{"id":5094,"date":"2013-04-23T17:00:00","date_gmt":"2013-04-23T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5079"},"modified":"2013-04-23T17:00:00","modified_gmt":"2013-04-23T16:00:00","slug":"pain","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/23\/pain\/","title":{"rendered":"Pain"},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Evil
<\/strong> <\/p>\n

BILL<\/p>\n

„Jdu do sprchy!“ k\u0159ikl jsem na Toma, kterej byl za\u017eranej do n\u011bjak\u00fd komer\u010dn\u00ed trap\u00e1rny v televizi, a u\u017e si to s \u010dist\u00fdma spodkama \u0161tr\u00e1duju do koupelny. Byl to hroznej den. Od r\u00e1na jenom sam\u00e1 pr\u00e1ce a ani chv\u00edle na oddych. Kone\u010dn\u011b m\u016f\u017eu m\u00edt zase p\u00e1r minut pro sebe. Nikdo se m\u011b na nic nebude pt\u00e1t a j\u00e1 nebudu muset vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed obdoby toho, co jsem u\u017e \u0159\u00edkal nejm\u00ed\u0148 tis\u00edckr\u00e1t. Je to sice kr\u00e1sn\u00fd pocit, b\u00fdt st\u0159edem pozornosti, ale n\u011bkdy je toho v\u00edc, ne\u017e m\u016f\u017eu un\u00e9st.<\/p>\n

Sednu si do sprch\u00e1\u010de a pust\u00edm na sebe horkou vodu. V posledn\u00ed dob\u011b je br\u00e1cha n\u011bjakej divnej. Kdy\u017e se jej na n\u011bco zept\u00e1m, odpov\u00ed mi na p\u016fl slova, a pak se jenom bez ni\u010deho sebere a rychle vyst\u0159el\u00ed z pokoje a vrac\u00ed se a\u017e k r\u00e1nu. Dneska ho ale nenech\u00e1m odej\u00edt. To ne. Hezky ho donut\u00edm si o tom jeho chov\u00e1n\u00ed promluvit. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e nev\u00edm, co se d\u011bje. Po \u0159\u00e1dn\u00e9m vypucov\u00e1n\u00ed m\u011b si zamot\u00e1m vlasy do ru\u010dn\u00edku a usu\u0161\u00edm se. Navl\u00edknu spodky a let\u00edm hned do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n

Sednu si k n\u011bmu na pohovku a sta\u010d\u00edm si jen v\u0161imnout, \u017ee jen vyvalil na obrazovku o\u010di je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e obvykle. Pod\u00edv\u00e1m se, jak\u00fd je jeho aktu\u00e1ln\u00ed z\u00e1jem, a vid\u00edm jenom oby\u010dejnou repr\u00edzu reality trap\u00e1rny. St\u0159el\u00edm pohledem po Tomovi, ale st\u00e1le civ\u00ed na tu pitomou obrazovku.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Ehe\u2026 Tome\u2026 Necht\u011bl by sis o n\u011b\u010dem promluvit?“ zept\u00e1m se jej v\u00e1hav\u011b, ale i tak jsem si gratuloval, \u017ee jsem se jej na to v\u016fbec zeptal. Oto\u010d\u00ed se na m\u011b se skoro vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem. „Nechci rejpat, ale jsi v posledn\u00ed dob\u011b n\u011bjak zamlklej. Stalo se n\u011bco?“ sna\u017eil jsem se mu to \u0159\u00edct norm\u00e1ln\u011b. Nemus\u00ed p\u0159eci v\u011bd\u011bt, \u017ee si o n\u011bj d\u011bl\u00e1m asi p\u0159ehnan\u00fd starosti. Celej j\u00e1. T\u0159eba se mu jen nevyda\u0159ilo n\u011bjakou sbalit, a je z toho nervn\u00ed. Nic v\u00edc.<\/p>\n

„No v\u00ed\u0161\u2026 Je toho n\u011bjak moc\u2026 nech to b\u00fdt\u2026“ odbyl m\u011b a to byl d\u016fvod, pro\u010d se naoko urazit. „Jak mysl\u00ed\u0161.“ Svalil jsem se podle sv\u00fdho gusta, a\u017e mi p\u0159i tom posko\u010den\u00ed spadl ru\u010dn\u00edk z hlavy a j\u00e1 m\u011bl vlasy v\u0161ude. Sakra.<\/div>\n

