{"id":495,"date":"2018-07-17T16:00:00","date_gmt":"2018-07-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=490"},"modified":"2018-07-17T16:00:00","modified_gmt":"2018-07-17T15:00:00","slug":"the-laugh-that-brought-them-back-together-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/07\/17\/the-laugh-that-brought-them-back-together-9\/","title":{"rendered":"The Laugh That Brought Them Back Together 9."},"content":{"rendered":"
autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Nov\u00fd kamar\u00e1d<\/strong><\/div>\n

\n

„Co\u017ee<\/em> jsi ud\u011blal?“ Zeptal se Tom Georga a vykulil p\u0159itom o\u010di. „Jsi hor\u0161\u00ed jak zatracen\u00e1 holka<\/em>,“ rozesm\u00e1l se a p\u0159i tom do sv\u00e9ho kamar\u00e1da str\u010dil.<\/div>\n

Byl dal\u0161\u00ed den a oni byli v obchod\u011b s hudebninami. Bill p\u0159edchoz\u00edho dne o p\u00e1r hodin pozd\u011bji ode\u0161el a Tom byl tak vy\u010derpan\u00fd z t\u00e9 emocion\u00e1ln\u00ed horsk\u00e9 dr\u00e1hy, kterou si v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech pro\u0161el, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b usnul.<\/div>\n
Georg si promnul tv\u00e1\u0159, kde jej Tom pra\u0161til. „Vole, to je fuk. Byl jsem zv\u011bdav\u00fd.“<\/div>\n
Dredat\u00fd mlad\u00edk se nemohl p\u0159estat sm\u00e1t. „Ty jsi \u0161el do kav\u00e1rny, aby ses na n\u011bj pod\u00edval? Pro\u010d jsi mi to p\u0159edt\u00edm ne\u0159ekl? Tohle je tak vtipn\u00e9!“<\/div>\n
Georg si povzdechl. „Tohle je p\u0159esn\u011b ten d\u016fvod!“ Prohl\u00e1sil a uk\u00e1zal na Toma. „Jen jsem cht\u011bl v\u011bd\u011bt, kdo ten kluk je, a v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsi tam \u0161el a – kurva. Sklapni u\u017e!“<\/div>\n
\n

Tom se z n\u011bjak\u00e9ho podivn\u00e9ho d\u016fvodu hystericky chechtal. A\u0165 u\u017e to bylo proto, \u017ee byl Georg tak netrp\u011bliv\u00fd a zv\u011bdav\u00fd, nebo proto, \u017ee se choval jako dot\u011brn\u00e1 holka, na tom nez\u00e1le\u017eelo. Tomovi to p\u0159i\u0161lo jako ta nejsrandovn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc a Georg mohl pouze n\u011bco zabru\u010det.<\/p><\/div>\n

„Nem\u011bl jsem \u0159\u00edkat ani slovo.“<\/div>\n
„Ale ne. D\u00edky, \u017ee jsi mi to \u0159ekl. Tohle si zap\u00ed\u0161u do den\u00ed\u010dku!“ \u0158ekl Tom, zat\u00edmco si jednou rukou ot\u00edral obli\u010dej a druhou se dr\u017eel za b\u0159icho.<\/div>\n
„Ty kurva nem\u00e1\u0161<\/em> \u017e\u00e1dn\u00fd den\u00ed\u010dek!“ Pouk\u00e1zal Georg.<\/div>\n
„Jeden si po\u0159\u00edd\u00edm, jen abych si tohle mohl zapsat. Chlape, ty jsi tak sm\u011b\u0161n\u00fd.“<\/div>\n
Georg si p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil pa\u017ee, o\u010dividn\u011b otr\u00e1ven\u00fd. „Ty chce\u0161 sv\u00e9ho vlastn\u00edho bratra.“<\/div>\n
Tom se okam\u017eit\u011b p\u0159estal sm\u00e1t. To byla r\u00e1na pod p\u00e1s. „To nebylo vtipn\u00e9, vole.“<\/div>\n
„To t\u011b nau\u010d\u00ed dr\u017eet hubu.“ Georg vstal ze \u017eidle a pra\u0161til sv\u00e9ho kamar\u00e1da do ramene. „Te\u010f vyzvedni nov\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00ed od Fendera. Nem\u016f\u017eou sem poslat n\u00e1kla\u010f\u00e1k, tak\u017ee bude\u0161 muset \u0159\u00eddit,“ \u0159ekl a vyt\u00e1hl z kapsy sv\u00e9 kl\u00ed\u010de od auta.<\/div>\n
„Ty jsi \u0161\u00e9f, ty bys m\u011bl jet,“ \u0159ekl Tom, na tv\u00e1\u0159i se mu za\u010d\u00ednalo formovat zamra\u010den\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u0161\u00e9f a \u0159\u00edk\u00e1m je\u010f,“ \u0159ekl Georg, popadl Tomovu ruku a vrazil mu do n\u00ed kl\u00ed\u010de. „Brzy se vra\u0165.“<\/div>\n
\n

