{"id":5063,"date":"2013-05-03T17:00:00","date_gmt":"2013-05-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5048"},"modified":"2013-05-03T17:00:00","modified_gmt":"2013-05-03T16:00:00","slug":"julie-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/05\/03\/julie-32\/","title":{"rendered":"Julie 32."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
\u010d\u00edst cel\u00e9:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/104bkIN<\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
statistika:<\/strong> http:\/\/bit.ly\/104bkIN+<\/strong><\/a><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b naposled siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a pora\u017een\u011b vydechl. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho z\u016fst\u00e1val v posteli v nad\u011bji, \u017ee se mu nakonec poda\u0159\u00ed usnout. Mohly to b\u00fdt minuty, nebo dokonce hodiny. Kdov\u00ed.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, oto\u010dil se na bok a pohl\u00e9dl sm\u011brem k oknu. Obloha byla je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tmav\u00e1, po hv\u011bzd\u00e1ch ani stopy. And\u011bl\u00e9 na n\u011bj z\u0159ejm\u011b zapomn\u011bli.<\/div>\n
K\u00e9\u017e by i on mohl zapomenout.<\/div>\n
Zapomenout na bolest, kter\u00e1 byla sice d\u00edky Tomov\u011b bl\u00edzkosti zatla\u010dena do \u00fastran\u00ed, p\u0159esto tam po\u0159\u00e1d byla. Okupovala jeho nitro, t\u011b\u0161ila se z jeho tr\u00e1pen\u00ed a odm\u00edtala se jej pustit.<\/p>\n

Kdysi si myslel, \u017ee ta bolest jednoho dne p\u0159ejde, nyn\u00ed v\u0161ak moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee tenhle druh bolesti z\u016fst\u00e1v\u00e1 s \u010dlov\u011bkem ji\u017e nav\u011bky. Nikdy neodejde, nikdy jej neopust\u00ed a neust\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1 zako\u0159en\u011bn\u00e1 hluboko v jeho srdci, \u010derpaj\u00edc \u017eiviny ze vzpom\u00ednek a obraz\u016f v jeho mysli.<\/div>\n

Nikdy neodejde, stejn\u011b jako on nikdy nezapomene.<\/div>\n
M\u011bl p\u0159ed sebou pouze jedinou mo\u017enost. Zvyknout si na ni. Nau\u010dit se s n\u00ed \u017e\u00edt, nau\u010dit se ovl\u00e1dat emoce, kter\u00e9 s sebou p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed, a soust\u0159edit se na n\u011bco hezk\u00e9ho.<\/div>\n
\n
D\u0159\u00edv, ne\u017e se nad n\u011b\u010d\u00edm hezk\u00fdm stihl zamyslet, mu po tv\u00e1\u0159i steklo hned n\u011bkolik drobn\u00fdch slz. Rychl\u00fdm pohybem dlan\u011b si je set\u0159el, odm\u00edtal si p\u0159iznat skute\u010dnost, \u017ee byla ta pan\u00ed u Andrease, a\u017e d\u011bsiv\u011b podobn\u00e1 Simone. V tu chv\u00edli se c\u00edtil jako schizofrenik. Jedna \u010d\u00e1st jeho j\u00e1 byla spokojen\u00e1 s n\u00e1v\u0161t\u011bvou, proto\u017ee sv\u016fj \u00fa\u010del splnila, a Tom z\u00edskal zp\u011bt sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele. Ta druh\u00e1 v\u0161ak spokojen\u00e1 nebyla. Trp\u011bla, plakala a po n\u011bkolika hodin\u00e1ch potla\u010dov\u00e1n\u00ed se drala na povrch.<\/p>\n

Bill se co nejopatrn\u011bji posadil, ohl\u00e9dl se, aby zkontroloval, zdali Toma sv\u00fdm pohybem n\u00e1hodou nevzbudil. Ten v\u0161ak spokojen\u011b spal, jeho ruce z\u016fstaly p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e se Bill dostal z jejich sev\u0159en\u00ed. Byl kr\u00e1sn\u00fd a jeho t\u011blo alespo\u0148 na chv\u00edli zachv\u00e1tila p\u0159\u00edjemn\u00e1 hus\u00ed k\u016f\u017ee.<\/div>\n

