{"id":4945,"date":"2013-06-13T16:00:00","date_gmt":"2013-06-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=4930"},"modified":"2013-06-13T16:00:00","modified_gmt":"2013-06-13T15:00:00","slug":"novel-of-dreams-our-life-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/06\/13\/novel-of-dreams-our-life-6\/","title":{"rendered":"Novel of Dreams – Our Life 6."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9: <\/strong> http:\/\/bit.ly\/18o92h0<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika: <\/strong> http:\/\/bit.ly\/18o92h0+<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Ta cesta pro m\u011b byla nekone\u010dn\u00e1. Trvalo to snad d\u00e9le, ne\u017e kdy\u017e jsme sem jeli. Kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b byli na m\u00edst\u011b, jen jsem \u0159idi\u010di pod\u011bkoval a vystoupil. Alkohol ze m\u011b u\u017e docela vyprchal, co\u017e pro m\u011b bylo plus. Nechci na n\u011bj b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00fd, zl\u00fd nebo podobn\u011b. Mo\u017en\u00e1 bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e prost\u011b p\u0159ijdu a v klidu si k n\u011bmu p\u0159ilehnu. Byl opil\u00fd, mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm. Do\u0161el jsem kone\u010dn\u011b dovnit\u0159. V mal\u00e9 hale byla tma, v dom\u011b byl klid. Okay, hlavn\u011b v klidu.<\/em> Jen jsem za sebou ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e. Zul jsem se a \u0161el ti\u0161e d\u00e1l. Hned jsem zahl\u00e9dl le\u017e\u00edc\u00ed postavu v posteli pod prost\u011bradlem. Tom le\u017eel na sv\u00e9 polovin\u011b postele schoulen\u00fd do klub\u00ed\u010dka z\u00e1dy ke mn\u011b. Zd\u00e1lo se, \u017ee sp\u00ed, ale m\u011bl rozsv\u00edceno a zrovna se p\u0159et\u00e1\u010del, co\u017e pro m\u011b bylo znamen\u00ed, \u017ee to tak nen\u00ed.<\/p>\n

„Ahoj,“ po\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e dojdu bl\u00ed\u017e k posteli a pod\u00edv\u00e1m se na n\u011bj. V\u0159e ve mn\u011b vztek, ale to nic, to se zklidn\u00ed. Hlavn\u00ed je, \u017ee mu nic nen\u00ed a je doma. Uhm, um\u00edr\u00e1m o n\u011bj strachy a on\u2026 ne, dost.<\/em><\/div>\n

„\u010cau,“ oplat\u00ed mi pozdrav neur\u010dit\u00fdm t\u00f3nem.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi ode\u0161el?“ vydechnu.<\/em><\/div>\n
„Bolela m\u011b hlava.“ \u017de bys n\u011bco \u0159ekl?<\/em><\/div>\n
„Aha, dob\u0159e. A je ti u\u017e l\u00e9pe? Nechce\u0161 n\u011bjak\u00fd pr\u00e1\u0161ek?“<\/div>\n
„Ne, nechci. Jestli se jde\u0161 sprchovat, bu\u010f potichu. U\u017e chci sp\u00e1t,“ \u0159ekne bez t\u00f3nu a vyt\u00e1hne si deku v\u00fd\u0161. To mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? Jsem asi \u00faplnej debil, nebo co?<\/em><\/div>\n
„Neboj se, m\u00e1m ohled,“ \u0159eknu a skousnu si zevnit\u0159 spodn\u00ed ret. J\u00e1 se tady o n\u011bj boj\u00edm, m\u00e1m o n\u011bj, kurva, starost a chlape\u010dek mi je\u0161t\u011b \u0159ekne, jak se m\u00e1m chovat? To tro\u0161ku p\u0159ehnal.<\/em><\/div>\n
„Hm,“ zn\u011blo to sp\u00ed\u0161 a\u017e posm\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
\n
\n

To u\u017e jsem si rad\u011bji vzal \u010dist\u00e9 boxerky, a hned se roze\u0161el do koupelny. Nikdy jsem si nemyslel, \u017ee by se choval takhle, a hle. U\u017e je to tady.<\/em> Sundal jsem ze sebe oble\u010den\u00ed, odlo\u017eil jej na sk\u0159\u00ed\u0148ku, a hned si zalezl do sprchov\u00e9ho koutu. Spustil jsem na sebe p\u0159\u00edjemn\u011b teplou vodu, pot\u00e9 jsem ale p\u0159epnul na studenou. Pot\u0159eboval jsem se probrat, v\u00e1\u017en\u011b si tu hlavu ochladit. Nechci mu \u0159\u00edct n\u011bco, \u010deho bych pak litoval. Jak se ale zd\u00e1, on to \u0159ekne a ani toho nelituje. Kdyby tak n\u011bkdy tu\u0161il, jak mi ubli\u017euje, jak m\u011b tr\u00e1p\u00ed a dr\u00e1s\u00e1 mi nervy. Nech\u00e1pu, pro\u010d tohle v\u0161echno\u2026 pro\u010d se mnou st\u00e1le je, pro\u010d si m\u011b vzal, kdy\u017e jsem pro n\u011bj tak \u0161patn\u00fd. Nikdy nic takov\u00e9ho ne\u0159ekl, ale jeho chov\u00e1n\u00ed vypov\u00edd\u00e1 o tom, \u017ee m\u011b takov\u00e9ho z\u0159ejm\u011b vid\u00ed.<\/em> Nechal jsem s kapkami vody st\u00e9ct i p\u00e1r slz. Po\u0159\u00e1dn\u011b jsem si omyl obli\u010dej. Potom jsem u\u017e vodu rad\u011bji vypnul. Necht\u011bl jsem ho p\u0159eci jen dlouho ru\u0161it t\u00edm, \u017ee bych se sprchoval. Vylezl jsem ven, a i p\u0159es v\u0161echno to horko, kter\u00e9 tu bylo, jsem se zat\u0159\u00e1sl zimou. Osu\u0161il jsem se a obl\u00e9kl si \u010dist\u00e9 boxerky. Pot\u00e9 jsem si jen pro\u010d\u00edsnul vlasy a zhasnul. Vydal jsem se ve v\u0161\u00ed tichosti do lo\u017enice.<\/p>\n

Do\u0161el jsem k posteli a p\u0159ilehl si k n\u011bmu. Dob\u0159e, zkus\u00edm to jinak. Mo\u017en\u00e1 jsem nep\u0159\u00edjemn\u00fd\u2026<\/em> Pomalu jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil a objal ho zezadu kolem pasu. Tom pod moj\u00ed rukou zt\u011b\u017eka vydechl. Chytil m\u011b za ni, ale nepropletl si se mnou prsty jako obvykle. Sundal mi ji ze sebe. Aha. Tak to je moc\u2026 p\u011bkn\u00e9. U\u017e m\u011b u sebe ani nechce.<\/em><\/div>\n

