{"id":5059,"date":"2013-05-04T18:00:00","date_gmt":"2013-05-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5044"},"modified":"2013-05-04T18:00:00","modified_gmt":"2013-05-04T17:00:00","slug":"erdigtonsk-a-stredni-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/05\/04\/erdigtonsk-a-stredni-1\/","title":{"rendered":"Erdigtonsk\u200b\u00e1 st\u0159edn\u00ed 1."},"content":{"rendered":"
\u010d\u00edst cel\u00e9:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/ZvAqR0<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/ZvAqR0+<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: Allfornothing<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong> Po dobr\u00fdch patn\u00e1cti minut\u00e1ch svi\u017en\u00e9 ch\u016fze v slune\u010dn\u00e9m \u0159\u00edjnov\u00e9m r\u00e1nu se Tom ocitl p\u0159ed masivn\u00ed starou branou vedouc\u00ed na \u0161koln\u00ed pozemek. Naskytl se mu pohled na budovu jako vyst\u0159i\u017eenou z film\u016f minul\u00e9ho stolet\u00ed o chlapeck\u00fdch \u0161kol\u00e1ch a v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed pomoc\u00ed fyzick\u00fdch trest\u016f. \u0160ed\u00e1 ze\u010f p\u0159edn\u00ed st\u011bny se vstupem se p\u0159ed jeho o\u010dima zvedala do z\u00e1vratn\u00e9 v\u00fd\u0161ky a kon\u010dila se\u0161lou \u010dernou ta\u0161kovou st\u0159echou a dv\u011bma kruhov\u00fdmi v\u011b\u017eemi s cimbu\u0159\u00edm. Celkov\u011b vypadala stavba a\u017e \u017ealostn\u011b neosobn\u011b a p\u0159\u00edsn\u011b, okna byla rozeseta v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch velikostech nepravideln\u011b po ploch\u00e1ch neom\u00edtnut\u00fdch st\u011bn a p\u016fsobila podivn\u011b zapadl\u00fdm dojmem. Na okam\u017eik se mu dokonce zazd\u00e1lo, \u017ee na jednom ze st\u0159e\u0161n\u00edch oken zahl\u00e9dl m\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Ani by m\u011b nep\u0159ekvapilo, kdyby byla v p\u0159\u00edzem\u00ed vedle kuchyn\u011b mu\u010d\u00edrna,<\/em> prol\u00e9tlo mu hlavou. Zasm\u00e1l se potichu vlastn\u00ed p\u0159edstav\u011b, povzdychl si a pokra\u010doval nyn\u00ed u\u017e pomalej\u0161\u00edm krokem \u0161t\u011brkovou cestou sm\u011brem ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm. Nebyl to ani cel\u00fd m\u011bs\u00edc, co se s rodinou p\u0159ist\u011bhovali sem do Erdigtonu, mal\u00e9ho m\u011bste\u010dka nedaleko Birminghamu, a u\u017e m\u00edstn\u00ed \u0161kolu nesn\u00e1\u0161el.<\/div>\n

Ani to nen\u00ed chyba t\u00e9hle budovy,<\/em> pomyslel si a loudav\u011b zam\u00ed\u0159il ke schod\u016fm, kupodivu tu m\u00e1m p\u00e1r p\u0159\u00e1tel a profesory jsem za\u017eil hor\u0161\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 prost\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm davy uje\u010den\u00fdch puber\u0165\u00e1k\u016f!<\/em> Zas\u00edpal, kdy\u017e se prod\u00edral, rozja\u0159en\u00fdm davem do t\u0159et\u00edho patra na \u00favodn\u00ed hodinu angli\u010dtiny.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Hej, Tome!“ Ozval se mu znenad\u00e1n\u00ed za z\u00e1dy vesel\u00fd hlas, „rad\u0161i s t\u00edm p\u0159esta\u0148, \u010dlov\u011b\u010de, celou cestu nahoru fun\u00ed\u0161 a krout\u00ed\u0161 hlavou jak \u0161\u00edlenec. Je\u0161t\u011b do toho za\u010dni slintat, lidi si budou myslet, \u017ee m\u00e1\u0161 n\u011bjakou infek\u010dn\u00ed nemoc, a pak sbohem, soci\u00e1ln\u00ed \u017eivote!“<\/div>\n
Tom se ani nemusel ot\u00e1\u010det, aby zjistil, kdo mu pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00e1telsky poklep\u00e1v\u00e1 na z\u00e1da. „<\/div>\n
Taky t\u011b r\u00e1d vid\u00edm, Georgi,“ usm\u00e1l se ironicky p\u0159es rameno na svalnat\u00e9ho spolu\u017e\u00e1ka s pom\u011brn\u011b hezk\u00fdmi rysy a pronikav\u011b zelen\u00fdma pichlav\u00fdma o\u010dima a vydal se obloukem kolem katedry ke sv\u00e9 lavici na konci t\u0159\u00eddy u okna.<\/p>\n