Prot\u0159el si tv\u00e1\u0159 v dlan\u00edch a pomalu vstal. Jeho kroky automaticky vedly k post\u00fdlce. Bez dechu se naklonil p\u0159es okraj a l\u00e1skypln\u00fdm pohledem projel sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 mal\u00e9 Julie. P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b si uv\u011bdomil, \u017ee to z\u0159ejm\u011b nebyl nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.<\/div>\n
V tu chv\u00edli v n\u00ed nenach\u00e1zel svou dceru. Vid\u011bl v n\u00ed pouze obraz sv\u00e9 matky. Rychle zav\u0159el o\u010di, aby zahnal slzy, na tmav\u00e9m pozad\u00ed si v\u0161ak mnohem l\u00e9pe dok\u00e1zal vybavit jej\u00ed tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

Dlouh\u00e9, vlnit\u00e9 vlasy. Kr\u00e1sn\u00e9, bystr\u00e9 o\u010di a v\u011b\u010dn\u011b usm\u011bvav\u00e9 rty. Um\u011bl si dokonce vybavit i drobnou vr\u00e1sku, kter\u00e1 zdobila jej\u00ed \u010delo ve chv\u00edl\u00edch, kdy m\u011bla z n\u011b\u010deho radost, nebo ji naopak n\u011bco tr\u00e1pilo. P\u0159edstavoval si jej\u00ed v\u016fni, bezpe\u010d\u00ed jej\u00edho objet\u00ed nebo laskavost jej\u00ed slov. Byl by ochoten d\u00e1t cokoliv na sv\u011bt\u011b za to, aby ji mohl je\u0161t\u011b jednou spat\u0159it. Cokoliv za to, aby se j\u00ed mohl dotknout, pohladit ji, nebo na ni pouze pohl\u00e9dnout. Sta\u010dil by mu jedin\u00fd pohled. \u00dasm\u011bv, kter\u00fdm by se s n\u00edm rozlou\u010dila. Ale ona tehdy ode\u0161la stejn\u011b rychle jako jeho \u0161t\u011bst\u00ed. Bez rozlou\u010den\u00ed, ne\u010dekan\u011b, zanech\u00e1vaj\u00edc za sebou hlubokou pr\u00e1zdnotu.<\/p>\n

Chv\u011bj\u00edc\u00ed se prsty si p\u0159ilo\u017eil ke rt\u016fm, aby nevzlykl nahlas a neprobudil t\u00edm osoby, kter\u00e9 pro n\u011bj znamenaly cel\u00fd sv\u011bt. Nep\u0159\u00edtomn\u011b se dostal a\u017e k oknu, zavzlykal a \u010delem se op\u0159el o okno. Chladn\u00fd povrch jej sice nedok\u00e1zal zah\u0159\u00e1t, ani nezahnal bolestiv\u00e9 vzpom\u00ednky, ale donutil jej zamyslet se nad t\u00edm, \u017ee se nem\u016f\u017ee donekone\u010dna jenom tr\u00e1pit.<\/div>\n

Simone by to tak jist\u011b necht\u011bla.<\/div>\n
Ona byla vesel\u00e1, u\u017e\u00edvala si \u017eivota a t\u011b\u0161ila se z ka\u017ed\u00e9 mali\u010dkosti. I p\u0159esto, \u017ee nikdy nepotkala mu\u017ee sv\u00fdch sn\u016f a otcov\u00e9 jej\u00ed d\u011bt\u00ed ji opustili, m\u011bla l\u00e1sky na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Billovi nikdy nic nechyb\u011blo. Nikdy se neptal na t\u00e1tu, proto\u017ee ona dok\u00e1zala zastat jak roli matky, tak otce. Byla jedn\u00edm slovem v\u00fdjime\u010dn\u00e1.<\/div>\n
Bill se dlouho po jej\u00ed smrti zlobil na Boha, i kdy\u017e nikdy nebyl vychov\u00e1v\u00e1n t\u00edmhle sm\u011brem. Pot\u0159eboval na n\u011bkoho svalit vinu, aby se s\u00e1m nec\u00edtil tak provinile. M\u011bl to tu\u0161it, m\u011bl n\u011bco ud\u011blat.<\/div>\n
N\u011bjak ji zachr\u00e1nit.<\/p>\n

