{"id":5080,"date":"2013-04-27T18:00:00","date_gmt":"2013-04-27T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5065"},"modified":"2013-04-27T18:00:00","modified_gmt":"2013-04-27T17:00:00","slug":"neco-ve-mne-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/27\/neco-ve-mne-11\/","title":{"rendered":"N\u011bco ve mn\u011b 11."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: AjaSto<\/p>\n

<\/strong> Tom se brzy zotavil natolik, aby Billa ve\u010der co ve\u010der k sob\u011b volal. Znovu si pov\u00eddali, sm\u00e1li se, ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. V\u011bd\u011bli, \u017ee se miluj\u00ed. Sd\u00edleli spolu obrovsk\u00e9 tajemstv\u00ed, byli nerozlu\u010dn\u011b spojeni. Ka\u017edou noc prohlubovali svoji l\u00e1sku a ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no se dlouho lou\u010dili, jako by to m\u011blo b\u00fdt naposled. O minulosti ani jeden z nich u\u017e nemluvil, pl\u00e1novali znovu budoucnost. Tom navrhoval, aby si t\u011blo st\u0159\u00eddali podle pravideln\u00fdch sm\u011bn, t\u0159eba ka\u017ed\u00fd t\u00fdden. Billovi to p\u0159i\u0161lo nepraktick\u00e9, lep\u0161\u00ed se mu zd\u00e1lo, aby se st\u0159\u00eddali podle \u010dinnost\u00ed. Tak se dohodli. Tom za\u010dal chodit do krou\u017eku angli\u010dtiny, proto\u017ee jeho v\u00fdslovnost nebyla tak dobr\u00e1, a Bill kv\u016fli n\u011bmu o\u017eelel p\u00e1te\u010dn\u00ed cvi\u010den\u00ed. Jeden se soust\u0159edil na chemii a druh\u00fd na matiku. Kdy\u017e byl \u010das na volejbal, hr\u00e1l Bill, a Tom si ob\u010das s klukama zakopal. St\u0159\u00eddali se podle n\u00e1lady, tu\u0161ili, co koho bude bavit. V\u0161e jen proto, aby se ve\u010der zase se\u0161li a mohli si vypr\u00e1v\u011bt. Ani jeden z nich nem\u011bl pocit, \u017ee by p\u0159ich\u00e1zel o \u010d\u00e1st \u017eivota. Dokud m\u011bli jeden druh\u00e9ho, vynahrazovali si to. Do\u010dasn\u011b.<\/p>\n

„Pro\u010d tam nem\u016f\u017eu j\u00edt j\u00e1? Miluju to tam, v\u00ed\u0161 to.“<\/div>\n

„V\u00edm. Ale byls tam u\u017e dvakr\u00e1t, taky si chci u\u017e\u00edt.“<\/div>\n
„U\u017e\u00edval sis cel\u00fd zbytek \u017eivota.“<\/p>\n

Bill si povzdychl. Tuhle v\u011btu od Toma sly\u0161el u\u017e mockr\u00e1t. Po\u0159\u00e1d mu vy\u010d\u00edtal sedmn\u00e1ct let, kdy byl zav\u0159en\u00fd. Bill se potom c\u00edtil provinile a v\u0161echno mu dovolil. Ale nebyl v divadle u\u017e tak dlouho.<\/p>\n

„Jen na tohle p\u0159edstaven\u00ed. Pak zase m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt ty. Moc jsem se tam t\u011b\u0161il.“<\/div>\n

