{"id":5081,"date":"2013-04-27T17:00:00","date_gmt":"2013-04-27T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5066"},"modified":"2013-04-27T17:00:00","modified_gmt":"2013-04-27T16:00:00","slug":"god-bless-you-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/27\/god-bless-you-19\/","title":{"rendered":"God Bless You 19."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Povzdechl si a pokra\u010doval v okop\u00e1v\u00e1n\u00ed a plet\u00ed paprik. Bylo to te\u010f po tom rozhovoru vlastn\u011b v\u0161echno je\u0161t\u011b o mnoho t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00edm, kdy\u017e u\u017e s t\u00edm tak n\u011bjak byl snad i sm\u00ed\u0159en\u00fd. Pr\u00e1ce mu neub\u00edhala a m\u011bl pocit, \u017ee to sp\u00ed\u0161e d\u011bl\u00e1 automaticky, ne\u017e \u017ee se na to soust\u0159ed\u00ed.<\/p>\n

Matou\u0161 jej sledoval, ale u\u017e nic ne\u0159\u00edkal. Ud\u011blal to, co cht\u011bl a co bylo podle n\u011bj spr\u00e1vn\u00e9. P\u0159eci jen Bill byl mlad\u00fd, a jestli byl zamilovan\u00fd, byla by hloupost to v\u0161echno zahodit. Kdy\u017e si jen vzpomn\u011bl na to, kdy byli ti dva spolu, byli tak \u0161\u0165astn\u00ed. \u00dasm\u011bvy na tv\u00e1\u0159\u00edch hr\u00e1ly ob\u011bma, a te\u010f? Kdy\u017e si Matou\u0161 vybavil ty pohledy Toma, je\u0161t\u011b ne\u017e odjel, a Billa vid\u011bl te\u010f, byl to sakra rozd\u00edl. Mo\u017en\u00e1 jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed posl\u00e1n\u00ed bylo d\u011blat \u0161\u0165astn\u00fdm Toma, stejn\u011b jako to platilo naopak. Bo\u017e\u00ed cesty jsou nevyzpytateln\u00e9. Jen se usm\u00e1l a pokra\u010doval ve svoj\u00ed pr\u00e1ci, jedin\u00fd fakt, kter\u00fd tomu v\u0161emu d\u00e1val nad\u011bji, bylo to, \u017ee Bill vypadal, \u017ee je j\u00edm nalomen\u00fd a v\u00e1\u017en\u011b o tom v\u0161em p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e se tak na Billa d\u00edval, jak v\u00e1\u017en\u011b moc nalomen\u00fd je a nen\u00ed si jist\u00fd, zrodil se v jeho hlav\u011b pl\u00e1n. Mo\u017en\u00e1 a\u017e moc \u010f\u00e1belsk\u00fd, ale jedin\u00e9, co cht\u011bl bylo, aby ti dva byli \u0161\u0165astn\u00ed i za cenu toho, \u017ee by m\u011bli b\u00fdt spolu. Usm\u00e1l se trochu. Je posledn\u00ed nad\u011bje, jak to Billovi rozmluvit, ale to by to musel ud\u011blat rovnou Tom. A tak, jen co skon\u010dilo jejich plet\u00ed, ob\u011bd i modlen\u00ed, Matou\u0161 skon\u010dil u sebe v pokoji. P\u0159ed sebou m\u011bl kus pap\u00edru a v ruce t\u0159\u00edmal tu\u017eku. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak by m\u011bl vzkaz napsat, aby do n\u011bj dal ve\u0161kerou nal\u00e9havost.<\/p>\n

„Tome,<\/em><\/div>\n

jestli Billa opravdu miluje\u0161, m\u00e1\u0161 posledn\u00ed \u0161anci, jak ho p\u0159emluvit, aby se nestal kn\u011bzem. V p\u00e1tek m\u00e1 ceremoni\u00e1l – tvoji posledn\u00ed \u0161anci. S pozdravem, otec Matou\u0161.“
<\/em><\/div>\n
\n
\n

