{"id":5087,"date":"2013-04-25T17:00:00","date_gmt":"2013-04-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5072"},"modified":"2013-04-25T17:00:00","modified_gmt":"2013-04-25T16:00:00","slug":"the-secret-of-collegian-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/25\/the-secret-of-collegian-9\/","title":{"rendered":"The Secret of Collegian 9."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

Bo\u017ee, j\u00e1 ho asi fakt miluju. To jak Bill r\u00e1zn\u011b \u0161el k m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i s odv\u00e1\u017en\u00fdm pohledem, \u017ee tam na m\u011b po\u010dk\u00e1… v prvn\u00ed chv\u00edli jsem nev\u011bd\u011bl, jestli to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, nebo si d\u011bl\u00e1 srandu, ale prost\u011b to bylo n\u011bco! Byl tak roztomil\u00fd, kdy\u017e vypadal tak roz\u010dilen\u011b. Cel\u00e9 cvi\u010den\u00ed jsem rozt\u011bkan\u00fd a nem\u016f\u017eu se do\u010dkat, a\u017e se k tob\u011b vr\u00e1t\u00edm. Moc mi nedoch\u00e1z\u00ed, co se stalo a jak to bere\u0161, \u017ee ti to budu muset vysv\u011btlovat, ale to, \u017ee tam \u010dek\u00e1\u0161, znamen\u00e1 dal\u0161\u00ed chv\u00edle str\u00e1ven\u00e9 s tebou a moment\u00e1ln\u011b si nem\u016f\u017eu p\u0159\u00e1t nic lep\u0161\u00edho. Po tom cvi\u010den\u00ed svi\u017en\u00fdm krokem skoro b\u011b\u017e\u00edm k sob\u011b do kancel\u00e1\u0159e, hned kdy\u017e vl\u00edtnu dovnit\u0159, vid\u00edm t\u011b, jak sed\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d na t\u00e9 moj\u00ed \u017eidli a listuje\u0161 n\u011bjakou slo\u017ekou.<\/p>\n

