{"id":4916,"date":"2013-06-24T18:00:00","date_gmt":"2013-06-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4901"},"modified":"2013-06-24T18:00:00","modified_gmt":"2013-06-24T17:00:00","slug":"change-of-lifestyle-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/06\/24\/change-of-lifestyle-27\/","title":{"rendered":"Change of lifestyle 27."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> Tom pochodoval po byt\u011b, ob\u010das se pod\u00edval z okna, ob\u010das urovnal ozdobn\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e na pohovce. Chodil kolem barov\u00e9ho pult\u00edku a pohledem visel na l\u00edste\u010dku, na kter\u00e9m bylo Billovo \u010d\u00edslo. Duchap\u0159\u00edtomn\u011b si jej vy\u017e\u00e1dal to r\u00e1no po t\u00e9 ne moc vyda\u0159en\u00e9 p\u00e1rty. Po\u0161kr\u00e1bal se na z\u00e1tylku, povzdychl si a zase se od kuchyn\u011b vzd\u00e1lil.<\/p>\n

Cht\u011bl nechat ud\u00e1losti posledn\u00edch dn\u00ed malinko ule\u017eet. Byly to u\u017e 4 dny, co se u n\u011bj Bill neuk\u00e1zal. Jist\u011b. Pravd\u011bpodobn\u011b \u010dekal, a\u017e se ozve Tom, kdy\u017e si vzal jeho \u010d\u00edslo. Tom m\u011bl ale opravdu velk\u00e9 dilema. Byly to 4 dny a on nev\u011bd\u011bl, jestli by m\u011bl zavolat, nebo ne. Bylo je\u0161t\u011b moc brzy? Nebo u\u017e moc pozd\u011b a Bill si bude myslet, \u017ee u\u017e o n\u011bj ztratil z\u00e1jem, kdy\u017e nevol\u00e1?<\/div>\n

„Do prdele pr\u00e1ce!“ napochodoval Tom zp\u011bt do kuchyn\u011b a posadil se na barovou \u017eidli\u010dku. V prstech si pohr\u00e1val s l\u00edste\u010dkem a pohledem hypnotizoval sv\u016fj mobil, snad doufaj\u00edc, \u017ee Billovi jeho \u010d\u00edslo vnukne n\u011bjak\u00e1 z\u00e1zra\u010dn\u00e1 moc a zavol\u00e1 mu on.<\/div>\n
„Tohle je situace,“ povzdechl si a zamra\u010dil se, kdy\u017e se k jeho nerozhodnosti je\u0161t\u011b p\u0159ipojilo kru\u010den\u00ed \u017ealudku, kter\u00fd ho upozor\u0148oval, \u017ee je \u010das ob\u011bda.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

„Jak dlouho je\u0161t\u011b?“ zeptala se Noelle \u0161eptem, kdy\u017e se j\u00ed zd\u00e1lo, \u017ee ta hodina snad nikdy neskon\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„20 minut,“ pod\u00edval se Bill na sv\u00e9 hodinky a rychle si zapsal do se\u0161itu p\u00e1r pozn\u00e1mek, kter\u00e9 vyu\u010duj\u00edc\u00ed pov\u011bd\u011bla. Noelle proto\u010dila o\u010dima a v\u0161e si od Billa opsala, proto\u017ee na chv\u00edli p\u0159estala d\u00e1vat pozor.<\/div>\n
„Pojede\u0161 na ob\u011bd dom\u016f?“ opsala posledn\u00ed slovo.<\/div>\n
„Asi jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. Lekl se, kdy\u017e mu na stole zavibroval telefon a zvuk vibrac\u00ed se rychle rozlehl tichou u\u010debnou. Nikdo si toho v\u0161ak nev\u0161\u00edmal. Mobily byly ta posledn\u00ed v\u011bc, kterou na vysok\u00e9 \u0161kole n\u011bkdo \u0159e\u0161il. Otev\u0159el p\u0159ijatou zpr\u00e1vu a usm\u00e1l se.<\/p>\n

