{"id":502,"date":"2018-07-07T16:00:00","date_gmt":"2018-07-07T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=497"},"modified":"2018-07-07T16:00:00","modified_gmt":"2018-07-07T15:00:00","slug":"the-laugh-that-brought-them-back-together-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/07\/07\/the-laugh-that-brought-them-back-together-6\/","title":{"rendered":"The Laugh That Brought Them Back Together 6."},"content":{"rendered":"
autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Setk\u00e1n\u00ed s m\u00e1mou<\/strong><\/div>\n

\n

Dvoj\u010data si pov\u00eddala t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc. Sn\u011bdli zbytek muffin\u016f spolu s \u0161\u00e1lky k\u00e1vy a \u010dokol\u00e1dy, pot\u00e9 zam\u00ed\u0159ili zp\u00e1tky do Billova pokoje a mluvili a mluvili o v\u0161em a o ni\u010dem. Tom si pomyslel, \u017ee je to \u00fa\u017easn\u00e9, jak se jejich vz\u00e1jemn\u00fd vztah vyv\u00edjel za tak kr\u00e1tk\u00fd \u010das, rozhodn\u011b t\u00edm byl p\u0159\u00edjemn\u011b pot\u011b\u0161en\u00fd.<\/p><\/div>\n

Jak si pov\u00eddali, Tom byl schopn\u00fd \u010d\u00edst mezi \u0159\u00e1dky a po v\u011bt\u0161inu \u010dasu v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co se jeho dvoj\u010de chyst\u00e1 \u0159\u00edct. Sv\u00fdm zp\u016fsobem to bylo d\u011bsiv\u00e9, ale dobr\u00e9. Tom by to za nic na sv\u011bt\u011b nevym\u011bnil.<\/div>\n
Usnuli vy\u010derpan\u00ed na Billov\u011b posteli. Dokonce se ani nep\u0159evl\u00e9kli do pohodln\u011bj\u0161\u00edho oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
R\u00e1no p\u0159i\u0161lo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rychle a oni byli n\u00e1hle probuzeni vyzv\u00e1n\u011bn\u00edm Billova telefonu. Jak nejrychleji jen mohl, se pro n\u011bj nat\u00e1hl a zaz\u00edval do sluch\u00e1tka, ne\u017e zask\u0159ehotal ospal\u00e9: „Hal\u00f3?“<\/div>\n
„Bille?<\/em>“ Ozvalo se jemn\u00fdm hlasem. „Vzbudila jsem t\u011b?“<\/em><\/div>\n
„Mami?“ Zeptal se Bill, a Tom otev\u0159el jedno oko, aby se pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra. Billovy vlasy byly rozcuchan\u00e9 a o\u010di m\u011bl jen sotva otev\u0159en\u00e9, ale Tom si nemohl pomoct a z\u00edral. Bylo to u\u017e n\u011bjakou dobu, co naposledy vid\u011bl n\u011bkoho takto brzy po r\u00e1nu – alespo\u0148 tak brzy, jak p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bylo.<\/div>\n
\n

Pomyslel na ty dny doma v Rakousku, on a jeho ex-p\u0159\u00edtelkyn\u011b Lena z\u016fst\u00e1vali vzh\u016fru do p\u011bti r\u00e1no a pak usnuli, jen aby se probudili uprost\u0159ed odpoledne. Tom si myslel, \u017ee byla hezk\u00e1, ale nyn\u00ed, kdy\u017e potkal Billa, pohled na to, jak se probouz\u00ed, byl daleko lep\u0161\u00ed ne\u017e pohled na Lenu v jej\u00edch nejlep\u0161\u00edch dnech, a z toho se mu p\u0159eto\u010dil \u017ealudek.<\/p><\/div>\n

„Bille, jsou t\u0159i hodiny odpoledne<\/em>!“ Pok\u00e1rala jej jeho matka a Bill zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Opravdu?“ Zeptal se Bill tlumen\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem ti, abys nevst\u00e1val tak pozd\u011b!“<\/em><\/div>\n
„Tom tady z\u016fstal p\u0159es noc, a tak jsme byli dlouho vzh\u016fru a pov\u00eddali jsme si,“ vysv\u011btloval Bill a pooto\u010dil hlavu na Toma.<\/div>\n
Tom se ospale pousm\u00e1l a nat\u00e1hl ruku, aby se kone\u010dky prst\u016f dotkl pa\u017ee sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Billova k\u016f\u017ee byla tak tepl\u00e1 a Tom si p\u0159\u00e1l, aby mohl prost\u011b vl\u00e9zt do t\u011bla sv\u00e9ho bratra a z\u016fstat tam napo\u0159\u00e1d.<\/div>\n
„Tom\u2026 po\u0159\u00e1d tam je\u0161t\u011b je?“<\/em><\/div>\n
\n

