{"id":4929,"date":"2013-06-19T17:00:00","date_gmt":"2013-06-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4914"},"modified":"2013-06-19T17:00:00","modified_gmt":"2013-06-19T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/06\/19\/novel-of-dreams-our-life-9\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 9."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/p>\n

<\/strong> Pozn\u00e1mka autorek: N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl a mo\u017en\u00e1 i p\u00e1r dal\u0161\u00edch budou trochu na r\u00e1nu – p\u0159edev\u0161\u00edm na r\u00e1nu do Tomova ksichtu – , proto v\u00e1s p\u0159edem varujeme. =D Nebojte se, nejedn\u00e1 se o nic trval\u00e9ho, ale do\u0161ly jsme k z\u00e1v\u011bru, \u017ee se oba mus\u00ed trochu zm\u011bnit. Bill byl v\u017edycky posera, za v\u0161echno se Tomovi omlouval, ani\u017e by n\u011bco ud\u011blal, tak\u017ee se mus\u00ed nau\u010dit se projevit, a tak\u00e9 si dupnout. Ur\u010dit\u011b souhlas\u00edte, \u017ee? A naopak Tomovi to za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159er\u016fstat p\u0159es hlavu. Za\u010d\u00edn\u00e1 si zvykat, \u017ee Bill ud\u011bl\u00e1 v\u0161e, co si zamane, a je\u0161t\u011b se pak omlouv\u00e1. Tak\u017ee to nen\u00ed pouze Tomova vina, on si to d\u011bl\u00e1 sv\u00fdm zp\u016fsobem i trochu Bill. Proto jsme se rozhodly pro n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. Pot\u0159ebuj\u00ed si za\u017e\u00edt oba n\u011bco podobn\u00e9ho, aby se znovu vzpamatovali a vr\u00e1tili se na tu spr\u00e1vnou cestu. To jenom pro vysv\u011btlen\u00ed, ne\u017e si za\u010dnete na konci st\u011b\u017eovat, \u017ee byste Toma zabili. =D My tu chu\u0165 taky chvilkami m\u011bly, ale ve skute\u010dnosti jsme si \u0161ly v t\u00e9 dob\u011b samy tak trochu po krku, co\u017e se tu tak\u00e9 odrazilo. Ale to sem tahat nebudeme. =D<\/em><\/div>\n

I p\u0159esto v\u00e1m p\u0159ejeme p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed. =)<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Bylo u\u017e pozdn\u00ed odpoledne, kdy\u017e jsme s Tomem dobalili posledn\u00ed kousky oble\u010den\u00ed a p\u00e1r v\u011bc\u00ed, co jsme si s sebou p\u0159ivezli. Bohu\u017eel nastala chv\u00edle, kdy mus\u00edme zase odlet\u011bt. Spole\u010dn\u011b jsme pro\u0161li je\u0161t\u011b cel\u00e9 na\u0161e obydl\u00ed, abychom se p\u0159esv\u011bd\u010dili, zda jsme tu n\u011bco nezapomn\u011bli. Ani jednomu z n\u00e1s se odsud necht\u011blo. Bylo tu n\u00e1dhern\u011b, nav\u00edc pro n\u00e1s to m\u00edsto m\u011blo je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu d\u00edky tomu, \u017ee jsme tady tr\u00e1vili l\u00edb\u00e1nky. Bohu\u017eel, nebyly st\u00e1le jen p\u0159\u00edjemn\u00e9, ale to se ned\u00e1 nic d\u011blat. Stejn\u011b n\u00e1m p\u0159inesly spoustu kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e p\u0159i\u0161el u\u017e \u010das, nechali jsme se zav\u00e9st \u0159idi\u010dem do centra a jeli na leti\u0161t\u011b. Cesta to byla pom\u011brn\u011b dlouh\u00e1, ale m\u011bli jsme je\u0161t\u011b \u010das. Let\u011bli jsme ve\u010der. Na leti\u0161ti jsme se nechali odbavit a potom se spole\u010dn\u011b usadili ve velk\u00e9 hale.<\/p>\n

„T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se dom\u016f?“ kouknu se na Toma a chytnu ho jemn\u011b za ruku.<\/div>\n