Dnes opravdu nem\u011bl n\u00e1ladu na Georgovy hloup\u00e9 vtipy, leniv\u011b se rozt\u00e1hl na \u017eidli a zahled\u011bl se z okna. M\u011bl v\u00fdborn\u00fd v\u00fdhled na p\u0159\u00edjezdovou cestu, po kter\u00e9 sprintovali se zarputil\u00fdm v\u00fdrazem zpozdil\u00ed studenti, z\u0159ejm\u011b vkl\u00e1daj\u00edc\u00ed ve\u0161ker\u00e9 sv\u00e9 \u017eivotn\u00ed nad\u011bje do v\u010dasn\u00e9ho p\u0159\u00edchodu. Slunce vrhalo st\u00e1le je\u0161t\u011b h\u0159ejiv\u00e9 paprsky do korun vysok\u00fdch dub\u016f na \u0161koln\u00ed zahrad\u011b, v\u00edtr na zemi obracel prvn\u00edm spaden\u00fdm list\u00edm, tmav\u011b zelen\u00e1 neposekan\u00e1 tr\u00e1va se nepravideln\u011b vlnila a opu\u0161t\u011bn\u00e1 lavi\u010dka ve st\u00ednu pod rozlo\u017eit\u00fdm ka\u0161tanem, jen\u017e rostl hned pod oknem, \u0161eptala jemn\u00fdm hl\u00e1skem: „No tak poj\u010f a posa\u010f se, tak se p\u0159ece op\u0159i a odpo\u010di\u0148 si\u2026“<\/p>\n

<\/em> Pr\u00e1sk!<\/p>\n

Z p\u0159\u00edjemn\u00e9ho zasn\u011bn\u00ed ho vytrhlo prudk\u00e9 zabouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed a nasupen\u00e9 dup\u00e1n\u00ed doprov\u00e1zen\u00e9 sk\u0159\u00edp\u00e1n\u00edm a pad\u00e1n\u00edm odsunovan\u00fdch \u017eidli\u010dek, jak se studenti pokou\u0161eli co nejrychleji vst\u00e1t na pozdrav u\u010diteli. Tom si dal na \u010das, pomalu se zvedl a po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zahled\u011bn z okna \u010dekal na pokyn k sednut\u00ed. Ke \u0161koln\u00edmu pozemku choval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1klonnost, v p\u0159edchoz\u00ed \u0161kole tak kr\u00e1snou zahradu nem\u011bli, hlavn\u011b ty prastar\u00e9 duby… v duchu se pr\u00e1v\u011b rozhodl, \u017ee lavi\u010dce v poledn\u00ed p\u0159est\u00e1vce vyhov\u00ed a sp\u0159\u00e1dal pl\u00e1n, jak se co mo\u017en\u00e1 nejv\u011brohodn\u011bji vymluvit sv\u00fdm nov\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm, aby mohl poob\u011bdvat s\u00e1m.<\/p>\n

