{"id":4940,"date":"2013-06-15T17:00:00","date_gmt":"2013-06-15T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4925"},"modified":"2013-06-15T17:00:00","modified_gmt":"2013-06-15T16:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/06\/15\/novel-of-dreams-our-life-7\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 7."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika<\/a>
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/p>\n

* „Tomi, Tomi, poj\u010f se se mnou je\u0161t\u011b d\u00edvat na poh\u00e1dky,“ pros\u00ed m\u011b Molly.<\/em><\/div>\n

„Zlat\u00ed\u010dko, j\u00e1 se ale mus\u00edm u\u010dit,“ povzdechnu a pohlad\u00edm ji po vl\u00e1sk\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
„Tomi, pros\u00ed\u00ed\u00edm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed smutn\u011b a nahod\u00ed ps\u00ed o\u010dka, kter\u00fdmi m\u011b poka\u017ed\u00e9 obm\u011bk\u010dila a moc dob\u0159e o tom v\u011bd\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Tohle na m\u011b nezkou\u0161ej,“ uk\u00e1\u017eu na ni v\u00fdhru\u017en\u011b prstem, a\u010dkoli se sm\u011bju.<\/em><\/div>\n
„Tomi\u2026“ za\u010dne smutn\u011b natahovat.<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e, tak fajn,“ vzd\u00e1m se. Nechci, aby bre\u010dela, a u\u017e v\u016fbec j\u00ed nechci n\u011bco odp\u00edrat. Zaslou\u017e\u00ed si v\u0161echno na \u0161irok\u00e9m sv\u011bt\u011b. Je to moje zlat\u00ed\u010dko, ud\u011blal bych pro ni v\u0161echno. Spadnu k Molly na postel. „Tak poj\u010f, ty moje prdelko,“ p\u0159it\u00e1hnu si ji k sob\u011b a polo\u017e\u00edm si ji na sebe. Hned se ke mn\u011b spokojen\u011b p\u0159ivine. Polo\u017e\u00ed si mi hlavi\u010dku na rameno a zav\u0159e o\u010di.<\/em><\/div>\n
„Necht\u011bla ses d\u00edvat?“ usm\u011bju se.<\/em><\/div>\n
„Ne, cht\u011bla jsem, abys byl se mnou,“ broukne ti\u0161e. V o\u010d\u00edch m\u011b za\u0161t\u00edpou slzy, tak je zav\u0159u a d\u00e1m j\u00ed pusu na \u010delo.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b nade v\u0161echno\u2026“ vydechnu. *<\/p>\n

<\/em> Zt\u011b\u017eka polknu knedl\u00edk v krku, otev\u0159u o\u010di a p\u0159ejedu prsty po prost\u011bradle.<\/div>\n

