{"id":5114,"date":"2013-04-17T17:00:00","date_gmt":"2013-04-17T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5099"},"modified":"2013-04-17T17:00:00","modified_gmt":"2013-04-17T16:00:00","slug":"julie-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2013\/04\/17\/julie-30\/","title":{"rendered":"Julie 30."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta.<\/div>\n
Pokou\u0161el se zamyslet nad v\u00fdznamem slov, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b zaslechl, pochopit je a vysv\u011btlit Billovi, \u017ee se zm\u00fdlil, ale jakmile zvedl tv\u00e1\u0159, zjistil, \u017ee Bill u\u017e u n\u011bj nen\u00ed. Stihl zachytit pouze rychl\u00fd pohyb tmav\u00fdch vlas\u016f, jak se Bill sna\u017eil co nejrychleji dostat ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Bille, po\u010dkej.“<\/div>\n

Vysko\u010dil a poprv\u00e9 za cel\u00fd ten \u010das, co jej znal, byl r\u00e1d, \u017ee jeho noha nen\u00ed zcela v po\u0159\u00e1dku a nedovoluje mu ut\u00edkat. Pohotov\u011b jej chytil kolem bok\u016f a p\u0159itiskl na sv\u00e9 t\u011blo. Vn\u00edmal, jak zrychlen\u011b d\u00fdch\u00e1, jak se jeho t\u011blo t\u0159ese, a i kdy\u017e se mu br\u00e1nil a prosil jej, aby jej nechal j\u00edt, neud\u011blal tak. Oto\u010dil jej ve sv\u00e9m objet\u00ed, zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed a zlehka se dotkl jeho tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Kam chce\u0161 j\u00edt?“ \u0161eptl.<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu to,“ Billovi se bolest\u00ed k\u0159ivila tv\u00e1\u0159, o\u010di m\u011bl pln\u00e9 slz, p\u0159esto neuronil jednu jedinou. U\u017e nem\u011bl s\u00edlu plakat. „Pros\u00edm, nech m\u011b odej\u00edt. Nem\u016f\u017eu se d\u00edvat na to, jak odch\u00e1z\u00ed\u0161. Pros\u00edm,“ p\u00edpl a v\u0161emo\u017en\u011b uh\u00fdbal p\u0159ed Tomov\u00fdm pohledem.<\/p>\n

Jakmile se v\u0161ak jeho tv\u00e1\u0159 ocitla v zajet\u00ed Tomov\u00fdch dlan\u00ed, u\u017e nem\u011bl \u0161anci uniknout. Opustilo jej ve\u0161ker\u00e9 odhodl\u00e1n\u00ed i s\u00edla. P\u0159estal se br\u00e1nit. P\u0159estal tou\u017eit po \u00faniku a naopak, za\u010dal zoufale tou\u017eit po dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b, str\u00e1ven\u00e9 v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed. P\u0159esn\u011b tam, v odrazu t\u011bch n\u011b\u017en\u00fdch, medov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

P\u0159esn\u011b tam byl n\u00e1hle ztracen\u00fd.<\/p>\n

„Dej mi ruku,“ Bill pootev\u0159el rty, v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, se m\u011bnil z bolestiv\u00e9ho v l\u00edtostiv\u00fd.<\/div>\n

Netu\u0161il, co m\u011bl Tom v pl\u00e1nu, p\u0159esto uposlechl. Dech se mu m\u00edrn\u011b prohloubil, jakmile jeho dla\u0148 lehce vklouzla do t\u00e9 Tomovy a dokonale do n\u00ed zapadla. Sna\u017eil se vy\u010d\u00edst z Tomovy tv\u00e1\u0159e n\u011bjakou mali\u010dkost, emoci, my\u0161lenku, z\u00e1chv\u011bv, cokoliv, ale jeho soust\u0159ed\u011bnost, mu v tom zna\u010dn\u011b br\u00e1nila. Pozornost v\u011bnoval pouze Billov\u011b dlani, kterou tiskl sv\u00fdmi prsty a po chv\u00edli si ji polo\u017eil na rameno.<\/div>\n
\n
\n

„Tome, co to\u2026“ to u\u017e ale i jeho druh\u00e1 ruka spo\u010d\u00edvala na Tomov\u011b t\u011ble, konkr\u00e9tn\u011b za jeho krkem. N\u00e1sledn\u011b poc\u00edtil teplo, kter\u00e9 do n\u011bj proudilo skrz velik\u00e9 dlan\u011b, kter\u00fdmi jej objal kolem bok\u016f a nadzvedl jej tak, \u017ee se v\u016fbec nedot\u00fdkal podlahy. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ nebyl si jist\u00fd, zdali by se m\u011bl usm\u00edvat, nebo plakat. Tom\u016fv pohled, jeho doteky, gesta, nic z toho nenasv\u011bd\u010dovalo tomu, \u017ee by cht\u011bl od n\u011bj odej\u00edt. Ale ani z\u016fstat.<\/p>\n