Bill se prot\u00e1hl podobn\u011b jako ko\u010dka, a pot\u00e9 se schoulil do klub\u00ed\u010dka bl\u00edzko Toma. „Jo.“<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee byste vy dva mohli\u2026 Toti\u017e, mohla bych n\u011bco uva\u0159it k ob\u011bdu. Pokud je moc pozd\u011b nebo pokud nem\u00e1te hlad, mo\u017en\u00e1 bychom mohli d\u011blat n\u011bco jin\u00e9ho, j\u00e1 ne-<\/em>“ rozpov\u00eddala se Simone.<\/div>\n
„Mami, nech m\u011b se ho zeptat, ano?“ Bill rukou zakryl sluch\u00e1tko a pod\u00edval se na Toma, o\u010di mu jisk\u0159ily, ale jeho v\u00fdraz byl ost\u00fdchav\u00fd. „Chce\u0161 se setkat s mou – na\u0161\u00ed m\u00e1mou?“<\/div>\n
Tom polkl a napjal se. Byl p\u0159ipraven\u00fd potkat svou skute\u010dnou m\u00e1mu? Nebyl si jist\u00fd. Ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se to muselo st\u00e1t; nemohl \u010dekat, \u017ee se setk\u00e1 pouze se sv\u00fdm dvoj\u010detem, bylo tam toho v\u00edce. Byla za t\u00edm cel\u00e1 rodina, cel\u00fd \u017eivot, p\u0159\u00edb\u011bh a pocity, opu\u0161t\u011bn\u00ed. „Ehm\u2026“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, z\u0159ejm\u011b vyc\u00edtil bratrovu \u00fazkost. „Mami, zavol\u00e1m ti za p\u00e1r minut, ano?“ \u0159ekl do telefonu a zav\u011bsil, ani\u017e by po\u010dkal na odpov\u011b\u010f. Pomalu se k Tomovi p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a pod\u00edval se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed s m\u011bkk\u00fdm v\u00fdrazem. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Tom si zt\u011b\u017eka povzdechl a c\u00edtil, jam mu svaly lehce povolily. Bill jej uklid\u0148oval zp\u016fsobem, jak\u00fdm nikdo jin\u00fd p\u0159edt\u00edm, a a\u010dkoliv to byl stra\u0161ideln\u00fd pocit, Tom t\u00edm byl fascinovan\u00fd. „Jo, j\u00e1 jen\u2026 A\u017e dote\u010f jsem si nemyslel, \u017ee se s n\u00ed budu muset setkat. Byl jsem tak pono\u0159en\u00fd do hled\u00e1n\u00ed tebe, \u017ee jsem opravdu na nic jin\u00e9ho nemyslel. „Te\u010f je to jako\u2026“ Na vte\u0159inu se odml\u010del. „Jako by se na m\u011b zni\u010dehonic valila hromada cihel.“<\/div>\n
Bill uchopil Tomovu ruku do sv\u00e9 a kr\u00e1tce ji stiskl. Jeho ruce byly stejn\u011b tepl\u00e9 jako zbytek jeho t\u011bla a Tom si myslel, \u017ee tu bitvu v tom okam\u017eiku prohraje. Pot\u0159eboval n\u011bjakou sebekontrolu, n\u011bjakou z\u00e1branu. Hluboko uvnit\u0159 v\u011bd\u011bl, \u017ee bojuje v p\u0159edem prohran\u00e9 bitv\u011b, ale na tom nez\u00e1le\u017eelo. Ne te\u010f. Bill za to v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku bude st\u00e1t, rozhodl se Tom, i kdy\u017e z\u016fstanou jen bratry a ni\u010d\u00edm v\u00edce, co\u017e bylo n\u011bco, \u010deho se Tom sna\u017eil dos\u00e1hnout. Rozhodn\u011b necht\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 trapn\u00e9 situace. Alespo\u0148 ne v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b.<\/div>\n
\n