Tom se uchechtl a j\u00e1 jen hodil hlavou dop\u0159edu a dozadu, a pak jsem na n\u011bj vrhnul u\u0161t\u011bpa\u010dn\u00fd \u00fasm\u011bv. Znovu se na m\u011b pod\u00edval a \u00fasm\u011bv mu najednou opadl. Podivil jsem se tomu, ale nic jsem rad\u011bji ne\u0159\u00edkal. Zad\u00edval jsem se nep\u0159\u00edtomn\u011b na tu hranatou v\u011bc p\u0159ed n\u00e1mi a rad\u011bji to nechal b\u00fdt. Je divnej. Divn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e obvykle. Z toho se vysp\u00ed.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

To si snad ze m\u011b d\u011bl\u00e1 srandu. Vypt\u00e1v\u00e1 se m\u011b, jako bych snad vypadal jinak ne\u017e obvykle. Asi m\u00e1 pravdu. Je to den ode dne hor\u0161\u00ed. Boj\u00edm se s n\u00edm mluvit, b\u00fdt s n\u00edm s\u00e1m. Tak hrozn\u011b m\u011b rajcuje oby\u010dejnej pohled na tu dokonalost. A je\u0161t\u011b se tady p\u0159ede mnou takhle\u2026 ne\u2026 P\u0159ijde si t\u00e9m\u011b\u0159 nah\u00fd a p\u0159edv\u00e1d\u00ed tady ty svoje \u010dachry po spr\u0161e. Po o\u010dku ho pozoruju. Je v tureck\u00e9m sedu, hlavu m\u00edrn\u011b zaklon\u011bnou, o\u010di zav\u0159en\u00e9. Ob\u011bma rukama se prob\u00edr\u00e1 ve sv\u00fdch vlasech a rovn\u00e1 je, aby mu nepadaly do tv\u00e1\u0159e. Zhluboka si povzdychl.<\/p>\n

A dost, zatracen\u011b! Kdyby jen v\u011bd\u011bl, jak m\u011b nehor\u00e1zn\u011b tr\u00fdzn\u00ed by\u0165 jedinej pohled na n\u011bj. Zhor\u0161uje se to po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. A te\u010f se mi snad tady ta zt\u011blesn\u011bn\u00e1 provokace p\u0159\u00edmo nab\u00edz\u00ed! Vypnu tu zbyte\u010dnou kulisu, kterou jsem stejn\u011b celou tu dobu nevn\u00edmal, a Bill najednou ztuhne.<\/div>\n

„Co je?“ vypadne z n\u011bj, a pak se na m\u011b zamra\u010d\u00ed, kdy\u017e vid\u00ed, \u017ee na n\u011bj civ\u00edm jak na svatej obr\u00e1zek. No\u2026 Takhle ten m\u016fj pohled asi nevypadal, podle toho, jak se vyd\u011bsil. „V\u00e1\u017en\u011b ti nic nen\u00ed? Jsi n\u011bja\u2026“ nenechal jsem jej u\u017e d\u00e1l nic \u0159\u00edct. Chytil jsem jej za z\u00e1p\u011bst\u00ed a zastavil tak jeho hr\u00e1tky s vlasy. „Co d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se m\u011b, jako bych byl snad ciz\u00ed.<\/div>\n
„Neboj se, br\u00e1\u0161ko\u2026“ \u0161eptnu mu u\u017e \u0159\u00e1dn\u011b nadr\u017eenej do ou\u0161ka, a\u017e se z toho ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Tome?“ zeptal se m\u011b trochu vyd\u011b\u0161en\u011b, ale po\u0159\u00e1d vedle m\u011b nehnut\u011b sed\u011bl. Asi \u010dekal, co se bude d\u00edt d\u00e1l. „\u010ce-\u010deho se nem\u00e1m b\u00e1t? Sakra, Tome, jestli vym\u00fd\u0161l\u00ed\u0161 zase n\u011bjakou volovinu\u2026“ ruka mi automaticky vyl\u00edtla a j\u00e1 mu dal facku. \u0160t\u00edpla jej do tv\u00e1\u0159e a on se na m\u011b jen p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval. „V\u00e1\u017en\u011b se z toho vyspi!“ k\u0159ikl na m\u011b a zvedl se z pohovky.<\/p>\n

Sly\u0161\u00edm, jak ut\u00edk\u00e1 k sob\u011b do pokoje. No super. Nech\u00e1pu, co se to se mnou d\u011bje. Ude\u0159il jsem jej. Pro\u010d? Nejv\u00edc m\u011b ale zarazil ten pocit, kter\u00fd jsem u toho c\u00edtil. Vzru\u0161en\u00ed? L\u00edb\u00ed se mi snad, kdy\u017e mu ubli\u017euju? Ne, \u017ee bychom se nikdy nepoprali. N\u011bkdy jsme si dali po\u0159\u00e1dn\u011b zabrat, ale tohle. Bylo to kr\u00e1sn\u00e9. Nemohl jsem to ale nechat jen tak b\u00fdt. Po chv\u00edli jsem se zvedl a b\u011b\u017eel ti\u0161e za n\u00edm. V\u00edm, \u017ee se nezamyk\u00e1, jenom jsem opatrn\u011b otev\u0159el dve\u0159e a vklouzl dovnit\u0159.<\/p>\n

