{"id":5045,"date":"2013-05-09T17:00:00","date_gmt":"2013-05-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5030"},"modified":"2013-05-09T17:00:00","modified_gmt":"2013-05-09T16:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/05\/09\/the-secret-of-collegian-11\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 11."},"content":{"rendered":"
\u010d\u00edst cel\u00e9:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/13ALTm3<\/a><\/div>\n
<\/div>\n
statistika:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/13ALTm3+<\/a><\/div>\n
<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

Myslel jsem si, \u017ee bude super, kdy\u017e vezmu Billa k na\u0161im, proto\u017ee jsem cht\u011bl, aby pochopil, \u017ee chci, aby byl odte\u010f sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho \u017eivota. Jen\u017ee po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem si uv\u011bdomil, \u017ee to nebyl asi nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad. Vid\u011bl jsem to na n\u011bm, jak tam sed\u00ed a tv\u00e1\u0159\u00ed se nepohodln\u011b, nev\u00ed, jak se chovat nebo co \u0159\u00edct. Za\u010dne mi z toho b\u00fdt smutno, nem\u011bl jsem t\u011b nutit, ur\u010dit\u011b jsi to ud\u011blal jen kv\u016fli tomu, \u017ee jsem to cht\u011bl j\u00e1\u2026<\/p>\n

Kdy\u017e jsi odch\u00e1zel na z\u00e1chod, smutn\u011b jsem se za tebou d\u00edval\u2026 a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161, rad\u0161i u\u017e pojedeme dom\u016f, a\u0165 t\u011b netr\u00e1p\u00edm.<\/div>\n

„Tome, proboha, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee sis na\u0161el zrovna jeho?“ Usly\u0161\u00edm mamku, kdy\u017e p\u0159inese kafe, a vyu\u017eije situace, \u017ee tady nejsi.<\/div>\n
„Mami?“ \u0161eptnu a vstanu, p\u0159ijdu a\u017e k n\u00ed. „Miluju ho,“ za\u0161ept\u00e1m a pousm\u011bju se trochu. „A bude mi jedno, jestli to nechcete respektovat,“ sklop\u00edm o\u010di a \u010dek\u00e1m nejhor\u0161\u00ed. S\u00e1m se podiv\u00edm, kdy\u017e m\u011b nakonec obejme. Pevn\u011b ji chytnu a usm\u011bju se.<\/div>\n
„Tome, v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 budu st\u00e1t p\u0159i tob\u011b v\u017edycky\u2026 jestli jsi s n\u00edm \u0161\u0165astn\u00fd, tak jsem \u0161\u0165astn\u00e1 taky,“ \u0159ekne ti\u0161e.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ usm\u011bju se spokojen\u011b. Po chvilce se odt\u00e1hnu. „Kouknu se za n\u00edm,“ je\u0161t\u011b mamce v\u011bnuju jeden \u00fasm\u011bv a jdu se pod\u00edvat, co na tom z\u00e1chod\u011b tak dlouho d\u011bl\u00e1\u0161. Dostane\u0161 m\u011b t\u00edm, co \u0159ekne\u0161.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Co? Bille, nic jsi nezkazil\u2026 to sp\u00ed\u0161 j\u00e1 jsem si uv\u011bdomil, \u017ee se ti tady nel\u00edb\u00ed, asi jsi sem ani necht\u011bl j\u00edt, co?“ zvednu t\u011b lehce za bradu hlavu nahoru. „Budeme to te\u010f muset vydr\u017eet, j\u00e1\u2026 jen ti chci n\u011bco \u0159\u00edct, m\u016f\u017eu?“ \u0161eptnu, zad\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed. „Miluju t\u011b,“ \u0159eknu ti\u0161e a usm\u011bju se. Nevydr\u017e\u00edm to a p\u0159it\u00e1hnu si t\u011b k sob\u011b, pol\u00edb\u00edm t\u011b. Kdy\u017e se po chvilce odt\u00e1hnu, po\u0159\u00e1d se ti s \u00fasm\u011bvem d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tome, v\u00ed\u0161, j\u00e1-\u2026“ zastav\u00edm t\u011b.<\/div>\n
„P\u0161t\u2026“ \u0161eptnu, „nenu\u0165 se do toho,“ \u0159eknu ti\u0161e a je\u0161t\u011b t\u011b jednou pol\u00edb\u00edm. Potom t\u011b chytnu za ruku a vedu t\u011b zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku. Kdy\u017e si sedneme na seda\u010dku vedle sebe, v jedn\u00e9 ruce si dr\u017e\u00edm kafe a druhou m\u00e1m polo\u017eenou na tv\u00e9m stehnu.<\/p>\n