„Nemus\u00edme ji vid\u011bt dneska. M\u016f\u017eeme tam j\u00edt z\u00edtra nebo n\u011bjak\u00fd jin\u00fd den, jestli chce\u0161. Nen\u00ed to \u017e\u00e1dn\u00e1 velk\u00e1 v\u011bc,“ \u0159ekl Bill jemn\u011b a palcem p\u0159itom hladil Tomovu ruku.<\/p><\/div>\n

„Je<\/em> to velk\u00e1 v\u011bc, ale\u2026“ Tom se odml\u010del, pokou\u0161el se shrom\u00e1\u017edit a zorganizovat sv\u00e9 my\u0161lenky. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, cht\u011bl se rozhodnout te\u010f a tady. Cht\u011bl j\u00edt a setkat se se svou skute\u010dnou matkou a p\u0159estat se chovat jako vystra\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b. „Mus\u00edme – j\u00e1<\/em> mus\u00edm j\u00edt. Pot\u0159ebuju se s n\u00ed setkat. Lep\u0161\u00ed d\u0159\u00edve ne\u017e pozd\u011bji, \u017ee?“<\/div>\n
Bill pomalu p\u0159ik\u00fdvl. „Jsi si jist\u00fd?“<\/div>\n
„Ne,“ rozesm\u00e1l se Tom a stiskl Billovu ruku. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 necht\u00edt se jej dot\u00fdkat, kdy\u017e u sebe byli tak bl\u00edzko. „Ale mus\u00edm to ud\u011blat.“<\/div>\n
Bill si ol\u00edzl rty a Tom musel posb\u00edrat ve\u0161kerou s\u00edlu, aby se nenaklonil a nepol\u00edbil ho. „Zavol\u00e1m j\u00ed, ano?“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom si ot\u0159el sv\u00e9 zpocen\u00e9 dlan\u011b do tri\u010dka a silou v\u016fle se je pokou\u0161el p\u0159im\u011bt, aby se net\u0159\u00e1sly. Nefungovalo to, bohu\u017eel, ale nebylo nic, co by s t\u00edm pr\u00e1v\u011b te\u010f mohl ud\u011blat.<\/p><\/div>\n

Oba mlad\u00edci st\u00e1li p\u0159ed star\u00fdm domem. Zvenku vypadal hezky, ale Tom si nemohl pomoct a m\u011bl pocit, jako by uvnit\u0159 m\u011bl zjistit n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 tajemstv\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to jen jeho matka, ale i p\u0159esto, ten strach tam po\u0159\u00e1d byl.<\/div>\n
Bill zaklepal na dve\u0159e a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot nebyl nikdy tak vyd\u011b\u0161en\u00fd, a \u017ee ka\u017edou minutou dostane infarkt.<\/div>\n
Po t\u0159iceti mu\u010div\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch se dve\u0159e otev\u0159ely a za nimi se objevila mal\u00e1, \u010dervenovlas\u00e1 \u017eena. Zvedla si ruce k \u00fast\u016fm a potla\u010dila zaj\u00edknut\u00ed, o\u010di u\u017e j\u00ed slzely. „Tome?“ \u0158ekla napjat\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Tom se nemohl h\u00fdbat, pouze na ni z\u00edral, jako by byla n\u011bjak\u00e1 dvouhlav\u00e1 p\u0159\u00ed\u0161era. Ruce se mu nyn\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b t\u0159\u00e1sly a ka\u017ed\u00fd sval v jeho t\u011ble byl ztuhl\u00fd.<\/div>\n
\n

Atmosf\u00e9ra se prom\u011bnila v rozpa\u010ditou, jak nikdo z nich nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Pro Toma to ani nebyl surrealistick\u00fd moment, jeliko\u017e nikdy nepomyslel na to, \u017ee by se s n\u00ed setkal, ale stejn\u011b to bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Mami?“ \u0158ekl Bill ti\u0161e. „Ehm\u2026“<\/div>\n
Simone si odkryla \u00fasta a t\u0159emi dlouh\u00fdmi kroky do\u0161la k Tomovi, ne\u017e jej pevn\u011b objala kolem pasu. „Tome,“ vzlykla, tri\u010dko mu sm\u00e1\u010dela slzami. „M\u016fj Tome.“<\/div>\n
Tom st\u00e1l na okam\u017eik nehybn\u011b, nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 d\u011blat. Pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd m\u011bl na tv\u00e1\u0159i melancholick\u00fd \u00fasm\u011bv, a Tom vzdychl, oplatil objet\u00ed a op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o vrchol hlavy sv\u00e9 matky. Nemohl \u0159\u00edct, \u017ee by c\u00edtil radost nebo \u00falevu, nyn\u00ed, kdy\u017e ten okam\u017eik, kdy ji uvid\u011bl, pominul, Tom se prost\u011b c\u00edtil otup\u011ble<\/em>. H\u00e1dal, \u017ee to bylo norm\u00e1ln\u00ed, doufal v to.<\/div>\n
\n

