{"id":4928,"date":"2013-06-19T18:00:00","date_gmt":"2013-06-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4913"},"modified":"2013-06-19T18:00:00","modified_gmt":"2013-06-19T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/06\/19\/wenn-es-manchmal-regnet-28\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 28."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
M\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t s\u00e1m sob\u011b d\u016fvod nepadnout?<\/p>\n

<\/em> *<\/div>\n

\n

Celou dobu, co sed\u011bli naproti sob\u011b a jedli ve\u010de\u0159i, m\u011bl Bill pocit, \u017ee mus\u00ed explodovat. V hlav\u011b m\u011bl jako ve v\u010del\u00edm \u00falu, jak se mu my\u0161lenky rojily jedna za druhou, ta dal\u0161\u00ed v\u017edycky o n\u011bco hor\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edchoz\u00ed. Copak do\u0161el tak daleko, aby se v\u0161echno zase pokazilo? Copak u\u017e toho nebylo dost?<\/p>\n

M\u011bl chu\u0165 se hystericky sm\u00e1t, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee pro lidsk\u00e9 utrpen\u00ed nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 mez. Nikde nen\u00ed \u0159e\u010deno, \u017ee kdy\u017e jste do\u010dista zlomen\u00ed, nem\u016f\u017eete c\u00edtit je\u0161t\u011b o trochu v\u00edc bolesti a zoufalstv\u00ed. To byla kr\u00e1sa \u017eivota – v\u017edy mohlo b\u00fdt je\u0161t\u011b h\u016f\u0159. A na druhou stranu, co \u010dekal? \u017de z\u016fstane u Anise a budou \u017e\u00edt \u0161\u0165astn\u011b a\u017e do smrti? \u017de u\u017e nikdy o sv\u00e9 minulosti neusly\u0161\u00ed ani slovo a nikdy u\u017e se nedostane do kontaktu s \u017e\u00e1dnou drogou? No, mo\u017en\u00e1 by se do kontaktu s heroinem dostal, ale ne\u010dekal, \u017ee to bude tak brzy a v takov\u00e9m mno\u017estv\u00ed. Pohled mu od tal\u00ed\u0159e neust\u00e1le odb\u00edhal na sportovn\u00ed ta\u0161ku, kterou nechal le\u017eet na zemi u stolu. Kolik tam mohlo b\u00fdt heroinu? T\u0159i kila? \u010cty\u0159i? Deset? Milion<\/em>?<\/p>\n<\/div>\n

\n
Je\u0161t\u011b ned\u00e1vno by dal \u017eivot za \u017edib\u00ed\u010dek z tohohle mno\u017estv\u00ed, a te\u010f mu pod rukama m\u011blo proj\u00edt tohle v\u0161echno. A on to m\u011bl p\u0159ipravit – pro n\u011bkoho jin\u00e9ho<\/em>. M\u011bl chu\u0165 se roztrhat na kusy, ut\u00e9ct a pono\u0159it se do t\u00e9 ta\u0161ky a\u017e na zbytek \u017eivota. – To v\u0161echno najednou.<\/p>\n

Kdy\u017e dojedli, Anis se beze slova zvedl a zam\u00ed\u0159il nahoru, nechal Billa sed\u011bt u stolu. Zmaten\u00e9ho a vyd\u011b\u0161en\u00e9ho k smrti. Sed\u011bl tam je\u0161t\u011b chv\u00edli bez hnut\u00ed, ne\u017e mu do\u0161lo, \u017ee t\u00edm, \u017ee bude \u010dekat, na v\u011bci stejn\u011b nic nezm\u011bn\u00ed. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv za\u010dne, t\u00edm rychleji to bude m\u00edt za sebou. Odlo\u017eil tal\u00ed\u0159 od ve\u010de\u0159e do d\u0159ezu a vyt\u00e1hl ta\u0161ku zpoza stolu. Kdy\u017e ji otev\u0159el, zapomn\u011bl d\u00fdchat. Tak bl\u00edzko. Bylo to v\u0161echno tak bl\u00edzko<\/em>. Pot\u0159\u00e1sl hlavou a vylovil z ta\u0161ky malou digit\u00e1ln\u00ed v\u00e1hu a dealersk\u00e9 n\u00e1dob\u00ed\u010dko. V podstat\u011b se nejednalo o nic v\u00edc ne\u017e alobalov\u00e9 \u010dtvere\u010dky nachystan\u00e9 na d\u00e1vky a mr\u0148avou odm\u011brku.<\/p>\n