„Tak nejedu,“ zavrt\u011bl se spokojen\u011b.<\/div>\n

„Jakto?“ Bill hm\u00e1tl po mobilu a p\u0159isunul jej k Noelle. Ta se nahnula, aby si mohla zpr\u00e1vu p\u0159e\u010d\u00edst.<\/div>\n
\n
\n

Zvu t\u011b na ob\u011bd? T.<\/p>\n

<\/em> „Pfff! To se n\u011bkdo m\u00e1,“ u\u0161kl\u00edbla se Noelle. Na ni zase z\u016fstanou zbytky ze v\u010derej\u0161ka, nebo n\u011bjak\u00fd blaf z menzy.<\/div>\n

„Poj\u010f s n\u00e1mi,“ nab\u00eddl j\u00ed Bill, a\u010dkoli oba v\u011bd\u011bli, \u017ee to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Vole! Napsal tam zvu T\u011a, ne zvu V\u00c1S,“ za\u0165ukala si na \u010delo.<\/div>\n
„V\u00e1\u017een\u00ed, vydr\u017ete to je\u0161t\u011b t\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r minut,“ pod\u00edvala se dvojici vyu\u010duj\u00edc\u00ed, a pak znovu pokra\u010dovala ve v\u00fdkladu.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Tom nerv\u00f3zn\u011b poposed\u00e1val na pohovce a \u010dekal, kdy se mobil rozezvon\u00ed. M\u011bl u\u017e na stole p\u0159ipraven\u00e9 v\u0161e, co bude pot\u0159ebovat. Mobil posko\u010dil na stole a cinkl. Tom po n\u011bm rychle hm\u00e1tnul a n\u011bkolikr\u00e1t zm\u00e1\u010dkl \u0161patn\u00e9 tla\u010d\u00edtko, ne\u017e se v\u016fbec dostal k obsahu pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1vy.<\/p>\n

11:45 p\u0159ed moj\u00ed \u0161kolou? B.<\/p>\n

<\/em> Na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se usadil permanentn\u00ed \u00fasm\u011bv. Klepal se skoro jako mal\u00fd kluk, kter\u00fd jde poprv\u00e9 na rande s nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed sle\u010dnou ze \u0161koly, kterou cht\u011bj\u00ed v\u0161ichni kluci, ale jen on ji m\u016f\u017ee m\u00edt. Rychle na sebe nat\u00e1hl pleten\u00fd svetr a popadl p\u0159ichystan\u00e9 v\u011bci. T\u0159\u00edskl dve\u0159mi od bytu, zamknul a netrp\u011bliv\u011b stisk\u00e1val tla\u010d\u00edtko od v\u00fdtahu. Na parkovi\u0161ti skoro narazil do druh\u00e9ho auta, kdy\u017e se zbrkle sna\u017eil vyjet ze sv\u00e9ho parkovac\u00edho m\u00edsta. Musel si posp\u00ed\u0161it. Necht\u011bl p\u0159ijet pozd\u011b.<\/p>\n