Po n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch se Simone odt\u00e1hla z Tomova objet\u00ed a poodstoupila, p\u0159itom si h\u0159betem ruky osu\u0161ila slzy a popot\u00e1hla. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekla ti\u0161e a p\u0159e\u0161la k Billovi. „Ahoj, zlat\u00ed\u010dko.“<\/p><\/div>\n

„Ahoj, mami,“ Bill ji u sebe na okam\u017eik p\u0159idr\u017eel. Kdy\u017e ji pustil, Simone je zavedla do domu.<\/div>\n
Dvoj\u010data sed\u011bla bl\u00edzko u sebe na gau\u010di v ob\u00fdvac\u00edm pokoji a Simone st\u00e1la p\u0159ed nimi, o\u010di m\u011bla lehce natekl\u00e9 od pl\u00e1\u010de. Zavrt\u011bla hlavou. „Opravdu jsi to ty. Vypad\u00e1\u0161 p\u0159esn\u011b jako Bill, je to bl\u00e1zniv\u00e9,“ \u0159ekla ohromen\u00fdm \u0161epotem. Trochu se uklidnila a zt\u011b\u017eka si povzdechla. „M\u016f\u017eu v\u00e1m n\u011bco p\u0159in\u00e9st? Colu, nebo chcete t\u0159eba pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus?“<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „Cola je fajn.“<\/div>\n
„N\u00e1podobn\u011b,“ \u0159ekl Tom tich\u00fdm hlasem, a Simone se \u0161iroce usm\u00e1la. P\u0159ik\u00fdvla a zmizela v kuchyni. Tom si povzdechl. „Wow.“<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Bill a polo\u017eil ruku na Tomovo nerv\u00f3zn\u011b poskakuj\u00edc\u00ed koleno. „M\u016f\u017eeme se vr\u00e1tit n\u011bkdy jindy,“ nab\u00eddl.<\/div>\n
Tom okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Ne, ne. Je mi fajn, neboj se. J\u00e1 jen\u2026“ odml\u010del se.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
\n

Tom se usm\u00e1l a polo\u017eil svou ruku na bratrovu, c\u00edtil tu teplou k\u016f\u017ei a p\u0159\u00edsahal by, \u017ee se pop\u00e1l\u00ed. „Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady se mnou.“<\/p><\/div>\n

Bil se zasm\u00e1l. „Jak bych mohl neb\u00fdt?“<\/div>\n
Tom p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, co t\u00edm myslel. U\u017e se chystal n\u011bco \u0159\u00edct, kdy\u017e zaslechl cink\u00e1n\u00ed sklenic a spat\u0159il Simone vracej\u00edc\u00ed se s podnosem se t\u0159emi sklenicemi Coly. Polo\u017eila je p\u0159ed ka\u017ed\u00e9ho z nich a posadila se na k\u0159eslo p\u0159ed dvoj\u010data. Bill nepustil Tomovo koleno a Tom se tak\u00e9 nechystal svou ruku st\u00e1hnout.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ za\u010dala, ale hlas m\u011bla napjat\u00fd a na vte\u0159inu nebo dv\u011b nemohla pokra\u010dovat. „Ach, bo\u017ee. Omlouv\u00e1m se, n\u011bjak si prost\u011b nem\u016f\u017eu pomoct.“<\/div>\n
Tom t\u011b\u017ece polkl a c\u00edtil se trochu provinile. Mo\u017en\u00e1 Simone tohle pr\u00e1v\u011b te\u010f nepot\u0159ebovala, mo\u017en\u00e1 m\u011bl \u0161patn\u00e9 na\u010dasov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Bill se na svou m\u00e1mu pod\u00edval a usm\u00e1l se. „To je v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
\n