„Jist\u011b, je to p\u0159eci tvoje t\u011blo,“ op\u00e1\u010dil Tom a zmizel ve sv\u00e9m pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bill m\u011bl chu\u0165 j\u00edt za n\u00edm, omluvit se a dovolit mu j\u00edt m\u00edsto n\u011bj. Posledn\u00ed dobou se ale h\u00e1dali \u010dasto a v\u011bt\u0161inou byl on ten, kdo ustoupil. Unavovalo ho to a taky si cht\u011bl n\u011bco dop\u0159\u00e1t.<\/div>\n
Tom s\u00edlil a s n\u00edm i jeho chu\u0165 k \u017eivotu. P\u0159estalo mu sta\u010dit sd\u00edlen\u00ed z\u00e1\u017eitk\u016f. Cht\u011bl v\u0161ude b\u00fdt s\u00e1m, pro\u017e\u00edt v\u011bci, kter\u00e9 dosud jen sledoval. Nebavilo ho jenom se st\u0159\u00eddat, r\u00e1d by m\u011bl t\u011blo na n\u011bjakou del\u0161\u00ed dobu, aby si mohl naj\u00edt vlastn\u00ed kamar\u00e1dy, podniknout n\u011bco, ani\u017e by musel myslet na to, \u017ee se za chv\u00edli vr\u00e1t\u00ed. Sup\u011bl ve sv\u00e9m pokoji a polohlasn\u011b nad\u00e1val. Bill pro to nem\u00e1 pochopen\u00ed. Nev\u00ed, jak\u00e9 to je, nic nepro\u017e\u00edvat tolik let. Kdyby tu byl jen t\u00fdden, zbl\u00e1znil by se.<\/p>\n

<\/em> Opatrn\u011b s n\u00edm na tohle t\u00e9ma diskutoval u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t. Poka\u017ed\u00e9 se mu Billa z\u017eelelo, st\u00e1le ho miloval a nutit ho, aby na del\u0161\u00ed dobu v\u0161echno opustil, se mu p\u0159\u00ed\u010dilo. Jak se h\u00e1dky stup\u0148ovaly, p\u0159ib\u00fdvalo i nap\u011bt\u00ed. Bill m\u011bl pocit, \u017ee Tom chce u\u017e moc, a ten si naopak myslel, \u017ee mu Bill hodn\u011b odp\u00edr\u00e1. Spole\u010dn\u00e9 noci m\u00edsto pov\u00edd\u00e1n\u00ed tr\u00e1vili d\u011bl\u00e1n\u00edm rozvrh\u016f a pl\u00e1n\u016f a hlavn\u011b h\u00e1dkami. Nakonec Tom nadnesl stejn\u00e9 t\u00e9ma.<\/p>\n

„Je to jen na t\u00fdden. Nen\u00ed to, jako bys – coj\u00e1v\u00edm – tu musel d\u0159ep\u011bt n\u011bkolik let.“<\/div>\n

„T\u00fdden je dlouh\u00e1 doba. Ned\u00e1 se tu nic d\u011blat.“<\/div>\n
„No ne\u0159\u00edkej.“<\/div>\n
„Tys tu byl odjak\u017eiva, dok\u00e1zal ses tu zabavit, m\u011bls n\u011bjak\u00fd c\u00edl.“<\/div>\n
„A o\u010dividn\u011b to bylo \u00fapln\u011b k ni\u010demu,“ v Tomovi u\u017e v\u0161echno p\u011bnilo. \u0158e\u0161ili to u\u017e \u0161est\u00fd ve\u010der v \u0159ad\u011b a poka\u017ed\u00e9 s o n\u011bco v\u011bt\u0161\u00ed intenzitou. Dnes nebyl daleko od toho, aby Billem hrub\u011b zat\u0159\u00e1sl. Schoval prsty do p\u011bst\u00ed a zkusil to klidn\u011bji. T\u00edm, \u017ee zpomalil a pe\u010dliv\u011b artikuloval, jen ventiloval svoji zlobu je\u0161t\u011b agresivn\u011bji. Bill se na seda\u010dce trochu odsunul.<\/div>\n
„Je to m\u00edsto, kde m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat naprosto cokoliv. Jen zasran\u00fd t\u00fdden. Nic v\u00edc p\u0159eci nechci.“<\/p>\n

Billovi do\u0161ly argumenty. Pravda byla takov\u00e1, \u017ee se Bill b\u00e1l. M\u011bl strach, \u017ee u\u017e ho Tom zp\u00e1tky nepust\u00ed. Byl v p\u0159evt\u011blov\u00e1n\u00ed mnohem zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed. Nebylo by pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 tu Billa dr\u017eet po zbytek \u017eivota. P\u0159i t\u00e9 p\u0159edstav\u011b se mu sev\u0159elo hrdlo. B\u00fdt tu zav\u0159en\u00fd a nemoct nic. Pak si uv\u011bdomil, \u017ee je to tot\u00e9\u017e, co pro\u017e\u00edval Tom.<\/div>\n