Tom zast\u00e9nal a v duchu si zaznamenal, aby si s Georgem tolik nezahr\u00e1val. Kdy\u017e Georg pro\u017e\u00edval sv\u00e9 PMS, dokonce ani Tomovi nepro\u0161lo d\u011blat si z n\u011bj srandu. „Fajn,“ zamumlal a obe\u0161el pult, ne\u017e zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. „Kde jsi nechal auto?“<\/p><\/div>\n

„Na Fellenbergstrasse,“ \u0159ekl Georg jednodu\u0161e a vr\u00e1til se zp\u00e1tky ke t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
Tom vzdychl a vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
Dneska u\u017e Georga v\u00edc nenasere.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Tom parkoval auto, kdy\u017e v tom mu zazvonil telefon. Nechal ho zvonit a d\u00e1l parkoval, nestaral se o to, kdo mu to vol\u00e1. Nejsp\u00ed\u0161 to byl Georg a volal bu\u010f proto, aby se omluvil, nebo aby mu d\u00e1l z dne\u0161n\u00edho dne d\u011blal peklo. Ne \u017ee by snad Tom\u016fv \u017eivot byl tak t\u011b\u017ek\u00fd, jen si tak st\u011b\u017eoval.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e byl hotov\u00fd, z\u016fstal Tom sed\u011bt v aut\u011b a vylovil telefon. Georg vol\u00e1<\/em>, st\u00e1lo tam. Tom se s\u00e1m pro sebe m\u00e1lem zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Ano, Georgu?“<\/div>\n
„N\u011bkdo t\u011b tady hled\u00e1<\/em>,“ \u0159ekl Georg do telefonu.<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil. V N\u011bmecku p\u0159\u00edli\u0161 lid\u00ed neznal a uva\u017eoval, kdo by jej mohl hledat. „N\u011bkdo?“<\/div>\n
„Jo, je men\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, blond, nos\u00ed br\u00fdle… Nechce mi \u0159\u00edct svoje jm\u00e9no. \u0158\u00edkal, \u017ee to chce nechat jako p\u0159ekvapen\u00ed nebo n\u011bco takov\u00e9ho.<\/em>„<\/div>\n
\n

Dredat\u00fd mlad\u00edk naklonil hlavu na stranu t\u00e9m\u011b\u0159 komicky, a pomyslel na v\u0161echny lidi v N\u011bmecku, kter\u00e9 znal, a na n\u011b\u017e by ten popis sed\u011bl. „Nev\u00edm, kdo by to mohl b\u00fdt,“ odml\u010del se. „Hele, zrovna jsem zaparkoval auto p\u0159ed Fenderem. Vezmu v\u0161echno opravdu rychle a budu tam asi za t\u0159icet minut. \u0158ekni mu, aby nikam nechodil.“<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e. Posp\u011b\u0161.“<\/em><\/div>\n
Tom zamumlal rychl\u00e9 rozlou\u010den\u00ed a hodil si telefon zp\u00e1tky do kapsy. Vystoupil z auta, zamknul ho a zam\u00ed\u0159il dovnit\u0159, ani\u017e by p\u0159itom n\u011bjak p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159em\u00fd\u0161lel o sv\u00e9m n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom s obt\u00ed\u017eemi otev\u0159el dve\u0159e kv\u016fli krabici, kterou nesl v n\u00e1ru\u010di. „Zatracen\u00e9…“<\/p><\/div>\n

