017edycky jsem mamce \u0159\u00edkal, kam jdu a s k\u00fdm, aby byla klidn\u00e1, ale od t\u00e9 prvn\u00ed noci, kterou jsem str\u00e1vil u tebe, u\u017e mi nev\u011b\u0159\u00ed a je to celkem peklo. Lhal jsem, \u017ee jsem s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm, a ona na to p\u0159i\u0161la. Te\u010f \u010dek\u00e1 na jak\u00fdkoli v\u00fdkyv, aby se do m\u011b mohla zase pustit,“ hr\u00e1l si prsty s povle\u010den\u00edm. Tom se p\u0159eto\u010dil na bok a podep\u0159el si hlavu, aby na Billa dob\u0159e vid\u011bl.<\/p>\n

„Tak j\u00ed prost\u011b \u0159ekni pravdu.“ Tom byl se v\u0161\u00edm hned hotov\u00fd.<\/div>\n

„U\u017e jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee to nejde,“ \u0161\u0165ouchl Bill do Tomova ramena.<\/div>\n
„P\u0159ece ti nebude diktovat, s k\u00fdm se m\u016f\u017ee\u0161 sch\u00e1zet a s k\u00fdm ne. Co by ti asi tak mohla ud\u011blat, kdyby zjistila, \u017ee jsi s n\u011bk\u00fdm star\u0161\u00edm? Nic,“ odpov\u011bd\u011bl si Tom s\u00e1m.<\/div>\n
„Co kdyby m\u011b vyrazila z domu?“ zeptal se Bill, a\u010dkoli v\u011bd\u011bl, \u017ee by to matka neud\u011blala.<\/div>\n
„Tak bys bydlel u m\u011b,“ prohodil ledabyle.<\/div>\n
„Jo, ne\u017e bych t\u011b p\u0159estal bavit,“ zamumlal Bill, ale Tom sly\u0161el ka\u017ed\u00e9 jeho slovo.<\/div>\n
„Tohle jsou stejn\u011b jenom spekulace,“ ukon\u010dil Tom debatu.<\/div>\n
„Spekulace dost bl\u00edzk\u00e9 pravd\u011b,“ oponoval mu Bill.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 m\u00edt v\u017edycky posledn\u00ed slovo?“ zeptal se Tom na\u0161tvan\u011b. Tuhle Billovu vlastnost v\u00e1\u017en\u011b nesn\u00e1\u0161el.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. Tom zatnul zuby, aby po Billovi nesko\u010dil, a\u010dkoli to po\u0159\u00e1d bral na hrav\u00e9 rovin\u011b.<\/div>\n
„Koukni, nevad\u00ed mi, \u017ee se sch\u00e1z\u00edme jen u m\u011b doma, ale mo\u017en\u00e1 by bylo fajn, kdybychom se nemuseli skr\u00fdvat, kdy\u017e sem za tebou p\u0159\u00ed\u0161t\u011b p\u0159ijedu.“<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, nikdo t\u011b sem na \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nezval,“ za\u0161klebil se Bill.<\/p>\n

Hlasit\u011b vyp\u00edskl, kdy\u017e po n\u011bm Tom sko\u010dil, zavalil jeho t\u011blo sv\u00fdm a sna\u017eil se ho na oko zadusit pol\u0161t\u00e1\u0159em.<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b bych t\u011b za ty tvoje pr\u016fpov\u00eddky nejrad\u011bji zakousl. Co v\u00e1s to v t\u00e9 \u0161kole u\u010d\u00ed v dne\u0161n\u00ed dob\u011b? Jste drzej\u0161\u00ed a drzej\u0161\u00ed! Kam ta dne\u0161n\u00ed ml\u00e1de\u017e sp\u011bje?!“ zabru\u010del. Bill si s fun\u011bn\u00edm odt\u00e1hl pol\u0161t\u00e1\u0159 od obli\u010deje.<\/div>\n
„Ned\u011blej, jako bys m\u011bl 70. Na takov\u00fd nad\u00e1vky m\u00e1\u0161 je\u0161t\u011b spoustu \u010dasu! A koukej mi p\u0159estat ubli\u017eovat!“ vytrhl Tomovi pol\u0161t\u00e1\u0159 z ruky a hodil jej za jeho z\u00e1da.<\/div>\n
„Tohle je\u0161t\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd ubli\u017eov\u00e1n\u00ed nebylo. Jestli m\u011b nep\u0159estane\u0161 \u0161tv\u00e1t, pak ti teprve ubl\u00ed\u017e\u00edm,“ p\u0159isl\u00edbil mu, ale v\u00e1\u017en\u011b to nemyslel, co\u017e Billovi do\u0161lo. Sice Toma je\u0161t\u011b moc neznal, ale rozhodn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1siln\u00edk, kter\u00fd jde p\u0159i sebemen\u0161\u00edm odporu p\u0159es mrtvoly.<\/p>\n