Jeho tv\u00e1\u0159 byla uzav\u0159en\u00e1, tajemn\u00e1. V\u0161echno na sv\u011bt\u011b v\u0161ak m\u00e1 sv\u016fj \u010das, a tak i Tomova ne\u010ditelnost v jednom okam\u017eiku skon\u010dila. Konkr\u00e9tn\u011b to bylo ve chv\u00edli, kdy ud\u011blal vr\u00e1vorav\u00fd krok stranou, Billa si k sob\u011b p\u0159itiskl jako ten nejk\u0159eh\u010d\u00ed poklad a jejich tv\u00e1\u0159e ne\u010dekan\u011b d\u011blilo m\u00e9n\u011b ne\u017e n\u011bkolik milimetr\u016f. Na rty se mu n\u00e1hle vyhoupl m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv a on bez v\u011bt\u0161\u00edch okolk\u016f a bez zbyte\u010dn\u00fdch slov, zru\u0161il mezeru, d\u011bl\u00edc\u00ed jejich rty a spojil je v hlubok\u00e9m polibku. Dal\u0161\u00ed opatrn\u00fd krok stranou, byl zpe\u010det\u011bn dal\u0161\u00edm polibkem a Bill u\u017e nem\u011bl nejmen\u0161\u00edch pochyb.<\/p>\n

Tom se s n\u00edm necht\u011bl rozej\u00edt a pr\u00e1v\u011b splnil slib, kter\u00fd mu dal. Mo\u017en\u00e1 to tak na prvn\u00ed pohled v\u016fbec nevypadalo, mo\u017en\u00e1 ani jedin\u00fd z Tomov\u00fdch krok\u016f nebyl spr\u00e1vn\u00fd a pohupovali se jako dv\u011b mal\u00e9 d\u011bti, ale Bill v\u011bd\u011bl, co mu t\u00edm cht\u011bl vyj\u00e1d\u0159it.<\/div>\n

Tan\u010dili.<\/div>\n
Bez velik\u00e9ho tane\u010dn\u00edho s\u00e1lu, bez hudby, bez potlesku, beze slov. A o to to bylo kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Bill neodolal, p\u0159estal opl\u00e1cet Tomovi polibky, odsunul se a op\u011bt mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ pusinkoval jej do koutku \u00fast.<\/div>\n
„Ne, to j\u00e1 se ti omlouv\u00e1m. Choval jsem se jako hlup\u00e1k. Na tv\u00e9m m\u00edst\u011b bych jednal \u00fapln\u011b stejn\u011b,“ Tom Billa opatrn\u011b spustil na zem a dlan\u011b mu vpletl do vlas\u016f. „Necht\u011bl jsem ti ubl\u00ed\u017eit. Odpust\u00ed\u0161 mi to, panenko?“ sledoval Billovu tv\u00e1\u0159 a op\u011bt se dost\u00e1val do stav\u016f, v nich\u017e se ocital pouze v jeho bl\u00edzkosti. To\u010dila se mu hlava, \u00fadery jeho srdce byl tak siln\u00e9, jako by cht\u011blo vysko\u010dit z jeho hrud\u011b a rozb\u011bhnout se za t\u00edm Billov\u00fdm. Kone\u010dn\u011b se jej dotknout a splynout v jedno.<\/p>\n

„Panenko,“ Bill se vesele kousl do rtu. „L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e mi tak \u0159\u00edk\u00e1\u0161. Alespo\u0148 na chv\u00edli si p\u0159ijdu v\u00fdjime\u010dn\u00fd,“ sklonil tv\u00e1\u0159 a m\u00edrn\u011b znerv\u00f3zn\u011bl, jakmile si v\u0161iml ru\u010dn\u00edku u Tomov\u00fdch nohou.<\/div>\n