„Tome, Tome!“ Tahal ho kdosi za ruk\u00e1v.<\/div>\n

„Co je, po\u0159\u00e1d?“ Obo\u0159il se na sv\u00e9ho souseda a uv\u011bdomil si, \u017ee stoj\u00ed jako jedin\u00fd ze t\u0159\u00eddy a je z\u0159ejm\u011b notnou chv\u00edli c\u00edlem u\u010ditelovy obl\u00edben\u00e9 hry Schv\u00e1ln\u011b, za jak dlouho si v\u0161imne.<\/em> Vzhledem k namodral\u00fdm obli\u010dej\u016fm sv\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f se museli v\u0161ichni u\u017e n\u011bkolik minut dusit sm\u00edchy a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee kdyby ho ta dobr\u00e1 du\u0161e nezatahala za ruk\u00e1v, b\u00fdval by prolomil rekord a st\u00e1l celou hodinu. Zamumlal tedy omluvu a pohledem pod\u011bkoval Gustavovi, kdy\u017e si vedle n\u011bj sedal.<\/p>\n

Gustav byl dokonal\u00fd obr\u00e1zek t\u0159\u00eddn\u00edho \u0161prta s tlust\u00fdmi br\u00fdlemi a nerv\u00f3zn\u00edmi prsty, kter\u00fd jen jak\u00fdmsi nedopat\u0159en\u00edm sed\u011bl v posledn\u00ed lavici, a musel se proto ustavi\u010dn\u011b nakl\u00e1n\u011bt do uli\u010dky, aby mu neuniklo jedin\u00e9 slovo z nudn\u00e9ho v\u00fdkladu. Ov\u0161em pod slupkou podivn\u011b nesourod\u00e9ho oble\u010den\u00ed navrstven\u00e9ho na jeho zavalit\u00e9m t\u011ble a pod mastn\u00fdmi, sv\u011btl\u00fdmi, na kr\u00e1tko ost\u0159\u00edhan\u00fdmi vlasy s\u00eddlila velmi soucitn\u00e1 a p\u0159\u00e1telsk\u00e1 du\u0161e. Povzbudiv\u011b na Toma mrkl, srovnal si ukazov\u00e1\u010dkem br\u00fdle a vyt\u00e1hl z bra\u0161ny \u010dervenou propisku, aby si podtrhl nadpis.<\/p>\n

Vedle j\u00edzliv\u00e9ho George a dobr\u00e1ka Gustava m\u011bl je\u0161t\u011b t\u0159et\u00edho kamar\u00e1da, ten mu byl z nich nejbl\u00ed\u017ee. Jmenoval se Andreas, ale nikdo z p\u0159\u00e1tel mu ne\u0159ekl jinak ne\u017e Andy. Postavou byl o n\u011bco m\u00e1lo men\u0161\u00ed ne\u017e Tom, nosil obvykle p\u011bkn\u00e9, \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a obzvl\u00e1\u0161t\u011b si d\u00e1val z\u00e1le\u017eet na sv\u00fdch platinov\u00fdch vlasech. Nebyl zrovna vzorem slu\u0161n\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed a nepat\u0159il ani mezi \u0161koln\u00ed g\u00e9nie, ale byl na n\u011bj spoleh, velice r\u00e1d mluvil, nenutil proto Toma k dlouh\u00fdm proslov\u016fm a poka\u017ed\u00e9 poznal okam\u017eik, kdy je lep\u0161\u00ed vyklidit pole a nechat Toma o samot\u011b. Spole\u010dn\u011b s n\u00edm a Georgem sed\u00e1val u ob\u011bda a bavil se na chodb\u00e1ch, mimo \u0161kolu se nev\u00eddali. Gustav se mezi nimi nec\u00edtil dob\u0159e a sed\u00e1val obvykle s\u00e1m, Tom se tomu ze za\u010d\u00e1tku divil, ale pozd\u011bji, kdy\u017e alespo\u0148 z\u010d\u00e1sti pochopil m\u00edstn\u00ed pravidla, rozhodl se do nich rad\u011bji nezasahovat a nechal Gustava jednat po sv\u00e9m.<\/p>\n