„Bille,“ za\u0161ept\u00e1m. Ohmat\u00e1m pr\u00e1zdnou postel a rozhl\u00e9dnu se po lo\u017enici. Uvid\u00edm ho st\u00e1t na terase op\u0159en\u00e9ho o z\u00e1bradl\u00ed. \u0160el od n\u011bj mal\u00fd kou\u0159, tak\u017ee mi do\u0161lo, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 kou\u0159\u00ed. Sotva vych\u00e1zelo slunce a on tam jen tak st\u00e1l jako t\u011blo bez du\u0161e. Bolestiv\u011b se mi sev\u0159e hrudn\u00edk. Co tam d\u011bl\u00e1 takhle brzy? Spal v\u016fbec? Bo\u017ee m\u016fj, co mu to jenom d\u011bl\u00e1m\u2026<\/em> Spust\u00edm nohy na zem, vezmu deku a v tichosti se p\u0159esunu na terasu. Nen\u00ed tu zima, ale p\u0159es noc se tu pom\u011brn\u011b ochlazuje od mo\u0159e. Nechci, aby mi nastydl.<\/em> Jemn\u011b mu polo\u017e\u00edm p\u0159es ramena deku a obejmu ho.<\/div>\n
„Ah,“ tro\u0161ku sebou cukne, jak se m\u011b polek\u00e1. Hned se ale uklidn\u00ed a naopak se mi schoul\u00ed do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Vydechne kou\u0159 a pooto\u010d\u00ed hlavu tro\u0161ku ke mn\u011b. „Pro\u010d nespink\u00e1\u0161?“ Pro\u010d j\u00e1 nespink\u00e1m? Pro\u010d nesp\u00ed on?<\/em><\/div>\n
„Jen \u0161patn\u00fd sen. Pro\u010d nesp\u00ed\u0161 ty?“ pohlad\u00edm ho po b\u0159i\u0161e a ti\u0161e ho sleduji.<\/div>\n
„N\u011bjak jsem nemohl sp\u00e1t,“ broukne sp\u00ed\u0161e \u0161eptem a pot\u00e1hne si z cigarety. „\u0160patn\u00fd sen? Byl to jen sen, Tomi\u2026 B\u011b\u017e si je\u0161t\u011b lehnout, a\u0165 si odpo\u010dine\u0161,“ pohlad\u00ed m\u011b hned po ruce, kterou ho hlad\u00edm. Po\u0159\u00e1d se star\u00e1 jenom o m\u011b, jako by mu na sob\u011b snad ani nez\u00e1le\u017eelo.
<\/em> „Nejdu. Ty by sis m\u011bl odpo\u010dinout,“ vydechnu a op\u0159u si \u010delo o jeho rameno. „Promi\u0148 mi tu noc. J\u00e1\u2026 \u0159ekl jsem v\u011bci, kter\u00e9 jsem nikdy ani nem\u011bl z huby vypustit. Mrz\u00ed m\u011b to a j\u00e1 ti\u2026 nechci ubli\u017eovat. Jenom\u017ee to bohu\u017eel d\u011bl\u00e1m,“ za\u0161ept\u00e1m utr\u00e1pen\u011b.<\/div>\n
\n
\n

Kdyby m\u011b nepoznal, bylo by mu snad i l\u00edp. Co on se mnou m\u00e1 v\u016fbec za \u017eivot? T\u011b\u0161\u00ed ho v\u016fbec, \u017ee je se mnou? V\u017edy\u0165 jsem hrozn\u00fd, k n\u011bmu se chov\u00e1m p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Zaslou\u017e\u00ed si n\u011bco lep\u0161\u00edho, n\u011bkoho, kdo bude schopn\u00fd ho milovat dost na to, aby mu oplatil v\u0161echnu \u0161t\u011bdrost, jeho ob\u011btavost, nesobeckost a l\u00e1sku. Je to ten nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, jak\u00e9ho jsem kdy poznal a chov\u00e1m se k n\u011bmu takhle. Neum\u00edm si ho v\u00e1\u017eit. M\u011bl by m\u011b kopnout do prdele a je\u0161t\u011b mi nad\u00e1vat do krypl\u016f. T\u00edmhle zp\u016fsobem ho za chv\u00edli tak akor\u00e1t ztrat\u00edm\u2026 a to nechci ani v nejmen\u0161\u00edm.<\/p>\n

<\/em> „\u0160\u0161\u0161\u0161.“ Hned ruku, kterou m\u011b hladil, p\u0159esune na moji tv\u00e1\u0159 a vl\u00eddn\u011b m\u011b pohlad\u00ed. „Nemysli na to.“<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 mi to v\u016fbec odpustit?“ zad\u00edv\u00e1m se do jeho n\u00e1dhern\u00fdch \u010dokol\u00e1d. Jde v\u016fbec odpustit, \u017ee je n\u011bkdo takov\u00fd idiot jako j\u00e1, a neum\u00ed si hl\u00eddat tu svoji zasranou dr\u017eku?<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1m co,“ usm\u011bje se tro\u0161ku a semkne pak rty k sob\u011b. „Nic si nevy\u010d\u00edtej, u\u017e na to v\u016fbec nemysli, ano?“ Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt takhle klidn\u00fd? Ani nespal, ur\u010dit\u011b kv\u016fli tomu, co jsem mu \u0159ekl, a te\u010f se tu na m\u011b usm\u00edv\u00e1, i kdy\u017e vid\u00edm v\u0161echnu bolest, kterou jsem nap\u00e1chal, v jeho kr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00edch. Pamatuji si, jak se na m\u011b v\u017edy p\u0159ekr\u00e1sn\u011b sm\u00e1l, kdy\u017e na m\u011b \u010dekal p\u0159ed \u0161kolou a j\u00e1 se za n\u00edm rozb\u011bhl dol\u016f. Kde je ten jas te\u010f? Uvnit\u0159 je jen bolest a vy\u010derp\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mu p\u016fsob\u00edm j\u00e1.<\/em> Do o\u010d\u00ed se mi za\u010daly sb\u00edhat slzy. Proto jsem rychle zamrkal a nakonec o\u010di zav\u0159el, aby to nevid\u011bl. U\u017e tak se dost tr\u00e1p\u00ed, a te\u010f se je\u0161t\u011b bude strachovat, co se d\u011bje. Co jsem to z n\u011bj ud\u011blal? Kde je ten m\u016fj dominantn\u00ed arogantn\u00ed Bill? Vys\u00e1l jsem z n\u011bj ve\u0161kerou energii.<\/em> Po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch u\u017e se ke mn\u011b oto\u010dil a ob\u011bma rukama m\u011b objal. Zavrt\u00edm hlavou, p\u0159itisknu se k n\u011bmu a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edb\u00edm na krk.<\/p>\n

