{"id":511,"date":"2018-06-26T16:00:00","date_gmt":"2018-06-26T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=506"},"modified":"2018-06-26T16:00:00","modified_gmt":"2018-06-26T15:00:00","slug":"the-laugh-that-brought-them-back-together-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/06\/26\/the-laugh-that-brought-them-back-together-3\/","title":{"rendered":"The Laugh That Brought Them Back Together 3."},"content":{"rendered":"
autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Nezapomenuteln\u00e9 rande<\/strong><\/div>\n

\n

Tom sed\u011bl u jednoho z mal\u00fdch stol\u016f uvnit\u0159 kav\u00e1rny a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00ed\u017eel. Ruce m\u011bl trochu zpocen\u00e9 a \u017ealudek se mu p\u0159evracel, a\u017e mu z toho bylo lehce \u0161patn\u011b. Tenhle pocit nen\u00e1vid\u011bl; c\u00edtil se jako holka \u010dekaj\u00edc\u00ed na sv\u00e9ho ryt\u00ed\u0159e v z\u00e1\u0159iv\u00e9 zbroji.<\/p><\/div>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed z\u016fstat v klidu a v\u0161echno bude v pohod\u011b. Bill od n\u011bj neute\u010de a nep\u0159estane chodit do kav\u00e1rny.<\/div>\n
Ten den se obl\u00e9kl le\u017e\u00e9rn\u011b, m\u011bl polodlouhou b\u00edlou poloko\u0161ili, modr\u00e9 d\u017e\u00edny – men\u0161\u00ed, ne\u017e jak je m\u011bl obvykle r\u00e1d, d\u00edky Georgovi – a jeho vlasy byly sv\u00e1zan\u00e9 do cul\u00edku. C\u00edtil se tak divn\u011b, kdy\u017e na hlav\u011b nic jin\u00e9ho nem\u011bl. Obvykle nosil alespo\u0148 \u0161\u00e1tek, ale jeliko\u017e zam\u00ed\u0159il z obchodu rovnou do kav\u00e1rny, nem\u011bl \u010das se dom\u016f pro jeden zastavit.<\/div>\n
\n

Shl\u00e9dl dol\u016f na muffiny na mal\u00e9m t\u00e1cku, kter\u00e9 p\u0159ed n\u011bkolika okam\u017eiky objednal, a doufal, \u017ee je m\u00e1 Bill r\u00e1d. Byly to Tomovy obl\u00edben\u00e9: citr\u00f3novo-bor\u016fvkov\u00fd, pomeran\u010dov\u00fd, \u010dokol\u00e1dov\u00fd, ban\u00e1nov\u00fd, jable\u010dn\u00fd a vanilkov\u00fd. Zat\u00edm neobjednal \u017e\u00e1dnou k\u00e1vu, proto\u017ee nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 Bill r\u00e1d. A tak Tom \u010dekal.<\/p><\/div>\n

Ani ne o dv\u011b minuty pozd\u011bji se Bill objevil s dlouh\u00fdm \u0161\u00e1tkem kolem krku. Trochu lapal po dechu, jako by ut\u00edkal. Tomovi se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence sev\u0159el \u017ealudek.<\/div>\n
„Promi\u0148, \u017ee jdu pozd\u011b,“ vydechl Bill, kdy\u017e se posadil ke stolu naproti Tomovi. „Musel jsem si popov\u00eddat s m\u00e1mou jednoho d\u00edt\u011bte. Ona necht\u011bla p\u0159estat mluvit!“ Odmotal si \u0161\u00e1tek z krku a polo\u017eil si ho do kl\u00edna.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „To je v pohod\u011b.“ Odml\u010del se a nerv\u00f3zn\u011b si ol\u00edzl rty. „N\u011bco jsem u\u017e objednal. Myslel jsem, \u017ee t\u00edm u\u0161et\u0159\u00edm \u010das. Snad to nevad\u00ed.“<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na st\u016fl a zazubil se, pak si rukou zakryl \u00fasta. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne! Miluju muffiny!“<\/div>\n
Tom se \u00falevn\u011b \u0161iroce usm\u00e1l. „J\u00e1 taky. Douf\u00e1m, \u017ee ti budou chutnat.“<\/div>\n
\n