George a Andy byli nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 u\u017e od prvn\u00ed t\u0159\u00eddy a uk\u00e1zalo se, \u017ee jsou \u0161koln\u00edmi gr\u00e1zly a pov\u011bstn\u00fdmi lama\u010di d\u00edv\u010d\u00edch srdc\u00ed, Toma mezi sebe p\u0159ibrali v druh\u00e9m t\u00fddnu \u0161koly, kdy ho nachytali, jak kou\u0159\u00ed o p\u0159est\u00e1vce v tr\u00e1v\u011b za \u0161kolou. Byli Tomem nad\u0161en\u00ed, kou\u0159it se toti\u017e neopov\u00e1\u017eili ani oni sami, a rozhodli se ho i p\u0159es jeho nerudnou povahu vz\u00edt k sob\u011b do party, nejsp\u00ed\u0161 jim p\u0159ipadal nebezpe\u010dn\u00fd a nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd, jak obvykle p\u016fsob\u00ed nemluvn\u00ed lid\u00e9 ve \u0161patn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, ne\u017e je l\u00e9pe pozn\u00e1me.<\/p>\n

Tom byl stejn\u011b jako oni d\u00edv\u010d\u00edm obl\u00edbencem, ale nijak se o to nesna\u017eil, nosil pohodln\u00e1 voln\u00e1 tri\u010dka a plandav\u00e9 d\u017e\u00edny, pokud si pamatoval, jedin\u00e9 \u010d\u00edm se kdy vylep\u0161il, byl piercing v lev\u00e9m koutku doln\u00edho rtu, kter\u00fd si z trucu nechal loni ud\u011blat, a holky se z n\u011bj te\u010f mohly zbl\u00e1znit. N\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f se nest\u0159\u00edhal, tak\u017ee mu \u0161pinav\u011b blon\u010fat\u00e9 vlasy spadaly do velk\u00fdch ka\u0161tanov\u011b hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u011b exoticky ze\u0161ikmen\u00e9ho tvaru a zakr\u00fdvaly t\u00e9m\u011b\u0159 polovinu jeho jemn\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Tom sv\u016fj obli\u010dej nesn\u00e1\u0161el, nerad se na sebe d\u00edval, m\u011bl a\u017e moc delik\u00e1tn\u00ed, d\u00edv\u010d\u00ed rysy a hladkou ple\u0165, p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9 u\u0161i a rovn\u00fd nos, p\u0159\u00edli\u0161 symetrick\u00e9 hust\u00e9 tmav\u00e9 obo\u010d\u00ed a pln\u00e9 rty. Velmi dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee takov\u00fd obli\u010dej nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nic dobr\u00e9ho.<\/p>\n

P\u0159i \u010dtvrt\u00e9 vyu\u010dovac\u00ed hodin\u011b se venku rozpr\u0161elo, lavi\u010dka pod ka\u0161tanem nesly\u0161n\u011b na\u0159\u00edkala, Tom na ni soucitn\u011b hled\u011bl a pomalu se vzd\u00e1val pl\u00e1nu na p\u0159\u00edjemn\u011b osam\u011bl\u00e9 odpoledne. Kapky de\u0161t\u011b pleskaly o parapet a nar\u00e1\u017eely do okenn\u00edch tabulek. Pr\u0161elo tak hust\u011b, \u017ee se vytv\u00e1\u0159ely souvisl\u00e9 v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed vodn\u00ed clony, a otev\u0159en\u00fdm oknem do t\u0159\u00eddy pronikla vlhk\u00e1, t\u011b\u017ek\u00e1 v\u016fn\u011b a nutila v\u0161echny v m\u00edstnosti zhluboka se nadechnout. T\u0159\u00edda potemn\u011bla a vypadala intimn\u011bji, voda ji odd\u011blovala od zbytku sv\u011bta a budila v Tomovi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit pospolitosti se spolu\u017e\u00e1ky, jako by byli v\u0161ichni pos\u00e1dkou pr\u00e1v\u011b se no\u0159\u00edc\u00ed ponorky nebo pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se lodi. Profesorova ruka l\u00e9tala po tabuli a jeho hlas mohutn\u011b h\u0159m\u011bl, jak vysv\u011btloval vzorce, kter\u00e9 snad ani Gustav nikdy nepochop\u00ed. Ten, chud\u00e1\u010dek, sed\u011bl s propiskou k\u0159e\u010dovit\u011b sev\u0159enou v lev\u00e9 ruce a v\u00fdrazem tak urputn\u00e9ho soust\u0159ed\u011bn\u00ed, a\u017e se Tomovi zacht\u011blo pohladit ho po hlav\u011b jako mal\u00e9 d\u011bcko a po\u0161eptat, \u017ee v\u0161echno bude zase dobr\u00e9. Po chv\u00edli si vzpomn\u011bl na Gustavovy mastn\u00e9 vlasy a podv\u011bdom\u011b si ot\u0159el ruce o kalhoty.<\/p>\n