„Tome,“ ozval se podivn\u00e9 pov\u011bdom\u00fd hlas. Tom se trochu pooto\u010dil ke stran\u011b, aby se mohl pod\u00edvat na p\u016fvodce toho hlasu a zalapal po dechu.<\/div>\n
„Gustave!“<\/div>\n
Tom se zazubil a m\u00e1lem p\u0159itom tu krabici pustil. Byl inteligentn\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u016f\u017ee p\u0159iv\u00edtat kamar\u00e1da s plnou n\u00e1ru\u010d\u00ed, a tak ve\u0161el hloub\u011bji do obchodu a polo\u017eil krabici na podlahu. „Dej to dozadu!“ Podotkl Georg, ale Tom ho neposlouchal, opravdu ne.<\/div>\n
„Gustave, co tady sakra d\u011bl\u00e1\u0161, \u010dlov\u011b\u010de?“ Zeptal se Tom a blon\u010f\u00e1ka objal, afektivn\u011b jej popl\u00e1cal po z\u00e1dech.<\/div>\n
Gustav se usm\u00edval a objet\u00ed op\u011btoval, pot\u00e9 se odt\u00e1hl. „Rozhodl jsem se t\u011b nav\u0161t\u00edvit, jeliko\u017e jsi nevd\u011b\u010dn\u00fd bastard.“<\/div>\n
Tom ho hrav\u011b pra\u0161til do ramene. „Promi\u0148, k\u00e1mo. Ale hej, jak jsi v\u011bd\u011bl, kde jsem.“<\/div>\n
„Zavolal jsem tvoj\u00ed m\u00e1m\u011b a zeptal se. \u0158\u00edkala, \u017ee j\u00ed taky nevol\u00e1\u0161,“ \u0159ekl Gustav a pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom vykulil o\u010di. „Sakra, m\u00e1ma. M\u011bl jsem j\u00ed zavolat a \u0159\u00edct j\u00ed o…“ odml\u010del se. Ohl\u00e9dl se na Georga, kter\u00fd z\u00edral do sv\u00e9ho laptopu, zjevn\u011b tot\u00e1ln\u011b znud\u011bn\u00fd a v\u016fbec jim nev\u011bnuj\u00edc\u00ed pozornost. „Kon\u010d\u00edm v \u0161est. Mohli bychom j\u00edt ke mn\u011b a tak. M\u00e1m ti toho tolik co \u0159\u00edct.“<\/p><\/div>\n

„Milostn\u00fd \u017eivot,“ zaka\u0161lal Georg, ani\u017e by vzhl\u00e9dl, a Tom na n\u011bj zaz\u00edral.<\/div>\n
„Po\u010dkej, ty sis na\u0161el holku?“ Zeptal se Gustav.<\/div>\n
„Ne. Promluv\u00edme si pozd\u011bji, ano? Nechci o tom mluvit tady p\u0159ed t\u00edm debilem.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t Georg vzhl\u00e9dl. „Hej, j\u00e1 t\u011b krm\u00edm a plat\u00edm ti \u00fa\u010dty!“<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Georgu,“ \u0159ekl Tom s \u00fa\u0161klebkem a Georg zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161. Nen\u00ed to tak, jako bych ten p\u0159\u00edb\u011bh u\u017e snad neznal.“ Georg si prot\u00e1hnul z\u00e1da a narovnal se. „Te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 d\u00e1t tu bednu dozadu a nechat sv\u00e9ho kamar\u00e1da sed\u011bt tady. M\u016f\u017eete si popov\u00eddat, o \u010demkoliv jen chcete, a j\u00e1 si tady prost\u011b jen budu hr\u00e1t solitaire, okay? Zn\u00ed to f\u00e9r?“ Nab\u00eddl.<\/div>\n
\n

