{"id":5028,"date":"2013-05-15T18:00:00","date_gmt":"2013-05-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5013"},"modified":"2013-05-15T18:00:00","modified_gmt":"2013-05-15T17:00:00","slug":"erdigtonsk-a-stredni-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/05\/15\/erdigtonsk-a-stredni-4\/","title":{"rendered":"Erdigtonsk\u200b\u00e1 st\u0159edn\u00ed 4."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/YHzdsE<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/YHzdsE+<\/a>
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Allfornothing<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dny plynuly, \u0159\u00edjen pomalu p\u0159ech\u00e1zel v listopad, Gustav podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vyhr\u00e1l t\u0159\u00eddn\u00ed kolo chemick\u00e9 sout\u011b\u017ee a Toma docela zaj\u00edmalo, jestli m\u00e1 bytost, jakou je jeho kamar\u00e1d, n\u011bkde ve \u0161kole v\u016fbec konkurenci.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 \u0161koln\u00ed kolo prob\u00edhalo u\u017e dnes, co\u017e si Tom uv\u011bdomil, kdy\u017e nena\u0161el Gustava na sv\u00e9m m\u00edst\u011b ve t\u0159\u00edd\u011b. C\u00edtil se bez n\u011bj tak trochu osam\u011ble, zvykl si na Gustava spol\u00e9hat, dokud ho m\u011bl vedle sebe, nemusel ani na minutu zapnout mozek. Te\u010f tedy sed\u011bl, psal si pozn\u00e1mky do se\u0161itu, co na\u0161el v lavici, m\u017eoural p\u0159es celou t\u0159\u00eddu na tabuli a c\u00edtil, jak se do n\u011bj co chv\u00edli zabod\u00e1vaj\u00ed Ost\u0159\u00ed\u017eovy o\u010di, zvykl\u00e9 po ka\u017ed\u00e9 ot\u00e1zce dostat odpov\u011b\u010f od t\u0159\u00eddn\u00edho \u0161prta z posledn\u00ed lavice u okna.<\/p>\n

Tom m\u011bl te\u010f alespo\u0148 mo\u017enost Ost\u0159\u00ed\u017ee podrobn\u011b prozkoumat. Nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b odhadnout jeho v\u011bk, byl toti\u017e z toho druhu lid\u00ed, co se nem\u011bn\u00ed a s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm v\u011bkem jen usychaj\u00ed, jejich rysy tvrdnou a o\u010di se zu\u017euj\u00ed. Pro\u010d se mu \u0159\u00edkalo zrovna Ost\u0159\u00ed\u017e, nev\u011bd\u011bl ur\u010dit\u011b, mohlo to b\u00fdt d\u00edky jeho nemilosrdn\u011b v\u0161evidouc\u00edmu pohledu (zejm\u00e9na pokud \u0161lo o skr\u00fd\u0161e tah\u00e1k\u016f), mo\u017en\u00e1 pro zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvyk p\u0159ed vstupem nahl\u00ed\u017eet \u0161kv\u00edrou ve dve\u0159\u00edch do t\u0159\u00eddy. Postavou by se hodil sp\u00ed\u0161 k boxer\u016fm ne\u017e mezi pov\u011bt\u0161inou t\u011blnat\u00e9 zdej\u0161\u00ed kantory, \u010d\u00edm\u017e si z\u00edskal respekt kluk\u016f a obdiv holek. Zd\u00e1l se b\u00fdt od pohledu vzorem \u010destnosti, ide\u00e1l profesora, v\u017edy spolehliv\u00fd, v\u0161ev\u011bdouc\u00ed, vtipn\u00fd, p\u0159\u00edsn\u00fd, ale p\u0159\u00e1telsk\u00fd. Ve v\u0161\u00ed t\u00e9 dokonalosti ob\u010das prosvitla jedna ne p\u0159\u00edli\u0161 chv\u00e1lyhodn\u00e1 vlastnost, alespo\u0148 Tomovi se nel\u00edbila, zbytek t\u0159\u00eddy ho pro ni miloval je\u0161t\u011b v\u00edc. Vy\u017e\u00edval se v buzerov\u00e1n\u00ed hloup\u011bj\u0161\u00edch nebo introvertn\u00edch \u017e\u00e1k\u016f ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, p\u00e1r slovy je dok\u00e1zal zdeptat natolik, \u017ee se rud\u00ed a\u017e po u\u0161i pokou\u0161eli pokud mo\u017eno rozplynout nebo rozpustit, aby na n\u011b v\u0161ichni p\u0159estali z\u00edrat. T\u0159\u00edda se p\u0159i takov\u00e9m v\u00fdstupu poka\u017ed\u00e9 dob\u0159e bavila.<\/div>\n