Rozt\u0159esen\u00fdmi prsty za\u010dal v\u00e1\u017eit d\u00e1vky a d\u00e1vat je na ty mal\u00e9 alobalov\u00e9 \u010dtvere\u010dky. O mu\u010d\u00edc\u00edch technik\u00e1ch nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ehled, ale tahle mu p\u0159i\u0161la jako velmi \u00fa\u010dinn\u00e1.<\/div>\n

Nemysli na to.<\/em> Nab\u00e1dal se v duchu a nev\u011bdomky zadr\u017eoval dech. Sed\u011bl v k\u0159e\u010di a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl strnul\u00fd v\u00fdraz. Nemysli na to! Nem\u00e1\u0161 p\u0159ed sebou pr\u00e1v\u011b hromadu heroinu. Je to cukr. Je to jen pod\u011blan\u00fd, zkurven\u00fd cukr!<\/em> Ruka se mu rozt\u0159\u00e1sla je\u0161t\u011b v\u00edce a on musel na chv\u00edli p\u0159estat. M\u011bl strach, \u017ee to rozsype a Anis bude zu\u0159it.<\/div>\n
M\u00e1lem mohl c\u00edtit, jak se mu v \u00fastech sb\u00edhaj\u00ed sliny, kdyby to nebyla blbost. Nehodlal ten heroin p\u0159ece sn\u00edst. I kdy\u017e mohl ol\u00edznout jen \u0161pi\u010dku prstu, jen tro\u0161i\u010dku – to mu p\u0159ece nic neud\u011bl\u00e1. Nebo si malinko \u0161\u0148upnout, jen p\u00e1r drobe\u010dk\u016f, co zbude\u2026<\/p>\n

„Uvolni se p\u0159ece trochu,“ popl\u00e1cal mu Anis po ztuhl\u00fdch z\u00e1dech, a\u017e leknut\u00edm nasko\u010dil. – Ani ho nesly\u0161el p\u0159ich\u00e1zet. „A \u017e\u00e1dn\u00e9 podv\u00e1d\u011bn\u00ed – vid\u00edm t\u011b.“ Bill se jen u\u0161kl\u00edbl a d\u00e1l pokra\u010doval v odva\u017eov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

No tak – nebu\u010f slaboch! Tohle vydr\u017e\u00ed\u0161. Ber to jako zkou\u0161ku. Je to jen zkou\u0161ka. Mysli na n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho. N\u011bco, co nem\u00e1 s h\u00e1\u010dkem nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
A tak myslel. Myslel na Toma, jak se r\u00e1no probouz\u00ed a na\u0161tvan\u011b k\u0148our\u00e1, kdy\u017e mu sv\u00edt\u00ed do o\u010d\u00ed. Myslel na Toma, jak ho s \u00fasm\u011bvem obj\u00edm\u00e1. Myslel na Toma skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho se nad n\u00edm a l\u00edbaj\u00edc\u00edho ho na rty. Myslel na Toma, jak st\u00e9n\u00e1 jeho jm\u00e9no. Myslel na Toma, jak hluboko v n\u011bm p\u0159ir\u00e1\u017e\u00ed a nut\u00ed ho zapomenout na v\u0161echno okolo\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/p>\n