„Kurva, Kaulitzi, zklidni se!“ ok\u0159ikl se, kdy\u017e skoro nedobrzdil na k\u0159i\u017eovatce bl\u00edzko fakulty a p\u0159edkem sv\u00e9ho audi m\u00e1lem pol\u00edbil auto p\u0159ed sebou. Kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee \u0161koda na jeho aut\u011b by st\u00e1la tolik jako cel\u00e9 auto p\u0159ed n\u00edm, tak si uv\u011bdomil, \u017ee za to by mu to v\u00e1\u017en\u011b nest\u00e1lo. B\u011bhem p\u011bti minut parkoval u Billovy \u0161koly. Nerv\u00f3zn\u011b poklep\u00e1val prsty do volantu a sledoval ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u00ed\u010dka, kter\u00fd se mihl p\u0159ed vchodem do fakulty. Vnit\u0159nosti se mu zkroutily, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u00e9ho blon\u010f\u00e1\u010dka, jak s \u00fasm\u011bvem sch\u00e1z\u00ed schody p\u0159ed fakultou a m\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 kamar\u00e1dce, kter\u00e1 se od n\u011bj okam\u017eit\u011b odpojila. A\u017e tehdy se Bill rozhl\u00e9dl a s pot\u011b\u0161en\u00edm zaznamenal, \u017ee st\u0159\u00edbrn\u00e9 audi u\u017e stoj\u00ed zaparkovan\u00e9 p\u0159ed \u0161kolou a jeho majitel sp\u011b\u0161n\u011b vystupuje ven. Bill do\u0161el a\u017e k n\u011bmu a s \u00fasm\u011bvem sledoval, jak si jej Tom prohl\u00ed\u017e\u00ed. A \u017ee z n\u011bj nemohl spustit o\u010di! Sledoval Billovy \u010dern\u00e9 leskl\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 zv\u00fdraz\u0148ovaly jeho huben\u00e9 dlouh\u00e9 nohy, a sn\u011bhov\u011b b\u00edlou vzdu\u0161nou ko\u0161ili, kterou m\u011bl v pase m\u00edrn\u011b na\u0159asenou, jak byla le\u017e\u00e9rn\u011b zastr\u010den\u00e1 v kalhot\u00e1ch. Na krku m\u011bl v\u00fdjime\u010dn\u011b jen jeden masivn\u00ed \u0159et\u011bz. Co Toma ale naprosto sr\u00e1\u017eelo na kolena, byly Billovy vzadu do cul\u00edku sta\u017een\u00e9 vlasy a dva prameny, kter\u00e9 z\u016fstaly mimo cul\u00edk a byly voln\u011b spaden\u00e9 po stran\u00e1ch Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/p>\n

„Uhm ahoj,“ pozdravil Bill jako prvn\u00ed, proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee Tom se k pozdravu nerozhoupe a bude d\u00e1l z\u00edrat. Ten sebou cukl.<\/div>\n

„Ahoj,“ oplatil mu a zat\u0159epal hlavou. Oto\u010dil se a s\u00e1hl po klice od dve\u0159\u00ed spolujezdce. Bill ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f, aby mohl nasednout. Tom ale otev\u0159el dve\u0159e tak ne\u0161\u0165astn\u011b prudce, \u017ee Billa uhodil do boku. Ten si nara\u017een\u00fd bok promnul dlan\u00ed a malinko zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Je\u017ei\u017e. Promi\u0148. Necht\u011bl jsem,“ omlouval se Tom a v duchu si pr\u00e1v\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nafackoval.<\/div>\n
„To je dobr\u00fd,“ zas\u00edpal Bill a posadil se. Tom p\u0159ibouchl dve\u0159e a byl r\u00e1d, \u017ee \u017e\u00e1dnou z \u010d\u00e1st\u00ed Billova t\u011bla nep\u0159iv\u0159el. Ob\u011bhl auto a posadil se.<\/div>\n
„Chce\u0161 na n\u011bjak\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed m\u00edsto?“ zeptal se Tom a nastartoval.<\/div>\n
„Ani ne. Jen nic n\u00f3bl,“ dal si Bill p\u00e1s. Tom p\u0159ik\u00fdvl a vyjel do centra.<\/p>\n