Bill se zazubil, zvedl citr\u00f3novo-bor\u016fvkov\u00fd muffin a zakousl se do n\u011bj. Zast\u00e9nal a Tom si byl jist\u00fd, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli exploduje. „Mmm.“<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9?“ Zeptal se Tom, hlas m\u011bl napjat\u00fd.<\/div>\n
Bill polkl a ol\u00edznul si spodn\u00ed ret. „Moc.“<\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si k\u00e1vu?“ M\u016f\u017eu ti ji objednat.“<\/div>\n
„Jasn\u011b, d\u00edky. Ale dal bych si horkou \u010dokol\u00e1du. Miluju muffiny s horkou \u010dokol\u00e1dou,“ \u0159ekl Bill se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem. O\u010di se mu t\u0159pytily takov\u00fdm zp\u016fsobem, a\u017e se Tom cht\u011bl z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu hlasit\u011b rozesm\u00e1t.<\/div>\n
„N\u011bjak\u00e1 p\u0159\u00edchu\u0165? Sly\u0161el jsem, \u017ee l\u00edskov\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek je opravdu dobr\u00fd, ale nikdy jsme to nezkou\u0161el,“ \u0159ekl Tom a pohr\u00e1val si jazykem se sv\u00fdm piercingem.<\/div>\n
„To zn\u00ed dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Bill jemn\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Tom kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnul a ode\u0161el pro \u010dokol\u00e1du.<\/div>\n
\n

O p\u00e1r minut pozd\u011bji byl zp\u00e1tky – se dv\u011bma \u0161\u00e1lky hork\u00e9 \u010dokol\u00e1dy s o\u0159\u00ed\u0161kovou p\u0159\u00edchut\u00ed – a posadil se, ne\u017e jeden podal Billovi. „Co sis dal ty?“ Zeptal se Bill a p\u0159ivon\u011bl si ke sv\u00e9mu \u0161\u00e1lku.<\/p><\/div>\n

„To sam\u00e9. Za\u010dal jsem b\u00fdt zv\u011bdav\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem a sv\u016fj vlastn\u00ed \u0161\u00e1lek si p\u0159ed sebe polo\u017eil na st\u016fl. „Jak bylo v pr\u00e1ci?“<\/div>\n
Bill si povzdechl. Bylo to \u00fanavn\u00e9, ale v po\u0159\u00e1dku. Jak u\u017e jsem \u0159\u00edkal, m\u011bl jsem \u0159e\u010d s m\u00e1mou jednoho d\u00edt\u011bte. Cht\u011bla, aby jej\u00ed syn chodil i na v\u00fduku hry na housle, ale ty hodiny se kryj\u00ed s m\u00fdmi hodinami, a tak jsem j\u00ed \u0159ekl, \u017ee to nep\u016fjde, ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee neposlouchala.“<\/div>\n
„Ach, rodi\u010de.“<\/div>\n
Bill s \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvl. „Rodi\u010de,“ souhlasil. „Tak\u017ee, p\u0159i\u0161el jsem sem z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu.“<\/div>\n
Tom pozvedl obo\u010d\u00ed. „Aha, chce\u0161 sly\u0161et v\u00edc z m\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se prost\u011b jen nud\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill si odfrkl. „Ne, jen toho chci o tob\u011b v\u011bd\u011bt v\u00edc.“ Zazubil se. „Tak pov\u00eddej, Tome.“<\/div>\n
„Co m\u00e1m pov\u00eddat?“ \u0160k\u00e1dlil jej Tom a p\u0159ekvapoval t\u00edm s\u00e1m sebe. Ob\u010das si opravdu myslel, \u017ee je bipol\u00e1rn\u00ed. V jedn\u00e9 vte\u0159in\u011b byl stydliv\u00fd a v t\u00e9 dal\u0161\u00ed byl sam\u00fd hrav\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„V\u0161echno.“ Bill se napil sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dy. „Hmm, tohle je dobr\u00e9.“<\/div>\n
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „\u0158\u00edkal jsem ti to.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal,“ souhlasil Bill s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm. „Tak\u017ee, zn\u00e1\u0161 alespo\u0148 p\u0159\u00edjmen\u00ed sv\u00e9ho bratra?“<\/div>\n
\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Nev\u00edm o n\u011bm v\u016fbec nic, opravdu. Jen prost\u011b douf\u00e1m, \u017ee je tady. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee pokud ho brzy nenajdu, tak se prost\u011b p\u0159est\u011bhuju do dal\u0161\u00edho m\u011bsta a budu d\u00e1l hledat. N\u011bmecko nem\u016f\u017ee b\u00fdt a\u017e tak<\/em> velk\u00e9.“<\/div>\n
„No, tak hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed,“ \u0159ekl Bill a mrkl, pot\u00e9 se znovu napil ze sv\u00e9ho hrn\u00ed\u010dku. „A co tvoje rodina? \u0158ekli ti, \u017ee jsi byl adoptovan\u00fd? Nebo jsi jen na\u0161el n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry?“<\/div>\n
„Moje m\u00e1ma mi to \u0159ekla, kdy\u017e mi bylo patn\u00e1ct. P\u0159edvedl jsem ten nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1chvat vzteku ze v\u0161ech. Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee mi m\u00e1ma cel\u00e9 ty roky lhala. Ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b jsem to pochopil; nebyl jsem p\u0159ipraven\u00fd zn\u00e1t pravdu. A tak, o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, jsem se rozhodl, \u017ee sv\u00e9 dvoj\u010de mus\u00edm naj\u00edt. A\u0165 u\u017e to bude st\u00e1t cokoliv.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „A jak\u00fd je cel\u00fd ten p\u0159\u00edb\u011bh za t\u00edm? Pro\u010d jste byli rozd\u011bleni?“<\/div>\n
\n