Zabloudil pohledem po m\u00edstnosti a rozhodl se prohl\u00e9dnout si spolu\u017e\u00e1ky d\u016fkladn\u011b jednoho po druh\u00e9m. P\u0159edn\u00ed lavice obsadilo \u0161est d\u011bv\u010dat Gustavova vzez\u0159en\u00ed, b\u00fdval by se vsadil o cokoliv, \u017ee 90% jejich mozku tvo\u0159\u00ed nau\u010den\u00e9 formule a zbyl\u00fdch 10% se je sna\u017e\u00ed za ka\u017edou cenu udr\u017eet pohromad\u011b, a pak p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti odhodit na pap\u00edr a vytvo\u0159it tak m\u00edsto pro nov\u00e1 zakl\u00ednadla.<\/div>\n

Za nimi se rozvalovala v polosp\u00e1nku skupinka pom\u011brn\u011b sympaticky vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00edch kluk\u016f se znud\u011bn\u00fdmi v\u00fdrazy, n\u011bkdo se potichu sm\u00e1l a zbytek, v\u010detn\u011b George, okukoval „sektor ko\u010dek“, jak ho s\u00e1m George nazval. Byla to prakticky cel\u00e1 prost\u0159edn\u00ed \u0159ada, ka\u017ed\u00e1 „ko\u010dka“ sed\u011bla s nohou p\u0159es nohu, prohnut\u00fdmi z\u00e1dy, zd\u00e1nliv\u011b soust\u0159ed\u011bn\u00fdm v\u00fdrazem a koketn\u011b naklon\u011bnou hlavou, nebo si nat\u00e1\u010dela pram\u00ednek vlas\u016f na prst a po\u0161ilh\u00e1vala po kluc\u00edch z krajn\u00edch \u0159ad. O co jim jde? Je snad tak p\u0159\u00edjemn\u00e9 c\u00edtit na sob\u011b pohledy, \u017ee si nem\u016f\u017eou pomoct ani v hodin\u011b fyziky?<\/em> Pomyslel si Tom a p\u0159istihl s\u00e1m sebe p\u0159i hladov\u00e9m pohledu na nohy jedn\u00e9 z nich. Pobaven\u011b nad sebou zakroutil hlavou a oto\u010dil se rad\u011bji zp\u011bt ke smutn\u00e9 krajin\u011b za oknem. Lid\u00e9 jsou stejn\u00ed tady i tam, to je ten d\u016fvod, pr\u00e1v\u011b proto \u0161koly nen\u00e1vid\u00edm.<\/em><\/p>\n

Zrak mu potemn\u011bl a s bolestnou grimasou up\u0159el pohled sm\u011brem ke skupin\u011b dub\u016f a z\u00e1vid\u011bl jim klid, se kter\u00fdm sn\u00e1\u0161ely poryvy v\u011btru, byl si jist, \u017ee kdyby b\u00fdval p\u0159i bou\u0159ce do jednoho z nich ude\u0159il blesk, ostatn\u00ed by hrd\u011b st\u00e1li na m\u00edst\u011b a d\u016fstojn\u011b \u010dekali na vlastn\u00ed konec, a\u0165 by byl jakkoliv daleko.<\/div>\n