Usm\u00e1l se na kus pap\u00edrku, kter\u00fd vlo\u017eil do kapsy, kde m\u011bl i r\u016f\u017eenec, a pomalu se vydal za br\u00e1ny kl\u00e1\u0161tera. Na po\u0161t\u011b nadiktoval tuto kr\u00e1tkou a snad dosta\u010duj\u00edcn\u011b vyst\u00ed\u017enou zpr\u00e1vu a nechal ji poslat Tomovi jako telegram. Te\u010f u\u017e v\u0161echno z\u00e1viselo jen na Tomovi. Jestli p\u0159ijede, nebo rad\u011bji z\u016fstane doma a bude se ut\u00e1p\u011bt v sebel\u00edtosti. Pot\u00e9 se vydal na cestu dom\u016f, v cukr\u00e1rn\u011b si koupil zmrzlinu a s dobr\u00fdm pocitem na du\u0161i se zase vr\u00e1til zp\u00e1tky na zahradu, kde dod\u011blal n\u011bjak\u00e9 z\u00e1honky.<\/p>\n

Bylo to u\u017e p\u011bt dn\u00ed, co Billa vid\u011bl naposledy. A p\u0159i\u0161lo mu to jako cel\u00e1 v\u011b\u010dnost. Nic ho nebavilo, ani chozen\u00ed s kamar\u00e1dy ven, co\u017e byla jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost. P\u0159i\u0161lo mu to v\u0161echno na hlavu. Bill mu chyb\u011bl den ode dne v\u00edce a v\u00edce. Jeho matka mu neust\u00e1le n\u011bco vykl\u00e1dala o n\u011bjak\u00fdch akc\u00edch, kam by m\u011bl j\u00edt s n\u00ed a tak, ale v\u0161echno ihned odm\u00edtal. Dokonce nesly\u0161el ani na to, \u017ee tam bude spole\u010dnost mlad\u00fdch holek. V\u0161echno mu to bylo jedno. Jedin\u00e9, na co myslel, bylo to, jestli u\u017e je Bill kn\u011bz nebo ne. Nav\u00edc fakt toho, \u017ee dneska by m\u011bl s Billem dal\u0161\u00ed hodinu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, na jeho n\u00e1lad\u011b rozhodn\u011b moc nep\u0159idalo.<\/p>\n

Matka zrovna o n\u011b\u010dem mluvila, kdy\u017e si nasadil sluch\u00e1tka, nakopl boty a vydal se n\u011bkam ven. U\u017e nemohl b\u00fdt s\u00e1m v tom pokoji, pot\u0159eboval na vzduch. Po cest\u011b, m\u00edjej\u00edc schr\u00e1nku, se do n\u00ed pod\u00edval. Na\u0161el tam n\u011bjak\u00e9 dopisy, kter\u00e9 byly adresov\u00e1ny rodi\u010d\u016fm a jeden, kter\u00fd byl pro n\u011bj. Rychle se do ob\u00e1lky dostal a za\u010detl se do mal\u00e9ho pap\u00edrku. Vlastn\u011b tam toho moc nebylo, ale bylo toho tolik, aby pochopil. Usm\u00e1l se trochu. Tak\u017ee je\u0161t\u011b m\u011bl mo\u017enost to zm\u011bnit. Kone\u010dn\u011b se po dlouh\u00e9 dob\u011b op\u011bt usm\u00e1l a sna\u017eil se vymyslet, co \u0159ekne matce. Ale nakonec to hodil za hlavu, to nebylo podstatn\u00e9. Te\u010f bylo d\u016fle\u017eit\u00e9, aby v p\u00e1tek byl v kostele. Musel to zm\u011bnit, st\u016fj co st\u016fj.<\/p>\n

Zap\u00e1lil si cigaretu a sedl si pod strom. P\u0159edstavovat si to v\u0161echno a sna\u017eil se vymyslet, co mu \u0159ekne. Nad \u010d\u00edm\u017e moc dlouho nemusel p\u0159em\u00fd\u0161let. Musel mu \u0159\u00edct, \u017ee ho miluje.<\/div>\n

Ani se nenad\u00e1l a p\u0159i\u0161el \u010dtvrtek. Tomovi ty dva dny utekly neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle. Ten kr\u00e1tk\u00fd vzkaz mu dodal energie, \u017ee by ji mohl rozd\u00e1vat. Dodal mu novou nad\u011bji, \u017ee by to p\u0159eci jen mohlo b\u00fdt jinak. V prvn\u00ed moment se mu cht\u011blo sko\u010dit do auta okam\u017eit\u011b, co telegram dostal. Ale musel si to alespo\u0148 trochu promyslet. Co vlastn\u011b ud\u011bl\u00e1, kdy to ud\u011bl\u00e1 a podobn\u011b. A hlavn\u011b, co \u0159ekne matce jako d\u016fvod, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00ed zase zp\u00e1tky. Ur\u010dit\u011b z toho nebude nad\u0161en\u00e1. Nedalo se ale nic d\u011blat. On to musel ud\u011blat.<\/p>\n