<\/div>\n

Byla to pomal\u00e1, punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00e1 pr\u00e1ce. Neust\u00e1le musel v\u0161e p\u0159eva\u017eovat, aby nikde nic nesch\u00e1zelo, a p\u0159esn\u011b odm\u011b\u0159ovat, co\u017e pro jeho t\u0159esouc\u00ed se ruce, nebylo to prav\u00e9. Celou dobu m\u011bl pocit, jako by sed\u011bl v ho\u0159\u00edc\u00edm krbu. Krev pod k\u016f\u017e\u00ed se mu va\u0159ila a ten \u017e\u00e1r mu p\u00e1lil hrdlo. Musel po\u0159\u00e1d polykat, aby ten pocit zahnal. V prstech mu mraven\u010dilo, jako by ho do nich bodaly malinkat\u00e9 jehli\u010dky. Nev\u011bd\u011bl, co ten pocit zp\u016fsobuje. Mo\u017en\u00e1 to byla ta p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 chu\u0165 na heroin, kter\u00fd pravideln\u011b z velk\u00e9ho bal\u00edku odm\u011b\u0159oval, v\u00e1\u017eil a rozsyp\u00e1val do jednotliv\u00fdch d\u00e1vek. Maxim\u00e1ln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fd, aby jeho ruka nevybo\u010dila z p\u0159edepsan\u00e9 trajektorie, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, kam by zam\u00ed\u0159ila potom. A mo\u017en\u00e1 ho prost\u011b bolelo myslet na Toma, ale kupodivu mu tahle mu\u010div\u00e1 kombinace dovolila dov\u00e9st svou pr\u00e1ci a\u017e do konce.<\/p>\n

„Hotovo!“ vyhrkl a odst\u0159elil od stolu, jako by u n\u011bj ho\u0159elo. Se zatajen\u00fdm dechem dob\u011bhl do koupelny, kde si pustil na ruce studenou vodu, a teprve potom se donutil vydechnout. M\u011bl pocit, \u017ee kdyby tam sed\u011bl je\u0161t\u011b o chv\u00edli d\u00e9le, u\u017e by to nevydr\u017eel. Sta\u010dilo, aby mu p\u0159es ruce p\u0159e\u0161la je\u0161t\u011b jedna jedin\u00e1 d\u00e1vka a v mysli prob\u011bhla je\u0161t\u011b jedin\u00e1 my\u0161lenka na Toma, a on by to ur\u010dit\u011b vzdal.<\/p>\n

Nechal studenou vodu t\u00e9ct po sv\u00e9m z\u00e1p\u011bst\u00ed a v duchu se sna\u017eil zbavit t\u00e9 s\u017e\u00edrav\u00e9 touhy, kter\u00e1 v n\u011bm v\u00ed\u0159ila. M\u011bl<\/em> chu\u0165 si d\u00e1t. Zatracen\u011b – m\u011bl p\u0159\u00edmo p\u0159\u00ed\u0161ernou chu\u0165 na d\u00e1vku!<\/div>\n

Donutil se p\u0159estat myslet na heroin a dovolil Tomovi, aby op\u011bt zaplavil jeho my\u0161lenky. Myslet na n\u011bj sice nebylo o nic m\u00e9n\u011b bolestiv\u00e9, ale zato to bylo v danou chv\u00edli bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Jeho bratr byl d\u00e1l ne\u017e hromada r\u00e1je naporcovan\u00e9ho dole na stole v jednotliv\u00fdch bal\u00ed\u010dc\u00edch.<\/p>\n