„Skoro jsme zapomn\u011bli na tv\u016fj d\u00e1rek!“ vyhrkne rychle Sandra a odb\u011bhne n\u011bkam pry\u010d, po chvilce se vr\u00e1t\u00ed s ob\u00e1lkou.<\/div>\n

„Snad v\u00e1s nenapadlo mi d\u00e1vat pen\u00edze, \u017ee ne?“ zasm\u011bju se. Kdy\u017e se mi dostane ob\u00e1lka do rukou, vyt\u00e1hnu z n\u00ed l\u00edstek a vykul\u00edm o\u010di.<\/div>\n
„To si d\u011bl\u00e1te srandu? V\u017edy\u0165 to\u2026 oh,“ zamuml\u00e1m a cel\u00e9 si to p\u0159e\u010dtu, pak se zad\u00edv\u00e1m na tebe. „Dovolen\u00e1 na Rhodosu, pro dva\u2026“ uk\u00e1\u017eu ti tu pouk\u00e1zku, jsem z toho cel\u00fd roz\u010darovan\u00fd.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Tom mi doslova vyrazil dech, kdy\u017e mi \u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to byla dal\u0161\u00ed v\u011bc, o kter\u00e9 jsem musel p\u0159em\u00fd\u0161let. Na to, \u017ee se dok\u00e1\u017eu s\u00e1m nau\u010dit n\u011bkolik dvou set str\u00e1nkov\u00fdch kn\u00ed\u017eek, tak tohle bylo na m\u016fj mozek moc. Cel\u00fd tenhle den, Tomova rodina, jeho b\u00fdval\u00e1 holka, a p\u0159edev\u0161\u00edm jeho posledn\u00ed v\u011bta, kterou mi \u0159ekl do o\u010d\u00ed. Jsem z toho prost\u011b cel\u00fd mimo. Zase se proberu, a\u017e mi pod nos str\u010d\u00ed n\u011bjak\u00fd pap\u00edr. Jen p\u0159e\u010dtu prvn\u00ed v\u011btu, a k\u00fdvnu. „To je hezk\u00e9,“ \u0159eknu a trochu se pousm\u011bju, ale na Tomovi jdu v tu chv\u00edli vid\u011bt zklam\u00e1n\u00ed, asi \u017ee z toho nejsem tak moc nad\u0161en\u00fd jako on.<\/p>\n

Nev\u00edm za jak dlouho, mo\u017en\u00e1 za hodinu, mo\u017en\u00e1 za dv\u011b, jsme ve dve\u0159\u00edch a chyst\u00e1me se k odchodu. Tomova mamka i sestra se se mnou hezky rozlou\u010d\u00ed, Sandra m\u011b dokonce obejme, ale j\u00e1 u\u017e ani nev\u00edm, jestli je to ze zdvo\u0159ilosti, nebo je to up\u0159\u00edmn\u00e9. V hlav\u011b mi te\u010f vrtaj\u00ed jin\u00e9 v\u011bci. Po\u0159\u00e1d mus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let nade mnou a Tomem, nad na\u0161\u00edm vztahem a nad t\u00edm v\u0161\u00edm, co mezi n\u00e1mi je. Po p\u00e1r minut\u00e1ch u\u017e sed\u00edme oba v aut\u011b a jedeme zp\u00e1tky do m\u011bsta. V aut\u011b vl\u00e1dne naprost\u00e9 ticho, jen lehce hraje r\u00e1dio, ale skoro ho ani nen\u00ed sly\u0161et. D\u00edv\u00e1m se dol\u016f, nejd\u0159\u00edv na svoje boty, a potom se zam\u011b\u0159\u00edm na krabi\u010dku, kterou jsme dostali na cestu. Jsou v n\u00ed dva kousky narozeninov\u00e9ho dortu.<\/p>\n