„Tome\u2026 j\u00e1 jsem se o tebe b\u00e1l. Pro\u010d jsi n\u011bco\u2026 ne\u0159ekl?“ \u0161eptnu ne\u0161\u0165astn\u011b a op\u0159u si t\u011blo o loket.<\/div>\n
„Nemohl jsem t\u011b naj\u00edt,“ \u0159ekne jen lhostejn\u011b a odlehne si ode m\u011b o kousek d\u00e1l. Ale tak daleko jsem od tebe nebyl.<\/em><\/div>\n
„Mohl jsi n\u011bco \u0159\u00edct u\u017e u baru,“ brouknu. Na to mi nic ne\u0159ekl. Jen jsem povzdechl a pod\u00edval se do stropu. Pom\u011brn\u011b dlouhou dobu bylo ticho, a\u017e jsem ho zaslechl nadechnout se.<\/p>\n

„Byla dobr\u00e1?“<\/div>\n

„Dobr\u00e1? Co?“ \u0161eptnu nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Ta \u010dokol\u00e1dov\u00e1 poleva. Nebo byl \u010dokol\u00e1dovej jen svr\u0161ek?“ \u0159ekne ost\u0159e. Ne, to nem\u016f\u017ee myslet v\u00e1\u017en\u011b.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm?“ posad\u00edm se a podzvednu u\u017e na\u0161tvan\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b d\u011blej blb\u00fdho,“ odsekne opovr\u017eliv\u011b.<\/div>\n
„Co si o mn\u011b, sakra, mysl\u00ed\u0161?“ narovn\u00e1m se. Mysl\u00ed si snad, \u017ee jsem s t\u00edm negrem n\u011bco m\u011bl, nebo co?<\/em><\/div>\n
„U\u017e si o tob\u011b rad\u0161i nemyslim nic.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem s nik\u00fdm nic nem\u011bl,“ \u0159eknu jasn\u011b. „Jo? Okay.“<\/p>\n

Tom nic ne\u0159ekl. Pouze se na posteli posadil a spustil nohy na zem. Ml\u010del jsem, byl jsem n\u011bjakou dobu v\u00e1\u017en\u011b ticho a jen se zhluboka nadechoval, ale nakonec jsem to u\u017e nevydr\u017eel.<\/div>\n

„J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u011bvka. To, \u017ee jsem s n\u011bk\u00fdm tancoval, nic neznamen\u00e1. Ty ses taky nezachoval nejl\u00e9pe,“ vydechnu pak.<\/div>\n
„Jo? Co jsem ud\u011blal, hm? Potkal tam sv\u00fdho b\u00fdval\u00fdho? Tak, do prdele, promi\u0148, \u017ee sem n\u00e1hodou taky p\u0159ijel!“ zvedne se na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Tady v\u016fbec nejde o Taie, ne\u0159ekl jsem proti n\u011bmu ani slovo a ani ne\u0159eknu, proto\u017ee mi to nevadilo. Na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho,“ \u0159eknu. Povyt\u00e1hne obo\u010d\u00ed. „Jde mi o to, jak ses zachoval a jak se chov\u00e1\u0161 ke mn\u011b\u2026 U\u017e je toho moc,“ vydechnu a stisknu v dlani prost\u011bradlo. Nesm\u00edm vylet\u011bt. Ne, nechci to. Nechci na n\u011bj k\u0159i\u010det, ale on m\u011b k tomu snad a\u017e nut\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Jo, ty se\u0161 d\u011bsnej chud\u00e1\u010dek, vi\u010f. Ty ses tam nemusel d\u00edvat, jak se tv\u016fj man\u017eel ohmat\u00e1v\u00e1 s n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm! Klidn\u011b ses tam mohl uprost\u0159ed toho zasran\u00fdho parketu zad\u00e1vit tim africkym \u010d\u016fr\u00e1kem!“ zv\u00fd\u0161\u00ed na m\u011b hlas. To u\u017e p\u0159ehnal. Takhle se mnou jednat nebude!<\/em><\/div>\n

„Kurva, co si to o mn\u011b mysl\u00ed\u0161? Ty v\u016fbec nev\u00ed\u0161, jak to bylo\u2026 J\u00e1 jsem jen tancoval a ten idiot p\u0159i\u0161el. P\u0159ipojil se a pak m\u011b za\u010dal ohmat\u00e1vat. Kdybys mi rad\u0161i \u0159ekl u baru, poj\u010f dom\u016f, nebo za mnou dokonce p\u0159i\u0161el\u2026 taky by to bylo o n\u011b\u010dem jin\u00fdm. J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 kurva, sly\u0161\u00ed\u0161?“ \u0159eknu u\u017e na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Ne? Hlavn\u011b, \u017ee ses tam kolem n\u011bj kroutil jak levn\u00e1 \u0161t\u011btka!“ prskne roz\u010d\u00edlen\u011b. Pootev\u0159u rty. P\u0159eslechl jsem se? Bohu\u017eel bych \u0159ekl, \u017ee ne. Levn\u00e1 \u0161t\u011btka\u2026 To je celkem fajn sly\u0161et od sv\u00e9ho man\u017eela, od kluka, kter\u00fdho miluju\u2026<\/em><\/div>\n
„To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?!“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pocit, \u017ee se, kurva, sm\u011bju?“ zasm\u011bje se ironicky a za\u010dne si z prstu rv\u00e1t prst\u00fdnek. „Proto\u017ee j\u00e1 u\u017e toho m\u00e1m tak akor\u00e1t dost.“<\/div>\n
„To nejsi s\u00e1m,“ syknu a zakrout\u00edm hlavou. „Po\u0159\u00e1d v\u0161echno d\u011bl\u00e1m \u0161patn\u011b\u2026 V jednom kuse jsem tady ten nejhor\u0161\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se toho te\u010f stalo hodn\u011b. N\u00e1m ob\u011bma, a hlavn\u011b tob\u011b se stalo tolik v\u011bc\u00ed, co si n\u011bkdo neza\u017eije za cel\u00fd \u017eivot, ale sakra\u2026 chovejme se k sob\u011b tro\u0161ku norm\u00e1ln\u011b a hezky\u2026“ \u0159eknu u\u017e rozt\u0159esen\u011b, a\u010d m\u00e1m zv\u00fd\u0161en\u00fd hlas.<\/p>\n