„Ty jsi v\u00fdjime\u010dn\u00fd. K\u00e9\u017e bys mohl v\u011bd\u011bt, jak moc jsi pro m\u011b speci\u00e1ln\u00ed.“ Bill se sna\u017eil vn\u00edmat Tomova slova, ale bylo to t\u011b\u017ek\u00e9. O\u010dima hypnotizoval ru\u010dn\u00edk, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b neunesl jejich tane\u010dn\u00ed kreace a nyn\u00ed l\u00edn\u011b le\u017eel na podlaze, netu\u0161\u00edc, jak\u00e1 muka t\u00edm Billovi zp\u016fsoboval.<\/div>\n
„Oh, jsi tak nah\u00fd,“ zvedl tv\u00e1\u0159, jeho \u0161okovan\u00fd pohled, se setkal s Tomov\u00fdma sm\u011bj\u00edc\u00edma se o\u010dima. Vyd\u011b\u0161en\u011b si p\u0159ekr\u00fdval rukou \u00fasta, jako by t\u00edm mohl vz\u00edt zp\u011bt sv\u00e1 slova, nebo je alespo\u0148 zamaskovat. „Cht\u011bl jsem \u0159\u00edct mil\u00fd\u2026 ano, moc mil\u00fd… t-ty\u2026 Tome, pros\u00edm\u2026 obl\u00e9kni se,“ rozpa\u010dit\u011b vrt\u011bl hlavou, jak se sna\u017eil soust\u0159edit na sv\u00e1 slova, a Tom se do n\u011bj ka\u017edou vte\u0159inou zamilov\u00e1val po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. Je\u0161t\u011b nikdy nevid\u011bl nic tak roztomil\u00e9ho a pocit, \u017ee pat\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b jemu, jej p\u0159\u00edjemn\u011b h\u0159\u00e1l u srdce.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, pro\u010d jsem ti daroval tu ko\u0161ili?“ usm\u00edvaj\u00edc se, zlehka pohladil l\u00edmec, kter\u00fd obep\u00ednal Billovy vystoupl\u00e9 kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti.<\/div>\n

„M\u011bl jsem narozeniny,“ Bill pl\u00e1cl prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 jej napadla, a rychl\u00fdm pohledem prol\u00e9tl Tomovo klidn\u00e9 mu\u017estv\u00ed, kter\u00e9 nejevilo zn\u00e1mky vzru\u0161en\u00ed, zat\u00edmco on s\u00e1m m\u011bl pocit, \u017ee pokud by se na n\u011bj nepod\u00edval, vybouchl by jako sopka. Pohled na Tomovo t\u011blo to v\u0161ak v\u0161echno jenom zhor\u0161il. Zato\u010dila se mu hlava a m\u011bl co d\u011blat, aby se dok\u00e1zal ovl\u00e1dnout a udr\u017eet se na nohou.<\/div>\n
„To ano, ale nebylo to jenom proto,“ uli\u010dnicky se culil a naklonil se k t\u0159esouc\u00edmu se \u010dernovl\u00e1skovi. „V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee kdy\u017e bude tak velik\u00e1, bude velice snadn\u00e9 svl\u00e9knout t\u011b z n\u00ed,“ za\u0161eptal mu do ucha, na kter\u00e9 jej n\u00e1sledn\u011b jemn\u011b pol\u00edbil. A pr\u00e1v\u011b ten polibek, byl posledn\u00edm, co dok\u00e1zal Bill un\u00e9st.<\/p>\n

Str\u010dil do Toma, kter\u00e9mu ne\u010dekan\u00fd p\u00e1d do postele v\u016fbec nevadil. Pr\u00e1v\u011b naopak. Zamilovan\u00fdma o\u010dima sledoval svl\u00e9kaj\u00edc\u00edho se Billa a nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, kdy jej uc\u00edt\u00ed na sv\u00e9 k\u016f\u017ei. Bill po \u010dty\u0159ech p\u0159el\u00e9zal jeho nohy, pomalu se mu usadil na kl\u00edn\u011b, a jakmile se Tom tak\u00e9 vyhoupl do sedu a jejich tv\u00e1\u0159e byly ve stejn\u00e9 \u00farovni, omotal mu nohy kolem bok\u016f a p\u0159itulil se k n\u011bmu cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem.<\/div>\n

Hlavou se mu op\u0159el o rameno, zav\u0159el o\u010di a soust\u0159edil se pouze na Tomovy polibky na krku i ramenou. Ve\u0161ker\u00e1 \u017eivo\u010di\u0161nost byla n\u00e1hle pry\u010d. Nepot\u0159ebovali rychle ukojit sv\u00e9 touhy. Nez\u00e1le\u017eelo jim na tom, zdali tahle noc skon\u010d\u00ed milov\u00e1n\u00edm. Pot\u0159ebovali b\u00fdt spolu. C\u00edtit bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, prudk\u00e9 \u00fadery srdce na nah\u00e9, chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei, v\u016fni proud\u00edc\u00ed z obou, hledaj\u00edc\u00ed bod, ve kter\u00e9m se slij\u00ed v jednu.<\/p>\n