Jeho tv\u00e1\u0159 se ut\u00e1p\u011bla pod dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edvalem slz, ale on je ji\u017e nevn\u00edmal. Pomalu klesal k podlaze, schoulil se do klub\u00ed\u010dka a tv\u00e1\u0159 schoval do dlan\u00ed. Plytce d\u00fdchal, t\u0159\u00e1sl se a v mysli opakoval slova, kter\u00e1 on pova\u017eoval za modlitbu.<\/p>\n

Bo\u017ee pros\u00edm, vra\u0165 mi ji.<\/p>\n

<\/em> Opakoval si je tak dlouho a soust\u0159ed\u011bn\u011b, \u017ee se jeho my\u0161lenky prom\u011bnily v \u0161eptan\u00e1 slova. Procitl teprve ve chv\u00edli, kdy na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil v\u00e1hav\u00fd dotek. P\u0159estal plakat, siln\u011b stiskl rty a zvedl tv\u00e1\u0159. Vid\u011bl jej rozmazan\u011b, p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho utrpen\u00ed skon\u010dilo. Tom se skl\u00e1n\u011bl nad n\u00edm, sledoval jeho uplakanou tv\u00e1\u0159 l\u00edtostiv\u00fdm pohledem, neust\u00e1le sv\u00edral jeho tv\u00e1\u0159 v dlani.<\/div>\n

Nemluvil.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, \u017ee cokoliv by v tu chv\u00edli \u0159ekl, nem\u011blo by \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Bill nepot\u0159eboval mluvit. Pot\u0159eboval se vyplakat, vypustit svou bolest alespo\u0148 na tak dlouho, dokud nad n\u00edm op\u011bt nezv\u00edt\u011bz\u00ed, a jedin\u00e9, \u010d\u00edm mu mohl pomoct, bylo to, \u017ee z\u016fstane u n\u011bj. Jako d\u016fkaz, \u017ee na to nen\u00ed s\u00e1m a m\u016f\u017ee se o n\u011bj kdykoliv op\u0159\u00edt.<\/p>\n

Sesunul se vedle n\u011bj, z\u00e1dy se op\u0159el o ze\u010f post\u00fdlky a v okam\u017eiku, kdy mu Bill vylezl na kl\u00edn a siln\u011b se k n\u011bmu p\u0159itulil, kolem n\u011bj omotal sv\u00e9 pa\u017ee a ukryl jej ve sv\u00e9m objet\u00ed. L\u00edbal jej do vlas\u016f, hladil jej po z\u00e1dech a ze v\u0161ech sil se sna\u017eil vydr\u017eet n\u00e1por l\u00edtosti, kterou v n\u011bm Bill\u016fv pl\u00e1\u010d vyvol\u00e1val. Billovy srdceryvn\u00e9 vzlyky se pomalu m\u011bnily v tich\u00e9 popotahov\u00e1n\u00ed, a\u017e nakonec p\u0159estal plakat \u00fapln\u011b.<\/div>\n

Tom zcela ztratil pojem o \u010dase. Netu\u0161il, jak dlouho tam jenom tak sed\u011bli v objet\u00ed. Bez hnut\u00ed, beze slov, pouze zaplaveni oparem bolesti. Bill trp\u011bl kv\u016fli Simone a Tom trp\u011bl kv\u016fli Billovi. Neutichaj\u00edc\u00ed troj\u00faheln\u00edk se kone\u010dn\u011b do\u010dkal konce a Tom na sv\u00e9 kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti uc\u00edtil jemn\u00e9 pohlazen\u00ed. Sklonil tv\u00e1\u0159 a zad\u00edval se na Billa, kter\u00fd hled\u011bl p\u0159ed sebe, ukazov\u00e1\u010dkem m\u011bkce dloubal do Tomovy k\u016f\u017ee, otev\u00edraj\u00edc rty, ze kter\u00fdch nevych\u00e1zela \u017e\u00e1dn\u00e1 slova.<\/p>\n

