{"id":5106,"date":"2013-04-19T18:00:00","date_gmt":"2013-04-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5091"},"modified":"2013-04-19T18:00:00","modified_gmt":"2013-04-19T17:00:00","slug":"neco-ve-mne-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/19\/neco-ve-mne-9\/","title":{"rendered":"N\u011bco ve mn\u011b 9."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: AjaSto<\/p>\n

<\/strong> Ani Billovy pocity nem\u011bly moc snahu se uklidnit. Nemohl na Toma p\u0159estat myslet. Po\u0159\u00e1d si ho p\u0159edstavoval, jak sed\u00ed u sebe v ob\u00fdv\u00e1ku – v jeho hlav\u011b<\/em> – a nud\u00ed se. Nebo na seda\u010dce v kin\u011b zkoum\u00e1 v\u0161echno, co Bill \u0159ekne a ud\u011bl\u00e1. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e n\u011bkam \u0161el, vzpomn\u011bl si na to, \u017ee Tom to taky vid\u00ed. V\u011bt\u0161inu \u010dasu to bylo stresuj\u00edc\u00ed. C\u00edtil, \u017ee nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou svobodu, \u017ee je po\u0159\u00e1d sledov\u00e1n a kontrolov\u00e1n. \u0160patn\u011b se soust\u0159edil. D\u00e1val si pozor, co \u0159\u00edk\u00e1, jako by te\u010f je\u0161t\u011b mohl n\u011bco skr\u00fdvat. A nejednou se p\u0159istihl, \u017ee n\u011bkter\u00e9 \u010dinnosti odkl\u00e1d\u00e1 na potom.<\/p>\n

<\/em> N\u011bkdy si uv\u011bdomil, \u017ee je mu Toma vlastn\u011b l\u00edto. Co\u017e bylo na hlavu je\u0161t\u011b v\u00edc, proto\u017ee kdy\u017e Tom fakticky neexistoval, nemuselo mu ho b\u00fdt nijak l\u00edto. Ten posledn\u00ed ve\u010der, co spolu mluvili, se mu d\u00edval do o\u010d\u00ed a m\u011bl pocit, \u017ee v nich je a\u017e moc \u017eiv\u00e9ho na n\u011bkoho, kdo nen\u00ed. Jak by cokoliv mohlo m\u00edt takov\u00fd pohled? V\u0161echno, co se v nich odr\u00e1\u017eelo, c\u00edtil jsem z n\u011bho jeho emoce. Ale p\u0159ece\u2026 Jak bych mohl? Kde a kdy bych mohl?<\/p>\n