„Nechci, aby ses tr\u00e1pil, abys kv\u016fli mn\u011b nespal a abych z tebe vys\u00e1val v\u0161echnu radost,“ vyd\u00e1m ze sebe chv\u011bj\u00edc\u00edm se hlasem p\u0159es tvo\u0159\u00edc\u00ed se knedl\u00edk v m\u00e9m krku. Kdy\u017e te\u010f vid\u00edm tu spou\u0161\u0165, jakou jsem nap\u00e1chal, nejrad\u011bji bych se dobrovoln\u011b nechal zast\u0159elit nebo popravit. P\u0159ipad\u00e1m si tak \u0161patn\u00fd. Jak se mnou v\u016fbec m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/em><\/div>\n

„Ale no tak, uklidni se\u2026 Tak to nen\u00ed,“ pohlad\u00ed m\u011b po z\u00e1dech a p\u0159ivine se ke mn\u011b. Je n\u011b\u017en\u00fd a opatrn\u00fd, ale sna\u017e\u00ed si vyhledat mou p\u0159\u00edtomnost, m\u00e9 dotyky.<\/div>\n
„Pamatuju si, jak jsi byl nad\u0161en\u00fd, kdy\u017e jsem za tebou b\u011b\u017eel po \u0161kole. Poka\u017ed\u00e9 se mi vybav\u00ed tv\u016fj v\u00fdraz, kdy\u017e jsem t\u011b p\u0159ekvapil v kancel\u00e1\u0159i\u2026 V tv\u00fdch o\u010d\u00edch bylo n\u011bco, co u\u017e tam nen\u00ed. V\u0161echno to jenom ni\u010d\u00edm\u2026 Jak se mnou v\u016fbec m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt?“ popot\u00e1hnu nosem a za\u010dnu ho hladit po ramen\u011b. Ti\u0161e povzdechne a zavrt\u00e1 se mi do n\u00e1ru\u010de, jak jen m\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Stalo se hodn\u011b v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 pro n\u00e1s oba byly t\u011b\u017ek\u00e9. Nen\u00ed to tak, \u017ee by to ve mn\u011b u\u017e nebylo, to ne\u0159\u00edkej\u2026 Jsem s tebou, proto\u017ee t\u011b miluju, l\u00e1sko,“ za\u0161ept\u00e1. „Obejmi m\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Cokoliv\u2026“ \u0161eptnu sp\u00ed\u0161 pro sebe. Siln\u011b, av\u0161ak n\u011b\u017en\u011b z\u00e1rove\u0148 kolem n\u011bj ovinu pa\u017ee a p\u0159itisknu si ho k sob\u011b.<\/p>\n