Jakmile p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00edme na parkovi\u0161t\u011b u Tomova bytu, tak sed\u00edm na m\u00edst\u011b, nadechnu se a oto\u010d\u00edm na Toma. „Pokud se o tom nechce\u0161 bavit, tak mi to \u0159ekni, ale m\u016f\u017eu se zeptat na Lauru?“<\/div>\n

\u0158eknu ten konec v\u011bty u\u017e skoro nesly\u0161n\u011b, ale jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o tom, \u017ee Tom to sly\u0161el dost dob\u0159e.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Zad\u00edv\u00e1m se na tebe, kdy\u017e se zept\u00e1\u0161 na Lauru. Potom sklop\u00edm o\u010di, zad\u00edv\u00e1m se n\u011bkam k pu\u0161t\u011bn\u00e9mu r\u00e1diu.<\/div>\n

„Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee by bylo lep\u0161\u00ed, kdybychom si promluvili o n\u00e1s dvou?“ \u0158eknu ti\u0161e, necht\u011bl jsem to \u0159\u00edct moc smutn\u011b, ale nejsp\u00ed\u0161 to tak vyzn\u011blo.<\/div>\n
„O n\u00e1s?“ zopakuje\u0161, jenom p\u0159ik\u00fdvnu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, p\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee\u2026 \u017ee t\u011b nut\u00edm do n\u011b\u010deho, co s\u00e1m nechce\u0161. P\u0159inutil jsem t\u011b tehdy poprv\u00e9, pak jsem t\u011b p\u0159inutil j\u00edt se mnou ven, donutil jsem t\u011b j\u00edt se mnou k m\u00fdm rodi\u010d\u016fm. Nechci t\u011b do ni\u010deho tla\u010dit, jestli to tak nechce\u0161, a v\u00e1\u017en\u011b mi p\u0159ipad\u00e1, \u017ee to d\u011bl\u00e1m. Skoro se mnou nemluv\u00ed\u0161, jen kdy\u017e se t\u011b n\u011bco zept\u00e1m. Vlastn\u011b o tob\u011b ani nic nev\u00edm, ty v\u00ed\u0161 o mn\u011b u\u017e snad skoro v\u0161echno, p\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee to hraju jen z jedn\u00e9 strany, a to nen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9. M\u00e1m pocit, \u017ee jsem se u\u017e sna\u017eil a\u017e dost a po\u0159\u00e1d od tebe nevid\u00edm \u017e\u00e1dnou pozitivn\u00ed odezvu. Teda pokud to ov\u0161em nem\u00e1 podle tebe b\u00fdt tak, \u017ee ani \u017e\u00e1dnou vid\u011bt nem\u00e1m\u2026“ za\u0161ept\u00e1m a po chvilce ticha k tob\u011b zvednu o\u010di, ale s\u00e1m se d\u00edv\u00e1\u0161 n\u011bkam dol\u016f.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 to te\u010f vypad\u00e1, \u017ee ti n\u011bco vy\u010d\u00edt\u00e1m, to opravdu nechci. Jen jsem si po dne\u0161ku uv\u011bdomil, \u017ee by bylo dobr\u00e9, kdybychom si promluvili o tom, co od toho vztahu o\u010dek\u00e1v\u00e1me oba dva. Mo\u017en\u00e1 jsem \u010dekal a\u017e moc? J\u00e1 nev\u00edm, ale zamiloval jsem se, Bille\u2026 nechci t\u011b nutit do toho, abys mi to \u0159ekl zp\u00e1tky, pokud to tak nec\u00edt\u00ed\u0161, jen bych cht\u011bl v\u011bd\u011bt, jestli m\u00e1m v\u016fbec do budoucna s tebou po\u010d\u00edtat.“ \u0158eknu ti\u0161e a sleduju t\u011b, kdy\u017e po chv\u00edli zvedne\u0161 pohled na m\u011b, mus\u00edm se trochu pousm\u00e1t. „Vlastn\u011b jsem si myslel, \u017ee se ten d\u00e1rek od rodi\u010d\u016f docela hod\u00ed, cht\u011bl bych jet s tebou. Jen jsem byl trochu zklaman\u00fd, kdy\u017e jsem vid\u011bl, \u017ee t\u011b sp\u00ed\u0161 vlastn\u011b ani nezaj\u00edm\u00e1\u2026 nev\u00edm to, ale tv\u00e1\u0159il ses tak.“ Povzdychnu. „Byla chyba to, co se stalo tehdy u zkou\u0161ky, j\u00e1 v\u00edm\u2026 ale kdyby se to nestalo, nikdy bychom se nedali dohromady a nem\u011bl bych mo\u017enost se poznat s tak b\u00e1je\u010dn\u00fdm \u010dlov\u011bkem, jak\u00fdm ty jsi. Miluju t\u011b, Bille\u2026“ za\u0161ept\u00e1m a chytnu t\u011b za ruku, zad\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed. Kdy\u017e je n\u011bjakou dobu ticho, povzdychnu a pust\u00edm t\u011b, op\u0159u se do seda\u010dky a kouknu ven z ok\u00fdnka, u\u017e je skoro tma.<\/div>\n