<\/em> A pak tu byl ten den\u00edk. \u017d\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed z\u00e1pisky se v n\u011bm neobjevily. Vylovil ho zpod postele a listoval j\u00edm. U\u017e tehdy to v\u011bd\u011bl. P\u0159ipadalo mu to tak \u0161\u00edlen\u00e9. Nev\u011b\u0159il, \u017ee by to mohla b\u00fdt pravda, a rozhodn\u011b se ji necht\u011bl dozv\u011bd\u011bt skrz \u0161\u00edlenou cestu vlastn\u00edm v\u011bdom\u00edm. Spolu s den\u00edkem do sebe v\u0161echno zapadlo. Osbert mu na posledn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b vysv\u011btlil, jak\u00e9mu probl\u00e9mu \u010del\u00ed. \u0160lo jen o jeho fantazii a zp\u016fsob, jak se vyrovn\u00e1v\u00e1 se stresem. Jeho mozek se nau\u010dil vypnout a p\u0159enechat n\u011bkoho jin\u00e9ho, aby za n\u011bj situaci zvl\u00e1dl. Bill se c\u00edtil klidn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee jde o v\u011bc, kter\u00e1 se d\u00e1 pomoc\u00ed spr\u00e1vn\u00fdch l\u00e9k\u016f a terapie zvl\u00e1dnout. Simone byla po\u0159\u00e1d napjat\u00e1 a vystra\u0161en\u00e1, \u017ee se n\u011bco tak hrozn\u00e9ho stalo zrovna jemu. Ale on m\u011bl za sebou tak t\u011b\u017ek\u00fdch n\u011bkolik t\u00fddn\u016f, \u017ee mo\u017enost vysvobozen\u00ed se stala v\u00edtan\u00fdm darem.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Den\u00edk ho st\u00e1le d\u011bsil. I kdy\u017e by ho Osbert jist\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee v\u0161echno napsal Bill, jen ve stavu, kdy zrovna „nem\u011bl situaci pod kontrolou“, p\u0159i\u0161lo mu neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee by dok\u00e1zal takhle ps\u00e1t. Zn\u011bl jako maniak\u00e1ln\u00ed vrah. Opravdu um\u00edm takov\u00fdhle b\u00fdt?<\/em> Za\u010detl se pozorn\u011b do drobn\u00e9ho p\u00edsma, kter\u00e9 mu nep\u0159ipadalo zdaleka pov\u011bdom\u00e9. B\u011bhal mu mr\u00e1z po z\u00e1dech. Stejn\u011b jako poprv\u00e9, v\u011bty ned\u00e1valy smysl, p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, o co jde, a nep\u016fsobily mu \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161ok. Na n\u011bkolika \u0159\u00e1dc\u00edch se zastavil a projel je znovu. Jestli\u017ee jde jen o zp\u016fsob obrany p\u0159ed psychickou z\u00e1t\u011b\u017e\u00ed, pro\u010d bych psal, \u017ee „Se mi To povedlo“? Pro\u010d bych v\u016fbec n\u011bco psal? To zn\u00ed sp\u00ed\u0161, jako kdyby se n\u011bkdo v\u011bdom\u011b sna\u017eil, kdyby se Tom sna\u017eil\u2026<\/em><\/div>\n
„Ne,“ prudce zaklapl kn\u00ed\u017eku a od\u0159\u00edkal svoji mantru.<\/div>\n
„Tom neexistoval a neexistuje. Jsou to jen t\u011b\u017ek\u00e9 sny. Mozek se sna\u017e\u00ed vysv\u011btlit zm\u011bny v m\u00e9 mysli. Tak sny funguj\u00ed.“ Oddychl si, zav\u0159el knihu do stolu a \u0161el n\u011bco sn\u00edst.<\/p>\n

„Jak se dnes c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„L\u00e9pe.“<\/div>\n
„Jak se ti sp\u00ed?“<\/div>\n
„Nemluvil jsem s Tomem, jestli se pt\u00e1te na tohle.“<\/div>\n
„Ne, Bille. Pt\u00e1m se t\u011b, jestli jsi nem\u011bl t\u011b\u017ek\u00e9 sny.“<\/div>\n
„Nem\u011bl jsem t\u011b\u017ek\u00e9 sny.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Vypad\u00e1 to, \u017ee tyhle l\u00e9ky zab\u00edraj\u00ed.“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Jestli t\u011b m\u00e1me uzdravit, pot\u0159ebujeme naj\u00edt zdroj tv\u00fdch probl\u00e9m\u016f. St\u00e1le t\u011b nic nenapad\u00e1?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
Vrt\u00e1n\u00ed se v Billov\u011b d\u011btstv\u00ed, rodinn\u00fdch vztaz\u00edch a soci\u00e1ln\u00ed p\u0159izp\u016fsobivosti se stalo hlavn\u00edm t\u00e9matem jejich n\u011bkolika posledn\u00edch sezen\u00ed. Billa to unavovalo a frustrovalo, ale jeho odpov\u011b\u010f byla up\u0159\u00edmn\u00e1. Tohle byla jeho jedin\u00e1 r\u00e1na v \u017eivot\u011b, kterou nedok\u00e1zal ust\u00e1t. Nevzpom\u00ednal si na nic, co by ho v minulosti z\u00e1va\u017en\u011b ranilo. Po mnoha ne\u00fasp\u011b\u0161\u00edch, kdy doktor vy\u010derpal v\u0161echny okruhy a pro\u0161el Billovo dosp\u00edv\u00e1n\u00ed tam a zp\u011bt, rozhodl se pova\u017eovat za p\u0159\u00ed\u010dinu probl\u00e9mu odchod jeho otce. Nedok\u00e1zal ov\u0161em z Billa dostat n\u011bjakou reakci, kter\u00e1 by ho v tom utvrdila. Bill si na otce moc nepamatoval. Simone o n\u011bm \u0161patn\u011b nemluvila. Nebil je, ode\u0161el v klidu. \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m, kter\u00fd by se dal vy\u0159e\u0161it, a odstranil chlapcovy probl\u00e9my. Nepomohla ani n\u00e1v\u0161t\u011bva jeho matky, kter\u00e1 Billovu verzi potvrdila.<\/p>\n