Sed\u011bl na posteli, lehce se kol\u00edbal a ml\u010del. Ani se neobl\u00e9kl. Jen tam tak sed\u011bl a ani nedutal. P\u0159isedl jsem si k n\u011bmu. Pod\u00edval se na m\u011b smutn\u011b a z\u00e1rove\u0148 zhnusen\u011b. Tohle je pro m\u011b posledn\u00ed kapka. Nemohl jsem to d\u00e1l vydr\u017eet. Ne\u0161lo to. Co nejrychleji, jak jsem dok\u00e1zal, jsem se zbavil ve\u0161ker\u00e9ho oble\u010den\u00ed. Moc pr\u00e1ce mi to nedalo, tak\u00e9 jsem m\u011bl na sob\u011b jenom tri\u010dko a trenky. Bill se na m\u011b pod\u00edval je\u0161t\u011b v\u00edc zd\u011b\u0161en\u011b ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n

„Zatracen\u011b, co to kurva d\u011bl\u00e1\u0161!“ zaje\u010del na m\u011b, ale nemohl jsem odej\u00edt. U\u017e to ne\u0161lo. Byl jsem p\u0159\u00edmo p\u0159ed m\u00fdm snem. Dlouholet\u00fdm snem, a u\u017e se nedalo couvnout.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

Co to d\u011bl\u00e1? Nejd\u0159\u00edve se chov\u00e1 jako cvok, pak mi jednu vraz\u00ed, a te\u010f se m\u011b tu snad chyst\u00e1 zn\u00e1silnit, nebo co! Zacouval jsem na posteli a p\u0159itiskl se a\u017e k pelesti.<\/div>\n

„Tome, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b\u2026“ \u0161pitl jsem a on na m\u011b jen d\u00e1l z\u00edral.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je to tak dob\u0159e\u2026“ \u0159ekl tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edm t\u00f3nem, \u017ee se mi ud\u011blalo \u0161patn\u011b. „Poj\u010f ke mn\u011b,“ \u0159ekl tak jemn\u011b a p\u0159itom m\u011b prudce chytl za ruku a p\u0159it\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b.<\/div>\n
„Au kurva!“ vyjekl jsem, kdy\u017e m\u011b stiskl v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b. Cht\u011bl jsem znovu zacouvat a\u017e k pelesti, ale hned si m\u011b p\u0159it\u00e1hl zp\u00e1tky. Nyn\u00ed za ob\u011b ruce a st\u00e1le m\u011b za n\u011b dr\u017eel. „V\u00e1\u017en\u011b\u2026 d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b\u2026“ t\u00e9m\u011b\u0159 jsem vzlykl a hlas se mi rozt\u0159\u00e1sl. M\u00e1 tak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdraz. Jak se to chov\u00e1? Tohle jsem u n\u011bj je\u0161t\u011b nevid\u011bl. Je jako n\u011bkdo ciz\u00ed. Jako by jej n\u011bco ovl\u00e1dalo. Sakra. Je nadr\u017eenej. Co m\u00e1m d\u011blat? Zdrhnout mu nezvl\u00e1dnu. Kam bych taky ut\u00edkal. Jsme ve sv\u00e9m dom\u011b.<\/p>\n

„Pokud se bude\u0161 cukat, teprve bude\u0161 m\u00edt d\u016fvod ke strachu,“ zasy\u010del mi u ucha a v\u0161echno se se mnou zhouplo.<\/div>\n

„Tak a dost! Vypadni!“ odstr\u010d\u00edm jej, ale on se ke mn\u011b hned p\u0159ihrne a vraz\u00ed mi dal\u0161\u00ed facku, a\u017e se pra\u0161t\u00edm do hlavy o ze\u010f za postel\u00ed. To p\u0159ehnal.<\/div>\n
Zm\u00e1to\u0159\u00edm se z r\u00e1ny, a pak se k n\u011bmu vrhnu a facku mu oplat\u00edm. Pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b a na jeho rtech se objev\u00ed \u00fasm\u011bv. Ale ne ten jeho obvykl\u00fd. Tenhle byl jin\u00fd. Zl\u00fd. Chv\u00edli si m\u011b m\u011b\u0159\u00ed pohledem. Srdce mi tlu\u010de jako spla\u0161en\u00e9, boj\u00edm se, co bude d\u00e1l. Dal\u0161\u00ed r\u00e1na? Za p\u00e1r okam\u017eik\u016f vylet\u00ed a chytne m\u011b pod krkem. Cht\u011bl jsem vyk\u0159iknout, ale ne\u0161lo to. Nehty mi zabod\u00e1v\u00e1 do hrdla a j\u00e1 nem\u016f\u017eu popadnout dech. „Te\u010f mi ud\u011bl\u00e1\u0161 dob\u0159e, jasn\u00fd?“ zasy\u010d\u00ed mi nep\u0159\u00edjemn\u011b u tv\u00e1\u0159e. Pohled mi padne na jeho napjat\u00fd rozkrok.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?!“ vyk\u0159iknu a siln\u011b do n\u011bj str\u010d\u00edm. Shod\u00edm jej z postele. Chv\u00edli byl na zemi a tup\u011b se usm\u00edval. Ze\u0161\u00edlel. Naprosto ze\u0161\u00edlel. Vzlyknu.<\/p>\n