„Tak co s t\u00edm ve\u010derem?“ sedl si Tom na matraci a p\u0159it\u00e1hl si Billa obkro\u010dmo na sv\u016fj kl\u00edn. Dlan\u011b polo\u017eil t\u011bsn\u011b nad gumu jeho py\u017eamov\u00fdch kalhot a d\u00edval se mu do obli\u010deje. Bill pokr\u010dil rameny a dlan\u011b p\u0159em\u00edstil na Tomova \u0161irok\u00e1 ramena.<\/div>\n

„Fakt nev\u00edm,“ zamlel pusou nerozhodn\u011b.<\/div>\n
„Jestli ti jde o tu po\u010destnost, vysta\u010d\u00edm si se svoj\u00ed prava\u010dkou, kdy\u017e jinak ned\u00e1\u0161,“ p\u0159isl\u00edbil. Bill se hlasit\u011b zasm\u00e1l a trochu do Toma \u0161\u0165ouchl. Hned na to ale zv\u00e1\u017en\u011bl.<\/div>\n
„P\u0159ijel bych r\u00e1d. Klidn\u011b bych i z\u016fstal p\u0159es noc, ale nev\u00edm, co si vymyslet pro mamku, a Noelle do toho tahat nechci,“ nafoukl tv\u00e1\u0159e, a hned na to je vyfoukl.<\/div>\n
„To je ta tvoje mr\u0148av\u00e1 kamar\u00e1dka?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Jop,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Ta m\u011b nem\u00e1 zrovna v l\u00e1sce, co?“<\/div>\n
„Ne. Nesn\u00e1\u0161\u00ed t\u011b.“<\/div>\n
„Whoa! Up\u0159\u00edmnost nade v\u0161e!“ zah\u00fdkal Tom p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Zvykne\u0161 si.“<\/div>\n
„Prost\u011b j\u00ed \u0159ekni, \u017ee p\u0159esp\u00ed\u0161, co j\u00e1 v\u00edm… u kamar\u00e1da t\u0159eba,“ navrhl Tom jednu z mo\u017en\u00fdch alternativ.<\/div>\n
„\u017d\u00e1dn\u00e9 takov\u00e9 nem\u00e1m,“ zabru\u010del Bill, ale nedal \u0161anci Tomovi zareagovat. „V\u00ed\u0161 co? Prost\u011b p\u0159ije\u010f ke knihovn\u011b v 7. Tak jako tak k tob\u011b pojedu, a pak m\u011b bu\u010f zaveze\u0161 dom\u016f, nebo z\u016fstanu na noc,“ slezl Bill z jeho kl\u00edna a t\u00e1hl Toma k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Budu se modlit za tu druhou mo\u017enost,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a nechal se za z\u00e1p\u011bst\u00ed vl\u00e1\u010det a\u017e k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Heey! Brzdi. Nem\u016f\u017eu \u0159\u00eddit bez bot!“ \u0161kubl s Billovou rukou, a kone\u010dn\u011b se po\u0159\u00e1dn\u011b obul.<\/div>\n

„U\u017e?“<\/div>\n
„To jsou teda zp\u016fsoby! Takhle vyhazovat n\u00e1v\u0161t\u011bvu,“ odfrkl si.<\/div>\n
„Nevy\u017e\u00e1danou n\u00e1v\u0161t\u011bvu!“ p\u0159ipomn\u011bl mu Bill se zdvi\u017een\u00fdm ukazov\u00e1\u010dkem. Tom se nadechl, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, ale nestihl to. Bill otev\u0159el dve\u0159e a vystrkoval ho ven.<\/div>\n
„Nejrad\u0161i bych ti jednu…“ zabrblal.<\/div>\n
„To j\u00e1 ti ji d\u00e1m hned,“ nenechal Toma do\u0159\u00edct, mezi futry mu v\u011bnoval polibek na \u00fasta a Tom byl ztracen.<\/div>\n
„Ty jeden malej…“<\/div>\n
„Pa ve\u010der!“ t\u0159\u00edskl Bill dve\u0159mi a Tomovi nezbylo nic jin\u00e9ho, ne\u017e se od\u0161ourat k brance a n\u00e1sledn\u011b k autu.<\/p>\n

Pod\u00edval se na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e a zakroutil hlavou.<\/div>\n

„D\u011bti!“<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Muck\u00e1tko :o* Tom se c\u00edtil tak hloup\u011b a tak podle, kdy\u017e s odstupem jel za autobusem, kter\u00fd pomalu vyj\u00ed\u017ed\u011bl z m\u011bsta do jedn\u00e9 z p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed. Bylo \u010dtvrte\u010dn\u00ed odpoledne a Tom nem\u011bl nic lep\u0161\u00edho na pr\u00e1ci, ne\u017e sledovat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[549],"tags":[],"class_list":["post-4895","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-change-of-lifestyle"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4895","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4895"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4895\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4895"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4895"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4895"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}