Simone vzdychla a pokou\u0161ela se d\u00e1t dohromady. „Tome, j\u00e1 jsem prost\u011b jen tak, tak<\/em> moc \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee jsi tady. To nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed. „Hledala jsem t\u011b a\u2026“ odml\u010dela se. Vypadala slab\u00e1 a unaven\u00e1, emocion\u00e1ln\u011b vy\u010derpan\u00e1.<\/div>\n

Tom se zamra\u010dil. „Opravdu? Tys m\u011b hledala?“<\/div>\n
Bill se napjal a pod\u00edval se na Simone. „Kdy to bylo?“<\/div>\n
Simone vzdychla. „Kde pracuje\u0161, Tome?“<\/div>\n
„Ale ne, nem\u011b\u0148 t\u00e9ma. Chci to v\u011bd\u011bt.“ Bill stiskl Tomovu ruku a Tom c\u00edtil, jak se mu proti t\u00e9 jeho chv\u011bla.<\/div>\n
„Pracuju v hudebnin\u00e1ch,“ \u0159ekl Tom rychle, nev\u011bd\u011bl, zda cht\u011bl sly\u0161et to, co mohla Simone \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Tome<\/em>,“ \u0159ekl Bill pomalu.<\/div>\n
„To je hezk\u00e9,“ \u0159ekla Simone slab\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„Mami<\/em>.“<\/div>\n
„Bille, tohle je pro m\u011b t\u011b\u017ek\u00e9,“ zkou\u0161ela to Simone. „D\u011bl\u00e1m mal\u00e9 kr\u016f\u010dky. Pr\u00e1v\u011b jsem dostala zp\u00e1tky sv\u00e9ho syna.“<\/div>\n
Bill sklopil pohled. Skute\u010dn\u011b vypadal provinile, a kdy\u017e znovu promluvil, zti\u0161il sv\u016fj hlas. „Jen to prost\u011b chci v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n
Tom polkl. „Vypr\u00e1v\u011bl jsem ti o tom.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Opravdu?“ P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, ne\u017e zalapal po dechu. No jo, vypr\u00e1v\u011bl.“ Rychle se oto\u010dil ke sv\u00e9 matce. „To proto jsme jeli do V\u00eddn\u011b?“<\/div>\n
\n

Simone vzdychla a p\u0159ik\u00fdvla. „Asi bych v\u00e1m m\u011bla \u0159\u00edct cel\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh.“ Pod\u00edvala se na dvoj\u010data a ol\u00edzla si rty. Kdy\u017e neodpov\u011bd\u011bli, pokra\u010dovala. „Kdy\u017e jsem potkala va\u0161eho otce J\u00f6rga, byli jsme v prvn\u00edm ro\u010dn\u00edku st\u0159edn\u00ed \u0161koly. Okam\u017eit\u011b jsme se sp\u0159\u00e1telili a o rok pozd\u011bji jsme spolu za\u010dali chodit. Byli jsme zamilovan\u00ed, nebo jsem si to aspo\u0148 myslela, a na konci \u010dtvrt\u00e9ho ro\u010dn\u00edku jsem ot\u011bhotn\u011bla s v\u00e1mi dv\u011bma.“<\/p><\/div>\n

Tom, bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, vklouzl sv\u00fdmi prsty mezi Billovy a pevn\u011b je sev\u0159el. Bylo to n\u011bco, co d\u011bl\u00e1val s Lenou, kdy\u017e byl nerv\u00f3zn\u00ed. Dod\u00e1valo mu to pocit klidu, i kdy\u017e jen na chv\u00edli, a pom\u00e1halo mu to se uvolnit. A\u010dkoliv, tentokr\u00e1t Tom c\u00edtil elektrick\u00e9 v\u00fdboje a \u017e\u00e1r. C\u00edtil to po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
„Bylo to tak\u2026 nev\u011bd\u011bla jsem, co m\u00e1m d\u011blat,“ pokra\u010dovala Simone. „Nejd\u0159\u00edv jsem to J\u00f6rgovi ne\u0159ekla, ani nikomu jin\u00e9mu. Pak u\u017e to za\u010dalo b\u00fdt vid\u011bt a J\u00f6rg se m\u011b na to zeptal a j\u00e1 nemohla lh\u00e1t. Za\u010dal vy\u0161ilovat, samoz\u0159ejm\u011b, ale sna\u017eil se m\u011b podpo\u0159it a \u0161el se mnou na mou prvn\u00ed prohl\u00eddku u l\u00e9ka\u0159e. Tam jsem zjistila, \u017ee ne\u010dek\u00e1m jedno miminko, ale dv\u011b.“ N\u011bkdy b\u011bhem toho vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed za\u010dala plakat, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 z dvoj\u010dat k tomu nic ne\u0159eklo. Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to pro n\u00ed muselo b\u00fdt opravdu bolestiv\u00e9. „Odmaturovali jsme a\u2026“ odml\u010dela se.<\/div>\n
\n