A\u017e te\u010f c\u00edt\u00edm p\u00e1len\u00ed. S\u00e1hnu si na krk a po obou stran\u00e1ch se mi t\u00e1hnout \u0161kr\u00e1bance. Rozt\u0159esen\u011b se nadechnu a znovu zopakuji svou \u017e\u00e1dost, aby vypadl. Za\u010dne se sm\u00e1t. Zachv\u011bju se. Vztekem, a u\u017e i strachem. Zved\u00e1 se ze zem\u011b a sko\u010d\u00ed na mou postel. Ucouvnu, ale u\u017e nem\u016f\u017eu d\u00e1l. Op\u0159u se o ze\u010f. Natahuje ke mn\u011b ruku. Chyt\u00ed m\u011b za bradu a zvedne mi tv\u00e1\u0159. Nut\u00ed m\u011b, abych se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed. Vid\u00edm znovu ten jeho tupej \u00fasm\u011bv.<\/div>\n

„Te\u010de ti krev,“ \u0161eptne vzru\u0161en\u011b a j\u00e1 se tak moc cht\u011bl odvr\u00e1tit, ale ne\u0161lo to.<\/div>\n
„Jsi svin\u011b\u2026“ \u0161eptl jsem a d\u00e1l se zabod\u00e1val sv\u00fdm pohledem do jeho o\u010d\u00ed. Dal mi p\u011bst\u00ed. Vytryskly mi slzy. Surov\u011b jsem je set\u0159el. Vid\u011bl jsem na sv\u00e9 ruce krev. Tekla mi z nosu i ze rtu.<\/div>\n
„Vypadni\u2026 Pros\u00edm t\u011b, vypadni\u2026“ hlesl jsem. M\u011bl jsem v sob\u011b vztek, ale necht\u011bl jsem se chovat jako on.<\/div>\n
„A\u017e si vezmu, co chci!“ zahul\u00e1k\u00e1 a pak m\u011b chytne za vlasy. Vyjeknu a do o\u010d\u00ed se mi znovu hrnou slzy. „Kdy\u017e se bude\u0161 br\u00e1nit, bude to jenom hor\u0161\u00ed, rozum\u00ed\u0161?!“ za\u0159ve na m\u011b, a\u017e m\u011b polije horko. Nic rad\u011bji ne\u0159\u00edk\u00e1m. Nev\u00edm, co chce. A ani to nechci v\u011bd\u011bt.<\/p>\n

TOM<\/p>\n

Kurva, co to d\u011bl\u00e1m. Ani nev\u00edm, jsem jako v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Touha se mnou p\u011bkn\u011b m\u00e1v\u00e1 a u\u017e to nem\u016f\u017eu vydr\u017eet. U\u017e ani o vte\u0159inu d\u00fdl. Vzpouz\u00edm se tomu u\u017e takovou dobu. Vzdychnu. D\u00edv\u00e1m se do jeho tv\u00e1\u0159e. V o\u010d\u00edch m\u00e1 nen\u00e1vistn\u00fd v\u00fdraz, na tv\u00e1\u0159i krev. Dr\u017e\u00edm jej silou za vlhk\u00e9 vlasy, aby mi nemohl ut\u00e9ct. N\u00e1dhern\u00fd pohled. V o\u010d\u00edch se mu lesknou dal\u0161\u00ed slzy. Ne\u2026 u\u017e to nevydr\u017e\u00edm. Znovu vzlykl, je\u0161t\u011b jsem si jej p\u0159it\u00e1hl v\u00edce k sob\u011b, a\u017e se narovnal.<\/div>\n

„Vezmu si, co chci\u2026“ za\u0161eptal jsem mu p\u0159\u00edmo u tv\u00e1\u0159e a sl\u00edznul jsem mu krvav\u00fd pot\u016f\u010dek, kter\u00fd mu vyt\u00e9kal ze rtu.<\/p>\n