„M\u00e1m t\u011b odv\u00e9st na kolej?“ \u0159eknu u\u017e hlasit\u011bji a chyt\u00e1m kl\u00ed\u010de, abych nastartoval.<\/div>\n
„Ne,“ zastav\u00ed\u0161 m\u011b tich\u00fdm hlasem a podr\u017e\u00ed\u0161 mi ruku.<\/div>\n
„Ne co?“ povzdychnu si.<\/div>\n
„P\u016fjdeme k tob\u011b?“<\/div>\n
Oto\u010d\u00edm se pohledem na tebe, kdy\u017e promluv\u00ed\u0161.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak poj\u010f,“ vysednu a jdeme pomalu nahoru ke mn\u011b do bytu.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee celou tu dobu, ne\u017e dojdeme dovnit\u0159, oba ml\u010d\u00edme. Mezi dve\u0159mi u\u017e n\u00e1s hned p\u0159iv\u00edt\u00e1 Hugo. Je cel\u00fd nat\u011b\u0161en\u00fd, vrt\u00ed ocasem a prost\u011b jde poznat, \u017ee je hrozn\u011b r\u00e1d, \u017ee za n\u00edm n\u011bkdo p\u0159i\u0161el. Taky tu byl skoro cel\u00fd den s\u00e1m, chud\u00e1k. Sedneme si na gau\u010d, kde n\u00e1s Hugo samoz\u0159ejm\u011b n\u00e1sleduje a sko\u010d\u00ed mezi n\u00e1s. „Hugo dol\u016f!“ \u0159ekne p\u0159\u00edsn\u011b Tom, ale j\u00e1 zakrout\u00edm hlavou.<\/div>\n