„Jo, i ne,“ pok\u00fdv\u00e1 hlavou. „Ty?“ zept\u00e1 se. Omot\u00e1 si moji ruku kolem sv\u00fdch ramen a p\u0159itul\u00ed se ke mn\u011b. Nad t\u00edm se pousm\u011bju a za\u010dnu ho hladit po ramenu.<\/div>\n
„Tak\u00e9 tak\u2026 Nechce se mi odsud, ale zase doma je doma.“<\/div>\n
„Jo,“ odsouhlas\u00ed a polo\u017e\u00ed si mi hlavu na rameno. Objal m\u011b rukou kolem pasu a dal mi pusinku na krk.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti\u2026 Je to kr\u00e1snej pocit, \u017ee jsme spolu str\u00e1vili l\u00edb\u00e1nky,“ po\u0161ept\u00e1m a l\u00edbnu ho na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„A\u017e na t\u011bch p\u00e1r h\u00e1dek to bylo n\u00e1dhern\u00fd,“ usm\u011bje se, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011b pohlad\u00ed po hrudi. To m\u00e1 pravdu, ale i p\u0159esto jsem r\u00e1d.<\/em><\/div>\n
„V\u0161echno zl\u00fd je pro n\u011bco dobr\u00fd,“ usm\u011bju se na n\u011bj a p\u0159ejedu mu prstem po nose.<\/div>\n
„Hm,“ ucul\u00ed se, „a te\u010f mi d\u00e1\u0161 dlouhat\u00e1nskou pusinku, abys to potvrdil, vi\u010f?“ broukne s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Mmm, to je jasn\u00e9,“ nahnu se k n\u011bmu a dlouze ho pol\u00edb\u00edm i s jazykem. Zafun\u011bl tro\u0161ku nosem, odtrhl se a dal mi pusinku.<\/div>\n
\n
„Jsi tak p\u0159edv\u00eddateln\u00fd,“ \u0159ekne pobaven\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zasm\u011bju se a je\u0161t\u011b ho l\u00edbnu.<\/div>\n
„V\u017edycky d\u011bl\u00e1\u0161, co po tob\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m,“ d\u00e1 mi dal\u0161\u00ed polibek. Tak to m\u00e1 b\u00fdt, ne?<\/em><\/div>\n
„Neboj, do\u010dk\u00e1\u0161 se, \u017ee to bude i jinak,“ zasm\u011bju se, ale hned mu polibek vroucn\u011b oplat\u00edm.<\/div>\n
„Hah, to tak,“ u\u0161kl\u00edbne se pobaven\u011b. Je pravda, \u017ee ho poslouch\u00e1m jak hodinky, ale jsem u\u017e asi takov\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Aby ses nedivil,“ vypl\u00e1znu na n\u011bj jazyk.<\/div>\n
„Nedivil\u2026 Proto\u017ee to se nestane,“ pov\u00ed mi klidn\u011b a p\u0159esune se mi polibky na krk.<\/div>\n
„To nikdy nem\u016f\u017ee\u0161 v\u011bd\u011bt,“ vydechnu a pohlad\u00edm ho po stehn\u011b.<\/div>\n
„Ale m\u016f\u017eu, u\u017e t\u011b zn\u00e1m,“ kousne m\u011b n\u011b\u017en\u011b do k\u016f\u017ee, n\u00e1sledn\u011b ji nasaje a za\u010dne mi d\u011blat cucflek.<\/div>\n
„Tomi,“ zasm\u011bju se a pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i. Jdu do pr\u00e1ce\u2026 Tohle nebude vypadat nejl\u00e9pe.<\/em> „\u2026co mi to vyr\u00e1b\u00ed\u0161?“ chytnu ho za bradi\u010dku. „A ne, nem\u016f\u017ee\u0161.“<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1m ti p\u011bkn\u011b velkej cucflek, tak m\u011b v tom nech pokra\u010dovat,“ p\u0159isaje se mi op\u011bt ke krku.<\/div>\n
„Ohm\u2026 ne, j\u00e1 jdu do pr\u00e1ce,“ zasm\u011bju se a pooto\u010d\u00edm k n\u011bmu hlavu. Mn\u011b to v t\u00e9 pr\u00e1ci ani tolik vadit nebude, ale jestli budu m\u00edt cuc\u00e1ka p\u0159es p\u016fl krku, tak n\u011bco uvid\u00ed.<\/em> „Sss\u2026“<\/div>\n
„M\u011b tvoje pr\u00e1ce nezaj\u00edm\u00e1. Te\u010f jsi je\u0161t\u011b na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch,“ zamuml\u00e1. Pohlad\u00ed m\u011b po b\u0159i\u0161e, a pot\u00e9 mi sjede rukou mezi nohy, ani\u017e by bral ohled na ostatn\u00ed lidi. Ani mi nejde o ty lidi, ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee kdy\u017e m\u011b bude dr\u00e1\u017edit, tak se neudr\u017e\u00edm. A s boul\u00ed v rozkroku tu pochodovat nechci. Za chvilku polet\u00edme.<\/p>\n

<\/em> „Jo, ale jdu\u2026 jdu v pond\u011bl\u00ed,“ oddechnu a chytnu ho za tu ruku. „Brou\u010dku, tady ne, po\u010dkej,“ \u0161eptnu.<\/div>\n

„Ale no tak,“ p\u0159ivine se v\u00edc ke mn\u011b. Za\u010dne m\u011b l\u00edbat na krku a ruku mi vyvl\u00e9kne, aby mohl pokra\u010dovat.<\/div>\n
„Mhh,“ zvr\u00e1t\u00edm tro\u0161ku hlavu a stisknu stehna k sob\u011b. „Tomi, ne.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee t\u011b to vzru\u0161uje a chce\u0161 to tu,“ broukne mi do ucha, jej\u017e mi n\u00e1sledn\u011b ol\u00edzne a p\u0159im\u00e1\u010dkne mi rozkrok. Jak mu m\u00e1m jen vysv\u011btlit, \u017ee tady prost\u011b ne. Je tu tolik lid\u00ed. Kdyby m\u011b n\u011bkam odt\u00e1hl, tak ani nemuknu, ale tady?<\/em><\/div>\n
„Ne, v\u00e1\u017en\u011b ne. Sice m\u011b to vzru\u0161uje, ale tady ne, dost,“ po\u0161ept\u00e1m a chytnu ho za tu ruku. „D\u011bl\u00e1\u0161 to kr\u00e1sn\u011b, ale v\u00e1\u017en\u011b p\u0159esta\u0148.“<\/div>\n
„Stejn\u011b se mi neum\u00ed\u0161 ubr\u00e1nit,“ zasm\u011bje se ti\u0161e. Pohlad\u00ed m\u011b po stehn\u011b a za\u010dne mi olizovat kl\u00ed\u010dn\u00ed kost.<\/div>\n
„\u017de ne?“ chytnu ho za tu ruku a poodt\u00e1hnu se celkov\u011b. „Nezlob,“ zasm\u011bju se.<\/div>\n
„J\u00e1 stejn\u011b v\u00edm, \u017ee to chce\u0161. Jen se\u0161 moc velkej srab,“ zakrout\u00ed hlavou. Jo, jasn\u011b, u\u017e vid\u00edm jeho.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem srab, ale jednodu\u0161e to nechci p\u0159ed stovkou lid\u00ed na leti\u0161ti,“ brouknu.<\/div>\n
„Pro\u010d? M\u00e1\u0161 strach, \u017ee ho m\u00e1\u0161 moc mal\u00fdho a budou se ti sm\u00e1t?“ sesune se po seda\u010dce n\u00ed\u017e a nohu si op\u0159e o prot\u011bj\u0161\u00ed seda\u010dku. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a ol\u00edznu si rty. Aha, dobr\u00fd no. Jeho souzen\u00ed m\u011b celkem dost\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