„Co kdyby to byly va\u0161e testy a ty te\u010f v\u00ed\u0161 zad\u00e1n\u00ed?“ Ucul\u00edm se a zav\u0159u za sebou dve\u0159e. Odlo\u017e\u00edm v\u0161echny v\u011bci a p\u0159ijdu k tob\u011b zezadu, sehnu se a obejmu t\u011b, d\u00e1m ti pusu na tv\u00e1\u0159. „Stejn\u011b by to nevadilo, sta\u010dil by mi jen jedin\u00fd tv\u016fj \u00fasm\u011bv a dal bych ti v\u0161echna zad\u00e1n\u00ed a v\u0161echny dobr\u00e9 zn\u00e1mky,“ zachichot\u00e1m se ti\u0161e, potom si jdu sednout naproti tob\u011b. Trochu m\u011b zklame, kdy\u017e se na m\u011b neusm\u00edv\u00e1\u0161 zp\u00e1tky, ale na druhou stranu to ch\u00e1pu. „Asi chce\u0161 vysv\u011btlit Sandru, co?“ \u0159eknu ti\u0161e.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Jo, co to bylo za holku? Myslel jsem, \u017ee se sch\u00e1z\u00ed\u0161 jen se mnou a ne s dal\u0161\u00edma… nebo to snad je tvoje holka a m\u011b sis nabrnknul jen tak pro radost?“ Zalo\u017e\u00ed\u0161 ruce na hrudi. Vzbuzuje to z tebe pocit, \u017ee m\u00e1\u0161 moc, a te\u010f jsi ty ten, kdo tady vel\u00ed, ale i p\u0159i tom v\u0161em mi p\u0159ipad\u00e1\u0161 prost\u011b roztomil\u00fd a k se\u017er\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Ne… byla to moje sestra,“ usm\u011bju se. „M\u00e1m dneska narozeniny, p\u0159i\u0161la m\u011b pozvat na oslavu k rodi\u010d\u016fm, v sobotu odpoledne… mimochodem bych si moc p\u0159\u00e1l, abys \u0161el se mnou.“ Kdy\u017e to do\u0159eknu, n\u011bjakou chv\u00edli je ticho.
„Dnes m\u00e1\u0161 narozeniny?“ \u0159ekne\u0161 ti\u0161e s pohledem na st\u016fl.
„Jo,“ je\u0161t\u011b p\u0159ik\u00fdvnu.
„Oslava u tv\u00fdch rodi\u010d\u016f?“
„Hm,“ usm\u011bju se a \u010dek\u00e1m, co na to \u0159ekne\u0161.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Styd\u00edm se. Och bo\u017ee, jak j\u00e1 se za sebe styd\u00edm. Nejenom, \u017ee m\u011b dostalo, \u017ee to byla jeho sestra, JEN jeho sestra. Ale nav\u00edc to, \u017ee m\u00e1 Tom dnes narozeniny. Je mi to tak l\u00edto. Mus\u00edm se d\u00edvat jinam, proto\u017ee se c\u00edt\u00edm jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed hlup\u00e1k na cel\u00e9m \u0161ir\u00e9m sv\u011bt\u011b. A jakmile si je\u0161t\u011b uv\u011bdom\u00edm tu oslavu, tak m\u011b m\u00edrn\u011b polije chlad. Nasko\u010d\u00ed mi hus\u00ed k\u016f\u017ee, proto\u017ee to nem\u00e1m r\u00e1d. Nem\u00e1m r\u00e1d rodinn\u00e9 oslavy, a u\u017e v\u016fbec ne seznamov\u00e1n\u00ed se s rodi\u010di, ale nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Po tomhle prost\u011b nem\u016f\u017eu d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e prost\u011b souhlasit.
„Dob\u0159e,“ \u0159eknu ti\u0161e a po del\u0161\u00ed dob\u011b se na Toma pod\u00edv\u00e1m. Usm\u011bje se na m\u011b, tak mu \u00fasm\u011bv lehce oplat\u00edm.<\/p>\n

Chv\u00edli sed\u00edme u Toma v kancel\u00e1\u0159i a jen tak si pov\u00edd\u00e1me o r\u016fzn\u00fdch v\u011bcech, ale j\u00e1 mus\u00edm po\u0159\u00e1d myslet na to, jak jsem to dneska pod\u011blal. A taky mus\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, \u017ee bych m\u011bl Tomovi n\u011bco koupit, ale co, kdy\u017e ani nev\u00edm, co m\u00e1 a co nem\u00e1 r\u00e1d. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se rozlou\u010d\u00edme, m\u00e1m hned r\u00e1no \u0161kolu, tak se na to mus\u00edm lehce pod\u00edvat. Dokonce ani polibek na rozlou\u010denou tak nevn\u00edm\u00e1m, proto\u017ee mus\u00edm po\u0159\u00e1d p\u0159em\u00fd\u0161let nad d\u00e1rkem pro Toma. Dokonce i celou cestu na koleje mi to vrt\u00e1 hlavou. A a\u017e na pokoji se za\u010dnu stresovat t\u00edm, \u017ee m\u011b chce Tom nejsp\u00ed\u0161 p\u0159edstavit rodi\u010d\u016fm.<\/p>\n