\n
\n

O p\u0159est\u00e1vce sp\u011bchal do p\u0159\u00edzem\u00ed, kde se zezadu p\u0159ipl\u00ed\u017eil k Jane a bez varov\u00e1n\u00ed ji objal kolem pasu.<\/p><\/div>\n

„Tome!? Ty jsi m\u011b vyd\u011bsil,“ zasm\u00e1la se, „co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„No co co? Jdu za tebou, nem\u011bl jsem snad?“<\/div>\n
„M\u011bl, jasn\u011b, \u017ee m\u011bl,“ oto\u010dila se k n\u011bmu \u010delem, aby ho mohla l\u00edbat na rty. Tom j\u00ed polibek op\u011btoval a n\u011b\u017en\u011b ji hladil po vlasech a ramenech. Ta je \u0161\u0165astn\u00e1<\/em>, radoval se, a j\u00e1 vlastn\u011b taky.<\/em> Spojil ruce za jej\u00edmi z\u00e1dy, zdvihl ji do vzduchu a to\u010dil se s n\u00ed dokola, jako to d\u011blaj\u00ed dosp\u011bl\u00ed s mal\u00fdmi d\u011btmi, a sm\u00e1l se. Sm\u00e1l se tak, jak se dlouho nesly\u0161el sm\u00e1t, uvoln\u011bn\u011b a nahlas. Nic ne\u017e Jane, jeho mal\u00e1, usm\u011bvav\u00e1 a upov\u00eddan\u00e1 Jane, ho net\u00ed\u017eilo.<\/p>\n

Jane nev\u011b\u0159ila vlastn\u00edm o\u010d\u00edm, netu\u0161ila, co se s Tomem v posledn\u00ed dob\u011b d\u011blo, ale ta zm\u011bna ji ani v nejmen\u0161\u00edm nevadila, byla na sebe hrd\u00e1. Z\u00e1vid\u011bly j\u00ed v\u0161echny holky, byla te\u010f \u0161koln\u00ed hv\u011bzdou a ka\u017ed\u00fd cht\u011bl v\u011bd\u011bt, o \u010dem si s Tomem pov\u00edd\u00e1, o p\u0159est\u00e1vk\u00e1ch se kolem n\u00ed tvo\u0159il hlou\u010dek spolu\u017ea\u010dek s o\u010dima navrch hlavy, v\u0161echny cht\u011bly o Tomovi n\u011bco v\u011bd\u011bt, zn\u00e1t n\u011bjak\u00e9 jeho tajemstv\u00ed. Jane je pohrdav\u011b odm\u00edtala. „Nem\u016f\u017eu p\u0159ece \u0159\u00edkat tak d\u016fv\u011brn\u00e9 v\u011bci, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e si to Tom nep\u0159eje,“ tohle jim \u0159\u00edkala. Pravdou ov\u0161em bylo, \u017ee o n\u011bm v\u011bd\u011bla asi tolik co zbytek \u0161koly. B\u00e1la se zeptat, nev\u011bd\u011bla ani jak, nav\u00edc kdy\u017e ji Tom chytil za ruku nebo se na ni jen usm\u00e1l, zapomn\u011bla na v\u0161echny ot\u00e1zky a sama se rozpov\u00eddala, jako v\u017edycky, kdy\u017e m\u011bla radost.<\/p>\n