„Mami,“ oto\u010dil se na ni b\u011bhem ob\u011bda a odlo\u017eil p\u0159\u00edbor. Simone k n\u011bmu zvedla hlavu. Zlobila se na n\u011bj, \u017ee se stran\u00ed ve\u0161ker\u00fdm lidem a z\u00e1jm\u016fm, kter\u00e9 m\u011bl, a zlobila se o to v\u00edc, \u017ee v\u011bd\u011bla, \u017ee za to m\u016f\u017ee Bill. Tom ho m\u011bl po\u0159\u00e1d v hlav\u011b a ona to v\u011bd\u011bla.<\/div>\n

„Co je, Tome?“ Povyt\u00e1hla obo\u010d\u00ed. Nebyla si \u00fapln\u011b jist\u00e1, co by Tom mohl m\u00edt tak nal\u00e9hav\u00e9ho. Moc s n\u00ed nemluvil od t\u00e9 doby, co se vr\u00e1tili.<\/div>\n
„Dneska ve\u010der odj\u00ed\u017ed\u00edm.“ \u0158ekl narovinu. P\u0159em\u00fd\u0161lel dlouho nad v\u00fdmluvami, a nakonec nad nimi m\u00e1vl rukou. Prost\u011b se rozhodl \u0159\u00edct pravdu a hotovo.<\/div>\n
„A to kam?“ Zatv\u00e1\u0159ila se Simone nech\u00e1pav\u011b. Nikdy j\u00ed ned\u00e1val v\u011bd\u011bt na posledn\u00ed chv\u00edli.<\/div>\n
„Do kl\u00e1\u0161tera.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom, jako by se nejednalo o nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho. Simone s hlasit\u00fdm cinknut\u00edm odlo\u017eila p\u0159\u00edbor do tal\u00ed\u0159e. P\u0159e\u0161la ji chu\u0165 i na j\u00eddlo. U\u017e to tu bylo zase?<\/p>\n

„A to pro\u010d?“ Na\u0161tvan\u011b se napila. Tom pokr\u010dil rameny.<\/div>\n

„Za Billem. M\u00e1 zasv\u011bcen\u00ed a j\u00e1 mu to nedovol\u00edm.“ Tom mluvil klidn\u011b. Nehodlal se roz\u010dilovat, proto\u017ee i kdyby se jeho m\u00e1ma vztekla, tak on m\u011bl jasno.<\/div>\n
„Nic ti do toho nen\u00ed. Bill se rozhodl b\u00fdt kn\u011bz, tak bude kn\u011bz. A ty se u\u017e kone\u010dn\u011b prober.“ Zamra\u010dila se. Vlastn\u011b se u\u017e v\u016fbec necht\u011bla bavit na t\u00e9ma Bill. Byla to pro ni uzav\u0159en\u00e1 kapitola.<\/div>\n
„Je mi do toho v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161. A nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b tv\u016fj n\u00e1zor. Prost\u011b tam dneska ve\u010der jedu.“ Odsunul Tom \u017eidli od stolu a zvednul se.<\/div>\n
„Pro\u010d na n\u011bj prob\u016fh nem\u016f\u017ee\u0161 zapomenout?“ Vyk\u0159ikla Simone naprosto pohor\u0161en\u00e1 synov\u00fdm rozhodnut\u00edm. Tom se jen oto\u010dil a zad\u00edval se na ni.<\/div>\n
„Proto\u017ee ho miluju.“ Ujasnil svoj\u00ed matce situaci a bez dal\u0161\u00edho slova ode\u0161el do sv\u00e9ho pokoje, aby si zabalil p\u00e1r v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