R\u00e1no se vzbud\u00edm a n\u00e1pad je na sv\u011bt\u011b. Nebudu mu nic kupovat a vym\u00fd\u0161let, ale prost\u011b mu ud\u011bl\u00e1m pala\u010dinky. Jak jsme byli v t\u00e9 pizzerii, tak Tomovi neuv\u011b\u0159iteln\u011b chutnaly, tak douf\u00e1m, \u017ee mu t\u00edm ud\u011bl\u00e1m alespo\u0148 trochu radost. Je\u0161t\u011b p\u0159ed \u0161kolou se za n\u00edm stav\u00edm v kancel\u00e1\u0159i, nejsem si jist\u00fd, jestli u\u017e tam bude, ale zaraduju se, kdy\u017e m\u00e1 odemknut\u00e9 dve\u0159e.
„Ahoj,“ usm\u011bju se na n\u011bj a hned na n\u011bj za\u010dnu mluvit: „V\u00ed\u0161, mohl bych za tebou dneska p\u0159ij\u00edt?“ Tom p\u0159ik\u00fdvne a chce n\u011bco \u0159\u00edct, ale ani ho nenech\u00e1m a d\u00e1l pokra\u010duju: „V\u00ed\u0161, j\u00e1 bych cht\u011bl p\u0159ij\u00edt ve\u010der k tob\u011b dom\u016f.“ \u0158eknu to opatrn\u011b, proto\u017ee nev\u00edm, jak bude Tom reagovat, p\u0159ece jenom jsem se mu te\u010f v podstat\u011b vnutil do jeho bytu. Ale jakmile se usm\u011bje skoro od ucha k uchu a znovu n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159ik\u00fdvne, tak je mi jasn\u00e9, \u017ee mu to nevad\u00ed.
„Jasn\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161,“ potvrd\u00ed to je\u0161t\u011b svou odpov\u011bd\u00ed, ale to u\u017e se chyst\u00e1m ven.
„Tak ve\u010der,“ m\u00e1vnu na n\u011bj ode dve\u0159\u00ed a u\u017e jsem venku.<\/p>\n

Hned po \u0161kole mus\u00edm nakoupit v\u0161echno pot\u0159ebn\u00e9. Nejsem \u017e\u00e1dn\u00fd prof\u00edk, ale pala\u010dinky um\u00edm a d\u00e1t na n\u011b pak zmrzlinu, to p\u0159ece zvl\u00e1dnu taky. Ta kolejn\u00ed kuchy\u0148 nen\u00ed sice nic moc, ale nakonec m\u00e1m plnou krabi\u010dku tenk\u00fdch pala\u010dinek. V druh\u00e9 krabi\u010dce m\u00e1m zase \u010derstv\u00e9 ovoce nakr\u00e1jen\u00e9 na mal\u00e9 kousky a v mraz\u00e1ku mal\u00fd kybl\u00edk vanilkovo-\u010dokol\u00e1dov\u00e9 zmrzliny. Po mal\u00e9 chv\u00edli u\u017e si to \u0161inu se v\u0161emi v\u011bcmi k Tomovi. Zazvon\u00edm dole u vchodu, a jakmile vyjdu schody k jeho bytu, u\u017e stoj\u00ed v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch. Rychle m\u011b vt\u00e1hne dovnit\u0159, tak mi v\u011bnuje pomal\u00fd a n\u011b\u017en\u00fd polibek.
„R\u00e1no jsi mi ani nedal pusu,“ \u0159ekne k\u00e1rav\u011b, ale s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i.
„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159eknu, ale u\u017e jdu do kuchyn\u011b a vyt\u00e1hnu to na kuchy\u0148skou linku.
„Nev\u011bd\u011bl jsem, co ti m\u00e1m d\u00e1t k narozenin\u00e1m, tak jsem ti ud\u011blal pala\u010dinky. P\u0159inesl jsem ovoce i zmrzlinu,“ mluv\u00edm opatrn\u011b, proto\u017ee douf\u00e1m, \u017ee m\u011b s t\u00edm nevyhod\u00ed.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