Nic ne\u0159\u00edkal. A byla to \u0161koda, tak moc jsem jej cht\u011bl znovu ude\u0159it. Nemusel jsem se ani nijak p\u0159ipravovat. Byl jsem dokonale p\u0159ipraven\u00fd jen z pohledu na n\u011bj. Na to zoufalstv\u00ed a nen\u00e1vist v jeho tv\u00e1\u0159i. Stopy slz a krve tomu jen dod\u00e1valy \u00fa\u017easn\u00fd efekt.<\/div>\n

„Klekni si\u2026“ za\u0161eptal jsem mu znovu t\u011bsn\u011b u tv\u00e1\u0159e. Ot\u0159\u00e1sl se z m\u00e9ho dechu, kter\u00fd jej pohladil po krku. Nic. \u017d\u00e1dn\u00e1 reakce. „Tak klekni si, ty d\u011bvko!“ Za\u0159val jsem na n\u011bj a znovu jsem \u0161kubl za jeho vlasy. Ozval se jen dal\u0161\u00ed tich\u00fd vzlyk. Uposlechl. V ruce mi z\u016fstal hust\u00fd pramen.<\/div>\n
Usm\u00e1l jsem se. Musel jsem si p\u0159i\u010dichnout. Ta v\u00fdrazn\u00e1 kokosov\u00e1 v\u016fn\u011b mi nedala takovou dlouhou dobu sp\u00e1t. Znovu jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Vypadal v\u00e1\u017en\u011b vyd\u011b\u0161en\u011b. A t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale zoufale. L\u00edbilo se mi to. Byl \u00fapln\u011b potichu, jen jsem vid\u011bl, jak se jeho t\u011blo ot\u0159\u00e1s\u00e1 pod n\u00e1hl\u00fdmi vzlyky. Tak moc jsem si jej p\u0159\u00e1l vid\u011bt pon\u00ed\u017een\u00e9ho. Tak kr\u00e1sn\u011b na dn\u011b. Vid\u011bt, jak se jeho vzpurn\u00e1 povaha t\u0159\u00ed\u0161t\u00ed a zb\u00fdv\u00e1 jenom ten neuv\u011b\u0159iteln\u00fd \u00fakaz, na kter\u00fd jsem se pr\u00e1v\u011b d\u00edval. „Uvolni se\u2026“ zasy\u010del jsem na n\u011bj. Rozt\u0159\u00e1sl se o n\u011bco v\u00edc, ale sna\u017eil se uposlechnout. Vzlykal, ale ti\u0161e si polo\u017eil hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a bylo vid\u011bt, \u017ee se pekeln\u011b soust\u0159ed\u00ed, aby se alespo\u0148 trochu uvolnil.<\/p>\n

Na nic jsem ne\u010dekal. U\u017e to ne\u0161lo. \u010cekal jsem a\u017e moc dlouho. Kdybych se tak dlouho nebr\u00e1nil, mohlo to prob\u011bhnout \u00fapln\u011b jinak. N\u011b\u017en\u011bji. Mo\u017en\u00e1 by mi to i s\u00e1m dovolil. Ale to m\u011b te\u010f u\u017e ani nezaj\u00edm\u00e1. Pro\u010d by m\u011blo. Trvalo to u\u017e tolik let. Ta bolest se nedala sn\u00e9st. Ta touha a beznad\u011bj. Ne. U\u017e to ne\u0161lo. Co to sly\u0161\u00edm. \u017de by pl\u00e1\u010d? Znovu se rozplakal. Jak lib\u00fd zvuk. N\u00e1dhera.<\/div>\n

„Ale notak\u2026 \u0161\u0161\u0161\u2026 uvolni se, nebo t\u011b to bude pekeln\u011b bolet\u2026“ p\u0159ejel jsem mu nehtem po tv\u00e1\u0159i a set\u0159el p\u00e1r slz. T\u0159\u00e1sl se. Zhluboka d\u00fdchal, jak se sna\u017eil uklidnit a uvolnit. Bylo to roztomil\u00e9. „M\u016f\u017ee\u0161 si k\u0159i\u010det, jak jen chce\u0161.“ za\u0161eptal jsem mu n\u011b\u017en\u011b u tv\u00e1\u0159e. „Stejn\u011b t\u011b nikdo neusly\u0161\u00ed\u2026“ usm\u00e1l jsem se s\u00e1m pro sebe. P\u00e1r dal\u0161\u00edch slz, ale ne\u0159\u00edkal nic. Byl s t\u00edm sm\u00ed\u0159en\u00fd. A j\u00e1 nedo\u010dkav\u00fd.<\/p>\n