„Mus\u00ed\u0161 trochu spolupracovat,“ \u0159ekl mu, mo\u017en\u00e1 a\u017e trochu moc p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n

„Sna\u017e\u00edm se. Opravdu.“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 v sob\u011b n\u011bco hodn\u011b potla\u010dovat. Nech to j\u00edt ven, ulev\u00ed se ti.“<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e9 nerv\u00f3zn\u00ed skousnut\u00ed rtu, uh\u00fdb\u00e1n\u00ed pohledem, jenom \u00fanava.<\/div>\n
„Dob\u0159e, dneska skon\u010d\u00edme. Zkus do p\u0159\u00ed\u0161t\u011b je\u0161t\u011b n\u011bco promyslet. Pot\u0159ebuje se to dostat ven.“<\/div>\n
Vyprovodil ho ze dve\u0159\u00ed a vr\u00e1til se zp\u00e1tky do k\u0159esla. Nech\u00e1pal to. Ten kluk m\u011bl v\u00e1\u017enou psychickou poruchu. Vypadal norm\u00e1ln\u011b, nebyl agresivn\u00ed, nem\u011bl komplexy. Kde se to v n\u011bm sakra vzalo?<\/p>\n

<\/em> Tom s n\u00edm opravdu celou tu dobu nemluvil. Sna\u017eil se ho n\u011bkolikr\u00e1t zavolat, ale ne\u0161lo to. C\u00edtil, jak mu ub\u00fdvaj\u00ed s\u00edly. Ka\u017ed\u00e1 v\u011bc, kterou se sna\u017eil vytvo\u0159it, ho vy\u010derpala. Ze za\u010d\u00e1tku byl je\u0161t\u011b schopn\u00fd p\u0159evz\u00edt kontrolu nad t\u011blem. Nevyu\u017e\u00edval toho, te\u010f u\u017e mu to p\u0159i\u0161lo jako kr\u00e1de\u017e. C\u00edtil se provinile, kdy\u017e se o to pokusil. Hledal Bill\u016fv obli\u010dej v ka\u017ed\u00e9m odrazu od oken, lou\u017e\u00ed a v\u00fdloh. Pot\u0159eboval te\u010f mluvit s Billem v\u00edc ne\u017e kdy jindy. Musel ho n\u011bjak p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby toho nechal, \u017ee l\u00e9\u010dba nikam nevede. Sed\u011bl cel\u00e9 dny v kin\u011b na zadn\u00ed seda\u010dce a sledoval ho. U\u017e si nep\u0159edstavoval, \u017ee je to on. P\u0159edstavoval si, jak se Bill usm\u00edv\u00e1, jak mu d\u011blaj\u00ed radost oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci. N\u011bkdy tam cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm, ne m\u00edsto n\u011bj. Byl to prvn\u00ed \u010dlov\u011bk, se kter\u00fdm kdy mluvil. A m\u011bl se s n\u00edm dob\u0159e. Noci, kdy si spolu pov\u00eddali, mu chyb\u011bly.<\/div>\n