Tom to na okam\u017eik zva\u017eoval, ne\u017e p\u0159ik\u00fdvl. „Okay.“ Sklonil se a zvedl t\u011b\u017ekou krabici. „Hned jsem zp\u00e1tky. Georgu, d\u00e1\u0161 mu \u017eidli, pros\u00edm?“<\/p><\/div>\n

„Jist\u011b.“ Georg vstal a p\u0159e\u0161el ke Gustavovi. „Jeliko\u017e n\u00e1\u0161 k\u00e1mo\u0161 nem\u00e1 v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl a nap\u0159\u00e1hl ruku, se kterou mu Gustav pot\u0159\u00e1sl se zdvo\u0159il\u00fdm p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „J\u00e1 jsem Georg. Tom\u016fv \u0161\u00e9f a kamar\u00e1d.“<\/div>\n
Gustav se usm\u00e1l. „Gustav. Tom\u016fv kamar\u00e1d od d\u011btstv\u00ed.“<\/div>\n
Georg pustil jeho ruku a zavedl blon\u010f\u00e1ka k \u017eidli za pultem. „M\u016f\u017ee\u0161 se posadit tady, ne\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed. J\u00e1 nebudu nijak ru\u0161it.“<\/div>\n
„D\u00edky.“<\/div>\n
\n

Tom byl zp\u00e1tky o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji a posadil se p\u0159ed Gustava. „U\u017e je to n\u011bjak\u00e1 doba. Jak ses m\u011bl?“<\/p><\/div>\n

Gustav pokr\u010dil rameny. „Bylo to v pohod\u011b. Kone\u010dn\u011b jsem si vzal volno v pr\u00e1ci a p\u0159ijel jsem se na tebe pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Jak se m\u00e1 Helen?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Ehm, p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci jsem se s n\u00ed roze\u0161el,“ \u0159ekl Gustav s vyh\u00fdbav\u00fdm pokr\u010den\u00edm ramen. „A co ty? \u017d\u00e1dn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b?“<\/div>\n
Georg vyprskl sm\u00edchy a Tom na n\u011bj zaz\u00edral. „Ne, \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b.“<\/div>\n
„V Hamburku nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 ko\u010dky? Tomu se d\u00e1 t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159it!“<\/div>\n
„No, nikdo mi nepadl do oka,“ \u0159ekl Tom a zaslechl od Georga dal\u0161\u00ed odfrknut\u00ed. „Vole, dr\u017e sakra hubu!“<\/div>\n
Georg zvedl ruce. „Promi\u0148, promi\u0148. Pokra\u010dujte. J\u00e1 si tady budu d\u00e1l hr\u00e1t. \u00dapln\u011b s\u00e1m.“<\/div>\n
\n

Tom proto\u010dil o\u010di. „Jde o to, \u017ee, pamatuje\u0161, jak jsem hledal sv\u00e9ho bratra?“<\/p><\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
Tom pozvedl obo\u010d\u00ed a Gustav zalapal po dechu. „Jo, na\u0161el jsem ho. To je d\u016fvod, pro\u010d mus\u00edm zavolat m\u00e1m\u011b. T\u011bchhle posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed bylo tak \u0161\u00edlen\u00fdch, \u017ee jsem prost\u011b zapomn\u011bl.“<\/div>\n
„Ale jak? Kde? Kdy?“ Ptal se Gustav sp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
„No, tady pan chytr\u00e1k si toho v\u0161iml,“ \u0159ekl Tom a na vte\u0159inu se ohl\u00e9dl na Georga, kter\u00fd byl pohrou\u017een\u00fd do sv\u00e9 hry.<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ pronesl Gustav s obo\u010d\u00edm vysoko na \u010dele.<\/div>\n
„V\u00eddal jsem Billa ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no v jedn\u00e9 kav\u00e1rn\u011b. Nikdy jsem s n\u00edm nemluvil a\u017e do jednoho dne, kdy jsem do n\u011bj vrazil a m\u00e1lem jsem ho polil k\u00e1vou.“<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00fd zp\u016fsob, jak za\u010d\u00edt.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „J\u00e1 v\u00edm.“ Pot\u0159\u00e1sl hlavou. „V\u011bc je, \u017ee jsme si hned za\u010dali pov\u00eddat, a dal\u0161\u00edho dne si Georg v\u0161iml, \u017ee jsme dvoj\u010data.“<\/div>\n
\n