Bill se zd\u00e1l b\u00fdt ve sv\u00e9m \u017eivlu, chodil rychle po chodb\u00e1ch, vrhal \u00fasm\u011bvy tady a tam, ur\u00e1\u017eliv\u00e9 pozn\u00e1mky odr\u00e1\u017eel sarkasticky zp\u00e1tky tak, \u017ee v\u011bt\u0161inou zesm\u011b\u0161nil samotn\u00e9ho provokat\u00e9ra. Takov\u00e9ho Billa znala cel\u00e1 \u0161kola, takov\u00fd pr\u00fd byl i loni, a p\u0159es jakkoliv \u0161patnou pov\u011bst m\u011bl st\u00e1le sv\u00e9 obdivovatele, p\u00e1r se jich v\u017edycky na\u0161lo. S Tomem se te\u010f vz\u00e1jemn\u011b ignorovali. Billa Tomova slova ranila, \u0161tvalo ho, \u017ee se mu dostala pod k\u016f\u017ei, nedok\u00e1zal se zbavit jeho vy\u010d\u00edtav\u00e9ho pohledu. Bublal v n\u011bm vztek, ale co mohl \u010dekat? Tom je nakonec p\u0159ece jen jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, rychle ho za\u0159adil, zhodnotil a spokojil se s t\u00edm, nic v\u00edc v\u011bd\u011bt necht\u011bl. Nebo sp\u00ed\u0161 sly\u0161el, jen co cht\u011bl sly\u0161et. Jeho by neposlouchal, jemu by nev\u011b\u0159il, nikdo by mu nev\u011b\u0159il. To u\u017e si vyzkou\u0161el. Jak jednou vznikne pov\u011bst, jak se \u010dlov\u011bk p\u0159ed ostatn\u00edmi n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem projev\u00ed, u\u017e se sv\u00e9 n\u00e1lepky nezbav\u00ed, t\u00e1hne se s n\u00edm, a\u0165 u\u017e v dobr\u00e9m nebo \u0161patn\u00e9m smyslu, a n\u011bkdy m\u016f\u017ee znamenat katastrofu.<\/p>\n

Tom Billa kompletn\u011b vymetl z hlavy. Na chodb\u00e1ch na sebe ob\u010das k\u00fdvli a dostalo se mu p\u00e1r Billov\u00fdch obzvl\u00e1\u0161t\u011b nerudn\u00fdch pohled\u016f, ale nic v\u00edc. To je dob\u0159e, je to vlastn\u011b skv\u011bl\u00fd, byl jsem u\u017e asi paranoidn\u00ed, hled\u00e1m probl\u00e9my i tam, kde nejsou, m\u00e1ma m\u011bla pravdu.<\/em> V\u011bnoval se te\u010f Jane a Andymu s Georgem, na nic v\u00edc na\u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bl \u010das, nem\u011bl \u010das se n\u011b\u010d\u00edm tr\u00e1pit. \u017de m\u011b to nenapadlo d\u0159\u00edv, m\u011bl jsem se vzchopit u\u017e d\u00e1vno, pro\u010d po\u0159\u00e1d vysed\u00e1vat venku a litovat se?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

<\/em> Toho dne odpoledne zachr\u010del \u0161koln\u00ed rozhlas a prostorem se rozezn\u011bl \u0159editel\u016fm p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd hlas.<\/div>\n