Byl jsem trochu zmaten\u00fd Billov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, ale r\u00e1no jsem vytu\u0161il, \u017ee m\u00e1 n\u011bco za lubem. Kdy\u017e potom p\u0159il\u00edtnul s pala\u010dinkami, byl jsem opravdu p\u0159ekvapen\u00fd.
„Bille, nezmi\u0148oval jsem se o sv\u00fdch narozenin\u00e1ch proto, abys mi d\u00e1val n\u011bjak\u00e9 d\u00e1rky.“ Mus\u00edm se ale usm\u00e1t, kdy\u017e tam za\u010dne\u0161 ty dobroty vytahovat. D\u00edv\u00e1m se na to vedle tebe a sb\u00edhaj\u00ed se mi sliny. „Ale pala\u010dinky m\u016f\u017eu v\u017edycky a v\u0161ude, budu moc r\u00e1d,“ obejmu t\u011b zezadu a polo\u017e\u00edm si hlavu na tvoje rameno, d\u00e1m ti pusu na tv\u00e1\u0159. „Nech\u00e1m t\u011b to nachystat, zat\u00edm tady trochu uklid\u00edm… a pust\u00edm n\u011bjakou hudbu, jo?“ \u0159eknu ti\u0161e mezit\u00edm, co ti o\u017edibuju tv\u00e1\u0159 a krk mal\u00fdmi polibky. Kdy\u017e p\u0159ik\u00fdvne\u0161, pust\u00edm t\u011b a odejdu do ob\u00fdv\u00e1ku a poukl\u00edz\u00edm tam trochu svoje pap\u00edry do \u0161koly, nepo\u0159\u00e1dek na stole, porovn\u00e1m pol\u0161t\u00e1\u0159ky. Ne\u010dekal jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161 s takovou ‚slavnostn\u00ed‘ n\u00e1ladou. Je\u0161t\u011b vb\u011bhnu i do lo\u017enice a uklid\u00edm si na posteli, n\u011bjak\u00e9 pono\u017eky a trenky zanesu do koupelny do ko\u0161e. Co kdybychom se n\u00e1hodou do t\u00e9 lo\u017enice po pala\u010dink\u00e1ch odebrali, ne? Hned m\u00e1m zase o trochu lep\u0161\u00ed n\u00e1ladu, kdy\u017e na to mysl\u00edm…<\/p>\n

Za chv\u00edli p\u0159ijdu zp\u00e1tky za tebou a u\u017e m\u00e1\u0161 ty pala\u010dinky nachystan\u00e9 na tal\u00ed\u0159\u00edch.
„D\u00e1me si to o ob\u00fdv\u00e1ku?“ \u0159ekne\u0161 s \u00fasm\u011bvem.
„Jo, to bude nejlep\u0161\u00ed,“ vezme\u0161 to do ob\u00fdv\u00e1ku, kouknu je\u0161t\u011b do ledni\u010dky a hled\u00e1m n\u011bco k pit\u00ed, ale najdu tam jen d\u017eus, ml\u00e9ko a pivo… Mhm, vezmu aspo\u0148 ten d\u017eus, a hned jdu k tob\u011b. Naliju n\u00e1m do skleni\u010dek a je\u0161t\u011b zap\u00e1l\u00edm sv\u00ed\u010dku na stole.
„Dobrou chu\u0165,“ usm\u011bju se na tebe, kdy\u017e to \u0159ekne\u0161.
„D\u011bkuju, tob\u011b taky,“ je\u0161t\u011b se k tob\u011b nat\u00e1hnu a d\u00e1m ti malou pusu na rty. Potom u\u017e se do toho pust\u00edm. „Mhm, bo\u017ee… ty jsou v\u00fdborn\u00e9,“ zamuml\u00e1m se skoro plnou pusou a usm\u00edv\u00e1m se p\u0159itom. N\u011bjak si za\u010dnu v\u0161\u00edmat, \u017ee posledn\u00ed dobou se po\u0159\u00e1d jen usm\u00edv\u00e1m, nen\u00ed to skv\u011bl\u00e9?
Asi za p\u011bt minut u\u017e m\u00e1m v\u0161echno sn\u011bden\u00e9, ty je\u0161t\u011b doj\u00edd\u00e1\u0161. Napiju se d\u017eusu a sleduju t\u011b, jak j\u00ed\u0161. Kdy\u017e do\u017ev\u00fdk\u00e1v\u00e1\u0161 posledn\u00ed sousto, hned se k tob\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm a pol\u00edb\u00edm t\u011b.<\/p>\n