„Dob\u0159e,“ rezignoval. „Jeden t\u00fdden. Od p\u00e1tku do p\u00e1tku. Spol\u00e9hal na to, \u017ee ho Tom m\u00e1 r\u00e1d a bude s n\u00edm st\u00e1le tr\u00e1vit ve\u010dery. Pak by nem\u011blo b\u00fdt t\u011b\u017ek\u00e9 si ho ohl\u00eddat. Nav\u00edc \u00fasm\u011bv a objet\u00ed, kter\u00fdm se mu Tom odvd\u011b\u010dil, za ten t\u00fdden st\u00e1ly.<\/p>\n

Bill se obrnil trp\u011blivost\u00ed a dop\u0159edu se p\u0159ipravoval na to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt. U\u017e t\u0159et\u00ed den se kousal nudou. Sledov\u00e1n\u00ed Toma zase takov\u00e1 z\u00e1bava nebyla. Ned\u011blal nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho ne\u017e Bill. Sed\u011bl ve \u0161kole, jedl, spal, d\u00edval se na filmy. Vypadalo to, \u017ee mu nic nezkaz\u00ed n\u00e1ladu. Dom\u016f se p\u0159i\u0159\u00edtil nad\u0161en\u011b a m\u00edsto toho, aby sebou pl\u00e1cl do postele, u\u017e b\u011b\u017eel jinam. Prvn\u00ed den Bill prozkoumal jeho pokoj. U\u017e tam byl v\u00edckr\u00e1t, kdy \u010dekal, a\u017e na n\u011bm bude \u0159ada, ale nikdy se neodv\u00e1\u017eil sl\u00eddit v Tomov\u00fdch osobn\u00edch v\u011bcech. Te\u010f mu Tom nemohl vy\u010d\u00edtat, kdy\u017e ho tam s\u00e1m donutil z\u016fstat. Nebyla to zas takov\u00e1 \u0161koda. Uk\u00e1zalo se, \u017ee Tom moc osobn\u00edch v\u011bc\u00ed nem\u00e1. V jeho pokoji nebylo nic zbyte\u010dn\u00e9ho, \u017e\u00e1dn\u00e9 kr\u00e1my n\u00e1ctilet\u00e9ho kluka. V poli\u010dce s knihami byly jen knihy, kter\u00e9 Bill \u010detl. N\u011bkter\u00e9 str\u00e1nky, kter\u00e9 bu\u010f p\u0159esko\u010dil, nebo jim nev\u011bnoval pozornost, byly b\u00edl\u00e9. Ve sk\u0159\u00edni viselo hodn\u011b tri\u010dek, ale nevypadalo to, \u017ee by je v posledn\u00ed dob\u011b n\u011bkdo nosil. Bill k jednomu p\u0159i\u010dichl a c\u00edtil z n\u011bj slabou v\u016fni Toma. Jedinou zaj\u00edmavou v\u011bc\u00ed v m\u00edstnosti byly ru\u010dn\u011b malovan\u00e9 obr\u00e1zky. R\u016fzn\u00e9 tvary kreslen\u00e9 tu\u017ekou Billovi nic ne\u0159\u00edkaly, ale objevil i p\u00e1r kreseb zv\u00ed\u0159at a portr\u00e9t\u016f. Tom maloval hezky, ale z\u0159ejm\u011b se to nestalo jeho dlouhodob\u00fdm kon\u00ed\u010dkem, proto\u017ee jich bylo jen p\u00e1r ulo\u017een\u00fdch ve stole.<\/p>\n

Sp\u00e1t v Tomov\u011b posteli bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Vlastn\u011b se ani nec\u00edtil unaven\u00fd, ale ze zvyku si lehl, kdy\u017e i Tom usnul. Le\u017eel nehnut\u011b cel\u00e9 hodiny. \u010cekal, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli u\u017e usly\u0161\u00ed zvuky kina, kter\u00e9 mu ozn\u00e1m\u00ed r\u00e1no. Absolutn\u00ed ticho ho deptalo. Musel sej\u00edt k pl\u00e1tnu, kde se oz\u00fdval hluk aut a Tomovo jemn\u00e9 oddychov\u00e1n\u00ed. Usnul schoulen\u00fd na seda\u010dce, zabalen\u00fd do velk\u00e9ho trika.<\/p>\n