Gustav se oto\u010dil na Georga, kter\u00fd m\u011bl na tv\u00e1\u0159i samolib\u00fd \u00fasm\u011bv. „No, to v\u00ed\u0161. J\u00e1 jsem prost\u011b takhle \u00fa\u017easn\u00fd.“<\/p><\/div>\n

Tom nesouhlasn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Dom\u00fd\u0161liv\u00fd bastarde.“<\/div>\n
Georg si odfrkl a zamrkal \u0159asami, \u010d\u00edm\u017e si od dredat\u00e9ho mlad\u00edka vyslou\u017eil zamra\u010den\u00ed. „Ach, no jo, ty u\u017e p\u0159\u00edtelkyni m\u00e1\u0161-„<\/div>\n
„Neza\u010d\u00ednej-“ Za\u010dal Tom, ale byl p\u0159eru\u0161en sv\u00fdm telefonem. „Promi\u0148,“ \u0159ekl, ne\u017e vyt\u00e1hl telefon z kapsy a hovor zvedl. „Ano? Ach, ahoj Bille.“<\/div>\n
„Ahoj! Jsi zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd?“<\/em><\/div>\n
Tom zvedl pohled ke sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u011b si ol\u00edzl rty. Nemyslel si, \u017ee by proti tomu n\u011bco m\u011bli. „Ne, v\u016fbec ne. Co se d\u011bje?“<\/div>\n
„P\u0159ed dal\u0161\u00ed lekc\u00ed m\u00e1m dvouhodinovou p\u0159est\u00e1vku. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bychom mohli n\u011bco prov\u00e9st?“<\/em><\/div>\n
Tom polkl a odka\u0161lal si. Bill\u016fv hlas a jeho v\u00fdb\u011br slov mu do mysli vnesly jist\u00e9 p\u0159edstavy a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee by nebyl proti tomu, nad \u010d\u00edm jeho hlava p\u0159em\u00fd\u0161lela. „Mohl bys p\u0159ij\u00edt do obchodu. Je tu na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b m\u016fj kamar\u00e1d z Rakouska, mohl bys ho poznat.“<\/div>\n
\n

Gustav se zamra\u010dil a pak, po vte\u0159in\u011b, na Toma pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Kamar\u00e1d? V\u00ed\u0161 jist\u011b, \u017ee nechce\u0161 tr\u00e1vit \u010das s n\u00edm? Toti\u017e, n\u011bjakou dobu jsi ho nevid\u011bl, ne?“<\/em> Zeptal se Bill jemn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Tom zr\u016f\u017eov\u011bl a na okam\u017eik se ke sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm oto\u010dil z\u00e1dy. „Tebe jsem nevid\u011bl roky,“ za\u0161eptal a doufal, \u017ee to jeho dvoj\u010de pochop\u00ed.<\/div>\n
„Ty sentiment\u00e1ln\u00ed ubo\u017e\u00e1ku,“ vyprskl Georg se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Dr\u017e kurva hubu!“ Vy\u0161t\u011bkl Tom. „Ne! Ty ne, Bille!“<\/div>\n
„Prost\u011b mu \u0159ekni, a\u0165 u\u017e p\u0159ijde,“ \u0159ekl Georg, jakmile jeho sm\u00edch utichl.<\/div>\n
Tom na Georga zaz\u00edral. „Promi\u0148,“ \u0159ekl do telefonu. „M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt, opravdu.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Kde ten obchod je?“<\/em> Zeptal se Bill.<\/div>\n
„Je to jen p\u011bt blok\u016f od kav\u00e1rny. Na Baumstrasse, v\u00ed\u0161, kde to je?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jo. Kdy\u017e se ztrat\u00edm, v\u017edycky se m\u016f\u017eu zeptat<\/em>,“ \u0159ekl Bill a Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee mohl v jeho hlase sly\u0161et \u00fasm\u011bv. Kroutil se mu z toho \u017ealudek t\u00edm nejlahodn\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsobem.<\/div>\n
\n