V\u017edy pro m\u011b byla Molly \u010d\u00edslo 1. A\u0165 se d\u011blo cokoli na sv\u011bt\u011b, kdykoli si vzpomn\u011bla, byl jsem u n\u00ed a d\u011blal p\u0159esn\u011b to, co cht\u011bla ona. Byla moje priorita a je j\u00ed po\u0159\u00e1d. Jenom\u017ee u\u017e tu nen\u00ed, a to bych m\u011bl kone\u010dn\u011b p\u0159ijmout. Te\u010f je tu ale Bill, m\u016fj p\u0159\u00edtel, m\u016fj miluj\u00edc\u00ed man\u017eel. Byl se mnou po celou tu dobu, a\u0165 bylo dob\u0159e nebo \u0161patn\u011b. St\u00e1le mi byl po boku a podporoval m\u011b ve v\u0161em, co jsem d\u011blal. V\u011b\u0159\u00ed ve mn\u011b. A je na\u010dase, abych mu to kone\u010dn\u011b oplatil. Zaslou\u017e\u00ed si to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, i kdybych pro to m\u011bl t\u0159eba let\u011bt a\u017e na Mars. To jenom d\u00edky n\u011bmu jsem te\u010f tady, \u017eiv a zdr\u00e1v. Je to m\u016fj and\u011bl str\u00e1\u017en\u00fd. Ochra\u0148uje m\u011b ve dne v noci. Co kdyby m\u011b opustil? Co kdybych ho ztratil? Ne, ne, ne, j\u00e1 bych to nep\u0159e\u017eil. Nep\u0159e\u017eil. V\u010derej\u0161ek u\u017e se nikdy nesm\u00ed opakovat. Nikdy!<\/em><\/p>\n

„Slib mi, \u017ee m\u011b neopust\u00ed\u0161 pro to, jak\u00fd jsem idiot. J\u00e1 se zm\u011bn\u00edm. V\u00e1\u017en\u011b,“ \u0159eknu zoufale.<\/div>\n

„Neopust\u00edm t\u011b z \u017e\u00e1dn\u00e9ho d\u016fvodu, nechci t\u011b opustit. Nemysli na takov\u00e9 v\u011bci,“ za\u0161ept\u00e1 mi do ucha a hned m\u011b pod n\u011bj l\u00edbne. Schoul\u00ed se mi jako n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9 kot\u011b do n\u00e1ru\u010de. St\u00e1hnu kolem n\u011bj ruce pevn\u011bji a za\u010dnu ho n\u011b\u017en\u011b hladit po \u0161\u00edji.<\/div>\n
„Nejrad\u011bji bych cel\u00fd v\u010derej\u0161ek vr\u00e1til\u2026“ vydechnu bezmocn\u011b. I kdy\u017e to milov\u00e1n\u00ed na z\u00e1chodech v\u016fbec nebylo \u0161patn\u00fd.<\/em> „Mo\u017en\u00e1 to milov\u00e1n\u00ed bych tam nechal. Bylo to n\u00e1dhern\u00fd. Je hezk\u00fd poka\u017ed\u00e9 t\u011b c\u00edtit v sob\u011b. Jsou to jedin\u00e9 okam\u017eiky, kdy m\u00e1m pocit, \u017ee jsme naprosto spojeni a ani v nejmen\u0161\u00edm mi to nevad\u00ed,“ vl\u00edpnu mu pusinku na sp\u00e1nek. K\u00e9\u017e bych alespo\u0148 z poloviny dok\u00e1zal vyj\u00e1d\u0159it, co k n\u011bmu c\u00edt\u00edm, co poci\u0165uji p\u0159i ka\u017ed\u00e9m milov\u00e1n\u00ed, a jak \u0161\u00edlen\u011b ho miluju. Nechov\u00e1m se tak, nemluv\u00edm tak, ale uvnit\u0159 mne to je. P\u0159\u00e1l bych si to um\u011bt vyjad\u0159ovat. Nechci mu ubli\u017eovat\u2026 Nechci\u2026<\/em> Nad t\u00edm se tro\u0161ku usm\u00e1l, a\u017e pot\u00e9 m\u011b za\u0161imraly jeho \u0159asy na krku.<\/p>\n