Za p\u00e1r minut oba vch\u00e1zeli do p\u0159\u00edjemn\u00e9 restaurace. Oba byli p\u0159ekvapen\u00ed, \u017ee nebyla ani z poloviny pln\u00e1. P\u0159itom byl ob\u011bdov\u00fd \u010das. Usadili se v rohu. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk k nim p\u0159ib\u011bhl pom\u011brn\u011b brzy.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den. Budete si p\u0159\u00e1t j\u00eddeln\u00ed l\u00edstky?“ zeptal se, aby zjistil, jestli z\u016fstanou na ob\u011bd.<\/div>\n
„Ano,“ zabru\u010del Tom a nechal si podat hn\u011bd\u00e9 desky.<\/div>\n
„Tak pros\u00edm,“ podal l\u00edstek i Billovi a ode\u0161el, aby je nechal si vybrat. Tom o\u010dima neust\u00e1le ut\u00edkal k Billovi. P\u0159i\u0161el mu naprosto roztomil\u00fd, jak kr\u010dil \u010delo a rozm\u00fd\u0161lel se, co si d\u00e1 k ob\u011bdu. \u010c\u00ed\u0161n\u00edk byl b\u011bhem p\u00e1r minut zp\u011bt.<\/div>\n
„M\u00e1te vybr\u00e1no?“ zeptal se a p\u0159ichystal si blo\u010dek. Bill se usm\u00e1l a nadiktoval svoji objedn\u00e1vku.<\/div>\n
„A pro v\u00e1s?“ oto\u010dil se k Tomovi, kter\u00fd skoro ot\u00e1zku p\u0159eslechl.<\/div>\n
„Jo… um… d\u00e1m si to sam\u00e9,“ vydal ze sebe p\u0159i\u0161krcen\u011b, ani\u017e by sly\u0161el, co si Bill objedn\u00e1val.<\/div>\n
„Mohu v\u00e1m zat\u00edm don\u00e9st n\u011bco k pit\u00ed, ne\u017e bude j\u00eddlo hotov\u00e9?“<\/div>\n
„J\u00e1 bych si dal broskvov\u00fd ledov\u00fd \u010daj,“ zaklapl Bill l\u00edstek a vr\u00e1til jej \u010d\u00ed\u0161n\u00edkovi.<\/div>\n
„A vy, pane?“<\/div>\n
„Co? Jo. K pit\u00ed… jo… asi… no… pongo d\u017eus,“ vyhrkl, kdy\u017e p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl o\u010dima str\u00e1nky s nealkoholick\u00fdmi n\u00e1poji.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“ zeptal se \u010d\u00ed\u0161n\u00edk.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus. D\u011bkuji,“ napodobil Billa a slo\u017eku mu str\u010dil do ruky.<\/div>\n
„Budu hned zp\u011bt,“ ujistil je \u010d\u00ed\u0161n\u00edk a ode\u0161el. Tom se skoro hanbou zhroutil na desku stolu. Cht\u011bl n\u011bkam vl\u00e9zt a um\u0159\u00edt tam. S jeho o\u010dumov\u00e1n\u00edm Billa si nestihl po\u0159\u00e1dn\u011b vybrat, a jak v rychlosti p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl str\u00e1nku s n\u00e1poji, pomeran\u010dov\u00fd a mango d\u017eus mu splynuly v jeden a on z toho ud\u011blal pongo d\u017eus. Pongo d\u017eus! Takov\u00fd trapas!<\/p>\n

„Tome?“ ozvalo se p\u0159ed n\u00edm. Nejd\u0159\u00edv ale Tom zaregistroval pohlazen\u00ed na h\u0159betu sv\u00e9 ruky.<\/div>\n