„Hmmmehm! Dobr\u00e9 odpoledne omlouv\u00e1m se, \u017ee ru\u0161\u00edm vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Je mou povinnost\u00ed ozn\u00e1mit, \u017ee dnes r\u00e1no prob\u011bhlo v laborato\u0159i \u0161koln\u00ed kolo chemick\u00e9 olympi\u00e1dy. Z\u00fa\u010dastnili se nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci ze v\u0161ech t\u0159\u00edd a v\u00fdsledky jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed\u2026,“ \u010detl um\u00edst\u011bn\u00ed postupn\u011b od posledn\u00edho a v\u0161echny o\u010di se obr\u00e1tily ke Gustavovi. Ten hled\u011bl do lavice se strnule za\u0165at\u00fdmi p\u011bstmi a nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val nohou. P\u0159ed t\u0159et\u00edm m\u00edstem nechal \u0159editel p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed a pon\u011bkud zv\u00fd\u0161il hlas.<\/div>\n
„A te\u010f u\u017e stupn\u011b v\u00edt\u011bz\u016f, tito \u017e\u00e1ci budou sv\u00fdm profesorem chemie odm\u011bn\u011bni diplomem a jedni\u010dkou jako ze \u010dtvrtletn\u00ed p\u00edsemky. \u017d\u00e1k na prvn\u00edm m\u00edst\u011b nav\u00edc postupuje do dal\u0161\u00edho, m\u011bstsk\u00e9ho kola a z\u00edsk\u00e1v\u00e1 stipendium na vysok\u00e9 \u0161kole v Birminghamu,“ znovu se odml\u010del a pak do ticha, \u017ee by se dalo kr\u00e1jet, zabur\u00e1cel: „T\u0159et\u00ed m\u00edsto Joel Barlow, druh\u00e9 m\u00edsto Gustav Sch\u00e4fer a na prvn\u00edm m\u00edst\u011b Christian Hartl!“<\/p>\n

Gustavovi \u00fapln\u011b z\u010dernaly o\u010di. M\u011bl v nich takovou zlobu a nen\u00e1vist, \u017ee by mohl pohledem nakr\u00e1jet i \u0159\u00edzek ze \u0161koln\u00ed j\u00eddelny.<\/div>\n

Christian? Co je to za \u010dlov\u011bka ten Christian, jestli je to v\u016fbec \u010dlov\u011bk, kdy\u017e dok\u00e1zal porazit na\u0161eho humanoida Gustava.<\/em> Poprv\u00e9 od za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku se Tom c\u00edtil v Gustavov\u011b p\u0159\u00edtomnosti nesv\u016fj a b\u00e1l se k n\u011bmu obr\u00e1tit z\u00e1dy, aby nebyl v z\u00e1chvatu zu\u0159ivosti probodnut pastelkou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Humanoid Gustav<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Sly\u0161ela jsi hl\u00e1\u0161en\u00ed?“ zeptal se Tom, kdy\u017e se s Jane loudali ze \u0161koly.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e bych mohla nesly\u0161et.“<\/div>\n
„Pro\u010d? Mn\u011b to p\u0159i\u0161lo zaj\u00edmav\u00fd, sed\u00edm vedle Gustava Sch\u00e4fera, tak\u017ee jsem za\u017eil v\u00e1\u017en\u011b dramatickou chvilku.“<\/div>\n
„Chud\u00e1k Gustav, tomu bych to p\u0159\u00e1la. J\u00e1 m\u00e1m ve t\u0159\u00edd\u011b Christiana a nejrad\u0161i bych mu n\u011bco v\u00e1\u017en\u011b hnusn\u00fdho rozm\u00e1zla o ksicht.“<\/div>\n
Tom se zatv\u00e1\u0159il p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm ho, kret\u00e9na, po\u0159\u00e1d si ze m\u011b utahuje, v\u0161ichni profeso\u0159i ho milujou, a p\u0159itom je to norm\u00e1ln\u00ed slizkej slim\u00e1k. Nech\u00e1pu, jak m\u016f\u017ee s takov\u00fdm ksichtem chodit s Billem, myslela jsem, \u017ee si Bill vyb\u00edr\u00e1 aspo\u0148 p\u011bkn\u00fd lidi. Bo\u017ee, fakt nech\u00e1pu, co mu za to Christian d\u00e1v\u00e1, s n\u00edm by p\u0159ece nikdo nemohl j\u00edt dobrovoln\u011b. Hahaha, no, t\u0159eba mu za to p\u00ed\u0161e semin\u00e1rky, chytrej je na to dost, sy\u010d\u00e1k jeden.“<\/p>\n