Klekl jsem si za n\u011bj, nemusel jsem se ani navlh\u010dit, o to se p\u0159\u00edroda postarala sama. Ne\u010dekal jsem. Chytil jsem jej za boky a pomalu do n\u011bj pronikal. D\u00edval jsem se na jeho v\u00fdraz. P\u0159es pevn\u011b semknut\u00e1 v\u00ed\u010dka se mu draly slzy. Tv\u00e1\u0159 zk\u0159ivenou bolest\u00ed, ale sna\u017eil se nevydat ani hl\u00e1sku. Tak to ne. Pot\u0159ebuju sly\u0161et jeho n\u00e1\u0159ky. Pot\u0159ebuju zatracen\u011b! Pot\u0159ebuju!<\/div>\n

Jeho sev\u0159en\u00ed bylo\u2026 M\u00e1lem jsem se ud\u011blal hned, jak jsem se do n\u011bj dostal. I ten kous\u00ed\u010dek sta\u010dil. Neskute\u010dn\u00fd. Pronikal jsem do n\u011bj pomalu hloub\u011bji a hloub\u011bji. Nep\u0159est\u00e1val jsem. Zaslechl jsem prvn\u00ed sten. Jo! K\u0159i\u010d, sakra! U\u017e jsem to nemohl vydr\u017eet. Chytil jsem jej za boky, aby se n\u00e1hodou nevysmekl, a prudce do n\u011bj p\u0159irazil. Co to jen \u0161lo. Ozval se bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik. Oh je\u0161t\u011b v\u00edc. Pot\u0159ebuju to sly\u0161et. V\u00edc jsem snad nadr\u017een\u00fd b\u00fdt nemohl.<\/p>\n

BILL<\/p>\n

V\u011bd\u011bl jsem p\u0159esn\u011b, o co mu jde. Cht\u011bl m\u011b sly\u0161et k\u0159i\u010det. U\u017e jsem pomalu p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat okoln\u00ed sv\u011bt. Ta bolest byla neskute\u010dn\u00e1. Ka\u017edou dal\u0161\u00ed chv\u00edl\u00ed mi p\u0159ipadalo, \u017ee to u\u017e nevydr\u017e\u00edm. Pl\u00e1\u010du. Bez p\u0159est\u00e1n\u00ed pl\u00e1\u010du. Bolest\u00ed, ale hlavn\u011b t\u00edm pon\u00ed\u017een\u00edm. Nev\u00edm, co z toho je hor\u0161\u00ed. Ta du\u0161evn\u00ed bolest se mohla rovnat t\u00e9 fyzick\u00e9. U\u017e jsem si p\u0159\u00e1l, aby to skon\u010dilo. Musel jsem na chv\u00edli zahodit svoje ego a dop\u0159\u00e1t mu to, co tak moc chce. Necht\u011bl jsem mu d\u011blat tu radost, abych k\u0159i\u010del. Ale byla to jedin\u00e1 mo\u017enost, jak to utrpen\u00ed co nejd\u0159\u00edve ukon\u010dit.<\/div>\n

Nemusel jsem se nam\u00e1hat. Vzlykl jsem a zast\u00e9nal. Jen jej to popohnalo a za\u010dal do m\u011b p\u0159ir\u00e1\u017eet rychleji a siln\u011bji. Ne, to u\u017e ne\u0161lo vydr\u017eet. K\u0159i\u010del jsem. U\u017e to ani jinak ne\u0161lo. Prosil jsem jej, aby toho u\u017e nechal. K\u0159i\u010del jsem, \u017ee mi snad u\u017e dost ubl\u00ed\u017eil. Nep\u0159est\u00e1val. Ale sv\u00e9 pohyby neust\u00e1le zrychloval. Bylo to po\u0159\u00e1d hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. K m\u00e9mu k\u0159iku na protest se p\u0159idaly jeho steny. V\u00e1\u017en\u011b jej to vzru\u0161ovalo. Trvalo to je\u0161t\u011b nekone\u010dn\u00fdch, nesnesiteln\u00fdch p\u00e1r minut. Pak do m\u011b p\u0159irazil, co jen mohl, a kone\u010dn\u011b vyvrcholil.<\/p>\n

Svalil se vedle m\u011b na bok. J\u00e1 si opatrn\u011b lehl. Z\u00e1dy k n\u011bmu. V\u0161echno m\u011b bolelo. D\u011bsn\u011b. U\u017e mi bylo v\u0161echno jedno. C\u00edtil jsem se hrozn\u011b. Tak \u0161pinav\u011b. P\u0159ipadal jsem si odporn\u00fd. Nech\u00e1pal jsem, \u017ee jsem mu to dovolil. \u017de se mu to v\u00e1\u017en\u011b povedlo. P\u0159estal jsem se br\u00e1nit. Vzdal se. V\u017edycky jsem za v\u0161echno bojoval. Ale te\u010f jsem zklamal s\u00e1m sebe. Rozplakal jsem se. Ne. Necht\u011bl jsem mu d\u011blat radost. Ne\u0161lo to v sob\u011b dr\u017eet. Ne\u0161lo. M\u016fj bratr. On mi v\u00e1\u017en\u011b dok\u00e1zal tak moc ubl\u00ed\u017eit. Nechce se mi tomu v\u011b\u0159it.<\/p>\n