„\u2026p\u0159\u00e1l bych si to taky,“ vydechne n\u00e1hle.<\/div>\n

„Co by sis taky p\u0159\u00e1l?“ udiv\u00edm se a shl\u00e9dnu na n\u011bj.<\/div>\n
„Aby\u2026 aby ses se mnou miloval,“ \u0159ekne snad a\u017e stydliv\u011b.<\/div>\n
„Jako\u2026 to?“ vyd\u00e1m ze sebe zasko\u010den\u011b. Na to, jak\u00fd je tohle tedy okam\u017eik, tak t\u00edmhle m\u011b dostal. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych nad t\u00edm u\u017e p\u00e1rkr\u00e1t nep\u0159em\u00fd\u0161lel, ale ani za boha by m\u011b nenapadlo, \u017ee by se to mohlo st\u00e1t i ve skute\u010dnosti. P\u0159edstava dominantn\u00edho Billa pode mnou? No wow\u2026<\/em> Pok\u00fdv\u00e1 lehce hlavi\u010dkou.<\/div>\n
„Ano, ale nenut\u00edm t\u011b do toho, to ne,“ \u0161eptne. Ti\u0161e se zasm\u011bju a n\u011b\u017en\u011b ho pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„Te\u010f jsi mi trochu vyrazil dech,“ pov\u00edm mu pravdu a d\u00e1l ho hlad\u00edm ve vlasech. Ne, j\u00e1 u\u017e asi v\u00e1\u017en\u011b mus\u00edm \u0161\u00edlet. Neum\u00edm si to p\u0159edstavit. On, kter\u00fd si sotva nechal s\u00e1hnout na zadek?<\/em><\/div>\n
„To promi\u0148,“ pohlad\u00ed m\u011b s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem po hrudi.<\/div>\n
„To nic. Jen\u2026 jsem nic takov\u00e9ho v \u017eivot\u011b ne\u010dekal,“ p\u0159izn\u00e1m.<\/div>\n
„\u2026a j\u00e1 na to mysl\u00edm u\u017e tak dlouho,“ broukne a p\u0159ejede mi prstem po kr\u010dn\u00ed tepn\u011b.<\/p>\n

P\u00e1ni\u2026 Nesta\u010d\u00edm se divit. P\u0159i prvn\u00edm or\u00e1ln\u00edm sexu na m\u011b nebyl div na\u0161tvan\u00fd, kdy\u017e jsem mu str\u010dil prst do zadku, a te\u010f by se se mnou cht\u011bl milovat. To pro m\u011b\u2026 moc znamen\u00e1. Je to d\u016fkaz toho, \u017ee mi opravdu v\u011b\u0159\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/em> „Pokud\u2026 bys to opravdu cht\u011bl, tak ti slibuju, \u017ee to ud\u011bl\u00e1me,“ zad\u00edv\u00e1m se mu naprosto v\u00e1\u017en\u011b do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„A cht\u011bl bys ty?“ up\u0159e ke mn\u011b o\u010dka.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee o m\u011b v tomhle tolik nejde. Tob\u011b v\u017edycky vadilo, kdy\u017e jsem ti s\u00e1hl na zadek,“ pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Ale ty sis musel v\u0161imnout, \u017ee mi to u\u017e del\u0161\u00ed dobu nevad\u00ed,“ pousm\u011bje se a schov\u00e1 se mi zase do n\u00e1ru\u010de. „J\u00e1 bych cht\u011bl\u2026“ Cht\u011bl by se se mnou milovat. V\u011b\u0159\u00ed, \u017ee mu neubl\u00ed\u017e\u00edm. Je pravda, \u017ee jsme man\u017eel\u00e9, tak\u017ee d\u016fv\u011bru bychom k sob\u011b m\u00edt m\u011bli, ale tohle moc znamen\u00e1. V\u00edm, jak si na tomhle zakl\u00e1dal.<\/em><\/div>\n
„Pak to tedy ud\u011bl\u00e1me,“ l\u00edbnu ho n\u011b\u017en\u011b na \u010delo.<\/div>\n
„Hmm, dob\u0159e,“ vydechne mi na krk a n\u00e1sledn\u011b m\u011b na n\u011bj pol\u00edb\u00ed. Pohlad\u00edm ho po tv\u00e1\u0159i a odt\u00e1hnu se. Nejsem si jist\u00fd, jestli to chce te\u010f, ale j\u00e1 nechci. Celou noc nespal, mus\u00ed se vyspat, odpo\u010dinout si. Nehodl\u00e1m riskovat, \u017ee mu n\u011bco ud\u011bl\u00e1m, \u017ee bude unaven\u00fd a nevyspal\u00fd. To mu nesv\u011bd\u010d\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Ty si te\u010f ale b\u011b\u017e lehnout. Zav\u00edraj\u00ed se ti o\u010d\u00ed\u010dka,“ po\u0161ept\u00e1m.<\/div>\n