Pot\u0159eboval b\u00fdt na m\u00edst\u011b u\u017e brzy r\u00e1no. Nev\u011bd\u011bl, v kolik takov\u00e1 ceremonie za\u010d\u00edn\u00e1, a rozhodn\u011b nehodlal riskovat, \u017ee by p\u0159ijel pozd\u011b. Tud\u00ed\u017e nem\u011bl na vybranou, musel jet ve\u010der. Pokud bude dobr\u00e1 cesta a on se bude opravdu soust\u0159edit na \u0159\u00edzen\u00ed, m\u011bl by tam dojet ve dv\u011b r\u00e1no. A snad d\u0159\u00edv jak v osm ceremoni\u00e1l neza\u010dne. Hodil ta\u0161ku na zadn\u00ed sedadlo a nasedl do auta. Nastartoval a vyjel z gar\u00e1\u017ee. Musel se usm\u00e1t. Najednou se c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd a snad i v\u0161emocn\u00fd. Dok\u00e1zal by v\u0161echno. Vidina toho, \u017ee jede zp\u011bt za Billem, ho \u010dinila nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm na sv\u011bt\u011b. Nepochyboval u\u017e o tom v\u0161em, co s Billem pro\u017eil a pro\u010d to pro\u017eil. Nepochyboval u\u017e o citech, co v sob\u011b m\u011bl. A jen doufal, \u017ee t\u00edm Billa naposledy p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed. Zastavil na prvn\u00ed benz\u00edn\u011b, aby si koupil n\u011bkolik plechovek s ledovou k\u00e1vou pro p\u0159\u00edpad nouze. Jednu si hned otev\u0159el a postavil do dr\u017e\u00e1ku na palubn\u00ed desce. Zapnul r\u00e1dio, pop\u00edjel a vyjel u\u017e kone\u010dn\u011b na cestu.<\/p>\n

Byl ve\u010der p\u0159ed t\u00edm velk\u00fdm dnem. Bill byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce nerv\u00f3zn\u00ed. Dokole\u010dka si \u0159\u00edkal, co tam m\u00e1 vlastn\u011b d\u011blat a tak. Bylo to stra\u0161n\u011b svazuj\u00edc\u00ed. Rodi\u010de u\u017e byli v nejbli\u017e\u0161\u00edm hotelu, stejn\u011b je nesm\u011bl vid\u011bt. Museli po\u010dkat a\u017e na dal\u0161\u00ed den, a\u017e bude po vysv\u011bcen\u00ed. Ruce se mu klepaly a on se st\u00e1le d\u00edv\u00e1n\u00edm se na k\u0159\u00ed\u017e na st\u011bn\u011b uji\u0161\u0165oval, \u017ee ud\u011blal to nejspr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed v \u017eivot\u011b. Rukama si p\u0159ejel po obli\u010deji, po t\u00e9 se od\u0161oural do koupelny, kde si dop\u0159\u00e1l n\u00e1le\u017eitou sprchu. Nevydr\u017eel tam moc dlouho a pot\u00e9, co vylezl, si lehl rovnou do postele. Z\u00edtra mus\u00ed b\u00fdt fit a ne vypadat jako zombie, jako u\u017e kolikr\u00e1t na modlen\u00ed. Kdy\u017e si ale uv\u011bdomil, co bylo d\u016fvodem t\u011bchhle t\u011b\u017ek\u00fdch r\u00e1n, srd\u00ed\u010dko se mu st\u00e1hlo. Tom. Nedok\u00e1zal na n\u011bj p\u0159estat myslet. A i kdy\u017e si to zakazoval sebev\u00edc, stejn\u011b na n\u011bj myslel. Nebo alespo\u0148 vid\u011bl jeho tv\u00e1\u0159 p\u0159ed o\u010dima. Bylo to docela \u0161\u00edlen\u00e9. Docela mu bylo l\u00edto, \u017ee tam z\u00edtra, v jeho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed den, nebude Tom. \u017de jej neuvid\u00ed se usm\u00edvat a to, jak mu dr\u017e\u00ed p\u011bsti. Trochu si povzdechl, ale vidina toho, \u017ee tam budou rodi\u010de, jej donutila se zase trochu usm\u00e1t, a\u017e nakonec z toho v\u0161eho p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed usnul.<\/p>\n

Tom, kter\u00fd by nejrad\u011bji jel s plynem a\u017e n\u011bkde u podlahy, se docela dr\u017eel a jel podle p\u0159edpis\u016f. Sna\u017eil se z\u016fstat klidn\u00fd, ale moc se mu to neda\u0159ilo, a to dokonce ani kdy\u017e v r\u00e1diu hr\u00e1ly n\u011bjak\u00e9 pecky, co m\u011bl v oblib\u011b. Trochu se sice usm\u00e1l a prsty bubnoval o volant, ale nep\u0159est\u00e1val myslet na Billa, a hlavn\u011b na to, co \u0159ekne. A sta\u010d\u00ed se ozvat v\u010das? A pak, kdy\u017e u\u017e si \u0159ekl, \u017ee to v\u0161echno stihne, napadla jej ta nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zka. A dok\u00e1\u017eu n\u011bco z toho v\u00e1\u017en\u011b zm\u011bnit, i kdy\u017e tam budu a vyzn\u00e1m se mu ze sv\u00fdch cit\u016f?<\/em> Tohle jej d\u011bsilo snad nejv\u00edc, trochu nev\u011bdomky p\u0159i\u0161l\u00e1pl plyn a zrychlil j\u00edzdu. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee takhle se snad je\u0161t\u011b ani nikdy nec\u00edtil. Sna\u017eil se uklidnit a nechat si volnou mysl, ale ne\u0161lo to. Neust\u00e1le musel br\u00e1t v potaz snad v\u0161echna rizika, co jej napadala. Pop\u00edjel kafe a sna\u017eil se soust\u0159edit pouze na j\u00edzdu.<\/p>\n