„Vzbudil jsem t\u011b,“ promluvil nakonec unaven\u00fdm hlasem.<\/div>\n

„To nevad\u00ed.“<\/div>\n
„J-j\u00e1\u2026 sna\u017e\u00edm se s t\u00edm bojovat. Docela se mi to da\u0159\u00ed, jen n\u011bkdy\u2026,“ tv\u00e1\u0159 ukryl do ohybu mezi Tomov\u00fdm krkem a ramenem a zhluboka se nadechl jeho v\u016fn\u011b.<\/div>\n
Ta chv\u00edle mu p\u0159i\u0161la zvl\u00e1\u0161tn\u011b pov\u011bdom\u00e1. Tomovo objet\u00ed, slzy, kouzeln\u00e1 v\u016fn\u011b, un\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed ve\u0161kerou bolest do nicoty, ze kter\u00e9 vze\u0161la. Byla to t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00e1 scen\u00e9rie, jako kdy\u017e jej obj\u00edmal v parku, po napaden\u00ed sme\u010dkou kluk\u016f. Jedin\u00fdm rozd\u00edlem bylo to, \u017ee tehdy se k n\u011bmu b\u00e1l p\u0159ibl\u00ed\u017eit. B\u00e1l se pocit\u016f, kter\u00e9 v n\u011bm vyvol\u00e1val, spole\u010dn\u00e9 budoucnosti, kter\u00e1 byla v jejich p\u0159\u00edpad\u011b nepravd\u011bpodobn\u00e1, ale mohl o n\u00ed alespo\u0148 sn\u00edt.<\/p>\n

„Jsi \u00fa\u017easn\u011b siln\u00fd, Bille. Je obdivuhodn\u00e9, jak se s t\u00edm dok\u00e1\u017ee\u0161 dennodenn\u011b pr\u00e1t, ale nejsi stroj,“ chytil jej za tv\u00e1\u0159 a zvedl ji tak, aby mu mohl pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed. „Jsi lidsk\u00e1 bytost. \u010clov\u011bk z masa a kost\u00ed a uvnit\u0159 ti tlu\u010de srdce. M\u016f\u017ee\u0161 se t\u00e9 bolesti br\u00e1nit, ale n\u011bkdy se j\u00ed v tob\u011b nahromad\u00ed tolik, \u017ee ji nedok\u00e1\u017ee\u0161 d\u00e9le ukr\u00fdvat,“pol\u00edbil jej na \u0161pi\u010dku nosu a b\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f mu ot\u00edral sn\u011bhov\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„A v takov\u00fdch chv\u00edl\u00edch mus\u00ed\u0161 myslet na n\u011bco hezk\u00e9ho. Na n\u011bco, pro co se vyplat\u00ed \u017e\u00edt.“<\/div>\n

„Sna\u017eil jsem se. Cht\u011bl jsem myslet na n\u011bco hezk\u00e9ho, ale ne\u0161lo to.“<\/div>\n
„Tak to zkus te\u010f.“<\/div>\n
Bill pohledem visel na Tomov\u00fdch pohybuj\u00edc\u00edch se rtech. Nemluvil, pouze sledoval, jak vyslovuj\u00ed tich\u00e1 slova a vytv\u00e1\u0159ej\u00ed povzbudiv\u00fd \u00fasm\u011bv. Po\u017e\u00e1dal jej, aby zav\u0159el o\u010di, a on jej poslechl. Stiskl v\u00ed\u010dka, uvoln\u011bn\u011b se op\u0159el o Tomovo rameno a \u010dekal na dal\u0161\u00ed krok.<\/div>\n
Tom jej k sob\u011b p\u0159ivinul jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, tv\u00e1\u0159 zabo\u0159il do ebenov\u00fdch vlas\u016f a tak\u00e9 zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„A te\u010f mysli na n\u011bco hezk\u00e9ho. Na n\u011bco, co t\u011b d\u011bl\u00e1 \u0161\u0165astn\u00fdm.“ Bill se roztomile o\u0161il. Tom\u016fv dech jej p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161imral na krku a on za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, na co by m\u011bl vlastn\u011b myslet.<\/p>\n