„Nen\u00ed lehk\u00e9 tomu odolat, \u017ee?“ ozval se za n\u00edm hlubok\u00fd hlas. Nebyla to ani tak ot\u00e1zka jako sp\u00ed\u0161 pouh\u00e9 konstatov\u00e1n\u00ed, a tak nic ne\u0159\u00edkal a d\u00e1l si m\u00e1\u010del z\u00e1p\u011bst\u00ed ve studen\u00e9 vod\u011b. Trochu mu to pom\u00e1halo se uklidnit. C\u00edtil se nalomen\u00fd a zraniteln\u00fd. Jako by st\u00e1l na okraji propasti a nebezpe\u010dn\u011b se nakl\u00e1n\u011bl dop\u0159edu. Ka\u017edou chv\u00edli mohl spadnout a on se tomu z posledn\u00edch sil br\u00e1nil.<\/div>\n

„Jsi hlup\u00e1k, jestli sis myslel, \u017ee bude sta\u010dit dostat tu sra\u010dku jen z tv\u00e9ho t\u011bla,“ odfrkl si Anis pohrdav\u011b. „V prv\u00e9 \u0159ad\u011b ji nejd\u0159\u00edv mus\u00ed\u0161 dostat z hlavy,“ Bill vzhl\u00e9dl a v zrcadle spat\u0159il jeho odraz, jak si rukou ukazuje na sp\u00e1nek. Necht\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 jeho pitom\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky o tom, jak t\u011b\u017ek\u00e9 to bude. O tom se koneckonc\u016f bude moct p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m. „A stejn\u011b se ti to nikdy \u00fapln\u011b nepoda\u0159\u00ed. Bude t\u011b to v\u017edycky pron\u00e1sledovat – a p\u0159i ka\u017ed\u00e9m klop\u00fdtnut\u00ed to bude prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ti p\u0159ijde na mysl.“<\/p>\n

„Co ty o tom v\u00ed\u0161?“ odsekl Bill vztekle. Pokud v\u011bd\u011bl, nikdy Anise nevid\u011bl sjet\u00e9ho, tak\u017ee si ty svoje r\u00e1doby promluvy do du\u0161e m\u016f\u017ee nechat pro n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n

„U\u017e n\u011bkolik let abstinuju, tak\u017ee n\u011bco ano,“ dostalo se mu prost\u00e9 odpov\u011bdi. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b se oto\u010dil k mu\u017ei, kter\u00fd se le\u017e\u00e9rn\u011b op\u00edral o futra do koupelny, a zahled\u011bl se mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
No jist\u011b – mohlo mu to doj\u00edt hned. Byl pitomec, kdy\u017e si myslel, \u017ee to Anis nikdy ani nevyzkou\u0161el. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b v n\u011bm jeho slova vzbudila zv\u011bdavost. Pokud to tak opravdu bylo – mohl by mu pomoct to p\u0159ekonat. Mohl by mu pomoct s t\u00edm bojovat.<\/p>\n

„Co t\u011b p\u0159im\u011blo p\u0159estat?“ zeptal se s neskr\u00fdvan\u00fdm z\u00e1jmem.<\/div>\n

„Basa,“ \u0159ekl jednodu\u0161e. To Billa docela zklamalo. Mo\u017en\u00e1 \u010dekal n\u011bco u\u0161lechtilej\u0161\u00edho – \u017eenu, nebo snad d\u00edt\u011b. Anis u\u017e m\u011bl d\u00e1vno v\u011bk na rodinu. „Kdybych se tenkr\u00e1t sna\u017eil, mo\u017en\u00e1 bych ani nemusel p\u0159est\u00e1vat. V base se d\u00e1 sehnat cokoli – jen mus\u00ed\u0161 m\u00edt kontakty. J\u00e1 to ale tenkr\u00e1t bral jako n\u011bjak\u00fd znamen\u00ed – bu\u010f te\u010f, nebo u\u017e nikdy, v\u00ed\u0161? A te\u010f m\u011b od h\u00e1\u010dka dr\u017e\u00ed moje obchody – kdybych byl sjetej, ka\u017ed\u00fd by se mnou tak akor\u00e1t vymrdal,“ Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jestli o tomhle n\u011bkdy n\u011bkomu Anis vypr\u00e1v\u011bl, ale zaujat\u011b ho poslouchal.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsem se tenkr\u00e1t \u010dist\u00fd vr\u00e1til na plac, jako bych poprv\u00e9 vid\u011bl, co se mnou drogy doopravdy d\u011blaly. Sraz\u00ed t\u011b na \u00fapln\u00e9 dno, a p\u0159esto \u0161kemr\u00e1\u0161, aby sis mohl d\u00e1t je\u0161t\u011b,“ zakroutil hlavou a zad\u00edval se na sv\u00e9 ruce. „Nezn\u00e1m nic jin\u00e9ho, tak krut\u00e9ho, co \u010dlov\u011bka dok\u00e1\u017ee takhle zlomit.“<\/div>\n