<\/em> Jen si ho tak zm\u011b\u0159\u00edm pohledem. „Rejpe\u0161?“<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee takov\u00e1 svin\u011b nejsem,“ u\u0161kl\u00edbne se. „Ale kdy\u017e ty nechce\u0161, tamhleten by mo\u017en\u00e1 cht\u011bl. Vid\u00ed\u0161 ho?“ zasm\u011bje se, pohr\u00e1vaj\u00edc si s piercingem ve rtu, kdy\u017e sledoval n\u011bjak\u00e9ho kluka o p\u00e1r \u0159ad seda\u010dek d\u00e1l, jak n\u00e1s – p\u0159edev\u0161\u00edm jeho – sledoval. To mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b?<\/em><\/div>\n
„Hm, mo\u017en\u00e1 jo\u2026“ na\u0161pul\u00edm tro\u0161ku p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b rty a jen pokr\u010d\u00edm rameny, „\u2026m\u00e1\u0161 mo\u017enost.“ Tohle od n\u011bj nen\u00ed f\u00e9r. Nech\u00e1pu, pro\u010d je na m\u011b zase takovej.<\/em><\/div>\n
„To nem\u00e1m, m\u016fj drah\u00fd,“ pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „A v\u00ed\u0161 pro\u010d? Proto\u017ee m\u011b tenhle prsten a m\u00e9 nov\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed k tob\u011b pout\u00e1 l\u00e1skou nebeskou,“ u\u0161kl\u00edbne se pobaven\u011b.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d nadhazuje\u0161 to, jak by ti bez n\u011bj bylo l\u00edp, vi\u010f?“ po\u0161ept\u00e1m. Fajn! T\u0159eba ten prst\u00fdnek vyho\u010f a se mnou se rozve\u010f, kdy\u017e jsem tak \u0161patnej, do h\u00e1je u\u017e.<\/em><\/div>\n
„Nenadhazuju v\u016fbec nic, mil\u00e1\u010dku,“ p\u0159evr\u00e1t\u00ed o\u010di v sloup a odvr\u00e1t\u00ed pohled.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pok\u00fdv\u00e1m lehce hlavou a hod\u00edm si nohu p\u0159es druhou. Tom znud\u011bn\u011b vydechne, poposedne si a rozhl\u00e9dne se.<\/p>\n

„Jsi na\u0161tvan\u00fd?“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj.<\/div>\n

„Pro\u010d bych byl,“ povyt\u00e1hne si bez z\u00e1jmu triko.<\/div>\n
„No mohl bys b\u00fdt\u2026“ odpov\u00edm stroze. Je\u0161t\u011b vid\u00edm, zlato.<\/em><\/div>\n
„Hm,“ za\u010dne si lhostejn\u011b prohl\u00ed\u017eet nehty.<\/div>\n
„A \u0159ekl bych, \u017ee jsi,“ brouknu.<\/div>\n
„Ale nejsem, mil\u00e1\u010dku. Co t\u011b to napad\u00e1,“ zasm\u011bje se p\u0159eslazen\u011b.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159eknu a svra\u0161t\u00edm obo\u010d\u00ed. Nemus\u00ed to na m\u011b hr\u00e1t.<\/em> Pod\u00edval se jinam. „U\u017e bychom m\u011bli nejsp\u00ed\u0161 j\u00edt,“ vydechnu a vezmu si ta\u0161ku.<\/div>\n
„\u010casu dost,“ pod\u00edv\u00e1 se na hodinky a d\u00e1 si ruce za hlavu.<\/div>\n
„Dob\u0159e, jak mysl\u00ed\u0161,“ usad\u00edm se pohodln\u011bji.<\/div>\n
„Leda bys cht\u011bl j\u00edt nakupovat je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fd nepot\u0159ebn\u00fd tretky jako obvykle,“ povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jo aha, nem\u011bj obavy,“ zakrout\u00edm hlavou. Pro\u010d se m\u011b sna\u017e\u00ed nasrat? Ono se mu to jen tak mezi n\u00e1mi hlavn\u011b u\u017e povedlo.<\/p>\n

<\/em> „Vid\u00ed\u0161, \u017ee to jde i po m\u00fdm, l\u00e1sko,“ usm\u011bje se sladce, zavrt\u00ed hlavou a pod\u00edv\u00e1 se jinam.<\/div>\n

„P\u0159esta\u0148 do m\u011b rejpat,“ vydechnu potichu.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pocit, \u017ee do tebe rejpu? Nedot\u00fdk\u00e1m se t\u011b ani milimetrem svoj\u00ed k\u016f\u017ee,“ \u0159ekne v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b a n\u00e1hle m\u011b p\u00edchne prstem do stehna. „Te\u010f jsem do tebe rejpnul.“<\/div>\n
„Jo,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a usm\u011bju se. Hhh, kdyby bylo sly\u0161et, jak sk\u0159\u00edpu zuby\u2026<\/em> \u00dasm\u011bv mi ironicky oplat\u00ed. „Pro\u010d tohle, hm?“<\/div>\n
„Co tohle? Pro\u010d jsme tady na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch? No\u2026 nech m\u011b zap\u0159em\u00fd\u0161let,“ p\u0159ilo\u017e\u00ed si prst na bradu a p\u0159imhou\u0159\u00ed o\u010di. „Ah, m\u00e1m to! A nebude to proto, \u017ee sis m\u011b vzal?“ Idiote. Tohle jsem fakt necht\u011bl, ale te\u010f ti to pat\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Neboj se, moc dob\u0159e v\u00edm, pro\u010d jsme tady,“ \u0159eknu a vstanu.<\/div>\n
Jen se na m\u011b sladce usm\u011bje. „Lulinkat?“<\/div>\n
Pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a skousnu si piercing mezi zuby. „Ne,“ \u0159eknu a prot\u00e1hnu se. Na to nic ne\u0159ekl. Jen jsem se prot\u00e1hnul a k\u0159upnul si tro\u0161ku kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159. „Nem\u00e1\u0161 \u017e\u00edze\u0148?“ kouknu se na n\u011bj. Mo\u017en\u00e1 je lep\u0161\u00ed za\u010d\u00edt konverzaci jinak, nebo se tu je\u0161t\u011b snad poh\u00e1d\u00e1me.<\/div>\n
„Ne\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnu lehce a projdu se tro\u0161ku.<\/p>\n

Tom tam jen tak sed\u011bl a hled\u011bl kamsi mezi lidi, snad dokonce sledoval toho kluka, co na n\u011bj p\u0159edt\u00edm koukal. Pomalu jsem k n\u011bmu do\u0161el a p\u0159isedl si vedle n\u011bj. Pod\u00edval jsem se na hodinky a oddechl. Ne, nebudu \u0159e\u0161it, \u017ee na n\u011bj kouk\u00e1\u2026<\/em> Ani se na m\u011b nepod\u00edval.<\/div>\n