„Po\u0159\u00e1d na tebe mus\u00edm myslet,“ \u0161eptnu a zad\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed. Po chvilce t\u011b za\u010dnu znovu l\u00edbat. Posunu se cel\u00fd v\u00edc k tob\u011b a za\u010dnu t\u011b hladit po boku, lehce ti vklouznu prstem pod tri\u010dko a hlad\u00edm t\u011b po b\u0159\u00ed\u0161ku, miluju to… L\u00edb\u00e1m t\u011b a nev\u011bdomky t\u011b tla\u010d\u00edm v\u00edc a v\u00edc do seda\u010dky, po chv\u00edli u\u017e na tob\u011b skoro le\u017e\u00edm. Vyhrnu ti tri\u010dko a\u017e nahoru ke krku a za\u010dnu t\u011b l\u00edbat na hrudi a jdu postupn\u011b dol\u016f a dol\u016f…<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Nech\u00e1m se a naprosto se odd\u00e1v\u00e1m tv\u00fdm polibk\u016fm. Chytnu t\u011b za krkem a vyt\u00e1hnu si t\u011b zp\u00e1tky nahoru za mnou. Vyhled\u00e1m tvoje rty a za\u010dneme se v\u00e1\u0161niv\u011b l\u00edbat. Te\u010f prost\u011b bude\u0161 tady, proto\u017ee t\u011b tady chci. N\u011bjakou dobu se jen l\u00edb\u00e1me, u\u017e\u00edv\u00e1me si bl\u00edzkosti toho druh\u00e9ho, ale mn\u011b to po chv\u00edli p\u0159estane sta\u010dit a za\u010dnu t\u011b vysvl\u00e9kat.<\/p>\n

Jakmile u\u017e na sob\u011b oba m\u00e1me jen spodky, tak m\u011b za\u010dne Tom znovu l\u00edbat na krku, pak na b\u0159ichu a jede n\u00ed\u017e. Zastav\u00edm ho a vid\u00edm, \u017ee je lehce p\u0159ekvapen\u00fd. „Chci to te\u010f a hned!“ \u0159eknu jasn\u011b a vid\u00edm po\u0159\u00e1d Tomovo p\u0159ekvapen\u00ed, tak se ujmu iniciativy. Zatla\u010d\u00edm na n\u011bj, a najednou jsem naho\u0159e j\u00e1. Za\u010dnu ho l\u00edbat po cel\u00e9m t\u011ble, ale tak drav\u011bji a rychleji ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed on, proto\u017ee jsem nedo\u010dkav\u00fd, ale hlavn\u011b nadr\u017een\u00fd. B\u011bhem chv\u00edle u\u017e m\u00e1 boxerky dole a j\u00e1 ho p\u011bkn\u011b chytnu do ruky. Ani se nemus\u00edm moc sna\u017eit a Tom je b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in tvrd\u00fd. B\u011bhem dal\u0161\u00edch p\u00e1r okam\u017eik\u016f u\u017e m\u00e1 nasazenou ochranu a j\u00e1 se ocitnu zase dole. Jakmile za\u010dne Tom tla\u010dit proti m\u00e9mu otvoru, tak je to ze za\u010d\u00e1tku nep\u0159\u00edjemn\u00e9, ale mnohem krat\u0161\u00ed dobu ne\u017e poprv\u00e9. B\u011bhem n\u011bkolika pohyb\u016f naraz\u00ed na moje m\u00edste\u010dko a j\u00e1 okam\u017eit\u011b a hlasit\u011b vzdychnu. Tom je na tom samoz\u0159ejm\u011b podobn\u011b. Abych mu tro\u0161ku vynahradil, \u017ee jsem p\u0159edehru tak trochu odbyl, tak si ho p\u0159it\u00e1hnu k sob\u011b a za\u010dnu ho l\u00edbat na rtech, pak na tv\u00e1\u0159\u00edch a skon\u010d\u00edm na krku, kde si hraju s jeho k\u016f\u017e\u00ed a ob\u010das ji i vezmu lehce mezi zuby.<\/p>\n