„Mmm, to nen\u00ed pravda,“ zavrt\u00ed se tro\u0161ku. A je\u0161t\u011b bude n\u011bco nam\u00edtat.<\/em><\/div>\n
„Ale ano, je. Pot\u0159ebuje\u0161 se vyspat a odpo\u010dinout si,“ pov\u00edm mu.<\/div>\n
Podrbe se na p\u0159edlokt\u00ed a na\u0161pul\u00ed zamy\u0161len\u011b rty. „A p\u016fjde\u0161 taky?“<\/div>\n
„Jsem u\u017e celkem vyspal\u00fd, ale pokud chce\u0161, abych tam byl, tak tam s tebou budu,“ usm\u011bju se.<\/div>\n
„Jak chce\u0161 ty,“ vydechne. „J\u00e1 si teda na chvili\u010dku lehnu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak poj\u010f,“ pohlad\u00edm ho po ramenou. D\u00e1m mu je\u0161t\u011b pusinku, vezmu ho za ruku a odvedu ho do lo\u017enice, kde ho ulo\u017e\u00edm. Sundal si boxerky, co\u017e m\u011b ani u\u017e nep\u0159ekvapovalo. R\u00e1d spal nah\u00fd, l\u00e9pe se mu tak pr\u00fd spalo, bylo mu pohodln\u011bji. Nav\u00edc tady je teplo. P\u0159ilehnu si k n\u011bmu a vezmu si ho na sebe, jako jsem si pokl\u00e1dal v\u017edy Molly, s t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee ona byla men\u0161\u00ed. P\u0159ivinu si ho k sob\u011b a za\u010dnu ho hladit po z\u00e1dech.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ za\u0161ept\u00e1 po chvilce. Po\u0159\u00e1d se ke mn\u011b tak tulil a vinul, ale u\u017e spokojen\u011b oddechoval. Co\u017e je pro m\u011b te\u010f hlavn\u00ed. Pot\u0159ebuje se vyspat, na\u010derpat n\u011bjakou energii.<\/em> D\u00e1m mu pusinku na ruku a d\u00e1l ho jemn\u011b hlad\u00edm. Po chvilce v\u00e1\u017en\u011b usnul. Jen si ruku nacpal k m\u00e9mu t\u011blu a tisknul se, sna\u017eil se schoulit se co nejv\u00edce k sob\u011b, jako by se b\u00e1l, \u017ee m\u011b okr\u00e1d\u00e1 o m\u00edsto. P\u0159itom mn\u011b to bylo jedno, jeliko\u017e u\u017e jsem neusnul. St\u00e1le jsem ho jen n\u011b\u017en\u011b hladil, sledoval a vzpom\u00ednal na v\u0161echny kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky n\u00e1s dvou.<\/p>\n

Le\u017eel jsem u n\u011bj p\u0159inejmen\u0161\u00edm hodinu a p\u016fl. S\u00e1m jsem tak\u00e9 je\u0161t\u011b odpo\u010d\u00edval a p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u010derej\u0161ku. Choval jsem se jako naprost\u00fd idiot. M\u011bl jsem dost upito, ale to m\u011b neomlouv\u00e1 stejn\u011b jako Billa. Ale vy\u0159e\u0161ili jsme to, bude to dobr\u00e9. M\u016f\u017eeme to br\u00e1t jedin\u011b jako dal\u0161\u00ed d\u016fkaz toho, co v\u0161echno je n\u00e1\u0161 vztah schopn\u00fd vydr\u017eet. Byl jsem z t\u00e9 postele v\u0161ak pom\u011brn\u011b rozl\u00e1man\u00fd a necht\u011bl jsem ho budit neust\u00e1l\u00fdm p\u0159evalov\u00e1n\u00edm. Proto jsem ho ze sebe po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b sundal a vylezl. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, co bych tak mohl d\u011blat, kdy\u017e jsme tu posledn\u00ed den, a\u017e jsem si uv\u011bdomil, \u017ee bych mohl zavolat mamce. Sl\u00edbil jsem j\u00ed, \u017ee se budeme pr\u016fb\u011b\u017en\u011b oz\u00fdvat, ale\u2026 jsme na l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch, mohla o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se ozvu sotva jednou. S\u00e1m se nad t\u00edm usm\u011bju, vezmu iPhone a p\u0159esunu se na terasu. Jakmile jsem vyto\u010dil mam\u010dino \u010d\u00edslo, ani jsem nemusel dlouho \u010dekat a asi po t\u0159et\u00edm vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed mi to zvedla.<\/p>\n