„No, moje biologick\u00e1 m\u00e1ma n\u00e1s m\u011bla, kdy\u017e byla opravdu mlad\u00e1. Bylo j\u00ed osmn\u00e1ct, mysl\u00edm, a nebyla p\u0159ipraven\u00e1 m\u00edt rodinu. A tak se n\u00e1s vzdala.“ Tom si ol\u00edzl rty a napil se sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dy, pot\u00e9 vzdychl. „O p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji moje adoptivn\u00ed m\u00e1ma m\u011bla telefon od m\u00e9 biologick\u00e9 matky, kter\u00e1 m\u011b cht\u011bla zp\u00e1tky, \u017ee pr\u00fd ud\u011blala chybu. U\u017e z\u00edskala zp\u00e1tky i m\u00e9ho bratra, tak\u017ee by bylo spravedliv\u00e9, aby dostala i m\u011b. Ale moje m\u00e1ma m\u011b nevr\u00e1tila. Proto se m\u00ed rodi\u010de rozhodli p\u0159est\u011bhovat do Rakouska, aby jim m\u011b nikdo nevzal.“<\/p><\/div>\n

„P\u00e1ni, to je\u2026 p\u00e1ni.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „M\u00e1ma mi \u0159ekla pravdu, kdy\u017e mi bylo sedmn\u00e1ct. Toti\u017e, celou pravdu.“<\/div>\n
Bill pot\u0159\u00e1sl hlavou. „Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, jak ses musel c\u00edtit, kdy\u017e ses to dozv\u011bd\u011bl. Mysl\u00edm, \u017ee j\u00e1 bych utekl nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Zn\u00ed to tak\u2026 j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„Nikoho z toho nevin\u00edm, opravdu. D\u0159\u00edve jsem v sob\u011b m\u011bl takov\u00fd vztekl\u00fd pocit, kter\u00fd m\u011b zevnit\u0159 u\u017e\u00edral. H\u00e1zel jsem vinu na sv\u00e9 adoptivn\u00ed rodi\u010de i na svou m\u00e1mu, \u017ee ot\u011bhotn\u011bla a nebyla schopn\u00e1 zatnout zuby a b\u00fdt zodpov\u011bdn\u00e1. Ale te\u010f\u2026“ Tom se odml\u010del. „Te\u010f v\u0161echno, co opravdu chci, je naj\u00edt sv\u00e9ho bratra. Nen\u00ed to jeho vina, \u017ee se tohle v\u0161echno stalo, a ani moje ne. Ale j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
\n

„Bylo to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9? \u017d\u00edt tady s\u00e1m a tak?“ Zeptal se Bill a op\u0159el si bradu o ruce, up\u0159en\u011b poslouchal.<\/p><\/div>\n

„Nejd\u0159\u00edv jo. Musel jsem si naj\u00edt bydlen\u00ed a pr\u00e1ci. Byla dobr\u00e1 v\u011bc, \u017ee jsem potkal Georga. Byl jsem v parku a hr\u00e1l na kytaru. P\u0159ed sebou jsem m\u011bl otev\u0159en\u00e9 pouzdro a doufal jsem, \u017ee dostanu n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9, abych m\u011b na ob\u011bd, a pro\u0161el kolem Georg. Za\u010dali jsme si pov\u00eddat a on mi nab\u00eddl pr\u00e1ci v jeho vlastn\u00edch hudebnin\u00e1ch. A jeliko\u017e toho v\u00edm o n\u00e1stroj\u00edch docela dost, tak jsem souhlasil. S jeho pomoc\u00ed jsem si na\u0161el byt a te\u010f jsem relativn\u011b stabiln\u00ed. Dokud se nebudu muset p\u0159est\u011bhovat, a\u017e to budu pot\u0159ebovat, samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Tenhle Georg zn\u00ed jako skv\u011bl\u00fd chlap\u00edk.“ Bill popadl muffin, do kter\u00e9ho se p\u0159ed n\u011bjakou dobou zakousl.<\/div>\n
„To opravdu je. Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd za v\u0161echno, co pro m\u011b ud\u011blal. Bude mi chyb\u011bt, pokud budu muset odej\u00edt.“ Tom se zazubil. „I kdy\u017e je to ne\u0161ika.“<\/div>\n
Bill se ti\u0161e rozesm\u00e1l a pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
\n