Sly\u0161\u00edm za sv\u00fdmi z\u00e1dy, jak prudce oddychuje. Bylo mi zle. Poslouchal jsem, jak pomalu us\u00edn\u00e1. Kdy\u017e jsem si byl jist\u00fd, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b tvrd\u011b usnul, opatrn\u011b jsem se zvedl a sna\u017eil se nevydat \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk. Ka\u017ed\u00fd pohyb m\u011b bolel. Moc. Byl jsem zpocen\u00fd, ubre\u010den\u00fd a na tv\u00e1\u0159i \u0161mouhy od krve. Cel\u00fd jsem se t\u0159\u00e1sl jako osika. Posb\u00edral jsem ze sk\u0159\u00edn\u011b \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed a vydal se s n\u00edm do koupelny. I kdy\u017e jsem se p\u0159ed t\u00edmhle hr\u016fzn\u00fdm z\u00e1\u017eitkem sprchoval, znovu jsem se c\u00edtil \u0161pinav\u00fd. Musel jsem ze sebe dostat jeho doteky, kter\u00e9 m\u011b p\u00e1lily na k\u016f\u017ei.<\/div>\n

Na obou z\u00e1p\u011bst\u00edch se mi u\u017e tvo\u0159ily mod\u0159iny, na krku \u0161kr\u00e1bance. Tepaly spole\u010dn\u011b s m\u00fdm srdcem. Zapadl jsem do koupelny a z\u00edral na sebe do zrcadla. To u\u017e nejsem j\u00e1. Nikdy to u\u017e nebudu tak \u00fapln\u011b j\u00e1. Mandlov\u00e9 o\u010di byly uplakan\u00e9 a pln\u00e9 zklam\u00e1n\u00ed. Na tv\u00e1\u0159i zaschl\u00e1 krev. Ret natekl\u00fd a rozra\u017een\u00fd. Opl\u00e1chl jsem si u umyvadla nos pod ledovou vodou, aby se krv\u00e1cen\u00ed znovu nespustilo. Po\u0159\u00e1d jsem se hrozn\u011b t\u0159\u00e1sl. Slabost\u00ed a zhnusen\u00edm. Pro jistotu jsem se nyn\u00ed v koupeln\u011b zamkl.<\/p>\n

Vlezl jsem do sprch\u00e1\u010de a sed\u011bl pod horkou vodou neuv\u011b\u0159iteln\u011b dlouho. Jen jsem tam sed\u011bl a nechal si na hlavu t\u00e9ct hork\u00e9 pram\u00ednky vody. Pl\u00e1\u010d m\u011b st\u00e1le nep\u0159e\u0161el. Sm\u00fdval jsem ze sebe krev, jeho doteky a pam\u00e1tku na jeho vyvrcholen\u00ed. To pon\u00ed\u017een\u00ed se ale sm\u00fdt nedalo. Ne\u0161lo to. A j\u00e1 se doopravdy sna\u017eil. Tak moc jsem se sna\u017eil. Ale ne\u0161lo to. Moje t\u011blo se z toho v\u0161eho vzpamatuje. Mod\u0159iny a r\u00e1ny se zahoj\u00ed. Ale na srdci jizva z\u016fstane u\u017e napo\u0159\u00e1d. Nejbli\u017e\u0161\u00ed osoba. Jedin\u00e1 osoba, kter\u00e9 jsem mohl v\u0161echno \u0159\u00edct. Bylo to tak v\u017edycky. V\u00edc jak dvacet t\u0159i let. A te\u010f je to pry\u010d.<\/p>\n