Bill si povzdechl. „Chce\u0161 kapesn\u00edk nebo n\u011bco, mami?“<\/p><\/div>\n

Simone zavrt\u011bla hlavou. „Nech m\u011b to dokon\u010dit.“ Zhluboka se nadechla. „Odmaturovali jsme a on zmizel kdov\u00edkam. Nechal mi u dve\u0159\u00ed vzkaz, \u017ee se se mnou a dvoj\u010daty nechce zab\u00fdvat. A tak jsem d\u00e1l musela pokra\u010dovat sama. Musela jsem to \u0159\u00edct m\u00e1m\u011b – va\u0161\u00ed babi\u010dce – a d\u00edky bohu, postarala se o m\u011b.“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi n\u00e1s dala pry\u010d?“ Zeptal se Bill slab\u00fdm a rozt\u0159esen\u00fdm hlasem. On s\u00e1m set\u0159el n\u011bkolik slz a Tom si nemohl pomoct a cht\u011bl jej sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u016fj t\u00e1ta m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil. Byla jsem p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00e1, bylo mi teprve osmn\u00e1ct, a byla jsem opravdu nezral\u00e1. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu jsem si myslela, \u017ee m\u00e1 m\u016fj otec pravdu a dala jsem v\u00e1s pry\u010d do dvou r\u016fzn\u00fdch rodin, ale o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji jsem toho za\u010dala litovat a, navzdory m\u00fdm rodi\u010d\u016fm, jsem v\u00e1s \u0161la hledat. Obtelefonovala jsem spoustu m\u00edst, a nakonec jsem na\u0161la Billovu novou rodinu. Tak moc jsem bre\u010dela, kdy\u017e jsem se s nimi setkala a musela jsem je prosit, aby mi ho vr\u00e1tili zp\u00e1tky. Bylo k tomu spousta pap\u00edrov\u00e1n\u00ed a b\u011bhem toho jsem se sna\u017eila naj\u00edt Toma. Trvalo mi to n\u011bjakou dobu, ale na\u0161la jsem jeho rodinu\u2026“ odml\u010dela se, pohled m\u011bla up\u0159en\u00fd na skvrnu na zdi. „Vracela jsem se tam tak \u010dasto, a\u017e jednoho dne\u2026“<\/div>\n
\n

Bill se nat\u00e1hl pro pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk ve sv\u00e9 kapse a podal ho sv\u00e9 matce. Tom c\u00edtil, jak se mu s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem sv\u00edr\u00e1 hru\u010f a u\u017e nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit sv\u00fdm vlastn\u00edm slz\u00e1m. Kut\u00e1lely se mu po tv\u00e1\u0159\u00edch, zat\u00edmco tiskl dla\u0148 sv\u00e9ho dvoj\u010dete.<\/p><\/div>\n

Smone se vysmrkala a vzdychla. „Byli pry\u010d. Vzali Toma pry\u010d a j\u00e1 nev\u011bd\u011bla kam. Volala jsem tolika lidem, a nakonec mi n\u011bkdo \u0159ekl po osmi letech nal\u00e9h\u00e1n\u00ed a vol\u00e1n\u00ed, \u017ee ode\u0161li do Rakouska\u2026 Musela jsem t\u011b j\u00edt naj\u00edt.“<\/div>\n
Tom rozt\u0159esen\u011b vydechl. Tolik let byl na Simone tak moc na\u0161tvan\u00fd. Bre\u010del a nen\u00e1vid\u011bl ji, ale nikdy nepomyslel na to, jak se musela c\u00edtit ona. Nyn\u00ed to v\u011bd\u011bl a nemohl m\u00edt v\u00edce zlomen\u00e9 srdce. Hru\u010f se mu sv\u00edrala a slzy nep\u0159est\u00e1valy t\u00e9ct.<\/div>\n
„Gordon a j\u00e1 jsme byli man\u017eel\u00e9 dva roky a on znal cel\u00fd ten p\u0159\u00edb\u011bh, a tak jel se mnou a s Billem do Rakouska. A jednou jsme m\u011bli bl\u00edzko k tomu, abychom t\u011b na\u0161li. Mysl\u00edm, \u017ee Bill t\u011b na\u0161el.“<\/div>\n
\n