S\u00e1m za\u010dnu po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet naproti Tomovi, proto\u017ee jsem v\u00e1\u017en\u011b vzru\u0161en\u00fd, jako jsem snad nikdy nebyl. Ani s\u00e1m sebe nepozn\u00e1v\u00e1m a nev\u00edm, kde se to ve mn\u011b bere. Netrv\u00e1 to dlouho a oba t\u00e9m\u011b\u0159 z\u00e1rove\u0148 dos\u00e1hneme orgasmu. Kdybych to m\u011bl srovn\u00e1vat s na\u0161\u00edm \u010d\u00edslem minule u Toma v kancel\u00e1\u0159i, tak tohle bylo krat\u0161\u00ed, ale vyvrcholen\u00ed zase mnohem del\u0161\u00ed.
„Pro-promi\u0148,“ vydechnu Tomovi do ucha. „J\u00e1, jen jsem t\u011b hrozn\u011b cht\u011bl,“ pousm\u011bju se a Tom se usm\u011bje taky.
„P\u016fjdu do sprchy,“ \u0159ekne a je\u0161t\u011b po chv\u00edli na gau\u010di se zvedne a odejde do koupelny. Jakmile usly\u0161\u00edm t\u00e9ct vodu, tak se vyd\u00e1m za n\u00edm.<\/div>\n

„Bille, leknul jsem se,“ \u0159ekne Tom, kdy\u017e si vlezu za n\u00edm do sprchov\u00e9ho koutu. P\u0159itla\u010d\u00edm ho na kachli\u010dky a v\u011bnuju mu dlouh\u00fd polibek. Ta voda a to v\u0161echno okolo ve m\u011b vyvol\u00e1 dal\u0161\u00ed vlnu vzru\u0161en\u00ed. S\u00e1m sebe v\u016fbec nepozn\u00e1v\u00e1m, ale jsem nadr\u017een\u00fd jako nikdy, a chci je\u0161t\u011b.
„Chci dal\u0161\u00ed kolo,“ za\u0161ept\u00e1m Tomovi do ucha a on se na m\u011b p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edv\u00e1. Ov\u0161em jeho p\u0159ekvapen\u00ed se za\u010dne m\u011bnit v \u00fasm\u011bv a v jeho o\u010d\u00edch se zalesknou plam\u00ednky ohn\u011b, kter\u00e9 u m\u011b mus\u00ed ho\u0159et u\u017e hodn\u011b dlouho.<\/p>\n

Po kr\u00e1tk\u00e9 spr\u0161e se ocitneme v Tomov\u011b lo\u017enici a prob\u011bhne n\u011bco podobn\u00e9ho jako v ob\u00fdv\u00e1ku. S\u00e1m se mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee to bylo \u00fa\u017easn\u00e9, ale ta nadr\u017eenost m\u011b trochu p\u0159e\u0161la, proto\u017ee ji za\u010d\u00edn\u00e1 p\u0159ekon\u00e1vat \u00fanava. Za\u010dnou se mi zav\u00edrat o\u010di, post\u0159ehnu jenom, jak za n\u00e1mi nahoru sko\u010d\u00ed Hugo a pak u\u017e jen jakoby z d\u00e1lky sly\u0161\u00edm Tomovu v\u011btu: „Tohle jsou moje nejlep\u0161\u00ed narozeniny.“<\/p>\n

autor: Clarrkys & Disturbed Angel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Clarrkys & Disturbed Angel Tom Bo\u017ee, j\u00e1 ho asi fakt miluju. To jak Bill r\u00e1zn\u011b \u0161el k m\u00e9 kancel\u00e1\u0159i s odv\u00e1\u017en\u00fdm pohledem, \u017ee tam na m\u011b po\u010dk\u00e1… v prvn\u00ed chv\u00edli jsem nev\u011bd\u011bl, jestli to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, nebo si d\u011bl\u00e1 srandu, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[543],"tags":[],"class_list":["post-5087","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-secret-of-collegian"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5087","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5087"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5087\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5087"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5087"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5087"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}