„Samoz\u0159ejm\u011b. Jak dlouho ti to bude trvat?“<\/p><\/div>\n

„Budu tam za patn\u00e1ct minut. Jak se ten obchod jmenuje?“<\/em><\/div>\n
„Jsou to Listingovy hudebniny<\/em>. Georg je tak neorigin\u00e1ln\u00ed,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem a pod\u00edval se na Georga, kter\u00fd se mra\u010dil, ale brzy se usm\u00e1l a prsty nakreslil ve vzduchu srd\u00ed\u010dko. „Ale tak dobr\u00fd k\u00e1mo\u0161,“ dodal Tom rychle a Georg vyprskl.<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l. „Dob\u0159e, tak se uvid\u00edme. \u010cau, Tomi.“<\/em><\/div>\n
Tom se nedok\u00e1zal p\u0159estat zubit nad tou zdrobn\u011blinou. „\u010cau, Bille.“ Zav\u011bsil a spat\u0159il Georga, jak na n\u011bj \u0161k\u00e1dliv\u011b pomrk\u00e1v\u00e1.<\/div>\n
Tom na n\u011bj vystr\u010dil prost\u0159edn\u00ed\u010dek.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

T\u0159i p\u00e1ry o\u010d\u00ed se zam\u011b\u0159ily na dve\u0159e, kdy\u017e mal\u00fd zvone\u010dek nad nimi zazvonil. Vysok\u00fd mlad\u00edk oble\u010den\u00fd v \u010dern\u00e9 ko\u0161ili a \u010dern\u00fdch kalhot\u00e1ch ve\u0161el do obchodu a ost\u00fdchav\u011b se usm\u00edval, zam\u00e1val. „Ahoj.“<\/p><\/div>\n

Tom byl okam\u017eit\u011b na nohou se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i a Georg vyprskl. „Bille, ahoj.“ P\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti a sev\u0159el jej v objet\u00ed. Dva p\u00e1ry o\u010d\u00ed z\u00edraly, ale on si toho nev\u0161\u00edmal. Billova nyn\u00ed zn\u00e1m\u00e1 v\u016fn\u011b a teplo sta\u010dily na to, aby cel\u00fd okoln\u00ed sv\u011bt zmizel.<\/div>\n
Georg si hlasit\u011b odka\u0161lal a dvoj\u010data se kone\u010dn\u011b pustila. „Ahoj, Bille!“ pozdravil trochu a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vesele.<\/div>\n
Bill zr\u016f\u017eov\u011bl a usm\u00e1l se. „Ahoj, Georgu.“ Pod\u00edval se na Gustava. „Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt Tom\u016fv kamar\u00e1d?“<\/div>\n
Gustav p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Bille, tohle je Gustav. M\u016fj kamar\u00e1d z Rakouska,“ \u0159ekl Tom. „Gustave, moje dvoj\u010de Bill.“<\/div>\n
Oba mlad\u00edci se usm\u00e1li a pot\u0159\u00e1sli si rukama. „R\u00e1d t\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, Bille. Opravdu vypad\u00e1\u0161 hodn\u011b jako Tom,“ \u0159ekl Gustav.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl Bill, a pak z\u010dervenal. „Asi,“ dodal rychle, a Georg pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
\n

„Jak to jde zat\u00edm v pr\u00e1ci?“ Zeptal se Tom sv\u00e9ho dvoj\u010dete, aby mu trochu pomohl se uvolnit. Byla to Billova prvn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bva obchodu a Tom se nemohl do\u010dkat, a\u017e mu to tam uk\u00e1\u017ee. Bylo tam tolik v\u011bc\u00ed, o kter\u00fdch si byl Tom jist\u00fd, \u017ee se mu budou l\u00edbit.<\/p><\/div>\n