„Tome\u2026 mohli bychom u\u017e j\u00edt, pros\u00edm?“<\/div>\n
„Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 je dost \u010dasu,“ nech\u00e1pe.<\/div>\n
„Byl bych tam r\u00e1d o n\u011bco d\u0159\u00edv\u2026“<\/div>\n
„Aaaah, bo\u017ee,“ zak\u0148u\u010d\u00ed otr\u00e1ven\u011b, av\u0161ak se zvedne. „Tak poj\u010f.“ Uhh\u2026 tohle je moc.<\/em><\/div>\n
„Jestli ti to tolik vad\u00ed, tak mi to \u0159ekni,“ pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj a vezmu si ta\u0161ku. Jen zvedl ruce do v\u00fd\u0161e a bez vzdoru m\u011b obe\u0161el. Ti\u0161e jsem oddechl a stoupnul si proti n\u011bmu. „Pro\u010d mi tohle d\u011bl\u00e1\u0161?“ \u0159eknu u\u017e celkem na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Co d\u011bl\u00e1m?“ udiv\u00ed se.<\/div>\n
„Tak se chv\u00edli poslouchej a p\u0159ijde\u0161 na to,“ \u0159eknu.<\/div>\n
„Hm,“ na\u0161pul\u00ed rty a povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. Zp\u0159\u00edma mi hled\u011bl do o\u010d\u00ed. Musel jsem sklopit na chv\u00edli o\u010di. Za tenhle arogantn\u00ed pohled bych mu jednu u\u017e vlepil.<\/em><\/div>\n
„\u2026kde je m\u016fj Tom?“ \u0159eknu a vzhl\u00e9dnu mu znovu do o\u010d\u00ed. Kdyby tu byla Molly\u2026 on by se tak nechoval. J\u00e1 tomu v\u011b\u0159\u00edm. Co se to s n\u00edm, kurva, jen d\u011bje?<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm. N\u011bkam se zatoulal?“ ohl\u00e9dne se pobaven\u011b.<\/div>\n
„Jsi cynickej!“ zakrout\u00edm hlavou, vezmu si ta\u0161ku a semknu rty pevn\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Jo?“ vydechne p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Jo, a takovej jsi nikdy nebyl,“ \u0159eknu smutn\u011b, a\u010d tro\u0161ku na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Lidi se prost\u011b pr\u016fb\u011bhem \u017eivota m\u011bn\u00ed. To bys m\u011bl ty dob\u0159e v\u011bd\u011bt,“ pohlad\u00ed m\u011b po ramen\u011b. „A poj\u010f, nejd\u0159\u00edv se m\u011b odtud sna\u017e\u00ed\u0161 vyt\u00e1hnout, a te\u010f tu stoj\u00ed\u0161 jak blb.“<\/div>\n
„Dote\u010f jsi tu naprosto stejn\u011b ty sed\u011bl,“ syknu a p\u0159e\u0161l\u00e1pnu. Ty tu sed\u00ed\u0161 jako blbec celou dobu. A to \u0159\u00edkal, jak se zm\u011bn\u00ed, \u017ee to p\u0159ehnal, \u017ee se omlouv\u00e1. Blablabla\u2026 Tohle nen\u00ed m\u016fj Tom.<\/p>\n

<\/em> „A co jsem m\u011bl jako d\u011blat? Jsi na leti\u0161ti, m\u00e1m tu lidem d\u011blat stript\u00fdz?“ zasm\u011bje se ironicky.<\/div>\n

„Jo, to klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161, ty na to p\u0159ece m\u00e1\u0161, hm?“ usm\u011bju se a s pootev\u0159en\u00fdmi rty jen zakrout\u00edm pak hlavou.<\/div>\n
„Hm, m\u00e1m,“ pohlad\u00ed m\u011b po zadku a projde kolem m\u011b. Pane bo\u017ee, pros\u00edm, jestli to vid\u00ed\u0161, tak mi pomoz, nebo j\u00e1 ho n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161t\u00edm.<\/em> Oto\u010d\u00edm se za n\u00edm a pok\u00fdv\u00e1m s\u00e1m pro sebe hlavou. S naprost\u00fdm klidem ode\u0161el. Zatnul jsem zuby, abych se nerozbre\u010del. C\u00edtil jsem, \u017ee k tomu nem\u00e1m daleko. Ruce se mi klepaly, ale tentokr\u00e1t snad i vztekem. Roze\u0161el jsem se pomalu za n\u00edm. Pro\u0161el p\u0159ep\u00e1\u017ekou a pot\u00e9 \u0161el na kontrolu letenek. St\u00e1le jsem ho n\u00e1sledoval. Roze\u0161el jsem se pomalu za n\u00edm. Hled\u011bl p\u0159es sklo na p\u0159ist\u00e1vac\u00ed plochu. Nem\u011bl jsem slova. P\u0159ipadal jsem si tu naprosto p\u0159ebyte\u010dn\u00fd, sp\u00ed\u0161 i zbyte\u010dn\u00fd. Po chvilce jsem u\u017e jen p\u0159e\u0161l\u00e1pnul a pod\u00edval se do zem\u011b. Co si o sob\u011b, sakra, mysl\u00ed? Chov\u00e1 se ke mn\u011b, jako bych byl n\u011bjakej kus hadru. Nic mu nevy\u010d\u00edt\u00e1m, ale j\u00e1 bych pro n\u011bj j\u00e1 nev\u00edm co\u2026 Ud\u011blal jsem pro n\u011bj, co jsem jen mohl, d\u00e1v\u00e1m mu v\u0161echno, co jen m\u016f\u017eu. To je n\u011bjak\u00e1 l\u00e1ska, snad i tro\u0161ku vd\u011bku, kter\u00fd m\u00e1m i j\u00e1 v\u016f\u010di n\u011bmu? To ne\u2026 tohle je moc.<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1m toho u\u017e akor\u00e1t tak dost\u2026 Pln\u00fd zuby toho m\u00e1m,“ vydechnu a stoupnu si p\u0159ed n\u011bj. „Nehodl\u00e1m ti nic vy\u010d\u00edtat, ale uv\u011bdom si, do prdele, jak se mnou jedn\u00e1\u0161. J\u00e1 nejsem kus hadru ani hra\u010dka. Ud\u011blal bych pro tebe prvn\u00ed posledn\u00ed a snad jsem taky ud\u011blal. Ob\u010das se nad sebou zamysli\u2026“ \u0159eknu u\u017e na\u0161tvan\u011b. Vzdorn\u011b se nadechl a u\u017e se chystal zvednout. „Ne,“ \u0159eknu a vedu dal\u0161\u00ed monolog. „Miluju t\u011b m\u00e1lo? Sna\u017e\u00edm se m\u00e1lo? D\u011bl\u00e1m v\u0161echno, co m\u016f\u017eu. Ani jedn\u00edm slov\u00ed\u010dkem ti nic nevy\u010d\u00edt\u00e1m, ale mysl\u00edm si, \u017ee bych si mo\u017en\u00e1 zaslou\u017eil tro\u0161ku pochopen\u00ed, l\u00e1sky a tolerance. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem idiot, ale ani ty nejsi bezchybnej. A n\u011bco ti \u0159eknu\u2026“ pod\u00edv\u00e1m se mu hluboko do o\u010d\u00ed, „kdyby tu byla Molly, tak by taky cht\u011bla sv\u00e9ho Toma, proto\u017ee ona m\u011b p\u0159\u00edmo \u017e\u00e1dala, abych si toho Toma vzal a j\u00e1 j\u00ed to sl\u00edbil, proto\u017ee jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee toho sv\u00e9ho a jej\u00edho Toma z\u00e1rove\u0148 k smrti miluju. Ale te\u010f to n\u00e1\u0161 Tom nen\u00ed. Jestli t\u011b nic nevede k tomu, aby ses nad t\u00edm zamyslel, tak mysli aspo\u0148 na ni. Ona si to zaslou\u017eila a zaslou\u017e\u00ed!“ Necht\u011bl jsem to \u0159\u00edkat, ale je to pravda. Molly ho milovala, on pro ni byl v\u0161\u00edm a ona zase pro n\u011bj. Kdyby tu chudinka te\u010f byla, v\u0161echno by bylo jinak. A kdyby se choval takhle, ona by ho p\u011bkn\u011b srovnala, tomu v\u011b\u0159\u00edm.<\/p>\n