„J\u00e1 ano,“ hlesl Bill potichu, kdy\u017e se vytrhl z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed. N\u011bco v Anisov\u011b o\u010d\u00edch ho p\u0159inutilo myslet zase na Toma a jeho to nep\u0159est\u00e1valo bolet.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ p\u0159istoupil k n\u011bmu Anis.<\/div>\n
„L\u00e1ska,“ pokr\u010dil Bill rameny a p\u0159ipadal si najednou lapen\u00fd jeho pohledem.<\/p>\n

Pravda – sice jeho o\u010di nem\u011bly stejn\u011b \u010dokol\u00e1dovou barvu, jako m\u011bly ty bratrovy, ale kdy\u017e p\u0159imhou\u0159il o\u010di a naklonil hlavu, pak tam mohl naj\u00edt ten stejn\u00fd odlesk.<\/div>\n

„Copak ty v\u00ed\u0161 o l\u00e1sce?“ pousm\u00e1l se Anis a odhrnul mu z o\u010d\u00ed pramen \u010dern\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n
Bill ani nepost\u0159ehl, kdy ud\u011blal ten pohyb, ale najednou byly jeho ruce zakl\u00edn\u011bn\u00e9 za arabov\u00fdm krkem a jeho rty se \u017e\u00e1dostiv\u011b t\u0159ely o m\u011bkkou sladkost t\u011bch druh\u00fdch. Dlouze mu vydechl do \u00fast a nehty mu zaryl do sn\u011bd\u00e9 \u0161\u00edje.<\/p>\n

Doteky, kter\u00e9 c\u00edtil na sv\u00e9m t\u011ble, nebyly tak jemn\u00e9 jako Tomovy, ale Anisovy ruce byly h\u0159ejiv\u00e9 a nal\u00e9hav\u00e9 a jemu se to l\u00edbilo. Pot\u0159eboval zoufale zapomenout na sv\u00e9ho bratra a tu neutuchaj\u00edc\u00ed chu\u0165 na heroin, a zd\u00e1lo se, \u017ee arabovy rty jsou t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm prost\u0159edkem.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Kdy\u017e klop\u00fdtali do lo\u017enice, neust\u00e1le se v duchu ospravedl\u0148oval. – Byl p\u0159ece svobodn\u00fd. Mohl si d\u011blat, co cht\u011bl. Nemusel se nikomu zodpov\u00eddat. Byl dosp\u011bl\u00fd a sv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd. Ochotn\u00fd p\u0159ijmout zodpov\u011bdnost za sv\u00e9 \u010diny. Mohl se zamilovat, do koho cht\u011bl. Mohl sp\u00e1t, s k\u00fdm cht\u011bl (vyjma sv\u00e9ho bratra).<\/p><\/div>\n