„Hm?“ pod\u00edval se na Billa a nebyl si jist\u00fd, jestli se ho u\u017e na n\u011bco ptal.<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ nakr\u010dil Bill \u010delo a d\u00edval se do Tomovy tv\u00e1\u0159e. Popravd\u011b si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee jej to obt\u011b\u017euje, \u017ee Billa vzal na ob\u011bd. Choval se tak nep\u0159irozen\u011b, o\u0161\u00edval se, vrt\u011bl a celkov\u011b vypadal nepohodln\u011b a Bill nev\u011bd\u011bl, jak se ohledn\u011b cel\u00e9 situace c\u00edtit. Ani ve snu ho nenapadlo, \u017ee by Tomovo chov\u00e1n\u00ed mohlo zp\u016fsobit n\u011bco daleko p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 jen… pracovn\u00ed stres. Asi,“ zalhal a sklopil o\u010di.<\/div>\n
„Nemuseli jsme sem chodit. Mohl jsi m\u00edsto toho odpo\u010d\u00edvat,“ pov\u011bd\u011bl Bill ustaran\u011b.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd. Budu v pohod\u011b,“ m\u00e1vl nad t\u00edm Tom rukou. Byl na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe. Te\u010f si o n\u011bj je\u0161t\u011b Bill bude d\u011blat starosti.<\/div>\n
„No a co vlastn\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“ zeptal se Bill zv\u011bdav\u011b. Sna\u017eil se jen zav\u00e9st konverzaci.<\/div>\n
„C-co?“ trhl sebou Tom.<\/div>\n
„Kde pracuje\u0161?“ pozm\u011bnil Bill svoji ot\u00e1zku.<\/div>\n
„Jsem mana\u017eer v jednom nahr\u00e1vac\u00edm studiu,“ dostal ze sebe kone\u010dn\u011b p\u00e1r slov, kter\u00e9 d\u00e1valy smysl.<\/div>\n
„To zn\u00ed zaj\u00edmav\u011b,“ poposedl si Bill zaujat\u011b.<\/div>\n
„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom.<\/p>\n

„Tak tady je ledov\u00fd \u010daj,“ postavil \u010d\u00ed\u0161n\u00edk p\u0159ed Billa orosenou sklenici, „a tady je pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus,“ p\u0159isunul podobnou sklenici s rozd\u00edln\u00fdm obsahem k Tomovi. Tom zabru\u010del n\u011bco vzd\u00e1len\u011b podobn\u00e9ho pod\u011bkov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„J\u00eddlo bude do deseti minut,“ ozn\u00e1mil jim a znovu se vzd\u00e1lil. Billova n\u00e1lada malinko klesla. V\u00e1\u017en\u011b se za\u010dal p\u0159ikl\u00e1n\u011bt k n\u00e1zoru, \u017ee se Tom vid\u00ed n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde a s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm.<\/p>\n

„No a… co tvoje \u0161kola?“ zeptal se Tom, kdy\u017e bylo n\u011bjakou dobu ticho. Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co p\u0159esn\u011b cht\u011bl Tom v\u011bd\u011bt.<\/div>\n

„Jsem ve druh\u00e1ku a studuju dva obory, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed um\u011bn\u00ed a kreativity. Sice je\u0161t\u011b nev\u00edm, co si po\u010dnu, a\u017e tu \u0161kolu dod\u011bl\u00e1m, ale bav\u00ed m\u011b to, tak\u017ee nad t\u00edm zat\u00edm n\u011bjak neuva\u017euju. Nech\u00e1m se asi p\u0159ekvapit,“ pokr\u010dil Bill ramenem a upil ze sv\u00e9 sklenice. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, na co dal\u0161\u00edho se Billa zeptat, proto\u017ee kdy\u017e Bill odpov\u00eddal, mohl na n\u011bj Tom beztrestn\u011b koukat podle libosti.<\/div>\n
„Kolik ti vlastn\u011b je?“ zeptal se Tom bez obalu.<\/div>\n
„20. V \u010dervnu 21.“<\/div>\n
„Oh… okey,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom. \u010cekal, \u017ee mu bude v\u00edc.<\/div>\n
„A tob\u011b?“<\/div>\n
„27,“ dostalo se Billovi odpov\u011bdi.<\/p>\n

Nestihl nijak zareagovat, proto\u017ee jim \u010d\u00ed\u0161n\u00edk p\u0159in\u00e1\u0161el j\u00eddlo. P\u0159ed oba postavil tal\u00ed\u0159e se stejn\u00fdm obsahem.<\/div>\n