„Jde to. Nic zaj\u00edmav\u00e9ho, opravdu.“<\/div>\n
„Aww, no. Douf\u00e1m, \u017ee to m\u016f\u017eu zm\u011bnit. Tady,“ \u0159ekl Tom a popadl Billovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, jemn\u011b za n\u011bj zatahal. „Uk\u00e1\u017eu ti to tady. Georgu,“ zavolal na kamar\u00e1da. „Nevadilo by ti b\u00fdt na moment mil\u00fd na Gustava? V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
Georg na\u0161pulil rty. „P\u016fjdete dozadu?“ Zeptal se.<\/div>\n
„Jsi \u00fa\u017easn\u00fd,“ \u0159ekl Tom a poslal Georgovi pusu. Zavedl Billa do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti obchodu, kde schov\u00e1vali v\u0161echno vybaven\u00ed. Bylo tam tlumen\u00e9 sv\u011btlo a Tom necht\u011bl nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen p\u0159itla\u010dil Billa k jedn\u00e9 ze st\u011bn a pol\u00edbit ho.<\/div>\n
\n

Tom byl ze sv\u00fdch pocit\u016f \u010d\u00edm d\u00e1l frustrovan\u011bj\u0161\u00ed. Necht\u011bl je m\u00edt, byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 z\u0159ejm\u00e9 a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji mu p\u0159inesou probl\u00e9my. Byla to \u010dasovan\u00e1 bomba a Tom se b\u00e1l, \u017ee mu bez varov\u00e1n\u00ed vybouchne do obli\u010deje.<\/p><\/div>\n

„P\u00e1ni, vy prod\u00e1v\u00e1te housle?“ Zeptal se Bill a prohl\u00ed\u017eel si jednu z mnoha krabic. „Trochu na n\u011b um\u00edm hr\u00e1t.“<\/div>\n
Tom se usm\u00edval. V\u0161iml si, \u017ee st\u00e1le nepustil bratrovo z\u00e1p\u011bst\u00ed, ale jeliko\u017e se nezd\u00e1lo, \u017ee by to Billovi vadilo, nevadilo to ani Tomovi. „Opravdu?“<\/div>\n
„Jo, i kdy\u017e nejsem moc dobr\u00fd,“ Bill p\u0159ejel prsty po pouzd\u0159e. „Naposledy kdy\u017e jsem hr\u00e1l, zn\u011blo to, jako bych \u0161krtil ko\u010dku.“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l. „To pochybuju.“<\/div>\n
Bill se u\u0161kl\u00edbl. „Mo\u017en\u00e1 ti to n\u011bkdy m\u016f\u017eu uk\u00e1zat,“ nab\u00eddl.<\/div>\n
„To bych byl moc r\u00e1d. A j\u00e1 bych ti mohl zahr\u00e1t na kytaru, jestli chce\u0161.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a vzal Tomovu ruku do sv\u00e9, p\u0159ibl\u00ed\u017eil se a usm\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de. „To mi po\u0159\u00e1d dlu\u017e\u00ed\u0161,“ pouk\u00e1zal.<\/div>\n
\n

Tom si nev\u011bdomky ol\u00edzl rty a pod\u00edval se na bratrovy. Tom byl p\u0159ipraven\u00fd prasknout, pot\u0159eboval n\u011bco ud\u011blat. Ale to, jak se na n\u011bj Bill d\u00edval a usm\u00edval, bylo hypnotizuj\u00edc\u00ed. Tak stra\u0161n\u011b moc cht\u011bl sv\u00e9ho bratra pol\u00edbit, pot\u0159eboval to t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b tak moc, jako pot\u0159eboval d\u00fdchat. „Jo. M\u016f\u017eu to ud\u011blat dnes ve\u010der, jestli chce\u0161,“ \u0159ekl Tom, ani\u017e by si uv\u011bdomil, jak to zn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill krou\u017eil palcem po Tomov\u011b dlani. „Opravdu ti to nebude vadit?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. Za\u010d\u00ednala se mu to\u010dit hlava. „V\u016fbec ne. Miluju m\u00edt t\u011b u sebe. M\u016f\u017eeme si n\u011bco objednat.“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „To by bylo skv\u011bl\u00e9.“ Postoupil o krok kup\u0159edu.<\/div>\n
Tom by p\u0159\u00edsahal, \u017ee mu exploduje srdce. Mohl t\u00e9m\u011b\u0159 c\u00edtit bratr\u016fv dech na sv\u00fdch rtech, byl tak bl\u00edzko. To, jak se na n\u011bj Bill d\u00edval, bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/div>\n
\n