A\u0165 u\u017e ale jeho t\u011blo na doteky druh\u00e9ho mu\u017ee reagovalo sebev\u00edc vzru\u0161en\u011b, bylo to v\u0161echno. Uvnit\u0159 z\u016fst\u00e1val chladn\u00fd. A p\u0159ece se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt k tomu, aby to zastavil. Naopak, byl to on, kdo prvn\u00ed st\u00e1hnul Anisovi tri\u010dko a rozepnul jeho kalhoty. Byl to on, kdo se od n\u011bj na opl\u00e1tku nechal svl\u00e9knout a polo\u017eit do postele. Nechal ho, a\u0165 ho l\u00edb\u00e1 tam, kde ho l\u00edbal jen jeho bratr, a v\u0161echno mu opl\u00e1cel nazp\u011bt.<\/p>\n

Vn\u00edmal teplo druh\u00e9ho t\u011bla, jak se ot\u00edr\u00e1 o jeho, a nach\u00e1zel v tom stejn\u00e9 bezpe\u010d\u00ed, jako kdy\u017e se nad n\u00edm takhle skl\u00e1n\u011bl Tom. Nechal se od Anise hladit v dlouh\u00fdch vlasech a hluboce l\u00edbat, a\u017e nemohl popadnout dech. P\u0159itla\u010dil k sob\u011b Araba o n\u011bco bl\u00ed\u017e, aby se jejich vzru\u0161en\u00ed dotkla, a zoufale vydechl do jeho \u00fast. A\u0165 u\u017e to byla jen povrchov\u00e1 z\u00e1le\u017eitost, nebo ne, pot\u0159eboval n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkost v\u00edc, ne\u017e byl ochotn\u00fd si p\u0159iznat.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026“ za\u010dal, kdy\u017e Anis posouval svou ruku do jeho kl\u00edna. Cht\u011bl mu \u0159\u00edct, \u017ee s n\u00edm nem\u016f\u017ee sp\u00e1t, aby nedo\u0161lo k nedorozum\u011bn\u00ed. Vlastn\u011b si nebyl jist\u00fd, jestli bude schopn\u00fd sp\u00e1t je\u0161t\u011b n\u011bkdy s n\u011bk\u00fdm. Mo\u017en\u00e1 to byla v\u011bc, kter\u00e1 opravdu z\u016fstane v rodin\u011b, p\u0159esn\u011b, jak \u0159\u00edkal jeho otec. Arab ho ale uml\u010del a pracoval d\u00e1l v jeho kl\u00edn\u011b, dokud Bill nevyvrcholil.<\/p>\n

Rozt\u0159esen\u00fd a zpocen\u00fd otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl do sn\u011bd\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Anis se na n\u011bj nepatrn\u011b usm\u00edval a Bill byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee nemusel nic vysv\u011btlovat, ani se o n\u011bco p\u0159\u00edt. Oplatil mu \u00fasm\u011bv a obkro\u010dmo se na n\u011bj posadil. Chv\u00edli ho jen l\u00edbal, dokud neusoudil, \u017ee Arab u\u017e \u010dekal dlouho. Pomalu se posouval k jeho krku, kde ho chv\u00edli dr\u00e1\u017edil a stejnou pozornost nezapomn\u011bl v\u011bnovat i jeho bradavk\u00e1m, a\u017e pod n\u00edm Anis bezmocn\u011b k\u0148u\u010del. Kone\u010dn\u011b se p\u0159esunul a\u017e dol\u016f k jeho penisu. Zahnal my\u0161lenku na svou d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ob\u017eivu s t\u00edm, \u017ee te\u010f to d\u011bl\u00e1 dobrovoln\u011b a s \u010distou hlavou, a soust\u0159edil se jen na t\u011b\u017ek\u00e9 v\u00fddechy, kter\u00e9 ze sebe vyr\u00e1\u017eel jeho milenec. Automaticky v\u0161echno polkl, kdy\u017e bylo po v\u0161em, a ot\u0159el si \u00fasta. Rozpa\u010dit\u011b zvedl hlavu a vlastn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak by se te\u010f m\u011bl zachovat. Norm\u00e1ln\u011b by se sebral a \u0161el si koupit d\u00e1vku. Nebo by se sto\u010dil do Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed a pravd\u011bpodobn\u011b by usnul. Ale najednou nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat.<\/p>\n