„Tak a co ty? Jedin\u00e1 v\u011bc, kterou o tob\u011b v\u00edm, je ta, \u017ee u\u010d\u00ed\u0161 zp\u011bv a \u017ee se jmenuje\u0161 Bill.“<\/p><\/div>\n

„Jo, no. Jmenuju se Bill Kaulitz. Bohu\u017eel, j\u00e1 nejsem a\u017e tak zaj\u00edmav\u00fd. V\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1v\u00edm v akademii, kde se sna\u017e\u00edm nau\u010dit mal\u00e9 d\u011bti zp\u00edvat. Toti\u017e, j\u00e1 tu pr\u00e1ci miluju, ale ob\u010das jsou tady dny, kdy prost\u011b chci se v\u0161\u00edm skon\u010dit a odej\u00edt \u017e\u00edt do hor nebo n\u011bco takov\u00e9ho.“<\/div>\n
Tom se uchechtl. „Jo, v\u00edm, co t\u00edm mysl\u00ed\u0161.“ Zvedl jable\u010dn\u00fd muffin a zakousl se do n\u011bj.<\/div>\n
„M\u00e1m jen m\u00e1mu. Vychovala m\u011b \u00fapln\u011b sama, ale p\u0159ed p\u00e1r lety se vdala za jednoho mu\u017ee, Gordona. Je to muzikant. Docela mil\u00fd a je s n\u00edm z\u00e1bava.“ Bill se napil ze sv\u00e9ho hrn\u00ed\u010dku. „Pr\u00e1ci jsem na\u0161el d\u00edky tomu, \u017ee jsem m\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Gordon pracuje v akademii a m\u00e1 na starosti z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed zam\u011bstnanc\u016f. Tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee um\u00edm zp\u00edvat, tak m\u011b zam\u011bstnal.“<\/div>\n
Tom si ol\u00edzl rty a odka\u0161lal si. „M\u00e1\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed.“ Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„M\u00e1m \u0161t\u011bst\u00ed, opravdu,“ \u0159ekl Bill s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
\n

„Hej, Tome!“ ozval se hlubok\u00fd hlas zpoza dredat\u00e9ho mlad\u00edka.<\/p><\/div>\n

Tom se oto\u010dil, okam\u017eit\u011b ten hlas poznal. Byl to Georg. „Nazdar, chlape, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Georg p\u0159ikr\u00e1\u010del bl\u00ed\u017e ke stolu. „Jen si jdu pro k\u00e1vu.“ Pod\u00edval se na Billa. „Ahoj, j\u00e1 jsem Georg.“ Nab\u00eddl Billovi ruku a ten s n\u00ed nad\u0161en\u011b pot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Bill.“<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l a st\u00e1hl svou ruku zp\u011bt. „Te\u010f si jdu pro tu k\u00e1vu.“ Odka\u0161lal si a prohl\u00ed\u017eel si \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka. „Omluvte m\u011b,“ pronesl, ne\u017e ode\u0161el.<\/div>\n
Jakmile byl Georg pry\u010d, Bill promluvil. „Tak\u017ee to byl Georg, jo.“<\/div>\n
Tom se rozpa\u010dit\u011b pousm\u00e1l. „Jo.“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 mile.“<\/div>\n
„Jen kdy\u017e se nechov\u00e1 jako blbec,“ pronesl Tom a zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Ach, co jsi to za kamar\u00e1da?!“ Odv\u011btil Bill hrav\u011b a kousl se do spodn\u00edho rtu. „Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee t\u011b je\u0161t\u011b nevyhodil!“<\/div>\n
„Jo, no. Prost\u011b je se mnou z\u00e1bava a tak. A kdyby m\u011b vyhodil, c\u00edtil by se t\u00e1\u00e1\u00e1k provinile. Toti\u017e, opustil by sv\u00e9ho kamar\u00e1da, bez domova, bez j\u00eddla, bez p\u0159\u00e1tel, bez ni\u010deho!“<\/div>\n
\n