„Aho\u2026“ na\u010dnu v\u011btu.<\/div>\n

„No taky dost, \u017ee se ozve\u0161, Tome. U\u017e jsem si za\u010d\u00ednala d\u011blat starosti, jestli v\u00e1s tam nesmetl n\u011bjak\u00fd hurik\u00e1n,“ pok\u00e1r\u00e1 m\u011b ihned, \u010demu\u017e se za\u010dnu sm\u00e1t. Jo, mami, taky jsi mi chyb\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Mami, hurik\u00e1ny jsou v Americe. V Asii jsou tajfuny a v na\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti jsou ork\u00e1ny nebo cyklony,“ oprav\u00edm ji pobaven\u011b.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, kdy\u017e ty se\u0161 taky moc chytrej, m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 hned tak br\u00e1t,“ za\u010dne se sm\u00e1t se mnou.<\/div>\n
„Ne, je tu kr\u00e1sn\u011b. Podle m\u011b tu pr\u0161\u00ed tak t\u0159ikr\u00e1t do roka,“ usm\u011bju se a op\u0159u se o z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n
„No j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d se pt\u00e1\u0161, jestli n\u00e1s nesmetl hurik\u00e1n?“ povyt\u00e1hnu se sm\u00edchem obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak lep\u0161\u00ed \u0159\u00edct tohle, ne\u017e se zeptat, co tam opravdu na t\u011bch l\u00edb\u00e1nk\u00e1ch d\u011bl\u00e1te, \u017ee jo. Rad\u011bji si ani nechci p\u0159edstavovat, kde v\u0161ude jste to\u2026 to to,“ vydechne snad a\u017e zhrozen\u011b. Bo\u017ee m\u016fj, moje m\u00e1ma je v\u00e1\u017en\u011b magor.<\/em><\/div>\n
„Pok\u0159tili jsme ka\u017ed\u00fd kout domku, neboj,“ ujist\u00edm ji a za\u010dneme se spole\u010dn\u011b sm\u00e1t. Ohl\u00e9dnu se dovnit\u0159 na toho sp\u00edc\u00edho and\u00edlka a rad\u011bji se uti\u0161\u00edm. „Ale za\u010d\u00edn\u00e1me m\u00edt n\u011bjak\u00fd probl\u00e9my\u2026 M\u00e1me te\u010f skoro po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00e9 konflikty i kv\u016fli mali\u010dkostem,“ vydechnu. „To asi nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed tak brzy po svatb\u011b, vi\u010f?“ M\u00e1m takov\u00fd strach, kam tohle povede. Nechci o Billa p\u0159ij\u00edt.<\/em><\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b \u017ee to je naopak a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 norm\u00e1ln\u00ed. Co j\u00e1 si tak vzpom\u00edn\u00e1m na l\u00edb\u00e1nky s tv\u00fdm otcem, tak jsme se h\u00e1dali snad ka\u017ed\u00fd den. O to pak ale bylo v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed usmi\u0159ov\u00e1n\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Mami!“ ok\u0159iknu ji a za\u010dnu se \u0161\u00edlen\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„Hele, jen se t\u011b sna\u017e\u00edm uklidnit. Je to naprosto norm\u00e1ln\u00ed. Zase to bude v po\u0159\u00e1dku, neboj se,“ ujist\u00ed m\u011b se sm\u00edchem.<\/p>\n

„Kdy\u017e jsme u toho t\u00e1ty\u2026 Nemluvila jsi s n\u00edm n\u011bkdy v bl\u00edzk\u00e9 dob\u011b? Na kont\u011b mi p\u0159ibylo 20 000\u20ac,“ promnu si prsty ko\u0159en nosu.<\/div>\n