„J\u00e1 ti na celou tuhle tvoj\u00ed hru na \u0161\u0165astnou rodinku u\u017e seru. Je to jen fale\u0161n\u00e1 nad\u011bje, kter\u00e1 se nikdy nespln\u00ed,“ \u0159ekne znechucen\u011b a hod\u00ed po mn\u011b prst\u00fdnek. Vykul\u00edm jen o\u010di a pod\u00edv\u00e1m se na to, jak ke mn\u011b ten prst\u00fdnek dolet\u011bl.<\/div>\n

„Tak poslouchej,“ nadechnu se a rozt\u0159esen\u00fdma rukama se zap\u0159u o postel, „j\u00e1 se sna\u017e\u00edm jako ten krypl, d\u011bl\u00e1m v\u0161echno jen proto, abych dok\u00e1zal n\u00e1m dv\u011bma v\u0161echno splnit, a ty mi \u0159ekne\u0161 tohle? Fale\u0161n\u00e1 nad\u011bje? Kurva, jak tohle m\u016f\u017ee\u0161 \u0159\u00edct?! D\u011bl\u00e1m, co m\u016f\u017eu, o nic jsem t\u011b ne\u017e\u00e1dal, nic jsem po tob\u011b necht\u011bl, mak\u00e1m, sna\u017e\u00edm se d\u00e1t v\u0161e do po\u0159\u00e1dku ohledn\u011b toho domu a i d\u011bt\u00ed, a ty\u2026 ty mi \u0159ekne\u0161, \u017ee je to fale\u0161. Do\u0161lo ti v\u016fbec, \u017ee jsem si t\u011b vzal? \u017de t\u011b miluju? \u017de m\u00e1m taky n\u011bjak\u00fd city a \u017ee m\u011b tohle, kurva, bol\u00ed? Poslouchej se\u2026 Poslouchej, jak se mnou mluv\u00ed\u0161!“<\/div>\n
„Tak sis m\u011b nemusel, kurva, v\u016fbec br\u00e1t, kdy\u017e jsem tak hroznej!“ zak\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b se slzami v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„J\u00e1 si t\u011b vzal, proto\u017ee jsem cht\u011bl, proto\u017ee t\u011b miluju! Ch\u00e1pe\u0161 to? Nejsi nijak hroznej, jen se zamysli\u2026 nad t\u00edm, jak se chov\u00e1\u0161. J\u00e1\u2026 kurva, v\u017edy\u0165 j\u00e1 bych pro tebe dejchal\u2026“ rozbre\u010d\u00edm se u\u017e. „Co j\u00e1 prosed\u011bl noc\u00ed a jenom pro tebe bre\u010del, proto\u017ee jsem se b\u00e1l, \u017ee t\u011b nikdy u\u017e nebudu m\u00edt. Byl jsem schopn\u00fd ud\u011blat v\u0161echno, abych t\u011b z toho dostal, a snad jsem to taky ud\u011blal. Nikdy\u2026 nikdy jsem nelitoval a ani nebudu litovat toho, \u017ee jsem si t\u011b vzal\u2026“ vyhrknu.<\/p>\n

Tom se nadechl, jako by na m\u011b cht\u011bl znovu zak\u0159i\u010det, ale pak n\u00e1hle pusu zav\u0159el. Zatnul ruce v p\u011bsti a pouze na m\u011b zlostn\u011b koukal. Cel\u00fd jsem se rozt\u0159\u00e1sl. Jen jsem si p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 k hrudi. To je tak hnusn\u00e1 pal\u010div\u00e1 bolest.<\/em> P\u0159iv\u0159el jsem na okam\u017eik o\u010di a nadechl se.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026 po tob\u011b nic nechci, ni\u010d\u00edm t\u011b nechci poutat, jen\u2026 jen jsem cht\u011bl tro\u0161ku pochopen\u00ed, l\u00e1sky, jistoty\u2026 J\u00e1 bych pro tebe ud\u011blal v\u0161echno. J\u00e1 jsem\u2026 za toho krypla nemohl. Neud\u011blal bych to. Sakra, miluju t\u011b, jsi m\u016fj man\u017eel,“ pomalu si stoupnu a semknu v dlani jeho prst\u00fdnek. Tom na m\u011b dlouho v tichosti hled\u011bl. Chv\u011bla se mu brada a po tv\u00e1\u0159\u00edch u\u017e se mu kut\u00e1lely slzy. Zhluboka se nadechl, aby zabr\u00e1nil vzlyk\u016fm, a ode\u0161el z lo\u017enice. Sklopil jsem o\u010di a nechal si t\u00e9ct slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch. Jen jsem v dlani tiskl ten jeho prst\u00fdnek a ti\u0161e vzlykal. Co se to jen d\u011bje, do hajzlu. Kam se pod\u011bly ty okam\u017eiky \u0161t\u011bst\u00ed, l\u00e1sky a spokojenosti. To jsem v\u00e1\u017en\u011b natolik \u0161patn\u00fd? Pro\u010d si m\u011b tedy bral\u2026 J\u00e1 ho k ni\u010demu nenutil. Byl t\u00edm nad\u0161en\u00fd. Bylo to pro n\u011bj prioritou k tomu, abychom byli rodina. A j\u00e1 to cht\u011bl tak\u00e9.<\/p>\n

<\/em> Nev\u00edm, jak dlouho jsem tam sed\u011bl, ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem se zvedl a vzal si ze stolku cigarety. Hned jsem jednu vy\u0148al a \u0161el ven. Pohl\u00e9dl jsem na sv\u00e9 ruce. T\u0159\u00e1sl jsem se jako tehdy, kdy\u017e mi \u0159ekli, \u017ee je v l\u00e9\u010debn\u011b, nebo kdy\u017e jsem za n\u00edm p\u0159i\u0161el. Rad\u011bji jsem si zap\u00e1lil a trhan\u011b kou\u0159 vydechl. Ani nev\u00edm, kolik jsem t\u011bch cigaret nakonec vykou\u0159il, ale \u0161el jsem po del\u0161\u00ed dob\u011b zase dovnit\u0159. Posadil jsem se na postel a pohl\u00e9dl na dve\u0159e od koupelny. Bylo z\u0159ejm\u011b zbyte\u010dn\u00e9 za n\u00edm te\u010f j\u00edt.<\/p>\n