„P\u0159eji dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1l jim \u010d\u00ed\u0161n\u00edk a nechal je o samot\u011b. Tom se zad\u00edval na svoji a Billovu porci a zvedl se mu \u017ealudek.<\/div>\n
„Kurva,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi n\u011bco?“ zamra\u010dil se Bill a s\u00e1hl po p\u0159\u00edboru.<\/div>\n
„Ne ne. Nic. Dobrou chu\u0165,“ pop\u0159\u00e1l Billovi p\u0159i\u0161krcen\u011b a zdr\u00e1hav\u011b se nat\u00e1hl pro p\u0159\u00edbor.<\/div>\n
„Tob\u011b taky. Vlastn\u011b m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee sis vybral to sam\u00e9. Je\u0161t\u011b jsem nepotkal nikoho, komu by tahle sm\u011bs zeleniny a masa chutnala,“ usm\u00e1l se Bill, spokojen\u00fd, \u017ee maj\u00ed s Tomem n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed…“ pronesl Tom s hran\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm a modlil se ke v\u0161em svat\u00fdm, aby tenhle ob\u011bd p\u0159e\u017eil. T\u0159i \u010dtvrt\u011b surovin v j\u00eddle nesn\u00e1\u0161el, ale mohl b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd jen na sebe. Kdyby nez\u00edral na Billa a vybral si po\u0159\u00e1dn\u00e9 j\u00eddlo, nemusel se te\u010f p\u0159emlouvat k polknut\u00ed ka\u017ed\u00e9ho sousta. Ut\u011b\u0161oval ho jedin\u011b fakt, \u017ee Bill se spokojen\u011b dl\u00e1b\u00ed a vypad\u00e1, \u017ee mu opravdu chutn\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Tom nikdy nepoc\u00edtil v\u011bt\u0161\u00ed radost ne\u017e ve chv\u00edli, kdy se sebezap\u0159en\u00edm polkl posledn\u00ed sousto, rychle ho zapil d\u017eusem, aby si vylep\u0161il chu\u0165, a pod\u00edval se do sv\u00e9ho kone\u010dn\u011b pr\u00e1zdn\u00e9ho tal\u00ed\u0159e. Nikdy v \u017eivot\u011b se nec\u00edtil tak zmo\u017een\u00fd z j\u00eddla.<\/p><\/div>\n

„Bylo to dobr\u00e9, \u017ee jo?“ usm\u00e1l se Bill a ot\u0159el si rty ubrouskem.<\/div>\n
„Moc,“ nahodil Tom strojen\u00fd \u00fasm\u011bv a zhluboka d\u00fdchal. Dopil zbytek d\u017eusu, aby v sob\u011b p\u0159ebil chu\u0165 j\u00eddla.<\/p>\n

„Budete si je\u0161t\u011b n\u011bco p\u0159\u00e1t?“ zeptal se \u010d\u00ed\u0161n\u00edk, kdy\u017e se vracel ke stolu pot\u00e9, co odnesl ve\u0161ker\u00e9 n\u00e1dob\u00ed.<\/div>\n