„Po\u010dkej, to je TENHLE Christian? Bill\u016fv Christian!?“ J\u00e9\u017ei\u0161, Bill tu m\u00e1 fakt pov\u011bst\u2026<\/em>, napadlo ho.<\/div>\n

„No cos myslel? Kolik mysl\u00ed\u0161, \u017ee je ve \u0161kole Christian\u016f, trdlo,“ cvrnkla ho do nosu a zasm\u00e1la se, „Christian je takov\u00e1 m\u00edstn\u00ed celebrita, je z celkem bohat\u00fd rodiny, bydl\u00ed ve vile s rodi\u010di ani ne kil\u00e1k od \u0161koly, v\u017edycky byl nejchyt\u0159ej\u0161\u00ed, a p\u0159itom se ani moc neu\u010d\u00ed. Je si s\u00e1m sebou sakra jistej, vytvo\u0159ila se kolem n\u011bj takov\u00e1 skupinka patol\u00edzal\u016f, chod\u00ed za n\u00edm, kam se hne, ale zbytek \u0161koly ho bu\u010f nesn\u00e1\u0161\u00ed, nebo jako j\u00e1, p\u0159\u00edmo nen\u00e1vid\u00ed. J\u00e1 v\u00edm, j\u00e1 v\u00edm, mo\u017en\u00e1 mu z\u00e1vid\u00edm, ale kdyby se nechoval tak pov\u00fd\u0161en\u011b, p\u0159\u00e1la bych mu co m\u00e1. A v\u016fbec, na co on pot\u0159ebuje stipendium? Zaplatil by si \u0161kolu z kapesn\u00fdho! Je \u00fapln\u011b vzornej, nikdy ho p\u0159i ni\u010dem nenachyt\u00e1\u0161, naopak, furt napom\u00edn\u00e1 ostatn\u00ed a vy\u017e\u00edv\u00e1 se v ud\u00e1v\u00e1n\u00ed. Taky mysl\u00edm, \u017ee jeho rodina p\u0159isp\u00edv\u00e1 \u0161kole na v\u00fdbavu u\u010deben a tak. V\u016fl jeden!“ vyk\u0159ikla najednou a nakr\u010dila obo\u010d\u00ed, „m\u011bl by prost\u011b zmizet.“<\/div>\n
„Ale notak, Janie,“ p\u0159ivinul ji k sob\u011b, nahnul se k n\u00ed dol\u016f, aby j\u00ed za\u0161eptal do ucha: „Ty se\u0161 tak d\u011bsn\u011b roztomil\u00e1, kdy\u017e se roz\u010diluje\u0161.“<\/div>\n
Udiven\u011b k n\u011bmu zdvihla hlavu, a kdy\u017e si v\u0161imla Tomova potuteln\u00e9ho v\u00fdrazu, zarazila se je\u0161t\u011b v\u00edc a o\u010di se j\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ily.<\/p>\n