P\u0159ehnal jsem to. Ale j\u00e1 mu to u\u017e \u0159\u00edct musel. \u0158ekl bych mu snad i v\u00edc, ale u\u017e beztak tohle bylo dost. Ubl\u00ed\u017eit jsem mu nikdy necht\u011bl a ani te\u010f nechci. Jen\u017ee on nevid\u00ed, jak se chov\u00e1. Je sice mlad\u00fd, ale je to inteligentn\u00ed mu\u017e, ale po\u0159\u00e1d se chov\u00e1 tro\u0161ku jako d\u00edt\u011b. Nevy\u010d\u00edt\u00e1m mu to, moc si toho neu\u017eil, Molly byla nemocn\u00e1 a on m\u011bl plno starost\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se pot\u0159ebuje vy\u0159\u00e1dit te\u010f, to mu ale nevy\u010d\u00edt\u00e1m. Jen a\u0165 na m\u011b bere tro\u0161ku ohled. On tak\u00e9 d\u011bl\u00e1 chyby, jako ka\u017ed\u00fd. I j\u00e1. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem s t\u00edm negrem asi tancovat nem\u011bl, ale j\u00e1 ho nehledal. Mrzelo m\u011b, \u017ee Tom sed\u00ed na baru, op\u00edj\u00ed se a j\u00e1 jsem pro n\u011bj vzduch. To bylo to, co m\u011b bolelo\u2026 Mo\u017en\u00e1 jsem tohle v\u0161echno posral t\u00edm, \u017ee jsem ho o tu ruku po\u017e\u00e1dal. On si zaslou\u017e\u00ed n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, n\u011bkoho, kdo si ho zaslou\u017e\u00ed. Cht\u011blo by to mlad\u00e9ho kluka, kter\u00fd s n\u00edm bude blbnout, nakonec by si ho vzal, ale t\u0159eba po del\u0161\u00ed dob\u011b. Mo\u017en\u00e1 by pro n\u011bj bylo v\u0161e lep\u0161\u00ed, kdyby m\u011b nepoznal.<\/p>\n

<\/em> Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem zaslechl, jak se otev\u0159ely dve\u0159e od koupelny. Hned jsem k nim zvedl o\u010di. Tom se v naprost\u00e9 tichosti p\u0159enesl p\u0159es m\u00edstnost a vy\u0161el na terasu. Zhluboka jsem se nadechl. Vy\u010dk\u00e1val jsem p\u00e1r minut, ale nakonec jsem se odhodlal a \u0161el za n\u00edm. Vy\u0161el jsem ze dve\u0159\u00ed ven a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/p>\n

„\u2026omlouv\u00e1m se, moc se omlouv\u00e1m,“ vydechnu. Jednodu\u0161e se na n\u011bj nedok\u00e1\u017eu d\u00edvat, jak se tr\u00e1p\u00ed, pl\u00e1\u010de a je smutn\u00fd. C\u00edt\u00edm pocit viny. Nem\u011bl jsem mu to asi \u0159\u00edkat, ale\u2026 on mi taky nemusel \u0159\u00edkat, \u017ee jsem jako \u0161t\u011btka.<\/em> P\u0159enesl v\u00e1hu na druhou nohu, p\u0159ejel rukou po z\u00e1bradl\u00ed, ale nic mi na to ne\u0159ekl. Pomalu jsem se roze\u0161el a\u017e k n\u011bmu. Vzal jsem ho za ruku a jen mu rychle vtiskl ten prst\u00fdnek do dlan\u011b. „Necht\u011bl jsem takhle vylet\u011bt, odpus\u0165 mi\u2026 pros\u00edm. J\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b nechci ztratit,“ vzlykl jsem. Nechci si hr\u00e1t na \u017e\u00e1dnou chudinku, ale\u2026 uvnit\u0159 m\u011b se v\u0161echno trh\u00e1 a p\u00e1l\u00ed, kdy\u017e je to mezi n\u00e1mi takhle.<\/em> Ml\u010dky mi ruku vyvl\u00e9kl a za\u010dal prsten mnout mezi prsty. „Nechoval jsem se dob\u0159e, v\u00edm o tom. Te\u010f to bohu\u017eel u\u017e nevr\u00e1t\u00edm\u2026 Jen\u2026 Tome, ty v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b miluju. Nikdy bych ne\u0159ekl, \u017ee jsi hrozn\u00fd. Naopak, pro m\u011b jsi \u00fa\u017easn\u00fd\u2026 Ale chyby d\u011bl\u00e1me ka\u017ed\u00fd.“ To, \u017ee mi neodpov\u00eddal, m\u011b p\u011bkn\u011b znerv\u00f3z\u0148ovalo. <\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 tohle v\u0161echno bude cht\u00edt skon\u010dit. N\u00e1\u0161 sen se rozplyne jako mr\u00e1\u010dek\u2026 Ne, tohle nesm\u00edm dopustit. J\u00e1 bych bez n\u011bj u\u017e nedok\u00e1zal existovat.<\/em> St\u00e1le byl ticho, z\u00e1dy stoj\u00edc ke mn\u011b.<\/div>\n

„Chci ti \u0159\u00edct, \u017ee v\u0161echno to, co jsme si \u0159ekli, v\u0161echny ty na\u0161e sny\u2026 jsem cht\u011bl a st\u00e1le chci zrealizovat a usiluju o to. Pro m\u011b to nejsou fale\u0161n\u00e9 nad\u011bje\u2026 D\u011bl\u00e1m pro to v\u0161e, co jen mohu. To mi, pros\u00edm, v\u011b\u0159,“ po\u0161ept\u00e1m. „Odpus\u0165, pros\u00edm,“ sjedu mu dlan\u00ed po z\u00e1dech a poodstoup\u00edm. Sklonil hlavu, zt\u011b\u017eka se nadechl a pomalu se ke mn\u011b oto\u010dil. Ot\u0159el jsem si o\u010di od slz a pohl\u00e9dl do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1d. Vid\u011bl jsem v nich bolest. P\u0159istoupil ke mn\u011b a jemn\u011b m\u011b vzal za ruku. Obr\u00e1til mi ji dlan\u00ed vzh\u016fru. Jen\u017ee to jsem se u\u017e op\u011bt t\u0159\u00e1sl. Ne, pros\u00edm. Jen a\u0165 mi ten prst\u00fdnek nevrac\u00ed. Nechci o n\u011bj p\u0159ij\u00edt. Bo\u017ee m\u016fj\u2026<\/em> Bolestn\u011b jsem sklopil hlavu. Vlo\u017eil mi prst\u00fdnek do dlan\u011b a pot\u00e9 mi ji jemn\u011b prsty zav\u0159el. „Ne, pros\u00edm\u2026 Tome, ne,“ rozplakal jsem se a druhou rukou ho chytnul za jeho ruku. To mi nem\u016f\u017ee ud\u011blat. J\u00e1 tohle nep\u0159ekon\u00e1m.<\/em> On se v\u0161ak lehce pousm\u00e1l a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Navl\u00e9kne\u0161 mi ho?“ po\u0161ept\u00e1. Co\u017ee? Sly\u0161el jsem dob\u0159e? On\u2026 ho chce navl\u00e9knout, nevrac\u00ed mi ho. Sakra, seber se, ty idiote!<\/em><\/div>\n