Nane\u0161t\u011bst\u00ed Bill nevypadal, \u017ee by jejich ztr\u00e1tou v\u00fdrazn\u011b trp\u011bl.<\/p>\n

Bill se opravdu c\u00edtil l\u00edp. Kone\u010dn\u011b se l\u00e9\u010dil a d\u011blal n\u011bco pro zlep\u0161en\u00ed. Na Toma ale myslet nep\u0159estal. V\u0161ichni jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 mu najednou p\u0159i\u0161li bezv\u00fdznamn\u00ed. Nic o n\u011bm nev\u011bd\u011bli, nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho. Dokonce i Rodger ho \u0161tval. Nemohl mu nic \u0159\u00edct. Nerad se bavil o snech a tajemstv\u00edch, pokud nebyly pikantn\u00ed. Rodger ho nebral v\u00e1\u017en\u011b, dok\u00e1zal mluvit jen o fotbalu a holk\u00e1ch. D\u0159\u00edv to Billovi nevadilo, i kdy\u017e ani jedno nepat\u0159ilo k jeho z\u00e1jm\u016fm. Byla to sou\u010d\u00e1st jeho kamar\u00e1da a on se ji nau\u010dil p\u0159ij\u00edmat. Te\u010f ho to vyt\u00e1\u010delo. Jejich rozhovory byly tak pr\u00e1zdn\u00e9 a plytk\u00e9. Jedin\u00e9 co cht\u011bl, byl Tom. \u010c\u00edm v\u00edc to bylo z\u0159ejm\u00e9, t\u00edm v\u00edc to Bill pop\u00edral. Opakoval si poka\u017ed\u00e9 svoji mantru, ale nepom\u00e1hala mu. Osbertovi nic ne\u0159ekl. D\u00e1l d\u011blal v\u0161echno pro to, aby se vyl\u00e9\u010dil. Pokusil se mluvit s\u00e1m se sebou, ale zalekl se, jak hloup\u011b zn\u00ed. P\u0159esto\u017ee si zakazoval na Toma jen pomyslet, byl skryt\u00fd v \u010dinnostech, kter\u00e9 d\u011blal. R\u00e1no si obl\u00e9kal co nejl\u00e9pe, i kdy\u017e nikam ne\u0161el, hodinu si upravoval vlasy a dal\u0161\u00ed str\u00e1vil v koupeln\u011b b\u011bdov\u00e1n\u00edm nad sv\u00fdmi nedokonalostmi. Cht\u011bl se mu l\u00edbit.<\/em> Cht\u011bl vypadat dob\u0159e pro Toma. Proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom ho vid\u00ed.<\/p>\n

Nakonec se stal posedl\u00fd sv\u00fdma o\u010dima. Bylo snadn\u00e9 p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsou jeho. Byly \u00fapln\u011b stejn\u00e9. Hledal v nich n\u011bjakou zn\u00e1mku po sv\u00e9m p\u0159\u00edteli, doufal, \u017ee sed\u00ed na druh\u00e9 stran\u011b a d\u00edv\u00e1 se do jeho o\u010d\u00ed.<\/p>\n

autor: AjaSto<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: AjaSto Ani Billovy pocity nem\u011bly moc snahu se uklidnit. Nemohl na Toma p\u0159estat myslet. Po\u0159\u00e1d si ho p\u0159edstavoval, jak sed\u00ed u sebe v ob\u00fdv\u00e1ku – v jeho hlav\u011b – a nud\u00ed se. Nebo na seda\u010dce v kin\u011b zkoum\u00e1 v\u0161echno, co Bill<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[548],"tags":[],"class_list":["post-5106","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-ve-mne"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5106","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5106"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5106\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5106"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5106"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5106"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}