„V po\u0159\u00e1dku?“ pohladil ho Anis po ruce a vytrhl ho z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n

„J-jo…“ zakoktal se. „Jen jsem se zamyslel.“<\/div>\n
„Hm,“ u\u0161kl\u00edbl se Arab a nat\u00e1hl se ke sv\u00fdm d\u017e\u00edn\u00e1m, kter\u00e9 se v\u00e1lely vedle postele. „\u017dv\u00e1ro?“ nat\u00e1hl k n\u011bmu krabi\u010dku s cigaretami a Bill si vd\u011b\u010dn\u011b jednu vzal. Nechal si od n\u011bj p\u0159ip\u00e1lit a uvoln\u011bn\u011b se nat\u00e1hl na posteli. U\u017e mu na situaci nep\u0159ipadalo nic trapn\u00e9ho. Jako v\u017edy, kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, jak se kolem Anise zachovat, vy\u0159e\u0161il to za n\u011bj on. Prost\u011b se k n\u011bmu choval norm\u00e1ln\u011b a v\u0161echno nap\u011bt\u00ed zmizelo.<\/p>\n

„No \u0159ekni, nejsi na sebe py\u0161n\u00fd? V\u011bt\u0161ina lid\u00ed by te\u010f slintala s hlavou na stole – tot\u00e1ln\u011b sjet\u00e1,“ \u0159ekl po chv\u00edli Anis, kdy\u017e jen kou\u0159ili a byli potichu.<\/div>\n

„Nevzal jsem si jen proto, \u017ee jsem se b\u00e1l, \u017ee bude\u0161 zu\u0159it. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e9 moje v\u00edt\u011bzstv\u00ed,“ zakroutil Bill hlavou a v\u011bd\u011bl, \u017ee je to z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti pravda. A\u0165 tak \u010di tak, po\u0159\u00e1d m\u011bl k Anisovi obrovsk\u00fd respekt. A potom – nemohl to ud\u011blat Tomovi. Ale to dealerovi vykl\u00e1dat nebude.<\/div>\n
„Pak tedy bude sta\u010dit, kdy\u017e tady budu i p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, abych ti v tom zabr\u00e1nil,“ pokr\u010dil Arab rameny. P\u0159ipomenul mu, \u017ee tohle nebylo zdaleka naposled, co si t\u00edm proch\u00e1zel. Bill se d\u011bsil jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee t\u00edm mu\u010den\u00edm bude muset proch\u00e1zet znova a znova. Dokud nenajdou n\u011bkoho jin\u00e9ho, kdo tu „pr\u00e1ci“ bude d\u011blat za n\u011bj. Modlil se, aby Lukas n\u011bkoho sehnal co nejd\u0159\u00edv.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee v\u00ed\u0161, pro\u010d to d\u011bl\u00e1m,“ za\u010dal Anis.<\/div>\n

„Jo, j\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. „Prost\u011b te\u010f nikoho nem\u00e1te. Ch\u00e1pu.“ Nebyla to tak docela le\u017e. Opravdu si dok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee kdyby byl na Anisov\u011b m\u00edst\u011b, napadlo by ho naprosto to sam\u00e9. Bill byl ide\u00e1ln\u00ed – jak \u0159ekl Lukas – vyznal se v prost\u0159ed\u00ed. V\u011bd\u011bl, jak to chod\u00ed. Lidi ho znali, tak\u017ee bude m\u00edt d\u016fv\u011bru. Jen tady byl po\u0159\u00e1d ten mal\u00fd h\u00e1\u010dek – jak dlouho to vydr\u017e\u00ed? Anis s n\u00edm nebude 24 hodin denn\u011b. Na place nebude nikdo, kdo by ho hl\u00eddal, jestli d\u00e1vky prod\u00e1v\u00e1 her\u00e1k\u016fm, nebo je sj\u00ed\u017ed\u00ed n\u011bkde s\u00e1m. Bylo d\u011bsiv\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee je to v\u0161echno jen na n\u011bm. \u017de m\u00e1 svou budoucnost ve sv\u00fdch ruk\u00e1ch. Ale jak se mohl spolehnout na n\u011bkoho tak nest\u00e1l\u00e9ho? Sly\u0161el, \u017ee Anis vedle n\u011bj mu n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1, ale nedok\u00e1zal se soust\u0159edit.<\/p>\n