„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ rozkoktal jsem se a pok\u00fdval jsem hlavou, „tob\u011b v\u017edy a nav\u017edy,“ po\u0161ept\u00e1m a jemn\u011b ho chytnu za ruku. Navl\u00e9knu mu ho na prsten\u00ed\u010dek, p\u0159i\u010dem\u017e se mu d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsi stra\u0161nej idiot\u2026 Nejrad\u011bji bych ti vrazil facku,“ p\u0159it\u00e1hne m\u011b k sob\u011b za ruku a p\u0159ivine se ke mn\u011b.<\/div>\n
„Tak mi ji vra\u017e, zaslou\u017e\u00edm si ji,“ p\u0159itisknu se k n\u011bmu a pevn\u011b ho obejmu.<\/div>\n
„Z\u00edtra si toho negra najdu a rozfl\u00e1k\u00e1m mu tu \u010dernou tlamu,“ zabru\u010d\u00ed. Schov\u00e1 se mi do n\u00e1ru\u010de a p\u0159itiskne mi rty na krk. Negr, n\u011bjakej debil. Ten mu za to nestoj\u00ed a mn\u011b tak\u00e9 ne.<\/em><\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161,“ za\u0161ept\u00e1m a oddechnu. „Tak stra\u0161n\u011b jsem se o tebe b\u00e1l.“<\/div>\n
„Hm,“ broukne a polo\u017e\u00ed mi hlavu na rameno. Pohlad\u00edm ho jemn\u011b po z\u00e1dech a sehnu k n\u011bmu pak hlavu. Popot\u00e1hne ti\u0161e nosem, l\u00edbne m\u011b na krk a pod\u00edv\u00e1 se mi do o\u010d\u00ed. Na\u0161e pohledy spoj\u00edm.<\/div>\n
„\u2026moc t\u011b miluju,“ \u0161eptnu skoro nesly\u0161n\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ pohlad\u00ed m\u011b jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i, „i kdy\u017e to tak n\u011bkdy nevypad\u00e1\u2026“ Na okam\u017eik zrak sklop\u00edm.<\/div>\n
„\u2026tak to nen\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1m a sjedu mu prsty po \u0161\u00edji. P\u0159ijde mi to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u00e9. Mo\u017en\u00e1 to tak doopravdy je, ale j\u00e1 to nechci p\u0159iznat jemu ani sob\u011b.<\/p>\n

<\/em> „S\u00e1m jsi to \u0159ekl\u2026“ \u0161eptne a pomalu m\u011b pust\u00ed. J\u00e1 si ho ale p\u0159idr\u017e\u00edm.<\/div>\n

„Nemyslel jsem to tak, i kdy\u017e to nen\u00ed omluva,“ \u0161eptnu a chytnu ho za bradi\u010dku. „\u0158ekl jsem moc v\u011bc\u00ed a n\u011bkter\u00fdch lituju. Omlouv\u00e1m se ti\u2026“ opatrn\u011b jsem mu stiskl dla\u0148 ve sv\u00e9.<\/div>\n
„Um\u00edm odpou\u0161t\u011bt,“ vydechne, „ale ne zapom\u00ednat,“ zavrt\u00ed nepatrn\u011b hlavou. No, to jsme na tom stejn\u011b. Ch\u00e1pu, \u017ee mi to nezapomene, ale ani j\u00e1 jemu. Chyba je na obou stran\u00e1ch.<\/em><\/div>\n
„To jsme na tom stejn\u011b,“ po\u0161ept\u00e1m. „Tohle jsem necht\u011bl, to mi v\u011b\u0159. Nechci ti ubl\u00ed\u017eit, to je to posledn\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1m a nahnu se k n\u011bmu. „Jsem idiot, ale idiot, kterej t\u011b zatracen\u011b moc miluje.“<\/div>\n
„Kdyby to bylo bez bolesti, tak to nen\u00ed l\u00e1ska,“ pousm\u011bje se. To m\u00e1 svatou pravdu.<\/em><\/div>\n
„To s tebou souhlas\u00edm,“ pohlad\u00edm jej po z\u00e1dech. „U n\u00e1s dvou to ale l\u00e1ska je,“ \u0161eptnu a pol\u00edb\u00edm ho. To mi odsouhlas\u00ed k\u00fdvnut\u00edm. Pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i a odt\u00e1hne se.<\/p>\n

„P\u016fjdu si lehnout. V\u00e1\u017en\u011b m\u011b ta hlava bol\u00ed,“ broukne. P\u0159esune se zp\u011bt do postele a vleze si na svoji p\u016flku. \u0160el jsem hned za n\u00edm.<\/div>\n

„Nechce\u0161 n\u011bjak\u00fd pr\u00e1\u0161ek? L\u00e9pe by se ti us\u00ednalo,“ po\u0161eptal jsem a posadil se na svou p\u016flku postele.<\/div>\n
„U\u017e jsem si ho bral, ale nepomohlo to. Nejlep\u0161\u00ed to bude vyspat,“ \u0161eptne a p\u0159ikryje se prost\u011bradlem a\u017e po krk. A\u010dkoli tu bylo teplo, kdy\u017e nebyl zachumlan\u00fd v dece, nikdy prost\u011b neusnul.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak spinkej,“ pohladil jsem ho konej\u0161iv\u011b po tv\u00e1\u0159i a p\u0159ilehnul si. Nadzvedl prost\u011bradlo a ohl\u00e9dl se na m\u011b. M\u00e1m nebo nem\u00e1m\u2026 U n\u011bj je mi nejl\u00e9pe. Snad u m\u011b v klidu usne. Nerad bych ho svou p\u0159\u00edtomnost\u00ed ru\u0161il.<\/em> Chvili\u010dku jsem v\u00e1hal, av\u0161ak pot\u00e9 jsem si k n\u011bmu p\u0159ilehnul a objal ho kolem pasu. Ti\u0161e vydechl, p\u0159ivinul se ke mn\u011b a ruku si polo\u017eil na moji. Propletl jsem si s n\u00edm prsty a oddechnul mu na krk. Jen jsem se k n\u011bmu p\u0159itulil a potom se u\u017e sna\u017eil neh\u00fdbat.<\/p>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee pomalu upadal do sp\u00e1nku, jeliko\u017e se neh\u00fdbal a pravideln\u011b d\u00fdchal. Kdy\u017e v\u0161ak pozvedl ruku, vyvedl m\u011b z omylu. Za\u010dal t\u00e9m\u011b\u0159 nepozorovan\u011b prot\u00e1\u010det na sv\u00e9m prst\u011b snubn\u00ed prst\u00fdnek. To ho tolik moc t\u00ed\u017e\u00ed? Pro\u010d si m\u011b tedy tehdy vzal\u2026<\/em> Nechal jsem ho, ale po chvilce jsem mu na ten prst\u00fdnek p\u0159ilo\u017eil prsty a p\u0159idr\u017eel ho. Pohladil jsem ho po ruce i p\u0159es prsty. Ruku polo\u017eil a zt\u011b\u017eka se nadechl. Ti\u0161e jsem oddechl a semknul rty k sob\u011b. Jen jsem ho po t\u00e9 ruce pohladil a s\u00e1m mu prst\u00fdnek tro\u0161ku proto\u010dil. M\u00e1 pr\u00e1vo na to ho nenosit, m\u00e1 pr\u00e1vo na to se mnou neb\u00fdt, a dokonce se se mnou rozv\u00e9st.<\/em><\/div>\n