Bill se u\u0161kl\u00edbal a vrt\u011bl p\u0159itom hlavou. „Zrovna jsi mi \u0159ekl, \u017ee m\u00e1\u0161 byt a j\u00eddlo a to v\u0161echno!“<\/p><\/div>\n

„Lhal jsem, promi\u0148,“ vtipkoval Tom, ale v\u016fbec toho nelitoval.<\/div>\n
Po n\u011bkolika minut\u00e1ch kl\u00e1bosen\u00ed se Georg vr\u00e1til a popl\u00e1cal Toma po z\u00e1dech. „Uvid\u00edme se z\u00edtra?“<\/div>\n
„Jo, bohu\u017eel!“ Zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Pro\u010d se taky k n\u00e1m neposad\u00ed\u0161, kdy\u017e u\u017e m\u00e1\u0161 svou k\u00e1vu?“ Nab\u00eddl Bill, jeho hlas byl sladk\u00fd a l\u00e1kav\u00fd.<\/div>\n
„Ach, to bych nemohl-„<\/div>\n
Tom povyt\u00e1hl \u017eidli vedle sebe. „No tak, Listingu. Chce\u0161 to.“<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l a posadil se, k\u00e1vu si polo\u017eil na st\u016fl p\u0159ed sebe. „M\u00e1\u0161 m\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee se k v\u00e1m p\u0159id\u00e1m od chv\u00edle, kdy jsem ve\u0161el dovnit\u0159 a uvid\u011bl v\u00e1s,“ \u0159ekl a proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Aww, j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011b miluje\u0161!“ Zavtipkoval Tom.<\/div>\n
„Ugh, dr\u017e hubu!“ Zast\u00e9nal Georg a sundal v\u00ed\u010dko ze sv\u00e9ho kel\u00edmku, aby k\u00e1vu nechal trochu vychladnout. „Ty jsi ten, kdo je do m\u011b zakoukan\u00fd od chv\u00edle, kdy m\u011b potkal.“<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l. „To si jen p\u0159eje\u0161, vole. To si jen p\u0159eje\u0161.“<\/div>\n
\n

Bill se u\u0161kl\u00edbl. „Ach, ale no tak, Tome. Ran\u00ed\u0161 kamar\u00e1dovy city.“<\/p><\/div>\n

„Je to chlap, dok\u00e1\u017ee p\u0159ijmout odm\u00edtnut\u00ed,“ \u0159ekl Tom lstiv\u011b.<\/div>\n
„Sp\u00e1lil bych ti ruce, kdybys je nepot\u0159eboval k pr\u00e1ci, ty blb\u010de,“ \u0159ekl Georg hlubok\u00fdm hlasem, a vyslou\u017eil si tak sm\u00edch od obou mlad\u00edk\u016f p\u0159ed sebou. Zamra\u010dil se.<\/div>\n
„To bylo dobr\u00fd,“ rozesm\u00e1l se Tom. „Sp\u00e1len\u00ed tv\u00fdch rukou by nezp\u016fsobilo \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl. Po\u0159\u00e1d bys v hran\u00ed na basovku st\u00e1l za hovno.“<\/div>\n
Oba mlad\u00edci se znovu rozesm\u00e1li a Georg p\u0159imhou\u0159il o\u010di. Na vte\u0159inu z\u00edral na Toma a pot\u00e9 na Billa. St\u0159\u00eddav\u011b na n\u011b oba hled\u011bl a zalapal po dechu.<\/div>\n
„Co?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„Ehm, v\u00ed\u0161, jak hled\u00e1\u0161 to sv\u00e9 dvoj\u010de?“ Zeptal se Georg pomalu.<\/div>\n
Tom se zmaten\u011b zamra\u010dil. „Jo, pro\u010d?“<\/div>\n
Georg pohl\u00e9dl na Billa. „Mysl\u00edm, \u017ee jsi ho na\u0161el.“<\/p>\n

<\/div>\n

autor: Valecita<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Valecita Nezapomenuteln\u00e9 rande Tom sed\u011bl u jednoho z mal\u00fdch stol\u016f uvnit\u0159 kav\u00e1rny a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00ed\u017eel. Ruce m\u011bl trochu zpocen\u00e9 a \u017ealudek se mu p\u0159evracel, a\u017e mu z toho bylo lehce \u0161patn\u011b. Tenhle pocit nen\u00e1vid\u011bl; c\u00edtil se jako holka \u010dekaj\u00edc\u00ed na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[700],"tags":[],"class_list":["post-511","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-laugh-that-brought-them-back-together"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=511"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/511\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}