Oble\u010den\u00ed Tomovi chyb\u011blo. Vydal se na n\u00e1kupy, kde str\u00e1vil celou sobotu. Nakrucoval se p\u0159ed zrcadlem a t\u00edm ukr\u00e1til Billovi p\u016flku dne. I to ho p\u0159estalo bavit. Uv\u011bdomil si, \u017ee zat\u00edm nic nejedl a nepoci\u0165oval hlad. Vytvo\u0159il si tal\u00ed\u0159 hranolek, ale nem\u011bly \u017e\u00e1dnou chu\u0165. To ho dost zas\u00e1hlo. Jak tu Tom mohl b\u00fdt, kdy\u017e si nepochutn\u00e1val na j\u00eddle?<\/em> Zbytek dne soust\u0159edil energii na posunov\u00e1n\u00ed a tvo\u0159en\u00ed p\u0159edm\u011bt\u016f. Fascinovaly ho jeho nov\u00e9 schopnosti, kter\u00fdmi zde opl\u00fdval. St\u00e1le ale tu jeho energie nemohla pracovat tolik jako Tomova, krom\u011b m\u00edstnosti vzadu. Ve\u010der p\u0159ivolal Toma. Hrozn\u011b se na n\u011b t\u011b\u0161il, ale ten mu jen po\u0159\u00e1d dokola vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00e9m \u00fa\u017easn\u00e9m dni. Pram\u00e1lo ho zaj\u00edmalo, jak se tu Bill celou dobu c\u00edtil. M\u00e1chal nad\u0161en\u011b kolem sebe rukama a bylo na n\u011bm vid\u011bt, jak pro\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161e znovu. Bill byl za n\u011bj r\u00e1d, \u017ee je \u0161\u0165astn\u00fd a necht\u011bl mu to kazit. Sed\u011bl vedle n\u011bj a vn\u00edmal ho jen nap\u016fl a na spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech p\u0159ikyvoval.<\/p>\n

Po Tomov\u011b odchodu je\u0161t\u011b k r\u00e1nu na chv\u00edli zalezl do postele a pod\u0159imoval. Vstal nabru\u010den\u00fd. J\u00edt pozorovat zase Toma se mu necht\u011blo. P\u0159esto\u017ee byla ned\u011ble, sly\u0161el, \u017ee je vzh\u016fru a velmi ak\u010dn\u00ed. P\u0159en\u00e1\u0161et pol\u0161t\u00e1\u0159e z m\u00edsta na m\u00edsto v meditovn\u011b, nebo d\u011blat vlastn\u00ed, vypadalo taky jako otrava. Profl\u00e1kal cel\u00fd den \u00favahami o tom, jak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 budou dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i dny. Ve\u010der nem\u011bl ani na Toma n\u00e1ladu a nepokou\u0161el se ho dostat k sob\u011b. Tomu to, podle pravideln\u00e9ho oddychov\u00e1n\u00ed, moc nevadilo.<\/p>\n

Obavy mu \u010das je\u0161t\u011b prodlu\u017eovaly. V \u00fater\u00fd Tom sundal Bill\u016fv plak\u00e1t Alice Coopera a pov\u011bsil tam \u010derven\u00e9 Ferrari. Vyklidil Bill\u016fv – Tom\u016fv<\/em> – st\u016fl a r\u016fzn\u00e9 vzpom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty ulo\u017eil do krabice, kter\u00e1 skon\u010dila ve sk\u0159\u00edni. Jejich majitel bezmocn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eel s otev\u0159enou pusou. Na sv\u00e9m m\u00edst\u011b z\u016fstal jen mal\u00fd ply\u0161ov\u00fd ps\u00edk od Jannice. Jannice, kter\u00e1 se loni odst\u011bhovala a dala mu ho na rozlou\u010denou. Tom ho vzal do ruky, ale p\u0159i\u0161el mu hezk\u00fd a polo\u017eil ho zp\u011bt. Po\u0159\u00e1d se je\u0161t\u011b Bill dr\u017eel nad\u011bje, \u017ee jeho v\u011bci vr\u00e1t\u00ed, a\u017e bude \u010das se vym\u011bnit. Netrp\u011bliv\u011b \u010dekal na ve\u010der, kdy bude \u010das j\u00edt sp\u00e1t a bude si moci s Tomem promluvit. Zavolal ho d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl po\u0159\u00e1dn\u011b uvelebit.<\/p>\n