„M\u00e1m pocit, jako by v\u00e1\u017eil tunu,“ \u0161eptne n\u00e1hle do hrobov\u00e9ho ticha. To je snad telepatie.<\/em><\/div>\n
„To ale nechci,“ po\u0161ept\u00e1m. „Nevzal ti ve\u0161kerou volnost, nepout\u00e1 t\u011b\u2026 Nechci, aby to tak bylo.“<\/div>\n
„St\u00e1le si kladu ot\u00e1zku, jestli jsme to moc neusp\u011bchali. Nelituju toho, jen\u2026 nut\u00ed m\u011b to p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli jsme nem\u011bli t\u0159eba je\u0161t\u011b po\u010dkat,“ vydechne ne\u0161\u0165astn\u011b. Sice toho nelituje, ale pochybuje. To nen\u00ed dobr\u00e9\u2026 Jak jsem si u\u017e \u0159\u00edkal, je mlad\u00fd. Pro n\u011bj je to asi p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ed\u010dasn\u00e9.<\/p>\n

<\/em> „Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu, mo\u017en\u00e1 ne. V\u00ed\u0161, ale\u2026 je to tak, \u017ee\u2026 j\u00e1 jsem si t\u011b t\u00edmhle necht\u011bl nijak p\u0159ipoutat. Jen v\u00edm, \u017ee pro m\u011b i pro tebe svatba hodn\u011b znamen\u00e1. Pro m\u011b je to jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch d\u016fkaz\u016f toho, \u017ee t\u011b v\u00e1\u017en\u011b miluju. Nejde mi o \u017e\u00e1dn\u00fd majetek a \u017e\u00e1dn\u00fd pr\u00e1vn\u00ed v\u011bci\u2026 co z toho, to nen\u00ed podstatn\u00e9. Hlavn\u011b\u2026 pro tebe je to priorita pro rodinu a taky pro m\u011b. Ale\u2026 nic se t\u00edm nezm\u011bnilo. J\u00e1 nejsem ten, kdo by ti \u0159ekl: Jsi m\u016fj man\u017eel, tak bude\u0161 se mnou, bude\u0161 m\u011b poslouchat, budeme prost\u011b jen spolu a hotovo. Ne\u2026 M\u00e1\u0161 volnost, j\u00e1 t\u011b nechci nijak \u0161krtit.“ Nev\u00edm, jak jinak mu to vysv\u011btlit. Ale on si to v\u00e1\u017en\u011b p\u0159\u00e1l.<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ za\u0161ept\u00e1 s povzdechem a p\u0159eto\u010d\u00ed se \u010delem ke mn\u011b. Schov\u00e1 se mi do n\u00e1ru\u010d\u00ed a za\u010dne m\u011b prsty jemn\u011b hladit po hrudi. „Jen m\u00e1m n\u00e1hle n\u011bjakou povinnost, n\u011bjakou zodpov\u011bdnost a na to\u2026 nejsem tak \u00fapln\u011b zvykl\u00fd. D\u0159\u00edv s Molly to tak bylo, ale\u2026 od t\u00e9 doby se stalo moc v\u011bc\u00ed a bylo to jin\u00fd. J\u00e1\u2026 j\u00e1 asi je\u0161t\u011b nejsem p\u0159ipraven\u00fd na to\u2026 m\u00edt d\u011bti,“ \u0161eptne t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b.<\/p>\n

Bere to jako povinnost? No v\u00fdborn\u011b\u2026 Bere to jako n\u011bjak\u00fd z\u00e1vazek, kter\u00fd mus\u00ed splnit, ale tak to p\u0159ece, sakra, v\u016fbec nen\u00ed.<\/em> Konej\u0161iv\u011b mu p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm prsty po rameni, jako bych mu t\u00edm snad cht\u011bl pomoci.<\/div>\n

„Jakou m\u00e1\u0161 moment\u00e1ln\u011b povinnost, Tomi?“ za\u0161ept\u00e1m opatrn\u011b, a nakonec ho pohlad\u00edm po hlav\u011b. „Nemus\u00ed to b\u00fdt tak, \u017ee bys na d\u011bti nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Naopak, um\u00ed\u0161 se o n\u011b starat l\u00e9pe ne\u017e kdejak\u00e1 m\u00e1ma\u2026 Vid\u011bl jsem to, za\u017eil jsem to. V\u017edycky jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee ty jednou bude\u0161 skv\u011bl\u00fd t\u00e1ta, ani\u017e bychom spolu tehdy u\u017e byli. Neber to jako\u2026 povinnost. D\u011bti p\u0159ijdou, a\u017e budeme oba cht\u00edt a budeme se na to c\u00edtit. To nen\u00ed rozhodnut\u00ed na p\u00e1r dn\u016f\u2026 V\u00edm, \u017ee tohle v\u00ed\u0161 a jsi si toho v\u011bdom,“ usm\u011bju se tro\u0161ku. „Jen se neboj. J\u00e1 t\u011b k ni\u010demu nenut\u00edm, nechci d\u011blat krok po kroku\u2026 My si ten \u017eivot napl\u00e1nujeme podle sebe, podle na\u0161ich tu\u017eeb a sn\u016f, ne podle toho, jak by to b\u00fdt m\u011blo<\/em>,“ d\u00e1m na to slovo tro\u0161ku d\u016fraz.<\/div>\n
„Posledn\u00ed dobou si nejsem jist\u00fd u\u017e v\u016fbec ni\u010d\u00edm,“ vydechne zoufale.<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ p\u0159izn\u00e1m sv\u016fj pocit. Bezmocn\u011b mi zatne prsty do pa\u017ee a op\u0159e si \u010delo o moji hru\u010f.<\/p>\n