„Tome<\/em>!“<\/div>\n

Tom zav\u0159el o\u010di a silou v\u016fle se pokou\u0161el uklidnit. Georg dok\u00e1zal zni\u010dit jakoukoliv n\u00e1ladu, kdy\u017e cht\u011bl. „Jo?“<\/div>\n
„Poj\u010f sem!“<\/div>\n
Dredat\u00fd mlad\u00edk zast\u00e9nal a zatahal za Billovu ruku, aby jej zavedl zp\u00e1tky do obchodu. „Co?“<\/div>\n
„Pov\u00eddali jsme si a rozhodli jsme se, \u017ee si dnes ve\u010der vyraz\u00edme,“ \u0159ekl Georg.<\/div>\n
„To je skv\u011bl\u00e9, kluci. Douf\u00e1m, \u017ee si to u\u017eijete!“ \u0158ekl Tom s p\u0159ehnan\u00fdm nad\u0161en\u00edm. P\u0159\u00edli\u0161 se o to nestaral a Georg to vyc\u00edtil.<\/div>\n
„Blb\u010de, my v\u0161ichni. Ne jen my dva,“ pouk\u00e1zal Georg. „Dnes ve\u010der. A j\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee u tebe doma, proto\u017ee j\u00e1 jsem \u0161\u00e9f.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme koupit n\u011bjak\u00e9 pivo a ob\u010derstven\u00ed a tak. Jen tak str\u00e1vit \u010das, pokecat, u\u017e\u00edt si to. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Zeptal se Gustav.<\/div>\n
Tomovi trochu povadla tv\u00e1\u0159. Pod\u00edval se na Billa a v\u0161iml si i jeho zklaman\u00e9ho v\u00fdrazu. „Dnes ve\u010der?“<\/div>\n
„Jo, dnes ve\u010der<\/em>.“<\/div>\n
Tom vzdychl. „Jasn\u011b, pro\u010d ne?“ \u0159ekl pora\u017een\u011b.<\/div>\n
Georg tleskl. „Skv\u011bl\u00e9, tak\u017ee domluveno.“<\/div>\n
\n

Tom se t\u011b\u017ece sna\u017eil neobr\u00e1tit o\u010di v sloup a Bill z\u0159ejm\u011b vyc\u00edtil jeho stav, proto\u017ee mu stiskl ruku. Tom se na Billa pod\u00edval a v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co jeho v\u00fdraz znamen\u00e1: n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b<\/em>.<\/div>\n

A Tom si v duchu poznamenal, aby vykopnul sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele brzy, aby tak mohl pozd\u011bji str\u00e1vit trochu kvalitn\u00edho \u010dasu se sv\u00fdm bratrem.<\/a><\/p>\n

<\/div>\n

autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Valecita Nov\u00fd kamar\u00e1d „Co\u017ee jsi ud\u011blal?“ Zeptal se Tom Georga a vykulil p\u0159itom o\u010di. „Jsi hor\u0161\u00ed jak zatracen\u00e1 holka,“ rozesm\u00e1l se a p\u0159i tom do sv\u00e9ho kamar\u00e1da str\u010dil. Byl dal\u0161\u00ed den a oni byli v obchod\u011b s hudebninami. Bill p\u0159edchoz\u00edho dne<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[700],"tags":[],"class_list":["post-495","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-laugh-that-brought-them-back-together"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/495","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=495"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/495\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=495"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=495"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=495"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}