Najednou se zahradou mihla tmav\u00e1 postava a zmizela za mal\u00fdm kopcem v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti pozemku, kde \u0161koln\u00edk vytvo\u0159il z pe\u010dliv\u011b udr\u017eovan\u00fdch ke\u0159\u016f n\u011bco jako bludi\u0161t\u011b. Uv\u011bdomil si, \u017ee byl pr\u00e1v\u011b sv\u011bdkem v\u016fbec prvn\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 ud\u00e1losti dne\u0161n\u00edho dne, a rozhodl se p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti vydat po stop\u00e1ch z\u00e1hadn\u00e9 bytosti.<\/p>\n

\u0160t\u011bst\u00ed mu p\u0159\u00e1lo a do konce hodiny se obloha vyjasnila, jakmile zazvonilo, sbalil si v\u011bci, ozn\u00e1mil Georgovi, \u017ee dnes neob\u011bdv\u00e1 a vyrazil do zahrady. Po zbytek hodiny sledoval m\u00edsto, kde postava zmizela, a byl si jist\u00fd, \u017ee tam n\u011bkde st\u00e1le je.<\/div>\n

Zahrada ho u\u017e od prvn\u00edho dne p\u0159itahovala, teprve tam se c\u00edtil klidn\u00fd a mohl voln\u011b d\u00fdchat, nedok\u00e1zal p\u0159esn\u011b vysv\u011btlit, \u010d\u00edm to je, snad se mu tam da\u0159ilo zapomenout, mo\u017en\u00e1 se tam mezi prastar\u00fdmi stromy nec\u00edtil tak rozervan\u011b a zmaten\u011b. Neu\u0161el ani sto metr\u016f a chodidla se mu zm\u011bnila v delf\u00edny uv\u011bzn\u011bn\u00e9 v p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fdch baz\u00e9nech, v duchu prokl\u00ednal \u0161koln\u00edka, \u017ee nesek\u00e1 tr\u00e1vu \u010dast\u011bji, a \u010dvachtal se d\u00e1l sm\u011brem k bludi\u0161ti.<\/p>\n

Asi v polovin\u011b cesty, zrovna kdy\u017e proch\u00e1zel kolem ka\u0161tanu, zaslechl hlasy. Nerozum\u011bl slov\u016fm, ale zd\u00e1lo se, \u017ee pat\u0159\u00ed dv\u011bma nebo t\u0159em lidem a o n\u011b\u010dem se dohaduj\u00ed. Op\u0159el se o kmen, zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se napnout sluch. Prvn\u00ed hlas zn\u011bl zoufale a vystra\u0161en\u011b, ostatn\u00ed hlasy ten prvn\u00ed o n\u011b\u010dem p\u0159esv\u011bd\u010dovaly a nal\u00e9haly na n\u011bj. Prvn\u00ed hlas nesouhlasil a \u010dasto se jakoby ve vzlyc\u00edch zasek\u00e1val, na to ostatn\u00ed hlasy jen p\u0159idaly na d\u016frazu, a\u017e prvn\u00ed hlas do\u010dista zlomily a ten u\u017e jen skoro nesly\u0161n\u011b bru\u010del v souhlasu, pak zcela utichl. Tomovi se nepoda\u0159ilo odposlechnout nic krom\u011b p\u00e1r nesouvisl\u00fdch slov, zbytek odv\u00e1l v\u00edtr nebo splynul s \u0159evem oz\u00fdvaj\u00edc\u00edm se ze \u0161koly. Chv\u00edli na to zpozoroval Tom p\u0159ed bludi\u0161t\u011bm pohyb a rychle se schoval za strom. Sm\u011brem k n\u011bmu te\u010f sp\u011bchaly t\u0159i postavy, nevid\u011bl jim po\u0159\u00e1dn\u011b obli\u010deje, ale podle pohyb\u016f a sv\u011btl\u00e9 hlavy poznal v jedn\u00e9 z nich Andyho. \u017daludek mu sev\u0159el neur\u010dit\u00fd pocit obavy.<\/p>\n