„Budu se sna\u017eit, abys vid\u011bl tu jistotu alespo\u0148 ve mn\u011b, medv\u00eddku,“ po\u0161ept\u00e1m mu a obejmu ho. „Bude dob\u0159e, slibuju.“ I kdy\u017e to je asi ten hlavn\u00ed probl\u00e9m\u2026<\/em> Jenom\u017ee on mi naopak vm\u00e1\u010dkl obli\u010dej do poko\u017eky a za\u010dal ti\u0161e vzlykat. „To je ten probl\u00e9m\u2026 J\u00e1 v\u00edm,“ semknu bolestn\u011b rty k sob\u011b a zav\u0159u o\u010di. Po\u0159\u00e1dn\u011b ho k sob\u011b p\u0159itisknu. Sna\u017e\u00edm se v sob\u011b zadr\u017eet ty slzy, kter\u00e9 se tak mocn\u011b hrnou ven. Zavzlykal, pom\u011brn\u011b siln\u011b mi zm\u00e1\u010dkl ruku a za\u010dal bre\u010det. „Nepla\u010d\u2026 Pros\u00edm t\u011b, nepla\u010d,“ za\u0161ept\u00e1m a s\u00e1m popot\u00e1hnu nosem. Ne, tohle ne. Tolik jsem celou dobu doufal a p\u0159\u00e1l si, snad o tom i snil, \u017ee tu jistotu ve mn\u011b vid\u00ed tak jako j\u00e1 v n\u011bm, ale opak je pravdou.<\/em><\/div>\n

„Promi\u0148,“ hlesne mezi pl\u00e1\u010dem.<\/div>\n
„Tebe taky bol\u00ed, kdy\u017e bre\u010d\u00edm\u2026 U m\u011b je to stejn\u011b, trh\u00e1 mi to srdce, Tome,“ po\u0161ept\u00e1m a hned mu za\u010dnu slzi\u010dky st\u00edrat, nepou\u0161t\u011bj\u00edc jej od sebe. Pomalu p\u0159est\u00e1val vzlykat. Sna\u017eil se p\u0159estat plakat. „Tak\u2026 \u0161\u0161\u0161,“ pol\u00edb\u00edm ho na \u010delo a zhluboka se nadechnu. „Te\u010f se sna\u017e usnout, pot\u0159ebuje\u0161 se vyspat,“ \u0161eptnu. Mus\u00edm b\u00fdt siln\u00fd. Nem\u016f\u017eu si to od n\u011bj vynutit. Jednodu\u0161e ho te\u010f mus\u00edm jen uti\u0161it a ka\u0161lat na to, \u017ee se mi chce bre\u010det a k\u0159i\u010det bolest\u00ed\u2026 On je pro m\u011b prioritou.<\/em> Na to mi nic ne\u0159ekl, nesna\u017eil se ani odporovat. Ot\u0159el si o\u010di, popot\u00e1hnul nosem a o\u010di zav\u0159el.<\/div>\n
„Jen chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee\u2026 ch\u00e1pu to a nezlob\u00edm se. Jen se netrap, pros\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m mu je\u0161t\u011b a pohlad\u00edm ho po boku. „Lehni si po\u0159\u00e1dn\u011b ke mn\u011b, jestli chce\u0161, ano?“ Jak mu m\u00e1m jen dok\u00e1zat, \u017ee mu tu jistotu nab\u00edz\u00edm, j\u00e1 mu ji p\u0159\u00edmo d\u00e1v\u00e1m. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to nevid\u00ed\u2026 Jsem tu pro n\u011bj po\u0159\u00e1d, kdyby se d\u011blo cokoli.<\/p>\n

<\/em> „Jo,“ \u0161eptne. P\u0159ilehne si a\u017e t\u011bsn\u011b ke mn\u011b a hlavi\u010dku si zabo\u0159\u00ed pod m\u016fj krk, jako bych ho snad mohl p\u0159ed v\u0161\u00edm na sv\u011bt\u011b chr\u00e1nit.<\/div>\n

„Jsem tu pro tebe, zapi\u0161 si to za ou\u0161ka,“ po\u0161ept\u00e1m mu jen a obejmu ho, abych ho na sebe v\u00edc p\u0159itiskl. Pot\u00e9 n\u00e1s oba p\u0159ikryju a jeho obzvl\u00e1\u0161\u0165 zachuml\u00e1m, jak to m\u00e1 r\u00e1d. Sice to bol\u00ed, ale vydr\u017e\u00edm to. Budu muset, pokud o n\u011bj nechci p\u0159ij\u00edt\u2026 a to j\u00e1 v\u00e1\u017en\u011b nechci.<\/em><\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ za\u0161ept\u00e1. Dlan\u00ed m\u011b pohlad\u00ed po hrudi, a\u017e se p\u0159esune na \u017eebra, po nich\u017e mi vyjede a\u017e do podpa\u017e\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky miluju,“ kousnu se zevnit\u0159 do rtu a p\u0159iv\u0159u o\u010di. Ne, j\u00e1 nebudu bre\u010det. Nesm\u00edm.<\/em> Smutn\u011b vydechne, sjede mi po pa\u017ei a polo\u017e\u00ed si ruku k t\u00e9 druh\u00e9. „Spinkej,“ po\u0161ept\u00e1m a pohlad\u00edm ho po z\u00e1dech. Nechal jsem ho potom u\u017e b\u00fdt. Poznal jsem, kdy\u017e usnul. Trvalo to je\u0161t\u011b dlouhou dobu, ne\u017e v\u00e1\u017en\u011b zabral a nechal se un\u00e9st do sn\u016f. Kdy\u017e tomu tak bylo, byl jsem za to r\u00e1d. On to te\u010f pot\u0159eboval. Byl psychicky vy\u010derpan\u00fd a to naprosto.<\/p>\n