Byl moc r\u00e1d, \u017ee se nemus\u00ed starat o to, kam slo\u017e\u00ed hlavu, vzal si od m\u00e1my kl\u00ed\u010de od jejich s\u00eddla. To bude asi maminka r\u00e1da, a\u017e se to dozv\u00ed, ale no co, stejn\u011b s t\u00edm u\u017e nic neud\u011bl\u00e1. A p\u0159eci ji nebude poslouchat a\u017e do konce \u017eivota. Kupodivu mu cesta i ut\u00edkala a ne\u017e se nad\u00e1l, stav\u011bl p\u0159ed z\u00e1me\u010dkem. V pytl\u00edku bylo snad sto pr\u00e1zdn\u00fdch plechovek od k\u00e1vy a taky od energy drink\u016f. Ale hlavn\u00ed bylo, \u017ee u\u017e byl na m\u00edst\u011b a Bill mu prost\u011b nesm\u011bl proklouznout mezi prsty. Unaven\u011b vylezl z auta a ve\u0161el do z\u00e1me\u010dku, kde m\u011bl vlastn\u011b i sv\u016fj pokoj. Znaven\u011b padl do pe\u0159in a zav\u0159el o\u010di. V hlav\u011b se mu vybavila sc\u00e9na, kdy sem za n\u00edm Bill p\u0159i\u0161el a za\u010dal ho v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbat. Usm\u00e1l se trochu a neochotn\u011b se je\u0161t\u011b zvedl, aby se mohl p\u0159evl\u00e9knout. Nakonec ze sebe st\u00e1hl oble\u010den\u00ed a jen ve spodn\u00edm pr\u00e1dle ulehl znovu zp\u00e1tky. Rychle si nastavil bud\u00edka na sedm hodin, a pak u\u017e v\u00e1\u017en\u011b kone\u010dn\u011b usnul.<\/p>\n

R\u00e1no se Bill probudil snad je\u0161t\u011b p\u016flhodiny p\u0159ed bud\u00edkem, \u00fapln\u011b vystresovan\u00fd, jestli nezaspal. Nakonec usoudil, \u017ee m\u00e1 je\u0161t\u011b \u010das, ale i kdy\u017e se sna\u017eil usnout, u\u017e se mu to nepoda\u0159ilo. V\u00e1lel se sem a tam, ale zabrat u\u017e nedok\u00e1zal. Nakonec to tedy vzdal a dal si sprchu na probr\u00e1n\u00ed. Pot\u00e9 se za\u010dal pomalu obl\u00edkat. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b m\u011bl na sob\u011b kn\u011b\u017esk\u00e9 roucho a c\u00edtil se velice py\u0161n\u00fd na sebe, \u017ee to dot\u00e1hl a\u017e sem. Upravil si kol\u00e1rek a koukl na sebe do zrcadla. Docela mu to slu\u0161elo. Sedl si na postel a pod\u00edval se na hodinky. Bylo n\u011bco m\u00e1lo kolem sedm\u00e9, m\u011bl je\u0161t\u011b hodinu \u010das. V kostele se u\u017e v\u0161echno p\u0159ipravovalo a chystalo. Benedikt chodil py\u0161n\u011b jako p\u00e1v, snad se t\u011b\u0161il je\u0161t\u011b v\u00edce ne\u017e Bill. Nakonec se mu p\u0159eci jen povedlo Billa vr\u00e1tit na spr\u00e1vnou cestu.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Povzdechl si a pokra\u010doval v okop\u00e1v\u00e1n\u00ed a plet\u00ed paprik. Bylo to te\u010f po tom rozhovoru vlastn\u011b v\u0161echno je\u0161t\u011b o mnoho t\u011b\u017e\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ed t\u00edm, kdy\u017e u\u017e s t\u00edm tak n\u011bjak byl snad i sm\u00ed\u0159en\u00fd. Pr\u00e1ce mu neub\u00edhala a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[544],"tags":[],"class_list":["post-5081","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-god-bless-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5081","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5081"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5081\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5081"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5081"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5081"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}