„Ne. Zaplat\u00edm,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„Hned budu zp\u011bt s \u00fa\u010dtem.“ Bill byl zmaten\u00fd. Taky nemohl u\u017e d\u00e9le z\u016fstat, proto\u017ee se musel vr\u00e1tit zp\u011bt na odpoledn\u00ed v\u00fduku, ale styl, jak\u00fdm Tom odm\u00edtl jak\u00fdkoli dal\u0161\u00ed \u010das str\u00e1ven\u00fd v restauraci, ho malinko zamrzel. Myslel, \u017ee je to kv\u016fli n\u011bmu. S\u00e1m by tu mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b posed\u011bl, ale s Billem ne. Bill se tolik pono\u0159il do my\u0161lenek, \u017ee ani neposlouchal rozhovor mezi Tomem a \u010d\u00ed\u0161n\u00edkem p\u0159i placen\u00ed.<\/div>\n
„Bille?“ oslovil jej Tom, kdy\u017e u\u017e byl p\u0159ichystan\u00fd k odchodu.<\/div>\n
„Hm?“ pod\u00edval se na n\u011bj. Poprv\u00e9 to nebyl Tom, kdo byl mimo.<\/div>\n
„P\u016fjdeme?“ pohodil si kl\u00ed\u010dky od auta v ruce.<\/div>\n
„Jo jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl a zvedl se ze \u017eidle. P\u0159ehodil si p\u0159es rameno ta\u0161ku a sklesle se odebral k v\u00fdchodu. Bylo mu skoro jedno, jestli za n\u00edm Tom jde nebo ne. Tom si strkal pen\u011b\u017eenku do kapsy od kalhot, kdy\u017e p\u0159i\u0161l\u00e1pl Billovi nohu. Ud\u011blal z\u0159ejm\u011b del\u0161\u00ed krok, ne\u017e d\u011blal p\u0159edt\u00edm. Bill za\u0161kobrtl a zakopl.<\/div>\n
„Promi\u0148. Nekoukal jsem na cestu,“ omluvil se Tom a t\u0159\u00edskl se dlan\u00ed do \u010dela, kdy\u017e se Bill oto\u010dil zp\u011bt. Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, jak Billa je\u0161t\u011b stihne zmrza\u010dit, ne\u017e ho vysad\u00ed u \u0161koly. Jist\u011b\u017ee se ned\u00edval na cestu, kdy\u017e z\u00edral na Bill\u016fv kulat\u00fd zade\u010dek v t\u011bch t\u011bsn\u00fdch kalhot\u00e1ch, a jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo sev\u0159\u00edt jej v dlan\u00edch a nepustit.<\/p>\n

Cesta ke \u0161kole byla tich\u00e1. Tom zastavil p\u0159ed fakultou a nechal motor b\u011b\u017eet, co\u017e Bill pochopil po sv\u00e9m. Rychle vystoupit, aby mohl hned odjet.<\/div>\n

„Tak d\u011bkuji za ob\u011bd,“ pod\u011bkoval Bill a p\u0159it\u00e1hl si k sob\u011b ta\u0161ku.<\/div>\n
„Nen\u00ed za\u010d.“<\/div>\n
„M\u011bj hezk\u00fd den,“ \u0161pitl Bill a rad\u011bji z auta rychle vystoupil. Tom sledoval, jak p\u0159eb\u00edh\u00e1 p\u0159es n\u00e1dvo\u0159\u00ed a miz\u00ed ve \u0161kole. T\u0159\u00edskl hlavou o volant.<\/div>\n
„Kaulitzi, ty jsi kus vola!“<\/p>\n

Oba dva vy\u0161trachali nev\u011bdomky z\u00e1rove\u0148 mobil.<\/p>\n

Tom vyto\u010dil \u010d\u00edslo.<\/div>\n

„Georgu? Mus\u00edm s tebou mluvit.“<\/p>\n

I Bill vyto\u010dil \u010d\u00edslo.<\/div>\n

„Noelle? Mus\u00edm s tebou mluvit.“<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Muck\u00e1tko :o* Tom pochodoval po byt\u011b, ob\u010das se pod\u00edval z okna, ob\u010das urovnal ozdobn\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159e na pohovce. Chodil kolem barov\u00e9ho pult\u00edku a pohledem visel na l\u00edste\u010dku, na kter\u00e9m bylo Billovo \u010d\u00edslo. Duchap\u0159\u00edtomn\u011b si jej vy\u017e\u00e1dal to r\u00e1no po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[549],"tags":[],"class_list":["post-4916","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-change-of-lifestyle"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4916","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4916"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4916\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4916"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4916"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4916"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}