Andy nen\u00ed typ kluka, co by se nechal \u0161ikanovat, byl to snad on, kdo vyhro\u017eoval?<\/em> Zd\u011bsil se. Jedna osoba, ta co ji Tom vid\u011bl z okna, m\u011bla te\u010f jin\u00fd, podivn\u011b t\u011b\u017ek\u00fd krok a sv\u011b\u0161enou hlavu. Podle v\u00fd\u0161ky a postavy jsou to studenti a maj\u00ed na sob\u011b v\u0161ichni chlapeck\u00e9 uniformy, tak\u017ee kluci, jen ten se sv\u011b\u0161enou hlavou m\u00e1 dlouh\u00e9 vlasy, to tu nen\u00ed moc \u010dast\u00e9.<\/em> Pokra\u010doval d\u00e1l v \u00favaze a pokou\u0161el se zachytit n\u011bjakou zaj\u00edmavost i z t\u0159et\u00ed postavy, ale nepoda\u0159ilo se mu to.<\/div>\n

Do\u0161li k br\u00e1n\u011b, opatrn\u011b se rozhl\u00e9dli a sp\u011b\u0161n\u011b se rozd\u011blili. Ke \u0161kole odch\u00e1zeli Andy s t\u00edm druh\u00fdm a \u010dernovlas\u00fd kluk st\u00e1l je\u0161t\u011b chv\u00edli na m\u00edst\u011b, pak se n\u011bkolikr\u00e1t zhluboka nadechl a vydechl, p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u00fdm krokem se vydal za nimi a nechal Toma pod ka\u0161tanem topit se v mo\u017en\u00fdch vysv\u011btlen\u00edch. St\u00e1l tak, op\u0159en\u00fd o ka\u0161tan a p\u0159em\u00fd\u0161lel a\u017e do konce poledn\u00ed p\u0159est\u00e1vky, pak se vr\u00e1til do t\u0159\u00eddy s pevn\u00fdm rozhodnut\u00edm z\u00e1hadu za ka\u017edou cenu vy\u0159e\u0161it.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom, m\u011bl pl\u00e1n a hodlal za\u010d\u00edt zji\u0161t\u011bn\u00edm toto\u017enosti v\u0161ech t\u0159\u00ed hlas\u016f. Andyho u\u017e poznal, ten ho te\u010f tedy nezaj\u00edmal, zb\u00fdval dlouhovlas\u00fd kluk a ten t\u0159et\u00ed. Jak se tak o p\u0159est\u00e1vce proch\u00e1zel po chodb\u00e1ch a sna\u017eil se zrakem zachytit pov\u011bdomou tv\u00e1\u0159, uv\u011bdomil si, \u017ee teniskami by<\/div>\n
st\u00e1le mohl p\u0159i vy\u017ed\u00edm\u00e1n\u00ed zal\u00edt p\u00e1r kv\u011btin\u00e1\u010d\u016f. Rozhodl se tedy p\u0159ezout do such\u00e9ho a cestou se d\u00e1l rozhl\u00ed\u017eet.<\/p>\n