<\/em> Tom pusu napr\u00e1zdno zav\u0159el a dosedl, jako bych ho snad n\u011b\u010d\u00edm pra\u0161til po hlav\u011b. Pohled se mu na okam\u017eik rozost\u0159il a pot\u00e9 se mu o\u010di pomalu zalily slzami. N\u00e1sledn\u011b se mu zachv\u011bla i brada. Odtrhl ode m\u011b pohled a zad\u00edval se kamsi do pr\u00e1zdna, a\u017e nakonec o\u010di zav\u0159el. S\u00e1m jsem se rozechv\u011bl a semknul k sob\u011b o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, necht\u011bl jsem se rozbre\u010det, ale \u0161lo to samo. Tohle jsem v\u00e1\u017en\u011b necht\u011bl. Nechci mu ubl\u00ed\u017eit, ale\u2026 do prdele!<\/em><\/div>\n

„Tohle\u2026 sis nezaslou\u017eil ani ty, ani j\u00e1 a ani Molly,“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e a semknu k sob\u011b rty. P\u0159ikryl si obli\u010dej dlan\u00ed a zt\u011b\u017eka d\u00fdchal. Musel jsem popoj\u00edt o p\u00e1r krok\u016f d\u00e1l. Bylo mi v\u00e1\u017en\u011b jedno, \u017ee m\u011b tu n\u011bkdo uvid\u00ed bre\u010det. Tohle jsem asi p\u0159ehnal, ale on\u2026 to pot\u0159eboval. J\u00e1 u\u017e nem\u016f\u017eu. To, co on mi za tu celou dobu \u0159ekl, se ve mn\u011b nashrom\u00e1\u017edilo a jednodu\u0161e\u2026 jsem to ze sebe dostal.<\/em> Tom si objal rukama hrudn\u00edk, p\u0159edklonil se a schoval si hlavu mezi kolena. Sly\u0161el jsem jeho tich\u00fd pl\u00e1\u010d, a\u010dkoli se ho sna\u017eil v sob\u011b zdusit. Nevydr\u017eel jsem to a oto\u010dil se k n\u011bmu. Nahlas jsem vzlykl, ale roze\u0161el se k n\u011bmu.<\/p>\n

„Nebre\u010d, pros\u00edm,“ kleknu si k n\u011bmu na bobek.<\/div>\n

„Jdi ode m\u011b,“ zavzlykal sotva sly\u0161iteln\u011b. Ne, a\u0165 m\u011b od sebe hlavn\u011b neodh\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Tome, pros\u00edm,“ vydechnu.<\/div>\n
„Vypadni ode m\u011b,“ po\u0161ept\u00e1 rozechv\u011ble. Pootev\u0159u rty, spolknu p\u00e1r t\u011bch ho\u0159k\u00fdch slz a k\u00fdvnu.<\/div>\n
„\u2026jo,“ vydechnu a polknu. Odt\u00e1hnu se od n\u011bj a stoupnu si. Kurva!<\/em> Schoval si obli\u010dej do dlan\u00ed a sna\u017eil se uklidnit. Plno lid\u00ed n\u00e1s ti\u0161e sledovalo. Oto\u010dil jsem se na p\u00e1r z nich, ale rad\u011bji jsem pohled zase odvr\u00e1til. Jen se pod\u00edvejte, jak vypad\u00e1 ne\u0161t\u011bst\u00ed\u2026<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f\u2026“ po\u0161ept\u00e1m ti\u0161e.<\/div>\n
„Nikam s tebou nejdu. Nech m\u011b b\u00fdt,“ \u0159ekne mi hnusn\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„A\u0165 jsem ti te\u010f ud\u011blal cokoli, tak se, pros\u00edm, zvedni a poj\u010f do toho letadla\u2026 pros\u00edm,“ vydechnu. Nijak nereagoval, jako bych ani nic ne\u0159ekl. „Pros\u00edm,“ z\u016fstanu u n\u011bj st\u00e1t. Ch\u00e1pu, \u017ee se mnou nechce j\u00edt, ale odlet\u011bt te\u010f mus\u00edme.<\/em><\/div>\n
„Nech m\u011b,“ \u0159ekne definitivn\u00edm t\u00f3nem a uplakan\u00fdma o\u010dima se pod\u00edv\u00e1 n\u011bkam jinam.<\/div>\n
„Okay,“ \u0159eknu a jen tam ti\u0161e post\u00e1v\u00e1m. Neodejdu, dokud se nezvedne. Nedopust\u00edm, aby tu z\u016fstal, bez n\u011bj nikam nelet\u00edm. N\u00e1hle k n\u00e1m p\u0159i\u0161el n\u011bjak\u00fd mu\u017e z ochranky.<\/p>\n

„Excuse me, sir. Is everything alright?“ zept\u00e1 se Toma a m\u011b si zm\u011b\u0159\u00ed pohledem, jako bych tu Toma snad neboze t\u00fdral.<\/div>\n