Jen co za\u010dal pravideln\u011b d\u00fdchat a v\u00e1\u017en\u011b spal, jsem trochu pooto\u010dil hlavu a pod\u00edval se do stropu. Z koutk\u016f o\u010d\u00ed se mi p\u0159\u00edmo vyvalily slzy, kter\u00e9 mi tekly po sp\u00e1nc\u00edch p\u0159es l\u00edcn\u00ed kost kamsi do pr\u00e1zdna. Bylo mi jedno, \u017ee m\u011b \u0161imraj\u00ed, skoro jsem to nevn\u00edmal. M\u00edsila se ve mn\u011b v\u0161echna ta bolest. M\u011bl jsem n\u00e1hle chu\u0165 vylet\u011bt z t\u00e9 postele, rozeb\u011bhnout se ven a k\u0159i\u010det, nahlas bre\u010det a vzlykat, jen abych to ze sebe dostal. Mo\u017en\u00e1 bych je\u0161t\u011b rad\u011bji sko\u010dil dol\u016f do mo\u0159e a ut\u00e1p\u011bl se, doopravdy ut\u00e1p\u011bl. Dokonce by to pro n\u00e1s oba bylo mo\u017en\u00e1 lep\u0161\u00ed. Pro\u010d si m\u011b bral, kdy\u017e ve mn\u011b nem\u00e1 jistotu, kdy\u017e si nen\u00ed ni\u010d\u00edm jist\u00fd\u2026 Tolik to cht\u011bl, to on to cht\u011bl. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee j\u00e1 ne, ale on tvrdil, \u017ee tohle je za\u010d\u00e1tek, potom m\u016f\u017eeme rozv\u00edjet n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd \u017eivot, j\u00e1 mu jen p\u0159itak\u00e1val. Byl jsem tak moc \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee to bere stejn\u011b jako j\u00e1, ale te\u010f\u2026 si to v\u0161echno uv\u011bdomil. Nev\u00edm, jak si n\u00e1\u0161 vztah p\u0159edstavoval a ani rad\u0161i nechci v\u011bd\u011bt, jak si ho te\u010f p\u0159edstavuje. Copak jsem n\u011bjak\u00fd tyran, kter\u00fd si ho t\u00edm prst\u00fdnkem u sebe chce dr\u017eet jako na \u0159et\u011bzu, nutit ho k tomu, abychom m\u011bli d\u016fm a kupu d\u011bt\u00ed? Byl to jeho sen\u2026 a j\u00e1 ho propojil s t\u00edm sv\u00fdm, jeliko\u017e ten m\u016fj byl stejn\u00fd. Ch\u00e1pu, \u017ee na d\u011bti t\u0159eba nen\u00ed p\u0159ipraven\u00fd, ale mrz\u00ed m\u011b, \u017ee to bere jako povinnost, jako chybu. V\u0161ak je to naprosto norm\u00e1ln\u00ed. N\u011bkdy si ani star\u0161\u00ed, o mnoho star\u0161\u00ed mu\u017e \u010di \u017eena nen\u00ed jist\u00fd.<\/p>\n

Ah\u2026 l\u00e1ska bol\u00ed, moc bol\u00ed. A kdybych m\u011bl popsat, jak te\u010f bol\u00ed m\u011b, asi bych si vyrval srdce z hrudi. Mo\u017en\u00e1 by to bylo v tenhle okam\u017eik i fajn. Rozdupat ho a zni\u010dit, abych nec\u00edtil tu ostrou bolest. Miluju ho, tak moc\u2026 a\u017e to doslovn\u011b bol\u00ed. Ale j\u00e1 se t\u00e9hle bolesti odm\u00edt\u00e1m vzd\u00e1t. M\u011b ta bolest napl\u0148uje, jeliko\u017e m\u011b usv\u011bd\u010duje o tom, \u017ee tahle l\u00e1ska je skute\u010dn\u00e1. Nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho ne\u017e to jen vydr\u017eet. Te\u010f je jen a jen na mn\u011b, abych v n\u011bm dok\u00e1zal vyvolat pocit jistoty. On ji mus\u00ed s\u00e1m naj\u00edt, ale j\u00e1 mu k tomu mus\u00edm d\u00e1vat podn\u011bty. Sna\u017eil jsem se o to celou dobu, ale z\u0159ejm\u011b m\u00e1lo. Proto p\u0159itvrd\u00edm.<\/em><\/div>\n

Miluju ho, a to nic a nikdo nezm\u011bn\u00ed. Jsem si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee kdyby m\u011b opustil, \u017ee ho budu milovat d\u00e1l, a\u010dkoli to bude bolet stokr\u00e1t v\u00edc. Jsem asi bl\u00e1zen, ale kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e m\u011b opust\u00ed, \u017ee mu bude l\u00e9pe, nechal bych ho. Tak moc ho miluju\u2026 p\u0159eju mu, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Dok\u00e1\u017eu se t\u011b\u0161it pouze z jeho radosti. Net\u011b\u0161\u00ed m\u011b na sv\u011bt\u011b nic, jen on, ten jeho sladk\u00fd \u00fasm\u011bv a rozz\u00e1\u0159en\u00e1 o\u010dka. V\u017edy jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee l\u00e1ska je \u0161\u00edlen\u00e1, ale netu\u0161il jsem, \u017ee a\u017e tak moc. Kdybych m\u011bl ov\u0161em vyslovit sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, bylo by to to, \u017ee bych si p\u0159\u00e1l, aby to c\u00edtil stejn\u011b i on, ale to si nem\u016f\u017eu vynutit. To mus\u00ed c\u00edtit on s\u00e1m\u2026<\/p>\n

<\/em> Set\u0159el jsem si slzy a polknul. Hrudn\u00edk se mi bolest\u00ed p\u0159\u00edmo sv\u00edral, ale ani jsem se nepohnul. Dop\u0159\u00e1l jsem mu kone\u010dn\u011b klidn\u00fd sp\u00e1nek. Hlavn\u011b, aby se c\u00edtil l\u00e9pe\u2026 Pro n\u011bj bych ud\u011blal cokoli. Nen\u00ed divu\u2026 On je pro m\u011b v\u0161\u00edm.<\/p>\n

autor: Mischy & Turmawenne<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9: http:\/\/bit.ly\/18o92h0 statistika: http:\/\/bit.ly\/18o92h0+ autor: Mischy & Turmawenne BILL Ta cesta pro m\u011b byla nekone\u010dn\u00e1. Trvalo to snad d\u00e9le, ne\u017e kdy\u017e jsme sem jeli. Kdy\u017e jsme kone\u010dn\u011b byli na m\u00edst\u011b, jen jsem \u0159idi\u010di pod\u011bkoval a vystoupil. Alkohol ze m\u011b u\u017e docela<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[555],"tags":[],"class_list":["post-4945","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-novel-of-dreams-our-life"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4945","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=4945"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/4945\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=4945"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=4945"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=4945"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}