„Tome?“<\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
„Chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee to v\u00edm,“ Tom p\u0159estal ochutn\u00e1vat Billovu sladkou k\u016f\u017ei a pohl\u00e9dl mu do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 co?“ jednou dlan\u00ed jej pomalu hladil po z\u00e1dech, zat\u00edmco tou druhou obkresloval p\u00e1r prokrven\u00fdch, kouzeln\u00fdch rt\u016f. Tak moc jej cht\u011bl l\u00edbat.<\/div>\n
„\u017de jsem pro tebe speci\u00e1ln\u00ed. A u\u017e nikdy o tom nezapochybuji,“ sl\u00edbil a rychle jej pol\u00edbil na \u0161pi\u010dku nosu.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, pro\u010d jsem ti skute\u010dn\u011b daroval tu ko\u0161ili?“ sledoval Billovy chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u0159asy a tou\u017eil se st\u00e1t jednou z nich. Nav\u017edy chr\u00e1nit ty o\u010di. O\u010di, pro kter\u00e9 by se dok\u00e1zal vzd\u00e1t v\u0161eho.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161 se mi ve v\u0161ech barv\u00e1ch, ale kdy\u017e m\u00e1\u0161 na sob\u011b b\u00edlou, m\u00e1m pocity, jako by se m\u00e9 p\u0159edstavy n\u00e1hle naplnily. U\u017e ti chyb\u00ed pouze dv\u011b velik\u00e1, kr\u00e1sn\u00e1 k\u0159\u00eddla,“ sklonil tv\u00e1\u0159, aby jej mohl pol\u00edbit, a Bill c\u00edtil, \u017ee se i do polibku jemn\u011b usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
P\u0159edstavoval si jej jako and\u011bla. A p\u0159itom byl pr\u00e1v\u011b on t\u00edm, kdo jej v toho and\u011bla prom\u011bnil.<\/div>\n
„Tak moc t\u011b miluji,“ stihl zaslechnout p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se op\u011bt vpil do Tomov\u00fdch rt\u016f.<\/p>\n

V tu noc se nemilovali pouze jednou.<\/div>\n

Milovali se hned n\u011bkolikr\u00e1t. Tom mu po ka\u017ed\u00e9m dal\u0161\u00edm milov\u00e1n\u00ed odkryl dal\u0161\u00ed kus sv\u00e9ho tr\u00e1pen\u00ed, velikou \u010d\u00e1st sv\u00fdch obav, a Bill byl r\u00e1d, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e na to nen\u00ed s\u00e1m. Ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm milov\u00e1n\u00edm si byli bli\u017e\u0161\u00ed, a kdy\u017e se noc pomalu us\u00e1zela do \u00fazad\u00ed a nab\u00edzela t\u00edm prostor v\u00fdchodu slunce, le\u017eeli propleten\u00ed do sebe a kone\u010dn\u011b se ub\u00edrali do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/p>\n

Bill si ji\u017e zpola lapen ve snu vzpomn\u011bl na jeden \u00faryvek b\u00e1sn\u011b. Kdy\u017e byl mal\u00fd a pro n\u011bco se tr\u00e1pil, d\u011bde\u010dek mu v\u017edy p\u0159inesl knihu od N\u00e1iduov\u00e9. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by si na ni mo\u017en\u00e1 ani nepamatoval, av\u0161ak po smrti Simone v n\u00ed na\u0161el \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Zejm\u00e9na v b\u00e1sni Pominutelnost. Pamatoval si to kouzeln\u00e9 \u010dty\u0159ver\u0161\u00ed, kter\u00e9 mu i nyn\u00ed vlilo do \u017eil novou energie a nad\u011bji.<\/div>\n

My\u0161lenka na Toma a jeho zl\u00e9 sny, se pomalu prol\u00ednala s nevysloven\u00fdmi \u0159\u00e1dky.<\/p>\n

Ne, netrap se, a\u010d \u017eivot ti temn\u00ed starost,<\/em><\/div>\n

\u010cas se neome\u0161k\u00e1, ani nezastane,<\/em><\/div>\n
Dne\u0161ek, kter\u00fd se zd\u00e1l tak dlouh\u00fdm, ciz\u00edm a hork\u00fdm,<\/em><\/div>\n
Se zanedlouho prom\u011bn\u00ed v zapomenut\u00fd v\u010derej\u0161ek…<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tom napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta. Pokou\u0161el se zamyslet nad v\u00fdznamem slov, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b zaslechl, pochopit je a vysv\u011btlit Billovi, \u017ee se zm\u00fdlil, ale jakmile zvedl tv\u00e1\u0159, zjistil, \u017ee Bill u\u017e u n\u011bj nen\u00ed. Stihl zachytit pouze rychl\u00fd pohyb tmav\u00fdch vlas\u016f, jak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5114","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5114","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5114"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5114\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5114"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5114"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5114"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}