„Yeah, yes, everything’s good,“ vynut\u00ed ze sebe Tom hned \u00fasm\u011bv a ot\u0159e si tv\u00e1\u0159e od slz.<\/div>\n
„Ok,“ k\u00fdvne ten mu\u017e, je\u0161t\u011b jednou si m\u011b prohl\u00e9dne a vr\u00e1t\u00ed se na sv\u00e9 dosavadn\u00ed m\u00edsto k p\u0159ep\u00e1\u017ece. No jasn\u011b, j\u00e1 mu tady ubli\u017euju. V\u00fdborn\u011b, je\u0161t\u011b m\u011b vyve\u010fte ven v poutech.<\/em> Rad\u011bji na to nic ne\u0159eknu, narovn\u00e1m se a na toho chlapa se pod\u00edv\u00e1m. Tom se za n\u00edm tak\u00e9 ohl\u00e9dl. Pot\u00e9 popot\u00e1hl nosem a zad\u00edval se do zem\u011b. Rozhlas pot\u00e9 vyzval cestuj\u00edc\u00ed, kte\u0159\u00ed \u010dekali na let jako my, aby se u\u017e dostavili k letadlu. Jen jsem se zhluboka nadechl. To u\u017e si Tom ot\u0159el o\u010di a zvedl se. Nastavil ruku, ale ani se na m\u011b nepod\u00edval. Hned jsem si ot\u0159el tv\u00e1\u0159e a pod\u00edval se na jeho nastavenou dla\u0148. Tentokr\u00e1t m\u011b nechce dr\u017eet, vlastn\u011b se mnou nechce m\u00edt ani nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/em> Jen jsem vzlyknul a za\u010dal rad\u011bji \u0161trachat v ta\u0161ce. Vyndal jsem jeho letenku a pak i svou. Dal jsem mu ji. Bez jedin\u00e9ho slova m\u011b obe\u0161el a do\u0161el k p\u0159ep\u00e1\u017ece. Tam mu letu\u0161ka zkontrolovala letenku a Tom za\u0161el do chodby, ani\u017e by se po mn\u011b ohl\u00e9dl. S hlubok\u00fdm n\u00e1dechem jsem se roze\u0161el k t\u00e9 sam\u00e9 p\u0159ep\u00e1\u017ece. Jen co mi letu\u0161ka zkontrolovala letenku jako Tomovi, roze\u0161el jsem se za n\u00edm. Ne\u0161el jsem za n\u00edm p\u0159\u00edli\u0161 daleko, ale pro m\u011b to tentokr\u00e1t byla vzd\u00e1lenost, jako kdyby byla kilometrov\u00e1. Kdy\u017e mu letu\u0161ka, j\u00ed\u017e po\u017e\u00e1dal, pomohla naj\u00edt na\u0161e m\u00edsta, sedl si k oknu. P\u0159i tom o m\u011b kr\u00e1tce zavadil pohledem. A i za ten krati\u010dk\u00fd okam\u017eik jsem dok\u00e1zal vy\u010d\u00edst v\u0161echnu bolest, kterou m\u011bl v o\u010d\u00edch p\u0159\u00edmo vepsanou. Vypadal, jako by pro n\u011bj bylo \u010dir\u00fdm utrpen\u00edm, \u017ee mus\u00ed sed\u011bt po celou dobu letu vedle m\u011b. Pohled v\u0161ak sklopil a rad\u011bji se p\u0159ipoutal.<\/p>\n

V\u00edm, \u017ee jsem mu ubl\u00ed\u017eil, a to m\u011b t\u00ed\u017e\u00ed ze v\u0161eho nejv\u00edc. Mo\u017en\u00e1 jsem m\u011bl zase dr\u017eet hubu a ud\u011blal bych l\u00edp.<\/em> Ud\u011blal jsem tot\u00e9\u017e. Beze slova jsem se posadil a sklopil pohled. D\u00edval jsem se n\u011bkam do pr\u00e1zdna. Op\u0159el jsem si hlavu o op\u011bradlo a jednodu\u0161e se rozbre\u010del. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mi kut\u00e1lely snad krokod\u00fdl\u00ed slzy. Zhluboka se nadechl, jako by se mu cht\u011blo taky bre\u010det, ale nevydal ze sebe jedinou hl\u00e1sku. Odvr\u00e1til pohled a za\u010dal si vytahovat sluch\u00e1tka do iPhonu. Necht\u011bl jsem d\u011blat tot\u00e9\u017e, a\u010d jsem m\u011bl chu\u0165 si ty sluch\u00e1tka vz\u00edt taky. Jen jsem si po chvilk\u00e1ch slzy ot\u00edral a \u010dekal, a\u017e p\u0159ijde ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, kter\u00fd nastane p\u0159i vzl\u00e9tnut\u00ed. Ani bych se nedivil, kdybych to ov\u0161em nepoc\u00edtil. Bylo mi te\u010f jedno n\u011bjak v\u0161echno.<\/p>\n

Co kdy\u017e se se mnou rozvede, a\u017e se vr\u00e1t\u00edme\u2026 Mo\u017en\u00e1 p\u016fjde bydlet jinam a opust\u00ed m\u011b. T\u00edmhle jsem si v\u00e1\u017en\u011b mo\u017en\u00e1 podepsal rozsudek. Nem\u011bl jsem mu nic \u0159\u00edkat, ale\u2026 to se m\u00e1m po\u0159\u00e1d nechat uml\u010dovat? Chci si st\u00e1t tak\u00e9 jednou za sv\u00fdm n\u00e1zorem, ani\u017e by se mi cynicky vysm\u00e1l a urazil m\u011b. J\u00e1 se k n\u011bmu taky tak nechov\u00e1m. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee je mi to l\u00edto, ale nenech\u00e1m ze sebe d\u011blat po\u0159\u00e1d blbce. J\u00e1 jsem byl ten, kdo za n\u00edm v\u017edy p\u0159i\u0161el, omlouval se, prosil, sna\u017eil se v\u0161e vy\u0159e\u0161it, i kdy\u017e chybu ud\u011blal on. Ale toho u\u017e m\u00e1m dost. Nechci po\u0159\u00e1d ml\u010det\u2026 Kdy\u017e se v\u017eiju do toho, jak jsem se choval, ne\u017e jsem ho poznal\u2026 Oh, v t\u00e9 dob\u011b bych ho poslal do h\u00e1je okam\u017eit\u011b, ale on m\u011b zm\u011bnil a j\u00e1 jsem mu za to moc vd\u011b\u010dn\u00fd. Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u011b zm\u011bnil, proto\u017ee jsem se choval hrozn\u011b, ale i moje chov\u00e1n\u00ed m\u011blo sv\u00e9 d\u016fvody. Tak stra\u0161n\u011b bych si p\u0159\u00e1l, aby pochopil, \u017ee to nemysl\u00edm zle\u2026 \u017ee vlastn\u011b v\u0161echno to, co d\u011bl\u00e1m, nen\u00ed my\u0161leno nijak \u0161patn\u011b.<\/p>\n