„\u2026bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku,“ zn\u011blo to, jako by se Arab sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit i sebe.<\/div>\n

„To nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt,“ zakroutil Bill hlavou. To nemohl koneckonc\u016f v\u011bd\u011bt nikdo. Ale d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji se to oba dozv\u00ed.<\/div>\n
T\u00edpnul cigaretu do nab\u00edzen\u00e9ho popeln\u00edku a obl\u00e9kl se, proto\u017ee mu za\u010d\u00ednalo b\u00fdt chladno. Chv\u00edli st\u00e1l u postele a zase se c\u00edtil nepat\u0159i\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Hm\u2026 tak\u2026 dobrou noc,“ pop\u0159\u00e1l star\u0161\u00edmu mu\u017ei a zam\u00ed\u0159il k sob\u011b do pokoje. Nat\u00e1hl se na postel a p\u0159i\u0161la mu studen\u011bj\u0161\u00ed a pr\u00e1zdn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm. Sna\u017eil se nemyslet na z\u00edt\u0159ek a sv\u016fj debut v roli dealera, a pomyslel si, \u017ee jeho terapie teprve za\u010d\u00edn\u00e1. Z\u00e1rove\u0148 si byl v\u011bdom toho, \u017ee ho ve skute\u010dnosti nikdo nedr\u017e\u00ed a m\u016f\u017ee klidn\u011b odej\u00edt. Ale a\u0165 u\u017e se sna\u017eil sebev\u00edc, nemohl naj\u00edt jedin\u00fd d\u016fvod, kter\u00fd by ho k tomu doopravdy p\u0159im\u011bl. – Zat\u00edm.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

(A\/N): Chci se velice omluvit za tu nekone\u010dnou prodlevu mezi d\u00edly. Bohu\u017eel i j\u00e1 jsem jedna ze „studuj\u00edc\u00edch“ a letos jsem m\u011bla st\u00e1tnice, proto tak dlouh\u00e1 pauza. – Nejd\u0159\u00edv bylo t\u0159eba sesmolit bakal\u00e1\u0159ku a pak narvat do hlavy v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9, abych mohla komisi p\u0159esv\u011bd\u010dit o sv\u00e9 naprosto skv\u011bl\u00e9 znalosti \u00fapln\u011b v\u0161eho \ud83d\ude00 Zn\u00e1te to. Ale kone\u010dn\u011b je to za mnou, tak snad u\u017e v\u00e1s nenech\u00e1m tak dlouho \u010dekat. Moc d\u011bkuju v\u0161em, kter\u00e9 je\u0161t\u011b Wemr zaj\u00edm\u00e1. A\u0165 u\u017e je to jak chce, moc si v\u00e1s v\u00e1\u017e\u00edm, stejn\u011b tak v\u0161eho, co mi v\u017edycky nap\u00ed\u0161ete.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Lisa M\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t s\u00e1m sob\u011b d\u016fvod nepadnout? * Celou dobu, co sed\u011bli naproti sob\u011b a jedli ve\u010de\u0159i, m\u011bl Bill pocit, \u017ee mus\u00ed explodovat. V hlav\u011b m\u011bl jako ve v\u010del\u00edm \u00falu, jak se mu my\u0161lenky rojily jedna za druhou,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-4928","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4928","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4928"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4928\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4928"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4928"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4928"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}