Tom se najednou za\u010dal sm\u00e1t, sm\u00e1l se a sm\u00e1l, vzal ji do n\u00e1ru\u010d\u00ed a ut\u00edkal, to\u010dil se a sk\u00e1kal. Jane se ho dr\u017eela jako kl\u00ed\u0161t\u011b, vyd\u011b\u0161en\u011b mu zkoumala obli\u010dej a hledala v n\u011bm zn\u00e1mky propukaj\u00edc\u00edho \u0161\u00edlenstv\u00ed, ale nena\u0161la nic ne\u017e \u010dirou radost. Za chvilku se taky usm\u00edvala a v\u00fdskala a k\u0159i\u010dela v z\u00e1chvatech sm\u00edchu. Neznala tohohle Toma, ale milovala ho, moc, tak jako je\u0161t\u011b nikoho, byla do n\u011bj zamilovan\u00e1 den ze dne v\u00edc a v\u00edc. C\u00edtila, jak dobr\u00fd \u010dlov\u011bk Tom je, kdy\u017e byla s n\u00edm, \u010das plynul pomaleji a barvy z\u00e1\u0159ily tak v\u00fdrazn\u011b jako po\u010d\u00e1tkem jara. Milovala jeho sm\u00edch, snad pr\u00e1v\u011b proto, \u017ee byl vz\u00e1cn\u00fd. Tom\u016fv sm\u00edch byl jen pro ni, ta radost v o\u010d\u00edch byla jej\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Donesl ji a\u017e k m\u00edstn\u00edmu h\u0159bitovu kousek od silnice, asi tak v p\u016fli cesty dom\u016f. Kone\u010dn\u011b ji postavil na zem, p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, ovinul j\u00ed ruku kolem ramen a pod\u00edval se j\u00ed do o\u010d\u00ed. P\u0159ik\u00fdvla a oba se pomal\u00fdm krokem vydali k n\u00e1hrobn\u00edm kamen\u016fm. Proch\u00e1zeli se uli\u010dkami mezi hroby a \u010detli nahlas jm\u00e9na vyryt\u00e1 na n\u00e1hrobc\u00edch.<\/div>\n
Zlatav\u011b zbarven\u00e9 list\u00ed se sn\u00e1\u0161elo z dub\u016f vrhaj\u00edc\u00edch dlouh\u00e9 st\u00edny na asfaltovou silnici a spole\u010dn\u011b s mlhou, kter\u00e1 se nen\u00e1padn\u011b bl\u00ed\u017eila sm\u011brem od lesa, vytv\u00e1\u0159elo podivn\u011b stra\u0161ideln\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Ruku v ruce te\u010f st\u00e1li p\u0159ed kr\u00e1sn\u00fdm mramorov\u00fdm hrobem. N\u011bkdo ho musel velmi \u010dasto le\u0161tit, odr\u00e1\u017eely se v n\u011bm toti\u017e siluety v\u011btv\u00ed kym\u00e1cej\u00edc\u00edch se ve v\u011btru.<\/div>\n
„Je trochu zima,“ post\u011b\u017eovala si Jane. Cht\u011bla u\u017e pry\u010d, nel\u00edbilo se j\u00ed tohle smutn\u00e9 m\u00edsto, nel\u00edbil se j\u00ed Tom\u016fv v\u00fdraz, kdy\u017e z\u00edral na leskl\u00fd hrob, a d\u011bsilo ji, jak siln\u011b ji stiskal ruku, kdy\u017e se h\u0159bitovem proch\u00e1zeli.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Tom s Jane p\u0159ich\u00e1zej\u00ed ke h\u0159bitovu<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No tak, poj\u010f, Tome,“ zatahala ho za ruk\u00e1v a pohladila jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i, jakmile k n\u00ed nahnul hlavu, „poj\u010f u\u017e dom\u016f, Tome, nel\u00edb\u00ed se mi tady.“<\/div>\n
Pomalu se stm\u00edvalo, st\u00edny spl\u00fdvaly a k\u0159\u00ed\u017ee je za\u010daly d\u011bsit. M\u00edrumilovn\u00e9 m\u00edsto se b\u011bhem p\u00e1r chvil zm\u011bnilo v d\u011bsiv\u011b chladn\u00fd a odpudiv\u00fd kout. Odch\u00e1zeli ml\u010dky, oba pono\u0159eni do vlastn\u00edch my\u0161lenek, oba r\u00e1di, \u017ee jsou spolu.<\/p>\n