N\u011bkdy mi p\u0159ijde, \u017ee v\u016fbec nev\u00ed, co za cel\u00fd den d\u011bl\u00e1m, \u017ee se sna\u017e\u00edm d\u011blat n\u011bco pro n\u00e1s, ne pro sebe. Pro\u010d bych tolik v pr\u00e1ci makal? Pot\u0159eboval bych s\u00e1m pro sebe pen\u00edze? Ani ne\u2026 moc toho nesn\u00edm, ob\u010das si koup\u00edm n\u011bco na sebe, jsem pov\u011bt\u0161inu \u010dasu doma a nikam nejdu. Nem\u00e1m ty pen\u00edze kam strkat. Ale d\u00edky n\u011bmu ano\u2026 A j\u00e1 si toho u\u017e\u00edv\u00e1m, r\u00e1d vyd\u011bl\u00e1m pen\u00edze a n\u011bco s n\u00edm podniknu. Na\u010d mi budou pen\u00edze na \u00fa\u010dtu? K ni\u010demu. Chci je u\u017e\u00edvat k tomu, abych pro n\u00e1s za\u0159\u00eddil p\u0159\u00edjemn\u00e9 podm\u00ednky, n\u011bjakou z\u00e1bavu, aby si se mnou za\u017eil n\u011bjak\u00fd hezk\u00fd okam\u017eik na n\u011bjak\u00e9m p\u011bkn\u00e9m m\u00edst\u011b. Nebo abych mu ud\u011blal jen radost a n\u011bco mu mohl koupit. Nav\u00edc, pl\u00e1novali jsme si d\u016fm a d\u011bti. To bude cht\u00edt velk\u00e9 finance a s prominut\u00edm – Tom studuje, nem\u016f\u017eu po n\u011bm cht\u00edt, aby chodil je\u0161t\u011b do pr\u00e1ce, ani bych to necht\u011bl. Chci, aby m\u011bl klid na u\u010den\u00ed, m\u011bl dost \u010dasu a odpo\u010dinku. Ale p\u0159eci jen, t\u00e1hnu to tak n\u011bjak s\u00e1m. V\u00edm, \u017ee mi s t\u00edm v\u0161\u00edm pom\u016f\u017ee, ale j\u00e1 to ani nechci. Jsem r\u00e1d, kdy\u017e se o n\u00e1s dva mohu postarat a r\u00e1d bych se staral i o to mali\u010dk\u00e9, kter\u00e9ho se snad do\u010dk\u00e1me. I kdy\u017e, dne\u0161ek mo\u017en\u00e1 v\u0161e zm\u011bnil.<\/p>\n

<\/em> Pod\u00edval jsem se na n\u011bj a upnul k n\u011bmu pohled. Bylo mi tak l\u00edto, \u017ee jeho o\u010di nez\u00e1\u0159\u00ed jako v\u017edycky, naopak jsou pln\u00e9 bolesti a tr\u00e1pen\u00ed. A tohle v\u0161e je moje vina. Jak fajn pocit\u2026 C\u00edt\u00edm se jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed hajzl, kter\u00fd by si zaslou\u017eil b\u00fdt leda tak mu\u010den a stejn\u011b by to bylo m\u00e1lo. Ach jo, pro\u010d jsem se jen\u2026 utrhl ze \u0159et\u011bzu? Jen\u017ee\u2026 mn\u011b u\u017e ten jeho \u0159et\u011bz s obojkem tolik \u0161krtil. P\u0159ipadal jsem si, jako bych jen k\u00fdval na to, co si Tom p\u0159eje, chce, \u017e\u00e1d\u00e1, l\u00edb\u00ed se mu\u2026 Pod\u0159izuju mu v\u0161echno. Snad jsem se vzdal i sv\u00fdch n\u00e1zor\u016f, jen abych mu neubli\u017eoval, ale to st\u00e1le tak\u00e9 nejde. Jsem osobnost, tak jako on. M\u00e1m svoje n\u00e1zory, my\u0161lenky, postoje a n\u00e1pady. M\u00e1m pr\u00e1vo je ventilovat a st\u00e1t si za nimi tak jako on. On se dle t\u011bch m\u00fdch tak\u00e9 ne\u0159\u00edd\u00ed, tak pro\u010d bych to st\u00e1le d\u011blal j\u00e1? On se ode m\u011b dok\u00e1zal zvednout a odej\u00edt, j\u00e1 to jednodu\u0161e nedok\u00e1\u017eu. I te\u010f, kdy\u017e m\u011b na\u0161tval, a nejen te\u010f\u2026 V\u00edm, \u017ee zase p\u0159ijdu a asi se omluv\u00edm. Holt jsem u\u017e takov\u00fd, nedok\u00e1\u017eu se d\u00edvat na to, \u017ee je smutn\u00fd. V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee kdyby ho uspokojilo, abych sko\u010dil z mrakodrapu, tak bych sko\u010dil. Jsem asi \u0161\u00edlen\u00fd, co? Ale j\u00e1 ho miluju\u2026 stra\u0161n\u011b, dalo by se \u0159\u00edct a\u017e k smrti. Nikdy jsem nebyl tak zamilovan\u00fd, doopravdy jsem snad nikoho ani nemiloval, kdy\u017e si to ‚porovn\u00e1m‘ s t\u00edm, jak miluji jeho. Ned\u00e1 se to popsat, vy\u010d\u00edslit, uk\u00e1zat ani vypo\u010d\u00edtat, nato\u017epak vysv\u011btlit. On je pro m\u011b jako vzduch, kter\u00fd pot\u0159ebuju k \u017eivotu. Zn\u00ed to asi a\u017e d\u011btinsky, ale j\u00e1 bez n\u011bj u\u017e nejsem nic\u2026 On je moje druh\u00e1 polovi\u010dka. On je ten, kdo mi dal druh\u00e9 k\u0159\u00eddlo a j\u00e1 d\u00edky n\u011bmu l\u00e9t\u00e1m. Ov\u0161em u n\u011bj to asi stejn\u00e9 nen\u00ed. Po dne\u0161ku bych \u0159ekl, \u017ee jsem jeho k\u0159\u00eddlo asi rozml\u00e1til a rozcupoval, a\u010d jsem necht\u011bl. M\u00e1m strach, \u017ee se u\u017e nikdy nedo\u010dk\u00e1m okam\u017eiku, kdy bych byl jeho jistotou a osobou, kter\u00e1 je jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed. Ale on\u2026 on bude mou sou\u010d\u00e1st\u00ed ji\u017e nav\u017edy.<\/p>\n