„Jen, a\u0165 tady z\u016fstane,“ pohlad\u00edm psa po hlav\u011b a chv\u00edli se na n\u011bj kouk\u00e1m, pak kone\u010dn\u011b zvednu hlavu a pov\u00edd\u00e1m se Tomovi do o\u010d\u00ed. Hled\u00e1m ta spr\u00e1vn\u00e1 slova, proto\u017ee mi na Tomovi z\u00e1le\u017e\u00ed a chci mu to \u0159\u00edct.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1\u2026 Nev\u00edm v\u016fbec, jak za\u010d\u00edt. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee u t\u00e9 zkou\u0161ky to bylo n\u011bco jin\u00e9ho. Myslel jsem si o tob\u011b spoustu v\u011bc\u00ed, kdy\u017e jsi mi to nab\u00eddl, ale nakonec jsem byl s\u00e1m zmaten\u00fd z toho, \u017ee se mi to l\u00edbilo. Mo\u017en\u00e1 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je mi to jedno a \u017ee to neberu v\u00e1\u017en\u011b, ale nebyl bych tu te\u010f. Nesed\u011bl bych na tomhle gau\u010di, nebyl bych r\u00e1no u tv\u00fdch rodi\u010d\u016f, prost\u011b bych nep\u0159i\u0161el tehdy ani k tob\u011b do kancel\u00e1\u0159e, kdybych necht\u011bl. J\u00e1\u2026 nikdy jsem tohle neza\u017eil. Nikdy bych si ani nepomyslel, \u017ee to takhle dopadne. V\u017edycky jsem si myslel, \u017ee si najdu holku, kterou si vezmu, a ona po \u010dty\u0159ech d\u011btech ztloustne, ale budeme spolu st\u00e1rnout,“ p\u0159i t\u00e9hle p\u0159edstav\u011b se mus\u00edm pousm\u00e1t, dote\u010f jsem mluvil docela s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem a po chv\u00edli mi \u00fasm\u011bv zase zmiz\u00ed. Zhluboka se nadechnu a pokra\u010duju d\u00e1l.<\/p>\n

„Jenom\u017ee s tebou je mi v\u00e1\u017en\u011b dob\u0159e. N\u011bkdy si \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee bych to nem\u011bl d\u011blat, ale jsem tak spokojen\u00fd, \u017ee to p\u0159est\u00e1v\u00e1m vn\u00edmat. J\u00e1\u2026 m\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d a z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b, jen prost\u011b nedok\u00e1\u017eu d\u00e1t city hned najevo. N\u011bkdo si \u0159ekne, \u017ee jsem chladn\u00fd, bez cit\u016f nebo emoc\u00ed, ale tak to nen\u00ed. N\u011bkdy si p\u0159ipad\u00e1m, \u017ee m\u00e1m cit\u016f a\u017e moc, jen je prost\u011b tak ned\u00e1v\u00e1m najevo. Nejsem \u00fapln\u011b otev\u0159en\u00fd \u010dlov\u011bk a je\u0161t\u011b nikdy nikomu jsem ne\u0159ekl, \u017ee ho miluju. Moc pro m\u011b tohle slovo znamen\u00e1. Tome, je mi s tebou dob\u0159e jako s nik\u00fdm jin\u00fdm a cht\u011bl bych, abychom se l\u00edp poznali, pokud o to bude\u0161 je\u0161t\u011b st\u00e1t.“<\/p>\n

Zrovna v tuhle chv\u00edli se up\u0159en\u011b kouk\u00e1m Tomovi do o\u010d\u00ed. Za jin\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti bych u\u017e d\u00e1vno uhnul, ale c\u00edt\u00edm, \u017ee te\u010f se na n\u011bj prost\u011b mus\u00edm d\u00edvat. Jen se na sebe kouk\u00e1me a ani jeden z n\u00e1s nic ne\u0159ekne. Oba ml\u010d\u00edme. Jenom\u017ee b\u011bhem p\u00e1r chvil Hugo sesko\u010d\u00ed z gau\u010de a ut\u00edk\u00e1 ke dve\u0159\u00edm. Za\u010dne ut\u00edkat ke dve\u0159\u00edm sm\u011brem k n\u00e1m do ob\u00fdv\u00e1ku a zase zp\u00e1tky. P\u00e1rkr\u00e1t \u0161t\u011bkne a pak za\u010dne trochu k\u0148u\u010det, to ur\u010dit\u011b pot\u0159ebuje vyven\u010dit.<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9: http:\/\/bit.ly\/13ALTm3 statistika: http:\/\/bit.ly\/13ALTm3+ autor: Clarrkys & Disturbed Angel Tom Myslel jsem si, \u017ee bude super, kdy\u017e vezmu Billa k na\u0161im, proto\u017ee jsem cht\u011bl, aby pochopil, \u017ee chci, aby byl odte\u010f sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00e9ho \u017eivota. Jen\u017ee po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem si uv\u011bdomil,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-5045","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5045","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5045"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5045\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5045"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5045"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5045"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}