„Tak, jak se ti zat\u00edm da\u0159\u00ed?“ prohodil nenucen\u011b, ale Tom poznal, \u017ee je kv\u016fli n\u011b\u010demu na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n

„V\u0161echno jde fajn. Zjistil jsem, \u017ee nejlep\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak na m\u00e1m\u011b n\u011bco vyloudit, je\u2026“<\/div>\n
Tohle Bill poslouchat necht\u011bl, t\u00edm sp\u00ed\u0161, \u017ee mluvil o jeho m\u00e1m\u011b jako o svoj\u00ed vlastn\u00ed, a hrub\u011b ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si,“ za\u010dal dramaticky a ud\u011blal malou pauzu, „\u017ee jsi ukl\u00edzel.“<\/div>\n
Tom hned v\u011bd\u011bl, o co jde, ale dok\u00e1zal se zatv\u00e1\u0159it p\u0159ekvapen\u011b. „J\u00e1? To asi ne.“<\/div>\n
„Pro\u010d teda zmizely moje v\u011bci ve sk\u0159\u00edni?“<\/div>\n
„Chci to tam te\u010f m\u00edt p\u011bkn\u00e9. Je to u\u017e i m\u016fj pokoj. Ty ses tu zabydlel dob\u0159e?“<\/div>\n
„Neuh\u00fdbej! Nem\u016f\u017ee\u0161 bez dovolen\u00ed br\u00e1t m\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Nejsou to te\u010f sp\u00ed\u0161 na\u0161e v\u011bci?“<\/div>\n
„Kdyby to byly na\u0161e v\u011bci, tak pro\u010d jsi je tam nenechal?“<\/div>\n
„Nem\u00e1m k nim \u017e\u00e1dn\u00fd vztah. Chci si tam d\u00e1t v\u011bci, co pro m\u011b maj\u00ed v\u00fdznam.“<\/div>\n
„Pro m\u011b maj\u00ed v\u00fdznam tyhle v\u011bci,“ oklikou se rozhodl ujistit o Tomov\u00fdch pl\u00e1nech. „To si je budeme ka\u017edou chv\u00edli p\u0159end\u00e1vat? Jsem tu na p\u00e1r dn\u00ed, a pak se v\u0161e vr\u00e1t\u00ed do sv\u00fdch kolej\u00ed. Nem\u00e1 cenu p\u0159estavovat poka\u017ed\u00e9 cel\u00fd pokoj.“<\/p>\n

„Dob\u0159e. Co takhle rozd\u011blit si v\u011bci na p\u016fl?“ Usm\u00edval se, ale vypadalo to, \u017ee v\u00ed n\u011bco, co Bill ne. Pro n\u011bj to bylo nyn\u00ed to jedin\u00e9, co si mohl vybojovat.<\/div>\n

„To nen\u00ed nejhor\u0161\u00ed n\u00e1pad. A\u017e se vr\u00e1t\u00edme do norm\u00e1lu, provedeme to.“<\/div>\n
T\u00edm celou debatu ukon\u010dil. P\u0159esto oba v\u011bd\u011bli, \u017ee nen\u00ed po v\u0161em, i kdy\u017e ka\u017ed\u00fd jin\u00fdm zp\u016fsobem. Bill doufal, \u017ee si vym\u016f\u017ee sv\u016fj pokoj, a Tom, \u017ee jeho v\u011bci budou po cel\u00e9m stole. Ani jeden u\u017e nejevil z\u00e1jem mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m, tak se stroze rozlou\u010dili a ulo\u017eili ke sp\u00e1nku op\u011bt ka\u017ed\u00fd jinde.<\/p>\n

autor: AjaSto<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: AjaSto Tom se brzy zotavil natolik, aby Billa ve\u010der co ve\u010der k sob\u011b volal. Znovu si pov\u00eddali, sm\u00e1li se, ale tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. V\u011bd\u011bli, \u017ee se miluj\u00ed. Sd\u00edleli spolu obrovsk\u00e9 tajemstv\u00ed, byli nerozlu\u010dn\u011b spojeni. Ka\u017edou noc prohlubovali svoji l\u00e1sku a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[548],"tags":[],"class_list":["post-5080","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-ve-mne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5080","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5080"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5080\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5080"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5080"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5080"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}