<\/em> Musel m\u016fj pohled c\u00edtit, ale nijak na n\u011bj nereagoval. Naopak se zad\u00edval z mal\u00e9ho ok\u00e9nka ven. D\u011blal cokoli pro to, aby se na m\u011b nemusel pod\u00edvat. Letu\u0161\u010din hlas oznamoval, \u017ee u\u017e brzy budeme vzl\u00e9tat, zda jsou v\u0161ichni p\u0159ipraveni a p\u0159ipout\u00e1ni. Letadlo u\u017e startovalo. Sjel jsem pohledem na jeho ruku. Tolik jsem se t\u011b\u0161il, a\u017e polet\u00edme dom\u016f a budeme se dr\u017eet za ruce, p\u0159\u00edmo se pr\u00e1t o to, kdo bude koukat z ok\u00fdnka, ale nakonec se u n\u011bj ma\u010dkat oba a d\u00edvat se na tu n\u00e1dheru v nebes\u00edch. Tohle p\u0159\u00e1n\u00ed se p\u0159\u00edmo\u2026 rozbilo. Rozfoukalo se jako ty mr\u00e1\u010dky, mezi kter\u00e9 jsme pomalu vzl\u00e9tali. Nav\u00edc\u2026 co ten kr\u00e1sn\u011b lesknouc\u00ed se prst\u00fdnek. Mo\u017en\u00e1 by ho te\u010f nejrad\u0161i prohodil ok\u00fdnkem.<\/em><\/p>\n

Jen, co jsem od jeho ruky po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b pohled odvr\u00e1til, schoval jsem si obli\u010dej do dlan\u00ed a bre\u010del. Nemohl jsem\u2026 Tom to nejsp\u00ed\u0161 ani nevn\u00edmal, jeliko\u017e mu ze sluch\u00e1tek ji\u017e hr\u00e1la hlasit\u011b hudba. Nedok\u00e1zal jsem se na n\u011bj ned\u00edvat. Musel jsem se na n\u011bj pod\u00edvat znovu, jako bych se sna\u017eil mu \u0159\u00edct, jak moc se mu omlouv\u00e1m. Tentokr\u00e1t m\u011bl hlavu v\u0161ak op\u0159enou o seda\u010dku a o\u010di zav\u0159en\u00e9. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu ov\u0161em tekly slzy. M\u011bl jsem takovou chu\u0165 mu je l\u00e1skypln\u011b ot\u0159\u00edt a po\u0161eptat mu, aby neplakal, jak moc ho miluju, jen\u017ee te\u010f to pro m\u011b bylo skoro a\u017e zak\u00e1zan\u00e9. Dokonce jsem k n\u011bmu lehce zdvihl ruku a nat\u00e1hl prsty, ale rad\u011bji jsem ji zase nechal klesnout k sob\u011b. Jako by to snad c\u00edtil, otev\u0159el o\u010di a s\u00e1m si tv\u00e1\u0159e ot\u0159el. K\u00e9\u017e bych sm\u011bl, l\u00e1sko\u2026<\/em> Letadlo se n\u00e1hle rozjelo. Tom se rozhl\u00e9dl a zhluboka vydechl. Nem\u011bl vzl\u00e9t\u00e1n\u00ed r\u00e1d stejn\u011b jako j\u00e1. Jen jsem sklopil hlavu a vydechl. Ned\u011blalo mi to dob\u0159e, proto jsem se sna\u017eil alespo\u0148 pravideln\u011b d\u00fdchat, ale ten pl\u00e1\u010d mi v tom moc nepom\u00e1hal.<\/p>\n

Vlastn\u011b posledn\u00ed dobou c\u00edt\u00edm ten probl\u00e9m, co u m\u011b nastal, u\u017e kdy\u017e jsem byl men\u0161\u00ed. V\u00edm, \u017ee m\u011b to srdce a tlak zlob\u00ed, ale c\u00edt\u00edm, \u017ee se to zhor\u0161uje. Asi bych s t\u00edm m\u011bl n\u011bkam j\u00edt, ale\u2026 co, v\u017edy\u0165 je to fuk.<\/em> Byl to velk\u00fd rozd\u00edl oproti na\u0161emu p\u0159\u00edletu. Kdy\u017e jsme sem let\u011bli, Tom na mn\u011b sed\u011bl p\u0159\u00edmo nam\u00e1\u010dknut\u00fd a dr\u017eel se m\u011b za ruku. Te\u010f sed\u011bl tak daleko, jak mu to jen seda\u010dka dovolovala. Netrvalo dlouho a letadlo se odlepilo od zem\u011b. D\u00edky tomu, \u017ee jsem m\u011bl sklopenou hlavu, jsem mohl vid\u011bt, jak ruku semkl v p\u011bst. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by tiskl m\u011b. Jen\u017ee te\u010f\u2026 je i tahle seda\u010dka v\u00edc ne\u017e j\u00e1, v\u0161ichni a v\u0161echno jsou v\u00edc a jsou lep\u0161\u00ed, proto\u017ee mu neubl\u00ed\u017eili tak jako j\u00e1. Ach jo\u2026 zaslou\u017e\u00edm si to.<\/em> Ti\u0161e jsem tu jeho ruku sledoval a jen jsem v\u017edy po chvilce povzdechl. Nakonec jsem se zabo\u0159il do seda\u010dky, jako bych se snad pokou\u0161el neb\u00fdt vid\u011bt. Stiskl jsem si dla\u0148 v dlani. Sly\u0161el jsem jeho t\u011b\u017ek\u00fd v\u00fddech, a pot\u00e9 kone\u010dn\u011b pominul nep\u0159\u00edjemn\u00fd tlak. Tom se uvolnil a oddechl. Kr\u00e1tce se na m\u011b pod\u00edval, a pot\u00e9 se znovu za\u010dal d\u00edvat z ok\u00e9nka. Tak\u00e9 jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Bylo to tak\u2026 trapn\u00e9, bolestn\u00e9 a nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Nemohl jsem se zbavit toho t\u00ed\u017eiv\u00e9ho pocitu na hrudi.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne Pozn\u00e1mka autorek: N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl a mo\u017en\u00e1 i p\u00e1r dal\u0161\u00edch budou trochu na r\u00e1nu – p\u0159edev\u0161\u00edm na r\u00e1nu do Tomova ksichtu – , proto v\u00e1s p\u0159edem varujeme. =D Nebojte se, nejedn\u00e1 se o nic trval\u00e9ho, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4929","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4929","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4929"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4929\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4929"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4929"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4929"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}