„\u2026co\u017ee?“ vyd\u00e1 ze sebe p\u0159ekvapen\u011b. „J\u00e1\u2026 no, jo, mluvila jsem s n\u00edm. \u0158\u00edkala jsem mu, \u017ee se \u017een\u00ed\u0161. Byl n\u011bjak\u00fd p\u0159e\u0161l\u00fd z toho, \u017ee jsme ho ani nepozvali. Pak ale \u0159ekl, \u017ee to tak je stejn\u011b lep\u0161\u00ed, \u017ee by ti to pokazil\u2026“ \u0159ekne mi.<\/div>\n
„\u017de by mi to pokazil? O m\u011b se star\u00e1? A \u017ee necht\u011bl j\u00edt ani na poh\u0159eb svoj\u00ed dcery je, kurva, norm\u00e1ln\u00ed?“ rozk\u0159iknu se vyto\u010den\u011b. Zmrd jeden! Jak j\u00e1 ho nen\u00e1vid\u00edm! M\u011bl na tu svatbu p\u00e1chnout a rozbil bych mu dr\u017eku i jako sv\u00e9mu t\u00e1tovi!<\/em><\/div>\n
„Tomi, neroz\u010diluj se\u2026“ \u0159ekne ne\u0161\u0165astn\u011b. „Je to hajzl, v\u016fbec na n\u011bj nemysli. M\u00e1\u0161 l\u00edb\u00e1nky s Billem, tak si je neka\u017e. U\u017e toho zkazil dost n\u00e1m v\u0161em. Neka\u017e si kv\u016fli n\u011bmu, pros\u00edm, alespo\u0148 l\u00edb\u00e1nky\u2026 Neka\u017e si j\u00edm v\u016fbec \u017eivot. Pen\u00edze p\u0159ijmi, budou se v\u00e1m hodit do budoucna, a v\u00edc na n\u011bj nemysli, ano?“ sna\u017e\u00ed se m\u011b ukonej\u0161it vl\u00eddn\u00fdm hlasem, kter\u00fdm se m\u011b sna\u017eila ut\u011b\u0161it i poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e jsem byl mal\u00fd a n\u011bco se mi stalo. V\u017edy m\u011b p\u0159i tom hladila po vlasech a \u0161eptala mi, \u017ee v\u0161echno bude dobr\u00e9.<\/p>\n

„Jo, j\u00e1\u2026 m\u00e1\u0161 pravdu,“ polknu ve\u0161ker\u00fd vztek a zhluboka se nadechnu mo\u0159sk\u00e9ho vzduchu. „Promi\u0148, jen\u2026 m\u011b to roz\u010d\u00edlilo. Omlouv\u00e1m se ti, mami.“<\/div>\n

„Neomlouvej se mi, Tomi, nic se ned\u011bje. Tak u\u017e t\u011b nebudu zdr\u017eovat. Ut\u00edkej za Billem, pozdravuj ho a u\u017eijte si tam ten zbytek dne, dob\u0159e? Hlavn\u011b v po\u0159\u00e1dku dole\u0165te,“ po\u017e\u00e1d\u00e1 m\u011b.<\/div>\n
„Jo, jo, neboj se, mami. Tak ahoj, je\u0161t\u011b se ti ozvu.“<\/div>\n
„Ahoj,“ rozlou\u010d\u00ed se se mnou. Zav\u011bs\u00edm, je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t do plic vdechnu \u010derstv\u00fd vzduch, abych ze sv\u00e9 mysli vyhnal my\u0161lenky na otce, a pot\u00e9 se vr\u00e1t\u00edm do domku. Vezmu si notebook, posad\u00edm se k Billovi na postel k jeho noh\u00e1m a vynd\u00e1m si z iPhonu simku, kterou je nutno zakoupit hned po p\u0159\u00edjezdu. Jinak si ani nezavol\u00e1te, a s internetem se m\u016f\u017eete rozlou\u010dit. Norm\u00e1ln\u00ed oper\u00e1to\u0159i tady nefunguj\u00ed. Zapoj\u00edm sim kartu do notebooku a zapnu ho. Pot\u00e9 u\u017e si za\u010dnu proj\u00ed\u017ed\u011bt n\u011bjak\u00e9 domky v okol\u00ed na\u0161eho bydli\u0161t\u011b.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9 statistika autor: Mischy & Turmawenne TOM * „Tomi, Tomi, poj\u010f se se mnou je\u0161t\u011b d\u00edvat na poh\u00e1dky,“ pros\u00ed m\u011b Molly. „Zlat\u00ed\u010dko, j\u00e1 se ale mus\u00edm u\u010dit,“ povzdechnu a pohlad\u00edm ji po vl\u00e1sk\u00e1ch. „Tomi, pros\u00ed\u00ed\u00edm,“ zak\u0148u\u010d\u00ed smutn\u011b a nahod\u00ed ps\u00ed o\u010dka,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4940","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4940","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4940"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4940\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4940"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4940"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4940"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}