Neum\u011bl se rozhodnout, kter\u00e1 z ud\u00e1lost\u00ed posledn\u00edho m\u011bs\u00edce pro n\u011bj byla ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Setk\u00e1n\u00ed s Tomem, jeho bl\u00edzkost, pohledy, doteky, milov\u00e1n\u00ed, laskavost prarodi\u010d\u016f, Julie a jej\u00ed prvn\u00ed slova a opatrn\u00e9 kr\u016f\u010dky, hodiny baletu, kachny plavouc\u00ed na vodn\u00ed hladin\u011b, d\u00e9\u0161\u0165 a hv\u011bzdy. Bylo toho tolik. Nakonec se v\u0161ak rozhodl pro jedinou alternativu. V\u0161echny ty kr\u00e1sn\u00e9 chv\u00edle, z\u00e1\u017eitky, emoce se sl\u00e9valy do jednoho bodu, a pr\u00e1v\u011b ten jej d\u011blal nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm.<\/p>\n

Myslel na Toma.<\/div>\n

Vno\u0159il se hloub\u011bji do h\u0159ejiv\u00e9ho objet\u00ed a spokojen\u011b vydechl, jakmile mu Tom omotal ruce kolem bok\u016f a pohodln\u011b se o n\u011bj op\u0159el. Op\u011bt tvo\u0159ili obj\u00edmaj\u00edc\u00ed se souso\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t v\u0161ak nebyli obklopeni bolest\u00ed. Oba se no\u0159ili do sv\u00fdch vlastn\u00edch p\u0159edstav.<\/div>\n
Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co mu \u0159ekl Andreas.<\/div>\n
Myslel na Lauru a c\u00edtil neuv\u011b\u0159itelnou radost a pat\u0159i\u010dnou d\u00e1vku hrdosti. Nev\u011b\u0159il, \u017ee se nakonec i ona odhodl\u00e1 k \u00fat\u011bku a nyn\u00ed, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, a dokonce bydl\u00ed s jeho p\u0159\u00edtelem, u\u017e o ni nemusel m\u00edt strach.<\/p>\n

Myslel na Miu, na d\u00edvku, se kterou promrhal cel\u00e9 t\u0159i roky sv\u00e9ho \u017eivota. Na d\u00edvku, se kterou se t\u00e9m\u011b\u0159 o\u017eenil a nyn\u00ed na ni nedok\u00e1zal ani pomyslet. Bylo mu \u0161patn\u011b z jej\u00ed zvr\u00e1cen\u00e9 touhy ubl\u00ed\u017eit \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho miloval nejv\u00edce ze v\u0161ech, a kter\u00fd byl tak\u00e9 posledn\u00ed osobou, kter\u00e9 pat\u0159ily jeho my\u0161lenky.<\/div>\n

<\/div>\n
A pr\u00e1v\u011b obraz Billovy tv\u00e1\u0159e, jej nakonec ukol\u00e9bal ke sp\u00e1nku.<\/p>\n

\u2026<\/div>\n

\n

Kdy\u017e se o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji probudil, pokojem se rozprost\u00edralo matn\u00e9 sv\u011btlo podzimn\u00edho r\u00e1na. Po\u0159\u00e1d le\u017eel u post\u00fdlky, p\u0159ikryt dekou, Julie v n\u00ed v\u0161ak nebyla a spole\u010dn\u011b s n\u00ed se vytratil i Bill.<\/p><\/div>\n

Rozespale si prot\u0159el o\u010di a dlan\u00ed si rychle rozmas\u00edroval ztuhlou \u0161\u00edji. D\u0159\u00edv ne\u017e stihl vst\u00e1t a j\u00edt je hledat, zaslechl vzd\u00e1len\u00fd zvuk tekouc\u00ed vody a ozv\u011bnu pisklav\u00e9ho sm\u00edchu. Nebyl si jist\u00fd, zdali pat\u0159il Julii, nebo Billovi, ale sm\u00edch byl tak roztomil\u00fd, \u017ee mu na tom v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b na kr\u00e1tkou chv\u00edli zav\u0159el o\u010di, s \u00fasm\u011bvem na rtech naslouchal projevu radosti, a pak se kone\u010dn\u011b donutil vst\u00e1t a doj\u00edt k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm koupelny. Nahl\u00e9dl dovnit\u0159 a srdce se mu jako na povel prudce rozbu\u0161ilo.<\/div>\n