Bill zalapal po dechu a zvedl si ruku k \u00fast\u016fm. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Byli jsme v parku uprost\u0159ed V\u00eddn\u011b, proto\u017ee sis cht\u011bl hr\u00e1t a Gordon a j\u00e1 jsme si opravdu pot\u0159ebovali odpo\u010dinout. Bill si n\u011bkde hr\u00e1l s n\u011bkolika dal\u0161\u00edmi d\u011btmi, zat\u00edmco jsme sed\u011bli na lavi\u010dce. Nebyli jsme tam ani dvacet minut, kdy\u017e k n\u00e1m Bill p\u0159ib\u011bhl a \u0159\u00edkal, \u017ee vid\u011bl kluka, kter\u00fd vypadal p\u0159esn\u011b jako on. Ut\u00edkali jsme a hledali t\u011b, Tome, ale zmizel jsi.“ Odml\u010dela se, aby si osu\u0161ila slzy a znovu se vysmrkala. „Nikdy jsem se nedozv\u011bd\u011bla, jestli jsi to byl opravdu ty, nebo ne, Tome, ale mysl\u00edm\u2026 mo\u017en\u00e1, \u017ee ano.“ Usm\u00e1la se skrz slzy. „Bill t\u011b na\u0161el je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsi ty na\u0161el jeho, Tome.“<\/div>\n
Tom vzlykl a pustil bratrovu ruku. Vstal a p\u0159e\u0161el ke k\u0159eslu, na kter\u00e9m sed\u011bla jeho matka. Rychle se posadil po jej\u00edm boku a pevn\u011b ji sev\u0159el, nyn\u00ed u\u017e otev\u0159en\u011b vzlykal.<\/div>\n
Celou minutu se vz\u00e1jemn\u011b dr\u017eeli a pohupovali se, a brzy se k nim p\u0159idal i Bill.<\/div>\n
\n

„Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl Tom do Simonina ramene.<\/p><\/div>\n

„Za co? J\u00e1 bych se m\u011bla omlouvat. J\u00e1 se omlouv\u00e1m<\/em>.“<\/div>\n
„Tak dlouhou dobu jsem t\u011b nen\u00e1vid\u011bl. Byl jsem tak pitom\u00fd a sobeck\u00fd, mami. Tys m\u011b hledala. Trp\u011bla jsi, a j\u00e1 jsem t\u011b nen\u00e1vid\u011bl,“ \u0159ekl Tom tich\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Simone p\u0159ik\u00fdvla. „J\u00e1 t\u011b z ni\u010deho nevin\u00edm, Tome. Opravdu ne.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu t\u011b nen\u00e1vid\u011bt,“ zamumlal Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Tome. J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Bill popot\u00e1hl. „J\u00e1 t\u011b taky nem\u016f\u017eu nen\u00e1vid\u011bt, mami. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem byl na tebe zl\u00fd.“<\/div>\n
Tentokr\u00e1t se Simone \u0161iroce usm\u00e1la a p\u0159itiskla si k sob\u011b sv\u00e9 syny bl\u00ed\u017e. „Ned\u011blejte si s t\u00edm starosti. Oba dva v\u00e1s miluju.“<\/div>\n
„My tebe taky,“ \u0159ekla ob\u011b dvoj\u010data z\u00e1rove\u0148.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekla Simone.<\/p>\n

<\/div>\n

autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Valecita Setk\u00e1n\u00ed s m\u00e1mou Dvoj\u010data si pov\u00eddala t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc. Sn\u011bdli zbytek muffin\u016f spolu s \u0161\u00e1lky k\u00e1vy a \u010dokol\u00e1dy, pot\u00e9 zam\u00ed\u0159ili zp\u00e1tky do Billova pokoje a mluvili a mluvili o v\u0161em a o ni\u010dem. Tom si pomyslel, \u017ee je to \u00fa\u017easn\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[700],"tags":[],"class_list":["post-502","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-laugh-that-brought-them-back-together"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/502","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=502"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/502\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=502"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=502"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=502"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}