Druh\u00fd den r\u00e1no se Tom cestou ke \u0161kole na h\u0159bitov\u011b znovu zastavil, brouzdal se orosenou tr\u00e1vou a bylo mu lehko. \u017d\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee s d\u00fdch\u00e1n\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00e9 no\u010dn\u00ed m\u016fry, m\u016f\u017ee se sm\u00e1t, m\u016f\u017ee si zp\u00edvat. Te\u010f u\u017e v\u00ed, \u017ee dok\u00e1\u017ee zapomenout nebo se alespo\u0148 oprostit od minulosti a za\u010d\u00edt znovu, nemus\u00ed kv\u016fli tomu ani ut\u00edkat do Ameriky, sta\u010d\u00ed m\u00edt vedle sebe n\u011bkoho, jako je Jane. Smutek tu byl st\u00e1le, ale nesed\u011bl mu na plic\u00edch, schov\u00e1val se ti\u0161e v Tomov\u011b p\u0159edstavivosti a ob\u010das ho postra\u0161il, kdy\u017e mu vykouzlil Jamieho m\u00e1vaj\u00edc\u00ed postavou mezi stromy, ne\u017e zjistil, \u017ee jsou to jen pohybuj\u00edc\u00ed se st\u00edny, nebo napodobil Jamieho hlas v davu spolu\u017e\u00e1k\u016f.<\/div>\n

U mramorov\u00e9ho hrobu se Tom oto\u010dil \u010delem k vrcholu kopce pokryt\u00e9ho lesem, t\u00edm lesem, ze kter\u00e9ho se v\u010dera kradla mlha. Nadechl se a zak\u0159i\u010del: „Jamie, jsi tam!?“ a z velk\u00e9 d\u00e1lky zn\u011blo zp\u00e1tky: jsi tam\u2026 tam\u2026 tam\u2026 am\u2026 m\u2026<\/div>\n
„Pro\u010d jsi ode\u0161el?“ ozv\u011bna se vr\u00e1tila: ode\u0161el?… \u0161el?… \u0161el?… el?…<\/div>\n
„B\u011b\u017e n\u011bkam!!“ Za\u0159val Tom zu\u0159iv\u011b z pln\u00fdch plic a ut\u00edkal ke \u0161kole. Nech m\u011b b\u00fdt<\/em>, na\u0159\u00edkal v duchu a z lesa za n\u00edm zn\u011blo, nebo se mu alespo\u0148 zd\u00e1lo, \u017ee smutn\u011b zn\u00ed: n\u011bkam?… kam?\u2026 kam?\u2026 kam?\u2026<\/p>\n

Proklouzl \u017eeleznou branou, prob\u011bhl \u0161t\u011brkovou cestou vedouc\u00ed ke \u0161kole a u\u017e otv\u00edral vstupn\u00ed dve\u0159e, kdy\u017e cosi upoutalo jeho pozornost. Zvedl o\u010di k v\u011b\u017e\u00edm s cimbu\u0159\u00edm. Na obou se ve v\u011btru t\u0159epotala \u010dern\u00e1 vlajka, n\u011bkdo um\u0159el.<\/p>\n

autor: Allfornothing<\/strong><\/div>\n

betareaed: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9: http:\/\/bit.ly\/YHzdsE statistika: http:\/\/bit.ly\/YHzdsE+ autor: Allfornothing Dny plynuly, \u0159\u00edjen pomalu p\u0159ech\u00e1zel v listopad, Gustav podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed vyhr\u00e1l t\u0159\u00eddn\u00ed kolo chemick\u00e9 sout\u011b\u017ee a Toma docela zaj\u00edmalo, jestli m\u00e1 bytost, jakou je jeho kamar\u00e1d, n\u011bkde ve \u0161kole v\u016fbec konkurenci. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 \u0161koln\u00ed kolo prob\u00edhalo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[552],"tags":[],"class_list":["post-5028","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erdigtonsk-a-stredni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5028","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5028"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5028\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5028"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5028"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5028"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}