Pro rann\u00ed probuzen\u00ed si nedok\u00e1zal p\u0159edstavit nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho. Bill se koupal spole\u010dn\u011b s Juli\u00ed, ta sed\u011bla na jeho kl\u00edn\u011b a nad\u0161en\u011b pozorovala des\u00edtku plastov\u00fdch kachen r\u016fzn\u00e9 barvy, kter\u00e9 pokryly cel\u00fd povrch hladiny. Hrav\u011b jim dloubala do k\u0159\u00eddel, prskala na n\u011b vodu a Bill d\u011blal tot\u00e9\u017e. Jeho rozz\u00e1\u0159en\u00e1 tv\u00e1\u0159 byla jasn\u00fdm d\u016fkazem toho, \u017ee u\u017e je zase siln\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd bojovat d\u00e1l.<\/p>\n

Byl n\u00e1dhern\u00fd. Namo\u010den\u00e9 prameny vlas\u016f mu spadaly na z\u00e1da, zat\u00edmco ty such\u00e9 m\u011bl rozcuchan\u00e9 a vytv\u00e1\u0159ely dojem mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech pokrytou vrstvou p\u011bny, jeho pohled pat\u0159il pouze Julii. Tedy alespo\u0148 do chv\u00edle, ne\u017e zvedl tv\u00e1\u0159 a jejich pohledy se setkaly.<\/div>\n

<\/div>\n
Billovi automaticky zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e, pla\u0161e sklonil hlavu a Tom se do n\u011bj zbl\u00e1znil zase o n\u011bco v\u00edc, pokud to je\u0161t\u011b v\u016fbec bylo mo\u017en\u00e9.<\/p>\n

„Pod\u00edvej, kdo je tady,“ Bill se skl\u00e1n\u011bl k Julii a prstem ukazoval ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

<\/div>\n
Julie zv\u011bdav\u011b nato\u010dila tv\u00e1\u0159i\u010dku, a jakmile uvid\u011bla Toma u dve\u0159\u00ed, vesele zatleskala a hrav\u011b do n\u011bj \u0161plouchla.<\/p>\n

P\u0159iv\u00edtali se dlouh\u00fdm polibkem, pop\u0159\u00e1li si hezk\u00e9 r\u00e1no. Billa \u010dekala hodina baletu a Tom proto nev\u00e1hal ani chvilku, vlezl si k nim a posadil se naproti Billovi tak, aby byla Julie uprost\u0159ed. Naklonil se pro dal\u0161\u00ed polibek a u\u017e\u00edval si jejich bl\u00edzkost.<\/div>\n

C\u00edtil se kr\u00e1sn\u011b. Po n\u011bkolika t\u00fddnech soustavn\u00fdch no\u010dn\u00edch m\u016fr se mu dnes v noci poprv\u00e9 zd\u00e1lo n\u011bco jin\u00e9ho. Poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b, nevid\u011bl ve sv\u00fdch snech Billa um\u00edrat a byla to p\u0159\u00edjemn\u00e1 zm\u011bna.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 to bylo dobr\u00e9 znamen\u00ed.<\/p>\n

A mo\u017en\u00e1 ne.<\/p>\n

<\/em> D\u0159\u00edv, ne\u017e se nad t\u00edm stihl zamyslet, jej Julie obda\u0159ila dal\u0161\u00ed spr\u0161kou vody a podala mu plastovou hra\u010dku, aby si s nimi mohl hr\u00e1t\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u010d\u00edst cel\u00e9: http:\/\/bit.ly\/104bkIN statistika: http:\/\/bit.ly\/104bkIN+ autor: B-kay Je\u0161t\u011b naposled siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a pora\u017een\u011b vydechl. Nebyl si jist\u00fd, jak dlouho z\u016fst\u00e1val v posteli v nad\u011bji, \u017ee se mu nakonec poda\u0159\u00ed usnout. Mohly to b\u00fdt minuty, nebo dokonce hodiny. Kdov\u00ed. Zhluboka se nadechl,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5063","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5063","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5063"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5063\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5063"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5063"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5063"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}