Kdy\u017e u\u017e jsem se kone\u010dn\u011b dostal ven ze sprchy, usu\u0161il jsem se a rychle sko\u010dil do \u017eupanu. Byla mi zima. Tak hrozn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1 a \u0161tiplav\u00e1 zima. I kdy\u017e bylo v dom\u011b teplo. Ti\u0161e jsem se propl\u00ed\u017eil k sob\u011b do pokoje. Smutn\u011b se oto\u010d\u00edm k posteli. Po\u0159\u00e1d tvrd\u011b spal. Co nejti\u0161eji jsem posb\u00edral p\u00e1r kousk\u016f oble\u010den\u00ed ze sk\u0159\u00edn\u011b, h\u0159eben, deodorant a svoje \u00faspory a rychle jsem z pokoje zase vypadl. Vedle v m\u00edstnosti jsem v\u0161echny v\u011bci nah\u00e1zel do mal\u00e9 ta\u0161ky, a pak jsem nechal kl\u00ed\u010de na stole v kuchyni. Je\u0161t\u011b jsem se ohl\u00e9dl. Ne. Zp\u011bt se nesm\u00edm u\u017e ohl\u00ed\u017eet. Jen jsem si vzal z lednice p\u00e1r p\u0159ipraven\u00fdch sendvi\u010d\u016f a lahev vody, a u\u017e jsem mohl kone\u010dn\u011b pry\u010d.<\/p>\n

Kam jsem v\u016fbec cht\u011bl? Netu\u0161il jsem. Vyb\u011bhl jsem ven a pr\u0161elo. Bylo mi z toho je\u0161t\u011b v\u00edc na nic. Ale trochu jsem se uvolnil, kdy\u017e jsem byl pry\u010d. Pry\u010d od n\u011bj. Znovu se ozval vzlyk. Ne\u2026 nebudu kv\u016fli n\u011bmu u\u017e plakat. Slz bylo dost. M\u011bl jsem plnou hlavu my\u0161lenek. Ani jsem nevn\u00edmal, jak\u00e1 je zima. \u017de mi d\u00e9\u0161\u0165 prom\u00e1\u010d\u00ed oble\u010den\u00ed. \u017de se cel\u00fd chv\u011bju. Za okam\u017eik jsem u\u017e st\u00e1l na zast\u00e1vce a \u010dekal na prvn\u00ed autobus, kter\u00fd m\u011b odtud odveze. Na zast\u00e1vce nikdo nebyl. Kdo by tady tak\u00e9 byl. V tuhle dobu. Byly tak \u010dty\u0159i hodiny r\u00e1no. V\u0161ude klid.<\/p>\n

Asi po p\u016fl hodin\u011b \u010dek\u00e1n\u00ed bez my\u0161lenek se u m\u011b kone\u010dn\u011b zatavil autobus. Uvnit\u0159 bylo kr\u00e1sn\u011b teplo. O\u00e1za pro m\u00e9 t\u011blo. I du\u0161i. \u0158idi\u010di jsem jen \u0159ekl, aby mne odvezl na kone\u010dnou stanici. Bylo to hezk\u00fdch osmdes\u00e1t kilometr\u016f daleko. Osmdes\u00e1t kilometr\u016f od n\u011bj\u2026<\/p>\n

TOM<\/p>\n

Vzbudil jsem se, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pocitem. Rozkoukal jsem se a c\u00edtil, \u017ee tu n\u011bco chyb\u00ed. Bill! Kde jen m\u016f\u017ee b\u00fdt? V takov\u00fdm po\u010das\u00ed na proch\u00e1zce? Pl\u00e1cl jsem se do \u010dela.<\/div>\n

„J\u00e1 kret\u00e9n!“ uv\u011bdomil jsem si, co jsem mu provedl. Let\u011bl jsem dol\u016f do kuchyn\u011b a na lince byl mal\u00fd l\u00edste\u010dek.<\/div>\n
„Zapome\u0148 na m\u011b.“<\/em> Nic v\u00edc na n\u011bm nest\u00e1lo. Zatracen\u011b. Co jsem to jen provedl. Rozpomenul jsem se, co se v\u010dera v noci p\u0159ihodilo. Byl jsem opil\u00fd a neuv\u011bdomoval jsem si, co d\u011bl\u00e1m. V\u00edm, \u017ee si to musel vykl\u00e1dat jinak, proto\u017ee b\u011b\u017en\u011b nepiju, ale necht\u011bl jsem, aby to za\u0161lo takhle daleko. Necht\u011bl jsem mu ubl\u00ed\u017eit. Necht\u011bl, sakra! Necht\u011bl! Te\u010f mi tu zbyly jen marn\u00e9 v\u00fd\u010ditky a bolest.<\/div>\n
Miloval jsem jej.<\/p>\n

autor: Evil<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Evil BILL „Jdu do sprchy!“ k\u0159ikl jsem na Toma, kterej byl za\u017eranej do n\u011bjak\u00fd komer\u010dn\u00ed trap\u00e1rny v televizi, a u\u017e si to s \u010dist\u00fdma spodkama \u0161tr\u00e1duju do koupelny. Byl to hroznej den. Od r\u00e1na jenom sam\u00e1 pr\u00e1ce a ani chv\u00edle na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5094","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5094","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5094"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5094\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5094"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5094"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5094"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}