V chodb\u011b se sk\u0159\u00ed\u0148kami se m\u00e1lem srazil s vysok\u00fdm, huben\u00fdm klukem p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00e9ho v\u011bku, jako byl on s\u00e1m. Sp\u011b\u0161n\u011b si ho prohl\u00e9dl a byl si v m\u017eiku jist\u00fd, \u017ee na\u0161el „Prvn\u00ed hlas“. \u010cern\u00e9, nepravideln\u011b sest\u0159\u00edhan\u00e9 vlasy mu spl\u00fdvaly na ramena a nech\u00e1valy na z\u00e1dech mokr\u00e9 stopy. Na such\u00e9 boty pokryt\u00e9 kovov\u00fdmi p\u0159ezkami mu kapala voda z promo\u010den\u00fdch nohavic. P\u0159i pohledu do jeho obli\u010deje se Tom trochu zarazil, chlapec se tv\u00e1\u0159il bezstarostn\u011b a o\u010di mu sv\u00edtily p\u0159\u00edli\u0161 na to, jak zlomen\u011b se p\u0159ed necelou hodinou choval, v jeho rysech bylo nav\u00edc n\u011bco podivn\u00e9ho, a\u017e po chv\u00edli Tomovi do\u0161lo, \u017ee m\u011bl \u010dernou tu\u017ekou namalovan\u00e9 o\u010di a na krku n\u011bkolik st\u0159\u00edbrn\u00fdch \u0159et\u011bz\u016f. Mus\u00ed pat\u0159it mezi ty \u010dernob\u00edl\u00e9, stra\u0161ideln\u00e9 podiv\u00edny, co sed\u00e1vaj\u00ed a\u017e na sam\u00e9m konci j\u00eddelny a celou hodinu se nimraj\u00ed v j\u00eddle, ani\u017e by n\u011bco spolkli,<\/em> zat\u0159\u00e1sl hlavou, pozoroval \u010dernovlas\u00e9ho kluka, dokud neza\u0161el na konci koridoru za roh, pak se obr\u00e1til na podpatku a sp\u011bchal prozkoumat \u0159adu sk\u0159\u00edn\u00ed, ze kter\u00e9 „Prvn\u00ed hlas“ vy\u0161el.<\/p>\n

V ka\u017ed\u00e9 \u0159ad\u011b bylo na deset sk\u0159\u00edn\u011bk se jm\u00e9ny majitel\u016f na dv\u00ed\u0159k\u00e1ch se z\u00e1mky, uvnit\u0159 s poli\u010dkou na boty a v\u011btr\u00e1n\u00edm v doln\u00ed \u010d\u00e1sti, snad aby se boty v mal\u00e9m uzav\u0159en\u00e9m prostoru p\u0159es v\u00edkend nevyvinuly v n\u011bjakou nebezpe\u010dnou \u017eivo\u010di\u0161nou formu. Opatrn\u011b se rozhl\u00e9dl, a kdy\u017e si ov\u011b\u0159il, \u017ee v cel\u00e9 chodb\u011b nen\u00ed ani \u017eiv\u00e1\u010dka, klekl si a nahl\u00ed\u017eel mal\u00fdm v\u011btr\u00e1n\u00edm postupn\u011b do ka\u017ed\u00e9 ze sk\u0159\u00edn\u011bk. Na konci \u0159ady vstal a s pocitem zadostiu\u010din\u011bn\u00ed zam\u00ed\u0159il zp\u00e1tky do t\u0159\u00eddy, aby v n\u00ed odsed\u011bl zbytek nudn\u00e9ho dne.<\/div>\n

Pl\u00e1n zat\u00edm vych\u00e1zel a bude m\u00edt cel\u00fd ve\u010der, aby vymyslel, s jakou z\u00e1minkou dal\u0161\u00ed den za dlouhovlas\u00fdm klukem zajde.<\/p>\n

autor: Allfornothing<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9: http:\/\/bit.ly\/ZvAqR0 statistika: http:\/\/bit.ly\/ZvAqR0+ autor: Allfornothing Po dobr\u00fdch patn\u00e1cti minut\u00e1ch svi\u017en\u00e9 ch\u016fze v slune\u010dn\u00e9m \u0159\u00edjnov\u00e9m r\u00e1nu se Tom ocitl p\u0159ed masivn\u00ed starou branou vedouc\u00ed na \u0161koln\u00ed pozemek. Naskytl se mu pohled na budovu jako vyst\u0159i\u017eenou z film\u016f minul\u00e9ho stolet\u00ed o chlapeck\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[552],"tags":[],"class_list":["post-5059","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-erdigtonsk-a-stredni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5059","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5059"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5059\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5059"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5059"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5059"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}